V TÉTO KNIZE NAJDETE ÚVOD Co musíte vidět, co nesmíte minout, itineráře a ještě mnohem víc - vše, co potřebujete
pro začátek vědět.
ZÁKLADNI INFORMACE Praktické informace před odjezdem.
PRŮVODCE Komplexní a velmi podrobný průvodce po Islandu s nejzajímavějšími tipy a barevnými mapami. SOUVISLOSTI Historie, krajina a geologie, divoká zvěř a životní prostředí, plus doporučené knihy pokrývající moderní beletrii, islandské klasiky a ságy a navíc užitečný slovníček.
*.
Naše nejoblíbenější místa - skvěle situované hotely, kavárny s příjemrou atmosféroJ i vý11meéré restaurace- jsme v průvodci vyznač 11 ťrnto syrrbolem
Island kapitoly P Olct rn/ kruh Raufarhorn•
NORSKÉ MOŘE
lsafjorlSu,.
REYKJAVÍK e Selfoss •
ATLANTSKÝ OCEAN
He,mo~y
___,50
•
O
V,k
Reykjavík Jihozápadní Island Lipadní pobřeží
O Západnífjonly 0 SeYerozápadnílsland 0 Mývatn a severOYýchod
ki1orncuy
f) Východnía jihovýchodníl~and
O Vnitrozemí
J
Island
- - David Leffman a James Proctor
Navštivte naše webové stránky roughguides.com. Crig,nálni šesté vydáni bylo publikováno v dubnu 2016
) KNIZE NAJDETE
nusíte vidět, co nesmíte minout, itineráře a ještě mnohem víc - vše, co pro začátek vědět. INFORMACE Praktické informace před odjezdem.
E Komplexní a velmi podrobný průvodce po Islandu s nejzaj ímavějš ími
·nými mapami.
STI Historie, krajina a geologie, divoká zvěř a život ní prostředí, plus
f knihy pokrývající moderní beletrii, islandské klas iky a ságy a navíc ,v n íček.
*.
l berěJŠI místa skvele s tuované hotely, kavárny s přiJerinoG a:rnos1érou \')Íjimečné JSIT'e v průvodci 1,yzraéili tímto symbo em
litoly
Raufa(horn•
NO RSKt MOŘ E
o
KÝ
Zapadni fJordy Severozápadnílsland Mr,atnaseverovýchod
Výd,odni a jihovýchodní Island
Island
Vnitrozemí
David Leffman a James Proctor
webové stránky roughguides.com. v dubnu u o.
roughguides.com
Obsah ÚVOD Kam se vydat
8
Co nesmíte vynechat
12
Itinerá ře
Jak se tam dostat
27
Média
Doprava v o blasti
28
Svátky
Ubytováni
33
Sport a aktivity v p řírodě
Jídlo a piti
36
Co je tře ba vědět
48
5
Severozápadní Island
Kdy se tam vydat
ZAKLADNÍ INFORMACE
PRŮVODCE Reykjavík
2
Jihozápadní Island
90
6
Mývatn a severovýchod
3
Západní pobřeží
146
7
Východní a jihovýchodní lslanc
4
Západní fjordy
186
8
Vnitrozemí
333
Knihy a ságy
Krajina a geologie
344
Islandština
2ivá přírod a a životní prostředí
347
Slovník
SOUVISLOSTI Historie
REJSTŘÍK
VEOLEJS[ STRANA REYKJAVIK PŘEDCHOZÍ STRANA LEDOVÁ JESKYNLVATNAJOKULL
ÚVOD
Obsah Ovoo
Kam se vydat
Kdy se tam vydat
4 8 12
Co nesmíte vy nechat
14
ltinerále
24
ZAKLADNÍ INFORMACE
26
Jak se tam d ostat
27
Média
38
Doprava v oblast i
28
Svátky
38
Ubytování
33
Sport a aktivit y v přírodě
39
Jidloapití
36
Co je třeba vědět
41
48
5
2 Jihozápadní Island
90
Západní pobřeží
146
PRŮVODCE Reykjavík
3
4 Západní fjordy
48 Severozápadní Island
222
6
Mývatn a severovýchod
258
7
Východní a jihovýchodní Island
284
186
8
Vnitrozemí
320
333
Knihy a ságy
351
SOUVISLOSTI Hist orie
332
Krajina a geologie
344
Islandština
354
2ivá přírodaa životní prostředí
347
Slovník
358
REJSTAIK
VEDLEJšl STRANA REYKJAVIK PŘED<HOZI STRANA LEDOVÁ JESKVN[, VAHlAJOKULL
359
3
TÚRY A HORKÉ PRAMENY
v zemi, jejíž krajina je tak ikonická a jejíž historické události jsou tak neodděliteln do krajiny, je jediným opravdovým způsobem, jak se s Islandem skutečně seznán volné přírody. Právě tam lslandané také tráví volný čas, i když, jak se zdá, často neb< zírají počasí, geologické jevy a jiná přírodní nebez pečí, vůči kterým cizinci chovají obezřetnost.
.,
I u
Islandské turistické stezky jsou snadno přístupné, ale působí jako vzdálené a z nich m ůžete kráčet dny a nepotkat nikoho. Island je také země dost mé možné si prostě zvolit dva body na mapě a jít od jednoho ke druhému - samozřejn pokladu, že máte vhodné vybavení pro případ různých n ebezpečí po cestě - ale. mnoho dobře značených tras vedoucích krajinou. Po túře se namočte do některéh islandských přírodních venkovních.horkých hrnců'; které jsou často v místech s úí nérii, kde můžete ze sebe shodit šaty a při obdivování okolních hor, sopek a krás m vyplavit všechny neduhy. N ejúžasn ěj ší tři místa k takovému smočen í venku jsou La laugar na jihozápadním Islandu (viz str. 119), Grettislandug na severozá padě (v a Krossneslaug v Západních fjordech (viz str.221 ). Máte-li raději decentnějš í způsol každá osada v zemi má také vlastní geotermální vyhřívané koupali ště. některých
úvod
Island Spočívající v blízkosti polárního kruhu a usazený na povrchu jednoho z nejžhavějších míst sopečné činnosti na světě je Island inspirativní směsicí ma-
jestátních ledovců, bublajících horkých pramenů a rozeklaných fjordů, kde aktivity, jako je turistika za půlnočního slunce, doplňují vydatné dávky historie a literatury. Island je místo, kde příroda vládne nade vším. Mimo moderní a kosmopolitní hlavní
město Reykjavík jsou centra osídlení malá, s malinkými městečky, rybářskými vesn icemi, statky a nepatrnými vesničkami shluknutými na výběžcích pobřeží. Vnitrozemí zůstává zcela neosídlené a nedotčené přítomností člověka: a nekonečně krásná divoká krajina ledových polí, větrem bičované náhorní plošiny, neúrodné pouště tvořené lávou a popelem a chladný nekonečný prostor led ovce Vatnajčikull, který je největší v Evropě. Poloha Islandu na středoadancickém zlomu z něj činí také jednu z vulkanicky nejaktivnějších oblastí na Zemi, opepřenou vším od přírodních horkých pramenů, vařících bublajících bahenních tůní a burácejících parních vývěrů po řetězec nepředvídatelně divokých sopek, které
pravidelně devastovaly obrovské části země. Naposledy k takovým událostem došlo v roce
201 O, kdy výbuch sopky Eyjafjallajčikull zpt'.1sobil spoušť po celé Evropě, a roku 201 5, když erupce u H oluhodaunu vytvořila obrovské nové lávové pole. Hisroricky koluje lslandanům v žilách směsice severské a keltské krve, kterémužco dědic tví se často přičítá za následek jejich charakteristický uvolněný přístup k životu. Boj o pře žití, který vedli s živly po scaletí, z nich učinil také národ silně spoléhající na sebe sama, jehož ekonomická závislost na moři a rybolovu byla dříve skutečně totální. Poté co byli po mnoho let přehlíženi jako bezvýznamný ostrůvek v severním Atlantiku (Islanďané už ani
nepočítají, kolikrát byla jejich země vymazána z mapy Evropy), probudila erupce pod sopkou Eyjafjallajčikull roku 20 I O, alespoň v oblasti turistického ruchu, Island k využití svého potenciálu. V současnosti přijíždí ročně téměř milión cizinců - což je trojnásobek počtu místních obyvatel - a Island se velm i rychle učí tím, jak se usilovně snaží vyrovnat s inflací
způsobenou turismem a in fras truktu rou prohýbající se pod náporem návštěvníků v nej navštěvovan ějších místech.
NAHOAE GULLFOSS PROTtJS[ STRANA TURISH, VELKÝ REYKJAVÍK
ISLANDSKÉ TÚRY: ŠEST NEJLEPŠÍCH
Laugavegur Epický čtyřdenní trek přes sněhová pole, blata a poušť mezi horkými~ Landmannalaugaru a horským údolím v l>órsméirku: viz str. 120. Jčikul sárg ljúfur Jednoduché, byť dlouhé stezky vedou kaňonem ledovcové řek šímu evropskému vodopádu: viz str. 275. Hornstrair Celé dny můžete strávit turistikou na tomto naprosto neobydleném p, který pravděpodobně představuje nejdivočejší a nejodlehlejší kout Islandu, kam s, dostat: viz str. 200. l>órsmork Odlehlé ledovcové údolí na j ihozápad ě, porostlé břízou trpasličí a pol nami, s téměř neomezeným turistickým potenciálem: viz str. 129. Skaftafell Snadno dostupná blata na náhorní plo ši n ě mezi dvěma ledovci, s mn značenými trasami různých délek, až na celý den: viz str. 315. Ze Skógaru do l>órsmorku Relativ ně jednoduchá 25km túra přes hory a sněho~ doucí okolo ztuhlé lávy pocházející z erupce r. 201 O: viz str. 134.
TÚRY A HORKÉ PRAMENY V zemí, jejíž krajina je tak ikonická a jejíž historické události jsou tak neoddělitelně včleněny do krajiny, je jediným opravdovým způsobem, jak se s Islandem skutečně seznámit, vyjít do volné přírody. Právě tam Islanďané také tráví volný čas, i když, jak se zdá, často nebojácně pře zírají počasí, geologické jevy a jiná přírodní nebezpečí, vůčí kterým cizinci chovají rozumnou obezřetnost.
Islandské turistické stezky jsou snadno přístupné, ale působí jako vzdálené a divoké: po nich můžete kráčet dny a nepotkat nikoho. Island je také země dost malá, takže je možné si prostě zvolit dva body na mapě a jít od jednoho ke druhému - samozřejmě za před pokladu, že máte vhodné vybavení pro případ různých nebezpečí po cestě - ale je zde také mnoho dobře značených tras vedoucích krajinou. Po túře se namočte do některého z mnoha islandských přírodních venkovních.horkých hrnců''. které jsou často v místech s úžasnou scenérií, kde můžete ze sebe shodit šaty a při obdivování okolních hor, sopek a krás moře nechat vyplavit všechny neduhy. Nejúžasnější tři místa k takovému smočení venku jsou Landmannalaugar na jihozápadním Islandu (viz str. 119), Grettislandug na severozápadě (viz str. 234) a Krossneslaug v Západních fjordech (viz str. 221 ). Máte-li raději decentnější způsob, tak skoro každá osada v zemi má také vlastní geotermální vyhřívané koupaliště. některých z
d
land
1jící v blízkosti polárního kruhu a usazený na povrchu jednoho z nejích míst sopečné činnosti na světě je Island inspirativní směsicí ma-
ch ledovců, bublajících horkých pramenů a rozeklaných fjordů, kde
.jako je turistika za půlnočního slunce, doplňují vydatné dávky historie ury. mísro, kde příroda vládne nade vším. Mimo moderní a kosmopolitní hlavní
iykjavík jsou centra osídlení malá, s malinkými městečky, rybářskými vesnicemi,
nepatrnými vesničkami shluknutými na výběžcích pobřeží. Vnitrozemí zůstává
sídlené a nedotčené přítomností člověka: a nekonečně krásná divoká krajina ledo-
í, větrem bičované náhorní plošiny, neúrodné pouště tvořené lávou a popelem
f nekonečný prostor ledovce Varnajokull, který je největší v Evropě. Poloha Is-
středoarlancickém zlomu z něj činí také jednu z vulkanicky nejaktivnějších oblastí opepřenou vším od přírodních horkých pramenů, vařících bublajících bahena burácejících parních vývěrů po řetězec nepředvídatelně divokých sopek, které ě devastovaly obrovské části země. Naposledy k takovým událostem došlo v roce , výbuch sopky Eyjafjallajokull způsobil spoušt' po celé Evropě, a roku 2015, když Holuhodaunu vytvořila obrovské nové lávové pole.
:ky koluje Islanďanům v žilách směsice severské a keltské krve, kterémužro dědic o přičítá za následek jejich charakteristický uvolněný přístup k 1,ivocu. Boj o převedli s živly po staletí, z nich učinil také národ silně spoléhající na sebe sama,
nomická závislost na moři a rybolovu byla dříve skutečně totální. Poté co byli po t přehlíženi jako bezvýznamný ostrůvek v severním Adamiku (Islanďané už ani
·, kolikrát byla jejich země vymazána z mapy Evropy), probudila erupce pod sop-
iallajokull roku 20 I O, alespoň v oblasti turistického ruchu, Island k využití svého
1.
V současnosti přijíždí ročně téměř milión cizinců - což je trojnásobek počtu
)byvatel - a Island se velmi rychle učí rím, jak se usilovné snaží vyrovnat s inflací
)U
turismem a infrastrukturou prohýbající se pod náporem návštěvníků v nejna-
ějších místech.
NAHOAE GULLFOSS PROT!JŠÍ STRANA TURIST( VELKÝ REYKJAVÍK
ISLANDSK~ TÚRY: ŠEST NEJLEPŠICH
Laugavegur Epický čtyřdenní trek přes sněhová pole, blata a poušť mezi horkými prameny na Landmannalaugaru a horským údolím v l>órsmorku: viz str. 120. Jokulsárgljúfur Jednoduché, byť dlouhé stezky vedou kaňonem ledovcové řeky k největ šímu evropskému vodopádu: viz str. 275. Hornstrair Celé dny můžete strávit turistikou na tomto naprosto neobydleném poloostrově, který pravděpodobně představuje nejdivočejší a nejodlehlejší kout Islandu, kam se lze vůbec dostat: viz str. 200. l>órsmork Odlehlé ledovcové údolí na jihozápadě, porostlé břízou trpasličí a polními květi nami, s téměř neomezeným turistickým potenciálem: viz str. 129. Skaftafell Snadno dostupná blata na náhorní plošině mezi dvěma ledovci, s mnoha dobře značenými trasami různých délek, až na celý den: viz str. 315. Ze Skógaru do l>órsmorku Relativně jednoduchá 25km túra přes hory a sněhová pole, vedoucí okolo ztuhlé lávy pocházející z erupce r. 201 O: viz str. 134.
Horr,
,,,q_,
Hornbjarg
~ -
Foxaf 161
Eld,y
ATLANT S K ý
O C E
A N
e V,stminskéosl H~,r.aey ro,y
Dymóla,y
---- ---- ------ --- ---- ------- ----- ---ffornbj org
Ho,,,
s,,q_,
NORSKt
~
M O Ř E
I ! .,.i
roxaf IO
lngd/15/!iJ/N
N T S K ý
O C E
A N
•Vtstmarisi<éost Sur~,1
H~moey
""'
360
POZNÁMKY
Rough Guide credits Edito r: Brendon Griffin Layout: Jessica Subramanian Cartography: Katie Bennett Picture editor: Lisa Jacobs Proofreader: Jan McCann Managing editor: Monica Woods Assistant editor: Payal Sharotri Produ ction: Jimmy Lao
Cover photo research : Nicole Newman Pho tographer: David Leffman Editorial assístant Freya Godfrey Senior pre -pre ss de signer: Dan May
Programme manager: Gareth Lowe Publisher: Keith Drew Publishing director: Georgina Dee
Pozndmka: Vzhledem ke speci~čnost, organizMni struktury redakce Raugh Gvides tirdi neplekládáme.
,)naložili jsme velké úsilí, abychom zajistili, že bude toto :-sté vydáni Průvodce Islandem přesné a aktuální. Věci ·~šak mění - místa se objevuji, otvírací doba je notoricky rcménlivá, restaurace a pokoje zvy~ují cen y nebo iliuji standardy. Budete·li mít pocit, že jsme něco uvedli .>atně nebo vynechali, rádi bychom to věděli, a když si .:apamatujete adresu, cenu, otvírací dobu či telefonní číslo, . .,,lépe.
Poděkování Dovíd Leffman: Díky těmto osobám: Narrell, Njóla, Alfrun 1Armann. James Proctor: James by rád poděkoval mnoha lidem, které cestou potkal, kteří mu pomohli a odpovídali na
David Leffman a James Proctor
Pošlete pros1m své připommky s předmětem Re Guide lceland Update na mail JA1k.roughguides.c Oceníme všechny příspěvky a za neJlepsi e-maily 1 výtisk dalšího vydání lnebo jakéhokoliv jiného Ro, Guide průvodce, budete-I, chtíti, Zjistěte více informací o cesté, spojte se sdalšín cestovateli a naplánujte si cestu na Oroughguide
četné dotazy. Avšak především zvláštní díky patii
a Kristbjórnovi z Reykjavíku, jeJ1chi laskavost a př; trvají stále. Díky, chlapci a na shledanou v York.sl
Aktualizace ze strany čtenářů Dky všem čtenářů m, kteří věnovali svůj tas a poslali připomínky a návrhy {a omluva, jestli jsme nechtě vynechal :hybně napsali něčí jméno):
Island Z ang ckéno originálu The Rovgh Guide ro lceland, 6. vydání, vydaného rakladatel1tvim ~ocgh Guides Ltd. v roce 2016. přeložila Hana Ko-~ec<á Odpovědná redak:orka Eva Strnadovil Tec~n cký redaktor Pet' ~ovilř Sazba Libor Je inek Obálka dle O' ginillu René Senko O Rough Guldes, 2016 'Aaoy i:> Rough Guices Tisk a knihařs<é zpracováníTisk Centrum, s. r o„ 'Aoravany o Brna Vec ci Průvodce (svazek 182) vydalo ro<u 20 17 Jako svou 2311. publikaci <: Nakladate stv· JOTA, s.'. o Škárova 16. 612 00 Brno, tel.: 515 919 580
indsay Dannatt; Eleonora Delvecchio; David Remer; Lisa Romano; Bart Schouten.
wwwjota cz, e-mail: jo:a@Jota.:z Čtvrté vydání Pocet stran· 368 ISBN
978-80-7565 105 1
Fotografie V!echny fotografie e Rough Guides kromě následujících: !legenda: b - dole; c - uprostřed; I - vlevo; r - vpravo; t - nahoře) ,t,. 1 Robert Harding - fotoarchiv/ Lee Frost (t) str. 2 Getty lmages str. 4 Travel Pictures Ltd / Tom Mackíe lmages Ltd
str. 5 Arctic Adventure / Qwellithor.com str. 9 Naturepl.com / Erlend Haarberg (t); Corbis / Arct,c
Tato kniha je vyrobena podle nejmodernéj~ích technologií, zaručujících stálost vazby i ve ztížených podmínkách.
ládn á éást této knihy nesmi být reproduková na bez svoleni nakladatel ství.
O AUTORECH David Leffman se narodil a vyrostl v Británii, prožil 20 let v Austrál 1 a pak se roku 2009 vrMil zpět do Britár1e. Od roKu 1992 byl autorem a spoluautorem průvodců po Austrálii, Číně, Indonésii, Islandu a Hong Kongu vydavatelstv; Rougr Guides, Dorl ing Kindersley a další, pod cizím jménem napsal číns kou kuchařku a ořispíval články do různých pubhkaci na témata oa zloč nu po bojová umění a histor'i. Kdyby mu zbyl čas, ,el by se potápět. James Proctor Je u Rough Guides od rokc1 1995. Spcluautor Rough Guides průvodců po Islandu, Švédsku a F nsku, napsal taKé Jediného angl ckého průvodce oo Faerských ostrovech a Lapcnsku. Jedním z jeho pod vných nadání Je znalost několika seversKých jazyků - něco, co nikdy nezklame, když má okouzlit a zrrást většinu Islanďanů (a větširu dalších lid 0, které pctká. James, který v zemích zi a pracoval v polovině 90. et jako skandinávský korespcndent BBC. s ochotou jede '1a sever při každé přílež, tost -v 'ninulém životě jasný Viking.
1mages {bl ,tr. 10 Robert Hardíng - fotoarchiv/ Heimir Haroar (bc) str. 11 Corbís / Dave G. Hou ser(tl); Corbis / Radius lmages ltr); Getty lmages / Patrick D,eudonne (b) str. 13 Alamy lmages / Guy Brown (tr); Robert Harding fotoarch iv / Michael Nolan (br) str. 14 Corbis / Atlantide Phototravel str. 15 Alamy lmages / Jean-Fran,ois Hagenmuller (ti); Getty lmages / Jonathan Ampersand Esper (bl str. 16 Getty lmages / Bruno Morandi (t ); ípaimages / ligurdur Jokull Olafsson (b) str. 17 Getty lmages / Baldu, Pan Photography (t); Corbis I Barry Lewis / ln Pictures (c); Getty lmages / Holger Leue (b) str. 18 Alamy lmages / Henk Meijer (t); Alamy lmages / blickwinkel (b)
str. 133 Photoshot / Ashley Cooper (ti); Corbis I f Dleudonne (tr); Hans Strand (b) str. 146- 147 Alamy I Arctic lmages str. 149 Corbis I Arctic lmages str. 16 1 Getty lmages / Tyler Stableford str. 175 O iStockphoto.com (t ) str. 181 Alamy lma ges / Alexey Stiop str. 186- 187 Alamy / Kevin Ebi str. 201 4Comers / Francesco Tremolada str. 207 Photosh ot I Ashley Cooper (ti); Corbis / Ch ristoph Rob1ller (tr); Corbis / Olaf Kniger lb) str. 21 S Alamy lmages / Patrick Dieudonne str. 22 2- 22 3 Getty lm ages / Michele Falzone str. 225 The Herring Era Museum/ Orlygur Krist str. 2 37 Getty lmages / Arct,c lmages (tli; Alamy / Franz Christoph Robiller (tr); Corbis / Arctic lmi Alamy lmages / INSADCO Photography (br) str. 251 Alamy lma ges / Chnstian Handl (ti); Get Win lnit1ative (tr); Oílickr.com I letavua (bl str. 258 - 259 Getty lmages / Pearl Bucknell
str. 20 Laskavostí Městského muzea v Reykjavíku (t); Arctic
s tr. 261 Corbis / ArctlC lmages
Adventure / G'Jellithor.com (b )
str. 271 CorblS /
str. 21 Corbis / Arctic lmages (ti; Alamy lmages / Ken Cavanagh (b)
str. 22 G'Jphallus.is / Melkorka Magnúsdóttir (t ); Co rbis I Robert Harding Speciahst Stock (c); Arct íc Adventure / Oelht hor.com (b) str. 23 O iStockphoto.com (t); Get ty lmages / Sven Zacek (bl
ArctlC lmages (t i); Getty Image, Pe,d,guero (tr); Corbís / Sandro Santiolí (bi str. 27 9 Alamy lmages (t); Alamy / Rafael Angel
Machin (bl); Myvatn Nature Baths (br) s tr. 284-285 Getty lma ges / Sven Zacek str. 287 Alamy lmages I eye3S str. 295 SuperStock (t); Corb,s / Arct ic lmages ,_I str. 305 Getty lmages / Patrick Dieudonne (tli; C
str. 24 Corbis / Kevin Schafer
lmages / Arctic lmages (trl; Tra vel Pictures Ltd I
str. 26 AA Photolibrary / James Tims str. 48 Getty lmages / Arctíc lmages st r. 51 O ,celand.is / Ragnar Th Sigurdsson str. 65 Corbis / Arctic lmages (ti; Getty Imag es/ Alessandro
Pictures Ltd (bl str. 320-321 Alamy lmages I imagebroker str. 323 Alamy Imag es I ,magebroker (ti str. 329 No rd ic Photos (t); Getty Imag es/ Envir,
Grussu (bl); Alamy / imagebroker (br) str. 71 SuperStock / BJarkí Reyr (t); Harpa / Nic Lehoux (b)
lmages / UIG (b) str. 332 Getty lmages / De Agost,ni
str. 79 CorblS / Layne Kennedy (ti); Getty lmages / Magnus Hjorleifsson (tr); Morten Anderson/ Creative Cornmons (b) str. 90-91 Corb is / Peter Adams str. 93 Corbís / Guido Cow str. 117 Getty lmages / AWL lmages (t); Corbis / Patrick Dieudonne (b) str. 125 Getty lmages I Jeremy Wa Iker (b)
Přední ob álk a a hřbet Letecký pohled na Selj, Cl AWL lmages / Peter Adams Zadní obálka Skógafoss Cl Alamy lmages / RGI (t); polární liška Cl Robert Harding - fotoarchiv (bl); kostel, Vik Cl iStockphoto.com (br)
FAKTA
Kam se vydat
• I když rozlohou je Island velký jako Anglie, poč tem obyvatel je velmi malý - se sotva 323 tisíci není vě tší než mnohá měs ta v jiných zemích. Každí dva ze t ří Islanďanů žijí v hlavním městě Reykjavíku a jeho okolí. • Island je usazen na středoatla n tickém zlomu, v příkopové propad l ině, kde se od sebe pomalu vzdaluji dvě tekton ické desky Země; na j i hozápadě jsou běžná zem ětřes e ní a sope č ná činn ost.
· Na Islandu nejsou dálnice ani železnice. Jediná hlavni silnice v celé zemi, tzv. Okružní silnice, která obíhá celý ostrov, byla vybudována v sedmdesátých letech 20. století po několika neúspěš ných pokusech překonat zrádné ledovcové řeky na jižním pobřeží.
Vetšina lidí nevyhnutelně sbírá první dojmy z Islandu v Reykjavíku, kde do sebe narážejí s více než polovinou islandského obyvatelsrva. Reykjavík je možná malý, ale čeho se mu nedostává co do velikosti, dohání úspěšně stylovými bary, restauracemi a obchody, a noční život je ru opravdu cak divoký, jak se o něm říká: během světlých letních nocí město sorvakdy spí. Reykjavík je také dobrou základnou, ze které se dá vyrazit na Geysir, cen pů vodní gejzír, scarodávnésídlo parlamentu ~ingvellir, překrásné vodopády Gullfoss a ke slavné úžasné Modré la gun ě.
Za Reykjavíkem vybíhá Silnice I, silniční okruh, který vede okolo celého ostrova, a brzy se vyjeví divočejší strana Islandu - otevřená prostransrví živé zeleně, s nimiž hraničí nezkažené pobřeží z červe ného a černého písku, všechno na pozadí zasmušilých kopců a hor. Západnímu pobřeží dominují · Na Islandu se nachází třetí nejměsta Borgarnes a Reykholt, obě silně spjatá se sávětší ledovec světa Vatnajókull, gami, zacímco poloostrov Snéefellsnes, s výhledy na který zaujímá plochu stejnou jako obludný ledovec na jeho konci, je jednou z nejsnáze anglické hrabství Yorkshire. Jeden z největ ších zd rojů geotermální dostupných destinací pěší turistiky na Islandu. energie v zemi, kaldera GrímMožná nejdramatičtější scenérie Islandu se nachází svótn, je usazen přímo pod ledodaleko na severozápadě země, v Západních fjorvým příkrovem. dech, kde jsou rybářské vesničky zahnízděny při • Díky existenci nesčetných stře úpatí stolových hor. Jedinou osadou jakékoliv vel idověkých dokumentů si může kosti je zde lsafjór0ur; ten je také dobrou základmnoho lslandanů vysledovat své předky až do doby vikingského nou, ze které lze pěšky vyrazit do divočiny poloosídlování, okolo r. 800 n. I. ostrova Hornstrair. Nádherně situované měs to na Nízká míra p ř is t ě hovalectv í severním pobřeží, Akureyri, je právem známo jako v průběhu staletí znamená, že dnešní Is l anďané mají jednu hlavní město severu a hraje roli druhého města Isz nejčistších genetických záklalandu. S řetězcem barů a restaurací může představo den na světě, což skýtá vědcům vat osvěžující změnu po malých vesničkách všude neocenitelné příležitosti k výokolo. Z Akureyri se snadno dostanete na ostrov zkumu. Grímsey, jedinou část islandského území, která je skutečně za polárním kruhem; a k největší islandské turistické atrakci mimo hlavní město, k jezeru Mývatn. Toto jezero je oblíbeným hnízdištěm mnoha druhů kachen a dalších vodních ptáků a je obklopeno elekcrifikujícím bujením sopečné činnosti. Nedaleký Húsavík je na Islandu jedním z nejvhodnějších míse k pořádání letních plaveb za velrybami, zatÍmco hned kousek odtud ve vnitrozemí nabízí divoká příroda národního parku Jókulsárgljúfur SHORA EYJAFJAlLAJÓKUll BEHEM ERUPCE; TULENI ULEDOVCOV( LAGUNY JOKULSÁRLÓN
<TA
Kam se vydat
dyž rozlohou je Island velký
Anglie,
počtem
obyvatel je
,i malý - se sotva 323 tisíci
větší než mnohá města v ji, zemích. Každí dva ze tří lsanů žijí v hlavním městě javíku a jeho okolí.
nd je usazen na středoatlan m zlomu, v příkopové proně, kde se od sebe porna/ u lují dvě tektonické desky ~; na jihozápadě jsou běžná ~třesení a sopečná činnost.
slandu nejsou dálnice ani že:e. Jediná hlavní silnice í zemi, tzv. Okružní silnice, obíhá celý ostrov, byla vyvána v sedmdesátých letech :oletí po několika neúspěš pokusech překonat zrádné cové řeky na jižním pobřeží.
Většina lidí nevyhnutelně sbírá první dojmy z Islandu v Reykjavíku, kde do sebe narážejí s více než polovinou islandského obyvatelstva. Reykjavík je možná malý, ale čeho se mu nedostává co do velikosri, dohání úspěšně stylovými bary, restauracemi a obchody, a noční život je tu opravdu tak divoký, jak se o něm říká: během světlých letních nocí město sotvakdy spí. Reykjavík je raké dobrou základnou, ze které se dá vyrazit na Geysir, ten pů vodní gejzír, starodávné sídlo parlamentu l>ingvellir, překrásné vodopády Gullfoss a ke slavné úžasné Modré laguně.
Za Reykjavíkem vybíhá Silnice I, silniční okruh, který vede okolo celého ostrova, a brzy se vyjeví divočejší strana Islandu - otevřená prostranství živé zeleně, s nimiž hraničí nezkažené pobřeží z červe ného a černého písku, všechno na pozadí zasmušilých kopců a hor. Západnímu pobřeží dominují slandu se nachází třetí nejměsta Borgarnes a Reykholt, obě silně spjatá se sáledovec světa Vatnajókull, gami, zatímco poloostrov Sn;efellsnes, s výhledy na zaujímá plochu stejnou jako :ké hrabství Yorkshire. Jeden obludný ledovec na jeho konci, je jednou z nejsnáze •étšich zdrojů geotermální dostupných destinací pěší ntristik-y na Islandu. 1ie v zemi, kaldera GrimMožná nejdraniatičtější scenérie Islandu se nachází je usazen přímo pod ledodaleko na severozápadě země, v Západních fjor1říkrovem. dech, kde jsou rybářské vesničky zahnízděny při existenci nesčetných stře úpatí stolových hor. Jedinou osadou jakékoliv veliých dokumentů si může kosti je zde ísafjéirňur; ten je také dobrou základo Islanďanů vysledovat své v až do doby vikingského nou, ze které lze pěšky vyrazit do divočiny polo1vání, okolo r. 800 n. I. ostrova Hornstrair. Nádherně situované město na míra přistěhovalectví severním pobřeží, Akureyri, je právem známo jako běhu staletí znamená, že 1 Islanďané mají jednu hlavní město severu a hraje roli druhého města Isistších genetických zák/alandu. S řetězcem barů a restaurací může představo ~ světě, což skýtá vědcům vat osvěžující změnu po malých vesničkách všude 1itelné příležitosti k výokolo. Z Akureyri se snadno dostanete na ostrov Grímsey, jedinou část islandského území, která je za polárním kruhem; a k největší islandské turistické atrakci mimo hlavní město, ~ývatn. Toto jezero je oblíbeným hnízdištěm mnoha druhů kachen a dalších vod.u a je obklopeno elekcrifikujícím bujením sopečné činnosti. Nedaleký Húsavík je u jedním z nejvhodnějších míst k pořádání lcmích plaveb za velrybanii, zatímco .sek odtud ve vnitrozemí nabízí divoká příroda národního parku Jéikulsárgljúfur SHORA EYJAfJALLAJOKULl BEHEM ERUPCE; TULENI ULEOOVCOV( LAGUNY JOKULSÁRLÓN
ZAPADNI FJORDY JIHOZÁPADt\l POLOOSTROV
landu, je neodolatelná, a když svítí slunce, vyjeví se písky v největší kráse: kilomer ráz.dných, neposkvrněných bílých pláží, přerušovaných pouze stékajícími horskými čky, které konečně dorazily až k oceánu, hejna vřískajících mořských ptáků a hrom · ·běleného naplaveného dřeva, které vám může posloužit jako úkryt před větrem, pokL áte v úmyslu se tam vystavit sl unečním paprskům. BYTOVANI
ti&avík
u pL,ze 0456 1575. Obreidavik.is. o bývalá liščí farma a internátní škola prošla rozsáhlou ovaci a nabízí místake stanování, ubytování ve spacím li ve dvouhiíkových pokojích aběžné dvoulůžkové pokosvlastním příslušenstvím, ačkoliv všechny pokoje jsou
trochu stísněné. Domácí jídla jsou legendární - tříchod večeře srybou stoji okolo 6900 ISK. Od poloviny k poloviny záři. DvoulUžkové pokoje 19 4-00 ISK, spací p 1O500 ISK, kemp 2000 ISK
átrabjarg Brcidavíkem silnice 612 sroupá po náhorní plošině (odtud vede m imořád ně drs anáctikilometrová štěrková cesta do Keflavíku) a pak zase klesá prudce do l ů k pobr · ž sko n čí o pár k! l ometrů dále, pod majákem na Bjargtangaru , což je nejzápadnější b rop~. Autobus lsafjorclur-Brjánslrekur- Patreksfjor8ur tady čeká asi dvě a půl hodin. · vy1ede zpět - nenechte si ho ujet, pokud si nemůžete dovolit čekat na další; nic ní. faj ák také ~yznačuje začátek úte sů Látrabjarg, které se tyčí do výšky 44 I m nad roz1 é moře a táhnou se 14 km na východ odtud k malinké 7..ácoce Keflavík. Na vrcho sů vede pěši na, z níž jsou úžasné výhledy na tisíce mořs kých ptá k ů, kteří sem přikr íz.dit na n espočemých stupních pod sebou. Po staletí mísm í lidé sl aňovali z útesu, ,b · jejich vejce a chytali ptáky do pastí, aby se najedli - odhaduje se, že do konce 50 století tady každý rok pochytali 35 tisíc ptáků - a občas to ještě pořád dělají. JEZD A ODJEZD
obusem Od června do srpna se dá dojet kLátrabjargu busem Jak zBrjánsl.ekuru, tak z Ísafjorlluru; jízdní řády
Oestin,1ce Brjánsl.ekur (1 denně; 2 h); lsafjiiróur {1 dr, 5 h); Patreksfjiiróur (1denně; 1 h30 min).
na o wa.lS; nutná rezervace předem.
u3asandur hodně od Lárrabjargu vede pěšina po vrcholu útesu kolem zátoky Keflavík a po zhr 20 km ko n ečně klesá k poklidným rudo-o ranžovým pískúm v zátoce Rauňa san 'mé také jako Rauoisandur) , kde pořád ještě žijí dvě selské rodiny. Svěií ote\ '< c, která pomalu ustupují obrovské ploše písku, jenž tvoří cuto část pob' ·oafjorouru, se obdělávají po celá staletí a dnes se od pole ke břehu poculují stáda m é tam hledají ostrůvk y trávy. Do Rauoasandu ru se dá také dojet po silnici 614, kr
TACi NA ÚTESU LATRABJARG ékoliv je nejobvyklejším ptákem na útesu Látrabjarg alkoun, přijíždějí se sem lidé podívat a tisíce papu c ha lků. Horní část útesů je provrtaná jejich norami, dlouhými často 2 m, pro· že si hnízda budují v místech dost vzdálených od dorážejícího příboje, ideálně obklop1-na ěžr trávou a pevnou půdou. Vracejí se do stejných děr, které obývali předchozího roku, 'měř vždy třetí týden v dubnu, a zůstávají do srpna nebo září. Na útesech žijí také nejvctsi lonie alky malé na světě a tisíce jiných vřískajících d ruhů mořských ptáků včetně kormo, nů, bou řňáků a racků t ř íp rstých; lomoz tady může být dost ohromující, stejně jako palh ánosu guána na stěně útesu. VEDLEJŠÍ STRANAÚTESY LÁTRABJAAG
PRŮVODCE ROUGH GUIDE !ádN (J I kn h-1 Of'S i být ttprodukov.t a ~ l " ~ I rwU;idat~hM ROUCH (LID ,e odnann.1 znár-,k,1 Rcugh Gudu L
I
111
9 788075 65105 I MOC 548Kl WWW.JOTA.CZ