rotě a kultuře
c)
:ný) bu
I >oldtův
lvý
~
')
cná)
atý 1vá)
kový
1dní
Tetrao urogallus lyrurus tetrix Rhynchotus rufescens Pharomachrus sp. Spheniscus humboldti Lanius collurio minor senator excubitor
ft Akademie věd W české republiky
Haematopus ostralegus Pemis apivorus Hirundo rustica Petrochelidon pyrrhonota Merops apiaster Tringa ochropus Ardea cinerea alba Egretta garzetta lybius guifsobalito Passer domesticus montanus Corvus corone comix Bubo bubo Tichodroma muraria Chloris chloris Serinus serinus Picus viridis Oriolus oriolus
Karel Hudec Ptáci v českém
životě
a kultuře
Vydalo Nakladatelství Academia, Středisko společných činností AV ČR, v. v. i. Vodičkova 40, 110 00 Praha 1 Obálku navrhl Stanislav Zrno Grafická úprava a zlom Stanislav Zrno Redaktorka publikace Eva Leinerová Technická redaktorka Brigita Dusiová Vydání 1., Praha 2017 Ediční číslo 11 619 Tisk SERIFA, s. r. o., Jinonická 80, 158 00 Praha 5 ISBN 978-80-200-2628-6 Knihy Nakladatelství Academia zakoupíte také na www.academiaknihy.cz www.academiabooks.com www.eknihy.academia.cz
1životě
a kultuře
CSc., RNDr. Miloslav Nevrlý, doc. PhDr. Martin Oliva, PhD., DSc.,
I Pecl, Ing. Milan Peňáz, DrSc., PhDr. Blanka Petráková, Mgr. Petr
1D., prof. PhDr. Vladimír Podborský, DrSc., RNDr. František Lucie Poláková, PhDr. Jana Pospíšilová, PhD., E. Poulíková Prymusová, Mgr. Martin Pudil, Mgr. Petr Slouka, doc. JUDr. Voj~ 11, PhD., Jan Steklík, Mgr. Jan Sychra, PhD., prof. PhDr. Dušan ., PhDr. Josef Šmatlák, prof. PhDr. Rudolf Šrámek, CSc., Štarha, prof. RNDr. Karel Šťastný, CSc., PhDr. Petr Šuleř Uhlíková, PhD., JiříVačkař, RNDr. Pavel Vařejka, Mgr. Zdeněk Ilona Veselá, Světlana Vránová, doc. Ing. Jan Zejda, DrSc. !enka. '
1. Co znamenají ptáci pro člověka ,, Vím jistě, že všemohoucí Bůh ptá~y miluje: jinak~~ ji"!; nebyl dal stejná křídla, jako dal svym vlastmm andelum. Axel Munthe, Kniha o životě a smrti (1930) Přilétlo ptáků,
i straky,
jak zrnek máku. Zaplašte ptáky, vrabce úrodu před zobáky. Internetová reklama na ptákoplaše (2013)
ochraňte
tnu,tí foto~r~fií, i když některé nakonec nebyly využity, je nut-
t nasledu11c1m: Mgr. Hana Bainová, Petr Baran, Jiří Bartl, To-
1g. Robert Doležal, Tamara Divíšková, Karel Fuksa, Ing. Adolf , Ing. Josef Hlásek, Ing. Václav Hlaváč, Ing. Martin Hrbek, lrbek, Ing. Pavel Jakrle, MVDr. Julius Klejdus Miroslav Král inerová, RNDr. Petr Macháček, CSc., Milan Nav,rátil, RNDr. Ka~ ~ilan Peňáz, DrSc., Petr Pilát, Lucie Poláková, Ing. Jiří Pro~ve,k, RN~r. Martin Pudil, Jiří a Zuzana Syrových, Mgr. Vlasta m ŠuhaJ, Zdeněk Tunka, Pavel Zatloukal. apomenout i na mnoho dalších, kteří jakoukoliv radou kri1 udiveným pohledem pomohli dokončit práci. Za péči ~ rubtíž_ný převod do tištěné podoby děkuji pracovníkům Naklaem1a a za trvalou podporu jeho řediteli Ji římu Padevětovi. a s~ad až příliš přátelské doporučení rukopisu děkuji pak entum.
Asi by bylo nejlepší začít úvodním odstavcem z pozapomenuté knihy Josefa Košťála Ptactvo v názorech, pověrách a zvycích lidu českého z roku 1896. Kniha totiž shrnuje názory na ptáky, respektive jejich ob~c~é ~nír~nání lidmi v českých zemích před začátkem nekulinárně matenalisttckeho a veskrze odpoetizovaného vědeckého zkoumání. v· , ,. , Slovan spojený s přírodou svazkem nerozluc1teln~m, c1til s m odedáv~a co nejúžeji a pozoroval i zpytoval ji se zálibou. Zije v ~!írodě, ~~ mohl nevšímati si také ptáčků, kteří přírodu oživujíce obletu11 sady, haJe 1pohledy na ptačí hejna mohou být estetickým zážitkem. Brkoslavi při odletu na nocoviště. Foto J. Prokop.
11
1. Co znamenají
Ptáci v českém životě a kultuře
i pole a prozpěvujíce od božího rána do noci, obveselují jak pilného rolníka při práci, tak i osamělého chodce na cestě jeho.... Ptáci jsou obrazem svobody, a volný jejich let povzbuzuje v srdcích lidských touhu po vznešených cílech. Čechové pohané měli ptáky za posvátné domnívajíce se, že jsou poslové bohů k lidstvu vyslaní, by mu vůli boží zvěstovali. Již za starodávna bráno ptactvo ku věštbám a zajisté z nejedné příčiny. Všimněme si, jak snadno ptáci s místa na místo, člověku mnohdy nedostupné, přele tují, jak svobodně v oblacích se vznášejí a pohybují, což vedlo lid k myšlénce, že ptactvo je prostředníkem mezi bohy a lidstvem." Mezi rokem vydání Košťálovy knihy a současnou dobou uběhlo jen něco málo přes 100 let. Věda zbourala názory, pověry i zvyky lidu českého a vědecká ornitologie stále více činí z ptáků jednotky nebo množiny statistických výpočtů. Přesto vše zůstávají ptáci pro velkou část lidu českého živými tvory, zpívajícími, krásnými , zajímavými, které je možné mít rád, pečovat o ně, vracet jim vypadlá mláďata do hnízd, v zimě jim kupovat do krmítek zrní a lůj. Ale některým mohou být ptáci tvory protivnými, ráno svým hlasem nenechávajícími člověka spát, likvidujícími mu úrodu tu na zahrádce, tu na vinici, znečišťujícími sochy a přenášejícími choroby. Ně kterým pak jsou ptáci pouze součástí jídelníčku, dalším slouží jako živé terče. Je proto asi možné uvažovat nad tím, jaký byl a zda a jak se změnil vztah mezi „lidem českým" a ptáky. Zajímavé obecné zamyšlení nad rolí ptáků v kulturním světě člověka uveřejnil pod titulkem „Smích kolem nás" Karel Thein (2009). Byly to vlastně úvahy filozofa nad několika různými knihami o ptácích: od světo vých i českých populárně-vědeckých monografií po knihy umělecké a filozofické. Možná by celý text stál v této kapitole za přetištění. Autor se totiž nezaměřuje pouze na to, co je vyjádřeno titulkem - na smích. To je pouze reflexe úvah Leopardi ho, který v knize Morální dílka zaznamenává traktát filozofa Amélia „Chvála ptáků", který začíná slovy „Ptáci jsou od přírody nejutěšenější stvoření na světě" a jediné bytosti, které se „podílej í na lidské výsadě smát se". Snad přesnější pro obsah celé úvahy a zejména vztahu člověka k ptákům je smysl kázání Františka z Assisi ptáčkům, které Stvořitel „obdařil obydlím v čistotě vzduchu". Toto kázání úzce souvisí s pravdou rčení „volný jako pták". A jak píše Thein, ,,to v celé své ornitologické nepřesnosti vyjadřuje nejhlubší sklon lidského myšlení". ,,Proto platí, že málokteré pole vědění je tak hustě obydleno profesionální vědou, činností vzdělaných amatérů (tedy milovníků) i básnivostí, kterou lze sledovat od počátků psané literatury." Zájem člověka-včetně lidu českého- o ptáky je zřejmě odedávna hluboký, mnohostranný a trvalý. Zasvěcený rozbor archetypálních zák ladů
OFrantiškovi zAssisi se traduje, že ~ovořil_ se_ zvířaty i rostlinami jako s tvory sobe rovnym1. Barokní socha od F. Preisse z r. 1708. Foto E. Leinerová.
, , , ,v t člověkem včetně speciální kapitoly o ptác vmm~nt zv:ra . 1 Komárek (2011). Tento rozbor i sledm 1vobeKso:~~~~y'ch dalších knihách, reflektujícíc: a rovnez v d vt • ro poc Vr'1roda se nalezne mnozstv1 po ne u P , . • v b, ·, ku ltura - P ' konfro1 někoho pak v této souvislosti muze yt zaJima~ak "d dl'v , ohledem na pta Y, vyJa O rodovědce se zcela isnym p - · ' 12011) Kniha v knize Lesley Morrisonové (2012, ongi~a •• : t 'k . (The Healing Wisdom of Birds) Je v cestme op~ p:tá~i v magii, historii a náboženství". _To však zdalek'. '.' ., h t . ko další charakteristika na obalu „M obsa , s eJne Ja , ·t I g JeJi . a symbo1·k o at< hta i a Ptačí říše". Pro exakt01ho • . orm . o h. h '" pohled autorky výrazně převazuJe neJen v is c o~m d , faktu·. H budete zkoumat orlí let, PO' ale 1v ho nocem · ,,,.,.. v, , ~ vzlétne kolmo do výše, naopak pomalu krouz1 s_mere~ větry ducha ho nezradí. Když si vás orel ~avol!d· rad!m, , go " Neboť Orel má vysoke pove om1 o l pozor na sve e proto nás učí o síle tvore01 . v
,
v
v
•
v
"'"
1životě
a kultuře
zpěvujíce od božího rána do noci, obveselují jak pilného rolní-
' tak i osamělého chodce na cestě jeho.... Ptáci jsou obrazem •olný jejich let povzbuzuje v srdcích lidských touhu po vzneše. Čechové pohané měli ptáky za posvátné domnívajíce se, že ~ bohů k lidstvu vyslaní, by mu vůli boží zvěstovali. Již za sta.no ptactvo ku věštbám a zajisté z nejedné příčiny. Všimněme to ptáci s místa na místo, člověku mnohdy nedostupné, přele bodně v oblacích se vznášejí a pohybují, což vedlo lid k myš1ctvo je prostředníkem mezi bohy a lidstvem." em vydání Košťálovy knihy a současnou dobou uběhlo jen řes 100 let. Věda zbourala názory, pověry i zvyky lidu českého 1itologie stále více činí z ptáků jednotky nebo množiny statisčtů. Přesto vše zůstávají ptáci pro velkou část lidu českého ži:pívajícími, krásnými, zajímavými, které je možné mít rád, vracet jim vypadlá mláďata do hnízd, v zimě jim kupovat do a lůj. Ale některým mohou být ptáci tvory protivnými, ráno nenechávajícími člověka spát, likvidujícími mu úrodu tu na na vinici, znečišťujícími sochy a přenášejícími choroby. Ně ;ou ptáci pouze součástí jídelníčku, dalším slouží jako živé ) asi možné uvažovat nad tím, jaký byl a zda a jak se změnil dem českým" a ptáky. >becné zamyšlení nad rolí ptáků v kulturním světě člověka titulkem „Smích kolem nás" Karel Thein (2009). Byly to filozofa nad několika různými knihami o ptácích: od světo populárně-vědeckých monografií po knihy umělecké a filoí by celý text stál v této kapitole za přetištění. Autor se totiž 1uze na to, co je vyjádřeno titulkem - na smích. To je pouze :opardiho, který v knize Morální dílka zaznamenává traktát •,.Chvála ptáKů", který začíná slovy „Ptáci jsou od přírody tvoření na světě" a jediné bytosti, které se „podílejí na lidt se". Snad přesnější pro obsah celé úvahy a zejména vztatákům je smysl kázání Františka z Assisi ptáčkům, které řil obydlím v čistotě vzduchu". Toto kázání úzce souvisí ,,volný jako pták". A jak píše Thein, ,,to v celé své ornitolosti vyjadřuje nejhlubší sklon lidského myšlení". ,,Proto eré pole vědění je tak hustě obydleno profesionální vědou, tých amatérů (tedy milovníků) i básnivostí, kterou lze sleů psané literatury." ,a-včetně lidu českého- o ptáky je zřejmě odedávna hluanný a trvalý. Zasvěcený rozbor archetypálních základů
1_ co znamenají ptáci pro člověka OFrantiškovi z Assisi se traduje, že hovoři~ se_ zvířaty i rostlinami jako s tvory sobě rovnym1. Barokní socha od F. Preisse zr. 1708. Foto E. Leinerová .
• • • eciální kapitoly o ptácích provedl v povnímání zvířat človekem vce,tn~ sf2011) Tento rozbor stojí za pročtení slední vdvobě Sta~1slav , Ki;:l~~ch knihá~h, reflektujících vzta~ člověk Komarkovyc • tv,, Podnětů pro podobné uvahy. a rovnez v ,, da se nalezne mnozs , • Pro v, kultura - pnro, , . 1 ť • ve být zajímavá konfrontace nazoru pnněkoho pak v teto souv~: I mu~ledem na ptáky vyjádřeným například rodovědce se zcela _odhsn~~J;2 "g"nál 2011 ). 'Kniha Léčivá moudrost v knize Lesley M~rnso~ove ·e v češtině opatřena podtitulem ptáků (The ~-eah_ng ~1sdo~ o_ I:v;" JTo však zdaleka nezahrnuje celý Ptáci v magu, h1storn a na ozens . I . iritua'.' ., b h t . • ·ako další charakteristika na obalu „Myto_og1e, _sp_ v J~Jl o sa ·: 1 J tačí říše". Pro exaktního ornitologa o~se~ pr~1s „du, v v v ·e nejen v histonckem prehledu, hta a sym o a P chovní" pohled ~utor~y vy:azne pre~azu~at orlí let povšimnete si, že ne0 ale i v hodnoceni fa_~tu: ,,Až budete zl ~rouží směr~m k nebi s jistotou, že vzlétne kolmo do vyse, naopak ~o~a u I avola' radím vám abyste si dali • h h dí Když s1 vas ore z , , , vetry a, eogon~zNraebo.ť pozorduc na sve . • "Orel '" má vysoké povědomí o záměrech vesm1ru, proto nás učí o síle tvorem .
o:
ft~ i
~!;e
Ptáci v českém životě akultuře Kromě duchovního vztahu k ptákům jako estetickým objektům a symbolům transcendentálních hodnot však zřejmě po celou dobu vývoje člo věka existoval - a patrně u mnoha lidí převažoval - vztah naprosto utilitární. Především to byli ptáci jako potrava. Zbytky kostí v sídlištích prehistorického člověka přinášejí doklady o lovu ptáků, se zemědělstvím začíná i chov domácích ptáků jako průvodců člověka v trvalých sídlištích. ptačí budky sloužily původně pro bezpracné vykrmování následně zkonzumovaných mláďat. Od vzniku zemědělství k tomu přistoupil i vztah k ptákům jako potravním konkurentům, tedy z hlediska člověka ke škůd cům, obírajícím ho o plody namáhavé zemědělské práce. K oběma těmto proudům ve vztahu k ptákům se patrně velmi brzy v historii člověka při pojil i další vztah, který je mezistupněm mezi oběma - chovatelství ptáků
ať pro zpěv, pro pohled na ně jako na estetické objekty či snad i pro pouhý
2. Poznáváníptáků 2.1 Vývoj poznatků o ptácích
, . l' ná adné součásti přírodního pr Zájem o pta~y J_ako ~~~ e ~ka f~rmoval a měnil podle stavu, rozeně v cele h1stoni c ove , t m zřeJ'mě byl vztah ~ . l ství Prvotmm s ave a Jeho spo ecen · , h d . Jak však ukazují jednak etr k jednomu z potra~n; z d~~~~ existujících primitivních li die ještě dosud ne_ o , o~~ i další vztahy k ptákům, zej~ jednak archeolog,~~el n~. e;:'..ž na primitivních civilizačm, tovní role, se vytv,ar: YJIS e J~istorických dobách je málo 1 O vztahu k ptakum v pr: na rozdíl od velkých Sé 'k ko lovne zvere dů. Obrazy pta _u Ja ,.. k u Na skalních kresbách na ních malbá~h ~sou ;1n1;v ~ ;obrazen dnes již v oblasti ne zřejmě lovnymi dr_u Yzvira 'm mezi početnými kresba1 diným druhem p~a_ka zob~aze:ux. e labuť. Stejně výjimei nách francouzske Jesk~ne La S J Ve starém Egyptě si 't ných d1lech v umeru. ptáků ve vy ,var ně v menší míře i skulptury P zejí po~etne ~resb~ ~ ~~uc:;které snadno identifikovateln druhy JSOU ~ektere ~r~, u s obrazem pasoucích se h~s je i prosluly vlys z ~edum, učasné době v Egypte i orně husa velka, ktera se v so . ně nesp . čovány egyptology Jako „nespor husy vlevo JSOU ~:n~ Tak jsou také hodnoceny v o 'de bernešky rudokrké nilské, v Egyptě bezne z~JICI. ení však vylouceno, ze J O ratur:, n , t ké kresby zobrazují i vyslovene P Nektere staroegyp s , ťků do tenat. Zdomác1 ukazují na~~~~lad lov ~~dn~:p~aa lidé jim zřizovali hol jsou známi JIZ ze stare o ' v
o
vV
O
•
pocit nadvlády. Reklamní leták na za hrad ní gril.
v
v •• ,
,
v
v
v
Část staroegyptského vlysu zMédúmu shusami. Reprodukce zknihy Pijoa Vznik novodobé vědy změnil a stále mění zásadním způsobem pohled na ptáky jako na biologické bytosti, součást přírody a životního prostředí člověka. A současné překotné změny tohoto prostředí do velké míry nově ovlivňují nebo i určují vztahy mezi člověkem a ptáky. Věda tak má trvalou příležitost důsledky těchto vztahů zkoumat a vyvozovat z nich závěry, ně kdy i prakticky využívané. Podrobněji jsou jednotlivé aspekty těchto vztahů zpracovány v dalších kapitolách.
životě a kultuře
_uchovní~o ~ztahu k ptákvůmjako estetickým objektům a sym,cendentalrnvch hodnot vsak zřejmě po celou dobu vývoje člo alv:- a patrne u mnoha lidí převažoval - vztah naprosto utili:~sim to byli ptáci jako potrava. Zbytky kostí v sídlištích eho člověka přinášejí doklady o lovu ptáků, se zemědělstvím 1 don;~cíc? ptáků jako průvodců člověka v trvalých sídlištích, slou~1ly puvodně _Pro bezpracné vykrmování následně zkon. mlaďat. ?d vzniku ze~ědělství k tomu přistoupil i vztah ·~ potravmm konkurentum, tedy z hlediska člověka ke škůd :im ho o pl~d~ namáhavé zemědělské práce. K oběma těmto ~ztahu k ~~akum _se patrně velmi brzy v historii člověka při .tah, ktery Je ~e~1stupněm mezi oběma - chovatelství ptáků ro pohled na ne Jako na estetické objekty či snad i pro pouhý y.
Reklamní leták na zahradní gril.
lob~ věd~ z1;1ěnil a ~tále mění zásadním způsobem pohled bytosti, součást přírody a životního prostředí tsn! ~!ekotné změny tohoto prostředí do velké míry nově urcuJt vztahy mezi člověkem a ptáky. Věda tak má trvalou dk~,těch~o vztahů zkoumat a vyvozovat z nich závěry ně yuz1vane. Podrobněji jsou jednotlivé aspekty těchto ~zta, dalších kapitolách.
1 b10log1cke
2.
Poznáváníptáků
2.1 Vývoj poznatků o ptácích Zájem o ptáky jako trvalé a nápadné součásti přírodního prostředí se při rozeně v celé historii člověka formoval a měnil podle stavu vývoje člověka a jeho společenství. Prvotním stavem zřejmě byl vztah k ptákům jako k jednomu z potravních zdrojů. Jak však ukazují jednak etnografické studie ještě dosud nebo donedávna existujících primitivních lidských kultur, jednak archeologické nálezy, i další vztahy k ptákům, zejména jejich kultovní role, se vytvářely jistě již na primitivních civilizačních stupních. O vztahu k ptákům v prehistorických dobách je málo přímých dokladů. Obrazy ptáků jako lovné zvěře - na rozdíl od velkých savců - v jeskynních malbách jsou výjimkou. Na skalních kresbách na Sahaře je mezi zřejmě lovnými druhy zvířat zobrazen dnes již v oblasti nežijící pštros. Jediným druhem ptáka zobrazeným mezi početnými kresbami zvířat na stě nách francouzské jeskyně Lascaux je labuť. Stejně výjimečné je zobrazení ptáků ve výtvarných dílech v Sumeru. Ve starém Egyptě se však již nacházejí početné kresby a současně v menší míře i skulptury ptáků. Zobrazené druhy jsou některé hůře, některé snadno identifikovatelné. Obtíže ukazuje i proslulý vlys z Médúmu s obrazem pasoucích se hus. Husa vpravo je nesporně husa velká, která se v současné době v Egyptě nevyskytuje. Dvě husy vlevo jsou označovány egyptology jako „nesporně" určené husice nilské, v Egyptě běžně žijící. Tak jsou také hodnoceny v ornitologické literatuře, není však vyloučeno, že jde o bernešky rudokrké. Některé staroegyptské kresby zobrazují i vysloveně praktická témata ukazují například lov vodních ptáků do tenat. Zdomácnělí holubi skalní jsou známi již ze starého Egypta, lidé jim zřizovali holubníky a mláďata část staroegyptského vlysu z Médúmu s husami. Reprodukce z knihy Pijoan a kol. (1977).
2
Ptáci v českém životě a kultuře
byl~ ~ř~j~ě- využívána jako potrava. Ve stejné době však někteří ptáci byli uc~,v~~1 JIZ Jako.:ymbol bohů- sokol jako pták boha Hora, ibis posvátný, jeh oz bs1ce mumu byly nalezeny v Hermopolis, byl zasvěcen bohu Thovtovi. Uctívání některých ptáků mohlo mít pragmatické kořeny: domácí husy zachránivší ve starém Římě Kapitol, krkavci chovaní v londýnském Toweru. Pokud můžeme srovnat prehistorické poměry například s primitivními lidskými společnostmi, vesměs všude již první cestovatelé zjistili, že kromě lovu ptáků pro obživu jsou v osadách i volně žijící zdomácnělí ptáci a to nejen užitkoví, ale i ozdobní, jako jsou v tropických oblastech n~příklad papoušci.
Lov vodních ptáků na Nilu. Malba z Nachrejova hrobu, cca 1420 před n. I. Zknihy Pijoan akol. (1977). Konkrétnější zprávy o vztazích lidí k ptákům je možné sledovat z novějších časů v písemných dokladech. Již staroindické védy (1500-800 let př. n. I.) zmiňují tak konkrétní poznatek, jakým je hnízdní parazitismus u kukačky koela. Velkou autoritou v přírodních oborech, přetrvávající od 4. století př. n. I. po celý středověk, se staly spisy Aristotelovy. Ten znal i 170 ptáků, které sestavil do 8 skupin. Včínském encyklopedickém spisu Etya ze 3. století př. n. I. je zmíněno 79 ptáků. Další základní kompendiální d~la v antice reprezentuje Plinius starší, který popisuje 3 skupiny ptáků v Htsloria Naturalis liber X. Při středověkém útlumu kritické vědy v evropském civilizačním okruhu se objevují další spisy velmi zřídka. Jako první je možné k nim počítat Avicennovo dílo Abbreviatio de animalibus (1037). Vynikající spis De arte venandi cum avibus (O umění loviti s ptáky) napsal v první polovině 13. století římský císař Fridrich II. Hohenštaufský. Vtéto knize kromě poznatků o výchově loveckých dravců autor zachytil i mnoho konkrétních informací o chování ptáků a je někdy
považován za otce vědecké ornitologie. Méně seriózní pozr ce byly sepisovány v tzv. bestiářích (n~př. Past?~~eau 20~3) zpracování francouzských středověkych bestiaru (Tes~1eri razeno 306 ptáků, z toho 117 neurčitelných._ Z, dalších_JS~l buť a sokol (po 23), kachna divoká (18), d~?1ac1 kur, ze!me1 , (11) a v počtu menším než 10 pak dals1ch 24 druhu nel pav 7 'k ' hn označení (sova, dravec). Zajímavostí je papous u, vs1_c . vením z jihoasijského rodu alexandr. Dále jsou _mez,_ rn1 i z našich středověkých obrazů (stehlík, straka, soJka, :y~o také jihoevropská orebice. V souhrnném seznamu pta_ku: přísloví a sentencí (Walther 1969) je jmenováno 701 nazvt: druhů je nejčastější kur domácí (84), holub (43), orel (26 vlaštovka (20), labuť a páv (17), skřivan (16), vrabec (_15) (11), další pod 10. Některá jména jsou ~šak druhově neJasI covití jsou zmíněni 98krát, ale v tom JSOU cor:-,"us (krka~i (vrána šedá i černá? - 33), straka (pica-11) a!. P??obn~ nováni 83krát, z toho kromě zmíněného orla I lunak ~~11 9krát, sokol 6krát, ale není jasné, zda ?od)mé~em_acc1p1t a pod nisus krahujec - oba 13krát. Vecne senozm~ zpra ších poznatků již byly spisy Alberta Magna De av1bus ( byly vydány knihy Conrada Gessnera Historiae animalium a Pierra Belona L'histoire de la nature des oyseaux. Je docela zvláštní, i když částečně vyplývající ze stavu tiskařské techniky, že obrazy v těchto knihách zdaleka nedosahují úrovně barevných obrazů v dřívějších rukopisech, a to i vystižením tělesných tvarů. Pro nás je zajímavé, že v r. 1591 se stal dvorním malířem Rudolfa II. Joris Hoefnagel, který namaloval pro císaře 90 olejomaleb různých ptáků , mezi nimi i nedlouho nato vyhynulého doda. Bohužel v monografii popisující tuto sbírku (Hendrix a ~ig: nau-Willberg 1997) obrazy ptaku nejsou. v•
Středověká kresba pštrosa zknihy Physio/ogus.
životě a kultuře
využívána jako potrava. Ve stejné době však někteří ptáci byli ako_ ~ymbol bohů - sokol jako pták boha Hora, ibis posvátný, jellm11 byly nalezeny v Hermopolis, byl zasvěcen bohu Thovtovi. terých ptáku mohlo mít pragmatické kořeny: domácí husy zastarém Římě Kapitol, krkavci chovaní v londýnském Toweru. me srovnat prehistorické poměry například s primitivními lidínostmi, vesměs všude již první cestovatelé zjistili, že kromě ·o obživu jsou v osadách i volně žijící zdomácnělí ptáci, a to neale i ozdobní, jako jsou v tropických oblastech například
Nilu. Malba zNachrejova hrobu, cca 1420 před n. I. Zknihy Pijoan akol. (1977).
ší zprávy o vztazích lidí k ptákům je možné sledovat z noísemných dokladech. Již staroindické védy (1500-800 let jí tak konkrétní poznatek, jakým je hnízdní parazitismus a. Velkou autoritou v přírodních oborech, přetrvávající od I. po celý středověk, se staly spisy Aristotelovy. Ten znal ré sestavil do 8 skupin. V čínském encyklopedickém spisu í př. n. I. je zmíněno 79 ptáků. Další základní kompendiáleprezentuje Plinius starší, který popisuje 3 skupiny ptáků ralis liber X. Při středověkém útlumu kritické vědy v evačním okruhu se objevují další spisy velmi zřídka. Jako nim počítat Avicennovo dílo Abbreviatio de animalibus cí spis De arte venandi cum avibus (O umění loviti s ptání polovině 13. století římský císař Fridrich II. Hohennize kromě poznatků o výchově loveckých dravců autor o konkrétních informací o chování ptáků a je někdy
2. Poznáváníptáku
považován za otce vědecké ornitologie. Méně seriózní poznatky a ilust:ace byly sepisovány v tzv. bestiářích (např. Pastoureau 20~3). Vsouh:nnem zpracování francouzských středověkých bestiářů ~'.es~1ere 20_~5) Je_;_obrazeno 306 ptáků, z toho 117 neurčitelných. Z dals1ch Jsou neJcastěJSI labuť a sokol (po 23), kachna divoká (18), domácí kur, zejména kohout (16), páv (11) a v počtu menším než 10 pak dalších 24 druhů nebo skupinových označení (sova, dravec). Zajímavostí je 7 papoušku, všichni tvarem i zbarvením z jihoasijského rodu alexandr. Dále jsou mezi nimi ptáci známí i z našich středověkých obrazu (stehlík, straka, sojka, sýkora koňadra), ale také jihoevropská orebice. V souhrnném seznamu ptáku ze středověkých přísloví a sentencí (Walther 1969) je jmenováno 701 názvů. Z jednotlivých druhu je nejčastější kur domácí (84), holub (43), orel (26), ~ukačka _(2v~), vlaštovka (20), labuť a páv (17), skřivan (16), vrabec (15), vyr (12), Jerab (11), další pod 10. Některá jména jsou však druhově nejasná - např. krka~covití jsou zmíněni 98krát, ale v tom jsou corvus (krkavec? - ~~), c~rmx (vrána šedá i černá? - 33), straka (pica - 11) aj. Podobn~ dravci JSO~ Jmenováni 83krát, z toho kromě zmíněného orla i luňák (m1lvus) 15krat, sup 9krát, sokol 6krát, ale není jasné, zda pod jménem accipiter je vždy jestřá~ a pod nisus krahujec - oba 13krát. Věcně seriózním zpracováním tehdeJších poznatků již byly spisy Alberta Magna De avibus (1478), v r. 1555 byly vydány knihy Conrada Cessnera Historiae animalium a Pierra Belona ťhistoire de la nature des oyseaux. Je docela zvláštní, i když částeč ně vyplývající ze stavu tiskařské techniky, že obrazy v těchto knihách zdaleka nedosahují úrovně barevných obrazu v dřívějších rukopisech, a to i vystižením tělesných tvarů. Pro nás je zajímavé, že v r. 1591 se stal dvorním malířem Rudolfa II. Joris Hoefnagel, který namaloval pro císaře 90 olejomaleb ruzných ptáků, mezi nimi i nedlouho nato vyhynulého doda. Bohužel v monografii popisující tuto sbírku (Hendrix a Vignau-Willberg 1997) obrazy ptáku nejsou. Středověká kresba pštrosa z knihy Physio/ogus.
2.
Ptáci včeském životě a kultuře
V17. století začal i výzkum ptáků v zemích v důsledku námořních cest objevovaných či snadněji dosažitelných. V prvé třetině 18. století, kdy zmatek s identifikací jednotlivých nově popisovaných přírodnin dosáhl vrcholu, švédský přírodovědec Karl Linné (Carolus Linnaeus) vydal epochální dílo Systema Naturae. To byl základ soustavné botaniky a zoologie, umožňující přesně identifikovat jednotlivé druhy, popisované často pod různými jmény. Význam Linnéova díla byl ihned rozpoznán, jak dosvěd čuje dobové úsloví Deus creavit, Linnaeus ordinavit. I když se místo ordinavit uvádí také distribuit nebo disposuit, znamená vše celkem stejné: „Bůh stvořil, Linné uspořádal." Teprve od 10. vydání knihy v roce 1758 se počítá vývoj zoologie a ornitologie jako skutečné biologické vědy. Prvním základním tématem nově vznikajících věd bylo samozřejmě nalezení a popsání všech existujících živočišných forem. Do evropských a později zejména severoamerických muzeí se dostávaly sběry přírodnin ze všech kontinentů nebo menších oblastí, do kterých se sběratelé nebo vědci dostávali. Vznikaly tak stále rozsáhlejší muzejní sbírky, kde vystavené montované preparáty ptáků byly doplňovány tzv. spratky (balky) ptáků v zásuvkách skříní. Na jejich základě byly popisovány jednotlivé druhy a postupně zpracovávány -vesměs s barevnými vyobrazeními - velké monografie jednotlivých území nebo systematických skupin. Vynikající obrazy byly malovány buď přímo v terénu, jako v Severní Americe Johnem Jamesem Audubonem (1785-1851 ), nebo neméně vynikajícím způsobem i podle muzejních preparátů, jako v případě Austrálie a tropické Asie Johnem Gouldem (1804-1881). Neobyčejný význam na celou biologii měla přirozeně evoluční teorie Charlese Darwina (1809-1882) - ostatně jedním z jejích základů byly Dar.vinovy vlastní poznatky o tzv. Darwinových pěnkavkách (Darwin's finches, Geospizinae) na Galapágách. Pod vlivem této teorie se měnilo a až do dnešní doby se také mění pojetí druhu jako základní biologické jednotky. Ptačích druhů je dnes známo něco přes 10 000 - např. světový červený seznam ohrožených druhů jich čítá 10 064. Nejnovější přehled všech druhů i subspecií ptáků je možné nalézt např. na www.worldbirdnames.org. Počet druhů však není a nemůže být z různých důvodů stanovený zcela jednoznačně a stabilní. K jeho zvětšování přistupuje v první řadě popisování ptáků, již samotným vzhledem nepochybně odlišných od všech druhů dosud známých. Jen v letech 2001-2009 bylo popsáno 58 nových druhů, průměrně 6,4 (3-9) druhu za rok (Hošek 2009, 2010). Jsou to především druhy žijící v málo přístupných, a proto i méně prozkoumaných územích, k jakým patří zejména tropické pralesy, dále malé druhy sov nebo druhy podobné nějakému známému druhu, tzv. kryptické druhy. Určitou kuriozitou
. to objev nového a již vzhledem odlišného druhu ptáki JI~ pro 'ho hlavního města Kambodži Phnompenhu. Je to 1onove . v v vo tav' h ''p~ C líka chycený v r. 2009 při studiu prenasecu p c1 c n :cetne nz ,'trop1c ' · ke' c'eledi kreJ"čiříkovitých (Orthotomidae) „ v a, pop: p, 1 2013 jako Orthotomus chaktomuk; K_~a _si~ zmenam, druhu především k jeho zvětšováni, pns?1va v sou~s~e c I' , t~onomie která zjišťuje rozdíly v m1tochondnalm Dl -~;~~e nutně na ~nějším vzhledu ptáka. ~osud je ~kto ~pra1 J , , h druhů takže lze očekavat dals1 zmeny dnes znamyc , . d'I , · , ovsem nemus1, b't Y analy'zou DNA druhy Jen roz o,e ovany,' b 't , A samostatnost některých forem joa~o d_ruh~ muze y n~ , ne·· u nás muze .byt .pnkladem 1 akceptovana, J"ny'mi , , vzta. , , dá čečetka zimní- č. tmavá. K obJekttvmm zme~am P ~- ~:á t~ké trvale probíhající evoluce, jíž podl~~ly _neJen dn ~nulé, ale které podléhají pomaleji či rychleJ1 •vsechny dr Obálka knihy Fauna ČR Ptáci 3/1(Academia 2011).
FAUNA ČR
Ptá~
Karel Šťastn
Karel Hudei
a kolektiv
AC AD EMI A / PR AHA
kademie věd eské republiky
Obsah
:ace vyšla s podporou Akademie věd České republiky
Úvod
ZACE V KNIZE - NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR
I Co znamenají ptáci pro člověka ......................................................... 11
el
2 Poznávání ptáků ................................................................................. 15 2.1 Vývoj poznatků o ptácích ........................................................... 15 2.2 Vývoj poznatků o ptácích ČR ..................................................... 20 2.3 Ornitologie v ČR ........................................................................ 28 2.4 So učasná ptačí fauna ČR ............................................................ 36 2.5 Změny ptačí fauny ČR ................................................................ 43 2.6 Nepůvodní druhy ptáků v naší přírodě ...................................... 48 2.7 Ptáci v lidských sídlech .............................................................. 52 2.8 Výuka o ptácích na školách ........................................................ 59 2.9 Organizace v ČR zabývající se ptáky .......................................... 64 2.10 Pozorování ptáků ....................................................................... 68 2.11 Odchyty a kroužkování ptáků .................................................... 76 2.12 Popularizace a propagace ptáků a jejich ochrany ...................... 81 2.13 Komerční využití ptáků ............................................................. 89
:eském životě a kultuře I Karel Hudec. - Vydání I - p h . 1017. - 452 stran · ra a · 0-200-2628-6 (brožováno)
.9
* 7.04 * 316.72/.75 * 179.3 * (437.3)
turní aspekty sko nata a motivy - Česko -Česko oolečnost - Česko íře- Česko naučné
publikace
: (2)
·of. RNDr. Stanislav Komárek, Dr. pl.-Biol. Jiří Mlíkovský, CSc.
:, 2017 00-2628-6
................................................................................................... 8
3 Ptáci v kultuře .................................................................................... 92 3.1 Ptáci ve starých kulturách, mytologiích a náboženstvích ......... 92 3.2 Ptáci v české lidové kultuře ........................................................ 97 4
Ptačí jména ...................................................................................... 4.1 Ptačí jména lidová .................................................................... 4.2 Ptačí jména vědecká ................................................................. 4.3 Česká ptačí jména vědecká ...................................................... 4.4 Příjmení odvozená od jmen ptáků ........................................... 4.5 Místní jména odvozená od jmen ptáků .................................... 4.6 Názvy souhvězdí odvozené od jmen ptáků ..............................
103 103 111 115 119 125 129
5 Ptáci v české slovní kultuře ............................................................. 132 5.1 Ptáci v české lidové slovní kultuře ........................................... 132 5.2 Vývoj lidových znalostí ptáků .................................................. 134 5.3 Původ a zdroj lidových tradic ................................................... 135 5.4 Ptáci ve rčeních, přirovnáních a příslovích ............................. 137 5.5 Ptáci v pranostikách ................................................................. 142
Ptáci v českém životě a kultuře
5.6 5.7 5.8 5.9 5.10 5.11 5.12 5.13
Ptáci v bajkách, pohádkách a pověstech .................................. 14 7 Ptáci v lidových mýtech a pověrách ......................................... 152 Ptáci ve věštbách ...................................................................... 157 Ptáci ve snech ........................................................................... 159 Ptačí symbolika v názvech ....................................................... 162 Ptáci v krásné literatuře ........................................................... 165 Ptáci v divadle .......................................................................... 175 Ptáci v rozhlase, v televizi a ve filmu ........................................ 177
6 Ptáci v české hudbě .......................................................................... 184 6.1 Ptačí hlasy a člověk .................................................................. 184 6.2 Ptáci v lidové písni ................................................................... 190 6.3 Ptáci v umělé písni ................................................................... 199 6.4 Ptáci v klasické hudbě .............................................................. 203 6.5 Ptáci v populární hudbě ........................................................... 207 7 Ptáci v české hmotné a výtvarné kultuře ......................................... 21 O 7 .1 Obraz ptáků ve světovém výtvarném umění ............................ 21 O 7.2 Obraz ptáků v české archeologii .............................................. 221 7.3 Ptáci v českém malířství a ilustraci ......................................... 223 7.4 Ptáci ve fotografii ..................................................................... 236 7.5 Ptáci v českém sochařství ........................................................ 241 7.6 Ptáci v české lidové hmotné kultuře a umění .......................... 24 7 7. 7 Ptáci v užitém umění a uměleckých řemeslech ...................... 254 7.8 Ptačí symbolika na náhrobcích ................................................ 268 7.9 Ptačí symbolika na vlajkách, znacích a v erbech ..................... 270 7.10 Ptáci na domovních znameních .............................................. 276 7.11 Ptáci na poštovních známkách ................................................ 278 7.12 Ptáci na dalších materiálech .................................................... 281 8 Ptáci v pohybové kultuře ................................................................. 284 8.1 Ptáci v lidových obřadech a zvycích ......................................... 284 8.2 Ptáci v hrách, rozpočítadlech a říkadlech ................................ 287 8.3 Ptáci a tanec ............................................................................. 290 8.4 Ptáci v textiliích, oblékání a módě ........................................... 292 9 Chovatelství ptáků ........................................................................... 298 9.1 Domácí chovatelství ptáků ...................................................... 298 9.2 Ptáci v zoologických zahradách ............................................... 304
1oUžitkové chovatelství ................. ·· ·······..... ··· ·· ··· ··· ....... ··· ····· 1O.1 Užitkové chovy pta'kou ··· ···· ·· ······· ····· ····· ··· .................. .. 10.2 Chovy kura domácího ............................................... 10.3 Chovy vodní drůbeže ................................................ 10.4 Chov holubů ............................................................. 10 .5 Další druhy ptáků v průmyslových chovech·············
11 Ptáci jako lovná zvěř ............. ·· ·· ·· ····· ·· ··· ····· ··· ··· ··· ··· ······· ··· 11.l Pernatá zvěř v myslivosti ......................................... 11.2 Ptáčnictví ·································································
12 Ptáci v české kuchyni ......................... ............................ .. 13
Ekonomické vztahy mezi ptáky a člověkem .................. . 13.l „Užitečnost" a „škodlivost" ptáků-··;······················· l3.2 Způsoby zabránění konfliktům s ptaky ................. 13.3 Ptáci v zemědělství a lesnictví ............................... . 13.4 Rybářství a ptáci .................................................... . 13.5 Pozemní doprava a ptáci ....................................... . 13.6 Letadla a ptáci ························································ 13.7 Stavebnictví a ptáci ............................................... . 13.8 Větrné a solární elektrárny a ptáci ....................... . 13.9 Ptáci a dráty ··························································
14 Ptáci a lidské zdraví ..... ····· ········· ······· ········ ··· ··· ··· ······· ···· 14 1 Ptáci v lidovém léčitelství ................................... . 14:2 Vztahy mezi člověkem a chorobami ptáků ··········
15 Ochrana ptáků .............. ·· ···· ··· .. ·· ··· ·· ··· ········ ··· ······· ···· ···· 15.1 Tradiční ochrana ptactva .................................... . 15.2 Moderní ochrana ptactva ....................................
Literatura ............ ··········· ·· ·· ·· ·· ·· ····· ·· ····· ··· ·· ··· ··· ··· ······· ··· ···· · Seznam jmen ptáků ............. ·· ·· ····· ·· ····· ····· ··· ··· ··· ··· ........... ·
n životě a kultuře Obsah
~c! v ~ajkách, pohádkách a pověstech ac1 ···· ·· ·· ·· ·· .. ·· ····· ·· ·· ......... 147 , . v lidových mýtech a poverac h ac1 ve věštbách ········································· 152 áci ve snech ····························································· 157 ačí symbolik; v ná~~·~h····················· ···································· 159 ki v krásné literatuře ······················································· 162 icivdivadJe ··························································· 165 tci v rozhlase·,·~ televi;·i~·;~·Ú;····· ..···································· 175 u········································ 177 v
,
eskéhudbě
čí hlasy a čl~;ěk···································································· 184 civ lidové písni ·································································· 184 :i v umělé písni ··································································· 190 :i v klasické hudbě······· · ······················································· 199 :i v populární hudbě····· ······················································· 203 ·························································· 207
ské hmotné a výtvarné kultuře tzptákůvesvětovémvy' t , ········································· 210 , • varnem umění 12 ptaku v české archeolog" ···························· 210 1 i v českém malířství a ilust :a~/"········································ 221 ve fotografii ···· ·· ····· ·· ······· ·· ·· ····· ·· ·· ··...... 223 v českém soch~řství ··········································· 236 v č:~k~ lidové hmotnéi-~Ít~-f~·~·~·;i··;··························· 241 OJ .••••••••• 247 V Uzltem . umem a uměleckých řemeslech ················ symbolika na náhrobcích........ ...................... 254 symbolika na vlaJ.kách , h········································ 268 , znacic a v erbech na domovních znamen'!Ch ••...• ····················· 2270 na poštovních známkách ········································ 76 1a dalších materiálech ······································· 278 ···················································· 281 vhové kultuře 'lidových obřa~Í~~h·~·~······:··h·········································· 284 hrách, rozpočítadlech:~:{acÍÍ~~h································· 284 tanec ............. ································ 287 290 textiliích, oblékání a mód e ··········································· 292 v
,
v
••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••
10 Užitkové chovatelství ....................................................................... 314 10.1 Užitkové chovy ptáků ............................................................... 314 10.2 Chovy kura domácího .............................................................. 318 10.3 Chovy vodní drůbeže ............................................................... 323 10.4 Chov holubů ............................................................................ 325 10.5 Další druhy ptáků v průmyslových chovech ............................ 329 11 Ptáci jako lovná zvěř ........................................................................ 332 11.1 Pernatá zvěř v myslivosti ......................................................... 332 11.2 Ptáčnictví ................................................................................. 352 12 Ptáci v české kuchyni ........................... ......................... ................... 356 13 Ekonomické vztahy mezi ptáky a člověkem .................................... 364 13.1 „Užitečnost" a „škodlivost" ptáků ............................................ 364 13.2 Způsoby zabránění konfliktům s ptáky ................................... 370 13.3 Ptáci v zemědělství a lesnictví .................................................. 377 13.4 Rybářství a ptáci ....................................................................... 382 13.5 Pozemní doprava a ptáci .......................................................... 385 13.6 Letadla a ptáci .......................................................................... 388 13.7 Stavebnictví a ptáci .................................................................. 391 13.8 Větrné a solární elektrárny a ptáci ........................................... 395 13.9 Ptáci a dráty ............................................................................. 397 14 Ptáci a lidské zdraví ......................................................................... 401 14.1 Ptáci v lidovém léčitelství ........................................................ 401 14.2 Vztahy mezi člověkem a chorobami ptáků .............................. 404 15 Ochrana ptáků ................................................................................. 409 15.1 Tradiční ochrana ptactva ......................................................... 409 15.2 Moderní ochrana ptactva ......................................................... 416 Literatura ............................................................................................... 427 Seznam jmen ptáků ............................................................................... 444
Íptáků ············· í chovatelství ptákťi························································ 298 mologických zahradách ...................................... 298 ··············································· 304 -,