------i-----
Publikace vychází slaskavou podporou Ústeckého kraje.
Obsah Jak používat průvodce .... .... .. .... ... ..... ....... .......... .... .. ...... ... ........ ... .. .. ....... .. ........ .... .. českosaské Švýcarsko se představuje
.... ... .... ...... .... ..... ........ .. ................................. .
českosaské Švýcarsko turistické ... ... ....... .... ... .... .... .... .....
... .... ..................................
českosaské Švýcarsko aktivně ...... ..... ....... .. ... ............. .. ..... ....... ................. .......
.......
českosaské Švýcarsko sdětmi .................. ..... .. ......... .... ..... ...... ..................... .. .......... . Děčín
a okolí ... ......... ........................ .. ..... .... ..... .. ......... ....... .. .................................. .
Děčínský Sněžník
a okolí ... ............... ............ .... ..... ......... .... .................................. ..
Tiské stěny a okolí ...... ........... ...... ... .... ........ .. ........ ..... ... ......... ... .............. ............... Hřensko
a okolí .... .. ...... ............ .... .. ......... ... ............ ...... .. ... ....................................
Jetřichovice
a okolí ... .............. ....... ... ....... ..... ... ............ .... ....... ............................. .
Krásná Lípa a okolí ........ ....... ... .... ... .... .. ...... ...... .. .......... ....... .. .................. ............ . česká Kamenice a okolí .. .... .. ..... ...... .. ... ..... ........... ...... ...... .... ......... ..................... .. Chřibská
a okolí. ....... ................... .. ... ................ .... .... ..... .......... ... ..... .. .... ................ .
Česko všemi smysly
ČESKOSASKÉŠVÝCARSKO
Rumburk a okolí....... .... .. ..... ........... .... .... .... ... ..... ... ..... .... ....... ...................... ...........
Petr David, Petr Ludvík, Vladimír Soukup Šluknov a okolí.... ......... ..... ... .... .. ..... .. .. .... .. ..... .... ..... .. .......... ....... .................... .. .. .. Fotografie: Martin David, Petr David ml., Petr Ludvík, Jiří Morávek, Eduard Pech, Olga Pechová, Václav Sojka, Jiří Šír, Kamila Motyčková Šírová, Vladimír Soukup, Zdeněk Thoma, archivy S& Da obchodních partnerů Celková mapa, mapové výřezy: SHOCart spol. sr. o. Grafická úprava azlom: Martin David Obchodní spolupráce: Miroslav Vavřín, Pavla Mikysková Externí grafická spolupráce: Vojtěch Mikyska Odpovědný redaktor: Petr Ludvík Vydalo nakladatelství S& D, Praha Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s. Vydání první Text © 2017 Petr David, Petr Ludvík, Vladimír Soukup ISBN 978-80-86899-74--9
Bad Schandau aokolí...... ... .... .... ............... . ................... .... ......... .............. .. ........ .. . Rejstřík
... ..... ......... ......... ....... .... ... ..... .... ....... ..... ........ .... ..... ....... .......................... .
~fikace vychází slaskavou podporou ústeckého kraje.
Obsah Jak používat průvodce .... .... .... ..... .... .. .... ..................... ....... .... ..................... .. ............... 5 českosaské Švýcarsko se představuje ..
...... .... ...... ...... ... ... .. .. ..... .. . ............ ..... ............ 6
českosaské Švýcarsko turistické ...... ... .... .... ..... ......... .. .... .... ....... ...... ............................. 15 českosaské Švýcarsko aktivně........... .
... 17
českosaské Švýcarsko sdětmi. .. .... ..... ...................... ........... ..... .... .. .
... 19
Děčín a okolí .... ........... ....................... Děčínský Sněžník
.. 20
a okolí ..... .............. .
. ..... .... ...... ... ........ .. .... 42
Tiské stěny aokolí ............ .... ....... ........................ .... .. ................. .... ... ..... ... ...... ...... 49 Hřensko a okolí ............. ...... .......... ....... ..... ......... .. ......... Jetřichovice a okolí ............ ............ .. ..... ...
Krásná Lípa a okolí .... . .. ................. . česká Kamenice a okolí ................ .
:o všemi smysly
KOSASKÉŠVÝCARSKO David, Petr Ludvík, Vladimír Soukup
grafie: Martin David, Petr David ml., Petr Ludvík, Jiří Morávek, Eduard Pech, Olga Pechová, 1v Sojka, Jiří Šír, Kamila Motyčková Šírová, Vladimír Soukup, Zdeněk Thoma, vy S&Da obchodních partnerů >vá mapa, mapové výřezy: SHOCart spol. s r. o. cká úprava azlom: Martin David odní spolupráce: Miroslav Vavřín, Pavla Mikysková ní grafická spolupráce: Vojtěch Mikyska 1vědný redaktor: Petr Ludvik
lo nakladatelství S& D, Praha kly Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s. níprvni ~ 2017 Petr David, Petr Ludvík, Vladimír Soukup
978-80-86899-74-9
Chřibská a okolí
.... .. ............................. .... .. 59
...... ...... .............. ...... ..... ......... ...... .. ....... ... . 72
............ .. . ... .... ..................... .. ................... 86 .. ....... .. ....... ... .... ...... .. .......... 106
... ........ ............. .. ...
Rumburk a okolí.. Šluknov a okolí... ....
.......... 120 ... ............ .. .............. ......... ........ ... ..... ... .... 144
.......... ............... .. ..... ........ ....... .. ......... ..... ... .... ..... . 154
Bad Schandau a okolí................................ .. . .................. .
···· ···· ····· ··· ····· ···· ········· 169
Rejstřík ... ............... .............. .. .............................. .. ........................................ .........
198
Krásná
~imy. Po~le po~ěstije dutina tajnou chodbou spoJen_asKyJovskym hradem. Viz též hesla Jeskyně víl o Udolí Vlčího potoka.
Kyjovský hrad** (4kmzáp.) Zažit~ náz:v pro zaniklé síd l iště na vysokém a.strmem__p~skovcovém ostrohu nad levým br_ehem_ Kri~~ce 0,5 km západně od vsi Kyjov. Nahorn1 plasma, vyčnívající asi 40 m nad údo_má rozměry zhruba 150 x 150 maje z větší cast1 ?orostl~_lesem. Vturistických mapách, prílvodc1ch i ~-als_1 literatuře se lokalita označuje jako hrad (dals1 nazvy Horní Karlštejn či Pustý hrádek Jsou druhotné achybné), jehož založení se klade do 2· poloviny l4. stol. Měl údajně strážní funkci v blízkosti Lužické stezky. za hrad jej považovali prakticky všichni badatelé. Nejnovější archeologické výzkumy však naznačují, že místo mohlo ve s~uteč_nosti plnit jinou funkci. Zokrajů vrcholove pi osiny je dílčí výhled do Kyjovského údolí P~í~_tup vede po Koglerově stezce exponovanými pesin~mi po schodech a mustcích přes hluboké skaln1 rozsedliny.
1!~·
Hrad, nebo osada horníků? ?d da!!'.ch skalních hrádků vokolí se ostroh u KyJOVO 1151 no první pohled značnou rozlohou. To, co b~lo po l~t~ považováno za příkop, oddělující vlastmhra_ d,ste od přehradí, je ve skutečnosti přírodní skalm rozsedlma, nenašly se ani stopy po podacím mostě. Zbytky několika objektů vytesaných ve skále, stOPY po trámech při okrajích o další známky
osídlení žádnému mu typu hradu neodpal, dají. Vdomnélem p pu se našly zbytky snad na pálení vapno. hradišti jsou zbytky hutné stavby orozměrrd 1Ox 1Om, jejíi sklep ze třístran vytesán do ly, na čtvrté pak uza zčásti dochovanou kalTltllnou zdí. Nálezy keram svědčí o tom, te /oka byla ve středověku os~ no hned dvakrát, poprw kolem r. 13OOa podruhé na přelomu 14. a15.514 ld~ se tedy, ž: nemusí jít opozůstatky hradu,'* s?,s osady stredověkých horníků, těžících vokoi z:lezno~ rudu, kterou tavili aprodávali. Nabm lt vs~k ?tazka: proč by dávní prospektoři budovrl sv: sidl_ o~a tak exponovaném, obtížné přistup nem m,ste? Sněžná**
(2,5 km zsz.) Ves sr~zp.týieno~ zástavbou ve vyvýšené poloze na navrs1 nad udolím Křinice ajejího pmobřežního přítoku v CHKO Labské pískovce čast Krásné Lípy. Vminulosti tu bylo několik text;lnicti provozu, dnes se cha lupyvyužívají převážně krekreaci. ~tojí tu řada dřevěných roubených stave: spodstavkami abedněnými štíty z18. a19. sto. d~es využívaných převážně k rekreaci. Dominantni polohu zaujímá z daleka viditelný barokm kostel P. Marie Sněžné z r. 1732, rozšířený vletech l 843-45, jednolodní obdélná stavba sodsa:~ný~- pol~kruhově zakončeným presbytářem: ~~nz:rn Je prevážně z 19. stol. Sloužil jako farri siro~e~u okolí, zároveň byl hojně navštěvovanýr lokaln1m poutním místem. Spolu s přilehlou velkou budovou bývalé školy a menší fary tvoň m_alebnt s~ubor staveb. Za kostelem je starý nemecky hrb1tov a velká barokní socha sv. Jana Nepomuckého. Na rozcestí nad osadou pod mo· hutnou lípou stojí barokní kaplička z18. stol. Při usedlosti UFritschu je malá botanická zahrada (arboretum) smnoha druhy vzácných rostlin zejména dřevin. '
Wývrch* (3,5kmjjz.)
Lipa a okolí
Táhly zalesněný znělcový kopec (585 m) zvaný lllll!Karlova výšina. Na skalním ostrohu jz. od vrievyhlídka Hraběnčin skok (Pod Karlovou u), zřízená již vr. 1885 aobnovená Klubem l!!kých turistu r.1997; nabízí pěkný výhled k zá,-i na zvlněnou lesnatou krajinu českosaské švycarska. Urozcestí na sv. svahu je znělcový ar zv. Kočičí skála, na svazích mimo znače lOU cestu místy vystupují další skalky asuťové mrely. Jednou znich je Dračí skála ve vysokém iesena Jižním úbočí. Na jejím vrcholku je malé tievěné sedátko.
ku, který měl tvar osmicípé hvězdy akorespondoval tak se jménem Šternberk (Stern je němec ky „hvězda"). Ualejí stály čtyři pavilony, v nichž během lovu bydleli hosté, useverozápadní aleje je doplňovala myslivna. Por. 1948 sloužil objekt státním lesum, později byl upraven na rekreační středisko adětský tábor Severočeského ředitelství spoju. Přilehlý park byl při tom necitlivě narušen výstavbou chatek, okálu adalších staveb. Pozdější majitel česká pošta dal budovu koncem 80. let 20. stol. rekonstruovat. Práce však byly provedeny nekvalitně, do dřevěných konstrukcí i kamenného zdiva se „zakousla" houba dřevomorka astavb,
Pod lipou na rozcest asi 400 m jižně od Kočičí skály při červe
ne značené turistické cestě stojí výklenková Farská (Mnišská) kaple asi z18. stol., drobná kamenná stavba s bílou omítkou, svýklenky po obou stranách. Nedaleko je upravený farský pramen s dřevě nou stříškou, obnovený r 1994.
Vyhlídka Hraběnčin skok
se začala rychle rozpadat; majitel po marné s1 ze objekt zachránit nakonec rezignoval, v r. 1< Farská kaplička připomíná období rekatolizace po byl zámek vyškrtnut ze seznamu kulturních tricetileté válce, kdy kvůli nedostatku katolických mátek a o rok později zbořen. Dnes již ze z kněží museli obyvatelé Krásné Lípy v letech 1651 mavého souboru staveb nezbývá nic, stojí tu oí 1724 chodit do kostela vChřibské. Cestě, vedoucí několik novodobých stavení. Při značené ů po východnim svahu Širokého vrchu, se proto říkalo naproti kamennému kříži vyvěrá pramen, k Kostelní či Farská. Kaplička snad byla místem, kde kamenným klenutím. se věřící scházeli nebo rozcházeli s knězem, který Jim šel naproti, anebo je vyprovázel. údolí Vlčího potoka** ( 5,5 km zsz.) Také Vlčí dul, asi 8km dlouhá romanl Šternberk* (5,5 km zsz.) skalnatá rokle mezi Vlčí Horou aTuristi1 Malebná samota na louce uprostřed lesu nemostem vJetřichovických stěnách, lemovan daleko Brtníku. Vletech 1770- 71 tu dal hrabě kovcovými stěnami askalními útvary. Na n František Václav Salm-Reifferscheid pro svou rých skalách se v zimě av předjaří tvoří zají manželku hraběnku Walburgu ze Šternberka vyledové útvary nazývané Brtnické ledopád] budovat lovecký zámek, pozdně barokní přízem údolím je jeskyně Soví díra anad ní Soví v ni stavbu smansardovou střechou. Od zámecké ka, dnes již svelmi omezeným výhledem.! budovy vybíhaly ve směru hlavních i vedlejších vede pohodlná cesta (cyklostezka). světových stran kaštanové aleje. Tvořily osu par-
Daleká cesta do kostela
97
Krásná
L ípa a okol í
botanická zahrada ve Sněžné
Podle povéstije dutina tajnou chodbou spoViz též hesla Jeskyně víl 1lí Vlčího potoka.
i Kyjovským hradem.
vský hrad** (4kmzáp.)
žitý název pro zaniklé sídliště na vysokém mém pískovcovém ostrohu nad levým im Křinice 0,5 km západně od vsi Kyjov. rní plošina, vyčnívající asi 40 m nad údo1á rozměry zhruba 150 x 150 maje zvětší 1orostlá lesem. Vturistických mapách, pruhi další literatuře se lokalita označuje jako další názvy Horní Karlštejn či Pustý hrádek ruhotné achybné), jehož založení se klade 1oloviny 14. stol. Měl údajně strážní funkci osti Lužické stezky. Za hrad jej považovali :ky všichni badatelé. Nejnovější archeoloýzkumyvšak naznačují, že místo mohlo ve nosti plnit jinou funkci. Zokrajů vrchololiny je dílčí výhled do Kyjovského údolí. 1vede po Koglerově stezce exponovanými m, po schodech a můstcích přes hluboké ·ozsedliny.
r1ebo osada horníků?
leh skalních hrádků vokolí se ostroh uKy.na první pohled značnou rozlohou. To, co léta považováno za příkop, oddělujícívlaststé od přehradí, je ve skutečnosti přírodní izsedlina, nenašly se onistopypo podacím 'bytky několika objektů vytesaných ve ská' po trámech při okrajích a další známky
osídlení žádnému známému typu hradu neodpov,dají. Vdomnělém příko pu se našly zbytky pece, snad na pálení vápna. //o hradišti jsou zbytky mohutné stavby orozměrech 1Ox 1Om, jejíž sklep byl ze třístran vytesán do skály, na čtvrté pak uzavřen zčásti dochovanou kamennou zdí. Nálezy keramiky svědčí o tom, že lokalita bylo ve středověku osídlena hned dvakrát, poprve kolemr. 1300apodruhénapřelomu 14. a IS.stol. Zdá se tedy, že nemusíjít opozůstatky hradu, ale spíš osady středověkých horníků, těžících vokolí železnou rudu, kterou tavili aprodávali. Nabízí se však otázka: proč by dávní prospektoři budovali své sídlo na tak exponovaném, obtížně přístup ném místě? Sněžná** (2,5 km zsz.)
Ves srozptýlenou zástavbou ve vyvýšené poloze na návrší nad údolím Křinice ajejího pravo břežního přítoku v CHKO Labské pískovce, část Krásné Lípy. Vminulosti tu bylo několik textilních provozů, dnes se chalupy využívají převážně krekreaci. Stojí tu řada dřevěných roubených staveb spodstávkami abedněnými štíty z18. a 19. stol., dnes využívaných převážně krekreaci. Dominantní polohu zaujímá z daleka viditelný barokní kostel P. Marie Sněžné z r. 1732, rozšířený vletech 1843-45, jednolodní obdélná stavba sodsazeným polokruhově zakončeným presbytářem; zařízení je převážně z 19. stol. Sloužil jako farní širokému okolí, zároveň byl hojně navštěvovaným lokálním poutním místem. Spolu s přilehlou velkou budovou bývalé školy a menší fary tvoří malebný soubor staveb. Za kostelem je starý německý hřbitov a velká barokní socha sv. Jana Nepomuckého. Na rozcestí nad osadou pod mohutnou lípou stojí barokní kaplička z18. stol. Při usedlosti UFritschů je malá botanická zahrada (arboretum) smnoha druhy vzácných rostlin, zejména dřevin.
Krás n á L ipa
~iroký vrch* (3,5 kmjjz.J Táhlý zalesněný znělcový kopec (585 m) zvaný r.iké Karlova výšina. Na skalním ostrohu jz. od vrcholu je vyhlídka Hraběnčin skok (Pod Karlovou vyšinou), zřízená již vr. 1885 aobnovená Klubem éeských turistů r. 1997; nabízí pěkný výhled kzápadu na zvlněnou lesnatou krajinu českosaské hošvýcarska. Urozcestí na sv. svahu je znělcový utvar zv. Kočičí skála, na svazích mimo znače nou cestu místy vystupují další skalky a suťové kužely.Jednou z nich je Dračí skála ve vysokém lese na jižním úbočí. Na jejím vrcholku je malé dřevěné sedátko. Pod lípou na rozces11 asi 400 m jižně od Kočičí skály při červe né značené turistické cestě stojí výklenková farská (Mnišská) kaple asi z18. stol., drobná kamenná stavba s bílou omítkou, s výklenky po obou stranách. Nedaleko je upravený farský pramen s dřevě nou stříškou, obnovený r.1994. Vyhlídka Hraběnéin skok
Daleká cesta do kostela Farská kapličko připomíná obdobírekatolizace po třicetileté válce, kdy kvůli nedostatku katolických kněží museli obyvatelé Krásné Lípy vletech 1651 až 1724 chodit do kostela vChřibské. Cestě, vedoucí po východním svahu )irokého vrchu, se proto říkalo Kostelní či Farská. Kapličko snad bylo místem, kde se véřicí scházeli nebo rozcházeli sknězem, který pm šel naproti, anebo je vyprovázel.
a o k ol í
ku, který měl tvar osmicípé hvězdy akorespondoval tak se jménem Šternberk (Stern je němec ky„ hvězda" ) . Ualejí stály čtyři pavilony, v nichž během lovu bydleli hosté, useverozápadní aleje je doplňovala myslivna. Por. 1948 sloužil objekt státním lesům, později byl upraven na rekreační středisko adětský tábor Severočeského ředitelství spojů. Přilehlý park byl při tom necitlivě narušen výstavbou chatek, okál uada Iších staveb. Pozdější majitel česká pošta dal budovu koncem 80. let 20. stol. rekonstruovat. Práce však byly provedeny nekvalitně, do dřevěných konstrukcí i kamenného zdiva se „zakousla" houba dřevomorka a stavba
se začala rychle rozpadat; majitel po marné snaze objekt zachránit nakonec rezignoval, vr.1994 byl zámek vyškrtnut ze seznamu kulturních památek a o rok později zbořen. Dnes již ze zajímavého souboru staveb nezbývá nic, stojí tu jen několik novodobých stavení. Při značené cestě naproti kamennému kříži vyvěrá pramen, krytý kamenným klenutím.
Údolí Vlčího potoka** ( 5,5 km zsz.) Šternberk* (5,5 km zsz.) Malebná samota na louce uprostřed lesu nedaleko Brtníků. Vletech 1770- 71 tu dal hrabě františek Václav Salm-Reifferscheid pro svou manželku hraběnku Walburgu ze Šternberka vybudovat lovecký zámek, pozdně barokní přízem ní stavbu smansardovou střechou. Od zámecké budovy vybíhaly ve směru hlavních i vedlejších světových stran kaštanové aleje. Tvořily osu par-
Také Vlčí důl, asi 8 km dlouhá romantická skalnatá rokle mezi Vlčí Horou a Turistickým mostem vJetřichovických stěnách, lemovaná pískovcovými stěnami askalními útvary. Na někte rých skalách se vzimě av předja ří tvoří zajímavé ledové útvary nazývané Brtnické ledopády. Nad údolím je jeskyně Soví díra a nad ní Soví vyhlídka, dnes již svelmi omezeným výhledem. Dolem vede pohodlná cesta (cyklostezka).
Chřibská
EiJ Chřibská
a oko l í
a okolí
Kdyby se pohádkový Dlouhý postovil v Chřibské na náměstí aroztáhl ruce, sahal byjednou z nich na České Svýcarsko adruhou na Lužické hory. Pří tomnost obou geomorfologických celků se stejnou měrou postarala omalebnost okolní krajiny ~ - vnevelké vzdálenosti od sebe tu najdeme Světlíl<H ., • . ....o · k ·k h kt 4.-ladečRa orn1 Svetlm(A j JO ~ts_ovce, C ~ra _e~ / A .,:.,--:-.~_e.o_dl uiídílf<'at~ 5 rtSttcke pro česke Svy5 praJ~ ~y,l)nist,e 'J1Jet11D T IDolni carsko, tak i čedičové •tefr,e~od Je _l~vou7i1 Podluží Nd~S nedlova ( ~ Wehero horniny, které zčásti tvo- ~ Chřibská l R<ťzhlldt \sné •• řílužickéhory. Pro turisty EB CHŘÍBS~ to vše znamená značné _ B111iyn CJ1t1hsk_' ~ -~ ~~ - len množství mimořádně , S!uaeny 'iff? Chnbska. shitn St,ú!j,r, elka um·{- ~11r 6 7 zajímavých cílů, mezi flJ ~ né Pole. Chřibská i,;. Javor'-.., oko( • d • • nimi třeba výrazné vr693 66 ,,, • la puvo ne vsislovansbt, • u O1íll • • , chy srozhlednami, unikát~~"' Pallrnov pravdepodobne os1dlenou 1 níodkryvy sloupcové odlučnosti y.~1i~~ytllce žickýmiSrby. Vr. 1428 by~pečediče, zbytky skalnich hrádků, ale výšena na městečko ar. 1570• i malebná města aměstečka smnoha památkami. město. Měla i právo hrdel ní, které se vykoná111 na nedalekém vrchuSpravedlnost. Původně byli Nevynechejte přís l ušenstvím hraduTolštejna, vr. 1614 se str
.J
,:a
• soubor roubených podstávkových dom ů vChřibské • vrchy Jedlová a Studenec srozhlednami • vyhlídková věž Hrádek ve Varnsdorfu • Stříbrná štola vJiřetíně pod Jedlovou • unikátní ukázka sloupcové odlučnosti čediče na Zlatém vrchu • mekka českých umělců a vědců malebná ves Kytlice • zřícenina hradu Tolštejn • Karáskovo muzeum a pověstné lesní koupaliště v Seifhennersdorfu • Německé muzeum damašku afroté v GroBschonau Chřibská **
Malé město a letovisko (1 360 obyvatel) se starou sklářskou tradicí leží v kotlině na obou březích Chřibské Kamenice, na rozhraní českého Švýcarska a Lužických hor, 20 km sv. od Děčína. První zmínka o něm je vtzv. papežském desátku z r. 1352. Tvoří je čtyři místní čás ti, spojené do jednoho celku vr. 1950: Chřibská, Dolní Chřibská,
M';;(_J $i~ Jtre,
, • f , d Rozvinulo se soukrostalo nove strechy a asa y. , bchody živnosti mé podnikání, vznikly nove _o, ub tovacíc\ smrti zkoncentračního tábo'.a v~ Schwar~ ····1a se nabídka restauracmch a y rozsm k "kly jak Jlleide; Jeho oběti připomí~á p~m~~n1_des~:~u zařízení. Některé provozy ale nao~~ zani ' . vr 2007 ukonola zekonom11 vé Po odsunu Němcu dos\o "_vyra~ např. Ozap a Narex, . . , , libit:su.počtu obyvatel a postupnemu up~?kul k, h důvodů provoz i histoncka sklarna._ ~ . , ·--1aiostatusměsta;znovu11by Y\řirozeným centrem Chřibské je velke n_epr Qmbske~kter;6~~ Snahy odosídlení nepřinesly . . . t'1* nedávno revitahzovane, kl videlne names , · 'l!acen az ~ r._ \ed kmnohé znavě příchozích od, • . řeka Chřibská Kamenice. Ipres zr očekavany vys e ' ·· · .. al jen re rozdeluJe la součástí panství česká Ka menice, kterévlast • I •kolik k\asicistn radily obtížné životnípod~ín~y, 11n~za11_:dyž se něné demolice tu zusta o ne , . ni li Kinští. V Horní Chřibské vznikla údajné1~ nechany' zde Nemo. lovarny,' • d mu z počátku 19. stol. se zdobnym1 port_ k vr. 1414 sklářská huť, která se donedávnamo ltlilJete , za , b \ čase opet o ., .... budovou 1·e bývalá novogot1 h odařilo obnovit vyrobu, yypo ,. V la pyšnit titulem nejstaršífungující sklámy1t Ym c. p· ·e·iichzanzem ., . demontováno aodvaze- Nejza11mave111 . • 21 z r 1872 dnes restaurace. i střed n í Evropě. Město bylo střed i ske m obchodu cp. · ' · 22 ( ar uzav1rany, 1 • kdalšímu úbytku obyvatel. radnice , ., d , dum T Haenkeho cp. s P noJinam, coz vedlo , s\ně devasto- m_ sto11ro ny 1885). od r. 2002 sídlo městsl a řemesel, proto zůstávalo tzv. otevřené, tedy bez Opuštěné domy chátraly, by_\y ~my h 1955 n1 deskou zr. , městské ho opevnění. Kjeho ob raně sloužil cech konec zbořeny. Ze1mena vletec ' muzea* s expozicí přír?do~ědc: a cesto~ l učištníků, od konce 16. stol. istřelců, což alekod,any ana . \yze středu obce souvislé řady l Haenkeho a expozici Chnbska v pro~e ražení útokusi lnějšího nepřítele nestačilo. Ata1 1965 a~9h6d7ozmmtprakticky zlikvidována byla také . času. Na nově vybudovanem patrovyc ,, • Chřibská trpěla častými průchody vojsk, vletech stavci jsou umístěny b, zastavba náměst1. Mesto tak 1639 a1648 jivyplenili Švédové, poblíž se bo10sochy sv. Jana Nep1 přišlo o mnoho cen... valo ivprusko-rakouských válkách vletech 1757 kého aP. Marie lm nýchlidových stave~ a 1778, v r. 1866 se tu ubytovalo pruské vojsko laty od Franze w, _ především domu při tažení do Čech. Značné škody přinášely také z r. 1752, které p[ spodstávkou. Řadu opakující se záplavy na Ka menici (nej větší vlezdobily již zbořen stavení se naopak tech 1705, 1883, 1897 a 1925) a požáry (1736 přes řeku, poblíž j podařilo zachr?.~it, a 1766). Kromě sklářství se tu od 19. stol. zdárboká kašna z1. ~ mj. díky cha\uparum, ně rozvíjel i da lší průmysl, zejména textilní, l9.stol. Na návrší jejichž poče~ tu_~nes navazující na letitou tradici domácího tkalcovměstím stojí novE dosahuje temer poství. Na přelomu 19. a 20. stol. žilo ve městě na ný koste\ sv. Jiří' čtu stálých obyvatel. 2000 lidí, spolu s při lehlými obcemi (dnešními ně gotický, r. 1 Po r. 1989 se město místními částmi) dokonce přes 5000, p řeváž přestavěný rer postupně zvel~buně Němců; původní německý název města zněl je,mnoho domu doKreibitz. Za 2. světové války bylv Chři bské malý 121 ký tábor. Na jaře 1945 procházel městem
:=i
Chribská a okol1
IChřibská a okolí
1by se pohádkový Dlouhý postavil v Chřibské náměstí oroztáhl ruce, sahal byjednou znich České Svýcarsko adruhou no Lužické hory. Pří most obou geomorfologických celků se stejměrou !'ost~rolo o~alebnost okolní krajiny 1 "'-J - r[1 .: nevelke vzdalenost, od sebe tu najdeme • . / i 0Bschlwii1 v1skovce, charakte· , t¾ideč~~:tlikHorn{syě(liny--<i • 1 1#1 ~'-r'
cképročeské5vý-
. • .• , tak I cedJCove
ko, 1iny, které zčásti tvo-
s
.1•• ~ -
pra,ed~,o,~
,
R~ b ..~t. •__Rodluii1 d 11 KateřinJ:!1 Y, 51illS ť :Jiretín f li)ó(nj · ie,,.-e pod Jedlovou PodI „
-=~-~ !:ldl ~. Chnbska ES CHŘÍBSKJ\
.ickéhory. Pro turisty eznamená značné B111~~n žství mimořádně , Stuae11y
,i
Jedlov~ 1 \ Raznled,-; 1 Mal, 1
JJi~~'1Je,
lte~~ - i
esné
•M
- ,
Cl1nbsk ~ " ť'W~ ~ řfff · ~ ~hřibski..-....;:.. 11';:: I Velka "I)sf/\/i 5,r, ' ,.. M. ,., 1
1íi
Horní Chřibská aKrasaavých cílů, mezi 1· né Pole. Chřibská byva třeba výrazné vr- , ,p 29'í''J rozhlednami, unikát., --.~ ~~~Faolklnn1ov pravděpodobně la původně vsí slovanskou, -osídlenou Lu' I é dl • . =,_J...,-.,__..,,,. illuv ti uyvys oupcav a ucnast, yny Mlýn" Y rce žickými Srby. Vr. 1428 bylapo~ zbytky skalních hrádků, ale výšena na městečko ar. 15 70 na •bná města aměstečkasmnoho památkami. město. Měla i právo hrdelní, které se vykonávalo na nedalekém vrchu Spravedlnost. Povodně byla Nevynechejte příslušenstvím hraduTolštejna, v r. 1614 se stapor roubených podstávkových la součástí panství česká Kamenice, které vlastnů v Chřibské nili Kinští. VHorní Chřibské vznikla údajné Jii 1y Jedlová a Studenec v r. 1414 sk lářská hut; která se donedávna moh zhlednami la pyšnit titulem nejstarší fungující sklárny ve lídková věž Hrádek ve Varnsdorfu střední Evropě. Město bylo střediskem obchodu ,má štola vJiřetíně pod Jedlovou ařemesel, proto zůstávalo tzv. otevřené, tedy bez tátní ukázka sloupcové městského opevnění. Kjeho obraně sloužil cech 1čnosti čediče na Zlatém vrchu l učištníku, od konce 16. stol. i střelců, což alekoda českých umělců a vědců ražení útoku silnějšího nepřítele nestačilo. Atak ~bná ves Kytlice Ch řibská trpěla častými průchody vojsk, v letech nina hradu Tolštejn 1639 a 1648 ji vyplenili Švédové, poblíž se bojoskovo muzeum a pověstné lesní valo i v prusko-rakouských válkách v letech 1757 aliště vSeifhennersdorfu a 1778, v r. 1866 se tu ubytovalo pruské vojsko ecké muzeum damašku při tažení do Čech. Značné škody přinášely také vGroílschonau opakující se záplavy na Kamenici (největší v letech 1705, 1883, 1897 a 1925) a požáry (1736 ~á** a 1766). Kromě sklářství se tu od 19. stol. zdárměsto a letovisko (1 360 obyvatel) se ně rozvíjel i další průmysl, zejména textilní, klářskou tradicí leží v kotlině na obou navazující na letitou tradici domácího tkalcovhřibské Kamenice, na rozhraní českého ství. Na přelom u 19. a 20. stol. žilo ve městě na a aLužických hor, 20 km sv. od Děčína. 2000 lidí, spolu spřilehlými obcemi (dnešními ínka oněm je vtzv. papežském desátku místními částmi) dokonce přes 5 000, převáž . Tvoří je čtyři místní části, spojené do ně Němců; povodní německý název města zněl celku vr.1950: Chřibská, Dolní Chřibská, Kreibitz. Za 2. světové války byl v Chřibské maly StHdJ:'11'-'<' 736
J8§/,,J~ . .
r
'i.lmértí vChfibské
za1ateckýtábor. Najaře 1945 procházel městem stalo nové střechy afasády. Rozvinulo se soukropochodsmrti zkoncentračního tábora ve Schwar- mé podnikání, vznikly nové obchody, živnosti, zheide; jeho oběti připomíná pamětní deska na rozšířila se nabídka restauračních aubytovacích zařízení. Některé provozy ale naopak zanikly, jako hřbitově. Po odsunu Němců došlo kvýraznému poklesu počtu obyvatel apostupnému úpadku např. Ozap aNarex, v r. 2007 ukončila zekonomicChřibské, kterápřišla i ostatus města; znovu jí byl kých důvodu provoz i historická sklárna. Přirozeným centrem Chřibské je velké nepra· vracen až v r. 2006. Snahy odosídlení nepřinesly videlné náměstí*, nedávno revitalizované, kteočekávaný výsledek, mnohé znově příchozích odré rozděluje řeka Chřibská Kamenice. I přes zmíradily obtížné životní podmínky, jiné zajímal jen něné demolice tu zůstalo několik klasicistních majetek, zanechaný zde Němci. Továrny, i když se domů z počátku 19. stol. se zdobnými portály. vnieh podařilo obnovit výrobu, byly po čase opět Nejzajímavější budovou je bývalá novogotická uzavírány, jejichzařízení demontováno aodvážeradnice čp. 21 z r. 1872, dnes restaurace. Vedle no jinam, což vedlo k dalšímu úbytku obyvatel. ní stojí rodný dum T. Haenkeho čp. 22 (s pamět Opuštěné domy chátraly, byly úmyslně devastoní deskou z r. 1885), od r. 2002 sídlo městského vány anakonec zbořeny. Zejména vletech 1955, muzea* s expozicí přírodovědce a cestovatele 1965 a1967 zmizely ze středu obce souvislé řady T. Haenkeho a expozicí Chřibská v proměnách patrovýchdomu; prakticky zlikvidována byla také času. Na nově vybudovaném podzástavbanáměstí. Město tak stavci jsou umístěny barokní přišlo o mnoho censochy sv. Jana Nepomucných lidových staveb kého aP. Marie lmmacu- především domů laty od Franze Wernera spodstávkou. Řadu z r. 1752, které původně stavení se naopak zdobily již zbořený most podařilo zachránit, přes řeku, poblíž je osmi· mj. díky chalupářům, boká kašna z1. poloviny jejichž počet tu dnes 19. stol. Na návrší nad nádosahuje téměř poměstím stojí nově opravectu stálých obyvatel. ný kostel sv. Jiří*, původ Po r. 1989 se město ně gotický, r. 1596 zcela postupně zvelebupřestavěný renesančně. je, mnoho domu do-
• nejkrásnější výlety• skalní hrady, zámky a muzea • • příběhy, pověsti, historie• turistika v létě, v zimě • • pěšky i na kole• koupání• ubytování• • barevné mapy a fotografie• informační centra • • vstupenky na rozhledny a zámky a další výhody•
li l~i~líl i
'lil
9 7 88086 89 97 49