Issuu

Zuzana Hudáková, Mária Kopáčiková

Příprava

na porod fyzická a psychická profylaxe

•

-ké knihy nesmí být reprodukována a šířena ho souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití

Obsah Předmluva

níctva 2

Historie babictví a přípravy na porod 1.1 Prehistorická doba . . . . . 1.2 Organizace a systém prenatální péče na Slovensku . Edukační proces

2.1 2.2

Anatomie ženského reprodukčního systému 3.1 Vnější ženské pohlavní orgány . 3.2 Vnitřní ženské pohlavní orgány 3.3 Ženská pánev . . . . . 3.3.1 Spojení pánve . 3.3.2 Členění pánve . 3.3.3 Pánevní sklon . 3.3.4 Pohlavní rozdíly na pánvi . 3.3.5 Základní roviny ženské pánve 3.3.6 Pánevní dno .. 3.4 Prs (mamma) . . . . . . . .. .. .

Těhotenství

4.1 4.2 4.3

nnými známkami nebo registrovanými tním způsobem vyznačeno.

. . .. .. .. .. . . . . proces a jeho fáze . . . 2.1.1 Fáze edukačního procesu Edukační metody . ...... . Edukační

kladatelství Grada Publishing, a.s.

; v Ružomberku za podporu, která

. ....... .... .... .

Porod 5.1 5.2 5.3 5.4 5.5

5.6

jejích formách, dávkování a aplikaci ého uplatnění však pro autory ani pro

5.7 5.8

.. .. .. .. . . . . . . . .. . v organismu těhotné ženy Fyzické, psychické a sociální změny v těhotenství Uložení plodu na konci těhotenství Změny

........... . Klasifikace porodů Porodní cesty Porodní síly . . . . Plodová voda .. . Dýchání při porodu 5.5.1 Dýchání v první době porodní 5.5.2 Dýchání ve druhé době porodní Průběh porodu . . . . . . . . . . . . . . 5.6.1 Přípravné období . . . . . . . . . 5.6.2 První doba porodní - otevírací doba .. 5.6.3 Druhá doba porodní - vypuzovací doba 5.6.4 Třetí doba porodní - doba k lůžku . . . . 5.6.5 Čtvrtá doba porodní - poporodní doba . Porodnická analgezie . Císařský řez . . . . . .. . . . . . . . . . . . . . . .

7 9 9

. 16 .19

.20 .20 . 21 .22 . 22 .23 . 23 . 23 .24 . 24 . 24 .24 .26 . 27 .28

.28 . 31 . 32

. 33 . 33 . 33 .34 .34 . 35 . 35 .36 . 37 . 37 . 38 . 38 . 38 . 39 . 39 . 39

•

Psychofyzická příprava . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.1 Pozitivní vliv pohybové aktivity při porodu 6.2 Pohyb . . . . . . . . . . . . . . . . . .. . 6.3 Vývoj pohybových aktivit žen v historii . 6.4 Životospráva a její vliv na těhotenství .. 6.5 Těhotenské změny ovlivnitelné cvičením 6.6 Význam pohybové aktivity v těhotenství 6.7 Vliv pohybové aktivity na plod v těhotenství 6.8 Pohybové aktivity v těhotenství . . . . . . . . 6.8.l Pohybové aktivity v prvním trimestru. 6.8.2 Pohybové aktivity ve druhém trimestru . 6.8.3 Pohybové aktivity ve třetím trimestru .

.41 . 41 .42 .43 .43 .44 .45 . 45

šestinedělí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.1 lnvoluční změny reprodukčních orgánů .

. 99 .99 100 100

Změny v dalších systémech Laktace . . . . . . . . . . . . . . .. . . .. . Sexualita ženy po porodu . . . . . . . .. . Pohybové aktivity v šestinedělí a v poporodním období .

7.2 7.3 7.4 7.5 8

Prenatální psychologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.1 Životní zkušenosti rodičů utvářejí genetické vlast nosti dětí 8.2 Emoce - vnímání buněk . 8.3 Uvědomělé rodičovství .

Závěr

.46 .48 .66 . 82

101 101

105 106 107 108

11 1

Přílohy

... . . . . . . . . . . . . . . 112 1: Edukace těhotné ženy fyzická příprava na porod, vzor dokumentace . . . . . . . . . . . . . . . . 112 Příloha 2: Edukace těhotné ženy příprava na kojení . . . . . . . . . . . . . . . . 116 Příloha 3: Edukace těhotné ženy plán edukace těhotné ženy připravující se na porod 122 Příloha

Literatura .

127

Vysvětlivky

132

Rejstřík

133

Souhrn

135

Summary

136

Předmluva

Psychoprofylaktická příprava na tální péče v gynekologických an ženy na změny v organismu běher rod a nedílnou součástí je i zamě a správnou péči o dítě. Prenatáln zdravotní péče o ženu-matku v z na porod hraje významnou roli v je předpokladem zvládnutí fyziol Cílem psychické přípravy je in úkolem je odstranění úzkosti, ob~ mu porodu. Podle Dick-Reada jej který je vyvolán nevědomostí a n popsal bludný kruh strach-napě za následek aktivaci sympatickét k místní nedokrevnosti tkáně, a 1 správného dýchání, relaxace, uv, na harmonii a uvolnění, aby por Cílem fyzické přípravy je zrn těla a posílit využívání organisn těle úzce spojenou s motorikou uvol nit paravertebrální svaly v t a svalstvo trupu a končetin. Francouzský porodník Perna ného porodu, kterou lze realizov zážitek a umí reagovat na průvc Lamaze považuje za nutnou i při je vysvětlení smyslu Pavlovový~~ chova, relaxace svalstva a specia akupresurních bodů a školení p; je intenzivní a šťastný zážitek z bolest nebo provedení porodnic Zmíněné přístupy zdůrazňuj

strachu, úzkosti, přičemž moho přítomností partnera či jiného , Porodnická asistence je sam stejně dlouhou, jako je existern zaznamenal během let neobyče jem, ale bolest, která ho doprov: spojená jak pro matku, tak pn na tomto procesu zainteresovár jevů porodu a bolesti nastal zej nebo poučené veřejnost i do ru1 Institucionalizace porodnict technokratický přístup k tomu

•

Příprava na porod - fyzická a psychická profylaxe

Vnitřní ženské pohlavní or~

3.2

Anatomie ženského reprodukčního systému

Ženská reprodukční soustava zahrnuje vnější a vnitřní pohlavní orgány a přídavné části, k nimž řadíme pánev a mléčnou žlázu. Ženské pohlavní orgány slouží k tvorbě zralých pohlavních buněk a ženských pohlavních hormonů. Zajišťují oplodnění a vývoj vajíček (Leifer, 2004; Roztočil a kol., 2008).

3.1 Vnější

Vnější ženské pohlavní orgány

ženské pohlavní orgány, někdy také nazývané vnější rodidla, jsou uloženy pov dolní části trupu v urogenitální krajině. Zpravidla mezi ně řadíme Venušin pahorek, velké a malé stydké pysky, klitoris, panenskou blánu, vestibulární žlázy a hráz (Roztočil a kol., 2008). • Venušin pahorek (mons pubis) - trojúhelníková vyvýšenina ležící v dolní části podbřišku. Jeho povrch je tvořen silnou kůží s hojnými potními a mazovými žlázami a po pubertě je zarostlý silnými chlupy, jejichž horní hranice probíhá horizontálně (Čech a kol., 2006). • Velké pysky (labia majora pudendi) - jsou přímým pokračováním Venušina pahorku. Tvoří je párové kožní valy, které se k sobě ve střední čáře přikládají a vytvářejí stydkou štěrbinu (rima pudendi). Kůže na vnější ploše je silná a porostlá chlupy. Na vnitřní straně je kůž: vlhká, světle růžová (jsou zde vývody vestibulárních žláz), připomínající sliznici (Cech a kol., 2006). • Malé pysky (labia minora pudendi) - jsou uloženy mediálně od velkých stydkých pysků a za fyziologických podmínek jsou jimi překryty. Jsou to útvary bez ochlupení a bez potních žláz. Obsahují však mazové žlázy, bohatou žilní síť a v kůži četná senzitivní tělíska (Roztočil a kol., 2008; Kobilková a kol., 2005). • Poštěváček (klitoris) - kavernózní orgán analogický penisu. Skládá se z těla (corpus clitoridis) a ze zakrslého žaludu (glans clitoridis). V jeho sliznici je velké množství senzitivních tělísek. • Panenská blána (hymen) - tenká vazivová blána pokrytá sliznicí. U dívek, které ještě neměly pohlavní styk, neúplně uzavírá poševní vchod. Při prvním pohlavním styku se většinou blána protrhne a rozdělí se na okrajové řasy. Po porodu z ní zůstanou jen drobné hrbolkovité vyvýšeniny. • Vestibulární žlázy (glandulae vestibulares majores Bartholini) - párové mucinózní žlázy ležící pod kůží velkých stydkých pysků. Vylučují sekret, který zvlhčuje poševní vchod při sexuálním vzrušení. Jejich vývody ústí v poševním vestibulu (Kudela a kol., 2008). • Hráz (perineum) - oblast mezi řitním otvorem a komisurou velkých stydkých pysků. Je to část pánevního dna, která se skládá z tukové tkáně, z fascií a svalů diaphragma pelvis a urogenitale (Kudela a kol., 2008).

vrchově

Vnitřní ženské pohlavní orgány nebo Patří mezi ně vaječník, vejcovod, dělt • Vaječník (ovarium) - párový orgá1 stranách dělohy. Je zdrojem vajíč estrogenu a progesteronu). Běhe 400 zralých vajíček. U žen po porc diově jamce (Leifer, 2004; Roztoč • Vejcovod (tuba uterina fallopia) zející z dělohy a směřující laterá spermiemi a vajíčkem a k oplod do děložního čípku (Leifer, 2004 • Děloha (uterus) - dutý svalnatý oplodněného vajíčka a na ochra Skládá se z těla (corpus uteri) a jem spojeny zúženým úsekem (is v pánevní dutině mezi močovýrr závěsný a podpůrný aparát. Závě hy: lig. (ligamentum) cardinale 1 teres uteri. Podpůrným aparáte1 pelvis) a nepřímo i svaly hráze, V těhotenství se děloha zvětšujf loviny. Po porodu se však zpětn malizuje (Zwinger a kol., 2004). • Pochva (vagina) - trubicovitá c menstruace odvádí menstruačn cest. Kraniálním koncem se upí1 labia minora jako ostium vagin

3.3

ženská pánev

Pánev tvoří po funkční stránce k končetinami (Véle, 2006). Plní fun Svou kostěnou schránkou chrání o řadě plní funkci inzerční plochy, 1

3.3.1

Spojení pánve

Pánev vzniká spojením křížové kt pánevních, přičemž každá se sklá (os ilium), sedací kosti (os ischii) chrupavčitou sponou stydkou (sy Křížovobederní kloub (articu mi mezi os sacrum a os ilium. Jel Pohyby v křížovobederním kloul

axe

kčního systému vnitřní

pohlavní orgány a přídavné 1ské pohlavní orgány slouží k tvorbě 1hormonů. Zajišťují oplodnění a vý-

ané vnější rodidla, jsou uloženy poě. Zpravidla mezi ně řadíme Venu>anenskou blánu, vestibulární žlázy

Anatom ie ženského reprodukčního systému

3.2 Vnitřní

•

ým pokračováním Venušina pahor·e střední čáře přikládají a vytvářejí ~jší ploše je silná a porostlá chlupy. sou zde vývody vestibulárních žláz),

ma pokrytá sliznicí. U dívek, které oševní vchod. Při prvním pohlavse na okrajové řasy. Po porodu z ní

)res Bartholini) - párové mucinózců. Vylučují sekret, který zvlhčuje vývody ústí v poševním vestibulu

m a komisurou velkých stydkých dá z tukové tkáně, z fascií a svalů 2008).

ženské pohlavní orgány neboli vnitřní rodidla jsou uloženy v pánevní dutině. mezi ně vaječník, vejcovod, děloha a pochva. Vaječník (ovarium) - párový orgán nacházející se v dolní části břišní dutiny po obou stranách dělohy. Je zdrojem vajíček a ženských pohlavních hormonů (především estrogenu a progesteronu). Během reprodukčního období probíhá vypuzení asi 400 zralých vajíček. U žen po porodu jsou vaječníky uloženy dorzálněji v tzv. Claudiově jamce (Leifer, 2004; Roztočil a kol., 2008). Vejcovod (tuba uterina fallopia) - tenká párová trubice dlouhá 8- 13,5 cm vycházející z dělohy a směřující laterálně k vaječníku. Zde dochází ke kontaktu mezi spermiemi a vajíčkem a k oplodnění. Pak vejcovod dopravuje oplodněné vajíčko do děložního čípku (Leifer, 2004). Děloha {uterus) - dutý svalnatý orgán hruškovitého tvaru, který slouží k přij etí oplodněného vajíčka a na ochranu a výživu vyvíjejícího se plodu až do porodu. Skládá se z těla (corpus uteri) a děložního čípku (cervix uteri), které jsou navzájem spojeny zúženým úsekem (isthmus uteri). Děloha je uložena intraperitoneálně v pánevní dutině mezi močovým měchýřem a konečníkem. Polohu dělohy udržuje závěsný a podpůrný aparát. Závěsný aparát je tvořen následujícími vazivovými pruhy: lig. (ligamentum) cardinale uteri, lig. sacrouterinum, lig. vesicouterinum a lig. teres uteri. Podpůrným aparátem se rozumí mm. levatores ani (resp. diaphragma pelvis) a nepřímo i svaly hráze, diaphragma urogenitale (Citterbart a kol., 2001). V těhotenství se děloha zvětšuje v důsledku hypertrofie a hyperplazie hladké svaloviny. Po porodu se však zpětně retrahuje a během šestinedělí se její velikost normalizuje (Zwinger a kol., 2004). Pochva (vagina) - trubicovitá odvodní pohlavní cesta a kopulační orgán. Během menstruace odvádí menstruační krev a při porodu je součástí měkkých porodních cest. Kraniálním koncem se upíná na děložní čípek a kaudální konec se otevírá mezi labia minora jako ostium vaginae, což je nejužší část pochvy (Čech a kol., 2006).

Patří

ová vyvýšenina ležící v dolní části ; hojnými potními a mazovými žlájejichž horní hranice probíhá hori-

:eny mediálně od velkých stydkých překryty. Jsou to útvary bez ochlu:lázy, bohatou žilní síť a v kůži četná ová a kol., 2005). ;ický penisu. Skládá se z těla (corpus s). V jeho sliznici je velké množství

Vnitřní ženské pohlavní orgány

•

3.3

Ženská pánev

Pánev tvoří po funkční stránce konvertor zátěže mezi osovým orgánem a dolními končetinami (Véle, 2006). Plní funkci mezičlánku mezi páteří a dolními končetinami. Svou kostěnou schránkou chrání orgány nacházející se v dutině pánevní a v neposlední řadě plní funkci inzerční plochy, kde se začínají nebo upínají svaly (Dylevský, 2009).

3.3.1

Spojení pánve

Pánev vzniká spojením křížové kosti a kostrče, které jsou součástí páteře, a dvou kostí pánevních, přičemž každá se skládá ze tří původně samostatných kostí: kyčelní kosti (os ilium), sedací kosti (os ischii) a stydké kosti (os pubis). Stydké kosti jsou spojeny chrupavčitou sponou stydkou (symphysis pubic) (Zwinger a kol., 2004). Křížovobederní kloub (articulatio sacroiliaca) je tuhý kloub s nerovnými plochami mezi os sacrum a os ilium. Jeho kloubní pouzdro je zpevněno velmi silnými vazy. Pohyby v křížovobederním kloubu jsou minimální.

(

Příprava

na porod - fyzická a psychická profylaxe

Spona stydká je chrupavčité spojení kostí. Podél jejích okrajů jsou velmi silné vazivové pruhy, které jsou schopné při roztržení spony spojení udržet. Pohyblivost stydké spony je malá, ale spoj je poměrně pružný. V těhotenství se vlivem hormonů symfýza uvolňuje a rozestupuje. Tím je umožněno mírné zvětšení porodního kanálu (Dylevský, 2009).

3.3.2

členění pánve

Pánev je rozdělená průběhem linea terminalis na velkou a malou pánev (pelvis major et minor). Velká pánev je součástí dolní stěny dutiny břišní a leží nad linea terminalis. Malá pánev ohraničuje vlastní dutinu pánevní, kde jsou uloženy významné orgány (konečník, část močových a pohlavních orgánů). U žen navíc plní funkci kostěných porodních cest, kudy plod opouští tělo matky (Čech a kol., 2006). C

3.3.3

Pánevní sklon

Pánev je skloněná přední částí dolů a dozadu. Její sklon (inclinatio pelvis) určuje úhel, který svírá rovina pánevního vchodu (spojnice horního okraje symfýzy s promontoriem) s vodorovnou rovinou. Tento úhel bývá 60° a lze jej vyšetřit např. rentgenem. Postavení pánve je zásadním statickým problémem pro vzpřímenou polohu těla. Velmi citlivě reaguje na délku dolních končetin a výrazně ovlivňuje zakřivení páteře (přede vším bederní lordózu a hrudní kyfózu). Zvětšení pánevního sklonu tedy prohlubuje bederní lordózu (Dylevský, 2009).

3.3.4

Pohlavní rozdíly na pánvi

Výstavba kostí ženy se vyznačuje ve srovnání s mužem větší staticko-funkční kapacitou. Účelem je zajistit větší prostor pro vývoj dítěte a pro jeho postup porodními cestami (Martius, Breckwoldt, 1997). Ženská pánev vykazuje některé rozdíly oproti mužské pánvi. Je nižší a širší (prostornější) než mužská. Rovina vchodu pánevního má u žen spíše oválný tvar, u mužů má většinou tvar srdcovitý. Os sacrum je u žen nižší a širší než u mužů. Lopaty kostí kyčelních se více rozevírají laterálním směrem (proto jsou u žen výraznější boky), symfýza je nižší. Dolní ramena kostí stydkých se k symfýze sbíhají v tupém úhlu, zatímco u mužů v úhlu ostrém (Zwinger a kol., 2004).

3.3.S

Základní roviny ženské pánve

Určení tvaru a rozměrů ženské pánve je důležité pro odhad úspěšnosti porodu vaginální cestou. K tomu využíváme měření vnitřních a vnějších rozměrů pánve (Leifer, 2004). Vnitřní rozměry pánve určují pánevní rovinu, která vzniká spojením několika bodů ležících v malé pánvi (obr. 1). Rozlišujeme čtyři významné roviny: • rovina pánevního vchodu • rovina pánevní šířky • rovina pánevní úžiny • rovina pánevního východu

Obr. 1 Vnitřní rozměry pánve: A - F

= 12 cm, šikmý (c) = 13 cm; B - pánei

Tyto vnitřní rozměry pánve je r

Tab. 1 Rozměry pánevních rovin (1 Pánevní roviny

rovina pánevního vchodu rovina pánevní šířky rovina pánevní úžiny rovina pánevního východu

• Při pnkhodu hlavičky béhem porodu SE se zvětší asi na 11,5cm.

Velmi důležité pro hodnocení určení pánevní osy. Představuje vo

a je spojnicí středů přímých rozmě Vnější rozměry pánve určujem • vzdálenost bikristální (hřebene levé a pravé strany

rlaxe

Podél jejích okrajů jsou velmi silné 1í spony spojení udržet. Pohyblivost 1ý. V těhotenství se vlivem hormonů no mírné zvětšení porodního kanálu

Anatomie ženského reprodukčního systému

L velkou

a malou pánev (pelvis major iny břišní a leží nad linea terminalis. kde jsou uloženy významné orgány . U žen navíc plní funkci kostěných ech a kol., 2006). C

sklon (inclinatio pelvis) určuje úhel, orního okraje symfýzy s promonto10 a lze jej vyšetřit např. rentgenem. !l pro vzpřímenou polohu těla. Velmi 1ě ovlivňuje zakřivení páteře (přede

pánevního sklonu tedy prohlubuje

1žem větší staticko-funkční kapacie a pro jeho postup porodními ces-

mužské pánvi. Je nižší a širší (promá u žen spíše oválný tvar, u mužů žší a širší než u mužů. Lopaty kos(proto jsou u žen výraznější boky),

1ají v tupém úhlu, zatímco u mužů

odhad úspěšnosti porodu vaginální iších rozměrů pánve (Leifer, 2004). erá vzniká spojením několika bodů znamné roviny:

Obr. 1 Vnitřní rozměry pánve: A - pánevní vchod; průměr přímý (a)= 11 cm, příčný (b) = 12 cm, šikmý (c) = 13 cm; B - pánevní šířka; C - pánevní východ (Zwinger a kol., 2004)

Tyto vnitřní rozměry pánve je možné většinou měřit jen na skeletu (tab. 1).

Tab. 1 Rozměry pánevních rovin (v cm) (podle Zwinger a kol., 2004) Pánevní roviny rovina pánevního vchodu

Přímý průměr

Šikmý průměr

min.11

Příčný průměr

rovina pánevní šířky

12,5

13,5

12,5

rovina pánevní úžiny

min. 11,5

rovina pánevního východu

min. 9,5*

min. 11

* Při pnichodu hlavičky během porodu se kostrč trochu odklápí a lůno se rozevírá, takže přímý průměr se zvětší asi na 11,5 cm.

Velmi důležité pro hodnocení průchodnosti ženské malé pánve během porodu je určení pánevní osy. Představuje vodicí čáru, kterou za porodu sleduje procházející plod, a je spojnicí středů přímých rozměrů jednotlivých pánevních rovin (Čech a kol., 2006). Vnější rozměry pánve určujeme pomocí pelvimetru (tab. 2). Měříme tři různé šířky: • vzdálenost bikristální (hřebenová) - je určena přímou vzdáleností mezi crista iliaca levé a pravé strany 25

•

Příprava na porod - fyzická a psychická profylaxe

Pravidelné procházky Svižné chození je dobré aerobní cvičení, pomáhá zlepšit zásobování kyslíkem a zlepšuje výdrž ženy. Posílí svalstvo nohou, zlepší ohebnost těla. Vhodné jsou 20minutové procházky alespoň 3x týdně. Alternativou je i nordic walking. Nevhodná pohybová aktivita Hlavním rizikem je zvýšené riziko břišního traumatu. Patří sem např. potápění, jízda na koni, skoky s padákem, akrobatické prvky, vodní turistika (rafting, kanoistika).

6.8.1

Pohybové aktivity v prvním trimestru

První měsíc těhotenství Rozehřátí (obr.

3a,b)

one

K OSMETIKA

Pečujeme vůněmi a nejkv, při přípravě na p

Obr. 3a Sedněte si na míč, narovnejte se Obr. 3b Houpejte se vertikálně a v horní a jemně podsadte pánev. Nohy pokrčte v ko- poloze zadržte pohyb Jenou v pravém úhlu a opřete je o celou plochu chodidel 48

Upozornění p ro čt e n áře a

už ivatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické éi jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno.

Doc. PhDr. Zuzana Hudáková, PhD. Doc. PhDr. Mária Kopáčiková, PhD. Katolícka univerzita v Ružomberku, Fakulta zdravotníctva PŘÍPRAVA NA POROD fyzická a psychická profylaxe

Recenzentky: Doc. PhDr. Lada Cetlová, PhD. Doc. PhD r. Andrea Pokorná, Ph.D.

Cover Design © Grada Publishing, a.s., 2017 Vydala Grada Publish ing, a.s. U Průhonu 22, Praha 7 jako svou 6567. publikaci Odpovědná redaktorka Mgr. Ivana Podmolíková Sazba a zlom Karel Mikula Obrázky dodaly autorky. Počet stran 136 1. vydání, Praha 2017 Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s.

Autorky a nakladatelství děkují Katolické univerzitě v Ružomberku za podporu, která umožnila vydání publikace. Názvy produktů,firem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků, což není zvláštním způsobem vyznačeno. Postupy a příklady v této knize, rovněž tak informace o lécích, jejich formách, dávkování a aplikaci jsou sestaveny s nejlepším vědomím autorů. Z jejich praktického uplatnění však pro autory ani pro nakladatelství nevyplývají žádné právní důsledky.

ISBN 978-80-271-9748-4 (ePub) ISBN 978-80-271-9747-7 (pdf) ISBN 978-80-271-0274-7 (print)