Issuu

Kamil Janáček Stanislava Janáčková

Ekonomický

úpadek Evropy

Publikace

č.

37 /2017

institut VÁCLAVA KLAUSE

1 Místo úvodu: Nejasná zpráva o stavu Ev .

2. Hrozba sekulární stagnace a zpomalení 1

3. Globalizace, deindustrializace, státní pat a přeregulovaná ekonomika ... 4. Bezmoc fiskální a měnové politiky 6. Potřeba korekce vnějších n erovnováh: návrat protekcionismu?. . ... . . . 7. Krize eurozóny a boj o dominanci v EU.

8. Imigrace - ekonomická a civilizační hrozl 9 Závěr ................. . . Vydává Institut Václava Klause Šárecká 29, 160 00 Praha 6 e-mail: office@,institutvk.cz © Kamil Janáček, Stanislava Janáčková Recenzenti: prof. Ing. Karel Dyba, CSc., doc. Ing. Eva Zamrazilová, CSc. Redaktor: Marek Loužek Sazba: Vladimír Vyskočil - KORŠACH Tisk: UNIPRINT s.r.o. Vydání první, květen 2017 ISBN 978-80-7542-035-0 (tištěné vydánQ ISBN 978-80-7542-036-7 (e-pub) MK ČR E 14013 ISSN 1213-3299

1 O. Appendix - Jak je to v české republice. Literatura Summary

Obsah

1. Místo úvodu: Nejasná zpráva o stavu Evropy. . . . . . . .

2. Hrozba sekulární stagnace a zpomalení

růstu

produktivity .

. .7 . 17

3. Globalizace, deindustrializace, státní paternalismus

a přeregulovaná ekonomika . . . 4. Bezmoc fiskální a 6.

)

3 Janáčková

korekce

vnějších

politiky

. 47

nerovnováh:

návrat protekcionismu?. . . . . . . .

. 55

7. Krize eurozóny a boj o dominanci v EU .

. 63

8. Imigrace - ekonomická a

. 77

use

Potřeba

měnové

. 35

civilizační

hrozba pro Evropu

Závěr . . . . . . . . . . . . . . . .

. .

. 93

1O. Appendix - Jak je to v české republice .

. 99

Literatura .

107

Summary .

111

Dyba, CSc.,

:se.

:ORŠACH

:ištěné

vydánQ

!-pub)

1. Místo úvodu: Nejasná zpráva o stavu Evropy

Ve světle událostí posledních let se nabízí spíše název „Nejasná zpráva o konci Evropy". To by však bylo nepřesné - Evropa zcela určitě v nějaké podobě přežije. Na druhé straně je bohužel takřka jisté, že to už nebude ta podoba Evropy, kterou zde po mnoho staletí budovala naše dosavadní křesťansko-židov ská civilizace. Evropa ve vleku svých nejvlivnějších zemí - Francie a zejména Německa - začala budovat „multikulturní kontinent" a opouští ty hodnoty, na kterých byla založena její prosperita a celý její historický vzestup. Naléhavou podotázkou tohoto procesu je, zda a v jaké podobě přežije

Evropská unie. Právě tato forma integrace je význam-

nou součástí cesty Evropy z vyspělého světa k úpadku. Přitom

Tabulka

č.

1: Podíly na

i zpráva o stavu Evropské unie nemůže dnes být jiná než nejasná. Dnes máme v EU daleko více otázek než odpovědí. Pokus

světovém

HOP (na zákla

1980

1990

2000

Evropská unie

31,1

28,5

24,9

USA

24,7

23,5

o jejich alespoň částečnou inventuru je v této publikaci podáván

Japonsko

8 ,8

10,1

7,7

z ekonomického pohledu, který je sice nevyhnutelně omezený,

Cína

2,2

3,9

7,1

nicméně žádné úvahy o budoucnosti se bez něho neobejdou.

Indie

2,5

3,2

3,7

Brazílie

3,9

3,4

2,9

Evropa samozřejmě není pouze Evropská unie - i kdyby bru-

Zdroj: Mezinórodní měnový fond: World Econom,c Outlook

selští politici sebevíce chtěli mluvit a rozhodovat za celý kontinent. Po brexitu to bude platit dvojnásob. Je ale faktem , že vzhledem k počtu a ekonomické i politické síle zúčastněných zemí určuje

Evropská unie ve velké míře vývoj celé Evropy (po brexitu

alespoň té kontinentální, s výjimkou Ruska, které mnohé analýzy

a mezinárodní statistiky do Evropy ani nepočítajQ. Ale tento silný

už nelze svádět na skutečnost, že rozvojm

ho základu, a proto rychleji. Svědčí to o CE západní

společnosti,

zi jejího politického systému. Další tabulk eurozóna roste dlouhodobě pomaleji než zemí, a daleko pomaleji než země rozvojov

určující vliv Evropské unie bohužel Evropě neprospívá.

Evropský integrační - dnes již unifikační - proces už dávno

Tabulka č. 2: Tempa růstu reálného HOP v%

...

nepřináší Evropě rostoucí prosperitu a úspěch. Naopak, spolu-

působí na fatální pokles jejího podílu ve světové ekonomické aktivitě, což vede i k odeznívání jejího významu politického a kultur-

ního. Pokles podílu na světovém HOP se týká i dalších vyspělých zemí, právě v Evropě je však nejvíce markantní. Nejde o žádný dočasný nebo cyklický výkyv, jak dokládají dlouhodobější údaje

v Tabulce

č.

který není jen ekono

Tabulka č . 1 ukazuje právě pro Evropskou unii nejvýrazněj

>Cl>

Období

a:i ,-.

·2 ~ Cl.. ,-

g N

tX)

o o

o ,-

Vyspělé země

2,8

0 ,2

-3,4

3,1

1,7

Eurozóna

2,4

0,5

-4,5

2,1

1,6

Rozvojové

4 ,2

3,1

-3

4,7

5,4

5 ,8

5,8

7,4

6,3

země Evropy*

Rozvojové země celkem

"/MF sem řadf zem ě Balkónu, Turecko (!), o ze zemí EU Pol munsko - nikolt už českou republiku a Slovensko. Zdroj: Mezmórodní měnový fond: World Economic Outlook

ší sestupný trend, naopak vzestup pro Čínu a Indii. Rozvojové země celkem měly v roce 201 S již podíl 57,6

světovém

Dlouhodobý úpadek růstu v dnešních zer

HOP a úspěšně konkurují Evropě a celému Západu . Takový vývoj

po jejím založení ještě prohloubil, potvrzují 1

o/o na

vropy z

vyspělého světa

pské unie

nemůže

k úpadku.

Přitom

dnes být jiná než nejas-

1 daleko více otázek než odpověd í. Pokus čnou inventuru je v této publikaci podáván nevyhnutelně

edu, který je sice

omezený,

o budoucnosti se bez něho neobejdou. ~

Tabulka č . 1 : Podíly na světovém HOP (na základě parity kupní síly, v %)

není pouze Evropská unie - i kdyby bru-

1980

1990

Evropská unie

3 1,1

28 ,5

24 ,9

19,9

17 ,1

USA

24,7

24 ,7

23,5

19,1

15,8

Japonsko

8,8

10,1

7,7

5,6

4,3 17,1

2000

2011

2015

Cina

2,2

3 ,9

7,1

14,3

Indie

2, 5

3, 2

3,7

5,6

Brazílie

3,9

3 ,4

2,9

2,8

Zdroj: Mezinórodní měnový fond: Wor/d Economic Outlook

, chtěli mluvit a rozhodovat za celý konti-

bude platit dvojnásob. Je ale faktem, že

:onomické i politické síle zúčastněných zemí

,e velké

míře

vývoj celé Evropy (po brexitu

tní, s výjimkou Ruska , které mnohé analýzy

<y do Evropy ani nepočítaj0. Ale tento silný nie bohužel

Evropě

úspěch .

západní

společnosti,

znívání jejího významu politického a kulturHOP se týká i dalších

který není jen ekonomický, ale odráží i kri-

zi jejího politického systému. Další tabulka ukazuje, že zejména eurozóna roste

dlouhodobě

vyspělých

je však nejvíce markantní. Nejde o žádný

í výkyv, jak dokládají dlouhodobější údaje

1je právě pro Evropskou unii nejvýrazněj

pomaleji než celá skupina země

vyspělých

rozvojové.

Tabulka č. 2 : Tempa růstu reálného HOP v%

.a;

Naopak, spotu-

es jejího podílu ve světové ekonomické aksvětovém

ho základu, a proto rychleji. Svědčí to o cetkovém trendu ústupu

zemí, a daleko pomaleji než

neprospívá.

í - dnes již unifikační - proces už dávno

oucí prosperitu a

už nelze svádět na skutečnost, že rozvojové země rostou z nižší-

Období

E co

.::, O> .... O>

0. ,....

r--

o oC\I

,....

o o

C'? ,....

C\I

C\I ,....

C\I

o oC\I

C\I

3,1

1,7

C\I

..,.

LO ,....

o C\I

oC\I

1,2

1,8

1,9

Vyspělé země

2,8

0,2

-3,4

Eurozóna

2 ,4

0, 5

-4,5

2,1

1, 6

-0,9

- 0,3

0,9

1,6

Rozvojové země Evropy*

4,2

3,1

-3

4 ,7

5, 4

1,2

2,8

3,5

Rozvojové celkem

5,8

5 ,8

7 ,4

6,3

5,3

4 ,9

4 ,8

země

• /MF sem fadí země Balkónu, Turecko (!), o ze zemí EU Polsko, Moďorsko, Bulharsko a Rumunsko - nikoli ut českou republiku a Slovensko. Zdroj: Mezinárodní měnový fond: World Economic Outlook

opak vzestup pro Čínu a Indii. Rozvojové

roce 201 S již podíl 57,6 o/o na světovém

rují

Evropě

a celému Západu. Takový vývoj

Dlouhodobý úpadek růstu v dnešních zemích eurozóny, který se po jejím založení ještě prohloubil, potvrzují údaje v tabulce č. 3: 9

kem kapitá lu i znalostí. P řesto její obyvatel

Tabulka č. 3 : Dlouhodobá prům ě rná tempa růstu reálného HOP

dnešních zemí eurozóny

duktivita stagnuje, ochabují invest i ční pří

1950-1959 1960-1969 1970-1979 1980-1989 1990-2000 2000-2009 2010-2015 5 ,8

4 ,3

3,1

2,4

2,1

1,1

0, 8

ženost soukromé ho i vládního sektoru, n

a narů stá závislost lidí na st átu, vytrácí ~

Zdroje; ECB Statistics Packet Baak, Eurostat, /MF Warld Ecanamic Outlook

a vůle bránit svou kulturu, relativizují se m Nástup rozvojového

světa

se v poslední

době

zpomaluje, ale

ztrácí svou d řívěj ší vitalitu . Od finanční a a

nedá se zastavit. Odhaduje se, že rozvojové země se brzy budou

tě

na růstu světové ekonomiky podílet už skoro třemi čtvrtinami.

tě rozdělila

pomaleji než Spojené státy. Navíc se E,

včetně

Tabulka č . 4 : Podíly na růstu světové ekonomiky v %

na tři bloky, které příli š nekor

Francie a Británie, má HOP na hla,

dolarů ročně. Predikce

1982-1987

1992-1 997

2002-2007

Vyspělé země

Rozvojové ze mě

2012-2017

Zdro1e; Mezmórodní m~nový fond, predikce Financ,al Times Research

Jih jen 31 t isíc a postkomu

25 tisíc dolarů . Krize v

Evropě

existuje už dávno ...Je

- krize evropského politického, ekonomick mu, která vede nejen k ubývání demokrac

Evropa se považuje za kolébku demokracie, kterou by ráda

nomického výkonu a prosperity. Je to - n

vyvážela do celého světa. A pokud jde o ekonomiku, domníváme

vyvolaná brutalitou útoku na trad i ční evrc

se, že „nižší" rozvojovou fázi už máme za sebou. Jenže Evropa

související poh ledy na lidský život a lids~

pro svůj blahobytný způsob života ztrácí ekonomickou zákl adnu.

ními progresivistickými ideologiemi. Je tc

Zatím si svou životní

úroveň

udržovala a zvyšovala na dluh - vý-

voj ve světě ale nasvědčuje tomu, že to bude stále obtížnější.

ského institucionálního uspořádání, kter, Evropské unie svévolně a plánovitě likvid

Jak bylo uvedeno v tabulce č. 1, podle údajů Mezinárodní-

ganizování se kontinentu na bázi národnh

ho měnového fondu poklesl podíl Evropy na celosvětovém HOP

vého národa vytvořených) států ... " (Klaus

z 28,5 o/o v roce 1990 na 17 o/o v roce 20 15 (vyjádřeno v paritě

Evropská unie byla od počátku polit

kupní síly). To je pokles evropského podílu o celých 40 o/o během

t ragicky

posledních 25 let. Evropa má stále více obyvatel než Spojené

ských zemí, jejich různou vyspělost a ro

státy, je nejhustěji zalidněným kontinentem a disponuje dostat-

rakteristiky. Přínosná etapa evropské

p odceňoval

odlišnost ekonomi

Prof. Ing. Kamil Janáček, CSc. (*1943) vystudoval Vysokou školu ekonomickou a Centre Européen Universitaire při Université de Nancy. V roce 1997 jmenován profesorem. V letech 1965-1992 vědecký pracovník Ekonomického ústavu ČSAV. 1992-1993 náměstek ministra práce a sociálních věcí. 1994-201 O hlavní ekonom Komerční banky. Od 1. 7. 201 O do 30. 6. 2016 člen Bankovní rady české národní banky. Nyní profesor Národohospodářské fakulty VŠE Praha. Je autorem či spoluautorem devatenácti knih, řady výzkumných studií a statí v odborných časopisech . Zaměřuje se na makroekonomii, teorii spotřeby, analýzu transformace a post-trasformačního vývoje české ekonomiky. Ing. Stanislava Janáčková, CSc. (*1944) vystudovala Vysokou školu ekonomickou v Praze (1967). Do roku 1991 pracovala v Ekonomickém ústavu ČSAV. V roce 1992 přešla do Institutu ekonomie české národní banky, poté do měnové sekce ČNB jako bankovní expert. Věnovala se otázkám měnové a kurzové politiky, relativní ekonomické úrovně a relativní cenové hladiny, a ekonomickým problémům eurozóny. Publikovala řadu prací v knihách a odborných časopisech doma i v zahraničí. V letech 2003-2013 působila v Kanceláři prezidenta republiky jako poradkyně prezidenta Václava Klause. V současnosti je externí spolupracovnicí Institutu Václava Klause.

institut

VÁClAVA KLAUSE