Issuu

~1111/ IIJ 8

5.94034

M3K Â·

)!!Ill~

M3K 1ks

OBSAH Pěšák

na šachovnici kriminálky .. ....... ....... ...... .......

Vrahem z ochoty . ... .. . .... . .. ... .. . .... . . .... .. . .... . . .... .. . ... .. .

Ta žena nic neřekla .......... ··· ··· ·········· ··············· ·

Osudná smlouva

Otazníky nad škrtičem ... ········· ···· ·····················

Nastražené stopy ................................................... .

Řetízek s kozorohem .. .. . ... .. . .... .. . ... .. . .... .. . ... .. . ... .. . ...

19 24

Bajonet v Čertovce ··································

Frank Rosé mimo ring ........................................... .

Pro Sonátu C dur .... .. . ... .. . .... .. . ... .. . .... . .. ... .. . .... . . .... .. .

Pomsta váhavého snoubence .. . .... . . .... .. . ... .. . .... .. . ... ..

Ani Kain, ani Ábel ...... ....... ..... ........ ...... ..... .. ...... ....

Aby nepřišla o manžela ... ··· ··· ··························

Peníze na lásku .......................................................

Na konci čekal kat .. . ....... ....... .... .. ...... ..... .. ...... ........

Týden před svatbou ..... ·· ·· ······ ·· ···· ············ ········

Dvě

v městě mrtvých ..........................................

69 75

Nepohodlný svědek ............................................... .

žárlivé ženy .................................................... .

Zločin

Rok po

vraždě

························································ 88 Tajemství čtyř stěn .. ...... ....... ...... ..... .. ...... ...... ....... .. 96 Člověk v kozelci 102 Smrt krásné Ilony 106 Příčinou

byla nenávist ... ...... ..... ........ ....... ...... ....... .. 112

Blanka zvonila marně ..... ...... ....... ...... ....... ...... ...... .. 118 Pod dlažbou předměstí ........................................... 125 Poněkud

starší Julie . .... .. . ... .. . .... . . .... .. . .... . .. ... .. . .... . . .. 131

břehu

Rokytky ........................................... .

Kupé číslo pět ...... ·· ··· ··· · ······ ·· ··· ······· Půlnoční výstřel ............................................. . Pražský bombarďák .. ·· · ····· ··· ··· ············ ············

Utonulá z Vltavy .. ·· · ····· ·· ·· ······ ···· ··· ····· ········ ·····

~I59403o llll llll Il~

M3K 1ks

• hovmcz .. 1cr·zmma . '/ky ............................ . a sac

z ochoty ................................................... . smlouva

····················································· 15

:né stopy

···················································· 19 s kozorohem ... ............. .. ....... ....... ...... ....... . 24

Jsé mimo ring .. ........ ........ ...... ....... ...... ..... ..

itu C dur ....................................................

áhavého snoubence ..................................

ani Ábel ................. ... ...... ....... ....... ...... ... 51

lásku .......................................................

čekal kat ..................................................

véženy .....................................................

něstě mrtvých ..........................................

75 82 88

lný svědek .............. ....... ....... ....... .. .... ....... raždě ........................................................

· čtyř stěn ................................................. 96

kozelci ..................................................... I 02

né Ilony ........ ........ .. ....... ....... ..... ......... ..... 106

>yla nenávist ............................................ 112

oni la marně ........... ... ....... ...... ....... ....... .... 118

ou předměstí ........................................... 125 tarší Julie ............ ...... .. ..... .. ....... ...... ...... .. 131

Na břehu Rokytky ................................................. . 137 Ta žena nic neřekla ..... ······ ······ ······ ······ ······ ············· 143 Otazníky nad škrtičem ... ··· ······ ······ ······ ······ ······ ······· 150 Bajonet v Čertovce ...... ······ ······ ······ ······ ······ ······ ······· 160 Kupé číslo pět .......... ················ ······ ······· ······ ····· ······ 166 Půlnoční výstřel ..... ····· ······ ····· ······ ······ ·· ···· ······ ······· · 173 Pražský bombard'ák ......... ······ ······ ······ ····· ······· ······ ·· 178 Utonulá z Vltavy 185

Aby nepřišla o manžela ...... ···· ····· ······ ······ ······ ······· ·· 191 Týden před svatbou .......... ······ ····· ······ ······ ······ ······· ·· 198

jlllllllll ll~l/1/J 8

594o3o

M3K 1ks

900:

V EDICI TOP KRIMi DOSUD VYŠL

I. M. JEDLICKA

POMSTA VÁHAVÉHO SNOUBENCE Vydalo Vydavatelství VÍKEND s. r.o., 2017 2. přepracované a doplněné vydání Redaktorka Daniela Řezníčková Obálka Studio VVG Sazba Miroslav Hůlovec, Vimperk Tisk Finidr s. r. o., Český Těšín Rozšiřují PNS, a. s., Mediaprint & Kapa a další distribuční firmy ISBN 978-80-7433-191-6

Kč

Pokud knihy neseženete u svého knihkupce, můžete si je objednat na adrese: info@vydavatelstvivikend.cz, wwwvydavatelstvivikend.cz (Objednávky vyřizujeme do vyčerpání zásob.)

•

jiS94o3o IIllIll! I/~Il II 980:

M3K 1ks .

VRAHEM ZOCHOTY V dobách kata Mydláře, a také mnohem dřív i později, stačilo

k postavení před soud a odsouzení obviněného jeho doznání. Jak se to praktikovalo, ví každý čtenář historických románů, a autentické doklady jsou v knihách útrpného práva. Člověka kapánek natáhli, nasadili mu španělské boty, trochu ho očoudili pochodní či polechtali dočervena rozpáleným železem - a už se nešťastník přiznal. Soudce jen nahlédl do paragrafů a vynesl rozsudek. Tenhle systém měl jednu výhodu, tvrdí major Jaroslav Zahrádka. Neexistovaly nevyřešené případy. Pokaždé se někdo přiznal, třeba i k tomu, že čarováním přivolal krupobití. Nevýhod bylo ovšem víc a patřilo mezi ně především to, že leckdy odsoudili nevinného. Proto v moderním právním státě soud nepřijme k projednání spis, v němž by jediným důkazem viny bylo pouze doznání pachatele. Je to tak správné. Ono totiž nejde jen o to, že by vyšetřovatel mohl z některého člověka, třeba jen vzdáleného spoluviníka, doznání vynutit. Také se může stát, že z různých důvodů, co já vím, z přá telství, z lásky, za odměnu, ze strachu, z falešného altruismu či podobně, vezme kdosi vinu na sebe a „přizná se". Nejenže se to může stát, ale ono se to opravdu občas i stane. Někdo na sebe vezme zpronevěru třeba jen proto, že mu defraudant zaplatil nebo naopak vyhrožoval. Přizná se ke krádeži, aby kryl skutečného zloděje. I k horším zločinům se dozná nepravý pachatel. Například k usmrcení člověka. 9

~1111111111 8

594030

M3K 1k~

Vybavuji si podobný případ. Bylo to nedlouho po válce, taková krásná podzimní neděle. V restauraci U staré lípy v pražských Holešovicích vyhrávala muzika. Tancovačka. V sále hlava na hlavě, na parketu pár vedle páru, tančily se fox i tango, ale hlavně valčík a polka. Prostě obvyklá sváteční zábava, na kterou přišli také bratři Kleinové se svými kamarády. Tady dlužno podotknout, že Kleinové, František a Josef, byli ostří hoši, kteří se nejen rádi chvástali, ale taky obvykle předvedli nějaké rabijáctví. Přes své mládí měli trestní rejstřík už slušně popsaný krádežemi, rvačkami a přepa deními, v kriminalistické terminologii tedy majetkovými a násilnými delikty. A tihleti drsní hoši přišli k Staré lípě už v náladě, pořád ně napaření. Zvláště Josef, známý jako Kleinpepík, měl hodně přebráno.

Pan Dvořák, který u vchodu prodával vstupenky, na něho jen mrkl a věděl své. Kleinpepík se sem dere, aby vyvolal čurbes a pokazil slušnou zábavu. Máme plno, mladej pane, povídá mu Dvořák. Co kdybyste šli jinam? Třeba U Mlejnků je v tuhle dobu ještě volno ... Ale se zlou se potázal. Pepík do něho začal v průjezdu strkat a už tu byli i jeho kumpáni a Dvořákem cloumali sem a tam. Pojednou třeskl výstřel, vrátný klesl k zemi a všichni se hrnuli ven. Jenže z restaurace vyběhl dav mužů, kteří ještě stačili několik výtržníků dohonit. Zato bratři Kleinové i se svým kamarádem Bártou zmizeli. Pana Dvořáka odvezli s těžkým zraněním do nemocnice na Bulovce. Dostal to, chudák, do břicha. Tak skončila nedělní tancovačka U staré lípy a mordparta měla o případ víc.

Vyslýchali jsme zadržené mladíky, ale ti svomi nikdo z nich nevystřelil, musel to být některý z K Šlo se po nich od začátku, ale až druhý den jsme dostihli Františka. Co vás vede, povídá, já ani brácha jsme ne byl Bárta. Ten vůl to napálil do vrátnýho, vic na vlastní oči ... jen si ho podejte! Uvidíte . .. Pořád jsme ještě neměli Kleinpepíka, nikdo věděl, nikdo ho ani nezahlíd. Zato Pavel Bárt: hned další den. Co bych zapíral, napište si do protokolu, že js rovolně přiznal, nevykrucoval se osmadvaceti U soudu mi to jistě přiznají jako polehčující ol Vypadalo to, že Bárta svého činu doopravdy Víte, já jsem ho střelil, ale nechtěně, na mou, jeřiny jsem vytáhl bouchačku - a najednou Takovej pech! Jak Dvořák padl na zem, radši hasil pryč. Pavel potom líčil, jak utekl z Prahy, skrýval v Říčanech, ale nakonec se vrátil do města. Di to nemá cenu, stejně bychom na něj brzy kápl A ten revolver, který jsem měl po tátovi, js u šváry ve sklepě, doznával dál Bárta. On s o ničem neví. Revolver Nagan, ráže sedm pětašedesát, na Sf jsme v Říčanech skutečně našli. Podle posudkt stického ústavu to byla zbraň, z níž vyšlehl výs ného Dvořáka. A tak šel Bárta do vazby. Neměl jsem tehdy ještě tolik zkušeností, ale mi Bártova výpověď nezdála. Nějak to nesedě Vyslýchal jsem ho tedy znovu a znovu. Objevovaly se rozpory, sice malé, nevýraznť přece jen mne utvrdily v přesvědčení, že Bá

ji si podobný případ. Bylo to nedlouho po válce, isná podzimní neděle. raci U staré lípy v pražských Holešovicích vyhráca. Tancovačka. V sále hlava na hlavě, na parketu páru, tančily se fox i tango, ale hlavně valčík 'rostě obvyklá sváteční zábava, na kterou přišli Kleinové se svými kamarády. žno podotknout, že Kleinové, František a Josef, oši, kteří se nejen rádi chvástali, ale taky obvyk.li nějaké rabijáctví. Přes své mládí měli trestní slušně popsaný krádežemi, rvačkami a přepa kriminalistické terminologii tedy majetkovými ti delikty. drsní hoši přišli k Staré lípě už v náladě, pořád1í. Zvláště Josef, známý jako Kleinpepík, měl >ráno. :ák, který u vchodu prodával vstupenky, na něho věděl své. Kleinpepík se sem dere, aby vyvolal >kazil slušnou zábavu. rio, mladej pane, povídá mu Dvořák. Co kdybys? Třeba U Mlejnků je v tuhle dobu ještě volno ... ou se potázal. Pepík do něho začal v průjezdu tu byli i jeho kumpáni a Dvořákem cloumali

. třeskl výstřel, vrátný klesl k zemi a všichni se

estaurace vyběhl dav mužů, kteří ještě stači l i ržníků dohonit. Zato bratři Kleinové i se svým 1 Bártou zmizeli. 1 řáka odvezli s těžkým zraněním do nemocnice :. Dostal to, chudák, do břicha. Tak skončila ~ovačka U staré lípy a mordparta měla o případ

Vyslýchali jsme zadržené mladíky, ale ti svorně tvrdili, že nikdo z nich nevystřelil, musel to být některý z Kleinových. Šlo se po nich od začátku, ale až druhý den odpoledne jsme dostihli Františka. Co vás vede, povídá, já ani brácha jsme nestříleli, to byl Bárta. Ten vůl to napálil do vrátnýho, viděl jsem to na vlastní oči ... jen si ho podejte! Uvidíte ... Pořád jsme ještě neměli Kleinpepíka, nikdo o něm nevěděl, nikdo ho ani nezahlíd. Zato Pavel Bárta byl u nás hned další den. Co bych zapíral, napište si do protokolu, že jsem se dobrovolně přiznal, nevykrucoval se osmadvacetiletý Bárta. U soudu mi to jistě přiznají jako polehčující okolnost. Vypadalo to, že Bárta svého činu doopravdy lituje. Víte, já jsem ho střelil, ale nechtěně, na mou duši! Z frajeřiny jsem vytáhl bouchačku - a najednou vyšla rána. Takovej pech ! Jak Dvořák padl na zem, radši jsem si to hasil pryč. Pavel potom líčil, jak utekl z Prahy, skrýval se u švagra v Říčanech, ale nakonec se vrátil do města. Došlo mu, že to nemá cenu, stejně bychom na něj brzy kápli. A ten revolver, který jsem měl po tátovi, jsem schoval u šváry ve sklepě, doznával dál Bárta. On samozřejmě o ničem neví. Revolver Nagan, ráže sedm pětašedesát, na sedm nábojů, jsme v Říčanech skutečně našli. Podle posudku Kriminalistického ústavu to byla zbraň, z níž vyšlehl výstřel na vrátného Dvořáka. A tak šel Bárta do vazby. Neměl jsem tehdy ještě tolik zkušeností, ale přece jen se mi Bártova výpověď nezdála. Nějak to nesedělo . Vyslýchal jsem ho tedy znovu a znovu. Objevovaly se rozpory, sice malé, nevýrazné trhliny, ale přece jen mne utvrdily v přesvědčení, že Bárta není tím 11

pravým pachatelem. Že někoho jen kryje. V podstatě bázlivý člověk, ani na vojně nebyl, nikdo u něho zbraň neviděl. A teď najednou ... Proto jsem udělal takovou zkoušku. Vzal jsem revolver a položil ho na stůl před obviněného. Tak, pane Bárto, ukažte, jak se nabíjí a jak se z něj střílí. Dopadlo to podle očekávání. Bárta měl střelnou zbraň snad poprvé v ruce, díval se na ni rozpačitě, o pojistce ani ponětí. Bylo jasné, že nám pověsil na nos pořádného bulíka. On rozhodně nestřílel. Ale kdo? Pravděpodobně přece jen někdo z bratrů Kleinových. Rekonstrukce v průjezdu restaurace U staré lípy ukázala, že Františka mohu takřka s jistotou vyloučit. Tak tedy Pepík. Ale po něm jako by se zem slehla. Lámal jsem si s tím hlavu. Jó, Kleinpepík? řekl mi inspektor Froněk, který měl celou galérku v malíčku. To je známá firma, ten má na zmizení svůj recept. Jakmile je v úzkých, ztratí se do nemocnice, předstírá bolesti, a tam je pár dní za větrem. To je jeho obvyklý styl. Jen se dobře rozhlédněte po špitálech, moc bych se divil, kdybyste ho nenašel, nabádal mě starší kolega. To byla dobrá rada, ale vtom se naskytla další možnost. Zrovna telefonovali z Bulovky, že Dvořákův stav se o něco zlepšil, můžeme ho krátce vyslechnout. Hned jsme se tam s inspektorem Kadlecem rozjeli. Lékař nás nabádal, abychom sebou hodili, rozhovor nesmí trvat déle než čtvrt hodiny, s pacientem je to pořád špatné. Zdálo se mi, že doktor přehání. Dvořák vypadal docela klidně, mluvil jasně a srozumitelně, mohli jsme to s ním hned sepsat. Bylo to tak, jak jsme předpokládali. Postřelil ho Josef Klein, ví to s naprostou určitostí, proto12

že ho dobře zná. Dvořák viděl,jak rozkurážený I vytáhl revolver a začal s ním šermovat. Teď, když jsem věděl pravdu, vzal jsem si zn rády Bártu. Už zapomněl, co mi předtím říkal , se pořád víc a pak už to nevydržel. Dodalo m dozvěděl, že jsme právě hovořili s Dvořákem.' tedy naleju čistýho vína ... Ano, vrátného postřelil Kleinpepík. Ale hned přišel za Bártou František. Hele, Pavle, ty víš, že já a Pepík už máme za minál a že by brácha vyfasoval pěknou paletu. zachovalej, nic proti tobě není ... Tak jsme si 1 že bys to mohl vzít na sebe. Já ti tu nechám I namluvíš jim, že je po fotrovi a že jsi vrátn) trefit, ale rána vyšla náhodou. Protože se Bárta pořád ošíval, starší Klein mlouval. No, moc se ti stát nemůže ... Nejspíš vyfasu. mínku, co je to pro tebe, když můžeš hilfnc dovi. Potom vytáhl nějaké papíry. Koukej, my to od tebe nechceme zadarmo. V padě máš od nás auťák, no ten americkej nákla1 zařídíš si pak vlastní autodopravu, tenhle kšeft vyplatí ... Jo, a co bude s mámou ... kdybychjako šel St Bárta. Žádný strachy, kdyby tě poslali do basy, po: o mámu i o ten její prťavej krámek, na to verr Klein potom ukázal z okna na zaparkova co, Pavle? Ale kdyby ses náhodou cukal, tak a mohlo by se ti to ošklivě vymstít. .. Víš, dovedou držet slovo!

tchatelem. Že někoho jen kryje. V podstatě bázliani na vojně nebyl, nikdo u něho zbraň neviděl. :dnou ... !m udělal takovou zkoušku. Vzal jsem revolver 10 na stůl před obviněného. e Bárto, ukažte, jak se nabijí a jak se z něj střílí. 1 to podle očekávání. Bárta měl střelnou zbraň té v ruce, díval se na ni rozpačitě, o pojistce ani lo jasné, že nám pověsil na nos pořádného bulíka. .ně nestřílel. Ale kdo? Pravděpodobně přece jen ·atrů Kleinových. ·ukce v průjezdu restaurace U staré lípy ukázatiška mohu takr1ca s jistotou vyloučit. Tak tedy po něm jako by se zem slehla. Lámal jsem si

pepík? řekl mi inspektor Froněk, který měl celou nalíčku. To je známá firma, ten má na zmizení .. Jakmile je v úzkých, ztratí se do nemocnice, 1olesti, a tam je pár dní za větrem. To je jeho yl. bře rozhlédněte po špitálech, moc bych se divil, o nenašel, nabádal mě starší kolega. lobrá rada, ale vtom se naskytla další možnost. fonovali z Bulovky, že Dvořákův stav se o něco žeme ho krátce vyslechnout. 1e se tam s inspektorem Kadlecem rozjeli. Lékař I, abychom sebou hodili, rozhovor nesmí trvat vrt hodiny, s pacientem je to pořád špatné. mi, že doktor přehání. Dvořák vypadal docela 1vil jasně a srozumitelně, mohli jsme to s ním t. ak, jak jsme předpokládali. ho Josef Klein, ví to s naprostou určitostí, proto-

že ho dobře zná. Dvořák viděl, jak rozkurážený Kleinpepík vytáhl revolver a začal s ním šermovat. Teď, když jsem věděl pravdu, vzal jsem si znovu do parády Bártu. Už zapomněl, co mi předtím říkal, zamotával se pořád víc a pak už to nevydržel. Dodalo mu, když se dozvěděl, že jsme právě hovořili s Dvořákem. Tak já vám tedy naleju čistýho vína ... Ano, vrátného postřelil Kleinpepík. Ale hned druhý den přišel za Bártou František. Hele, Pavle, ty víš, že já a Pepík už máme za sebou kriminál a že by brácha vyfasoval pěknou paletu. Ty jsi ještě zachovalej, nic proti tobě není. .. Tak jsme si doma řekli , že bys to mohl vzít na sebe. Já ti tu nechám bouchačku, namluvíš jim, že je po fotrovi a že jsi vrátnýho nechtěl trefit, ale rána vyšla náhodou. Protože se Bárta pořád ošíval, starší Klein ho dál pře mlouval. No, moc se ti stát nemůže ... Nejspíš vyfasuješ jen podmínku, co je to pro tebe, když můžeš hilfnout kamarádovi. Potom vytáhl nějaké papíry. Koukej , my to od tebe nechceme zadarmo. V každým pří padě máš od nás auťák, no ten americkej náklaďák z Unrry, zařídíš si pak vlastní autodopravu, tenhle kšeft se ti bohatě vyplatí ... Jo, a co bude s mámou ... kdybych jako šel sedět, namítal Bárta. Žádný strachy, kdyby tě poslali do basy, postaráme se ti o mámu i o ten její prťavej krámek, na to vem jed! Klein potom ukázal z okna na zaparkovaný vůz. Tak co, Pavle? Ale kdyby ses náhodou cukal, tak nejsi kámoš a mohlo by se ti to ošklivě vymstít. .. Víš, že Kleinovi dovedou držet slovo! 13

~1111 8

59c

M31<

Bárta chvíli uvažoval a pak kývl, že jo. Přece v tom Pepíka nenechám! A když mi dáte to auto ... Tak platí! Chybil jsem, hořekoval přede mnou Pavel Bárta. Teď jsem si to rozlil u vás a u Kleinů taky, co si jen počnu? Znovu jsem vyslechl Františka. Přiznal barvu. Nyní šlo o to, jak dostat Kleinpepíka. Nebyl to takový problém, zkušený kolega Froněk dobře poradil. Josefa jsme našli v nemocnici v Motole, ležel tu s perfektním žlučníkovým záchvatem. Po dvou dnech putoval Kleinpepík z nemocnice do vazby, pak k soudu a znovu do vězení. Tentokrát na plných osm let. Pan Dvořák totiž mezitím zemřel. Pokud vím, tak se bratrská dvojice Bártovi nemstila. Jemu ale dal ten případ za vyučenou - a tak se konečně začal starat víc o matku a její krámek než o kámoše rázu Kleinpepíka.

OSUDNÁ SMLOUVA

Ve Smečkách, v té úzké a dlouhé ulici, která r

bíhá z Václavského náměstí, bydlela od konce ' už penzionovaná učitelka. Svým vystupovánín spíš upjatá dáma, můžeme říci starší dáma, jen jí chyběl do šedesátky. Jednoho dne přišla hláška, že tato žena se pohř tonoš jí nemohl doručit už třetí penzi, a v takovť pošta měla za povinnost ohlásit věc policii. Tak to začátkem září oznámili a zanedlouho s inspektorem Froňkem zbrusu nový případ . Podle předběžného šetření pošta odeslala d penze za učitelkou Klosovou na venkov, kde m kde u Jindřichova Hradce na dovolené u znám: Avšak oba poukazy došly z jižních Čech zpátt s poznámkou: adresát neznámý. Šlo o adresu, k nošovi sdělil podnájemník učitelky Klosové. Smůla ale byla v tom, že podnájemník se 1 Smeček odstěhoval neznámo kam a nemohl te nic bližšího. Nějak se to začalo zamotávat. Krir šinérie se rozběhla. Především ten podnájemník. Zjistilo se, že dimíra Sedláčka, jinak člověka, který byl Pra. na očích. Sedláček se zabýval prodejem novin, krátce ; portér, jak se tehdy říkalo. Svoje stanoviště 1 na nároží Smeček a Václavského náměstí. Pan Sedláček byl taková dost nápadná figurk tím, že měl jen jednu ruku. Invalida z Pražské]