Issuu

Obsah 9

Úvod

cesty k obnově Triumfální cesta prezidenta Beneše První věznice lidového soudu na Moravě Pryč s nimi! Zasedání mimořádného lidového soudu

Popraviště

Práce a hlad Za novou kulturu Brněnští antifašisté Místo pro staré a nemocné

Repatriační středisko

147

„Vítězná Germanie" Excesy a mučení Češi, Němci a byty Akademická očista Konec moravského Manchesteru Krysí cihelna Účtování mezi novináři Dům odplaty Lidé v soukolí Hrob Bohuslava Ečera Organizovaný transfer

lSS

Výběrová

29 3S

61 6S

as 93 101

109 llS 123

129 13S 141

Začátek

bibliografie

Občané! N6rodnl vtbor ve Velkém

Brně nařizuje:

1. ObpateN dotni uved'te neodk..•t do DOHdku cllod1lkr kolem domii ...... odstralite 1 1ldl stfetlnr a illlt Dfedmit,, ollroluilcl beztetnost clliize: z. lll'IHdllll ruu s,,•11 domu. 2. CIIIJtatelt Dtllellltcll d111íi usr,te trJclltjfe , ulldcll a odstraite Jint lftNf, Hdld DfOWIIU, J. PN11d aebude DOllfeb1i flstav , trotozu, DOllfblweJte zemfelé svéDO· aoGlt. tond mofno na Ustfednlm lltMto,t. 4. DrancewAnl a lakékollY neoDrAl'lltnt DflswoiovAnl ,tci se 11k11uie. NANflll wtur nlflnJe. abr katclí, kdo •• Jakélcoll, wéd, DDchizeJlcl 1 ,ofeaSlltG. nteilltcll a soullroMtdl skladllf. olullodíí a brtil a Jklll nenabrl zékon111• uis•• od ODrhnlntcll ff!liltelll, odendal Je beztrntnt do s. kwtt111 1145 SN DflsllllH llosDodifskt ustfedtl se sdtlen111, odkud vtd DOct1Azei1. IN tellUto 11f111nl znlas aemnt. Nde ,otrestAn ,,. drancowanl, útasttn· stwt. NN tollllalcttl na nt111. Viz Jeltt t 7 tohoto 111flzenl.

5. PotrniH1é UstkJ budou nadále v,dávánr v hDSDOdář· sllidl ífadovnach. Doba bude zni.s oznámena. Osoby, QZVe· da.iid PGtrnino,é listkr v lifadevně Jsou osobně odpc,vědnr za to, le mvednou llstkr DOUze pro osoby, kter;m Je mohou

dorutitl. I. N111181t ...... ~ · - ..........

••••aalcO ' -

pntnnl ihned ohlúili Dffslušné11u DOliceJnlmu reviru brtr, v ;e.. iidl domě · ODUStěné. NelllHease tresti. Rodin,, kterim byl úPlně zniten brt a které nemaJ kde brdlet, necht se ihned Dfilllisi na POllceinlcb rnlrech, D lušntdl dle brdlilt to se vzta. lluie i na rodin,, které brlr Dfecllodně ubrtoviny.

7. Vdllerta niffllckt maletall mull biti Ihned 11J1Sttn. Neal dowoleno ani tolloto maJtlllu Hlthatl, 1111 111 1cl10:1tl. MIIH... doml Cz6stu11c1, strhcowt • v Jeildl HDflto11111ostl llo1111nld) I u Dowlnnl neDrodleat 1111s1111 11fi1elli imo. obdlodll I lklldll Nlllcl ODUitl cil, I to DOdlt ollolnDStl ,11od1jm IDI· sollt• <uu11ltnlm. DtlDoJtnl11 aovtlle 1Amku, 11bedntnlm a DodJ. Dam, 1 skllflltt, Dltfld almtckim IUllttlOa, lf Jsou tito Dfffomnl li nikoli, Jsou neJ· ltllHI HUHd6 (1111Jlttt6 IIOIMI) Pnln~ ntodkl1dni Osttl nell DIStfflli 1116s111 Dflslul16m11 DolceJtlmu mlrL a. v11c1111 nall111i o trotlletadl clwllnl oc1tr111 1 o nte•Aowúl wtt• HJI v DlltllOIII, t. v den stttalht naau 1. nll• ltulle ,11c1111, soukro111t a wtfeJai Hdon od rozedninl do setmtnl 01do leskoslonnllou I dle 11o1110111 tH 1ovtts1tou stttal ,11Jkou. lt. Brt, Dodniuutr Ylt dln, llrt li lllllti nl osolttl I mlletllni btz,el• lttnlctwa a n6rodnl strlfe, lctlri aoltl IIIIIIIShL DbtJte ,roto IIHZNI lldbr. Takt b,to zaffleno Yle li bn· "'' lil DDVlfHJ wtllontm bt 1111111 zuobo,a11 at111 wodou. I DIJIIIIII,

v Brni dne 21. dubna 1

Úvod Kniha Brno účtující. Průvodce městem v let ech r945-1946, která navazuje na předchozí dva průvodce věnované éře nacismu a stalinismu, chce připomenout místa spojená s obdobím 1945-1946, tedy s léty, která se nesla nejen v duchu radosti z kon ce okupace, ale také účtování s kolaboranty, nacisty a především Němci vůbec. Tato druhá, mnohem temněj ší tvář osvobozeného Brna je o to pozoru· hodněj ší, že se ve městě po skončení války, kvůli historicky silnému německému elementu, tradici vypjatého česko ·německého nacionálního boje a zejména šesti letům nacistické nadvlády, protiněmecké nálady prosadily velmi intenzivně. K nucenému vysídlení asi dvaceti tisíc Němců zde proto došlo již několik týdnů po osvobození a také tu jako na vůbec prvním místě v republice zasedl mimořádný lidový soud, tribunál určený k souzení nacistických zločin ců a kolaborantů.

Vysídlen í Němců, tedy událost, která prostřednictvím vybraných míst stojí v centru pozornosti tohoto průvodce, dodnes vyvolává kontroverze a v jeho hodnocení, na rozdíl od období nacismu a stalinismu, v české společnosti ani po sedmdesáti letech nepanuje shoda. Proto považujeme za nutné představit několik základních tezí, z nichž jsme při přípravě textů vycházeli.

Přestože je z hlediska současných lidskoprávních norem

uplatnění kolektivní viny na etnickém základě něčím zcela neakceptovatelným, n elze zapomínat na události, které

zavedení tohoto principu předcházely. Ztráta občanských práv a majetku nebo nucené vysídlení jsou procesy v dnešní

..,a rallake.

Občané! Nirodni vtbor ve Velkém

Brně nařizuje:

1. °'"atelt dotau ••ed'te neodkll*lt do POHdku chod1lkr kolem domii, . . . . . ttlstraMt I nldt sttelliar a 11116 pfedmltr, ohrolulld bezpelnost clliize. Zl "9ttdlltl nll spri11 domu. 2. •"ateN ,tlleldjcll do11ií uspte trrchtjfe , ullcich a odstraite Jiné ......,, 11dfd pro,0111. . l. M•d neb•de pohteb1i ástav , provo111, POllfblnlte 1emtelé swépo- - . Nllad Mflto III Uslfedntm 11,..owt. '- lraecni1I a laktkoll, NODl'it1tné pflsvoiovinl vlci st zakazuje. Ni· INIII wtNr ltlfinje, abr kalcit. kdo •• Jakékoliv vid, pocllázejlcl I vojena soullrontídl sldadllf. oklHKlll a brtii a ilclll nenabil 16kon... . . . . . . ed oprirntntdl mallttlt, odendal Je bemestnt do 5. ktitna 1141 M llftslůH llospoditské úsUellat se sděleni•, odkud vtcl pocllázejl. Ml ...... nftZlnl za,las ne,rtiOYf, Nde potrestin pro drancováni, úlasten1111. ltllll NfllalctJI 11 11tm. Viz Jeltl I. 7 tohoto naflzenl.

...,._ ..,_tdl

s. Pttrniaoté

lfstkr budou nadile v,dávínr v hasDodif·

llltdl ~ Doba bude znlas oznámena. Osobr, wrzve-

aild ,otrntnové listkJ v lifadnně Jsou

osobně odDovědnr 11

li. lt mvednou listkJ touze Dro osobr, kterím Je mohou

Nftlatl, . I. Nalllllt ..... CM PúttlDct• . . . -. ., demellNINO J,,-, ..,._, lhlltd oltlúitl Dflslulné11u D0liceJnlmu rewlru b,tr, v jeJdi domě .ODlltěné. NeltlAJen( se trestá. Rodiny, ktertm bJI ...,_ znlfen b,t a které nemaJ~ kde bJdlet. necht se ihned Pfi· '9úi na oollceinldl revlredl, Dflslulntclt dle bJdliK To se vzta. IIIJe I na rodin,, které bJIJ Dflchodně ubrtovinr. 7. Velkerea 1t11eckj 111Jetek mull bjtl lltned zaJlltitl. Ne1f dovoleno ani tllltlO 1111111111 aabf'lltl, 1111 llo 1c1zo1atL Malltelt domi (listuPCI, s,riwcovt a ' ...kll NltfitolllOStl dlfflHllcl) JIDU povinni ne,rodleat IIJIStltl zaflHni ...... lkllldl a skladu Nl•cl OPUlll11h11. a to POdle ollolnostl ,11od1jm IPI• llllea C1umfe1la. pftltoJenle aovllte limlcu, 11bedntnlm a podJ. Dom, a ~tt. Pllflcf nl111ecllh1 Jsou tito pfftomnl ti nlkotl, Jsou neJ• 111111 so11edt Cmllltelt do.O) Dnlll ne1dkl1dnl 8stal ntll Plsemnt lllisltl . , . . . ..., PolctJ11l11u m 111, I. Vlech11 nlflllll o trotlltttckl clwllnf ochra111 a o llleffllowinl 1isti•

•J1tetl11f;

•d V JIIIHIII, t. W tlen llttnlllo avtt111 1. btlill b1crte vlecllnJ soukro111t I vefeJnt '-ovr od rozednlnl do setmial ozd Ctskoslovenskoa I dle molnostl tU ltvitsklU lttlll dlJ'OI.

to. l rlf podllklllllJ ,1ec11n, uo li nllltlnl osobnl a 111Jettco,t bUNI· 111111 111ta1111ta. Dbelte preto 11HIUl , fet11lctv1 a ntrodol strile, lcteli • Ill POYlte11r ,t111nem b lluUIJ. Takt bJlt 11flll1t de 1c bn· U.1

ŮIObOvinl

lllltl vtdOI,

tlrnena.

v Brni dne 28. dubna 1

Úvod Kniha Brno účtující. Průvodce městem v letech 1945 - 1946, která navazuje na předchozí dva průvodce věnované éře nacismu a stalinismu, ch ce p řipomenout m ísta spojená s obdobím 1945-1946, tedy s léty, která se nesla ne jen v duchu rad osti z konce okupace, ale také úč tová ní s kolaboranty, nacisty a především Němci vůbec. Tato druhá, mnohem temněj ší tvář osvobozeného Brna je o to pozoruhodněj ší, že se ve městě po skončení války, kvůli historicky silnému německému elem en tu , t radici vypjatého Česko -německého nacionálního boje a zejména šesti letům nacistické nadvlády, protiněmecké nálady prosadily velmi intenzivně. K n ucenému vysídlení asi dvaceti tisíc Němců zde pro to došlo již několik týdnů po osvobození a také tu jako na vůbec prvním místě v republice zasedl mimořádný lidový soud, t ribunál určený k souzení nacistických zločin ců a kolaborantů. Vysídlení Němců, tedy událost, kter á prostřednictvím vyb ran ých míst stojí v centru pozornosti tohoto průvodce, dodnes vyvolává kontroverze a v jeho hodnocení, na rozdíl od obd obí nacismu a stalinismu, v české společnosti ani po sedmdesáti letech nepa nuje shoda. Proto považujeme za n utné představit několik základních tezí, z nich ž jsme při přípravě textů vycházeli. 1. Přestože

je z hlediska

současných

lidskop rávních norem

uplatnění kolektivní viny na etnickém základě něčím zcela

neakceptovatelným, nelze zapomínat na u dálosti, kter é zavedení tohoto principu předcházely. Ztráta občanských práv a majetku nebo nucené vysídlení jsou procesy v dnešní

11,t raftlee.

Evropě naprosto nepředstavitelné, ale v letech válečných i těsně poválečných, v podmínkách nacistické okupace, strachu, všudypřítomné zkázy a rozkladu donedávna platných jistot a pravidel, byly ve společnosti vnímány jako něco když ne „běžného", tak zcela jistě „možného". V tomto kontextu si zvláštní pozornost zaslouží také jedna podstatná skutečnost. Stejně jako v řadě dalších evropských zemí, jež se vymanily z nacistické okupace, také v poválečném Československu, a jihomoravskou metropoli nevyjímaje, vznikl táborový systém, sloužící k zadržování bývalých občanů - zejména Němců - zbavených práv. V těchto letech proběhla destrukce základních hodnot občanské společnosti a liberálního řádu, což později komunistické straně s Klementem Gottwaldem v čele velmi pomohlo při systematickém budování totality.

Řada reflexí takzvaného odsunu pracuje se zkratkou, jež za osudový „začátek všeho" považuje buď rozbití republiky z podzimu roku 1938 (případně nacistickou okupaci zbytku jejího území z března následujícího roku), nebo naopak osvobození na jaře roku 1945. První představa předkládá obraz Němců, kteří zradili republiku a jimž se po dlouhých letech okupace dostalo spravedlivého trestu, zatímco druhá vytváří sebemrskačský obraz vítězných Čechů, kteří se mstili na bezbranných lidech německé národnosti. Konfliktní Česko-německé soužití však přitom sahalo do 19. století a při pokusech o uchopení jedné z jeho kapitol, jakkoli z dnešního pohledu klíčové, nelze ignorovat předchozí historický vývoj. Události z let 1945-1946 představovaly tragické vyústění staletých Česko-němec kých vztahů, jež na sebe vzalo tak krutou podobu proto, že k jejich rozuzlení došlo v éře totalitarismu, vlády nacismu a nástupu komunismu.

Vynuceným odchodem desítek tisíc německých obyvatel boj o národnostní charakter Brna navždy skončil. Etnikum, které se zásadně podílelo na jeho budování a vzestupu, nenávratně zmizelo a do města začalo proudit české vesnické obyvatelstvo z okolí. Německý dům byl sice srovnán se zemí, ale řada budov postavených ve specifickém architektonickém stylu místními Němci, například Červený kostel nebo Jahnova tělocvična, zůstala stát, stejně jako jejich domy v centru, do nichž se nastěhovali Češi a které dodnes vytvářejí podobu města. Vysídlení lidí, přejmenování ulic či odstranění pomníků, nebo dokonce celých budov neznamená smazání společné minulosti z tváře Brna. 4.

V textu se vyhýbáme pojmům „odsun" a „vyhnání". První z nich navozuje představu úředního a hodnotově neutrálního aktu. Ve skutečnosti toto opatření - paušálně na etnickém základě a bez ohledu na skutečný díl viny na zvěrstvech nacismu - velmi tvrdě dopadlo na konkrétní osoby v tragické životní situaci. Z obdobných důvodů čtenář v textu nenajde ani emotivně zabarvené slovo „vyhnání". Jeho užívání odkazuje k nahlížení událostí let r945-r946 očima československých Němců, a může tak vyvolávat zdání úplné nespravedlnosti poválečné „odpla ty". Ve většině případů proto používáme neutrální pojem „vysídlení". Na druhou stranu je potřeba uznat, že s ohle dem na tragickou subjektivní zkušenost konkrétních osob může být pojem „vyhnání" velmi přiléhavý.

SAniž bychom chtěli jakkoli zlehčovat zločiny nacismu, jE třeba říct, že válečné události včetně toho, co jim předchá zelo a co následovalo, byly příliš složité, než abychom př

Evropě

naprosto nepředstavitelné, ale v letech válečných i těsně poválečných, v podmínkách nacistické okupace, ;trachu, všudypřítomné zkázy a rozkladu donedávna platých jistot a pravidel, byly ve společnosti vnímány jako 1ěco když ne „běžného", tak zcela jistě „možného". V tomto 1:ontextu si zvláštní pozornost zaslouží také jedna podstatá skutečnost. Stejně jako v řadě dalších evropských zemí, ež se vymanily z nacistické okupace, také v poválečném ·eskoslovensku, a jihomoravskou metropoli nevyjímaje, nikl táborový systém, sloužící k zadržování bývalých bčanů - zejména Němců - zbavených práv. V těchto .tech proběhla destrukce základních hodnot občanské olečnosti a liberálního řádu, což později komunistické traně s Klementem Gottwaldem v čele velmi pomohlo při stematickém budování totality.

da reflexí takzvaného odsunu pracuje se zkratkou, jež osudový „začátek všeho" považuje buď rozbití repubky z podzimu roku 1938 (případně nacistickou okupaci oytku jejího území z března následujícího roku), nebo aopak osvobození na jaře roku 1945. První představa edkládá obraz Němců, kteří zradili republiku a jimž se dlouhých letech okupace dostalo spravedlivého trestu, tímco druhá vytváří sebemrskačský obraz vítězných chů, kteří se mstili na bezbranných lidech německé nádnosti. Konfliktní Česko-německé soužití však přitom alo do 19. století a při pokusech o uchopení jedné z jeho itol, jakkoli z dnešního pohledu klíčové, nelze ignoropředchozí historický vývoj. Události z let 1945-1946 dstavovaly tragické vyústění staletých česko-němec ch vztahů, jež na sebe vzalo tak krutou podobu proto, že jich rozuzlení došlo v éře totalitarismu, vlády nacismu ástupu komunismu.

V textu se vyhýbáme pojmům „odsun" a „vyhnání". První z nich navozuje představu úředního a hodnotově neutrálního aktu. Ve skutečnosti toto opatření - paušálně na etnickém základě a bez ohledu na skutečný díl viny na zvěrstvech nacismu - velmi tvrdě dopadlo na konkrétní osoby v tragické životní situaci. Z obdobných důvodů čtenář v textu nenajde ani emotivně zabarvené slovo „vyhnání". Jeho užívání odkazuje k nahlížení událostí let 1945-1946 očima československých Němců, a může tak vyvolávat zdání úplné nespravedlnosti poválečné „odplaty". Ve většině případů proto používáme neutrální pojem ,,vysídlení". Na druhou stranu je potřeba uznat, že s ohledem na tragickou subjektivní zkušenost konkrétních osob může být pojem „vyhnání" velmi přiléhavý.

5. Aniž bychom chtěli jakkoli zlehčovat zločiny nacismu, je třeba říct, že válečné události včetně toho, co jim předchá zelo a co následovalo, byly příliš složité, než abychom při

jejich hodnocení vystačili se schematickým, černobílým pohledem. Sedmdesát let, jež nás od války dělí, jistě poskytuje odstup více než dostatečný. Alexandr Brummer - Michal Konečný

Tato publikace by nemohla vzniknout bez laskavé pomoci Tomáše Adamce, Petera Barbera, Kataríny Brummerové, Jana Břečky, Jiřího Dufky, Vladimíra Filipa, Martina Hrdiny, Lenky Kudělkové, Vlasty Lukáškové, Aleny Němcové, Blanky Plánské, Jany

Slaběňákové

a Radany Červené.

a zejména Miroslava Balaštíka

jejich hodnocení vystačili se schematickým, černobílým pohledem. Sedmdesát let, jež nás od války dělí, jistě poskytuje odstup více než dostatečný. Alexandr Brummer - Michal Konečný

fato publikace by nemohla vzniknout bez laskavé pomoci Tomáše Adamce, Petera Barbera, Kataríny Brummerové, rana Břečky, Jiřího Dufky, Vladimíra Filipa, Martina Hrdiny, Lenky Kudělkové, Vlasty Lukáškové, Aleny Němcové, Blanky Plánské, Jany Slaběňákové a zejména Miroslava Balaštíka 2 Radany Červené.

Ln ~

Se' :,

,.,E ~ > Q)

"'Cl Q)

,., "O

c"' Q)

;:; c;

Začátek cesty k obnově

Národní výbor pro Velké Brno, později nazývaný také Národní výbor zemského hlavního města Brna, vznikl 27. dubna 1945, kdy se v severních částech Brna ještě bojovalo. Sídlil na radnici na Dominikánském náměstí a jako první v jeho čele stanul komunistický politik Vladimír Matula. Komunisté v něm také získali největší zastoupení: obsadili dvanáct ze třiceti míst; o zbylá se podělili sociální demokraté, lidovci a národní socialisté. Složení výboru odráželo poválečný politický systém, takzvanou lidovou demokracii, která se vyznačovala společnou vládou čtyř stran takzvané národní fronty. Kromě Komunistické strany Československa, Československé sociální demokracie, Československé strany národně socialistické a Českoslo venské strany lidové nebyly v českých zemích další strany povoleny, a úplně tak chyběla politická opozice. Hlavně v prvních týdnech po osvobození se nové brněnské vedení muselo potýkat s chaosem, který ve městě panoval. Radost z příchodu Rudé armády Gejí městské velitelství sídlilo nejprve na Hybešově ulici a později v prostorách kavárny Muzeum na Moravském náměstí) a konce války byla upřímná a všeobecná, ale jak upozorňoval například novinář Bedřich Golombek, osvobození „má také své naprosto nečekané stíny, na které budeme musit hledět zapomenout. Neboť,jak říká můj soused,, vojna je potvora!'. Dodejme k tomu,

že lidé nejsou andělé". Více - nepochybně však až příliš kri-

ticky - se o „stínech osvobození" ve svých pamětech Svě dectví jednoho života rozepsal pozdější právník Kanceláře

prezidenta republiky Edvarda Beneše a politický vězeň padesátých let Miroslav Jirásek: ,,Prapory sice vlály na domech, ale lidé se schovávali; měli strach z osvoboditelů i tzv. revolučních gard, kterým se výstižně říkalo ,rabovací gardy'. Před ruskými vojáky si nebyl nikdo jist a lidé - zejména pak

ženy - se zavírali doma a v některých případech se chránili tabulkou či kusem papíru s nápisem: ,Zde typhus.' Kdo měl na

ruce hodinky, tak o ně přišel. [... ] Byty, v nichž se vojáci ubytovali, se brzy proměnily v prasečí chlívky... Mnohem horší ovšem bylo, že se ruští vojáci vůbec nezdráhali střílet po lidech, jim nevyšli

vstříc,

a bez skrupulí

znásilňovali české

kteří

ženy. [... ]

Rovněž

rozkrádali továrny a další majetky pod záminkou, že se jedná o válečnou kořist. Sám jsem viděl, jak odvážejí sou-

struhy, frézy a vybrakovali

různé nářadí

zařízení

a jak na

Kounicově třídě

doslova

rozhlasu. [... ] Obyvatelstvo terorizovali

i různí ,partyzáni; kterých se najednou - pět minut po dvanácté - objevilo,jako když naseje. Mnozí si údajnou odbojovou činnost vzájemně potvrzovali, takže ,protifašistických bojovníků' bylo nakonec tolik, že by to vydalo na pořádnou armádu. [... ] Docházelo též k násilnostem vůči německému obyvatelstvu, českým kolaborantům i lidem z kolaborace neoprávněně a čas to zlovolně obviněným. Největší surovosti přitom nepáchali lidé tvrdě postižení německou perzekucí, frustrovaní prožitky z nacistických věznic a koncentračních táborů, ale lůza,jež si pochybnou revolučnosti vykupovala svoji zbabělost v době okupace." Násilí ve jménu „revoluční spravedlnosti", krádeže a rabování páchané některými rudoarmějci nebo jednání některých Čechů, kteří se rozhodli využít nepřehledné

Národní výbor pro Velké Brno, později nazývaný také Národní výbor zemského hlavního města Brna, vznikl 27. dubna 1945, kdy se v severních částech Brna ještě bojovalo. Sídlil na radnici na Dominikánském náměstí a jako první v jeho čele stanul komunistický politik Vladimír Matula. Komunisté v něm také získali největší zastoupení: obsadili dvanáct ze třiceti míst; o zbylá se podělili sociální demokraté, lidovci a národní socialisté. Složení výboru odráželo poválečný politický systém, takzvanou lidovou demokracii, která se vyznačovala společnou vládou čtyř stran takzvané národní fronty. Kromě Komunistické strany Československa, Československé sociální demokracie, Československé strany národně socialistické a Českoslo venské strany lidové nebyly v českých zemích další strany povoleny, a úplně tak chyběla politická opozice. Hlavně v prvních týdnech po osvobození se nové brněnské vedení muselo potýkat s chaosem, který ve městě panoval. Radost z příchodu Rudé armády Qejí městské velitelství sídlilo nejprve na Hybešově ulici a později v prostorách kavárny Muzeum na Moravském náměstí) a konce války byla upřímná a všeobecná, ale jak upozorňoval například novinář Bedřich Golombek, osvobození „má také své naprosto nečekané stíny, na které budeme musit hledět zapomenout. Neboť,jak říká můj soused,, vojna je potvora!'.

že lidé nejsou andělé". Více -

Dodejme k tomu,

nepochybně

však až příliš kriticky - se o „stínech osvobození" ve svých pamětech Svě dectví jednoho života rozepsal pozdější právník Kanceláře prezidenta republiky Edvarda Beneše a politický vězeň padesátých let Miroslav Jirásek: ,,Prapory sice vlály na domech, ale lidé se schovávali;

měli

revolučních

výstižně říkalo

Před

gard, kterým se

strach z

osvoboditelů

i tzv.

,rabovací gardy'.

ruskými vojáky si nebyl nikdo jist a lidé - zejména pak

ženy - se zavírali doma a v

některých případech

se chránili

tabulkou či kusem papíru s nápisem: ,Zde typhus.' Kdo

měl

ruce hodinky, tak o ně přišel. [... ] Byty, v nichž se vojáci ubytovali, se brzy proměnily v prasečí chlívky... Mnohem horší ovšem bylo, že se ruští vojáci jim nevyšli Rovněž

vstříc,

vůbec

nezdráhali střílet po lidech,

a bez skrupulí znásilňovali

české

kteří

ženy. [... )

rozkrádali továrny a další majetky pod záminkou, že

se jedná o válečnou kořist. Sám jsem viděl, jak odvážejí soustruhy, frézy a různé nářadí a jak na Kounicově třídě doslova vybrakovali zařízení rozhlasu. [... ) Obyvatelstvo terorizovali

věznic

a koncentračních

táborů,

ale

lůza,jež

pochybnou revolučností vykupovala svoji zbabělost v době okupace." Násilí ve jménu „revoluční spravedlnosti", krádeže

a rabování páchané některými rudoarmějci nebo jednání některých Čechů, kteří se rozhodli využít nepřehledné

Národní výbor zemského hlavního města Brna Do min ikánské

ná měst í

Vila Stiassni Hroznová 14

Kounicovy koleje Krá l ova 4 5

Dvůr Starobrně n ského

kláštera

Mendlovo ná m ěs tí l a

s Zemský dům I Još tova 8 6

Dvůr německé tělocvičny

Údolní 3 7

Schrattenbachův

palác

Kob ližná 4 8

Důmumění

Vyšetřovací

Malinovského náměs tí 2

komise pro Němce

při Ředitelství Národní bezpečnosti v Brně Orlí 30 10

Tábor Bohunice Jihlavs ká

Palác Padowetz

Nájemní dům na rohu Masarykovy a Panské

Tábor Malá Klajdovka

Bytový referát Národního výboru

Bašty 2 Masa r ykova 2 Líšeňs k á

Šiling r ovo náměstí 2 1s

Právnická fakulta

Textilní továrna Bruder Stiassni

Německý dům

Redakce Rovnosti

Věznice

Cejl 71 Byt Marie Bondyové

Židenický hřbitov

Tábor Maloměřice-Borky

Veveří70 Přízova

Mor avs ké n áměstí Moravs ké

t ř ída

náměstí

krajského soudu v Brně

Kapitána Jaroše 18

Balbínova 55 Vrbí