se haveloku z předminulého týdne, roztržez prodírání houštinou. Umožní nám a tím, co bylo a už není, za proměnami, které m míjeli bez povšimnutí. Umožní uvidět, jak i my sami a jak se proměnila krajina.
.
.~
_,
",_
~
Obsah
:ružiníků
iktiv: Cestami lesními od Lysé až po Radhošť. Vyšlo péčí :lice. 2013. Vlastivěda moravská. II. Místopis. Val.-Meziříčský n Musejního spolku. V Brně 1914. 1kres Vsetín Rožnovsko - Valašskomeziříčsko - Vsetínzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2004. ašová. Vydala Obec Zašová, 2003. 1, Peter Václav, Wawreczka Henryk, Žáček Rudolf: skydí 1895-1939. Vydalo nakladatelství Wart - Henryk
n.
Vlastivěda moravská. II. Místopis. Rožnovský okres. ejního spolku. V Brně 1907. '.očenka města Rožnova pod Radh. a osad v okrese. Ná~ spořitelny v Rožnově pod Radh., 1931. :tiv: Vítajte na Hovězí. Vydal Obecní úřad Hovězí, 2004. Velké Karlovice. Vydala Obec Velké Karlovice, 2008. vice: Velké Karlovice 1714-2014. Vydala Obec Velké
ladná a její Podolanky. Frýdlant nad Ostravicí, 2012.
Neúprosný čas vše mění I. Moravská brána Do středu Země přes Hranickou propast Město Hranice Zastavení „U kostelíčka" Zaniklý hrad Svrčov a vyhlídka u Janka Hrad Helfštýn 2. Radhošťský masiv Radhošť v zrcadle dvou světů Cyrilometodějská kaple na Radhošti Jak namalovat Madonu Jak se (ne)bát hor První turistická útulna na Radhošti Televizní vysílač na vrcholu památného Radhoště Tajemné podzemí Radhoště Když ještě bačovali bačové O tom, jak hrdí Valaši poslali základní kámen pro Národní divadlo Příliš horká noc na Pustevnách Zvonička na Pavlově louce v obci Dolní Bečva O tom, jak se Valaši učili lyžovat Kříž jako poděkování lesním dělníkům 3. Rožnovská brázda Jak se Zašovští postavili vrchnosti Spoutaná řeka Rožnovský horní splav a bezruký Frantík Proměna Sušáku na výstavní síň Smrt znemožnila Janu Kantorkovi jr. setkání s TGM Jurkovičova rozhledna - půvab lidové architektury Hrad dobrý a nutný nad Rožnovem Příliš úzká cesta pro ústup armády, která málem ovládla celou Evropu Když historický vlak s lokomotivou Matěj brázdí Rožnovské údolí
5 7 7 9
12 15 16 19 19
21 24 26 29 32 34 35
38 40 43 45 47 50 50
52 55
57 59
62 64
67
69
4. Toulky kolem Rožnovské Bečvy Starobylý Petrohrad nalezneme ve městě Zubří Kam chodí odpočívat Bůh i lidé Krutý osud osady Staré Zubří „Bosý poutník" postavil ve valašské obci Vidče krásný gotický kostel Neoznačený hrob „Valašského pánbíčka" v obci Veselá Díky povodni z roku 2009 vznikla cyklostezka z Hostašovic do Nového Jičína Krhová a zaniklé lázně Jehličná 5. Malíři a jiní lidé ze Soláně Soláň - odraziště bohů Není Soláňa bez Kobzáňa! Malířská paleta ze Soláně Výlet na Kyvňačky patří v malovaném okolí Soláně k obzvláště vydařeným O tom, jak víla z hor nosila na hutiskou poštu rukopisy tatínkových románů Valašská usedlost Raťkov 6. Poutní místo Stračka a jiné příběhy ze Zašové Schůzky s čertem Konec jedné zašovské legendy aneb krach výroby lan pro zámořské lodě Tradice gobelínářství začala v Zašové Dva zašovští panáčci a jeden kamenný kříž Milostný obraz Panny Marie Zašovské Poslední šťastný den pytláka Vincka 7. Lysá hora - královna Beskyd Zbojník Ondráš - pán Zadních hor Lysá hora - proměny vrcholu Lysá hora, jak ji neznáme Turisté na Lysé hoře Meteorologická stanice na Lysé hoře Horská služba Dramata hor
73 73 75
77 79 81 83
85 88
88 90 92 96
98 100 103 103 106 108
111 114
116 119 119
121 126
128 130
132 134
Jeskyně Moravskoslezských Beskyd 8. Údolí řeky Ostravice „Slimák" na železniční trati Ostravice - Bílá Františka Pituchová - lidová poetka od Lysé hory Petr Bezruč - plachý samotář Co všechno se skrývá pod hladinou přehradní nádrže Šance - Staré Hamry 9. Údolí šverců, portášů a zbojníků Kámen pamětník na zelené hranici Chodníky pašeráků vedly přes Velké Karlovice Půvab dřevěného kostela ve Velkých Karlovicích 10. Trochu odevšad Dobrou chuť u neandertálců Samota Redlovy hájenky nedaleko Píškové Největší sesuv v historii bývalého Československa Císařský vrch - místo, odkud císař František Josef I. sledoval vojenské manévry Rozhledna císaře Františka Josefa I. na svatém Hostýn, Poezie tesaná v kameni Frenštát pod Radhoštěm a sochař Albín Polášek Frenštátské Horečky - příměstský přírodní park Velký Javorník nad Frenštátem pod Radhoštěm, místo klidu a dalekých rozhledů Putování za památkami obce Tichá „Valašské moře" - vodní nádrž Bystřička Přehradní nádrž Horní Bečva - .,kapesní valašská rivil I I. Ztichlé pěšiny v lesích a horách Odvážný kominíkův čin Čekalo se na rozkaz obec Zubří vypálit Smrt si našla chodníček do poklidného údolí Kněhyně Nečekané překvapení v sedle pod Čertovým mlýnem Krvavá řež o strategicky bezvýznamné město Provázkovy chlévy Juříčkův mlýn Proměny krajiny
(
>Žnovské Bečvy . nalezneme ve městě Zubří at Bůh i lidé aré Zubří :avil ve valašské obci Vidče 1stel /alašského pánbíčka" v obci Veselá 1 2009 vznikla cyklostezka \J'ového Jičína
73
73 75 77 79 81
:ně Jehličná
83 85
ze Soláně
88
)hů
88 90 92
bzáňa! loláně
>atří v malovaném okolí Soláně ·eným r nosila na hutiskou poštu rých románů at'kov ·ačka a jiné příběhy ze Zašové
ké legendy aneb pro zámořské lodě ví začala v Zašové :i a jeden kamenný kříž ny Marie Zašovské 1 pytláka Vincka ovna Beskyd 1án Zadních hor 1yvrcholu náme ~
nice na Lysé hoře
96 98 100 103
103 106 108 111 114 116 119
119 121 126 128 130 132 134
Jeskyně Moravskoslezských Beskyd 8. Údolí řeky Ostravice „Slimák" na železniční trati Ostravice - Bílá Františka Pituchová - lidová poetka od Lysé hory Petr Bezruč - plachý samotář Co všechno se skrývá pod hladinou přehradní nádrže Šance - Staré Hamry 9. Údolí šverců, portášů a zbojníků Kámen pamětník na zelené hranici Chodníky pašeráků vedly přes Velké Karlovice Půvab dřevěného kostela ve Velkých Karlovicích 10. Trochu odevšad Dobrou chuť u neandertálců Samota Redlovy hájenky nedaleko Píškové Největší sesuv v historii bývalého Československa Císařský vrch - místo, odkud císař František Josef I. sledoval vojenské manévry Rozhledna císaře Františka Josefa I. na svatém Hostýně Poezie tesaná v kameni Frenštát pod Radhoštěm a sochař Albín Polášek Frenštátské Horečky - příměstský přírodní park Velký Javorník nad Frenštátem pod Radhoštěm, místo klidu a dalekých rozhledů Putování za památkami obce Tichá „Valašské moře" - vodní nádrž Bystřička Přehradní nádrž Horní Bečva - ,.kapesní valašská riviéra" 11. Ztichlé pěšiny v lesích a horách Odvážný kominíkův čin Čekalo se na rozkaz obec Zubří vypálit Smrt si našla chodníček do poklidného údolí Kněhyně Nečekané překvapení v sedle pod Čertovým mlýnem Krvavá řež o strategicky bezvýznamné město Provázkovy chlévy Juříčkův mlýn Proměny krajiny
138 142
142 144 147 149 152
152 154 157 160
160 162 164 166 168 170 172 174 176 180 182 186
186 189 191
194 196 199 201 203
Neúprosný čas vše mění Čas nekompromisně zasahuje do životů našich i do krajiny. Jen zdánlivě jedno bez druhého nemůže existovat. Generace lidí pominuly a hory dál stojí na svém místě. Přece je ale člo věk významně ovlivňuje. Mění. Staré pohlednice a fotografie vydávají svědectví o těchto proměnách. I malíři. S údivem sledujeme, jak důvěrně známou scenerii, město, vesnici, ulici, zátiší viděli naši předkové. Tohle není náš současný svět, tvrdíme. A klademe si otázku, jaký byl svět našich dědů, který už neexistuje. A také, jak bude vypadat svět těch, kteří o desítky let později budou označovat nás za své dávné předky. Z malířů, které jsem měl rád a považoval je za své přátele, už dnes většina nežije. Přesto pokaždé s úžasem hledím na jejich plátna. Podařilo se jim to, co zdánlivě žádný nedokáže - totiž zastavit čas. Barvy, sluneční přísvit. I vítr dokázali zaznamenat. I atmosféru. Také období šťastného života, nebo
Pohled z Lysé hory východním směrem . Na obzoru je slovenské pohoří.
5
naopak nešťastného. Chlad, teplo, úsměv, slzy. Díky malířům se podařilo zachytit mizející svět v barvách dávno předtím, než se barev zmocnila fotografie, film, televize. Jejich díla jsou něco jako barevné sny, které dávno pominuly. Ta chaloupka na lesní mýtině už se nekrčí pod mohutným smrkem, jen chumel buřiny a houf lesních stromů v tom místě je. A kde jsou lidé? Čas. Nekompromisní arbitr. Ještě nedávno jsme své důvěrně známé okolí viděli v jeho obvyklém šatu a uspořádá ní, dnes je všechno jinak. Jako když se ruka dotkne běhuté vody. To pohlazení uplývá - kam? Nakonec je přijme do své náruče některé z moří, buď to studené na severu, nebo to teplé na jihu. Lhostejno které. Čas dotyky rukou promíchá. A vrátí pohlazení v podobě hebkých mraků a teplého deště. Netřeba ničeho litovat. Co vidíme dnes, co prožíváme, nad čím žasneme. Totéž zažily stovky generací před námi a prožijí lidé o stovky generací později. Stejné otázky, stejné odpovědi, stejné poznání. Na co se chceme zeptat dnes, na to dokázali odpovědět lidé už o mnoho generací dříve. Vlastně nikdo doopravdy neví, co bude zítra ...
1. MORAVSKÁ BRÁNA Do středu Země přes Hranickou propast
Na střední Moravě je pozoruhodným geomc celkem Moravská brána. Protáhlá tektonická s tvářela od pravěku významnou přirozenou do1 Z větších sídel v ní leží města Přerov, Hranice a Ve 13. století tudy táhli Tataři, plenili a mordo, stvo. K těmto výpadům se vztahuje pověst prosh zemi nejvýše položeného poutního místa Hos vypíná do nadmořské výšky 734,6 m jihovýchoc Bystřice pod Hostýnem. Právě na Hostýn se rok lili obyvatelé před Tatary a byli zázračně zachrá Marií. Podobná pověst se váže k malebnému měst berk. Dne 8. května 1241, v podvečer Nanebevst městečko obklíčilo vojsko Mongolů. Jako důkaz závali poraženým uši a v pytlích je posílali svÉ Toho dne však u Štramberka křesťané zvítězili ským vojskem. V upomínku na tuto událost peč berku perníkové „Štramberské uši", kterýžto va ský výrobek je proslavil po širokém okolí. Krajina v okolí Moravské brány je výsledkem ho geologického vývoje, trvajícího více než 350 Zvláštností je kopec Maleník, porostlý smíše1 pínající se jihozápadně od Hranic do nadmořské který je zároveň nejvyšším vrcholem pahorkaPřerov.
Maleník i Oderské vrchy jsou z hornin stejné žení a před „pouhými" 17 miliony let spolu tvoří V té době poklesla dílčí zemská kra právě me:i a Oderskými vrchy. Tato sníženina pak byla zal mořem. Na jeho dno splachovaly vodní toky spc
6
7
iťastného. Chlad, teplo, úsměv, slzy. Díky malířům , zachytit mizející svět v barvách dávno předtím, v zmocnila fotografie, film, televize. Jejich díla jsou barevné sny, které dávno pominuly. Ta chaloupmýtině už se nekrčí pod mohutným smrkem, jen řiny a houf lesních stromů v tom místě je. A kde :as. Nekompromisní arbitr. Ještě nedávno jsme své .ámé okolí viděli v jeho obvyklém šatu a uspořádá v-šechno jinak. ž se ruka dotkne běhuté vody. To pohlazení uplývá konec je přijme do své náruče některé z moří, buď na severu, nebo to teplé na jihu. Lhostejno které. rukou promíchá. A vrátí pohlazení v podobě hebi a teplého deště. ničeho litovat. Co vidíme dnes, co prožíváme, nad 11e. Totéž zažily stovky generací před námi a proovky generací později. Stejné otázky, stejné odpo. poznání. Na co se chceme zeptat dnes, na to do>vědět lidé už o mnoho generací dříve. 1ikdo doopravdy neví, co bude zítra ...
1. MORAVSKÁ BRÁNA Do středu Země přes Hranickou propast Na střední Moravě je pozoruhodným geomorfologickým celkem Moravská brána. Protáhlá tektonická sníženina vytvářela od pravěku významnou přirozenou dopravní cestu . Z větších sídel v ní leží města Přerov, Hranice a Studénka. Ve 13. století tudy táhli Tataři, plenili a mordovali obyvatelstvo. K těmto výpadům se vztahuje pověst proslulého a v naší zemi nejvýše položeného poutního místa Hostýn, který se vypíná do nadmořské výšky 734,6 m jihovýchodně od města Bystřice pod Hostýnem. Právě na Hostýn se roku 1241 uchýlili obyvatelé před Tatary a byli zázračně zachráněni Pannou Marií. Podobná pověst se váže k malebnému městečku Štramberk. Dne 8. května 1241, v podvečer Nanebevstoupení Páně, městečko obklíčilo vojsko Mongolů. Jako důkaz vítězství uře závali poraženým uši a v pytlích je posílali svému chánovi. Toho dne však u Štramberka křesťané zvítězili nad mongolským vojskem. V upomínku na tuto událost pečou ve Štramberku perníkové „Štramberské uši", kterýžto voňavý cukrář ský výrobek je proslavil po širokém okolí. Krajina v okolí Moravské brány je výsledkem dlouhodobého geologického vývoje, trvajícího více než 350 milionů let. Zvláštností je kopec Maleník, porostlý smíšenými lesy, vypínající se jihozápadně od Hranic do nadmořské výšky 479 m, který je zároveň nejvyšším vrcholem pahorkatiny v okrese Přerov.
Maleník i Oderské vrchy jsou z hornin stejného stáří i složení a před „pouhými" 17 miliony let spolu tvořily jeden blok. V té době poklesla dílčí zemská kra právě mezi Maleníkem a Oderskými vrchy. Tato sníženina pak byla zalita tehdejším mořem. Na jeho dno splachovaly vodní toky spousty jílu, pís-
6
7
Pohled na Hranickou propast z vyhlídkové plošiny.
ku a štěrku. Za milion let tak vznikly vrstvy až 400 metrů mocné. Pohyby ker pokračují dodnes - Maleník se pohybuje na jihovýchod, přičemž se mírně zvedá - až o 1 cm za rok, a tak se řadí k masivům s největší rychlostí pohybu v celé České republice. Přibližně 6 km severně od Hranic se nachází obec Bělotín. Připomínána je již roku 1201, kdy patřila k Hranicím. Roku 1620 měl Bělotín v držení dědičný rychtář Malík, který se roku 1626 postavil na stranu odboje proti císařským. Před potupnou smrtí raději skočil z věže hranického zámku. Bělotín je významným evropským rozvodím. Na vrcholu Jeleního kopce, na silnici 1/48 mezi městem Hranice a Bě lotín, kde v době ledové skončil svou pouť skandinávský ledovec, se tyčí památník, jenž to připomíná. Z Hranic odtékají vody jižním směrem, vody z Bělotína tečou na sever.
8
Jihovýchodně od Hranic se rozkládají lázně prc rob srdečních a cévních Teplice nad Bečvou, sa z roku 1934. V okolí jsou krasové jevy a vývěr minerálních vod oxidu uhličitého. Nad lázeňsk1 Bečva lze vstoupit do Zbrašovských aragonitov ty byly objeveny roku 1912. Východně se v Národní přírodní rezervaci Hi rá Hranická propast. První písemná zmínka o 1580. Rozměry propasti jsou: délka cca 110 m, ší Hloubka suché části propasti je 69,5 m. V roce 16 lil Jan Amos Komenský do mapy Moravy jako ,J Hloubka zatopené části po měření 27. 9. 20: aniž sonda dosáhla dna, což z ní činí nejhlubší za kyni světa. Celková hloubka propasti není dosud had se pohybuje okolo 700 m. Z vlakového nádraží lázeňského města Teplice je to k Hranické propasti jen půl kilometru při lesnatým terénem s převýšením pouhých 45 m a~ livě bezedné a stále tajemné propasti.
M ěsto Hranice Město
bývá také označováno jako Hranice na
součástí okresu Přerov v Olomouckém kraji.
M
žitým dopravním uzlem, prochází jím trať Pral V 19. století se zde rozvinul průmysl, zejména· bytkářský. V okolí se těží vápenec. První zmínka o osadě (Granice), ležící při st, jantarové cestě, pochází z roku 1169. Osada te Rajhradskému klášteru. Za legendárního zakla Hranic je pokládán poustevník Jurik, který v tétc tečně působil a o kolonizaci území se nemalo sloužil.
9
ickou propast z vyhlídkové plošiny.
Jihovýchodně od Hranic se rozkládají lázně pro léčení chorob srdečních a cévních Teplice nad Bečvou, sanatorium je z roku 1934. V okolí jsou krasové jevy a vývěry uhličitých minerálních vod oxidu uhličitého. Nad lázeňskou budovou Bečva lze vstoupit do Zbrašovských aragonitových jeskyní, ty byly objeveny roku 1912. Východně se v Národní přírodní rezervaci Hůrka rozevírá Hranická propast. První písemná zmínka o ní je z roku 1580. Rozměry propasti jsou: délka cca 110 m, šířka asi 50 m. Hloubka suché části propasti je 69,5 m. V roce 1627 ji zakreslil Jan Amos Komenský do mapy Moravy jako „Propast". Hloubka zatopené části po měření 27. 9. 2016 je 404 m, aniž sonda dosáhla dna, což z ní činí nejhlubší zatopenou jeskyni světa. Celková hloubka propasti není dosud známá, odhad se pohybuje okolo 700 m. Z vlakového nádraží lázeňského města Teplice nad Bečvou je to k Hranické propasti jen půl kilometru příjemné cesty lesnatým terénem s převýšením pouhých 45 maž k ústí zdánlivě bezedné a stále tajemné propasti.
Za milion let tak vznikly vrstvy až 400 metrů
ir pokračují dodnes - Maleník se pohybuje na jiřičemž se mírně zvedá - až o 1 cm za rok, a tak tsivům s největší rychlostí pohybu v celé České
Město
5 km severně od Hranic se nachází obec Bělotín. i je již roku 1201, kdy patřila k Hranicím. Roku ;1otín v držení dědičný rychtář Malík, který se ,ostavil na stranu odboje proti císařským. Před rutí raději skočil z věže hranického zámku. významným evropským rozvodím. Na vrcholu 1ce, na silnici 1/48 mezi městem Hranice a Bě :lobě ledové skončil svou pouť skandinávský leí památník, jenž to připomíná. Z Hranic odtékají směrem, vody z Bělotína tečou na sever.
bývá také označováno jako Hranice na Moravě a je okresu Přerov v Olomouckém kraji. Město je důle žitým dopravním uzlem, prochází jím trať Praha - Púchov. V 19. století se zde rozvinul průmysl, zejména textilní a nábytkářský. V okolí se těží vápenec. První zmínka o osadě (Granice), ležící při staré obchodní jantarové cestě, pochází z roku 1169. Osada tehdy náležela Rajhradskému klášteru. Za legendárního zakladatele města Hranic je pokládán poustevník Jurik, který v této oblasti skutečně působil a o kolonizaci území se nemalou měrou zasloužil.
Hranice
Město
8
součástí
9
Městem jsou Hranice od roku 1276, kdy je zřejmě vlastnil klášter Hradisko u Olomouce. V 15. století byly zastaveny Janu Tovačovskému z Cimburka, poté pánům z Pernštejna, kteří podporovali stavební rozmach a usídlování moravských bratří. Od roku 1620 patřily Hranice kardinálovi Františku z Ditrichštejna. František, kníže z Ditrichštejna (22. 8. 1570 Madrid, Španělsko - 19. 9. 1636 Brno), šlechtic a státník, pocházel ze staré korutanské šlechty usazené od 16. století na Moravě. Byl jedním z nejbohatších moravských pozemkových vlastníků (Mikulov, Lipník nad Bečvou, Hranice). V roce 1599 byl jmenován kardinálem a olomouckým biskupem. Během stavovského povstání, kdy propukl odpor stavů proti panské moci v důsledku vyhrocení náboženských a politických rozporů, byl kardinál vypovězen ze země. Po bitvě na Bílé hoře vzala roku 1620 město Hranice se zámkem pod kontrolu císařská vojska. Kardinál František Ditrichštejn byl jmenován místodržícím na Moravě. I přes ozbrojený odpor hranických měšťanů město převzal a poperipetiích třicetileté války téměř na tři sta let začlenil do ditrichštejnského dominia. Kardinál František Ditrichštejn se sice zasadil o omilostnění mnoha povstalců a snažil se zemi ušetřit hrůz třiceti leté války, avšak nesmlouvavou rekatolizací si vysloužil řadu odpůrců.
K těm zjevně patřil i poslední majitel Hranic Václav Mol z Modřelic. Dne 31. května 1621 byl zatčen a jeho zkonfiskovaný majetek získal roku 1622 biskup a kardinál František Serafinský z Ditrichštejna, trvale sídlící v Olomouci. Ke kardinálovým odpůrcům náleželi i další významní občané.
Kardinál se s nimi vypořádal nekompromisně, jak o tom deska vsazená do dlažby Masarykova náměs tí před kostelem Stětí sv. Jana Křtitele. Je v ní zaznamenáno: „V těchto místech byli sťati 16. 10. 1627 pro odboj Hranic proti svědčí pamětní
10
Město Hranice na Moravě si uchovalo svou architekturu i bar
kardinálu Dietrichsteinovi primátor města Ada, káš Kremz". Historický střed města Hranice návštěvníka I kvapí vzhledem i úpravností. V bezprostřední bl rykova náměstí je římskokatolická fara (1773-1~ dominuje budova radnice a farní kostel Stětí sv. (1754-1763); tamní plastiky křížové cesty zho ský řezbář Karel Chovanec. Uprostřed náměstí j puštěna již zmíněná deska o popravě odpůrců l richštejna. Dům s hodnotným renesančním po z největších měšťanských domů v Hranicích, v 1583 měšťan Ondřej Čaputa, v letech 1815-186 la tiskárna manželů Aloise a Amalie Škarniclov domě lze objevit pamětní desku JUDr. Franti prvního českého starosty města Hranic (1903bem oplývají jak přilehlá podloubí, tak úzká u vě synagogy (ze 17. století). V místě někdejší ké:
11
jsou Hranice od roku 1276, kdy je zřejmě vlastfradisko u Olomouce. V 15. století byly zastaveny :>vskému z Cimburka, poté pánům z Pernštejna, rovali stavební rozmach a usídlování moravských ~oku 1620 patřily Hranice kardinálovi Františku jna. , kníže z Ditrichštejna (22. 8. 1570 Madrid, Špa9. 1636 Brno), šlechtic a státník, pocházel ze staké šlechty usazené od 16. století na Moravě. Byl !jbohatších moravských pozemkových vlastníků ipník nad Bečvou, Hranice). V roce 1599 byl jme.nálem a olomouckým biskupem. tavovského povstání, kdy propukl odpor stavů ~ moci v důsledku vyhrocení náboženských a po~porů, byl kardinál vypovězen ze země. na Bílé hoře vzala roku 1620 město Hranice se 1d kontrolu císařská vojska. Kardinál František byl jmenován místodržícím na Moravě. I přes dpor hranických měšťanů město převzal a po pe:etileté války téměř na tři sta let začlenil do dítho dominia. František Ditrichštejn se sice zasadil o omilost: povstalců a snažil se zemi ušetřit hrůz třiceti ršak nesmlouvavou rekatolizací si vysloužil řadu
vně patřil i poslední majitel Hranic Václav Mol Dne 31. května 1621 byl zatčen a jeho zkonfiskok získal roku 1622 biskup a kardinál František Seitrichštejna, trvale sídlící v Olomouci. álovým odpůrcům náleželi i další významní ob-
;e s nimi vypořádal nekompromisně, jak o tom tní deska vsazená do dlažby Masarykova náměs ilem Stětí sv. Jana Křtitele. Je v ní zaznamenáno: "tech byli sťati 16.10.1627 pro odboj Hranic proti
10
Město
Hranice na Moravě si uchovalo svou architekturu i barevnost.
kardinálu Dietrichsteinovi primátor města Adam Bureš a Lukáš Kremz". Historický střed města Hranice návštěvníka příjemně pře kvapí vzhledem i úpravností. V bezprostřední blízkosti Masarykova náměstí je římskokatolická fara (1773-1782). Náměstí dominuje budova radnice a farní kostel Stětí sv. Jana Křtitele (1754-1763); tamní plastiky křížové cesty zhotovil rožnovský řezbář Karel Chovanec. Uprostřed náměstí je v dlažbě zapuštěna již zmíněná deska o popravě odpůrců kardinála Ditrichštejna. Dům s hodnotným renesančním portálem, jeden z největších měšťanských domů v Hranicích, vystavěl v roce 1583 měšťan Ondřej Čaputa, v letech 1815-1869 v něm sídlila tiskárna manželů Aloise a Amalie Škarniclových. Na jiném domě lze objevit pamětní desku JUDr. Františka Šramoty, prvního českého starosty města Hranic (1903-1928). Půva bem oplývají jak přilehlá podloubí, tak úzká ulička k budově synagogy (ze 17. století). V místě někdejší katovny je dnes
11
restaurace Katowna, kde „hostům podávajípoctivé porce a sezonní speciality". Pozornosti turistů by neměla uniknout ani příměstská stavba mohutného viaduktu, který je součástí páteře železniční dopravy České republiky. Historické jádro je vyhlášeno za památkovou zónu. V bezprostřední blízkosti železniční zastávky Hranice-město se nachází budova lesnické školy (z roku 1896). U ní je na rozloze 3,07 ha veřejnosti volně přístupné Arboretum. Nedaleko tamního nádraží je také hlavní městský hřbitov. Jeho součástí je vojenský hřbitov, kterému dominuje mohutná plastika lva. Kromě jiných zajímavých náhrobků významných osobností je to hrob moravského obrozeneckého básníka, lékaře, lidumila, buditele a spisovatele Josefa H. A. Galaše (1756-1840). Hranice jsou také rodištěm spisovatele a scenáristy Jiří ho Brdečky. Na místní vojenské reálce studoval R. M. Rilke a v letech 1894-97 významný rakouský spisovatel R. Musil. Dne 23.6.1924 navštívil město a hranickou vojenskou akademii prezident T. G. Masaryk.
po něm pojmenována jedna z městských ulic V roce 1492 byl kostel také označován jako „bíl před městem".
Roku 1595 byl původní kostelík nahrazen rozsá kou jednolodní stavbou, která je zachována dodn Kostelíček se stal centrem místního kultu Mat~ nické z 2. poloviny 15. století, kterou předsta\! ná socha z lipového dřeva, vysoká 114cm. Nej kultu Panny Marie Hranické zažil „Kostelíček" 17. a 18. století, poutě doznívaly ještě ve drul 20. století. Plastika Panny Marie Hranické byla přenesena do hranického farního kostela, v so1 uložena v depozitáři Arcibiskupství olomouckéh ,,Kostelíček" je součástí sakrálního areálu stojí< tí Hluzovského kopce. Kromě „Kostelíčka" je v a, kaple sv. Antonína z Padovy, o které je zmínka jiJ Za kaplí se kdysi nacházela jeskyně, která slouž dlí mnichů poustevníků. V letech 1686-1707 se 2 nickému životu věnoval kapucínský mnich Hav dříve v Hranicích krejčovským mistrem. Po jeh novil poustevnu polský kněz Šebestián Srzemsk který se původně léčil v nedalekých teplických 1: 1738 vystavěl kolem hřbitova křížovou cestu, 1766 a byl pohřben v „Kostelíčku", kde se dodn jeho náhrobek. V roce 1767 zde žil poustevník Po něm tři laičtí mniši - Pavel, Antonín (zemře lix. S nimi poustevnická tradice na Hranicku na k letí mizí. Hřbitov kolem „Kostelíčka" existoval již na kol tí, kdy na něm byli pochováváni příslušníci hran bratrské. Dochované náhrobky pocházejí z dr 19. století. Mezi umělecky nejhodnotnější patří h lem Klementiny Geislerové, Josefa Ochrany se ~ penou dětmi, Antonína Kunze s truchlící ženo plaketou - Antonín Kunz (1859-1910) byl výzl) 1
I
Zastavení „U kostelíčka" Dalším půvabným zákoutím je přibližně dva kilometry od centra Hranic poutní místo „U kostelíčka". Ke ,,Kostelíčku" lze podniknout příjemnou procházku zvlně ným lesnatým terénem po zelené turistické značce. Začíná se chodníkem z vlakového nádraží Teplice nad Bečvou, pokračuje kolem Hranické propasti a zaniklého hradu Svrčov, v závěru pak mezi úpravnými vilkami a zahradami na východním okraji města Hranice k asi 4 km vzdálenému „Kostelíčku". Zdejší filiální kostel, v 19. století zvaný „Kostelíček podlesem", je zasvěcený Narození Panny Marie. Vystavěl ho zakladatel Hranic, rajhradský mnich Jurik (zemřel roku 1209, je
východně
12
13
Beskydy patří k našim nejmalebnějším horám a toulky jimi přinášejí nejen radost z pohybu volnou příro dou. Kolikrát už máme pocit, že v podhůří, na horských svazích i hře benech končí svět, kde jen divoká zvěř má svůj domov, přece za zátočinou lesní cesty se před námi otevře další sluncem ozářená horská louka, na jejím okraji má své místo pasekářská usedlost ...
Richard Sobotka
MIZEJÍCÍ BESKYDY Vydalo Vydavatelství VÍKEND s. r. o., 2017 Redaktorka Daniela Řezníčková Obálka Studio VVG Sazba Jan Viener, Vimperk Tisk Akcent tiskárna Vimperk, s. r. o. ISBN 978-80-7433-192-3 © Text a snímky Richard Sobotka, 2017
© Editor Vydavatelství VÍKEND s. r. o., 2017
www.vydavatelstvivikend.cz