•
(
Jitka Saniová ..,.
v
•v •
•
V'
•
PRIBEHY O ZVIRATKACH S POUCENIM Ilustrace Václav Ráž Vydala Grada Publishing, a.s. pod značkou Bambook U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 obchod@grada.cz, wviw.grada.cz tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 jako svou 6564. publikaci Odpovědná redaktorka Magdaléna Jimelová Jazyková úprava Gabriela Janů Návrh obálky Václav Ráž Grafická úprava a sazba Šimon Jimel První vydání, Praha 2017 Vytiskla tiskárna FINIDR, s.r.o., Český Těšín
© Grada Publishing, a.s., 2017 Ilustrace © Václav Ráž, 2017 Upozornění pro čtenáře a užimte/e této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užiti této knihy bude trestně stíháno.
ISBN 978-80-271-9742-2 ( ePub) ISBN 978-80-271-9741-5 (pdf) ISBN 978-80-271-0039-2 (print)
Obsah Peťuldovi, kočičce
O pejsku
Adélce a zapomenutém slabikáři ..... 5
J..tk. b), t pnma k< mar.tdcm podle, I a Bohou\e ..........................
ť'
O lišakovi, který hledal j:-neno ........................................................ 19 Jak ~traka Irenka na&la hádanky .................................................... 24 O zai1c1 Honzm-i a ne1;,ikmn~m kladtvku ................................ 28 Jak
chtěl
vlk Valentýn ochutnat pizzu ........................................... 33
Kratičký přtběh
o rozzlobenem mravenci Krasavci ..................... 37
O :-opuse Dorletce. která Jak si veverka Petruška Jak Ha
1a
';C
bala Me~íce .............................. .!O
otevřela
obchod ....................................... 44
\1ilu<,k.a mdlovdla ................................................... 48
Jak se jezevec Kryštufek
učil
sportovat ................................... 52
O zamilovanem pejsku Pepovi ...................................................... 57 O sove Karolínce a nalezencm
se:-.ltě
............................................ 63
O vrabčáku Kubíkovi a brejličkách Stydlivkách .......................... 69 Kratičký
príbeh o tom, jak
Kraťoulinky
koťátko
Uiasek nemohlo usnout ...... 73
pnbch o S} ko„ce l· hke ........................................... ..
O pejsku Pt kočičce
J.
a zapomenuté
V rodině Voženílkových žili Kris rodiče a také tři zvířátka - velký hnědá kočička Adélka a modro-2 Bořivoj.
Jako každé ráno rodiče odešl do školky a Davídek do školy. Di neobvyklého. Davídek si doma zapomněl s ,,Aaaaaah! " lekla se kočička , „Peťuldo, podívej se, Davídkův s Pejsek Peťulda se protáhl a z. něco zdálo, Adélko." „To přřřece není možnéééé, t Ssssslabikáře se nehýbou." „Hloupoučká kočko!" zaprsk papouška Bořivoje. ,,Ty jsi ale ne Počkej , že tě chytím a bude z teb Pejsek Peťulda toho měl dost a kráčel si lehnout někam, kde b stůl, spatřil však to, co Adélka. ,; hýbe!" zaštěkal. Kočička Adélka a papoušek l podívali na stůl.
(
O pejsku Peťuldovi, kočičce Adélce a zapomenutém slabikáři V rodině Voženílkových žili Kristýnka a Davídek, jejich rodiče a také tři zvířátka - velký huňatý pes Peťulda, bílohnědá kočička Adélka a modro-žlutý upovídaný papoušek Bořivoj.
Jako každé ráno rodiče odešli do práce, Kristýnka do školky a Davídek do školy. Dnes se ale stalo něco neobvyklého. Davídek si doma zapomněl slabikář. ,,Aaaaaah!" lekla se kočička Adélka a ukázala na stůl. ,,Peťuldo, podívej se, Davídkův slabikář se pohnul!" Pejsek Peťulda se protáhl a zamručel: ,,Hmm, to se ti něco zdálo, Adélko." ,,To přřřece není možnéééé, ty hloupoučká kočko! Ssssslabikáře se nehýbou." „Hloupoučká kočko!" zaprskala kočička Adélka na papouška Bořivoje. ,,Ty jsi ale nevychovaný papouch! Počkej, že tě chytím a bude z tebe lítat peří." Pejsek Peťulda toho měl dost. Postavil se, oklepal se a kráčel si lehnout někam, kde by měl klid. Když míjel stůl, spatřil však to, co Adélka. ,,Ten slabikář se opravdu hýbe!" zaštěkal. Kočička Adélka a papoušek Bořivoj zmlkli. Oba se podívali na stůl. 5
(
Slabikář
se natřásal a posouval se k okraji stolu. Bum! Žuch! Slabikář spadl na zem a otevřel se na stránce s písmenkem P. Písmenko P se postavilo a pelášilo pryč. Utíkalo a utíkalo, najednou „bác"! Zakoplo o Peťuldovu tlapku a rozplácJo se na zemi. Pejsek Peťulda k němu přičichl. ,,Kdo jsi?" Písmenko Pse uklonilo. ,,Já jsem P. Umím vonět jako pampeliška." A opravdu! Vzduchem zavoněly pampelišky. „Umím štěkat jako pes. Haf. Haf. Jsem písmenko P, na které začíná i tvoje jméno - Peťulda. P jako papír, bez kterého by nebyl tento slabikář. P jako peříčko, pastelka, polštář nebo třeba pivoňka." Pejsek Peťulda se pyšně napřímil a zaradoval se. ,,Jé, tohle je písmenko, na které začíná moje jméno. To je tak hezké!" Než to dořekl, písmenko P zmizelo. Adélka seděla u slabikáře a pacičkou obracela stránky. „J á chci taky poznat písmenko, na které začíná moje . , ,, Jmeno. Náhle ze slabikáře začalo utíkat písmenko J. Adélka k němu přiskočila a zatarasila mu cestu: ,,Ty jsi moje písmenko?" „Kdepak, Adélko," odpovědělo písmenko J, ,,já jsem veselé J jako jaro. Beze mě bys nemohla napsat ježek a volat na kamarády Jirko, Jiřinko, Jitko, Jano. A to není všechno - ani jablíčko a jahody bys nemohla vyslovit! Ahoj!" Písmenko J také uteklo pryč. Adélka začínala být smutná, když vtom uslyšela: ,,Já jsem Ajako Adélka." Kočička se ohlédla se a uviděla písmenko A, jak si to mašíruje pryč ze slabikáře. 6
„Počkej přece!"
volala kočičk A se dalo do běhu. A najednou t Pejsek Peťulda a kočička Adi Kočička se zeptala pejska: ,,Proč slabikáře?"
Papoušek Bořivoj si načechn jasné! Slabikář s písmenky patří klučina nebo holčička zapomern začnou nudit a utečou pryč." Kočička Adélka a pejsek Peť Bořivoj má asi pravdu. Všichni t kde již chybělo několik písmene Peťuldo?" zamňoukala kočička.
Pejsek Peťulda hned věděl. ,, slabikáře."
,,Já vám pomůžu!" zavolal p, „Ne, ty o mně říkáš, že jsem našeho týmu," zlobila se kočičk, „Adélko, nezlob se," žadonil nemyslel." Kočička Adélka se mračila, , nakonec přemluvil, aby papoušk a vzala ho do týmu. ,,Dobrá, ale kočičce nesmí říci, že jsem hlou „Slibujiiiii!" zavřískal papoui spadl z bidýlka. A protože pejskové pomáhaj o tom, každý pes ví, jak takové I dal ihned do organizování. „Půjčíme si od Davídka a Kr dostali k Vánocům. Od tatínka si
posouval se k okraji stolu.
„Počkej přece!"
volala kočička Adélka, ale písmenko A se dalo do běhu. A najednou bylo fuč! Pejsek Peťulda a kočička Adélka se na sebe podívali. Kočička se zeptala pejska: ,,Pročpak utekla písmenka ze
la otevřel se na stránce ) P se postavilo a pelášilo pryč. )U „bác"! Zakoplo o Peťuldovu :em1. u přičichl. ,,Kdo jsi?" lo. ,,Já jsem P. Umím vonět jako Vzduchem zavoněly pampelišky. [af. Haf. Jsem písmenko P, na , - Peťulda. P jako papír, bez tbikář. P jako peříčko, pastelka,
Papoušek Bořivoj si načechral peří: ,,To je přece jasné! Slabikář s písmenky patří do školy. Když ho nějaký klučina nebo holčička zapomene doma, písmenka se začnou nudit a utečou pryč." Kočička Adélka a pejsek Peťulda museli uznat, že Bořivoj má asi pravdu. Všichni tři se podívali na slabikář, kde již chybělo několik písmenek. ,,Co budeme dělat,
:a."
Peťuldo?" zamňoukala kočička.
1ě napřímil
a zaradova] se. ,,Jé, ré začíná moje jméno. To je tak imenko P zmizelo. ~áře a pacičkou obracela stránky. tenko, na které začíná moje
Salo utíkat písmenko J. Adélka asila mu cestu: ,,Ty jsi moje !povědělo
písmenko J, ,,já jsem ě bys nemohla napsat ježek ,, Jiřinko , Jitko, Jano. A to není ahody bys nemohla vyslovit!
o pryč. Adélka začínala být :la: ,,Já jsem A jako Adélka." viděla písmenko A, jak si to
.,. "'
slabikáře?"
Pejsek Peťulda hned věděl. ,,Musíme je najít a vrátit do slabikáře."
,,Já vám pomůžu!" zavo1al papoušek Bořivoj . „Ne, ty o mně říkáš, že jsem hloupá. Já tě nechci do našeho týmu," zlobila se kočička. „Adélko, nezlob se," žadonil Bořivoj. ,,Já to taaaak nemyslel." Kočička Adélka se mračila, ale pejsek Peťulda ji nakonec přemluvil, aby papoušku Bořivoji odpustila a vzala ho do týmu. ,,Dobrá, ale už nikdy o mně ani o jiné kočičce nesmí říci, že jsem hloupá." „Slibujiiili!" zavřískal papoušek Bořivoj, až málem spadl z bidýlka. A protože pejskové pomáhají policistům a vyprávějí si o tom, každý pes ví, jak takové pátrání vypadá. Peťulda se dal ihned do organizování. „Půjčíme si od Davídka a Kristýnky vysílačky, které dostali k Vánocům. Od tatínka si vezmeme lupu a začneme 7