Skip to main content

0280360

Page 1

Hele Jane,

t a~o d t nen1, 1:ad n-y, nn·1ostn-yop1 ,d · . P"'resne. , v:1:ato ,sem . . v na, ne,sem. JCS v ,

a proto dost

dobře

nevím, jak se

dopis je svým 1:pťtsobem docela t

oi:(stéívi;ijfoC vl.&ls.ťl

Vydalo Vydavatelství VÍKEND s. r. o., 2017 Z německého originálu Liebe ist ein Nashorn vydaného © 2013 Franckh-Kosmos Verlags-GmbH & Co. KG, Stuttgart přeložila Anna Štorkánová Redaktorka Daniela Řezníčková Ilustrace na obálce a uvnitř knihy lsabelle Gontgen Technická příprava obálky Studio VVG Předtisková příprava Jan Viener, Vimperk Tisk Akcent tiskárna s. r. o., Vimperk ISBN 978-80-7433-116-9 © Editor Vydavatelství VÍKEND s. r. o., 2017

www.vydavatelstvivikend.cz


Hele Jane, tady to není žádný milostný dopis! Já totiž do tebe zamilova> ná nejsem.

Přesně

vzato jsenr ještě nikdy zamilovaná neb~la,

a proto dost dobře nevím, jak se to pozná.

Začít

psát tako'1ý

d Iaez~. tvvk, • s v y, n 1 zpnso benxoce • Je d opis 0

oc(stQvaj foC VL&!Sl::j

+ c;(o~~L8}'ozc;(CL_

vBšeR

- - - - - - - - - -->

taRl::j

oc(stavajCcC VL&!Sl::j

,, 2017 Nashorn 'erlags-GmbH & Co. KG, Stuttgart

belle Gontgen

'G

~ to jst tl1

perk

)., 2017

5


Ale vlastně ji potřebuje mál

Nakreslila jsem nás vedle sebe, abys viděl, jak dobře se k sobě hodíme. Hodili bychom se. Ve skutečném životě se

názoru je učení ztráta času. ~

totiž bohužel nepostavím jen tak jednoduše vedle tebe a ne-

a všechno, co nemůže vidět, d

řeknu:

,,Koukej, jak dobře se k sobě hodíme!" K tomu bych

telé na to pochopitelně mají ji:

totiž nejdřív musela odtáhnou k zrcadlu, a jediné místo

opakovala ročník, jenže jí to jE

se zrcadly v naší škole jsou toalety a šatny... Stop! To si raději

docela cool, nezdá se ti? Tedy,

nebudu ani představovat.

tak lehkomyslná. Pinky mě vž,

tě

Takže, protože nikdy v životě nenajdu odvahu říct ti, za jak neuvěřitelně

super-mega-úžasného tě považuji, píši ti tenhle

nou. Myslí si, že bych si měla 1 nů vlasů,

jenže to by vypadalo

dopis. A protože se v tom opravdovém životě vždycky pro-

do toho nešla. Možná mě něk1

měním v třaslavý pudink,

vlastního. V každém případě j

jen tě vidím, pravděpodobně nikdy

přesto

mi někdy její rady p

v životě nebudu mít odvahu ti

ka,

tenhle dopis dát. Je to hloupé,

holka neměla dát klukovi znát

ale prostě to tak je. Pinky říká,

dě

že kluk nikdy nesmí zmerčit,

kdybych si totiž věřila. V posli

že se líbí nějaké holce. Místo

cházet naší školou s roletami 1

toho by si měl uvědomit, že

vysvětlit, proč

se mu líbí ona. Pinky se vyzná, jak vidíš. Je úplně jiná než já. Ve školní tašce má místo akorát tak na své

bych ti rovnou

řekla,

že jsi

jsem tě vzala n,

Je první den po letních prá, t&l~V&I~

šlrwLl'\-C

svítí a já se vleču přes nádvoří

taš~

to taky tak vtipné, že učitelé ti

t

malou slavnost, na které se pr

šminky, blok a malé desky.

ní manažeři nějaké akciové sp

Knihy si většinou nechává

nějak

ve škole. Když

nějakou

potřebuje, domů

v podpaždí.

si ji nese

souvisí s cenou pro učit,

roce vypsal ředitel Broll: Za vi

Od té doby vysloveně závodí <

Moje třídní, paní Sauerweino·


Ale vlastně ji potřebuje málokdy, protože podle jejího

be, abys viděl, jak dobře se

L

se. Ve skutečném životě se

názoru je učení ztráta času. Všechno důležité člověk vidí

ak jednoduše vedle tebe a ne-

a všechno, co nemůže vidět, důležité není, říká Pinky. Uči­

sobě

hodíme!" K tomu bych

telé na to pochopitelně mají jiný názor. Proto Pinky taky už

~u k zrcadlu, a jediné místo

opakovala ročník, jenže jí to je úplně jedno. Její hledisko je

lety a šatny... Stop! To si raději

docela cool, nezdá se ti? Tedy, já bych nikdy nedokázala být

ě

tak lehkomyslná. Pinky mě vždycky považovala za příliš hodnenajdu odvahu říct ti, za jak

nou. Myslí si, že bych si měla nabarvit aspoň několik prame-

ného tě považuji, píši ti tenhle

nů vlasů,

vdovém životě vždycky pro-

do toho nešla. Možná _ mě někdy napadne něco jiného, něco

ě

vlastního. V každém případě je Pinky moje nejlepší kamarád-

vidím, pravděpodobně nikdy

ka,

jenže to by vypadalo, že ji napodobuji, a proto jsem

přesto

mi někdy její rady připadají hodně ujeté.

Proč

by

holka neměla dát klukovi znát, že se jí líbí? V takovém přípa­ dě

bych ti rovnou řekla, že jsi mě totálně vykolejil. Tedy, ano,

kdybych si totiž věřila. V posledních letech jsem musela procházet naší školou s roletami na očích - jinak si nedokážu vysvětlit, proč

jsem tě vzala na vědomí právě dnes.

Je první den po letních prázdninách. Slunce svítí a já se vleču přes nádvoří školy.

Připadá

ti

to taky tak vtipné, že učitelé tentokrát uspořádali

, ~\ I,,

.,,,,\:!.),

malou slavnost, na které se prezentují jako kreativ-

I \

ní manažeři nějaké akciové společnosti? Myslím, že to nějak souvisí s

cenou pro učitele, kterou v minulém školním

roce vypsal ředitel Broll: Za větší angažovanost na naší škole. Od té doby vysloveně závodí o to, kdo je nejlepším učitelem. Moje třídní, paní Sauerweinová, se nespokojila s divadelním


kroužkem a teď si dokonce vymyslela ještě navíc „girl-power", akciová společnost. Asi něco jako svépomoc jen pro holky, jak napovídá už název. Několik

pochopitelně žaček

z páté tří­

Pochopitelně

aby někdo viděl to trapné slovo. A

jsem ale taky neviděla, jaké slovo,

dy se zapsalo do seznamu. Tedy, já jsem se nezapsala do žád-

jsem se tak

ného z těch dvou

jsme spolu!

Někdy

kroužků,

a to jenom kvůli Sauerweinové.

jsem to dělala tajr

nenápadně,

že sis mě i

to s ní není ani trochu lehké. Hned vedle ní verbuje paní Mullerová do vaření, a. s. Měla bych to zkusit? Raději ne, nakonec by doma řila.

chtěli,

abych jim va-

Zrovna jsem chtěla jít dál, když do

sjel blesk, fakt!

Právě teď,

mě

bylo to tak! Ne-

dokázala jsem si to vysvětlit, protože v blízkosti nebyly ani bouřkové mraky, ani kabel vysokého napětí. Zato jsi tam byl TY! Vlastně jsi jen tak stál vedle paní Mullerové a nedělal vůbec nic. Nebo přece jen moc mile ses usmíval, zatímco mě ten blesk málem rozetnu! vedví. Paní Mullerová pro všechny vařila polévku, do které měla

dát zavářku z „písmenek" z nudlového těsta.

Předtím

se z těch písmenek mělo sestavit slovo nebo věta,

něco,

si přejeme v tomhle školním roce. Pak ten, kdo to

udělal,

měl

dostat misku té polévky, aby se to

Upřímně řečeno,

přání

dostalo do

já polévku s nudlemi nenávidím a na

co

Ano, já vím, že ta odpověď byla

já jsem neměla v ruce žádné E a k:

dá nahradit trojkou, když se polo2

něj.

nechápu, proč ses na

mě

ně­

jediného slova otočil hlavu, a top:

tak divni

jakou akciovou společnost Vaření mi připadá docela ubohá,

úsměvem

jenže co mám dělat. Stojíš tam ty, a tak jsi mě jako nějaký

vým hlasem: ,,Prosím pěkně, Jane!

neviditelný magnet přitáhl k té nudlové břečce. Taky už moc

tvoje jméno, třebaže z jejích úst. i;

dobře vím, co je mým přáním, a složím slovo: ~@W(g

z naší třídy a bohužel krásná. Jenž

ti podávala E, mávala řa


nyslela ještě n�víc „girl-power",

1ko svépomoc - pochopitelně

název. Několik žaček z páté tří­ ly, já jsem se nezapsala do ž�_d-

> jenom kvůli Sauerweinové.

Pochopitelně jsem t? �ělala tajně, protože jsem nechtěla, aby někdo viděl to trapné slo�o. A už vůbec n� ty! Bohužel jsem ale _taky nevi�ěla, jaké slovo jsi právě_ složil ty. Chovala jsem se tak nenápadně, že sis mě sotva všiml, a přesto: mluvili jsme spol�!

ehké.

e ní verbuje paní Mullerová s. Měl� bych to �k u,sit! Raději

by doma chtěli, abych jim va­ isem chtěla jít dál, když do mě

�t! Právě teď, bylo to_ tak! Nen si to vysvětlit , protože v blízmi bouřkové_mraky, �ni k_abel .. _ ..

)yl TY! Vlastně jsi jen tak stál

. vůbec nic. Nebo přece jen mě ten blesk málem rozetnu!

:hny vařila polévku, do které 'z nudlového těsta. Předtím rit slovo nebo věta, něco, co

Jce. Pak ten, kdo. to .udělal,. . . . by se to přání dostalo do něj.

1udlemi nenávidím a na ně­ ení mi připadá �ocela ub_ohá, ty, a tak jsi mě jako něja½ý

i nudlové břečce. Taky už moc a složím slovo: �@W@..

Ano, já vím, ž� ta odpověď byla trochu nezvyklá. Jenže já jsem neměla v ruce žádné E a každý přece v_í, že se é_�ko dá nahra�_it trojkou, když se položí_ ?brá��-r:1�· Pr�t� vůbec ne�hápu, proč ses na mě tak divně podíval. �ak jsi ještě bez . jediného �lova o�?čil hla_�\l, a to přesně k Ropuše. Se sladkým . úsměvem ti podávala E, mávala řasami a pronesla sameto� vým hlas�m: ,,Pro�ím pěkně, Jane!" Páni! Aspoň jsem slyšela . . .. t voje jméno, třeba�e_z jejích úst. Ropucha Ka�o_l!na je nejlepší z naší třídy a b?�u�el kr�sná. Jenže kdybys ji políbil, pro-


Proč vlastně vždycky všichni mluví o „doty-

ku motýlích křídel v žaludku ? Já to pociťuji spíš tak, jako by nosorožec, nebo ne, celé stádo nosorožců probíhalo mým tělem. Jejich dusot není právě příjemný - zanechávají za sebou hromadu rozrytých pocitů a postarají se o to, že jsem neschopná myslet na cokoliv jiného než na tebe. 1

Lea je poprvé zamilovaná - do Jana. Ale jak jen má se svou první láskou mluvit'? Začíná psát nejdelší a rozhodně nejtrapnější milostný dopis na celém světě. Ten se smí dostat do rukou JEN, JEN, JEN Janovi ...

9

\\\\\\\\\\\U\\U\ 788074 331169

•


Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook
0280360 by Knižní­ klub - Issuu