0271842

OBSAH

Tajemství dobrého poldy Rendez-vous s vrahem Sex na jednu noc Neber mi můj sen, poldo! Půlnoční zločin v hotelu Sport Zrádná indicie A neříkej mi debile, ty vole! Dáma v šachu Zlodějská romance Džentlmenská dohoda Prst na spoušti revolveru Důkazní nouze Koupený čas Nepovedená noc Diskrétní vzdálenost Vybydlené alibi Hra na jistotu

5 20 36 55

69 79 90 103 121 142 155 173 194 212 224 243 259

Tajemství dobrého poldy To, že se o době po „sametce" dá říct, že to byla nejen doba svobody a demokracie, ale také doba velkých zlodějen, podvodů a inzerátů na všechno možné,je pravda. Každý si prostě svobodu a demokracii přizpůsobil podle svého a podle toho se taky choval. Kradlo se ve velkém, objevilo se do té doby neznámé slovo tunelování, zlodějen a podvodů se dopouštěli lidé, do kterých by se to nikdy neřeklo. A velkou měrou k tomu napomohly i růz­ né pochybné inzeráty v novinách. Objevil se časopis Anonce, který ve svých rubrikách nabízel pomalu všechno, a inzerátů se chytly i známé renomované a do té doby solidní časopisy, které dokonce bez uzardění nabízely i sex. Erotika se stala byznysem. Časem se objevily v ně­ kterých časopisech hanbaté ženy, ale i muži. Vyzývavě nabízeli své tělo na prodej, vychvalovali své přednosti a nebáli se to vůbec na veřejnost ventilovat. Stát nad tím přivíral ne jedno, ale obě oči a stal se tak tím největším pasákem, který se nad tím na oko pohoršoval, přitom klidně nechal provozovat bordely a různé pochybné noční bary, které se sice jako bordely navenek netvářily, ale každému bylo zřejmé, o co tam jde. Novinové stánky veřejně nabízely erotiku všeho druhu a byly v té době obklopeny mládeží.

5

Tajemství dobrého poldy To, že se o době po „sametce" dá říct, že to byla nejen doba svobody a demokracie, ale také doba velkých zlodějen, podvodů a inzerátů na všechno možné, je pravda. Každý si prostě svobodu a demokracii přizpůsobil podle svého a podle toho se taky choval. Kradlo se ve velkém, objevilo se do té doby neznámé slovo tunelování, zlodějen a podvodů se dopouštěli lidé, do kterých by se to nikdy neřeklo. A velkou měrou k tomu napomohly i růz­ né pochybné inzeráty v novinách. Objevil se časopis Anonce, který ve svých rubrikách nabízel pomalu všechno, a inzerátů se chytly i známé renomované a do té doby solidní časopisy, které dokonce bez uzardění nabízely i sex. Erotika se stala byznysem. Časem se objevily v ně­ kterých časopisech hanbaté ženy, ale i muži. Vyzývavě nabízeli své tělo na prodej, vychvalovali své přednosti a nebáli se to vůbec na veřejnost ventilovat. Stát nad tím přivíral ne jedno, ale obě oči a stal se tak tím největším pasákem, který se nad tím na oko pohoršoval, přitom klidně nechal provozovat bordely a různé pochybné noční bary, které se sice jako bordely na venek netvářily, ale každému bylo zřejmé, o co tam jde. Novinové stánky veřejně nabízely erotiku všeho druhu a byly v té době obklopeny mládeží.

5

Přitom člověk nemusel

být právníkem, aby rozpoznal, že jde pořád o platný trestný čin ohrožování mravní výchovy mládeže. Své by o tom mohli vyprávět kantoři, kteří ve škole zabavili nejeden erotický časopis, co šel ve třídě z ruky do ruky, a vůbec neplatilo známé: Dostaneš ho až po skončení školního roku. Deset let po sametové revoluci písecká kriminálka vyšetřovala případ, který se právě narodil z jednoho nevinně vypadajícího inzerátu a na dlouhou dobu ji zaměstnal. Třetí středu v květnu, krátce po ranní poradě u šéfa kriminálky kapitána Karase, se ozval v kanceláři U Studničků telefon. A protože jako první po něm sáhl poručík Mach, musel se zvednout od stolu a sjet dolů na vrátnici pro Květu Malou, která si přišla na kriminálku postěžo­ vat. Mach, který byl ve všech píseckých hospodách a kavárnách pochopitelně jako doma, tu dámu, které nebylo ještě padesát, znal z kavárny od Volfů a taky z „Vatikánu", což byla jeho oblíbená kavárna poblíž píseckého dě­ kanství a kostela Panny Marie, kde se smělo kouřit. Kvě­ tu Malou si vzal nahoru k sobě do kanceláře a ani se jí nemusel zeptat, co má na srdci, protože jen co si tu Kvě­ ta Malá zapálila voňavou cigaretu, spustila sama. „Nebudu, pane Mach, chodit dlouho kolem horké kaše, ale vypadá to, že mám dost velký problém." ,,Na problémy jsme tu, paní Květo, zavedený, povídejte," zapálil si na to Mach cigaretu a byl jedno ucho. ,,Chtěla jsem vás, pane Mach, oslovit včera odpoledne ve Vatikánu, ale na to tam bylo moc známých očí a uší, 6

tak jsem raději přišla za vámi," vyndala Malá z kabelky fotografii sebe a jednoho muže, který Machovi ani pří­ tomnému poručíku Studničkovi nic neříkal. A k fotografii přiložila vystřižený inzerát z Anonce. ,,Jsem už pět let rozvedená, a tak jsem si řekla, že pů­ jdu, jak se říká, štěstí a náhodě naproti a odpověděla jsem před půl rokem na tento inzerát. Jde o tohoto pána, který se mi představil v dopisu jako architekt Karel Bouda z Prahy," sáhla Květa Malá znovu do kabelky a vyndala z ní ně­ kolik dopisů psaných na stroji, s nic neříkajícím podpisem. „Nejdřív jsme si spolu jen dopisovali a po měsíci jsem přistoupila na schůzku v Praze, kde jsme se spolu sešli v kavárně Slávie naproti Národnímu divadlu, protože ten pán měl údajně rozbité auto. A tak jsem vyrazila do Prahy se svým Pepou. Tak říkám favoritu, který mi nechal můj bejvalej," vysvětlila hned Malá toho Pepu, aby nebyla mýlka, že si s sebou vzala garde ... „Po rozvodu jsme prodali chatu v Topělci, a tak jsem něco málo přidala a koupila jsem si garsonku na nábřeží za Rackem. A souhlasila jsem s tím, aby se ke mně pan architekt Bouda nastěhoval. Přišlo mi to sice dost divný, protože sehnat práci pro architekta v Písku je problém, ale Karel mi tvrdil, že má práce mimo Písek až dost, takže se doma stejně moc nedržel. Vrátil se většinou až na víkend autobusem, protože mi tvrdil, že to jeho auto dal do opravy jednomu známému, který na něj nemůže sehnat náhradní díly," odmlčela se Malá a Mach ani Studnička jí do jejího zpovídání nijak nezasahovali. 7

Přitom člověk nemusel být právníkem, aby rozpoznal, že

jde pořád o platný trestný čin ohrožování mravní výchovy mládeže. Své by o tom mohli vyprávět kantoři, kteří ve škole zabavili nejeden erotický časopis, co šel ve třídě z ruky do ruky, a vůbec neplatilo mámé: Dostaneš ho až po skončení školního roku. Deset let po sametové revoluci písecká kriminálka vyšetřovala případ, který se právě narodil z jednoho nevinně vypadajícího inzerátu a na dlouhou dobu ji zaměstnal. Třetí středu v květnu, krátce po ranní poradě u šéfa kriminálky kapitána Karase, se ozval v kanceláři U Studničků telefon. A protože jako první po něm sáhl poručík Mach, musel se zvednout od stolu a sjet dolů na vrátnici pro Květu Malou, která si přišla na kriminálku postěžo­ vat. Mach, který byl ve všech píseckých hospodách a kavárnách pochopitelně jako doma, tu dámu, které nebylo ještě padesát, znal z kavárny od Volfů a taky z „Vatikánu", což byla jeho oblíbená kavárna poblíž píseckého dě­ kanství a kostela Panny Marie, kde se smělo kouřit. K vě­ tu Malou si vzal nahoru k sobě do kanceláře a ani se jí nemusel zeptat, co má na srdci, protože jen co si tu Kvě­ ta Malá zapálila voňavou cigaretu, spustila sama. „Nebudu, pane Mach, chodit dlouho kolem horké kaše, ale vypadá to, že mám dost velký problém." ,,Na problémy jsme tu, paní Květo, zavedený, povídejte," zapálil si na to Mach cigaretu a byl jedno ucho. ,,Chtěla jsem vás, pane Mach, oslovit včera odpoledne ve Vatikánu, ale na to tam bylo moc známých očí a uší, 6

tak jsem raději přišla za vámi," vyndala Malá z kabelky fotografii sebe a jednoho muže, který Machovi ani pří­ tomnému poručíku Studničkovi nic neříkal. A k fotografii přiložila vystřižený inzerát z Anonce. ,,Jsem už pět let rozvedená, a tak jsem si řekla, že pů­ jdu, jak se říká, štěstí a náhodě naproti a odpověděla jsem před půl rokem na tento inzerát. Jde o tohoto pána, který se mi představil v dopisu jako architekt KarelBouda z Prahy," sáhla Květa Malá znovu do kabelky a vyndala z ní ně­ kolik dopisů psaných na stroji, s nic neříkajícím podpisem. „Nejdřív jsme si spolu jen dopisovali a po měsíci jsem přistoupila na schůzku v Praze, kde jsme se spolu sešli v kavárně Slávie naproti Národnímu divadlu, protože ten pán měl údajně rozbité auto. A tak jsem vyrazila do Prahy se svým Pepou. Tak říkám favoritu, který mi nechal můj bejvalej ," vysvětlila hned Malá toho Pepu, aby nebyla mýlka, že si s sebou vzala garde ... „Po rozvodu jsme prodali chatu v Topělci, a tak jsem něco málo přidala a koupila jsem si garsonku na nábřeží za Rackem. A souhlasila jsem s tím, aby se ke mně pan architekt Bouda nastěhoval. Přišlo mi to sice dost divný, protože sehnat práci pro architekta v Písku je problém, ale Karel mi tvrdil, že má práce mimo Písek až dost, takže se doma stejně moc nedržel. Vrátil se většinou až na víkend autobusem, protože mi tvrdil, že to jeho auto dal do opravy jednomu známému, který na něj nemůže sehnat náhradní díly," odmlčela se Malá a Mach ani Studnička jí do jejího zpovídání nijak nezasahovali.

7

,,Pepu jsem v Písku nepotřebovala, tak jsem mu ča­ sem nabídla, aby si vzal moje auto, aby nemusel jezdit po republice za svými projekty autobusem nebo vlakem," sáhla Malá po druhé cigaretě, a jen co siji zapálila, pokračovala. ,,Karel asi tak za dva měsíce za mnou přišel s tím,jestli bych ho nemohla založit, než mu přijdou peníze za projekt, že potřebuje dát tomu opraváři peníze na nějakou drahou součástku, kterou mu přivezou z Německa, a tak jsem mu půjčila třicet pět tisíc. Naštěstí jsem tyhle peníze měla, protože jsem zdědila po jedný tetě ve Smolči chalupu, kterou jsem prodala za čtyři sta padesát tisíc. Dva dny nato mi Karel volal, že by potřeboval ještě dvacet tisíc, protože se na tom autě objevil další problém, a tak jsem mu půjčila dalších dvacet tisíc, pro který si při­ jel ještě ten den." ,,Hergot, ženská, dát někomu, koho znáte pár měsíců, jen tak padesát tisíc, to už vám nebylo podezřelý?" ozval se Studnička a nechápavě zavrtěl hlavou, protože už tušil, co přijde. „No nebylo, protože mije Karel poslal během dalšího tejdne na účet," odmlčela se na moment Květa Malá a opět sáhla po cigaretě. ,,Když se Karel vrátil, tak mi ukazoval, že dostal zálohu sto tisíc na nový projekt v Kutné Hoře, kde budou stavět novou mateřskou školku. Všechno bylo jinak v pohodě až do té doby, než Karel přišel s tím, že jeho kamarád, inženýr Petr Babický, se rozvádí a prodává rozestavěný 8

dům v Říčanech u Prahy a že by bylo dobré ho koupit.

Ukázal mi fotku domu v hrubé stavbě s tím, že je to v dobré lokalitě a že bych mohla sehnat v Říčanech nebo v Praze jako účetní a daňová poradkyně slušné místo, že má všude spoustu známých," udělala Malá dramatickou pauzu a pak to přišlo. V podstatě mě v Písku nic nedrželo, dcera je jako " zdravotní sestra už pátý rok v Německu a má byt v Praze. Tak jsem si řekla proč ne a těch dvě stě padesát tisíc jsem mu jako zálohu na ten rozestavěný dům dala s tím, že převezmeme od toho Karlova známého jeho hypotéku na dva miliony, což mi na takový dům nepřišlo až tak moc," kývla Květa Malá Machovi na kafe, i když vypadala, že by spíš potřebovala něco ostřejšího. ,,Jak vás tak, paní Malá, zatím pozorně poslouchám, tak to vypadá, že zřejmě budete asi bez peněz i bez domu a nakonec i bez pana Karla. Mám pravdu?" „Máte, pane Studnička," přikývla Malá Studničkovi a pak přišlo to, co oba kriminalisté celou dobu čekali. ,,Karel se však přestal ozývat a já už o něm dobře mě­ síc nevím, takže jsem ho k vám přišla nahlásit jako pohřešovaného. Když jsem totiž zavolala na Městský úřad do Kutné Hory, tak mi bylo řečeno, že žádnou mateřskou školu nemíní stavět a jméno architekt Karel Bouda jim vůbec nic neříká. Okamžitě jsem tedy zavolala na stavební úřad do Říčan a zeptala se na inženýra Babického, kde mi bylo řečeno, že inženýr Babický v Říčanech nic nestaví a jeho jméno jim tam vůbec neprochází."

9

,,Pepu jsem v Písku nepotřebovala, tak jsem mu ča­ sem nabídla, aby si vzal moje auto, aby nemusel jezdit po republice za svými projekty autobusem nebo vlakem," sáhla Malá po druhé cigaretě, a jen co siji zapálila, pokračovala. ,,Karel asi tak za dva měsíce za mnou přišel s tím,jestli bych ho nemohla založit, než mu přijdou peníze za projekt, že potřebuje dát tomu opraváři peníze na nějakou drahou součástku, kterou mu přivezou z Německa, a tak jsem mu půjčila třicet pět tisíc. Naštěstí jsem tyhle peníze měla, protože jsem zdědila po jedný tetě ve Smolči chalupu, kterou jsem prodala za čtyři sta padesát tisíc. Dva dny nato mi Karel volal, že by potřeboval ještě dvacet tisíc, protože se na tom autě objevil další problém, a tak jsem mu půjčila dalších dvacet tisíc, pro který si při­ jel ještě ten den." ,,Hergot, ženská, dát někomu, koho znáte pár měsíců, jen tak padesát tisíc, to už vám nebylo podezřelý?" ozval se Studnička a nechápavě zavrtěl hlavou, protože už tušil, co přijde. „No nebylo, protože mi je Karel poslal během dalšího tejdne na účet," odmlčela se na moment Květa Malá a opět sáhla po cigaretě. ,,Když se Karel vrátil, tak mi ukazoval, že dostal zálohu sto tisíc na nový projekt v Kutné Hoře, kde budou stavět novou mateřskou školku. Všechno bylo jinak v pohodě až do té doby, než Karel přišel s tím, že jeho kamarád, inženýr Petr Babický, se rozvádí a prodává rozestavěný 8

dům

v Říčanech u Prahy a že by bylo dobré ho koupit. Ukázal mi fotku domu v hrubé stavbě s tím, že je to v dobré lokalitě a že bych mohla sehnat v Říčanech nebo v Praze jako účetní a daňová poradkyně slušné místo, že má všude spoustu známých," udělala Malá dramatickou pauzu a pak to přišlo. ,,V podstatě mě v Písku nic nedrželo, dcera je jako zdravotní sestra už pátý rok v Německu a má byt v Praze. Tak jsem si řekla proč ne a těch dvě stě padesát tisíc jsem mu jako zálohu na ten rozestavěný dům dala s tím, že převezmeme od toho Karlova známého jeho hypotéku na dva miliony, což mi na takový dům nepřišlo až tak moc," kývla Květa Malá Machovi na kafe, i když vypadala, že by spíš potřebovala něco ostřejšího. ,,Jak vás tak, paní Malá, zatím pozorně poslouchám, tak to vypadá, že zřejmě budete asi bez peněz i bez domu a nakonec i bez pana Karla. Mám pravdu?" „Máte, pane Studnička," přikývla Malá Studničkovi a pak přišlo to, co oba kriminalisté celou dobu čekali. ,,Karel se však přestal ozývat a já už o něm dobře mě­ síc nevím, takže jsem ho k vám přišla nahlásit jako pohřešovaného. Když jsem totiž zavolala na Městský úřad do Kutné Hory, tak mi bylo řečeno, že žádnou mateřskou školu nemíní stavět a jméno architekt Karel Bouda jim vůbec nic neříká. Okamžitě jsem tedy zavolala na stavební úřad do Říčan a zeptala se na inženýra Babického, kde mi bylo řečeno, že inženýr Babický v Říčanech nic nestaví a jeho jméno jim tam vůbec neprochází." 9

Autor a nakladatelství MOBA děkují panu Zdeňku Javůrkovi za poskytnutífotografie na obálku knihy.

LADISLAV BERAN

Ladislav Beran RENDEZ-VOUS S VRAHEM Odpovědná redaktorka Martina Kloudová Grafická úprava Michal Palán Obálka Zdenka Gelnarová Foto na obálce Zdeněk Javůrek Tisk Finidr, s. r. o., Český Těšín

Rendez-vous svrahem

Vydala Moravská Bastei MOBA, s. r. o., Brno 2017 www.mobaknihy.cz © © © ©

Ladislav Beran, 2017 Obálka Zdenka Gelnarová, 20 17 Foto na obálce Zdeněk Javůrek, 201 7 Moravská Bastei MOBA, s. r. o., Brno 2017

Vydání první Vychází jako 259. svazek v edici PČD ISBN 978-80-243-7469-7

MOBA