NejvětŠÍVV\ ob!JvaVt!}VV\ V\radeVV\ Vta světě je Pražský V\rad
to uvedeno i v Guinessově knize světových rekordů . Jeho pů dorys má nepravidelný protáhlý tvar, ve svém nejširším místě měří 180 metrů, v podé lné ose - od brány se zápasícími giganty až k černé věži - 600 metrů. Není významný jen rozlohou, ale především svou bohatou historií, od prvních známek zdejšího osíd lení v 6. století až do současnosti, kdy je sídlem nejvyšší hlavy státu - prezidenta. Světské a církevní objekty, spjaté s důležitými událostmi českého státu a budované zde po celá staletí, jsou přeh l ídkou různých slohových období a řada z nich, spolu s výzdobou, představuje opravdové skvosty architektury a výtvarného umění. Díky své poloze a členité skladbě budov skýtá i se svým okolím nádherné panoráma, ve světě ojedinělé.
Je
7
Nejv:z.ácVtější k{eVtot česká královská koruVta
yla zhotovena z podnětu Karla IV. v roce 1346. Aby byla zajištěna její nedotknutelnost a nezcizitelnost, byla věnována zemskému patronu sv. Václavu, uložena v kapitule a ke korunovačním obřadům pouze zapůjčována . Ve středověku ji prý střežila lebka sv. Václava ve světcově rakvi. Koruna je ze zlatého plechu a zdobí ji spinely, rubíny, safíry, smaragdy a perly. Je součástí korunovačních klenotů, k nimž ještě patří české korunovační jablko a královské žezlo. Pověst praví, že kdokoliv nepovolaný si korunu nasadí na hlavu, do roka zemře . Není jistě bez zajímavosti, že to učinil říšský protektor Reinhard Heydrich (1942). Poprvé byly korunovační klenoty použity při korunovaci Karla IV., naposledy pak při poslední české korunovaci Ferdinanda V. Dobrotivého v roce 1865. V expozici je pochopitelně pouze přesná kopie.
B
8
Největší
pr-až.ský c~r-áVV\
Nejsf avVtější av-chitektuv-a v českých ~eVV\ích je Chv-áVV\ sv. Víta ejvětší pražský chrám, nejslavnější architektura českých zemí -
N Chrám sv. Víta byl založen
různých dějinných
císařem Karlem IV. v roce 1344 a vlivem událostí definitivně dokončen až v roce 1929, tedy
za 585 let!
9