Issuu

tivÄ›t

Julese Vernea

Jules Verne es

l~ine

HrabÄ›

de Chanteleine I

.J10flculo · !rlr!o/

fo,r95/ffú,o/

JULES VERNE HRABĚ

DE CHANTELEINE

LE COMTE DE CHANTELEINE

Román »Le comte de Chanteleine Hrabě de Chanteleine« patří k raným dílům Julese Vernea, jež vznik.lo v roce 1861, tedy ještě před seznámením budoucího slavného romanopisce s neméně obratným nakladatelem Heczelem, který bude později díla Julese Vernea vydávat pod souborným názvem »Les Voyages Extraordinaires - Podivuhodné cesty«. Na pokračování bylo cak Verneovo nejúclejší románové dílo představeno na stránkách časopisu »Mussée des Familles - Rodinné muzeum« od října 1864 do prosince 1864. Knižního vydání Hraběte de Chanteleine se slavný romanopisec za svého života nikdy nedočkal, a co i navzdory několika dopisům vyměněným kolem roku 1879 se svým dvorním vydavatelem Hetzelem. Pierre-Jules Heczel vydání tohoto díla odmícl a tak se příběh dočkal prvního knižního vydání až v roce 197 1 v Éditions Réncontre. Román Hrabě de Chanteleine vychází péčí našeho nakladatelství v Českých

zemích vůbec poprvé. Přeložil Pavel Kaas.

Kapitola I.

PO DESETI MĚSÍCÍCH HRDINNÉ VÁLKY Dne 24. února roku 1793 vyhlásil Konvent doplňkové odvody tří set tisíc mužů, kteří měli vzdorovat nepřátelské koalici. Již dne 10. března měl v Saint-Flo-

renc ve vévodství Anjou probíhat příjem odvedenců určených pro obranu místní komuny. Rolnické obyvatelstvo západní Francie nevyvedlo z míry pronásledování šlechty ani poprava Ludvíka XVI., ale rozehnání jejich kněží, ničení kostelů, zavádění pří sežných farářů na farách a nakonec i toto poslední opatření - odvod - pro ně byly příliš. ,,Jestli už musíme umírat, budeme umírat doma," začalo se ozývat.

Vrhli se na komisaře Konventu a ozbrojeni jen klacky zahnali na bezhlavý útěk milici shromážděnou k zajišťování průběhu nařízených odvodů. Toho dne se válka přenesla i do deparcementu Vendée; jádro katolické a roajalistické armády se začalo formovat pod vedením povozníka Cathelineaua a lesníka Scoffieta. Dne 14. března se nevelká skupina zmocnila zámkuJallais bráněného vojáky 84. regimentu a příslušníky Národní gardy z Charonnes. Zde katolická armáda dobyla na republikánech první dělo, které bylo pokřtěno na Misionáře. ,,A to je teprve začátek," řekl Cathelineau svým spolubojovnil..-ům. Tak začala válka sedláků, kteří dokázali rozprášit elitní republikánské jednotky. Po odvážném přepadu zámku Jallais zamířili oba vůdcové povstání ve Vendée na Chollet, kde vypálili první šrapnely z ukořistěných republikánských děl. To již vzpoura zachvátila i provincie Poitou a Anjou; na konci března padlo Chanconnay a byl dobyt Sainc-Fulgenc. Blížily se Velikonoce; rolníci se začali rozcházet, aby

JULES VERNE

dostáli svým náboženským povinnostem, napekli chléb a zuli dřeváky, v nichž pronásledovali modré: V dubnu se povstání rozběsnilo s novou silou; muži z močálů i z lesů se shromáždili pod velením pánů de Charecce, de Bonchamps, D'Elbée, de La Rochejaquelein, de Lescure a de Marigny. Do povstání se přišli zapojit bretonští šlechtici a mezi nimi i jeden z nejodvážnějších a nejlepších - hrabě Humbere de Chanteleine; cen opustil své panství a připojil se ke katolickému vojsku, které již nyní čítalo na sto tisíc mužů. Hrabě

de Chanteleine, který byl vždy v prvních řadách, zúčastnil se během

• 6

deseti měsíců všech vítězných i prohraných bojů. Byl mezi vítězi u Foncenay, Thouarsu, Saumuru a Bressuire i mezi poraženými při obléhání Nantes, kde přišel o život generalissimus Cachelineau. Povstání se zanedlouho rozšířilo do všech provincií západní Francie. Bílí táhli od vítězství k vítězství a ani Auberc Dubayet, ani Kléber se svými strašlivými mohučskými, ani vojska generála Canclauxe nebyli schopni odolávat jejich nezdolnému odhodlání. Zděšený Konvent nařídil srovnat Vendée se zemí a vyhladit obyvatelstvo. Gene-

rál Sancerre hodlal rozmetat kraj minami a zamořit jej otravnými plyny. Mohučští byli Výborem veřejného blaha pověřeni nastolit taktiku »spálené země«. Po těchto zvěstech se roajalistické síly staly strašlivými mstiteli; hrabě de Chanteleine v té době velel sboru v počtu pěti tisíc mužů, s nímž hrdinsky bojoval u Doué, o mosty v Cé, v Torfou, v Montaigu. Hodina odplaty se blížila. Dne 9. října byl u Chatillonu poražen Lescure; patnáctého téhož měsíce byli vendéeští rozehnáni v Chollecu. O několik dní později byli k smrti ubiti Bonchamps a d'Elbée. Marigny a Chanceleine prokázali neuvěřitelnou odvahu, ale

ani dos

republikánské šiky je nemilosrdně tiskly. Bylo nutno začít uvažovat o překročení

Marcea,

Loiry s ustupujícím vojskem, jež dosud čítalo na čtyřicet tisíc bojeschopných mužů.

La Roci

Řeka byla překročena za naprostého zmatku. Chanteleine a jeho lidé se přidali

k vojsku nově jmenovaného generalissima La Rochejaqueleina a v boji proci Kléberovi dosáhli u Lavalu slavného vítězství, posledního v tomto heroickém ražení.

cočili

nis, aby Chyl

Osudnou nevýhodou bílých byla jejich dezorganizovanost. Chanteleine ze

břehu ř<

všech sil pracoval na obnově královské armády, ale neměl na to ani dostatek času,

se vrhne na Save1

• Označení bojujících stran: bílí - roajalisté, modří - republikáni.

Hra!:

HRABĚ DE CHANTELEINE

áky, v nichž pro-

, i z lesů se shro-

' de La Rocheja-

reconští šlechtici bere de Chance-

u, které již nyní

:ascnil se během :ězi

u Foncenay,

fances, kde přišel

mc1e. Kléber se svými

chopni odolávat

rvacelscvo. Geneplyny. Mohučští země«.

; hrabě de Chan-

1rdinsky bojoval Breca11ská rodina.

,lížila.

éhož měsíce byli

Podle plastiky, kresba Edmond Morin

mmi ubiti Bon-

nou odvahu, ale

ani dostatek prostředků. Výbor pro veřejné blaho jmenoval velícím generálem

vat o překročení

Marceaua, který se do pronásledování roajalistů pustil s mimořádnou zarputilostí.

chopných mužů.

La Rochejaquelein, Marigny a Chanteleine se stáhli na Le Mans a pak znovu zaú-

ho lidé se přidali

točili na Laval, odkud byli třikrát odraženi, až nakonec ustoupili směrem na Ance-

v boji proci Klé-

nis, aby přešli na levý břeh Loiry.

roickém ražení.

Chyběly jim však jak mosty, cak lodě. Masa zoufalých rolníků uvízla na pravém

Chanceleine ze

břehu řeky, a protože se uprchlíci nemohli vrátit do Vendée, neměli jiné cesty než

ni dostatek času,

se vrhnouc na Bretaň. V Blainu využili poslední výhodu zadního voje a vyrazili na Savenay. Hrabě de Chanceleine neustal ani na okamžik v plnění svých povinností. Bylo

JULES VERNE

to dne 22. prosince, když on a Marigny následováni vystrašeným davem vytáhli

shromáž

před město. Zaujali pozici v záloze spolu s hrstkou vendéeských ve dvou lesících,

kánsk-ým

které kryly Savenay. ,,Zemřít

Mezi

tedy bude třeba zde," řekl Chanteleine.

O několik hodin později přitáhl Kléber s republikánským předvojem. Generál

řídly, jak

„Všed

vrhl proti Marignyho a Chanteleineovým mužům tři prapory a navzdory jejich

lečně s n

houževnatému odporu je zahnal a přinutil stáhnout se do města. Pak se zastavil

Hrab

a nepostupoval dál ani o píď. Marceau a Westerman ho nutili k útoku, ale Klé-

odvážný,

ber chtěl vyčkat, až se v Savenay soustředí celá roajalistická armáda, a nehýbal se

špínu, jí

z místa. Rozmístil své jednotky do půlkruhu na okolních výšinách a trpělivě čekal

toli, ve d

na chvíli, kdy bílé smete z povrchu zemského jediným úderem.

k Marigr

Nadcházející noc byla zlověstná a tichá. Vše nasvědčovalo tomu, že rozuzlení této fáze války je blízko. Sešla se nejvyšší rada roajalistických vůdců. Spoléhat se už

„Už n „Ne!q

nedalo na nic jiného než na energii zoufalců. Žádné posily čekat nemohli, vzdávat

město pi

se nemělo smysl, jakýkoliv únik byl nemožný, nezbývalo tedy než se bít, a tou nej-

„To ji

vhodnější alternativou boje se jevil útok.

„Ode

Nazítří, 23. prosince, podle republikánského kalendáře 3. nivóse roku 2, v osm

hodin ráno vytrhli bílí na modré. Panovalo psí počasí. Z oblohy se valil v nepřetržitých proudech ledový déšť. Močály byly zahaleny mlhou,

v níž mizela i samotná Loira. Vypadalo to, že bitva se

bude muset odehrát v bahně. Jakkoliv byli početně mnohem slabší, Vendéeští zaútočili s nezdolným odhod-

„Vyra

„Acc

„Já? J „Nas

„Sbol

Důsti

láním. Výkřiky Ať žije král! reagovali na pokřik Ať žije republika! Srážka byla straš-

Savenay

livá. Republikánský předvoj zakolísal a v prvních řadách modrých zavládl zmatek.

na Guér:

Obrátili se na ústup a bílým se podařilo je zahnat až ke štábu generála Klébera.

„Všicl

Začalo jim docházet střelivo.

hem ve 2

,,Už nemáme náboje!" křičeli někteří vojáci na svého generála.

,,Tak tedy pažbami do nich, chlapci moji!" odpovídal Kléber.

s sebou c

Současně vyslal do boje prapor 31. regimentu. Koně jim scházeli právě tak

mužů,je

jako munice, ale republikánský generál převelel ke kavalerii i svůj štáb a vyslal své

Proti

důstojníky vstříc nepříteli.

heroické

Šiky bílých se začaly bortit. Nezbylo jim než se za stálého pronásledování stáh-

a dát se 1

nout zpět do Savenay. Marně se hrdinně bili, početní převaha nepřítele byla drtivá.

Toho

Piron i Lyrot byli zabiti; umírali se zbraní v ruce. Fleuriot poté, co se marně snažil

existova

HRABĚ DE CHANTELEINE

n davem vytáhli

shromáždit prořídlé řady svých mužů, dokázal s hrstkou věrných prorazit republi-

11e dvou lesících,

kánským vojskem směrem do okolních lesů. Mezitím Marigny a Chanceleine dál vedli beznadějný zápas, ale řady sedláků řídly, jak si v nich vybíraly daň smrt i útěk.

fvojem. Generál navzdory jejich

,,Všechno je ztraceno!" křikl Marigny na Chanceleinea, který se dosud bil společně s několika hrdiny po svém boku.

. Pak se zastavil

Hrabě byl muž zhruba pětačtyřicetiletý, mužného zjevu a ušlechtilé tváře,

útoku, ale Klé-

odvážný, a nyní - pokrytý prachem a zbrocený krví - i strašlivý. Přes veškerou

da, a nehýbal se

špínu, jíž byl pokryt, v sobě nezapřel šlechtice. V jedné ruce držel prázdnou pis-

1 a trpělivě čekal

toli, ve druhé zakřivenou šavli potřísněnou krví. Právě se mu podařilo připojit se k Marignymu, poté co si prosekal mezeru v republikánských řadách.

nu, že rozuzlení

,,Už není co bránit," prohlásil Marigny.

:i. Spoléhat se už

„Ne!" vykřikl hrabě se zoufalým gestem. ,,Co ty ženy, děti a staří lidé, jichž je

temohli, vzdávat se bít, a tou nej-

město plné? Ty máme opustit?"

,,To jistě nechci, Chanceleine, ale jak je máme zachránit?" ,,Odejdou směrem na Guérande."

se roku 2, v osm

,,Vyrazte tedy hned! Odveďte je!" ,,A co vy?"

ech ledový déšé.

,,Já? Já vám budu krýt ústup se zbytkem dělostřelectva."

Jo to, že bitva se

,,Na shledanou, Marigny." ,,Sbohem, Chanceleine."

:dolným odhod-

Důstojníci si kvapem stiskli ruce. Chanceleine vyrazil do města a zanedlouho

;rážka byla straš-

Savenay opouštěla dlouhá kolona uprchlíků, která pod jeho velením směřovala

zavládl zmatek.

enerála Klébera.

na Guérande. ,,Všichni ke mně, chlapci!" vykřikl Marigny, jakmile se rozloučil se svým druhem ve zbrani. Na tento povel se kolem svého velitele shromáždili zbylí sedláci a přivlekli s sebou dva hmoždíře. Marigny je rozmístil na návrší tak, aby kryli ústup. Dva tisíce

házeli právě tak štáb a vyslal své

1ásledování stáh-

:ítele byla drtivá.

) se marně snažil

mužů, jediní, kdo z jeho vojska přežili, jej obklopili, připraveni nechat se rozsekat.

Proti přívalu republikánů se však nemohli udržet dlouho. Po dvou hodinách heroického úsilí se museli i poslední ze zdecimovaných řad bílých rozprchnouc a dát se na úprk k městu. Toho dne, 23. prosince roku 1793, přestala velká katolická a královská armáda existovat.

OBSAH

ých klubů n a metali

Kapitola I.

cal terčem

Kapitola II.

PO DESETI MĚSÍCÍCH HRDINNÉ VÁLKY..... .... ............. ............ .... CESTA NA GUÉRANDE.... .... ..... ... ........................ ..... ................. . ... ..

.o více než

ebe tázavě Dost!"

7 12

Kapitola Ul .

DOBRODRUŽNÁ PLAVBA... ....... ............ ... ...... ............... ............ ......

Kapitola IV.

ZÁMEK CHANTELEINE.. ............. .. .. .. . . .. .. .. .. .. .. . . . . .. .. .. . .. .. . . . . . . . . .. . .. .. ..

Kapitola V.

QYIMPER V ROCE 1793 ........ ........... .............. ....... ................. ...... ....

Kapitola VI.

. Telegraf,

HOSTINEC U ROVNOSTÁŘSKÉHO TROJÚHELNÍKU ............. .. .. .....

)rávu oka-

Kapitola VII.

NA HŘBITOVĚ .................. . . . . . ...... .. .... .. .. ... ..... ............. . ....... .. ....... .....

náhle

pře-

Co násle-

1 zde

Kapitola IX.

DOUARNENEZ ............ .. ....... ...... .... ...... .......... .... ... ......... .... ....... .... .

byla země rit Francii ž nemohli

Kapitola VIII.

ÚTĚK. . . . . . ... . ..... ... ....... . .. . .... . . ......................... .. . .. . ... ... . .. .. ...... . . . . . ........

jásajícími

Kapitola X.

OSTROV TRISTAN..... ... ...... ..... .... ....... ..... ........ ........... ......... ...... ..... .

Kapitola XI.

PÁR ŠŤASTNÝCH DNŮ ... ..... . . ... . . .. .. . . . .......... .. . . . ... . .......... . . . .. . .. . . . . . ....

Kapitola XII.

ODCHOD .......... ..... ... ..... ..................... ........ ................................. .....

Kapitola XIII.

scrá-

TAJEMNÝ KNĚZ . . . . .. .... . .. . ............................. ... ... . . ..... . ... . ........ . .........

ními, kdo svou dce-

JESKYNĚ MORGAT. .......... ............. ... ..... ........ ... ...... .................. ...... .

Kapitola XIV.

ré nevelké

byly nabí1ém knězi

Kapitola XV.

ZPOVĚĎ ....... ..... ................... ...... ............... ............. .. ....... ......... .... ..... 107 Kapitola XVI.

9. THERMIDOR ... .... ..... ... ..... ... ....... ...... ....... ........ .. ........ ... . ..... .... .. .. .. 113