Skip to main content

0274918

Page 1

,il a Mgr. Tomáš Fic

~art,n Dubánek a Ing. Jan Lakosil jů: Daniel Sodoma

)sil - T. Svoboda a M. Novák

3artoš, Ladislav Čermák, Miloš

~tr Franc, Mgr. Radek Hrabčák,

1an Kubeček, Petr Kuchař, Pavel ;, Dr. Pavel Minařík, CSc.,

., Ing. Martin Ráboň, Štěpán UDr. Tomáš Svoboda, Ing. Stani-

Martin Dubánek, Jan Lakosil, Tomáš Fic

NOVÉ PUTOVÁNÍ PO ČESKOSLOVENSKÉM

OPEVNĚNÍ 1935-1989 MUZEA A ZAJÍMAVOSTI Redakce Věra Vlková Odpovědný redaktor David Pazdera

Obálka a grafická úprava Radek Nahodil Technická redakce Jana Bromová a Pavel Kolín Mapové podklady SHOCart, spo l. s r.o. Vyda la Mladá fronta a.s. jako svou 9 480. publikaci. Tisk EUROPRINT, a.s.

312 stran, první vydání, Praha 2017 ISBN 978-80-204-4393-9 Knihy Mladé fron ty si můžete objednat na adrese: Mladá fronta a.s. - divize Knihy Mezi Vodami 1952/9, 143 00 Praha 4 - Modřany e-ma il em : prodej@Jmf.cz, tel.: 225 276 195 na internetu: www.mf. cz www.kniha.cz

m ladů.cz


OBSAH Úvod Co je třeba vědět, než vyrazíte za bunkry

8 10

Československé opevnění 1935-1945

11

Československé opevnění 1945-1989

95

Moravskoslezský kraj Muzeum lehkého opevnění Chotěbuz Pěchotní srub MO-S 5 „Na trati" Areál čs. opevnění Hlučín - Darkovičky Dělostřelecká tvrz Smolkov Pěchotní srub OP-S 25 „U Trigonometru"

96

98 102 106

108

Olomoucký kraj Lomené řopíky u Jeseníku Opevnění v okolí Branné Staroměstská pevnostní oblast Za lehkým opevněním na hřebeny Králického Sněžníku Pěchotní srub K-S 5 „U potoka"

112

114 116 119 122

Pardubický kraj Dělostřelecká tvrz Hůrka

126

Pěchotní

132

srub K-S 14 „U Cihelny" Vojenské muzeum Králíky Naučné stezky v Králické pevnostní oblasti Dělostřelecká tvrz Bouda Pěchotní srub K-S 32 „Na růžku" Pěchotní sruby K-S 37, K-S 38 a K-S 46

136

138 140 146 148

Královéhradecký kraj Dělostřelecká

150

Pěchotní

tvrz Hanička srub R-S 87 „Průsek"

155


Dělostřelecká

tvrz Skutina stezka po lehkém opevnění u Olešnice v Orlických horách Pěchotní srub N-S 71 „V sedle"/ KAHAN III Dělostřelecká tvrz Dobrošov Pěchotní srub N-S 82 „Březinka" Pevnostní uzávěr Odolov Dělostřelecká tvrz Stachelberg Naučná

158 162 164 168

Praha

172 176

Vojenský historický ústav Prah Muzeum studené války v úkry Úkryt Folimanka

180

Jihoče~ký kr'aj' '

Liberecký kraj Za opevněním na krkonošské hřebeny Minimuzeum LO „Na pomezí" Tesařov Za jednostřílnovými pevnůstkami do Jizerských hor Procházka po linii opevnění na Kokořínsku

184 186 188 190

Ústecký kraj Na bunkry do skal Muzeum lehkého opevnění Valtířov Muzeum lehkého opevnění Ústí nad Labem - Hostovice Muzeum československého opevnění z let 1936-1938 „Na Kočičáku" Muzeum čs. opevnění Roudnice nad Labem

192 194 196 198 201

204

207

210 212 216

Pevnostní muzeum Vranov Po stopách bojů u Hardeggu Areál opevnění Šatov Pěchotní srub MJ-S 4 „Zatáčka' Muzeum čs. opevnění 1938 ve : Pěchotní sruby MJ-S 15 „Závor: Muzeum čs. opevnění „U staré Minimuzeum československél Procházka po pevnůstkách v 1 Úkryt 10-Z v Brně Army Park Ořechov Jeskyně Výpustek

218 221

Slovensko a Podkarpatská Rus

224 226

Dvě

228

Středočeský kraj

Pevnostní muzeum v Sazené Vojenský skanzen Smečno Muzeum lehkého opevnění Doksy u Kladna Muzeum čs. opevnění Bratronice Areál čs. opevnění Beroun

Lehké opevnění u Soumarskéh Muzeum čs.opevnění Borovan Muzeum čs. opevnění Klášter Pevnostní areál Slavonice Jihomoravský kraj

Plzeňský kraj

Řopíkové zajímavosti u Rabštejna nad Střelou Pevnostní areál Pláň Muzeum československého opevnění Kladruby Lehké opevnění ve Stříbře Muzeum lehkého opevnění Annín Naučná stezka strážců hranic Naučná stezka Utajená obrana železné opony Zkušební a cvičné objekty předválečného opevnění v Brdech Muzeum na demarkační linii v Rokycanech Sklad jaderné munice JAVOR 51

Muzeum lehkého opevnění Kai Bunkr Drnov - Muzeum stude1

patra, čtyři střílny - podél Pevnostní muzea v Bratislavě Tři řopíky v Gemeru Zapomenutá linie opevnění ve Po stopách čs. opevnění na Poc

230 232 234 236 238

Pár slov na závěr Seznam použitých zkratek Seznam zkratek použitých v textl Přehled použitých pramenů a lite


Orlických horách

158 162 164 168 172 176 180

Muzeum lehkého opevnění Karlštejn Bunkr Drnov - Muzeum studené války a protivzdušné obrany Praha Vojenský historický ústav Praha Muzeum studené války v úkrytu hotelu Jalta Úkryt Folimanka Jihočeský

hor

184 186 188 190

240 242

kraj

Lehké opevnění u Soumarského Mostu Muzeum čs. opevnění Borovany 1936-1938 Muzeum čs. opevnění Klášter Pevnostní areál Slavonice

250 252 254 258

Jihomoravský kraj

stovice 938 „Na Kočičáku"

192 194 196 198 201

204 207 210 212 216 218 221

ní v Brdech

224 226 228

230 232 234 236 238

Pevnostní muzeum Vranov Po stopách bojů u Hardeggu Areál opevnění Šatov Pěchotní srub MJ-S 4 „Zatáčka" Muzeum čs. opevnění 1938 ve Slupi u Znojma Pěchotní sruby MJ-S 15 „Závora" a MJ-S 29 „Svah" Muzeum čs. opevnění „U starého lomu" Minimuzeum československého opevnění 1935-1938 Procházka po pevnůstkách v Lednicko-valtickém areálu Úkryt 10-Z v Brně Army Park Ořechov Jeskyně Výpustek

262 264 266 270 272 274 276 278 280 282 284 286

Slovensko a Podkarpatská Rus Dvě

patra, čtyři střílny - podél Moravy k největšímu řapíku Pevnostní muzea v Bratislavě Tři řapíky v Gemeru Zapomenutá linie opevnění ve Slanských vrších Po stopách čs. opevnění na Podkarpatské Rusi Pár slov na závěr Seznam použitých zkratek Seznam zkratek použitých v textu a jejich vysvětlení Přehled použitých pramenů a literatury

290 292 296 298 302 305 306 307 308


Značné investice směřují do zpřístupnění

podzemních prostor tvrze.

Nad obcí Babí mezi Žacléřem a Trutnovem se nacházejí pozůstatky plánované největší českos l ovenské děl ostře l ecké

tvrze Stachelberg. Původně se mělo jednat o tvrze dvě, uvažované na nedalekých kótách Baba a Vrchy, ale konfigurace terénu nakonec rozhod la o vzniku mohutné obranné stavby na Stachelbergu. Pro její výstavbu se dokonce musely spojit dvě renomované stavební firmy, Konstruktiva a Ing. Zdenko Kru liš. Stavba tvrze zača la 16. října 1937 a do konce září 1938 se z jedenácti tvrzových objektů a samostatné dělostřelecké pozorovatelny T-S 76a podařilo vybetonovat

Královéhradecký kraj

pouze pěc hotní srub T-S 73 „Polom", vyrubat a částečně vybetonovat některé podzemní prostory. Škoda, neboť někte­ ré další pěchotní sruby již měly připrave­ né bednění. U všech pěchotních srubů se tak do dneška zachovaly základové desky, tzv. skořápky, s uzavřenými šachtami do podzemí. Tyto výkopy odkryté v 90. letech vypovídají o mohutnosti plánovaných staveb. Další objekty tvrze, předevš ím dě lost ře lecké sruby a věže, měly být vybetonovány až v roce 1939 a do přerušení prací se podařilo realizovat pouze část jejich výkopů. V případě dokončení měla mít tvrz s plánovanou

osádkou 1 200 mužů značnou p sílu a vedle běžné pěchotní výz číta l a deset 10cm houfnic vz. 12cm minomety, umístěné v še střeleckých objektech. Pro je( , se počítalo s vytvořením VII. pra~ ničářského pluku 17. V době výstavby tvrze obra nouzově vytvářely alespoň p lehkého opevnění úseku G3, kt


Improvizovaně

vyzbrojená levá místnost srubu T-S 73. střelecká

Značné

investice

směřují do zpřístupnění

podzemních prostor tvrze. pěchotn í srub T-S 73 „Polom",

a částečně vybetonovat některé prostory. Škoda, neboť někte­

in'

pěchorní sruby již měly připrave-

1ění. U všech pěchotních srubů lo dneška zachovaly základové ~v. skořápky, s uzavřenými šach-

palebnou

po jej ím dokončen í zahušťovat palby.

výzbroje by

čítala deset 10cm houfnic vz. 38, čtyři

Lehký objekt typu A-140 slouží spo lečně s kamenným rozcestníkem ze 17. stole-

12cm minomety, umístěné v šesti dělo­

tí jako

ných staveb. Další objekty tvrze,

střeleckých

včetně části

ím dělostřelecké sruby a věže, t vybetonovány až v roce 1939

se

podzemí. Tyto výkopy odkryté ·tech vypovídají o mohutnosti

osádkou 1 200 sílu a ved le

počítalo

ničářského

mužů značnou

běžné pěchotn í

objektech. Pro její obsazení s vytvořením VII. praporu Hrapluku 17.

rnšení prací se podařilo realizo:e část jejich výkopů. V případě

nouzově vytvářely a l espoň pevnůstky

•n' měla mít tvrz s plánovanou

lehkého opevnění úseku G3, které měly

V době výstavby tvrze obranný úsek

poutač. Součástí

expozice se stal

zákopového systému

ještě

lehký objekt A-140Z nedaleko T-S 73, který je vybaven a zpřístupněn veřej ­ nosti. Po evakuaci bylo

staven i ště

nedokončené

v

podzemí

září

1938

téměř

oka-

Dělostřelecká tvrz Stachelberg

•


jako poutaču přístupové cesty k tvrzi Stache/berg slouží pevnůstka nového typu C3/54/Al 40Z.

(především vyrubané muniční sál:

při těžbě odtekla část podzemní Tento fakt umožnil zpřístupnit pc

nou část podzemí, včetně kasárer sálů. Provozovatelům se podař;lo

řit ukázku výdřevy, a demonstro1

náročnost důlních prací. Návště

může udělat představu o Jednotliv

zích výstavby podzemních chodeb

z tohoto

hlediska je zaiímavá i P ka výkopů a základových skořá~

postavených pěchotních srubů a T-S 72. V roce 2014 vyrostla v muzea také rozhledna Eliška, a

návštěvník možnost vidět některť

nostních objektů dokonce z pté

spektivy. Rodiče s malými dětm potěší dětské hřiště. V areálu je I zici stánek s občerstvením i WC. Současný provozovatel dá'e

Součástí prohlídky

je obnovený zákopový systém.

mžitě

podařuje pěchotní sruby T-S 70 a „Na hřebeni", které jsou uzavřeny 2007 byla mezi pěchotním sruben tvrzí Stachelberg a pěchotním T-S 82 zprovozněna naučná stezk,

zaplaveno vodou a poté znehod -

noceno někol ka závaly. V objektu T-S 73 byly skladovány toxické látky, které se v roce 1990 díky činnosti záchranné důl­ ní služby a podařilo

nadšenců

z družstva Fortis

odstranit. Od roku 1993 se

družstvu Fonis

podařilo část

tvrze

zpří­

figurín v dobových stejnokrojích. Nová je rovněž expozice věnovaná li. odboji v regionu . Přibyla spousta nových plastových

modelů přibl ižujících

především

jejího překážkového systému. Prio ritou provozovatelů je ovšem ukázka rozestavěného podzemního sys-

tému.

výzbroj v podobě

umožnila

na

dřevěném střeleckém

kulometu vz. 37 sto lku,

Královéhradecký kraj

včetně

obrovský plastický model tvrze

včetně

stupnit veřejnosti. V levé střelecké místnosti srubu T-S 73 je nyní vytvořena nová expoz ce, která ukazuje improvizovanou těžkého

dobovou

techniku, ale dom inantou stále zůstává

který

Zpřístupnění těžba

během

podzemí

paradoxně

kamene v blízkém lomu,

let sice poh ti l

část

tvrze


jako poutoču přístupové cesty k tvrzi Stoche/berg slouží pevnůstko nového typu C3/54/Al 40Z.

(především vyrubané muniční sály), ale

Přístupová

při těžbě

Muzeum se nachází 1 km nad obcí Babí na silnici Trutnov - Žacléř.

odtekla část podzemní vody. Tento fakt umožnil zpřístupnit podstat-

trasa

nou část podzemí, včetně kasárenských sá l ů. Provozovatelům

se podaři l o vytvo-

řit

Otevírací doba

ukázku výdřevy, a demonstrovat tak náročnost důlních prací. Návštěvník si

Květen:

může udělat představu o jednotlivých fá-

Červen: čtvrtek až neděle 10.00- 17.00. Červenec, srpen: denně mimo pondělí 10.00- 17.00. Září: soboty, neděle a státní svátky 10.00-17.00. Říjen: soboty a státní svátky 10.00-17.00. Listopad, prosinec: soboty 13.00. Poslední prohlídka podzemí začíná v 16.15. Pěchotní srub T-S 73 si lze prohlédnout i v zimním období. Na sezonu 2017 je mimořádně otevřeno i v prosinci od 24. do 3 1. jednou denně v 13.00.

zích výstavby podzemních chodeb a sálů. Z tohoto hlediska je zajímavá i prohlídka výkopů a základových skořápek nepostavených pěchotních srubů T-S 74 a T-S 72. V roce 2014 vyrostla v areálu muzea také rozh ledna Eliška, a tak má návštěvník možnost vidět některé z pevnostních objektů dokonce z ptačí perspektivy. Rod i če s malými dětmi zajisté potěší dětské hřiště. V areálu je k dispozici stánek s občerstvením i WC. Současný provozovatel dále obhos-

soboty, neděle a státní svátky

10.00- 17.00.

podařuje pěchotní sruby T-S 70 a T-S 81a „Na hřebeni", které jsou uzavřeny. V roce

2007 byla mezi pěchotním srubem T-S 63, tvrzí Stachelberg a pěchotním srubem T-S 82 zprovozněna naučná stezka.

1

dobových stejnokrojích. Nová

!ž expozice věnovaná l i. odboji

·u. Při byla spousta nových plasmodelů přibližujících dobovou

1,

ale dominantou stále zůstává

n obrovský plastický model tvrze ~Jího překážkového systému . 1tou provozovatelů je ovšem ozestavěného podzemního sys-

)řístupnění podzemí paradoxně

3 těžba

kamene v blízkém lomu,

hem let sice pohltil část tvrze

Dělostřelecká

tvrz Stachelberg


s lapači zplodin, funkční zrcátkc

riskop či další výstroj a výzbroj '

Děti si můžou venku vyzkoušet str vzduchovky, pro nejmenší děti Je zici také houpačka se skluzavkou. Přístupová

trasa

Objekt muzea se nachází na adr tířov 189, Velké Březno .

Autem:

V roce 1938 byla zahájena výstavba lehkého

opevnění

podél

řeky

Labe v úseku

13. září 1938.

Podobně jako řada dalších objektů stojí-

mezi Ústí nad Labem a Děčínem. V rámci

cích podél

zadaných úseků 02 a 03 měla na pra-

kou inundační (protizáplavovou) šachtou, která slouži la k ochraně vstupu do bunkru při zvýšené hladině vodního

vém břehu Labe vzniknout souvislá obranná linie, jejíž obrannou hodnotu výrazně zvyšovala řeka Labe jako přirozená protitanková a

protipěchotní překážka.

Do Mnichova se však

podařilo

vybudo-

vat necelou polovinu zadaného opevnění a většina vybetonovaných bunkrů zůstala navíc stavebně nedokončena . Jednu z těchto pevnůstek si prohlédnout ve

Valtířově

můžete

nedaleko

Břez­

na. Řopík č. 17/ A-200N z úseku 03 Ústí

•

nad Labem byl vybetonován

Ústecký kraj

řeky

Labe je

opatřen

zvenku je

opatřen

barevným

maskovacím nátěrem. Interiér bunkru je vybaven do podoby pová lečné reaktivace z 60 . let minulého století, tedy výbavou a výzbrojí používanou v objektech LO stojících podél železné opony. Ve

st řílnách

jsou osazeny lafety UL-1 s kulomety UK 59, nechybí ani

pancéřové dveře,

silnice č. 261, po 200 m odbo klesající ulicí směrem k Labi. L,; jsou dvě parkovací místa a rne r vatka, kde se dá auto otočit.

tzv. vel -

toku. Objekt byl zrekonstruován a zpří­ stupněn,

u kostela ve Valtířově od

ventilátor

Kontaktní údaje: Muzeum ČSLO Valtířov, z. s. Valtířov 189, 403 23 Velké Bř Kontaktní osoba: Jan Málek TEL.: 604 806140 E-MAIL: jenda.malek@Jsezna WEB: http://ropik.unas.cz/


>ern byl vybetonován 13. září 1938. ě jako řada dalších objektů stojídél řeky Labe je opatřen tzv. velndační (protizáplavovou) šach~rá sloužila k ochraně vstupu <ru při zvýšené hladině vodního bJekt byl zrekonstruován a zpří­ , zvenku je opatřen barevným idrn nátěrem. Interiér bunkru je do podoby poválečné reaktivace minulého století, tedy výbavou ií používanou v objektech LO stodél železné opony. Ve střílnách :eny lafety UL-1 s kulomety UK 59, ani pancéřové dveře, ventilátor

Zrekonstruovaný objekt 03/l 7/A-200N.

s

l apači

riskop

zp lod in,

či

funkční

zrcátkový pe-

další výstroj a výzbroj osádky.

Vlakem: Železniční zastávka Valtířov, odtud ke kostelu a dále viz výše.

Děti si můžou venku vyzkoušet stře l bu ze

vzduchovky, pro nejmenší děti je k dispozici také

houpačka

Přístupová

trasa

tířov 189, Velké Březno. Autem: U kostela ve Valtířově odbočit ze

silnice č. 261, po 200 m odbočit vlevo klesající ulicí směrem k Labi. U bunkru dvě

parkovací místa a menší

vatka, kde se dá auto

nepravi del ně

o víkendech,

o letních prázdn inách častěji. Informace o otevírací době jsou uvedeny na webo-

Objekt muzea se nachází na adrese Val-

jsou

Otevírací doba Zpravidla

se skluzavkou.

vých stránkách nebo na cedulce u bunkru. Vstupné je pouze dobrovolné. Návštěvu

bude

lze domluvit i v jiný termín, ale zpoplatněna

mírným poplatkem

(kvůli náročnosti příprav

bunkru).

křižo­

otočit.

Muzeum lehkého

opevnění Valtířov

•


Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook
0274918 by Knižní­ klub - Issuu