Radek Malý
Renáta
Fučíková
Franz Kafka t101ik své I naši doby
__,jo,...---
-- - :--..-
-
.--.,.-
- -路
------ - - ...
'\:--
- :;:___-;-
""
路 ----: - --~~::.,._ ~-
----
----=-
-~-
: . -,
, 路 路,-... : ~
Fenomén Kafka: slavný proti své vůli Staroslavná Praha, hlavní město České republiky, toho má návštěvníkům z celého světa věru co nabídnout. Nádherné chrámy, dechberoucí moderní stavby, nečekaně krásnou přírodu na dosah ruky a také něco přes mi lion více či méně spokojených Pražanů. Přesto sem všechny ty turisty, kterých je do roka pětkrát víc než zdejších obyvatel, vábí něco jiného: Pražský hrad, Karl ův most a - jistý Franz Kafka. Pokud procházíte historickou Prahou na těch správných místech, narazíte na Kafku v nejrůznějších podobách. Na pohlednicích, tričkách i zápalkách, v názvech kaváren, hudebních skupin nebo třeba v podobě mužíka, který si osedlal obrovský kabát. Místy to budí zdání, že Kafkovi leží toh le město u nohou. I Kafkovy knihy se docela dobře prodávají ... ale jeho díla nejsou až tak slavná ve srovnání s tím, co Kafka jako osobnost udělal pro slávu Prahy ve světě a kolik knih bylo napsáno o něm . Zkusme si dát dohromady, co o Kafkovi nejspíš víme, aniž bychom otevřeli jediný z těch svazků o něm: 1. Byl to spisovatel židovského původu. Pocházel z Prahy a psal německy. 2. Napsal příběh, v němž se hlavní hrdina jednou ráno probudí jako hmyz. Už mu to zůstane . 3. Měl problémy s otcem, s prací i se ženami . Soudě podle toho, co a jak psal, to nebyly jeho jediné tři potíže .. . Kafka měl zkrátka problém se světem. A svět má dodnes problém s Kafkou.
Pravá cesta vede po laně, které není napnuto ve výšce, nýbrž těsně nad zemí. Podle všeho je určeno spíš ke klopýtání než k tomu, aby se po něm přecházelo. ( Kafkův aforismus)
I
I
_,!
,-.o ' .;:::,
11·
,-
I
.
'
I
\
I
I'
,, .
Židé v Čechách První Židé přišli na území Čech asi v desátém století. Usídlovali se v místech, kde vzkvétal obchod, tedy i v Praze. Mezi jejími branami byli nuceni žít ve stísněných podmínkách ghetta, které se rozprostíralo na území později známém jako Josefov. Hranice ghetta nesměli tamní obyvatelé nikdy překročit. Židé se svými náboženskými zvyklostmi vedli v očích ostatních měšťanů nepochopitelný způsob života a také dokázali díky své přičinlivosti zbohatnout, proto se snadno stávali předmětem zášti. Ani Praze se tudíž nevyhnuly opakované pogromy - masové protižidovské nepokoje. I z tohoto důvodu patřili pražští Židé pod ochranu krále, za což museli odvádět řádné daně.
Pražské ghetto je spjato s mnoha pověstmi, k jejichž vzniku přímo sváděly místní t ,·
křivolaké uličky, tajemné průchody a ukryté dvorky. Nejznámější pražská pověst se váže ke
t
skutečné postavě rabího Jehudy Lowa zvaného Maharal (1512- 1609), všestranně vzdělaného
muže a duchovního vůdce pražských Židů. Tento učenec údajně na ochranu Židů za pomocí vědomostí nabytých z tajných židovských nauk stvořil z hlíny umělou bytost - golema.
'
\'
I
Golemovo života zbavené tělo prý dodnes odpočívá na půdě pražské Staronové synagogy. Golem ožil též ve světoznámém stejnojmenném románu spisovatele Gustava Meyrinka, poprvé vydaném roku 1915. Meyrink, ač nebyl pražským rodákem ani židovského původu, patřil k prvním spisovatelům, kteří Prahu ve světě proslavili jako magické město strhujících vypravěčů.
Kafka a židovství II
I I i
~~·
~! ~
='
Kafkův vztah k rodné víře nebyl zcela jednoznačný. Jeho otec Hermann usiloval o vyčlenění z židovské komunity a svou rodinu nechal úředně prohlásit za českou. Přesto několikrát do roka navštívil synagogu a brával s sebou i synka . Franz se později velmi zajíma l o chasidismus: směr východního židovství, ve kterém hrají důležitou roli mystické prožitky a splývání skutečnosti s nadpřirozenem . S velkým zaujetím sledoval pražská vystoupení polského židovského divadla hrajícího v jidiš - v jazyce, který si už ve středověku osvojila valná část evropského Židovstva, ale na českém území se příliš neuplatňoval a byl považován za pokleslý. Pod vlivem svého přítele Maxe Broda byl Kafka také v kontaktu se sionismem, politickým hnutím požadujícím vybudování a udržení židovského národního státu. Na konci svého nedlouhého života Kafka dokonce vážně uvažoval o emigraci do Palestiny zaslíbené země, kde se měl tento vytoužený stát zrodit.
Hebrejsky se jmenuji Amšel, stejně jako otec mé babičky z matčiny strany. Moje matka, které bylo v době jeho smrti šest let, na něj vzpomíná jako na velmi zbožného a učeného muže sdlouhým bílým vousem. (z deníku, 25. prosince 1911)
Starost hlavy rodiny Povídku Starost hlavy rodiny publikoval autor spolu s dalšími třinácti texty v knize s názvem Venkovský lékař roku 1920. Podivná bytost jménem Odradek zde přivádí vypravěče k zoufalství velmi kafkovským způsobem: tím, že nikdo neví, co je vlastně zač a jaký je důvod její existence. To ovšem trápí i několik generací badatelů - přou se o původ záhadného jména Odradek i o vyložení smyslu povídky, která svým stylem může připomenout například Kafkovy zprávy pro úrazovou pojišťovnu. Jedni tvrdí, že slovo Odradek je slovanského původu, a pokoušejí se na základě toho vysvětlit, jak vzniklo. Jiní se naproti tomu domnívají, že pochází z němčiny a slovanskými jazyky bylo pouze ovlivněno. Nejistota panující kolem obou výkladů však snad dostatečně poukazuje na to, že správný není žádný, zvláště když uvážíme, že ani jeden se nenamáhal jeho význam objasnit. Přirozeně by se takovými učenostmi nikdo nezabýval, kdyby stvoření jménem Odradek opravdu neexistovalo. Na první pohled vypadá jako plochá špulka na nitě ve tvaru hvězdy, dokonce se vážně zdá, že ho nitě ovíjejí; avšak jde pouze o potrhané, zvetšelé, svázané, místy i zašmodrchané kousky nití nejrozmanitějších druhů i barev. Nejedná se však o pouhou cívku, neboť ze středu hvězdice vychází tyčinka, na kterou se potom v pravém úhlu napojuje ještě jedna. Pomocí této druhé tyčinky na boční straně a protějšího paprsku hvězdice může celá ta věc stát zpříma jako dvounožec. Člověk by se málem domníval, že tento útvar míval zprvu podobu sloužící nějakému účelu, a teď je jen polámaný. Pravděpodobně je to však mýlka - alespoň tomu nic nenasvědčuje-, jelikož nikde nejsou vidět stopy, které by na něco podobného poukazovaly; jako celek to sice budí bezcenný dojem, ale svým způsobem to působí uzavřeně a celistvě. Nic bližšího se o tom ostatně říct nedá, protože Odradek je mimořádně mrštný, ba nepolapitelný.
Franz Kafka Člověk své i naši doby
Napsal Radek Malý. Překlady z díla Franze Kafky pořídil autor. Ilustrovala Renáta Fučíková . Odborný poradce PhDr. Josef Čermák . Odpovědný redaktor Petr Matoušek. Korektury Eva Zajíčková . Sazbu písmy News Gothic a Amsi Pro zhotovi l Filip Heyduk. Litografie Pavel Kadlec. V roce 2017 vydalo nakladate lství Práh , Patočkova 2386/ 85, 169 00 Praha 6, jako svou 633 . publikaci. Tisk a vazba FINIDR, s.r.o. Počet stran 104. V českém jazyce vydání první. ISBN 978-80-7252-674-1 www.prah.cz