0260187

M i chael Greger MD

'V

"'

NEZEMRIT Objevte potn,viny. které prokazatelně pomáhají prevenci před onemoc11é11ím a prodlouží vám život.

fn okH

Obsah PŘEDMLUVA

6

ÚvoD

IO

ČÁST 1 I.

]AK NEZEMŘÍT NA SRDEČNÍ CHOROBY

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

}AK NEZEMŘÍT NA CHOROBY PLIC

29 42

}AK NEZEMŘÍT NA CHOROBY MOZKU

55

}AK NEZEMŘÍT NA CHOROBY ZAŽÍVACÍHO TRAKTU

77

}AK NEZEMŘÍT NA INFEKČNÍ CHOROBY

]AK NEZEMŘÍT NA DIABETES }AK NEZEMŘÍT NA VYSOKÝ KREVNÍ TLAK }AK NEZEMŘÍT NA CHOROBY JATER }AK NEZEMŘÍT NA RAKOVINU KRVE

IO.

}AK NEZEMŘÍT NA CHOROBY LEDVIN

I I.

]AK NEZEMŘÍT NA RAKOVINU PRSU

12.

13.

14.

I 5.

}AK NEZEMŘÍT NA SEBEVRAŽEDNÉ DEPRESE }AK NEZEMŘÍT NA RAKOVINU PROSTATY }AK NEZEMŘÍT NA PARKINSONOVU CHOROBU

]AK NEZEMŘÍT

NA IATROGENNÍ CHOROBY

93 rr5 127 149 163 173 187 207 221 236 250

ČÁST 2 ÚVOD

DOPORUČENÉ DENNÍ DÁVKY PODLE DOKTORA GREGERA LUŠTĚNINY BOBULOVITÉ OVOCE JINÉ OVOCE BRUKVOVITÁ ZELENINA LISTOVÁ ZELENINA JINÉ DRUHY ZELENINY

LNĚNÁ SEMÍNKA OŘECHY A SEMENA BYLINKY A KOŘENÍ CELOZRNNÉ POTRAVINY NÁPOJE

CVIČENÍ ZÁVĚR

Po DĚKOVÁNÍ

42 4

PŘÍLOHA: DOPLŇKY STRAVY

42 5 431

POZNÁMKY

PRVNÍ KAPITOLA

nezemřít srdeční choroby

Jak na

Představte

si, že by teroristé vyrobili biologickou zbraň, která by zabíjela téměř čtyfi. sta tisíc Američanů ročně. To odpovídá jedné osobě za osmdesát tři vteřin, každou hodinu, pořád dokola, rok za rokem. Taková pandemie by neopouštěla první stránky novin. Povolali bychom armádu a svolali největší lékař­ ské kapacity, aby se našel lék na takový bioteroristick.ý mor. Zkrátka, nepřesta­ li bychom, dokud by teroristé nebyli zastaveni.

Tyto tisíce a miliony lidí však neumírají v důsledku hrozby, které by se nedalo předejít. Nemoc, která zabíjí ročně víc lidí než všechny předchozí vállcy dohromady, můžeme zastavit: ne v laboratořích, ale přímo v obchodech s potravinami, kuchyních a jídelnách. K boji proti ní nepotřebujeme vakcíny ani antibiotika. Postačí nám vidlička.

Jak je něco takového vůbec možné? Pokud tu máme epidemii takového rozsahu, které se ovšem dá předcházet, proč to neděláme?

Zabiják, o kterém hovořím, se jmenuje ischemická choroba srdeční a týká se téměř každého, kdo vyrostl na standardní západní stravě. (V Evropě jsou ischemické choroby srdeční nejčastější příčinou úmrtí způsobenou nemocemi oběhové soustavy: zapříčiňují přes 28 tisíc úmrtí na 100 tisíc obyvatel. y Čes­ ké republice zemře na nemoci oběhové soustavy každý rok téměř dvojnásobný pačet lidí, než kolik jich podlehne nádorovým onemocněním. Česká republika žel patří mezi evropské země s nejvyšší stél,ndardizovanou mírou úmrtnosti v důsledku ischemické choroby srdeční. Pozn. red.)

Zabiják

číslo

jedna

Zabijákem číslo jedna jsou nánosy tuku na stěnách našich tepen, kterým se ří­ ká aterosklerotické pláty. U většiny Američanů, kteří vyrostli na konvenční

30 I J.IIK NEZl,MkíT stravě,

se tyto pláty hromadí v koronárních tepnách ~ krerních cévách, které

,,korunují" srdce ( odtud koronární) a zásobují ho

okysličenou

krví.

Hromadě­

ní těchto plátů, zvané ateroskleróza nebo arterioskleróza, z řeckých slov athere (céva) a sklerosis (tndnutí), se projevuje jako tuhnutí tepen, jež způsobují váčky

hmoty bohaté na cholesterol, která se kumuluje ve vnitřní stélce cév. Je

to proces, který trvá desítky let, pomalu zabírá prostor uvnitř tepen a zužuje otvor pro průtok krve. Omezený tok krve do srdečního svalu může vést k bolesti a tlaku v hrudní oblasti, angině pectoris, především při námaze postižených osob. Pokud plát praskne, může krevní sraženina tepnu ucpat. Tato náhlá blokace průtoku kne mření části

může způsobit

infarkt, který vede k poškození nebo odu-

srdce.

Možná se vám teď vybaví vzpomínky na přátele nebo příbuzné, kteří po léta trpěli bolestmi na hrudníku a zhoršeným dycháním, než této nemoci nakonec podlehli. Nicméně pro většinu osob, které náhle zemřou na srdeč­ ní onemocnění, může být jejich první symptom zároveň posledním. 1 Lékař pak již jen zkonstatuje, Že došlo k „náhlému

srdečnímu

Úmrtí". To nastává,

pokud pacient zemře do hodiny poté, co se symptom objeví. Jinými slovy, vůbec

si nemusíme být rizika

vědomi

až do chvíle, kdy je už

pozdě.

Cítíte se

zcela zdrávi·~ a za hodinu už můžete byt navždy pryč. Proto je tak důležité srdečním onemocněním především předcházet, dět,

aniž byste nutně museli vě­

že se vás akutně týkají.

Mí pacienti se

často

domnívají, Že

onemocnění

srdce jsou

hlavně důsled­

kem stárnutí. Chápu, proč je tento chybný názor tak rozšířený. Vždyť srdce každého z nás

udeří bčhem průměrné

délky Života miliardkrát. To ale nezna-

mená, že je srdce něco jako strojek, který se opotřebením po nějaké době prostě

zasekne!

Existuje velké množství důkazního materiálu o tom, Že se ve velkých čás­ tech svčta epidemie ischemické choroby srdeční vůbec nevyskytovaly. Napří­ klad v Projektu China-Cornell-04ord (známém jako Čínská studie) výzkumníci zkoumali strarnvací návyky a výskyt chronických nemocí u stovek tisíc

čín­

ských venkovanů. V provincii Kuej-čou, regionu, který obývá půl milionu lidí, nebylo mezi muži do pětašedesáti let během tří let zaznamenáno jediné Úmrtí spojené s chorobami céY. 2 Během

30. a 40. let 20. století západní lékaři pracující v Široké síti misijních

nemocnic v subsaharské Africe zjistili, Že mnoho chorob, které decimují obyvatele v takzvaně rozvinutých zemích, se v Africe dě,

téměř

nevyskytuje. V Ugan-

zemi ve východní Africe s třicetimilionovou populací, byla ischemická cho-

roba srdeční popsána jako „téměř se nevyskytující" 3 •

JAK NEZEMA.IT NA SRDEČNÍ CHOROBY

I

31

Ale není to tak, že lidé těchto národů umírali prostě v mladším věku na jiné nemoci, takže se u nich srdeční choroba vyvinout nestačila? Ne. Lékaři srovnávali výsledky pitev Uganďanů a Američanů, kteří zemřeli ve stejném věku.

Zjistili, že z 632 lidí pitvaných v Saint Louis v Missouri utrpělo 136 infarkt.

A ze 632 stejně starých Uganďanů? Jeden jediný. U Uganďanů je výskyt infarktu až stokrát méně častý než u Američanů. To lékaře natolik šokovalo, že zkoumali pfíčiny úmrtí u dalších 800 Uganďanů. U více než 1 400 úmrtí se pitvou prokázal pouze jeden pfípad malé, uzdravené srdeční léze, což znamená, že infarkt ani nebyl příčinou úmrtí. Tehdy i dnes jsou ve vyspělém světě choroby srdce zabijákem číslo jedna. Ve střední Africe byly natolik w.ácné, že zapříčinily smrt méně než jednoho člověka z tisíce.+ · Z imigračních studií vyplývá, Že tato odolnost vůči chorobám srdce není pouze něčím, co mají Afričané v genech. Když se lidé přestěhují z oblastí, kde je riziko nízké, do oblastí s vysokým výskytem tohoto postižení, počty onemocnění raketově stoupají, protože tito lidé se přizpůsobují místní stravě a návykům. 5 Ony neuvěřitelně nízké počty srdečních onemocnění v zemědělských oblastech Číny a Afriky jsou přičítány výjimečně nízkým hladinám· cholesterolu u místních obyvatel. Ačkoliv se čínská a africká strava liší, mají některé společ­ né rysy: základ obou tvoří rostlinná strava, obiloviny a zelenina. Při konzumaci takového množství vlákniny a naopak minimálního nmožství živočišných tuků se hladina cholesterolu drží průměrně pod hranicí 150 mg/ dl, 6•7 podobně jako u lidí, kteří se dnes stravují vegansky. 8 Co tohle všechno tedy znamená? Znamená to, že pokud j~e o choroby srdce, máme na výběr.

Kdybychom se podívali na chrup lidí, kteří žili více než tisíc let před vynálezem zubního kartáčku, zjistili bychom, Že se u nich téměř nevyskytoval zubní kaz. 9 Žádné dentální nitě, přesto žádný kaz. V té době totiž ještě _neexistovaly sladkosti. Důvodem, proč se dnes lidem kazí zuby, je fakt, že potěšení ze sladkých dobrot vyváží i náklady a nepříjemnost zubařského křesla. Také si samozřej­ mě občas tento požitek dopfeju - mám výhodné pojištění! Ale co když se budeme místo plaku na zubech bavit o plaku aterosklerotickém, který se tvoří v našich tepnách? Teď už nejde o odstraňování zubního kamene. Jde o život a smrt.

Choroby srdce jsou nejčastějším důvodem, proč my a naši blízcí umíráme.

Samozřejmě je jen na nás, jak se rozhodneme stravovat a žít, ale neměli bychom se snažit tato rozhodnutí dělat vědomě, na základě studia předvídatel­ ných důsledků našich činů? Tak jako bychom se mohli vyhýbat sladkému, které nám ničí zuby, můžeme se vyhýbat trans-tukům, nasyceným tukům a pokrmům plným cholesterolu, které nám ucpávají tepny.

JAK NEZEMfllT NA SRDEČNÍ CHOROBY

I 33

n1, k ryuj.itl omega 3 mutnyc:h kyselin nemá v každodenn:I kllnickc prw

lidné opowibuniuí. kladě

Co mají tedy lékafi dčlat, když jejich pacienti na ú-

dopotUteni Americké uociace pro choroby 1.n:kc· (Amerk,1m H-ean

Association) doplňky ~tra'lly 5 ryl,1m Qlejem vyladujii Ředitel oddelení lipidů.

a Jnrtahoosmu v Mount Sinai C'ardiovi51c-ular Institute k tom.u ll.tdč tčclrt-o výsledků

dali!ikh negatlvnkh meta-mal

~li 2»t.a'lllt pruun ,•c:lmi \ ~

rybím olejem

Onemocnění

I

řiň:

..,.,la d,.

b„chom mJ lek.tři

vch a široůt propapanýdi doplnkfa stn.l')'

u

srdce

začíná

už v

dětství

Studie publikovaná v roce 1953 v Journal ef the American Medical Association radikálně změnila naše chápání rozvoje onemocnění srdce. Vědci provedli sérii 300 pitev amerických obětí korejské války, jejichž prúměmý věk byl dvacet dva let. Bylo šokující, že 77% vojáků již mělo viditelné projevy aterosklerózy. Někteří měli tepny blokované až z 90 % nebo více. 20 Studie „dramaticky prokázala, Že aterosklerotické změny se v tepnách objevují již roky či dekády předtím, než se ischemická choroba srdeční začne klinicky projevovat". 21 Pozdější studie obětí nehod ve věku od tří do dvaceti šesti let ukázaly, že tzv. tukové proužky - první stadium aterosklerózy - se objevují u téměř všech amerických dětí ve věku deseti let. 22 Mezi dvacátým a čtyřicátým rokem se tyto proužky mohou změnit na plně rozvinuté pláty, jaké bylo možné vidět u ~ojáků z korejské války. A kolem čtyřiceti nebo padesáti nás mohou začít zabíjet.

Otázkou pro vás tedy není to, jak onemocnění srdce předcházet, ale jestli chcete zvrátit onemocnění, kterým již pravděpodobně trpíte .

Jak brzy se tyto tukové proužky začínají objevovat? Arterioskleróza (ztluštění cév, stav předcházejíd ateroskleróze - pozn. red.) se mµže začít rozvíjet již před narozením. Italští vědci zkoumali tepny plodů ze samovolných potratů a nedonošených novorozenců, kteří zemřeli krátce po porodu. Ukázalo se, že v tepnách plodů, jejichž matky měly vysoké hladiny LDL cholesterolu, se s vyšší pravděpodobností vyskytovaly aterosklerotické léze. 23 Z těchto závěru vyplývá, že ateroskleróza nemusí začínat špatnou výživou v dětství, ale dokonce již v těhotenství.

Dnes je pro nás již samozřejmostí, že kny v těhotenství by neměly kouřit ~ pít alkohol. Ale zcela zásadní je také dodržování zdravého stravování.

34

I JAK NEZEMŘÍT

Podle Williama C. Robertse, šéfredaktora American Journal ef Cardiology, je hlavním ri~ikovým faktorem pro vznik aterosklerotických plátů cholesterol, konkrétně zvýšená hladina LDL cholesterolu v krvi. 24 LDL cholesterolu se skutečně přezdívá „špatný" cholesterol, protože způsobuje ukládání zásob cholesterolu v tepnách. 25 Aby se významně snížila hladina LDL cholesterolu, je potřeba výrazně snížit konzumaci tří potravin Či jejich složek: 1) trans-tuků, které obsahují zejména průmyslově zpracované potraviny a přirozeně maso a mléčné výrobky; 2) nasycených tuků přítomných v Živočišných produktech a v takzvaném Junk food (nezdravé jídlo nízké nutriční hodnoty); a 3) v jisté míře také cholesterolu z Živočišných produktů, obzvláště vajec. 26 Všimli jste si, že se tu jeden motiv stále opakuje? Tři hlavní posilovače špatného cholesterolu - nejrizikovějšího faktoru pro zabijáka číslo jedna - mají své zdroje v Živočišných produktech a zpracovaném jídle bez výživové hodnoty.

To pravděpodobně vysvětluje, proč se obyvatelům oblastí, kde převládá tradiční, většinou nezpracovaná rostlinná strava, epidemie onemocnění srdce tak úspěšně vyhýbá.

Je to cholesterolem, hlupáci!

Doktor Roberts není jen přes třicet let šéfredaktorem American Journal ef Cardiology, je také výkonným ředitelem Baylorova institutu pro srdeční a cévní choroby (Baylor Heart and Vascular Institute) a autorem více než tisíce odborných publikací a řady učebnic kardiologie. Ví, o Čem mluví.

Ve svém úvodníku „Je to cholesterolem, hlupáci!" doktor Roberts uvádí, že existuje pouze jeden opravdový rizikový faktor pro rozvoj ischemické choroby srdeční: cholesterol. 27 Můžete být obézní, mít cukrovku, kouřit a nehýbat se, a přesto se u vás nemusí rozvinout ateroskleróza, pokud je hladina cholesterolu ve vaší krvi dost nízká.

Optimální hladina LDL cholesterolu je 50 nebo 70 mg/ dl a samozřejmě čím nižší, tím lepší. Tyto hodnoty máme při narození, mají je ty skupiny obyvatel, které nejsou onemocněními srdce ohroženy, a je to také hladina, při které se rozvoj aterosklerózy zastavuje, jak ukázaly výzkumy snižování cholesterolu. 28 Hodnota 70 mg/ dl LDL cholesterolu odpovídá celkové hodnotě cholesterolu asi 150, pod touto hranicí nebyla ve známé studii Framin9ham Heart Study, projektu, který po generace zkoumal rizikové faktory onemocně­ ní srdce, zaznamenána žádná Úmrtí na ischemickou chorobu srdeční. 29 Cílem pro naše obyvatelstvo by tedy mělo být udržení hladiny cholesterolu pod touto