Issuu

Kamila

Němečková

Kapitoly

k nenáboženské spiritualitě

,,"1"''1"'"'""""

mpachovi za cenné rady k textu knihy 1kovi za její vydání.

Obsah

E- NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR

.ské spiritualitě/ Kamila Wl6. - 78 stran

Němečková.

- Pra-

Úvod

1. Druhý režim (modus) vědomí

2. Mystika a spiritualita

:130.123.4 "316.72/.75(1-15)" 13 "316.423

)vý kontext

Zkušenost

Šamanismus

Změněné stavy vědomí

27 38

5. Původ pojmu spiritualita, etymologické hledisko

6. Náboženství a spiritualita - spiritualita a religiozita

7. Vynoření nenáboženské spirituality

8. Vymezení pojmu spiritualita

2016

Mysterijní kulty

Historie zkoumání psych edelik

:ha PhDr. Markéta Poláková Ph.D.

-1

vedení

3. Mysticismus

:hovní aspekty- 21. století . století .toletí

n ečková,

vnitřního

Čeští badatelé a jejich vymezení pojmu spiritualita

Problematika definování spirituality

Závěr

Poznámky

Bibliografie

Uvod

Spiritualita se na počátku 21. století opětovně dostává do popře dí zájmu. Její současné oživení zejména v podobě nenáboženské (neinstitucionalizované) spirituality, a zároveň i narůstající zájem o toto téma ve vědě, je třeba brát vážně. Trend návratu duchovnosti je čímsi zásadním, co se projevuje jako znamení ducha doby. Všude se rozlézající bezhodnotovost, která je potomkem mechanistického přístupu novověké vědy, dnes živená postmoderním relativismem, nás nechává stát jako osamě lé monády na okraji samotného bytí. Naše společnost je hladová po smyslu a naději a současný bouřlivý rozvoj lidové a alternativní spirituality vycházející z hlubin kolektivního nevědomí je právě jednou z kompenzací této lidsky neúnosné situace. Henryk Skolimowski 1 nám na přelomu tisíciletí ve své filozofii účasti připomenul, že náš svět potřebuje opravu a léčbu. Stejně tak jako naše duše. Vybrali jsme si vývoj reprezentovaný určitým druhem vědomí a zapomněli jsme používat způsoby vnímání, které jsou citlivé k tajemství a nekonečně složité komplexnosti života. Kultivovali jsme intelekt, ale naprosto jsme rezignovali na kultivaci mysli. Spiritualita prožívá renesanci, avšak je nutno podotknout, že ještě nemáme mnoho přehledových teorií nebo výzkumných metodologií, které by konstrukt nenáboženské spirituality obšírněji uchopovaly, a jednotná koncepce pojetí jejího studia zatím chybí. V tomto příspěvku bych se ráda pokusila zmapovat oblasti, které považuji za důležité k pochopení fenoménu spirituality. Nejprve zařadím spiritualitu do širšího kontextu lidských způ sobů poznání (druhý modus vědomí), ozřejmím historicky její nejvýznamnější podobu (mystika) a zmíním některé projevy

Úvod

neinstitucionalizované spirituality v historii. Následně poukážu na různé způsoby (změněné stavy vědomí), kterými lidé od nepaměti duchovních prožitků a obecně zkušeností a informací plynoucích z druhého modu vnímání dosahovali. Jako významné se jeví zjištění, že naše západní kultura je relativně monofázová, tedy zaměřená na běžné, každodenní vědomí, zatímco většina kultur v historii byla přirozeně polyfázová. Pokusím se vystihnout vztahy, které panují mezi spiritualitou, mystikou a změněnými stavy vědomí a mezi spiritualitou, náboženstvím a religiozitou. Teprve po vystavění této nosné základny umožňující srozumitelnější uchopení duchovní dimenze člověka, nastíním aspekty, které vedly k vynoření nenáboženské spirituality v druhé polovině dvacátého století. Zde budu zohledňovat i změnu pohledu na svět, kterou přinesla kvantová fyzika anebo moderní výzkum psychedelik a jeho vliv v podobě masového průlomu do transpersonální oblasti. Závěr této studie věnuji problematice vymezení spirituality, které není v současné době jednotné a zahrnuje ně kolik zcela odlišných přístupů k tomuto tématu. Přestože je kniha spíše odborným pojednáním, snažila jsem se předat své poznání, že naše duchovní stránka k nám patří, že není pevně usazena někde v nebi, ale odkazuje na dech života. Prožíváme ji častěji, než si uvědomujeme, v zaplavení krásou, v prožitku hrůzy i soucitu, ve schopnosti cítit posvátné, v umění poddat se jinakému a v mnoha dalších projevech. Tlak na otevřenost k jiným zkušenostem sílí, měli bychom umět žít v obou světech a čerpat z bohatosti našich vlastních potenciálů.

Úvod

[ 1. kapitola

Druhý režim (mod1

Lidská mysl, jak připomíná v historii řé dvojího způsobu poznání a získávání in vesmíru. První režim poznání je jednc né, každodenní vnímání propojené s r subjekt-objektové, naukové, logické a l fragmentace (rozdělení na části), rozliše Druhý režim poznání je vícestavový, rituální a nelokální, uchopující realitu v< cendentní přímé zažití skutečnosti. Co můžeme zařadit do druhého moct se projevuje ve spiritualitě a jejích rozličr a projevech (přičemž spirituální dimen; musí prolínat s následujícími projevy dr

• v intuici, ať už je zohledněna v široké1 jako samotný specifický přístup ke sv vstupech (jako jsou např. intuitivní n vhledy, které může mít vědec ve své počinku, když racionální mysl „vypn • v imaginaci a jejích rozmanitých poc • ve snech a snění • v poezii a v umění, v hudbě • v plně prožívaném tanci a sportu • v lásce a zamilovanosti (spirituální p druhého) • v prožitku krásy (např. zaplavení krá~ • v prožitku soucitu a vcítění do druhé • v schopnosti morálního úsudku

Druhý režim (modus)

vědomí

spirituality v historii. Následně poukážu stavy vědomí), kterými lidé od nepatků a obecně zkušeností a informací plydu vnímání dosahovali. Jako významné západní kultura je relativně monofázová, té, každodenní vědomí, zatímco většina 1rozeně polyfázová. Pokusím se vystihnout !Zi spiritualitou, mystikou a změněnými ,iritualitou, náboženstvím a religiozitou. to nosné základny umožňující srozumi)vní dimenze člověka, nastíním aspekty, nenáboženské spirituality v druhé poloZde budu zohledňovat i změnu pohledu kvantová fyzika anebo moderní výzkum r podobě masového průlomu do transperéto studie věnuji problematice vymezení v současné době jednotné a zahrnuje ně 'ístupů k tomuto tématu. íše odborným pojednáním, snažila jsem ie naše duchovní stránka k nám patří, že kde v nebi, ale odkazuje na dech života. !Ž si uvědomujeme, v zaplavení krásou, t u, ve schopnosti cítit posvátné, v umění , mnoha dalších projevech. Tlak na oteostem sílí, měli bychom umět žít v obou tosti našich vlastních potenciálů. 1ěné

Úvod

[ 1. kapitola ]

Druhý režim (modus) vědomí Lidská mysl, jak připomíná v historii řada badatelů, je schopna dvojího způsobu poznání a získávání informací o světě a povaze vesmíru. První režim poznání je jednostavový, tedy naše běž né, každodenní vnímání propojené s racionálním úsudkem. Je subjekt-objektové, naukové, logické a lokální a jeho úkolem je fragmentace (rozdělení na části), rozlišení, analýza a klasifikace. Druhý režim poznání je vícestavový, intuitivní, poetický, spirituální a nelokální, uchopující realitu vcelku a umožňující transcendentní přímé zažití skutečnosti. Co můžeme zařadit do druhého modu poznání? Tento modus se projevuje ve spiritualitě a jejích rozličných podobách, stupních a projevech (přičemž spirituální dimenze člověka se může a nemusí prolínat s následujícími projevy druhého režimu poznání): • v intuici, ať už je zohledněna v širokém bergsonovském 1 pojetí jako samotný specifický přístup ke světu nebo v jednotlivých vstupech (jako jsou např. intuitivní neočekávané a osvětlující vhledy, které může mít vědec ve svém výzkumu, během odpočinku, když racionální mysl „vypne") • v imaginaci a jejích rozmanitých podobách a projevech • ve snech a snění • v poezii a v umění, v hudbě • v plně prožívaném tanci a sportu • v lásce a zamilovanosti (spirituální přenos na zbožštěného druhého) • v prožitku krásy (např. zaplavení krásou přírody) • v prožitku soucitu a vcítění do druhého • v schopnosti morálního úsudku

Druhý režim (modus)

vědomí

•

a také třeba v prožitkových psychologických technikách (říze ná imaginace, hypnagogická představivost, rodinné konstelace, art terapie, holotropní dýchání, a řada dalších).

Druhý modus vědomí má různou intenzitu, hloubku (nakolik jsme v něm ponořeni a uvědomujeme si sami sebe) a délku trvání. Může mít podobu jemného intuitivního záblesku, vhledu, citově duchovního pohnutí, přívalu nebo závanu inspirace či předtu chy, deja-vu (pocit již jednou viděného, zažitého), synchronicity2 (neobyčejná shoda okolností) nebo změněného stavu vědomí (ZSV), který je v opozici ke stavu bdělosti a může se dostavit při zážitku silného vrcholového okamžiku v extrémních životních situacích (při porodu, dopravní nehodě aj .), déle trvajícího stavu tvůrčího vytržení, kontemplativního ponoření, zážitku pod vlivem psychedelik či vyvolaném dechem, zvukem, pohybem, fyzickou nebo psychickou deprivací aj. Každý najdeme ve svém životě řadu projevů druhého modu poznání. Myslíme na někoho, kdo nám za chvíli zavolá, nebo ho potkáme, pustíme si film, nebo otevřeme náhodně knihu, kde najdeme odpovědi na problémy, které zrovna v daném období řešíme. Zamilovaným utíká čas mnohem rychleji, mnozí zažívají stavy podivného vytržení či pocity stavů průzračnosti. Robert Johnson (psychoanalytik jungiánského typu, jež napsal řadu knih týkajících se nevědomí, vnitřního světa a mýtů) popisuje půlhodinu, která poznamenala celý jeho život. Stál nad svým rodným městem, pár týdnů po nehodě, ve které přišel o nohu a málem i o život, a najednou spatřil, že město je prosvícené ještě jiným světlem, než je obvyklé sluneční. Jako by domy, budovy a stromy zářily zevnitř. Tento zážitek trval jen chvíli, ale byl rozhodujícím momentem pro jeho další směřování. Také můžeme zažít náhlé osvícení jistotou, že jsme k něčemu, co je naše vlastní, povoláni. To se stalo třeba Carlu Gustavu Jungovi, když v době, kdy rozhodoval o svém budoucím studiu, narazil v knize, kterou četl, na pro něj podstatnou skutečnost: Vtom se mně náhle prudce rozbušilo srdce, musel jsem vstát a popadnout dech. Pociťoval jsem 11

Druhý režim (modus)

vědomí

nejvyšší vzrušení, neboť jsem bleskovým mě nemůže existovat jiný cíl než psychiat zkušeností biologických a duchovních fa~ a nikde nenalezl."3 Jsou známé příběl výzkumný problém vyřešili inspirací, například Kekulův objev struktury ber velkou studnicí informací o našem ž ných energií kolektivního nevědomí odkazů na výklady snů vládců, který1 význam. V domorodých kulturách se ly celé komunitě a šamanské zasvěcer cesty a ponory ve snech.

Z naší kultury byl bohužel respekt k I vědomí, zejména jeho duchovní strán~ něn. Výjimečnost, která pro nás však r skutečnosti, že se tak stalo poprvé v ctě historie, zjistíme, že religionistické, ant1 studie jednoznačně dokládají nepřítom chyběly znaky duchovního přístupu ke lečnost je dnes relativně monofázová, to na obvyklý bdělý stav vědomí, který je telný a normální a je i jedinou fází vědc ní informací o světě. Avšak v historii si ] tí, které přicházely z druhého modu v, hlubších rovin tohoto režimu vstupov. stavů vědomí. Antropologické výzkumy že většina lidských společenství vyžac a zkušeností přes polyfázové vědomí a· např. šamanem, nebo všemi příslušník rituálů. 4 Na základě studia těchto stavů řitelně jsme podcenili plasticitu lidského i potenciálních stavů."5 Antropologický vý doložil, že ze zkoumaných 488 společe1 jich 437 má jednu nebo více kulturně ných stavů vědomí. Lidé od nepaměti na změnu svého vědomí. Musíme však r

Druhý režim (modus)

vědomí

Kamila Němečková

Kapitoly k nenáboženské spiritualitě Vydalo nakladatelství Carpe Momentum v Praze roku 2016 Odpovědný redaktor David Frank Kresba na obálce Mirka Vitásková Sazba & typografie martin.tresnak@gmail.com Tisk FINIDR, Český Těšín Vydání první

Carpe Momentum s. r. o. 1269/42, Praha 4 www.carpemomentum.cz

Hněvkovská

ISBN 978-80-905334-3-1

Mgr. et Mgr. Kamila Němečková Ph.D. je kulturoložka a právnička. Po ukončení Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a před následným studiem na Katedře teorie kultury Filozofické fakulty UK pobývala osm let v zahraničí, ve Francii, Švýcarsku a v Číně. Ve svých přednáškách a textech se zaměřuje na interdisciplinární studium spirituality a zabývá se poradenstvím v této oblasti.

111111111111111111111 111111111

9 788090 533431

t.111"·\l„11i,·11111111