Issuu

ošemi

Z Vrchlabí na Hanapetrovu Paseku

)mu již dva roky, co novopečená posila redakce isu Krkonoše - Jizerské hory, Jana Tesařová, při :Iem ukázat zájemcům o Krkonoše také nepříliš ;ta. ,,Všichni jdou na Sněžku nebo k prameni Labe e zde tolik krásných a skrytých zákoutí;' uvedla l. A tak se zrodily Horské pěšiny. Akce, pří ktekaždou první sobotu v měsíci vyráží s milovníky o těch nejzapadlejších koutů hor a společně obh krásu. Dvanáctkrát ročně, za každého počasí, tavým výkladem o zajímavostech, na které cestou )ortáž z každé pěšiny následně vychází na strán)ÍSU Krkonoše - Jizerské hory jako tip na výlet ří neměli to potěšení projít se horskými pěšina~

První letošní vycházka patří k delším a náročnějším, nabízí nepřeberné množství pěkných výhledů, historických i přírodních zajímavostí. Vychází z centra Vrchlabí a dvacetikilometrovým okruhem se do brány Krkonoš zase vrací. Pohybuchtiví výletníci se z výchozího bodu vypraví do Dolního Dvora, odtud na Hanapetrovu Paseku a přes Husí Boudy na enklávu Hříběcích Bud. Cestou zpátky projdou kolem bývalého mramorového lomu do Strážného a po úpatí Jankova kopce se dostanou zpět k městskému parku nad vrchlabským Divadelním klubem. Od červeného kostela sv. Vavřince v centru Vrchlabí vedou souběžně žluté a modré turistické značky přes Labe k městskému parku. Po léta zpustlý park zažil svou největší

Radek Drahný

Pohled z horní hrany Hanapetrovy Paseky na její zasněžené louky a do Podkrkonoší

Toulky Krkonošemi

Z Vrchlabí na Hanapetr

slávu ještě před druhou světovou válkou, kdy tu na zalesně ném návrší stávala výletní restaurace. Poté, co v roce 1938 vyhořela, už nebyla obnovena. V roce 2005 se park dočkal oživení. Byla zde instalována naučná stezka v délce přibliž ně dvou kilometrů, na informačních tabulích po celé její délce se dočtete mnohé o složení lesa, drobné flóry i fauny. Ve spodní části parku nedaleko vstupního prostranství si povšimněte zrestaurované barokní sochy Panny Marie Pomocné z roku 1704. Financována byla z prostředků měšťa na G. Wagnera. Po založení městského parku byla od sochy směrem na Strážné vysázena lipová alej, která udává směr naší další cesty po modré. V louce nad městským parkem stojí památný dub, jenž už na první pohled přitáhne oči kolemjdoucích. Jeho obvod v prsní výšce o pět centimetrů přesahuje dva a půl metru. Duby odpradávna přitahovaly lidskou pozornost, zčásti pro svou dlouhověkost, jistě zaujala i jejich pohledově souměr ná zakulacená koruna. Na rozcestí Pod Jankovým kopcem zve k odpočinku posezení u masivního dřevěného stolu. Pokud se na vycházku vydáte časně zrána, můžete se tu odměnit stylovou snídaní. Za jasného počasí je odsud pěkný výhled, a pokud vám ranní rozjímání nepokazí burácení motorek z nedalekého motokrosového okruhu, do turistické idyly nechybí už vůbec nic. Na rozcestí pokračujete po modré směrem na Lánov a Dolní Dvůr. Polní cesta se zakrátko začne svažovat a po zhruba pěti stech metrech vás přivede k oplocené pastvině. Výška oplocení vám napoví, že jde o oboru s vysokou zvě ří. Zde se jedná o daňky. Přimlouváme se za to, abyste se zde chovali tiše a jako zkušení pozorovatelé nerušili plaché daňky v pastvě. Zanedlouho se ocitnete na hraně lesa, kde Vápenický potok protíná vaši cestu, jejíž podmáčení má na svědomí. V létě i v zimě se tu drží vlhko. Potok pramení na

Kaplička

nad Horním Lánovem ochráněná ohradníkem před zvědavými kravami pasoucími se v okolí

jižní straně vrchu Vápenice (791 m n. m.) a po nec metru obtéká starý vápencový lom. Spodní část 1 nického potoka byla v roce 2012 revitalizována, mohla vrátit původní rostlinná společenstva a c migrační prostupnost pro ryby i jiné na vodu v2 čichy. Po těžbě vápence zbylo v okolní krajině ni už jen málo rozpoznatelných památek - betono, dů podpěr tehdejší lanovky do zaniklé vrchlabs1 z nichž některé po ukončení transportu vápence jako základy pro rekreační chaty. Od křížení s Rumovkou - cestou spojující H a Strážné - potkáte podél modré turistické cest křížků a jedné kapličky, která je druhá v pořadí.

~šemi

Z Vrchlabí na Hanapetrovu Paseku

před druhou světovou válkou, kdy tu na zalesně

í stávala výletní restaurace. Poté, co v roce 1938 tž nebyla obnovena. V roce 2005 se park dočkal fa zde instalována naučná stezka v délce přibliž ilometrů, na informačních tabulích po celé její čtete mnohé o složení lesa, drobné flóry i fauny. části parku nedaleko vstupního prostranství si ~ zrestaurované barokní sochy Panny Marie Po1ku 1704. Financována byla z prostředků měšťa1era. Po založení městského parku byla od sochy Strážné vysázena lipová alej, která udává směr esty po modré. nad městským parkem stojí památný dub, jenž pohled přitáhne oči kolemjdoucích. Jeho obvod :e o pět centimetrů přesahuje dva a půl metru. tdávna přitahovaly lidskou pozornost, zčásti pro ověkost, jistě zaujala i jejich pohledově souměr :ná koruna. stí Pod Jankovým kopcem zve k odpočinku po1sivního dřevěného stolu. Pokud se na vycházku ě zrána, můžete se tu odměnit stylovou snídaní. počasí je odsud pěkný výhled, a pokud vám raní nepokazí burácení motorek z nedalekého mo) okruhu, do turistické idyly nechybí už vůbec cestí pokračujete po modré směrem na Lánov ir. Polní cesta se zakrátko začne svažovat a po stech metrech vás přivede k oplocené pastvině. :ení vám napoví, že jde o oboru s vysokou zvě !dná o daňky. Přimlouváme se za to, abyste se tiše a jako zkušení pozorovatelé nerušili plaché tvě. Zanedlouho se ocitnete na hraně lesa, kde •otok protíná vaši cestu, jejíž podmáčení má na létě i v zimě se tu drží vlhko. Potok pramení na

Kaplička nad Horním Lánovem ochráněná ohradníkem před zvědavými kravami pasoucími se v okolí

jižní straně vrchu Vápenice (791 m n. m .) a po necelém kilometru obtéká starý vápencový lom. Spodní část toku Vápenického potoka byla v roce 2012 revitalizována, aby se sem mohla vrátit původní rostlinná společenstva a obnovila se migrační prostupnost pro ryby i jiné na vodu vázané živočichy. Po těžbě vápence zbylo v okolní krajině několik dnes už jen málo rozpoznatelných památek - betonových základů podpěr tehdejší lanovky do zaniklé vrchlabské vápenky, z nichž některé po ukončení transportu vápence posloužily jako základy pro rekreační chaty. Od křížení s Rumovkou - cestou spojující Horní Lánov a Strážné - potkáte podél modré turistické cesty řadu čtyř křížků a jedné kapličky, která je druhá v pořadí. Zde si opět

Z Vrchlabí na Hanapet

Toulky Krkonošemi

Kříž na Hanapetrově

Pasece

Detail pomníku bezmála Berankovy kdysi obývající jedno ze stavení na Hanapetrově Pasece

vyvražděné rodiny

můžete udělat

krátkou přestávku, dřevěný stůl i lavice zvou k posezení. U posledního z křížků na okraji Horního Lánova se nachází rozcestí, na němž je třeba odbočit vlevo na žlutou turistickou cestu, která vás po vrstevnici provede Zimní Strání do Dolního Dvora. Při dobrém načasování se vám může poštěstit, že zaslechnete zdejší zvonkohru, jež byla v roce 1995 instalována na roh kostela svatého Josefa. Informace o času i repertoáru zvonkohry najdete na webových stránkách obce. Žlutá cesta vás zprvu povede od kostela po silnici, zhruba po čtyřech stech metrech ale odbočí vlevo na asfaltku vedoucí na Sluneční Stráň. Tento úsek až po horní hranu Hanapetrovy Paseky je fyzicky nejnáročněj ší částí vycházky. Připravte se na tříkilometrové stoupání,

které je místy, zejména v lesních pasážích, mín vás však překvapí svou strmostí a rozhodně vám mnoho míst k odpočinku. V době naší vycházk Vánocích, cestu navíc pokrýval střídavě led a taj plochy. Na vychození vánočních stravovacích l tato pasáž ideální, při úplném pokrytí sněhem téměř neschůdná.

V nejvyšším bodu enklávy Hanapetrovy Pase cestník nasměruje vlevo po zelené na dva a p ru vzdálené Hříběcí Boudy. Tato část cesty je u a po absolvování předchozího úseku téměř pc přibližně dvou stech metrech od rozcestníku pi mníku exkurze české lesnické jednoty 1906. V rc

nošemi

Z Vrchlabí na Hanapetrovu Paseku Kříž na Hanapetrově Pasece

Detail pomníku bezmála rodiny Berankovy kdysi obývající jedno ze stavení na Hanapetrově Pasece vyvražděné

lělat krátkou přestávku, dřevěný stůl i lavice zvou .í. U posledního z křížků na okraji Horního Láachází rozcestí, na němž je třeba odbočit vlevo turistickou cestu, která vás po vrstevnici provede ání do Dolního Dvora. Při dobrém načasování se ~ poštěstit, že zaslechnete zdejší zvonkohru, jež e 1995 instalována na roh kostela svatého Josefa. '. o času i repertoáru zvonkohry najdete na weboJ<ách obce. Žlutá cesta vás zprvu povede od kos1ici, zhruba po čtyřech stech metrech ale odbočí sfaltku vedoucí na Sluneční Stráň. Tento úsek až ranu Hanapetrovy Paseky je fyzicky nejnáročněj cházky. Připravte se na tříkilometrové stoupání,

které je místy, zejména v lesních pasážích, mírnější, občas vás však překvapí svou strmostí a rozhodně vám nenabídne mnoho míst k odpočinku. V době naší vycházky, těsně po Vánocích, cestu navíc pokrýval střídavě led a tající sněhové plochy. Na vychození vánočních stravovacích hříchů byla tato pasáž ideální, při úplném pokrytí sněhem je ale místy téměř neschůdná.

V nejvyšším bodu enklávy Hanapetrovy Paseky vás rozcestník nasměruje vlevo po zelené na dva a půl kilometru vzdálené Hříběcí Boudy. Tato část cesty je už pohodová a po absolvování předchozího úseku téměř po rovině. Po přibližně dvou stech metrech od rozcestníku přijdete k pomníku exkurze české lesnické jednoty 1906. V roce 1996 byl

Toulky Krkonošemi opatřen tabulí připomínající obnovu výročních lesnických

exkurzí. Odsud je to už na dohled k Husím Boudám, jež na své výpravě podejdete po louce dále po zelené. Na Hříběcí boudě po dalším kilometru je opět možné dopřát odpoči nek zmoženým nohám. Nás posílil tamější vývar i pohled do údolí na další boudy této enklávy. Stejného klidu stranou ruchu města si tu jeden rok užíval i král českých komiků Vlasta Burian. Působil zde jako číšník v době, kdy byl v nemilosti režimu, a dvoukilometrovou trasu do Strážného absolvoval téměř denně jako oblíbenou zdravotní vycházku. Od Hříběcí boudy vás do Strážného dovede červená turistická cesta. V lokalitě bývalého mramorového lomu se nacházejí cenná rostlinná společenstva, jež si zvláštní ochranu právem zaslouží. Na cestě do Strážného se silnici nevyhnete, turistická cesta vede přímo po ní, nejedná se ale o příliš dlouhý úsek, jen asi kilometr a půl. Hned v centru Strážného se od silnice odpojte a vydejte se po žluté směrem na Vrchlabí. Cesta k dalšímu rozcestí je zpevněná, pohodová a lze si tu relativně dobře odpočinout. Od rozcestí pokračujte i dále po žluté. Kilometrový sestup je posledním náročným úsekem cesty, jejž není radno uspěchat vzhledem k jeho prudkosti a vyčnívajícímu kamení. Ve chvíli, kdy minete asfaltovou cestu Rumovku, máte vyhráno a do Vrchlabí vám zbývá už jen něco kolem tří kilometrů.

Okolím Harrachova Když se

řekne

Harrachov,

rozběhnou

se hlav

sklářské výroby, skokanské můstky na Čertově

mý Mumlavský vodopád. Město spjaté předevš nem Ferdinanda Bonaventury Harracha je tra konošským letoviskem, nabízejícím nepřeberné sportovního a turistického vyžití. Okolí Harrac k výletům a ze zdejších četných turistických tra příležitostný turista i náročnější návštěvník nejv kých hor. Dnešní vycházka přináší ochutnávku lometrového okruhu po krásách Harrachovska. autobusového nádraží se vydáme směrem k žul s názvem Šindelka, která hostí stálou lesnickou kou expozici. Její název i střecha pokrytá tradič

Šindelka je jednou z expozic Správy KRNAP, její zaměření kare nickou historií Harrachovska

TouJ

Toulky Krkonošemi

Luční enkláva Severka nad Pecí pod Sněžkou do dnešních dní žije svým po-

klidným životem

Z Klínových Bud jsou daleké výhledy až ke Kotli

106

Začínající

podzim zbarví borůvčí na lučních enklávách do re;

107

šemi

Toulky Krkonošemi

;everka nad Pecí pod Sněžkou do dnešních dní žije svým pon

J jsou daleké výhledy až ke Kotli

106

Začínající podzim zbarví borůvčí na lučních enklávách do rezava

107

Vydavatelství děkuje za pomoc při vzniku této knihy pracov. Správy Krkonošského národního parku, Vrchlabí, zejména pak Radku Drahnému.

Obsah

Z Vrchlabí na Hanapetrovu Paseku Okolím Harrachova Na Černou horu a zase dolů Stezkou horských dělníků Pěšinami středních Krkonoš Půjdem spolem Dlouhým dolem Od boudy k boudě Pocukrovanou pěšinou Okolo Žalýho cestička Kde lišky dávají dobrou noc Za doubravou smrčinou i holinou Na Tetřeví Boudy a zpět Po stopách podzemního bohatství hor Krakonošovým údolím Po stopách páně Bucharových Planýrka, Lámanina, Buďárka, Pionýrka ... Promoklé harrachovské kilometry Po stopách pohraničního opevnění Bílou stopou z hor do Vrchlabí Od Spáleného k Čertovu mlýnu Na temeno Černé hory Po vrších za Jizerou Expozice lehkého opevnění Tlapatý kříž pod Štěpánkou Ke všem čertům na Hrádeček Okolím Vysokého Mikulášský výšlap okolím Jilemnice Stezičkami zimního Vrchlabí Mezi kostelem a zvoničkou

13 18 24

30 36 42

48 54

60 66 72

78 84

91 113 119

Jana Tesařová

TOULKY KRKONOŠEMI

125 131 137 143 149 150 152 157 164

Vydalo Vydavatelství VÍKEND s. r. o., 2017 Redaktorka Daniela Řezníčková Obálka Studio VVG Sazba Jan Viener, Vimperk Tisk Akcent tiskárna Vimperk s. r. o.

171

178 184

www. vydavatelstvívíkend.cz

anapetrovu Paseku ova u a zase dolů ch dělníků ních Krkonoš Dlouhý m dolem udě pěšinou estička í dobrou noc smrčinou i holinou !ldy a zpět dzemního bohatství hor údolím ě Bucharových anina, Buďárka, Pionýrka ... achovské kilometry hraničního opevnění hor do Vrchlabí k Čertovu mlýnu rné hory f.zerou hkého opevnění ž pod Štěpánkou 1m na Hrádeček <ého ršlap okolím Jilemnice mního Vrchlabí n a zvoničkou

Vydavatelství děkuje za pomoc při vzniku této knihy pracovníkům Správy Krkonošského národního parku, Vrchlabí, zejména pak Radku Drahnému.

7 13 18 24 30 36 42 48 54 60 66 72

78 84 91 113 119 125 131 137 143 149 150 152 157 164 171 178 184

Jana Tesařová

TOULKY

KRKONOŠEMI

Vydalo Vydavatelství VÍKEND s. r. o., 2017 Redaktorka Daniela Řezníčková Obálka Studio VVG Sazba Jan Viener, Vimperk Tisk Akcent tiskárna Vimperk s. r. o. ISBN 978-80-7433-188-6 © Text a snímky Správa Krkonošského národního parku, Vrchlabí © Editor Vydavatelství VÍKEND s. r. o„ 2017 www.vy davatelstvivikend.cz