Issuu

S HAUNA NIEQUIST

A ach, lásko, připomeň mi, co že jsem to řekla? Nemohu si pomoct, ale tahám svět okolo sebe, aby mi ustlal. A ach, lásko, připomeň mi, co že jsem to udělala? Pila jsem moc? jsem už mimo? Postavila jsem snad tuhle /od; aby ztroskotala? Florence + The Machine Tohle je příběh o lásce, stejně jako všechny mé oblíbené příbě hy. Je to příběh o tom - dovolit si být milován, v celé své nedokonalé, zjizvené, nevelkolepé kráse.Je o nejhlubší životní změně, která mě kdy potkala. Jednou v sobotu, před třemi lety,jsem zírala do stropu hotelového pokoje v Dallasu naprosto vyčerpaná. Říkala jsem si: ,Jestli někdo jiný chce žít tenhle život, který jsem si pro sebe vytvořila, tak prosím. Ale já jsem vyřízená. Potřebuji žít jinak." Bylo mi třicet šest. Byli jsme s Aaronem jedenáct let svoji a měli spolu dva syny- ročního a šestiletého. Právě jsem dokončovala knihu - bylo to měsíc od odevzdání rukopisu, byla delší než jakákoliv z mých předchozích knih, a tentokrát s recepty. Znamenalo to, že během týdne jsem psala eseje a po večerech jsem znovu a znovu zkoušela recepty, házela do dřezu pekáče

Loď určená k ztroskotání

NeiiJte dokonalostí, iiJte přítomností

spálených brownies a začínala vždy znovu od začátku, naklepávala vepřovou panenku, dělala si poznámky na papír pocákaný octem a posypaný kořením. O víkendech jsem často cestovala, vystupovala na konferencích, duchovních obnovách a v kostelech. V mnoha ohledech jsem svůj život milovala - milovala jsem svého manžela, zbožňovala své děti, byla vděčná za to; že jsem se stala spisovatelkou. Ale bylo to jako tlačit před sebou malý červený vagon.Jak jsem se s ním plahočila, tak moc jsem ho pře plnila, že už jsem ho sotva dokázala dál utálfoout. Ten vagon byl můj život a ta tíha, kterou jsem musela vláčet, mě ničila. Uvědo movala jsem si, že postrádám základní věci, po nichž jsem toužila: spojení, smysl, klid v duši. Bylo tam ale něco, co mě nutilo ten vagon pořád postrkovat - jakýsi souhrn představ a instinktů, které mě tlačily dál a dál, i když já jsem toužila po odpočinku. Mé zdraví bylo podlomené. Často jsem bývala nemocná. Spala jsem špatně a málo. Trpívala jsem migrénami a potom závratěmi. Mé krční a ramenní svaly byly spíš jako skála než jako hedvábí a mé kruhy pod očima připomínaly modřiny. Mé srdce - srdce, které jsem tak lehkovážně nabízela, srdce, které jsem pyšně měla na dlani, zapadlo zpátky hluboko do hrudníku, zraněné s touhou po ochraně. Mé schopnosti objevovat, propojovat a hluboce cítit byly narušeny. Má víra byla strojená - stala se postupem času dalším z řady pokusů a omylů, spíše než útěchou nebo ozdravným procesem. Milovala jsem svůj život, ale stal se ze mě někdo, koho jsem nechtěla mít poblíž. Stala jsem se někým, kým jsem nechtěla. Tato kniha je výčtem mé trnité, složité cesty od vyčerpání k vnitřnímu klidu, od izolace k propojení, od spěchu a dělání x věcí současně k posvátné přítomnosti. A tato kniha je také pozváním - rukou nataženou skrze stránky, která vás zve na stejnou cestu, protože pro mě byla tou nejúžasnější, nejnáročnější a nejpřínosnější životní změnou v mém dospělém životě. Zanedlouho po mém uvědomění toho sobotního odpoledne

jsem od své učitelky dostala pozvánku na jednu událost v Francisku, kde žije. Chtěla jsem jet. Nechtěla jsem jet. Nec jsem být pryč od dětí. Už jsem nebyla schopná rozhodovat 1 dělat a co ne. Chvíli jsem nechala její e-mail v doručené l a potom odeslala zmatenou, nesouvislou zprávu o tom, jak je můj život odlišný od toho, co jsem očekávala, jak neví1 který konec ho uchopit a nemůžu to zastavit a je úplně j, kolikrát už jsem se o to pokoušela. Odpověď přišla okamžitě. Věta, která mi utkvěla v hlavě ,,Zastav se. Teď hned. Přeskládej si svůj život od základu." Skoro po dvě desetiletí měla slova této moudré ženy pr, kou spojitost s mým životem - Bůh používá její slova ve s ných chvílích a obdobích hlubokým způsobem. Tato pos slova snad ještě více než kterákoliv jiná. V té chvíli jsem naprosto netušila, co to znamená přes1 si svůj život od základu. Nyní, o tři roky později, pociťuji boký vděk, když se ohlédnu zpět a uvědomím si, že přes jsem udělala, i když tím nejkrkolomnějším a nejzdlouhav způsobem.

Nejprve jsem vyzkoušela všechny způsoby,jak změnit sv vot zvenku. Měla jsem dojem, že změny, které potřebuji u se týkají plánování času nebo snad toho, že bych si měla < ji zvát paní na úklid. Brzy jsem zjistila, že to není o plán času ani o udržování chodu domácnosti. Není to dokonc o seznamech s úkoly, plánování činností ani o minutách hodinách. Je to cesta o lásce, o hodnotách, o Bohu, o to znamená ho poznat a být jím milována způsobem, který vš a znovu přeskládává. Přerovnala jsem si život znovu od základu a ráda bych v: zvala k téhle kreativní, život měnící cestě plné překážek. Ona je to práce, přirozeně. Je to něco, co si představuJ postavení základů domu, který stojí už celá desetiletí. C bych, že to bude jako přimontování nových rolet. Místo je to, jako když nadzdvihnete celý dům, začnete pod ním

Nežijte dokonalostí, žijte pfitomností

lenýc? brownies a začínala vždy znovu od začátku, naklepáa veprovou panenku, dělala si poznámky na papír pocákaný em a posypaný kořením. O víkendech jsem často cestovala, tupovala na konferencích, duchovních obnovách a v koste-

· mnoha ohledech jsem svůj život milovala - milovala jsem ma~žela, zbožňovala své děti, byla vděčná za to, že jsem tal~ sp1sovatel~ou. Ale bylo to jako tlačit před sebou malý ·en~ va~~n. Jak Jsem se s ním plahočila, tak moc jsem ho pře l~: ze uz Jsem ho sotva dokázala dál utálínout. Ten vagon byl z1vot a ta tíha, kterou jsem musela vláčet, mě ničila. Uvědo ala jsem si, že postrádám základní věci, po nichž jsem touspojení, smysl, klid v duši. Bylo tam ale něco, co mě nutilo •agon pořád postrkovat - jakýsi souhrn představ a instinktů 1 _mě tla_čily dál a dál, i kd~ já jsem toužila po odpočinku. ' ~ zdravi bylo podlomené. Casto jsem bývala nemocná. Spala špatně a málo. Trpívala jsem migrénami a potom závratěmi. :.rční a ramenní svaly byly spíš jako skála než jako hedvábí kruhy pod očima připomínaly modřiny. Mé srdce - srdce jsem tak lehkovážně nabízela, srdce, které jsem pyšně měl; mi, zapadlo zpátky hluboko do hrudníku, zraněné s touhou hraně. Mé schopnosti objevovat, propojovat a hluboce cítit 1arušeny. Má víra byla strojená - stala se postupem času 1 z řady pokusů a omylů, spíše než útěchou nebo ozdrav>rocesem.

ovala jsem svůj život, ale stal se ie mě někdo, koho jsem :la mít poblíž. Stala jsem se někým, kým jsem nechtěla. ~ 1?1iha j_e výčte~ mé trnité, složité cesty od vyčerpání mimu klidu, od izolace k propojení, od spěchu a dělání ,oučasně k posvátné přítomnosti. A tato kniha je také pol - rukou nataženou skrze stránky, která vás zve na stejnou J:~:?!.e pro_ mě ~yla tou nejúžasnější, nejnáročnější a nej1eJs1 z1votru zmenou v mém dospělém životě. :dlouho po mém uvědomění toho sobotního odpoledne

Loď určená k

ztroskotání

jsem od své učitelky dostala pozvánku na _je~nu u~álost v S~n Francisku, kde žije. Chtěla jsem jet. Nechtela Jsem Jet. Nechtela jsem být pryč od dětí. Už jsem neby~a-~chop~á rozhod_ova_t se, .c~ dělat a co ne. Chvíli jsem nechala JeJl e-mail v dorucene poste a potom odeslala zmatenou, nesouvislou zprávu o tom, jak moc je můj život odlišný od toho, co jsem oče~vala: ja~ ne~m, za který konec ho uchopit a nemůžu to zastavit a Je uplne Jedno, kolikrát už jsem se o to pokoušela. Odpověď přišla okamžitě. Věta, která mi utkvěla v hlavě, zní: ,,Zastav se. Teď hned. Přeskládej si svůj život od základu." Skoro po dvě desetiletí měla slova této moudré ženy prorockou spojitost s mým životem - Bůh používá její slova ve správ~ ných chvílích a obdobích hlubokým způsobem. Tato posledru slova snad ještě více než kterákoliv jiná. , . , V té chvíli jsem naprosto netušila, co to znamena preskladat si svůj život od základu. Nyní, o tři ro~ po~děj~, ~oci~ji ~luboký vděk, když se ohlédnu zpět a uvedom1m s1, ze presne to jsem udělala, i když tím nejkrkolomnějším a nejzdlouhavějším

způsobem. _ • _ .. •. Nejprve jsem vyzkoušela všechny způsoby, J~k z°:em:. SVUJ. z1vot zvenku. Měla jsem dojem, že změny, ktere potrebuJI udelat, se týkají plánování času nebo snad toho, že bych si měla čas~ě~ ji zvát paní na úklid. Brzy jsem zjistila, _že to ~ení o plánovan~ času ani o udržování chodu domácnosti. Nem to dokonce am o seznamech s úkoly, plánování činností ani o minutách nebo hodinách. Je to cesta o lásce, o hodnotách, o Bohu, o tom, co znamená ho poznat a být jím milována způsobem, který vše boří a znovu přeskládává. Přerovnala jsem si život znovu od základu a ráda bych vás pozvala k téhle kreativní, život měnící cestě plné překážek. Ona je to práce, přirozeně. Je to něco, co si představuli jako postavení základů domu, který stojí už celá desetilet~- Cekala bych, že to bude jako přimontování nových rolet. M1~to t~ho je to, jako když nadzdvihnete celý dům, začnete pod mm delat

Nežijte dokonalostí, žijte přítomností

výkopy a přeskládávat samotné základy. V tom procesu není nic povrchního. V průběhu těchto let jsem byla u poradce, u duchovního vůdce a u mnoha lékařů. Modlila jsem se a postila. Přečetla jsem bezpočet knih. Podstoupila jsem tichou d,;1chovní obnovu v jezuitském centru a další v letním táboře u Zenevského jezera. Zoufale se mi nedařilo a začínala jsem znovu, prosila 6 pomoc, prosila o milost, prosila o modlitbu. A za všemi věcmi, které jsem dělala, byly nejvíce život měnícími částmi práce ty, které jsem nedělala: chvíle, kdy jsem si dovolila - spíše se přinutila - zastavit, odpočívat, dýchat, napojit se. Zjistila jsem, že v tom je život. Milost. Radost. V žádném případě nejsem na konci té pouti. Ale ušla jsem po této krásné nové cestě dost dlouhý kus na to, abych věděla, že takhle chci strávit zbytek svých dní.Je mi téměř čtyřicet, cítím se bláznivě v krizi středního věku a tímhle způsobem chci prožít druhou polovinu svého života. Richard Rohr říká, že dovednosti, které vás provedou první polovinou života,jsou naprosto nepoužitelné pro dn)hou polovinu. Abych zašla ještě dál: dovednosti, které jsem získala a jež mi měly údajně dobře sloužit v první polovině života, mi ve skuteč nosti nesloužily ani trochu, jak jsem zjistila při bližším prozkoumání. Udělaly mě zodpovědnou, schopnou a velmi, velmi unavenou. Udělaly mě výkonnou a praktickou a kousek po kousku, rok po roce, mě čím dál tím více vzdalovaly od vřelé, rozmarné ženy, kterou jsem bývala ... a která mi chyběla. Věřím~ že jsou dva hříchy, které tu vstupují do hry, nenasytnost a pýcha - touha uniknout a touha dokazovat, a to v tomto pořa dí. Chci poznat a zažít naprosto všechno a chci být vnímaná jako nesmírně schopná. Opakem nenasytnosti je vážnost v nejširším slova smyslu, což není zrovna má parketa. A opakem pýchy, dalo by se říct, je zranitelnost - v zásadě říct tak tohle jsem já - žádný blýskavý obraz, žádný kouř a zrcadla, žádné výkony a úspěchy. Tohle jsem já, se všemi svými limity, se všemi svými slabostmi.

Loď určená

k ztroskotání

Je to, jako kdyby Bůh, ve svém milosrdenství a mou otiskl své ruce do těchto dvou zranění mého života, touhy zovat a touhy unikat, a v tomto otisku je pozvání. Učím se v zásadě stát tam, kde jsem, přirozená a někdy t ná. Nenápadná, maximálně neokázalá. Zato přítomná, na1 a hluboce zakotvená v lásce Boha, která mění vše. Mou modlitbou je, aby pro vás tato kniha byla tisíci p< kami prosakujícími z každé stránky. Výzvou, abyste opustí bokou tíhu srovnávání, soutěživosti a vyčerpání a přetv< v život nesoucí smysl, propojení a bezpodmínečnou lásku.

Neiijte dokonalosti: iijte přítomností

a přeskládávat samotné základy. V tom procesu není nic 1ího. běhu těchto let jsem byla u poradce, u duchovního vůdce )ha lékařů. Modlila jsem se a postila. Přečetla jsem beznih. Podstoupila jsem tichou duchovní obnovu v jezuit:ntru a další v letním táboře u Ženevského jezera. ue se mi nedařilo a začínala jsem znovu, prosila o pomoc, ) milost, prosila o modlitbu. A za všemi věcmi, které jsem >yly nejvíce život měnícími částmi práce ty, které jsem : chvíle, kdy jsem si dovolila - spíše se přinutila - zastaočívat, dýchat, napojit se. Zjistila jsem, že v tom je život. Radost. .ném případě nejsem na konci té pouti. Ale ušla jsem po .sné nové cestě dost dlouhý kus na to, abych věděla, že :hci strávit zbytek svých dní. Je mi téměř čtyřicet, cítím .ivě v krizi středního věku a tímhle způsobem chci prožít polovinu svého života . .rd Rohr říká, že dovednosti, které vás provedou první ou života,jsou naprosto nepoužitelné pro drl,lhou polovich zašla ještě dál: dovednosti, které jsem získala a jež mi lajně dobře sloužit v první polovině života, mi ve skuteč sloužily ani trochu,jak jsem zjistila při bližším prozkoudělaly mě zodpovědnou, schopnou a velmi, velmi unaveělaly mě výkonnou a praktickou a kousek po kousku, rok mě čím dál tím více vzdalovaly od vřelé, rozmarné ženy, sem bývala ... a která mi chyběla. t, že jsou dva hříchy, které tu vstupují do hry, nenasytnost - touha uniknout a touha dokazovat, a to v tomto pořa poznat a zažít naprosto všechno a chci být vnímaná jako tě schopná. Opakem nenasytnosti je vážnost v nejširším 1yslu, což není zrovna má parketa. A opakem pýchy, dalo :t, je zranitelnost - v zásadě říct tak tohle jsem já - žádný r obraz, žádný kouř a zrcadla, žádné výkony a úspěchy. ·m já, se všemi svými limity, se všemi svými slabostmi.

Loď uréená

k ztroskotání

Je to, jako kdyby Bůh, ve svém milosrdenství a moudrosti, otiskl své ruce do těchto dvou zranění mého života, touhy dokazovat a touhy unikat, a v tomto otisku je pozvání. Učím se v zásadě stát tam, kde jsem, přirozená a někdy unavená. Nenápadná, maximálně neokázalá. Zato přítomná, napojená a hluboce zakotvená v lásce Boha, která mění vše. Mou modlitbou je, aby pro vás tato kniha byla tisíci pozvánkami prosakujícími z každé stránky. Výzvou, abyste opustili hlubokou tíhu srovnávání, soutěživosti a vyčerpání a přetvořili je v život nesoucí smysl, propojení a bezpodmínečnou lásku.

SHAUNA NIEQUIST

Kejijle ~tí,

-šij!ep~tí MÍSTO TOUHY PO DOKONALOSTI ŽIJTE PLNOHODNOTNÝ ŽIVOT PLNÝ LÁSKY A SPOJENÍ Z anglického originálu Present Over Perfect, přeložila Eva Hrivná_ková. Vydal DOBROVSKY s.r.o., Květnového vítězství 332/31, 149 00 Praha 4, v edici Knihy Omega v roce 2017. Odpovědná redaktorka: Mgr. Lýdie Nevřelová Jazyková korektura: Ivana Jachková Obálka: Jiří Miňovský- ARBE Předtisková příprava: Pavel Tůma - RITA Tisk: EUROPRINT a.s. ISBN 978-80-7390-616-0 Knihy z edice Knihy Omega můžete zakoupit na: www.knihydobrovsky.cz, www.knihyomega.cz e-mail: nakladatelstvi@knihydobrovsky.cz tel.: +420 267 915 405

PŘESTAŇTE USILOVAT O DOKONALOST A ZAČNĚTE ŽÍT