0277686 by Knižní klub

FILIP JUt-fEK - (,r.if Zeppdin

Obsah

PRVNi

CAST

Mastodonti vym iraji

Valecne namoi'nictvo v Ev rope a ve svete do 20. let 20. stoleti -

ll vczd ny moment Cisafskcho namofnictva ................................... 13 Strhujici finale ................................................................................ 20 Ortel, ktcry neplatil navcky ........................................................... 24 Mezihra Reichsmarine ................................................................... 26 Pfiplouvaji letad love lode .............................................................. 32

DRU HA CAST Kratkf za blesk nove slavy

a nasledujici neodvratny pad Kriegsmarine -

Pod novou vlajkou .......................................................................... 41 Hitlerovy namorni vize ajejich dost kruta rea lita ......................... 53 Podruhe na stejna namofni bojistc ................................................ 57 Definit ivni Soumrak bohu ............................................................. 59

TRETiCAST 69

GRAF ZEPPELI N -

Idea, smysl a cil. ............................................................................. 71 Historic, stavba a spustcni na vodu ............................................... 73 Stavcbni detaily a technickc podrobnosti ...................................... 77 Luftwaffe kontra Kriegsmarine ..................................................... 80 Palubni letectvo ............................................................................. 83 Nikdy nenaroLcny .,maly bratr--..................................................... 90 Daisi namofni letadla Kriegsmarine ............................................. 92 Kamuflaze ...................................................................................... 97

~ILIP JUN EK_- (,n!JÂˇ ZtÂˇppt_!if!. _ __

_ _

- Podobne lod i a jejich vzajemne srovnani ...................................... 99 - Nekolik verzi skutecneho osudu zive mrtvoly ............................ 103 CTVRTA CAST

Drobny dodatek pro skutecnc zajemce -

Male album na zaver. ................................................................... Galerie nekterych osobnostf, uvedenych v textu ......................... Posloupnost velitelu Reichsmarine (1919-1935) .......................... Struktura Vrchniho veleni Kriegsmarine k I. zaff 1939 ............. Struktura Oblastn[ho velenf Kriegsmarine k l. zai'i 1939 .......... Srovnavaci tabulka valecnych lod'stev Nemccka, Francie a Velke Britanie (1914 a 1939) ..................................................... - Srovnavaci tabulka hodnostnich stupnu Kriegsmarine .............. - Specialni namofni vyznamenani.. ............................................... - Sluzebni vlajky Kriegsmarine .....................................................

113 116 129 136 137 138 139 140 143 145

- Autorska poznamka ..................................................................... 147 - Jmenny a vecny rejstffk ............................................................... 151 - Prameny a literatura ..................................................................... 155

PRVNiCAST

FILIP JUNEK

C,~o_f Zc~~lm

Mastodonti vymiraji Valecne namornictvo v Evrope a ve svete do 20. let 20. stolefl

Hlav11i namoi'ni /inie svetovelto obchod11 IIU pocatku 20. stoleti (opravdu bylo co cltranit, anebo naopak co ohroiovat)

__________ __

~- FILIP JUNEK -Graf Zcp_pclin

Hvezdny moment Cisarskeho namornictva

O proti vsemu, s cim se muzeme potkat v dobovych dokumentech a tiskovinach nejruzncjsi provenience nejen z pocatku stoleti, nybrz zhusta i z dob nasledujicich, skutecna slava Kaiserliche Marine netrvala ve skutecnosti nijak zvlast' dlouho. Navic slo spis o propagandistick y element, 0 strategicky zamer, jemuz bylo otcem pfedcvsi m kolektivni zbozne pfani, anebo byly konecna podoba i pocty teto zbrane pouhym, tfebaze do znac ne miry splnenym snem jcjiho pfedniho osnovovatcle, nemeckeho cisafe Vilema II. Miru adorace, jiz se cisafovy valccne lode tesi ly jedna po druhe, jak postupne sklouzavaly za obvykleho bezbi'eheho Vi/em II. jako vladce svetovyclt mofi jasotu pro ten pi'ipad srocenych davu, od druzicek pres lokalni notably a velitelske kadry az po nejvyssi nobilitu, ze splazu jednotlivych lodcnic, occnimc z dnesniho nadhledu patrne stezi. Muzeme ji vsak porozumet: pozemni armada, ac rovnez UClivana a vzyvana. byla V principialne militaristickem Nemec ku vcelku vsednim zjevem, teprve se rodici letectvo patfilo alespon prozatim nekam k pout'ovym atrakcim, a tak to byly zpravid la kolosalni obrnene lodi, ktere pfedevsim personifikovaly pradavnou touhu po svetove velikosti. Takze si dodnes muzeme pi'ecist bezpocet knih i jinych spi su, velebicich tyto tendence, stejne jako oslavujicich kolonie jak tehdy soucasne, tak i ty pfisti, k nimz pomuzc vlasti prave namoi'nictvo. Tohle vsechno vsak tchdy prijimal i s nadsenim ncjen zainteresovani kapitani prumyslu a pi'imo zucastnene osobnosti cisai'skeho vojenskeho veleni, nybrz kupi'ikladu i obyvatelstvo korunnich zemi, ktere mely k nejblizsimu myslitelnemu mori veru daleko. Sto

FILIP JUNEK-<;raf ZcpÂŁ_elin ______ _

SMS KRONPRINZ (trida BAYERN)

tedy O jev skutecne vsenarodni a zaroven O vylevy patriotismu, ktere se v Nemecku pore opakovaly az po dalsich dvou trech desetiletich. Je sice pravda, ze onech ani ne dvacet let, rozprostfenych zhruba mezi pocatkem dvacateho stoleti a rokem 1918, bylo naplneno krome horecne vystavby valccnych pristavu, modernich lodenic i strategickych plavcbnich kanalu, take vpravde uctyhodnym rustem dalsich pocinu a aktivit, jejichz soubornym vysledkem melo byt vybudovani valecneho

SMS HINDENBURG

SMS SEYDLITZ

_ _______ f.!1-!_!> }YN~K-

Gr_ÂŁlf ~cppclin

namofnictva, ktere by mohlo uspesne konkurovat vsem jiz zavedcnym namofni mocnostem. Cisafuv Marineamt s admiralem Alfredem von Tirpitzem v cele se opravdu snazili. Zejmena potom, co byla Royal Navy v roce 1908 posilena prvnim z vpravde revolucnich dreadnoughtu, totiz odstartoval zavod, jehoz jednotlivyrni etapami byla vzdy vseobecnc sledovana a pi'edevsirn propagacne az na dl'en vyuzivana uvadcn[ dalsich a dalsich nemeckych obrnencu zpravidla vhodne vybiranych pro cinnou sluzbu. Proto aby takto az horecne vznikajici nova nemecka namofni rnoc skytala nanejvys vhodne padne argumcnty cisarske imperialni politice a zarove11 aby stale A/fret/ von Tirpitz konkretneji rozpracovavane va]ecne plany Cisafskeho generalniho stabu dostaly co mozna nejpevnejsi zaklad take na mori. Byla to vsak meta, na kterou cisafske Nernecko objektivne nikdy nedosahlo. Relativne omezene meze, k nimz tyto snahy dospely, tedy nanejvys zfetelne ukazuje srovnavaci tabu]ka namofnich sil, S nimiz sly V roce 1914 do Velke valky Velka Britanic, Francie a Ncmecko, take uvcdena mezi jinymi v prilozc tcto knizky. Jeste pfehledneji l'eceno: Kaiserliche Marine mohla vyslat proti V tom case jiste nezdolne Britanii, skutecnc Kralovnc rnofi, s jcji Grand Fleet admirala Jellicoa, Channel Fleet viceadrnirala Burneye, Harwich Force a dalsirni eskadrarni (tedy uhrnern proti sedesati bitevnim lodfrn, devfti bitcvnfrn kfiznfkum, tficeti ctyfem pancefovym kfiznikum, sedmdesati tfem obrnenym kfiznikum, dvou stt1m dvaceti torpedoborcum, sedesati deviti torpedovkarn a sedmasedmdesati ponorkam) vlastnich petatricet bitcvnich lodi, osm pobl'eznich obrnencu, ctyfi bitevni kfizniky, devet pancefovych kfizniku, sto ctyficet tfi torpedoborcu. sedrndesat torpedovek a dvacet osm ponorek. To sice byla slibna sila, nav[c vzhledcm k primarni povinnosti Velke Britanie bran it pro tuto ostrovni zemi zivotne dulezite spoje s kolonialnim zazemfm, skytajici urcitc nadeje. Bohuzcl vsak uz sam lento

FILIP_JUNEK - <_iraf Zeppelin suchy vycct ostatne nanejvys srozumitelne doklada holou skuteenost, ze Cisafske namofnictvo proti vuli spojenych lod'stev Dohody k tomu nikdy nemohlo stacit na pofadovane zabezpeeeni vlastnich kolonii z mofe, na spolehlive zajisteni spojovacich tras mezi nimi a matefskou zemi ani na uspesnou obranu vlastnich vysostnych vod a na rozhodujici potfeni nepfatelskych flotil, to uz vu bee ne.

Pres

to vsechno, jak znamo, pfisti Velka va]ka V cervenci roku ]9]4 zaca]a take na svetovych mofich a oceanech. Napfiklad Vychodoasijskou eskadru admiral a hrabete Maxmiliana von Spee zastihlo vyhlaseni nepfatelstvi na rejde pfistavu Tsing-Tau, nemecke drzave na cinske pude. Toto lod'stvo sice po anabazi po dalsich tchdejsich nemeckych koloniich v jiznich mofich zvitezilo u chilskeho pobfezi blize Coronelu (I. listopadu 1914) nad nejvetsimi lodemi HMS MONMOUTH, HMS GLASGOW a HMS GOOD HOPE Maxmilian vo11 Spee britskeho komodora Christophera Cradocka, i dalsimi, podobne tvofici flotilu tehoz vel itele, avsak stejne jako veskera ostatni svetska slava, ani tato netrvala nikterak dlouho. Krome SMS EMDEN, ktery se odpojil jiz drive, byv povefen jinymi ukoly, a dalsiho lehkeho kfizniku SMS DRESDEN, jenz se z tohoto nestesti jediny zachranil diky sve rychlosti, byly toti z vsechny admiralovy Jodi tedy pancefove ki'iznfky SMS SCH A RN HORST a SMS GNEISENAU, i lehke ki'ifoiky SMS NURNBERG a SMS LEIPZIG - jiz 8. prosince 1914 zniceny Brity u Falklandskych ostrovu. Dojme k tomu snad uz jen to, ze spolecne s nemeckymi obrnenci, pfimo ukazkove vyi'izene pfflezitostnym uskupenim anglickych dreadnoughtu pod vlajkou viceadmirala Dovetona Sturdee, sly de dnu nejen stovky nemeckych namofniku, take zde vsak zahynul admiral Spee i jeho dva sy nove. Rovnez tak velke namofni bitvy, svedene mez i bojovymi svazy Kaiserliche Marine a Grand Fleet u Doggerskych piscin (10. ledna 1915) a Jutska, chcete-li Skagerraku (31. kvctna az I. cervna 1916), tfebaze probehly podle puvodnich pfedstav, tedy s maximalnim nasaze nim nejvetsich Jodi Hochsee.flotte, svymi faktickymi vysledky rozhodnc

F I_LI_P

llJN EK -:__!;:.:;rc..:ca:.::..t'..:cZ:..:.e.1:..pc..p(:..:'l;:_:in;___ _ _ _~ -

HMS GOOD HOPE

HMS GLASGOW

HMS INFLEXIBLE

HMS MONMOUTH

neoslnily. 0 zadne zasadne rozhodujici bitvy, zadane na obou stranach, totiz neslo. Ke vsem prave uvedenym , by t' i jen letmym z min kam o vetsich namofnich stfctcch tak, jak se sebehly V prvni casti Velke valky, ovsem dodejme, ze by se jejich vysledek od toho, ktery zname z ucebnic, mohl lisit, a to dokonce vyrazne. Totiz v pfipade, ze by mela bojujici lod'stva dopfcdu k dispozici alespoi\ zak ladni informace o obccne strategicke situaci. Napfiklad diky pruzkumu z vyse, jcnomze ten tehdy jeste nebyl k dispozici, alespoi\ ne ve skutccne efektivni forme. Pro veskere uvazovatelne dalsi aktiv ity Cisafskeho namofnictva na kazdy pad zbylo po pochytani predtim vcelku uspesnych nemeckych korzaru na svetovych oceancch evropske pobi'ezi, pomoc jeste mene vykonnejsimu rakouskemu spojenci na Jadranu a pak UZ jen bezpecne uzavi'ene Balticke more. A to bylo ve srovnani s nadejemi, puvodne s takovou vcrvou vkladanymi do vystavby Kaiserovych namoi'n[ch