0279456 by Knižní klub

MISE ZAČÍNÁ

velký k objekt obíhajíc ulatý í Slunce

Jak se neztratit ve vesmíru Vesmírná loď Teleskop 1

– obrovský útv ar ve vesmíru, tvoře ný hvězdami, mlhovinou, hvě zd mezihvězdnou okupami, hmotou a temnou hm otou. Galaxii ovládá gravita ce, která vše váže k sobě

DEN 1

Tady astronaut Jonáš, jediný lidský člen posádky Teleskop.

lásím, že mám Zemi stále na dohled

– bezbarvý ply n, který je mnohem le hčí než vzduch . Je nejrozšířen ějším prvkem v celém vesm íru

dsud

z vesmíru vypadá jako krásná modrá koule. Kdysi dávno lidé věřili, že je Země placatá, a dokonce, že ji na hřbetě nesou sloni. M žu vám zodpovědně říct, že to fakt není placka a slony tu z oběžné dráhy taky nevidím. Koho ale vidím, je Eda, vznáší se přímo vedle mě. Eda je robot. Když ho sestrojili, dali mu jméno EDU, což je zkratka pro Electronic Device Unit. Ale Eda se mi líbí víc.

v tom, že jediné, co se zatím porouchává, je Eda. A Eda umí opravit všechno, kromě sebe. Teď se mu kupříkladu zasekává řečový modul

jinými slovy

koktá. Tuhle mě chtěl upozornit, že kolem nás letí meteorit. Než to ze sebe vymáčkl, byl už meteorit nejspíš někde u Venuše. Eda je ale m j jediný společník na cestě vesmírem a darovanému robotovi na závity nehleď. Tato společně budeme odkrývat tajemství kosmu, jeho zá-

hadná zákoutí, nástrahy i žasné hvězdy. Ze Země dohlíží na naši vesmírnou misi řidící centrum s hrozně dlouhým názvem

Kontrola a Evidence Dálkových Letů Universe Browser. Před-

stavte si tohle pokaždé vyslovovat Takže mu říkám KEDLUB.

Ne ne, já chtěl říct...do-do-dobývání vesmíru začíná!

ali mi ho s sebou jako opra-

várenského robota, kdyby došlo v Teleskopu k nějaké poruše. Problém je

mise má jasný cíl

Tipuju, že Eda

– to je vlastně všechno, co existuje, všechny planety, galaxie a prostor mezi nimi. Stejně tak vše, co nás obklopuje, hory, moře, mě síc i ta velká koule žhavého vodí ku, které říkáme Slunce. My, lidé, jsme také součástí vesmíru, mohli bychom si klidně říkat vesmířané. Vesmír začal explozí, kterou na zýváme velký třesk. Podle vědců se tak stalo před více než třinácti miliardami let. Raný vesmír byl tak horký, že v něm žádné částice, kte ré ho dnes tvoří, nemohly existo vat. Obrovská počáteční energie ale způsobila, že samotný prostor se začal rozpínat… Můžete si to

představit například na nafukova cím balonku – tak dlouho se rozpí ná, až se ozve „prásk!“ Když se podíváte v noci na oblohu, možná uvidíte hvězdy všude nad sebou. I naše Slunce, kolem kte rého Země obíhá, je hvězda. Tyto hvězdy bydlí v galaxii, kterou si můžeme představit jako obrovský hvězdný ostrov. Hvězd jsou v gala xii stovky miliard a pohromadě drží díky gravitaci, která řídí všechno ve vesmíru! Díky jejímu působení vět ší tělesa přitahují ty menší. A aby ty menší na ty větší nespadly, musí kolem nich obíhat.

Víš, že hvězda, která je naší sluneční soustavě nejblíž, se jmenuje Proxima Centauri?

MISE ZAČÍNÁ

Planeta – velk ýk objekt obíhajíc ulatý í Slunce Galaxie – obro vský útvar ve vesmíru, tvoře ný hvězdami, mlhovinou, hvě zd mezihvězdnou okupami, hmotou a temnou hm otou. Galaxii ovládá gravita ce, která vše váže k sobě Vodík – bezb arvý plyn, kte rý je mnohem le hčí než vzduch . Je nejrozšířen ějším prvkem v celém vesm íru

Do-do-do... Vesmírná loď Teleskop 1

DEN 1

, jediný lidský člen posádky Te leskop.

lásím, že mám Zemi stále na dohled

dsud

z vesmíru vypadá jako krásná modrá koule. Kdysi dáv no lidé věřili, že je Země placatá, a dokonce, že ji na hřbetě nesou sloni. M žu vám zodpovědně říct, že to fakt není placka a slony tu z oběžné dráhy taky nevidím. Koho ale vidím, je mě. Eda je robot. Když ho sestrojili, dali mu jméno . Ale Eda se mi líbí víc.

, vznáší se přímo vedle , což je zkratka pro

ali mi ho s sebou jako opra

várenského robota, kdyby došlo v Teleskopu k nějaké poruše. Problém je v tom, že jediné, co se zatím porouchává, je Eda. A Eda umí opravit všechno, kromě sebe. Teď se mu kupříkladu zasekává řečový modul

jinými slovy

koktá. Tuhle mě chtěl upozornit, že kolem nás letí meteorit. Než to ze sebe vymáčkl, byl už meteorit nejspíš někde u Venuše. Eda je ale m j jediný spo lečník na cestě vesmírem a darovanému robotovi na závity nehleď. Tato mise má jasný cíl

společně budeme odkrývat tajemství kosmu, jeho zá

hadná zákoutí, nástrahy i žasné hvězdy. Ze Země dohlíží na naši vesmírnou misi řidící centrum s hrozně dlouhým názvem

Kontrola a Evidence Dálkových Letů Universe Browser. Před

stavte si tohle pokaždé vyslovovat Takže mu říkám KEDLUB.

Tipuju, že Eda chce pozdravit. Dobrý den... VESMÍR – to je vlastně všechno, co existuje, všechny planety, galaxie a prostor mezi nimi. Stejně tak vše, co nás obklopuje, hory, moře, měsíc i ta velká koule žhavého vodíku, které říkáme Slunce. My, lidé, jsme také součástí vesmíru, mohli bychom si klidně říkat vesmířané. Vesmír začal explozí, kterou nazýváme velký třesk. Podle vědců se tak stalo před více než třinácti miliardami let. Raný vesmír byl tak horký, že v něm žádné částice, které ho dnes tvoří, nemohly existovat. Obrovská počáteční energie ale způsobila, že samotný prostor se začal rozpínat… Můžete si to

Ne ne, já chtěl říct...do-do-dobývání vesmíru začíná! představit například na nafukovacím balonku – tak dlouho se rozpíná, až se ozve „prásk!“ Když se podíváte v noci na oblohu, možná uvidíte hvězdy všude nad sebou. I naše Slunce, kolem kterého Země obíhá, je hvězda. Tyto hvězdy bydlí v galaxii, kterou si můžeme představit jako obrovský hvězdný ostrov. Hvězd jsou v galaxii stovky miliard a pohromadě drží díky gravitaci, která řídí všechno ve vesmíru! Díky jejímu působení větší tělesa přitahují ty menší. A aby ty menší na ty větší nespadly, musí kolem nich obíhat.

Víš, že hvězda, která je naší sluneční soustavě nejblíž, se jmenuje Proxima Centauri? 7

Adam: A co kdybychom k cestování vesmírem použili warpový pohon?

Představení Adama a Evy

Adam: Nemusím být „trekie“, abych věděl, co to warpový

Na objevování vesmíru nejsem sám. Dole na Zemi jsou součásti mise Adam a Eva. Adam bude jednou určitě vědec a Eva má hodně dobré nápady. Máme kontakt?

Jasná zpráva. Jak to, že je v noci tma, když je obloha plná hvězd?

kvantový pohon umožňuje cestovat vesmírem nepředstavitelně velkou , tzv. nadsvětelnou rychlostí. Prostor mezi hvězdami není prázdný. Ve skutečnosti je pěkně zaprášený. Tedy, jak říkají vědci, je v něm spousta prachu. A také plynu. Ty světlo hvězd pohltí. Je to, asi jako když je u nás na Zemi mlha a nám se zdá, že se v ní světlo ztratilo. Proto máme v noci tmu.

Jonáš: Náhodou KEDLUB už na warpovém

Jak je vesmír veliký? Tak obrovský, že si to těžko dokážeme představit. Například kdybychom letěli k nejbližší hvězdě mimo naši sluneční soustavu stíhačkou, trvalo by nám to miliony let! Jestli existují mimozemšťané, kteří si teď někde poletují vesmírem, dost možná si naší Země ani nevšimnou. Země je totiž ve srovnání s jinými vesmírnými tělesy jen malé smítko. Kdyby kolem ní frčeli ufoni, může se stát, že ji přehlédnou.

Eva: Zůstaň při zemi, Adame. Tahle technologie existuje jen ve sci-i ilmech a knížkách.

Eva: Stejně je to hudba

d budoucnosti k minulosti. Víte, že náš vesmír zkoumali lidé už před stovkami let?

Některé hvězdy jsou od nás tak daleko, že k nám jejich světlo ještě nestačilo doletět. a Hvězd ká koule vs – obro plynu o žhavéh

Jonáš: Tady je někdo

Zatmění Měsíce dokázali předpoví dat už staří Babyloňané a Egypťa né před dvěma tisíci lety! Vesmír zkoumali také řečtí ilozofové. Ti si mysleli, že uprostřed všeho dění je naše Země a že Slunce i planety se kolem ní otáčejí. Až v 16. století přišel polský astronom Mikuláš Ko perník s tím, že je tato teorie myl ná. Jako první správně pochopil, že středem sluneční soustavy není Země, ale Slunce!

Adam: A co kdybychom k cestování vesmírem použili warpový pohon?

Představení Adama a Evy

Adam: Nemusím být „trekie“, abych věděl, co to warpový pohon je. Warpový nebo taky kvantový pohon umožňuje cestovat vesmírem nepředstavitelně velkou , tzv. nadsvětelnou rychlostí.

Dole na Zemi jsou součásti mise Adam a Eva. Adam bude jednou určitě vědec a Eva má hodně dobré nápady. Máme kontakt?

Jak to, že je v noci tma, když je obloha plná hvězd?

Prostor mezi hvězdami není prázd ný. Ve skutečnosti je pěkně zaprá šený. Tedy, jak říkají vědci, je v něm spousta prachu. A také plynu. Ty světlo hvězd pohltí. Je to, asi jako když je u nás na Zemi mlha a nám se zdá, že se v ní světlo ztratilo. Proto máme v noci tmu.

Jonáš: Náhodou KEDLUB už na warpovém pohonu pracuje.

Některé hvězdy jsou od nás tak daleko, že k nám jejich světlo ještě nestačilo doletět. a Hvězd ká koule vs – obro plynu o žhavéh

Jak je vesmír veliký? Tak obrovský, že si to těžko dokážeme představit. Například kdybychom letěli k nej bližší hvězdě mimo naši sluneční soustavu stíhačkou, trvalo by nám to miliony let! Jestli existují mimo zemšťané, kteří si teď někde pole tují vesmírem, dost možná si naší Země ani nevšimnou. Země je totiž ve srovnání s jinými vesmírnými tě lesy jen malé smítko. Kdyby kolem ní frčeli ufoni, může se stát, že ji přehlédnou.

Jonáš: Tady je někdo fanoušek Star Treku... Eva: Zůstaň při zemi, Adame. Tahle technologie existuje jen ve sci-i ilmech a knížkách.

Eva: Stejně je to hudba budoucnosti.

budoucnosti k minulosti. Víte, že náš vesmír zkoumali lidé už před stovkami let? Zatmění Měsíce dokázali předpovídat už staří Babyloňané a Egypťané před dvěma tisíci lety! Vesmír zkoumali také řečtí ilozofové. Ti si mysleli, že uprostřed všeho dění je naše Země a že Slunce i planety se kolem ní otáčejí. Až v 16. století přišel polský astronom Mikuláš Koperník s tím, že je tato teorie mylná. Jako první správně pochopil, že středem sluneční soustavy není Země, ale Slunce!

Mikuláš Koperník

NOČNÍ OBLO A Vesmír plný hvězd a jak se v nich vyznat Vesmírná loď Teleskop 1

DEN

Vzh ru ke hvězdám Tedy, co to říkám, já už nahoře jsem. Tady Jonáš, hlásím se z vesmírné lodi Teleskop, kde mám hvězdy jako na dlani. Je pátý den mise. Vždycky jsem měl rád padající hvězdy. Když padá hvězda, m žete si prý něco přát. Nevím, jak je to s tím přáním, ale zato vím, že padající hvězdy ve skutečnosti neexistují. Právě tenhle žertík vesmíru dnes odhalíme. A taky to, kde se berou meteority. Takový meteorit m že vážit to samé co slon, ale jsou i meteority velké jako meru ková pecka nebo kedlub... Jonáši, Jonáši, hlaste se... My o kedlubu a KE

B v komunikačním centru.

Slyším vás, zrovna tu uvažuju nad hvězdami. Výborně, potřebovali bychom nějaké poznatky o souhvězdích. A také nové snímky vesmíru! ekněte ubbleovi. Hubbleův teleskop má svých povinností dost. Připomínáme, že součástí mise je k Hubbleovu teleskopu zaletět a zkontrolovat, zda je bez závad. ozumím, podívám se na něj. Tentokrát toho máme s Edou na práci dost, když vše zvládneme, budeme za hvězdy.

Nestačilo by tohle?

Edo, nastav pozorovací vybavení Teleskopu.

Prosím tě, Edo, jedním nedohlédneš ani na Zem a to druhé je krasohled.

Denní i noční obloha byla pro lidi odpradávna něčím tajemným a zá hadným. Astronomií se lidé začali zabývat už před 6000 lety. Tehdy to bylo důležité hlavně z praktických důvodů – určování času, předvídá ní, jaké přijde počasí, plánování, kdy zasít nebo kdy čekat záplavy. Ve starověku někteří lidé věřili, že hvězdy na nebi visí na kruhu, který se otáčí kolem Země. Na pozoro vání nebes se stavěly velké obser vatoře. V dnešní době studují vesmír hlav ně astronomové a astrofyzici, ale ve starověku měli luštění jeho zá had na starosti ilozofové. Naštěs tí měli dobré vzdělání v matice, bez které by to nešlo. I tak se ale v mnohém mýlili. Tedy až na jed noho genia, který přišel na to, že se Země otáčí kolem Slunce. Jme noval se Aristarchos ze Samu! il před více než 000 lety a odhadl i to, jak daleko jsou od Země Měsíc a Slunce. Jenže se mu všichni vy smáli a radši věřili slavnému Aristo telovi, který tvrdil, že středem ves míru je Země. A tak lidstvo čekalo na znovuobjevení pravdy o uspo řádání sluneční soustavy další sko ro dvě tisíciletí.

Jednou takovou observatoří je podle astronomů známý Stonehenge nedaleko anglického městečka Salisbury starý 4000 let. Zřejmě se používal i jako obrovský astronomický kalendář.

NOČNÍ OBLO A Vesmír plný hvězd a jak se v nich vyznat Vesmírná loď Teleskop 1

DEN

Vzh ru ke hvězdám Tedy, co to říkám, já už nahoře jsem. Tady Jonáš, hlá sím se z vesmírné lodi Teleskop, kde mám hvězdy jako na dlani. Je pátý den mise. Vždycky jsem měl rád padající hvězdy. Když padá hvězda, m žete si prý něco přát. Nevím, jak je to s tím přáním, ale zato vím, že padající hvězdy ve skutečnosti neexistují. Právě tenhle žertík vesmíru dnes odhalíme. A taky to, kde se berou meteority. Takový meteorit m že vážit to samé co slon, ale jsou i meteority velké jako meru ková pecka nebo kedlub... My o kedlubu a KE

B v komunikačním centru.

Nestačilo by tohle?

Edo, nastav pozorovací vybavení Teleskopu.

Prosím tě, Edo, jedním nedohlédneš ani na Zem a to druhé je krasohled.

Denní i noční obloha byla pro lidi odpradávna něčím tajemným a záhadným. Astronomií se lidé začali zabývat už před 6000 lety. Tehdy to bylo důležité hlavně z praktických důvodů – určování času, předvídání, jaké přijde počasí, plánování, kdy zasít nebo kdy čekat záplavy. Ve starověku někteří lidé věřili, že hvězdy na nebi visí na kruhu, který se otáčí kolem Země. Na pozorování nebes se stavěly velké observatoře. V dnešní době studují vesmír hlavně astronomové a astrofyzici, ale ve starověku měli luštění jeho záhad na starosti ilozofové. Naštěstí měli dobré vzdělání v matice, bez které by to nešlo. I tak se ale v mnohém mýlili. Tedy až na jednoho genia, který přišel na to, že se Země otáčí kolem Slunce. Jmenoval se Aristarchos ze Samu! il před více než 000 lety a odhadl i to, jak daleko jsou od Země Měsíc a Slunce. Jenže se mu všichni vysmáli a radši věřili slavnému Aristotelovi, který tvrdil, že středem vesmíru je Země. A tak lidstvo čekalo na znovuobjevení pravdy o uspořádání sluneční soustavy další skoro dvě tisíciletí.

Jednou takovou observatoří je podle astronomů známý Stonehenge nedaleko anglického městečka Salisbury starý 4000 let. Zřejmě se používal i jako obrovský astronomický kalendář.

My nebudeme pozorovat hvězdy, abychom mohli zasít nebo zjistili, kolik je hodin.

ANDROMEDA

TROJÚHELNÍK

JEŠTĚRKA

Nechci se nikoho dotknout, ale nejlépe se hvězdy pozorují odsud z vesmíru. Při pozorování vesmíru dalekohledem ze Země nám brání ve výhledu atmosféra, která všechno rozostřuje. Právě kvůli ní vypadají hvězdy i planety trochu rozmlženě. Mnohem větším problémem je ale světelné znečištění. Při pozorování hvězd nás ruší světlo z pouličních lamp, oken domů i odjinud. Je výraznější než světlo některých hvězd, takže je kvůli tomu nevidíme. plně stejně nám může pozorování hvězd pokazit i Měsíc. Jak se v záplavě hvězd vyznat, řešili astronomové už kdysi dávno.

Pak si všimli, že jim skupiny hvězd připomínají věci, které znají, a tím vznikla souhvězdí. Aby si je lépe zapamatovali, pojmenovali souhvězdí podle postav a zvířat ze svých mýtů a bájí, podle toho, co nebo koho jim svým tvarem připomínala. Proto existují souhvězdí jako Orion, znázorňující lovce s kyjem v jedné ruce a s hlavou lva v druhé, u pasu má zavěšený meč, což je pás s mlhovinou. Další souhvězdí, která získala jméno podle bájí, jsou třeba Herkules, Andromeda, Velká medvědice nebo Souhvězdí draka.

Většinu souhvězdí pojmenovali lidé v dobách starověkého ecka a íma, původně jich bylo 48, ale postupně přibývala. Dnes známe souhvězdí i na jižní obloze. Dohromady jich je tedy 88.

KASIOPEA

To dá rozum, když seš k nim blíž.

PERSEUS LABUŤ

Pokud chcete vidět krásné hvězdné nebe, najděte místo, kde je opravdu tma a kde je obzor bez překážek. LYRA

ŽIRAFA VOZKA DRAK

ze Země můžete pozorovat tisíce hvězd a souhvězdí. Jenže jak se v nich vyznat?

MALÝ VŮZ HERKULES RYS

Kdybychom souhvězdím vymýšleli názvy dneska, nejspíš by se jmenovala mobil, letadlo nebo formule 1. PASTÝŘ VELKÁ MEDVĚDICE

HONÍCÍ PSI

My nebudeme pozorovat hvězdy, abychom mohli zasít nebo zjistili, kolik je hodin.

ANDROMEDA

TROJÚHELNÍK

JEŠTĚRKA

Nechci se nikoho dotknout, ale nejlépe se hvězdy pozorují odsud z vesmíru. Při pozorování vesmíru dalekohle dem ze Země nám brání ve vý hledu atmosféra, která všechno rozostřuje. Právě kvůli ní vypadají hvězdy i planety trochu rozmlženě. Mnohem větším problémem je ale světelné znečištění. Při pozorová ní hvězd nás ruší světlo z poulič ních lamp, oken domů i odjinud. Je výraznější než světlo některých hvězd, takže je kvůli tomu nevidí me. plně stejně nám může pozo rování hvězd pokazit i Měsíc. Jak se v záplavě hvězd vyznat, ře šili astronomové už kdysi dávno.

Pak si všimli, že jim skupiny hvězd připomínají věci, které znají, a tím vznikla souhvězdí. Aby si je lépe zapamatovali, pojmenovali sou hvězdí podle postav a zvířat ze svých mýtů a bájí, podle toho, co nebo koho jim svým tvarem při pomínala. Proto existují souhvěz dí jako Orion, znázorňující lovce s kyjem v jedné ruce a s hlavou lva v druhé, u pasu má zavěšený meč, což je pás s mlhovinou. Další sou hvězdí, která získala jméno podle bájí, jsou třeba Herkules, Andro meda, Velká medvědice nebo Souhvězdí draka.

Většinu souhvězdí pojmenovali lidé v dobách starověkého ecka a íma, původně jich bylo 48, ale postupně přibývala. Dnes známe souhvězdí i na jižní obloze. Dohromady jich je tedy 88.

KASIOPEA

To dá rozum, když seš k nim blíž.

PERSEUS CEFEUS LABUŤ

Pokud chcete vidět krásné hvězdné nebe, najděte místo, kde je opravdu tma a kde je obzor bez překážek. LYRA

ŽIRAFA VOZKA DRAK

ze Země můžete pozorovat tisíce hvězd a souhvězdí. Jenže jak se v nich vyznat?

MALÝ VŮZ HERKULES RYS

Kdybychom souhvězdím vymýšleli názvy dneska, nejspíš by se jmenovala mobil, letadlo nebo formule 1 PASTÝŘ VELKÁ MEDVĚDICE

HONÍCÍ PSI

Proč se hvězdy hýbou?

vězdné nebe nade mnou Na noční obloze můžeme kromě hvězd a Měsíce spatřit i planety. Na první pohled vypadají úplně stejně jako hvězdy, až v dalekohledu se pozná, kdy jde o planetu a kdy o hvězdu. S dalekohledem můžeme zahlédnout dokonce mlhovinu. Pozorovat se dají i hvězdokupy a vzdálené galaxie.

To seš vedle, hvězdy se ve skutečnosti nehýbou. To se jen otáčí naše Země a nám pak připadá, že nám Slunce i ostatní hvězdy utíkají.

BERAN

BÝK

BLÍŽENCI

RAK

LEV

PANNA

VÁHY

ŠTÍR

STŘELEC

KOZOROH

VODNÁŘ

STŘELEC

Zvěrokruh jsou souhvězdí, kterými prochází Slunce. Jsou to nejstarší souhvězdí, která vymysleli už v Mezopotámii a používali je jako kalendář. Dnes se podle těchto souhvězdí jmenují znamení, ve kterých jsme se narodili. Proto jsou souhvězdí Beran, ev, Váhy a další ta nejznámější. Dřív platilo, že když bylo Slunce například ve znamení Býka, nacházelo se právě v místě tohoto souhvězdí. Jenže souhvězdí se posouvají, takže dnes už toto pravidlo neplatí.

A pak se v tom vyznejte.

Hvězdo u – skupiny hvězd, kter é drží pohromadě vzájemná gravitace

Jedno souhvězdí se ale do zvěrokruhu nedostalo! Znamení máme 1 , podle 1 měsíců v roce, jenže souhvězdí, kterými prochází Slunce, je 13. Tím tři náctým je Hadonoš a ten měl zkrátka smůlu a do zvěrokruhu se nevešel.

Nejznámější hvězdokupou jsou Plejády, častěji nazývané Kuřátka. Někdy se jim také říká Sedm sester, protože pouhým okem uvidíte prá vě velkých hvězd. Ale nenechte se mýlit, v Plejádách není ani zda leka jenom hvězd. Ve skutečnosti je jich něco přes 300! Kuřátka na jdete v souhvězdí Býka společně s další hvězdokupou Hyády. Pozo rovatelné jsou na podzim a v zimě. POKUD CHCETE V D T, NA CO KOUK TE, PO I TE SI OTO NOU MAPU HV ZDN OB OH A ER VEN SV T O NA TEN . PAK U JEN NA MAP NASTAVTE DATUM A AS A ONA V M UK E, JAK SOU HV ZD NA V S Z OB OH SH EJ .

„Narodil jsem se ve znamení Hadonoše.“ To by znělo dost divně.

Víte, že na nebi můžete najít kuřátka?

Proč se hvězdy hýbou?

vězdné nebe nade mnou Na noční obloze můžeme kromě hvězd a Měsíce spatřit i planety. Na první pohled vypadají úplně stej ně jako hvězdy, až v dalekohledu se pozná, kdy jde o planetu a kdy o hvězdu. S dalekohledem může me zahlédnout dokonce mlhovi nu. Pozorovat se dají i hvězdokupy a vzdálené galaxie.

To seš vedle, hvězdy se ve skutečnosti nehýbou. To se jen otáčí naše Země a nám pak připadá, že nám Slunce i ostatní hvězdy utíkají.

BERAN

BÝK

BLÍŽENCI

RAK

LEV

PANNA

VÁHY

ŠTÍR

STŘELEC

Zvěrokruh jsou souhvězdí, kte rými prochází Slunce. Jsou to nejstarší souhvězdí, která vymysle li už v Mezopotámii a používali je jako kalendář. Dnes se podle těch to souhvězdí jmenují znamení, ve kterých jsme se narodili. Proto jsou souhvězdí Beran, ev, Váhy a další ta nejznámější. Dřív platilo, že když bylo Slunce například ve znamení Býka, nacházelo se právě v místě tohoto souhvězdí. Jenže souhvěz dí se posouvají, takže dnes už toto pravidlo neplatí.

Jedno souhvězdí se ale do zvěrokruhu nedostalo! Znamení máme 1 , podle 1 měsíců v roce, jenže souhvězdí, kterými prochází Slunce, je 13. Tím třináctým je Hadonoš a ten měl zkrátka smůlu a do zvěrokruhu se nevešel.

„Narodil jsem se ve znamení Hadonoše.“ To by znělo dost divně.

Víte, že na nebi můžete najít kuřátka?

TIP: POKUD CHCETE V D T, NA CO KOUK TE, PO I TE SI OTO NOU MAPU HV ZDN OB OH A ERVEN SV T O NA TEN . PAK U JEN NA MAP NASTAVTE DATUM A AS A ONA V M UK E, JAK SOUHV ZD NA V S Z OB OH SH EJ .

A pak se v tom vyznejte.

Hvězdo u – skupiny hvězd, kter é drží pohromadě vzájemná gravitace 49

KOZOROH

VODNÁŘ

STŘELEC

Padající hvězdy pozorovali lidi už ve starověku, ale tenkrát je považovali za kameny, které po nich házejí bohové. A vlastně to bylo pravdě blíž, než padající hvězdy.

eteo o d – kosmické tělísko, které se pohybuje sluneční so ustavou eteo – světelný úk az, který nastane, když meteoroid vlet í do atmosféry Zem ě eteo t – kosmické tělísko, které dopadl o na Zem nebo na jin ou planetu ol d – mimořádně ja sný meteor, jasnější než planeta Venuše eteo o – „rojení meteorů “ neboli zvýšená aktivita met eorů. Je způsobená průcho dem Země oblakem proudu meteoroidů Mně se stejně pořád líbí označení „padající hvězda“.

Jak je to s padajícími hvězdami Padající hvězdy, někdy nazývané „létavice“, vlastně neexistují. Ve skutečnosti jde o světelný záblesk, který vyvolá drobné tělísko z vesmíru při průletu atmosférou. Tato tělíska se jmenují meteoroidy a zábleskům na obloze, které způsobují, se zase říká meteory. A právě meteor je ve skutečnosti ta „padající hvězda“. Meteoroid nebo jeho část, která dopadne na Zem, se označuje jako meteorit. Nejvíc padajících hvězd uvidíte v období tzv. meteorických rojů. Těch je celá řada. Mají jména podle souhvězdí, ze kterých zdánlivě vycházejí, jako třeba Orionidy z Orionu nebo yridy z yry. Objevují se každoročně kolem stejného data, které je pro každý roj jiné. Pro eonidy v půlce listopadu, Perseidy v srpnu a Geminidy zase v prosinci. V eonidách se dá vidět 10 až 15 meteorů za hodinu.

NEJ EP A NEJZN M J ROJ JSOU SRPNOV PERSEID . M ETE SI JE PROH DNOUT KA D ROK O PR ZDNIN CH KO EM 1 . SRPNA.

Bezva! To máme 00 splněných přání za rok.

Padající hvězdy pozorovali lidi už ve starověku, ale tenkrát je považovali za kameny, které po nich házejí bohové. A vlastně to bylo pravdě blíž, než padající hvězdy.

Jak je to s padajícími hvězdami Padající hvězdy, někdy nazývané „létavice“, vlastně neexistují. Ve skutečnosti jde o světelný záblesk, který vyvolá drobné tělísko z ves míru při průletu atmosférou. Tato tělíska se jmenují meteoroidy a zábleskům na obloze, které způsobují, se zase říká meteory. A právě meteor je ve skutečnosti ta „padající hvězda“. Meteoroid nebo jeho část, která dopadne na Zem, se označuje jako meteorit. Nejvíc padajících hvězd uvidíte v období tzv. meteorických rojů. Těch je celá řada. Mají jména podle souhvězdí, ze kterých zdánlivě vy cházejí, jako třeba Orionidy z Ori onu nebo yridy z yry. Objevují se každoročně kolem stejného data, které je pro každý roj jiné. Pro eo nidy v půlce listopadu, Perseidy v srpnu a Geminidy zase v prosinci. V eonidách se dá vidět 10 až 15 meteorů za hodinu.

TIP: NEJ EP A NEJZN M J ROJ JSOU SRPNOV PERSEID . M ETE SI JE PROH DNOUT KA D ROK O PR ZDNIN CH KO EM 1 . SRPNA.

Bezva! To máme 00 splněných přání za rok.

MERKUR A VENUŠE ekordman a kráska sluneční soustavy Vesmírná loď Teleskop 1

sluneční soustavě jsou jen čtyři: Merkur, Venuše, Země a Mars. Při

DEN 7

Sedmý den mise, jeden člověk, jeden robot, jedna vesmírná loď. čem jsem to chtěl dneska mluvit? Aha, už vím. To si tak plujete vesmírem a najednou si uvědomíte, že vlastně plujete ničím. Tedy ne plně ničím. Spíš něčím, co není vidět. Přesněji něčím neviditelným, co je ale ve vesmíru skoro všude... Teď si nejspíš říkáte, že jsem se musel plně zbláznit. e jsem v tom vesmíru zřejmě už příliš dlouho, přeskočilo mi z toho a mluvím kapánek z cesty. Jak by asi astronaut mohl plout ničím? A vidíte, m že. ned to vysvětlím. Viditelná hmota, z které se skládají planety nebo hvězdy, tvoří jen malou část kosmu. statní prostor vesmíru vypl uje hmota, kterou nikdy nikdo neviděl, ale přesto existuje. Zvládne například p sobit ohromně silnou gravitační silou na světlo hvězd a ohýbat ho. Zárove k sobě přitahuje viditelnou hmotu, a tím se tvoří nové galaxie. íká se jí, a teď pozor, temná hmota Zní to tajemně, nemyslíte? Moment, mám tu jednoho přechytralého robota, který by rád něco dodal... Výborně, Eda se blýsknul svými vědomostmi a je spokojený. A já Temná hmota se to už jen shrnu tři čtvrtiny vesmíru tvoří něco, co v bec není vidět. neskládá z atomů A pak se v tom vesmíru vyznejte. a neodráží světlo Jonáši, hlašte se ani jiný druh záření! Tady Jonáš, copak? ž máte z mého rozumování hlavu jak kedlub? egrácky, legrácky a ve sluneční soustavě už na tebe čeká jedna terestrická planeta. Vidíte, já zapomněl, že mám rande s Venuší. Ale hádám, že mi nikam neuteče. Venuše ne, ale mise utíká jak splašená asu je málo a kol hodně. Potřebujeme nejen poznatky o Venuši, ale také o Merkuru. ozumím, KE BE. bojí s Edou zvládneme. táčím loď Edo, nastav směr pozorování na Merkur a Venuši

Pokud mám prozkoumat první dva zástupce naší sluneční soustavy, Eva a Adam u toho nesmí chybět.

Venuše

Země a Měsíc

– planeta zemského typu, odvozeno z latinskéh o slova terra Země

Na hledání naší se specializovala

americká 66

Jasná zpráva! Mám hned otázku: Co je to terestická planeta?

hem více. Jen v Mléčné dráze jsou

ekordman a kráska sluneční soustavy Vesmírná loď Teleskop 1 Sedmý den mise, jeden člověk, jeden robot, jedna vesmír ná loď. čem jsem to chtěl dneska mluvit? Aha, už vím. To si tak plujete vesmírem a najednou si uvědomíte, že vlastně plujete ničím. Tedy ne plně ničím. Spíš něčím, co není vidět. Přesněji něčím neviditelným, co je ale ve vesmíru skoro všude... Teď si nejspíš říkáte, že jsem se musel plně zbláznit. e jsem v tom vesmíru zřejmě už příliš dlouho, přeskočilo mi z toho a mluvím kapánek z cesty. Jak by asi astronaut mohl plout ničím? A vidíte, m že. ned to vysvětlím. Viditelná hmota, z které se skládají planety nebo hvězdy, tvoří jen malou část kosmu. statní prostor vesmíru vypl uje hmota, kterou nikdy nikdo neviděl, ale přesto existuje. Zvládne například p sobit ohromně silnou gravitační silou na světlo hvězd a ohýbat ho. Zárove k sobě přitahuje viditelnou hmo tu, a tím se tvoří nové galaxie. íká se jí, a teď pozor, temná hmota Zní to tajemně, nemyslíte? Moment, mám tu jednoho přechytralého robota, který by rád něco dodal... Výborně, Eda se blýsknul svými vědomostmi a je spokojený. A já Temná hmota se to už jen shrnu tři čtvrtiny vesmíru tvoří něco, co v bec není vidět. neskládá z atomů A pak se v tom vesmíru vyznejte. a neodráží světlo Jonáši, hlašte se ani jiný druh záření! Tady Jonáš, copak? ž máte z mého rozumování hlavu jak kedlub? egrácky, legrácky a ve sluneční soustavě už na tebe čeká jedna terestrická planeta. Vidíte, já zapomněl, že mám rande s Venuší. Ale hádám, že mi nikam neuteče. Venuše ne, ale mise utíká jak splašená asu je málo a kol hodně. Potřebujeme nejen poznatky o Venuši, ale také o Merkuru. ozumím, KE BE. bojí s Edou zvládneme. táčím loď Edo, nastav směr pozorování na Merkur a Venuši

Pokud mám prozkoumat první dva zástupce naší sluneční soustavy, Eva a Adam u toho nesmí chybět.

Jasná zpráva! Mám hned otázku: Co je to terestická planeta? Venuše

Terestrické planety jsou ty, které se svými rysy podobají Zemi. Ve sluneční soustavě jsou jen čtyři: Merkur, Venuše, Země a Mars. Při pohledu do naší galaxie je ale planet, které se podobají Zemi, mnohem více. Jen v Mléčné dráze jsou jich miliardy.

Země a Měsíc

Mars Merkur

Terestická planet a – planeta zemského typu, odvozeno z latinskéh o slova terra Země

Na hledání planet podobných té naší se specializovala sonda Kepler, kterou vypustila roku 2009 americká NASA. 67

ekordman Merkur Merkur se nenachází příliš daleko od Země, alespoň na vesmírné po měry, přesto není vůbec snadné ho pozorovat. Merkur se totiž pohybuje tak blízko Slunce, že se skryje ve slu neční záři. Vidět se dá jen párkrát do roka. Vždy krátce po západu Slunce nebo před jeho východem.

Jako správná terestrická planeta má Merkur pevný povrch složený z hornin. V jeho středu je železoniklové jádro, které funguje jako velikánský magnet. Kdyby se astronauti mohli po Merkuru proběhnout, šlo by jim to snadno. Padesátikilový člověk by tam totiž vážil jen 19 kilo. Merkur je rekordman naší sluneční soustavy. Je nejmenší ze všech 8 planet. Zároveň je úplně nejblíž ke Slunci. A třetí rekord? Merkur oběhne Slunce za nejkratší dobu, za pouhých 88 pozemských dní.

Přechod k vidění . května 016.

Další tranzit Merkuru pak bude možné pozorovat až v roce

Země oběhne Slunce za jeden rok. Jestliže to Merkur zvládne za dní, kdybych na něm žil, už je ze mě dědeček.

Až na to, že na Merkuru se žít nedá. 68

P echod v ácný ka Výjimečně se stává, že se Merkur přesune mezi Zemi a Slunce, a je pak vidět jako malá černá tečka, která se sune přes sluneční kotouč. Tento vzácný úkaz se obecně nazývá tranzit nebo také přechod. Ve dne je na Merkuru 430 C, což je dvakrát víc než v rozpálené troubě. V noci klesá teplota na –180 C. Nejnižší teplota kdy naměřená na Zemi přitom byla pouze poloviční, 8 , C. K tomu, aby se mohla teplota na planetě udržet a rozptýlit, potřebují planety atmosféru. Tu Merkur nemá, proto mezi denní a noční stranou panují obrovské teplotní rozdíly.

o e t nev e o Merk r Povrch Merkuru vypadá stejně jako povrch Měsíce – je posetý krátery. Na Merkuru se možná nachází voda, a to ve formě ledu v oblasti p lů. Merkur má při pozorování ze Země bílou barvu. Je pojmenován po římském bohu Merkurovi, patronovi poslů, obchodníků a cestovatelů.

ekordman Merkur Merkur se nenachází příliš daleko od Země, alespoň na vesmírné poměry, přesto není vůbec snadné ho pozorovat. Merkur se totiž pohybuje tak blízko Slunce, že se skryje ve sluneční záři. Vidět se dá jen párkrát do roka. Vždy krátce po západu Slunce nebo před jeho východem.

Merkur je rekordman naší sluneč ní soustavy. Je nejmenší ze všech 8 planet. Zároveň je úplně nejblíž ke Slunci. A třetí rekord? Merkur oběhne Slunce za nejkratší dobu, za pouhých 88 pozemských dní.

Země oběhne Slunce za jeden rok. Jestliže to Merkur zvládne za dní, kdybych na něm žil, už je ze mě dědeček.

Až na to, že na Merkuru se žít nedá.

P echod v ácný ka Výjimečně se stává, že se Merkur přesune mezi Zemi a Slunce, a je pak vidět jako malá černá tečka, která se sune přes sluneční kotouč. Tento vzácný úkaz se obecně nazývá tranzit nebo také přechod. Ve dne je na Merkuru 430 C, což je dvakrát víc než v rozpálené troubě. V noci klesá teplota na –180 C. Nej nižší teplota kdy naměřená na Zemi přitom byla pouze poloviční, 8 , C. netě udržet a rozptýlit, potřebují plane ty atmosféru. Tu Merkur nemá, proto mezi denní a noční stranou panují ob rovské teplotní rozdíly.

Přechod Merkuru byl naposledy k vidění . května 016. Opakovat se bude 11. listopadu 2019. Další tranzit Merkuru pak bude možné pozorovat až v roce 2032.

Aby se nám střídala roční období?

TIP: POKUS S M KEM NA PROV ZKU SI M ETE SAMI ZKUSIT. A E RAD JI VENKU. POKUD BUDETE S M KEM NA PROV ZKU OT ET P I POMA U, ZA CHV I V M SPADNE NA NOS. STEJN , JAKO B ZEM SPAD A DO S UNCE.

To, že Merkur oběhne Slunce za dní, už víme. Ale proč vlastně planety obíhají kolem Slunce?

Planety, které jsou blíž Slunci, obíhají rychleji. Ty, které jsou dál, pomaleji. Kdyby se kolem něj planety neotáčely přesně Kdepak. Kdyby kolem něj neobíhaly, tak by Slunci spadly na hlavu. Nastavím Edu na m d ENC KLOPED E, rád vám to vysvětlí.

Kdyby např. Země obíhala příliš pomalu nebo neobíhala vůbec, gravitační síla Slunce by ji k sobě přitáhla. Slunce by pak Zemi spolklo jako malinu. Kdyby se Země naopak otáčela moc rychle, odlétla by mimo sluneční soustavu. Jako když nad hlavou roztočíte míček na provázku a pak provázek pustíte.

Aby se nám střídala roční období?

TIP: POKUS S M KEM NA PROV ZKU SI M ETE SAMI ZKUSIT. A E RAD JI VENKU. POKUD BUDETE S M KEM NA PROV ZKU OT ET P I POMA U, ZA CHV I V M SPADNE NA NOS. STEJN , JAKO B ZEM SPAD A DO S UNCE.

To, že Merkur oběhne Slunce za dní, už víme. Ale proč vlastně planety obíhají kolem Slunce?

Kdepak. Kdyby kolem něj neobíhaly, tak by Slunci spadly na hlavu. Nastavím Edu na m d ENC KLOPED E, rád vám to vysvětlí.

Planety, které jsou blíž Slunci, obíhají rychleji. Ty, které jsou dál, pomaleji. Kdyby se kolem něj planety neotáčely přesně svojí rychlostí, spadly by do Slunce. Kdyby např. Země obíhala příliš pomalu nebo neobíhala vůbec, gravitační síla Slunce by ji k sobě přitáhla. Slunce by pak Zemi spolklo jako malinu. Kdyby se Země naopak otáčela moc rychle, odlétla by mimo sluneční soustavu. Jako když nad hlavou roztočíte míček na provázku a pak provázek pustíte. 71