Issuu

(

Nakladatelství Carpe Momentum d ě kuje panu Karlu Janečkovi a rovn ěž coworkingovému centru Creative Gate za laskavou podporu při vydání této knihy

Obsah

KATALOGIZACE V KNIZE- NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Bache, Christopher M. [Living classroom. Česky) Živá třída : vyučování a kolektivní vědomí / Christopher M. Bache ; z anglického originálu The living classroom: teaching and collective consciousness ... přeložil Petr Lisý. - Vydání v českém jazyce první. - Praha : Carpe Momentum, 2015. - 331 stran. 159.922 * 165.12 * 316.6:159.922.27 * 159.9.019 * 371.133 * 37.064.2 * 130.1/.3 * 2-587.7 * 165-028.82 - rozvoj osobnosti -vědomí

kolektivní vědomí transpersonální psychologie rozvoj osobnosti vzdělávání

pedagogická praxe učitel a žák duchovní zkušenosti nové paradigma monografie

Předmluva Poděkování

Úvod

Část I

Vyvstávání polí vědomí

Kapitola 1 Kapitola 2 Kapitola 3

Rezonance ve třídě - - - Skupinová pole, skupinové mysli Věda o polích - - - - - -

Část li Kapito la 4 Ka pitola S

Práce s poli vědomí

Část Ill

Vyučování v živém vesmíru

Kapitola 6

Probuzení ve třídě

Práce s poli Konverzace World Café -

- - -

159.9- Psychologie [17) Příběhy studentů Tato kniha ani žádná její část nesmí být kopírována, rozmnožována ani jinak šířena bez písemného souhlasu vydavatele. Všechna práva vyhrazena. Žádná část této knihy se v jakékoli podobě či jakýmikoli prostředky, elektronickými či mechanickými, včetně fotokopií, nahrávek či jakéhokoli systému archivace či zpřístupnění informací, nesmí reprodukovat bez písemného souhlasu nakladatele. The Czech translation of this book is made possible by permission of the State University of New York Press © 2008, and may be sold only in the Czech Republic and Slovakia.

Úvod Kapitola 7 Kapito la 8 Kapitola 9 Kapitola 10 Kap ito la 11 Kapitola 12

Kde

začínáme

- - - - - pomocí psaní Duchovní zážitky - - - - Zážitky obrácení Dotyk smrti Osobní objevy -

Léčení

Doslov k českému vydání Poznám ky Bibliografie Biografie autora-

entum děkuje panu Karlu Janečkovi centru Creative Gate ,dání této knihy

Obsah

WDNÍ KNIHOVNA ČR

lassroom. Česky] ktivní vědomí/ Christopher M. Bache; g classroom: teaching and collective ,sý. - Vydání v českém jazyce první. - Praha : stran.

(2.2 7 • 159.9.019 • 371.133 * 37.064.2 *

~í být kopírována, rozmnožována a ni jinak šířena e. Všechna práva vyhrazena. Žádná část této knihy >rostředky,

elektronickými či mechanickými, včet ně ystému archivace či zpřístupnění informací, nesmí asu nakladatele.

; made possible by permission of the State University · be sold only in the Czech Republic and Slovakia.

.ty of New York Press, 2008

tum, 2015

Předmluva

Poděkování

Úvod

Část I

Vyvstávání polí vědomí

Kapitola 1 Kapitola 2 Kapitola 3

Rezonance ve třídě - - - - Skupinová po le, skupinové mysli Věda o polích - - - - - - -

Část li

Práce s poli vědomí

Kapitola 4 Kapitola 5

Práce s poli - - - Konverzace World Café -

Část Ill

Vyučování v živém vesmíru

Kapitola 6

Probuzení ve

třídě

39 68 100

137

164

- 191

Příběhy studentů

Úvod Kapitola Kapitola Kapitola Kapitola Kapitola Kapitola

7 8 9 10 11 12

Kde

začínáme

- Léčení pomocí psaní Duchovní zážitky Zážitky obrácení Dotyk smrti Osobní objevy - -

Doslov k českému vydání Poznámky Bibliografie Biografie autora-

217 22 1

234 245 264 277 291

301 309 323

330

(

cházející třídu s tou následující jemným, avšak způsobem.

Učitelé samozřejmě zažívají pravdu o privát Naši studenti nevědí to, co víme my a někdy ji: vést je k tomu, aby viděli to, co vidíme my. To

Uvod

Tato kniha je pozváním k prozkoumávání hluboké niternosti vyučo v~ní_ a dyna~iky kolektivního vědomí. Zabývá se jemnými propojemm1 z mysh do mysli a od srdce k srdci, která vznikají mezi učiteli a studenty ve třídách, a to sice neúmyslně, ale příliš často na to, s: jednalo o náhodu. Kniha se zabývá tím, co nazývám dynam1ckym polem mysli, a zkoumá vlivy, které kolem nás neviditelně působí během vyučování. Zabývá se rozvíjením skutečné kolektivní inteligence, která obratně integruje všechny mysli přítomné ve třídě do většího vzorce objevování a transformace. Zkrátka zve učitele aby se se svými studenty setkávali ve třídě, která bude živější a víc; propojená, než jsme si dosud mysleli, že je vůbec možné, a v procesu, který přivede jejich vyučování na vědomější úroveň. Jsem univerzitním profesorem přes třicet let, a čím déle učím tím více jsem přesvědčen o tom, že v mé třídě působí nějaká for~ ma kolektivního vědomí. Po léta pozoruji, jak se jakási kolektivní int~ligence ve třídě projevuje a propojuje jedince do zpola skrytých pro1ektů a vzorců. Zpočátku jsem nerozuměl tomu, co jsem viděl· můj systém přesvědčení takovou věc prostě nedokázal přijmout. Po~ stupně jsem však byl nucen utkat se s nemožným a začít myslet nemyslitelné. Skupiny mají mysl. Vykazují znaky skutečného vědomí a in:eligence. Pozoroval jsem, jak pole vlivu kolem kurzů, jež jsem vyucoval, narůstají a jak to, co se učilo v jednom semestru ovlivňu je učení probíhající v následujícím semestru. Ale tohle je ~emožné namítal jsem. Jsou to přece jiní studenti s oddělenou myslí a to~ hle je nový semestr. Měli bychom přece začínat pokaždé nanovo. Ale nebylo tomu tak. Zdálo se, že pod povrchem rozpisu semestrů pulzuje pravidelný rytmus učení, propojenost, která spojuje před-

ab:

Úvod

zdá, že na nějaké hlubší úrovni existuje skryté myslí, která se může ve třídách neočekávaně a Když přednáším, někdy se v mých preze !enky, u nichž se zdá, že jsem je vytáhl pří' v místnosti. Příklad, který si náhodně zvolím konceptu, se ukáže být přesným obrazem ne kterého studenta. Když zaslechnou, jak se k · nášky vrací jejich vlastní život, probudí to jE jako kdyby jejich mysli tajně spolupracova tohoto výsledku. Ale tohle jistě musí být jen dít něco jiného by byla akademická hereze. našich myslí je axiom moderního myšlení, hem svého akademického výcviku rovněž ir se mi takovéto věci staly, a to ne jednou, n) ,,náhod" je potřeba na to, aby překonaly a> jakékoli, já jsem je překročil. Propojenost m strovala v mých třídách během let tak čast o mnohem víc než jen o náhodu. Miluji vyučování. Miluji představovat st, dávat výzvy jejich přesvědčením a pomáhat ; soby vidění světa. A po celou dobu, co jsem chovním praktikujícím a provádím pravidel1 s meditací jsem začal na univerzitě a od té de ní různých druhů transformačních praxí. P pro mne nespočívá v náboženství, krédech se jedná prostě o pěstování uvědomování si ký průzkum hlubin psychiky, který rozvolř a postupně nás otevírá hlubší jasnosti, kt tyto dvě mé vášně - vyučování a duchovr to do pohybu události, které o třicet let p1 této knihy.

Úvod

cházející

třídu

s tou následující jemným, avšak nepřehlédnutelným

způsobem.

Uvod

k prozkoumávání hluboké niternosti vyučo vního vědomí. Zabývá se jemnými propojeod srdce k srdci, která vznikají mezi učiteli 1 to sice neúmyslně, ale příliš často na to, 1. Kniha se zabývá tím, co nazývám dynazkoumá vlivy, které kolem nás neviditelně í. Zabývá se rozvíjením skutečné kolektivní ě integruje všechny mysli přítomné ve třídě ování a transformace. Zkrátka zve učitele, r setkávali ve třídě, která bude živější a více osud mysleli, že je vůbec možné, a v proce·yučování na vědomější úroveň. rofesorem přes třicet let, a čím déle učím, ·n o tom, že v mé třídě působí nějaká forí. Po léta pozoruji, jak se jakási kolektivní •vuje a propojuje jedince do zpola skrytých átku jsem nerozuměl tomu, co jsem viděl; takovou věc prostě nedokázal přijmout. Po:en utkat se s nemožným a začít myslet ne[ mysl. Vykazují znaky skutečného vědomí jsem, jak pole vlivu kolem kurzů, jež jsem to, co se učilo v jednom semestru, ovlivňu sledujícím semestru. Ale tohle je nemožné, řece jiní studenti s oddělenou myslí a toli bychom přece začínat pokaždé nanovo. álo se, že pod povrchem rozpisu semestrů 1us učení, propojenost, která spojuje před-

Úvod

Učitelé samozřejmě zažívají pravdu o privátní mysli každý den. Naši studenti nevědí to, co víme my a někdy je zatraceně těžké dovést je k tomu, aby viděli to, co vidíme my. To ví každý. A přesto se zdá, že na nějaké hlubší úrovni existuje skrytá propojenost našich myslí, která se může ve třídách neočekávaně a dramaticky projevit. Když přednáším, někdy se v mých prezentacích objeví myšlenky, u nichž se zdá, že jsem je vytáhl přímo z někoho jiného v místnosti. Příklad, který si náhodně zvolím pro ilustraci určitého konceptu, se ukáže být přesným obrazem nedávného zážitku ně kterého studenta. Když zaslechnou, jak se k nim během mé před nášky vrací jejich vlastní život, probudí to jejich pozornost; je to, jako kdyby jejich mysli tajně spolupracovaly na dosažení právě tohoto výsledku. Ale tohle jistě musí být jen náhoda, křičíme. Tvrdit něco jiného by byla akademická hereze. Absolutní oddělenost našich myslí je axiom moderního myšlení, který jsem já sám bě hem svého akademického výcviku rovněž internalizoval. A přesto se mi takovéto věci staly, a to ne jednou, nýbrž mnohokrát. Kolik „náhod" je potřeba na to, aby překonaly axiom? Ať už je to číslo jakékoli, já jsem je překročil. Propojenost mysli sama sebe demonstrovala v mých třídách během let tak často, že se muselo jednat o mnohem víc než jen o náhodu. Miluji vyučování. Miluji představovat studentům nové nápady, dávat výzvy jejich přesvědčením a pomáhat jim objevovat nové způ soby vidění světa. A po celou dobu, co jsem učitelem, jsem také duchovním praktikujícím a provádím pravidelně svou duchovní praxi. S meditací jsem začal na univerzitě a od té doby pokračuji v provádě ní různých druhů transformačních praxí. Podstata duchovní praxe pro mne nespočívá v náboženství, krédech nebo dogmatech, nýbrž se jedná prostě o pěstování uvědomování si sebe sama a systematický průzkum hlubin psychiky, který rozvolňuje uzly, jež nás poutají, a postupně nás otevírá hlubší jasnosti, která leží uvnitř. Když se tyto dvě mé vášně - vyučování a duchovní praxe - spojily, uvedlo to do pohybu události, které o třicet let později vyústily v sepsání této knihy.

Úvod

(

Ve jménu profesionální etiky jsem vždy odděloval svůj osobní duchovní život od profesionálního vědeckého života, ale přesto jsem časem zjistil, že jeden ovlivňuje druhý. V mých třídách se začaly dít věci, které se zdály být uvedeny do pohybu událostmi, k nimž docházelo v mé duchovní praxi. Domácí průlomy způsobovaly šokové vlny mezi mými studenty na univerzitě. S tím, jak jsem během let postupně pronikal do hlubších stavů vědomí, narůstal počet studentů, na něž to mělo vliv, a tento vliv sílil. Bylo to, jako kdyby hloubka ovlivňovala šířku - jako kdyby hloubka a šířka byly dvěma různými rozměry jednolité tkáně vědomí. Jako profesor religionistiky jsem věděl, že různé duchovní tradice oslavovaly Jednotu, která je podstatou životní rozmanitosti, ale představoval jsem si tuto Jednotu jako čistě duchovní jev. Naivně jsem si myslel, že kdybych měl to štěstí opravdu takovou skutečnost zažít, proběhlo by to tak, že bych byl vtažen do jakéhosi stavu jednoty vědomí či neduálního uvědo mění. Neočekával jsem, že to bude mít dopad na tento hmatatelný svět, v němž si vydělávám na každodenní živobytí. Rozhodně jsem nečekal, že to zahrne mé studenty. Ale stalo se to. Mám podezření, že s tím, jak se praxe rozšiřující vědomí stávají běžnějším rysem naší kulturní krajiny, jiní učitelé také zažívají podobné rezonance, projevující se mezi nimi a jejich studenty. A vsadil bych se, že mnozí z nich byli těmito událostmi šokováni stejně jako já. Kulturní paradigma, které jsme zdědili skrze své vědecké vzdělá ní, nám nepomáhá takovým věcem porozumět; ve skutečnosti nás často zaslepuje vůči tomu, co se děje přímo před našima očima. Časem se tyto synchronistické rezonance staly natolik dominantní součástí mého vyučování, že jsem neměl jinou volbu, než se začít zabývat otázkou, co je řídí. Pozorně jsem sledoval, co se v mých třídách děje a experimentoval s možnostmi práce s těmito mocně působícími silami. Díky výzkumné dovolené, kterou mi poskytla univerzita, jsem v kapitole své knihy Dark Night, Early Dawn (Temná noc, brzký úsvit), publikované v roce 2000, zformuloval první nástin svého chápání této dynamiky. Tam však bylo zahrnuto do širšího rámce filosofického zkoumání, což omezuje možnost šíření těchto myšlenek mezi učiteli. Následovalo detailnější propracování těchto mých představ. Shromáždil jsem více vědecké dokumentace pod-

Úvod

porující koncepty, jež jsem navrhl. Ne~áv~~ vĚ umožnila dát těmto věcem formu souv1sle1s1 p1 zaměřené především na učitele. Doufám, že tatc hranice společenství zkoumajícího vědomí a 1 mezi učiteli na všech stupních škol. Kolektivní vědomí je představa, která v naš významu. V roce 1994 začala výzkumná labo~a Engineering Anomalies Research lab) na Pnr zkoumat, zda skupiny mohou mentálně ovlivň těné generátory náhodných čísel. O rok pozd son a Dean Radin tyto studie rozšiřovat a zkm globální koherence u případů, kdy se masová soustředí na zásadní zprávy přenášené mezin kapitola 3). V roce 1998 Institut noetických v tic Sciences) a Fetzer Institute, neziskové org, výzkum vědomí, společně sponzorovaly dvě ' zkoumající skupinové vědomí. V roce 2003 Fet kolektivní moudrosti nazvanou Centered on 0 okraj) a o rok později založil internetovou strá1 to tématu. V roce 2003 publikoval Rupert Shel o „rozšířené mysli" a o rok později časopis v (Co je osvícení?) věnoval celé jedno číslo tén gence. v roce 2006 se německé konference o zúčastnilo osm set lidí a Dean Radin publi (Provázané mysli), pravděpodobně dosud nejle výzkumu jemné propojenosti vědomí. lnter téma kolektivní vědomí v lednu 2008 nalezl Tento rostoucí zájem o kolektivní vědom ideu, jejíž čas nadešel. Zdá se, že se vyrn 0 které nás vede za hranice dosavadního mod toto nové paradigma bude v následujících let, dosud vidět důsledky. Neadekvátnost dosav však pro řadu myslitelů stále zjevnější. Věří nového pochopení kolektivní dynamiky vě< práce s úžasnými silami, jež jsou generov, pracují ve skupinách.

Úvod

ílní etiky jsem vždy odděloval svůj osobní isionálního vědeckého života, ale přesto jsem vlivňuje druhý. V mých třídách se začaly dít uvedeny do pohybu událostmi, k nimž dopraxi. Domácí průlomy způsobovaly šokové 1ty na univerzitě. S tím, jak jsem během let ubších stavů vědomí, narůstal počet studena tento vliv sílil. Bylo to, jako kdyby hloubka kdyby hloubka a šířka byly dvěma různými ě vědomí. Jako profesor religionistiky jsem ní tradice oslavovaly Jednotu, která je pod:osti, ale představoval jsem si tuto Jednotu . Naivně jsem si myslel, že kdybych měl to kutečnost zažít, proběhlo by to tak, že bych tavu jednoty vědomí či neduálního uvědo že to bude mít dopad na tento hmatatelný 1m na každodenní živobytí. Rozhodně jsem é studenty. Ale stalo se to. tím, jak se praxe rozšiřující vědomí stávají 1lturní krajiny, jiní učitelé také zažívají poující se mezi nimi a jejich studenty. A vsadil 1byli těmito událostmi šokováni stejně jako které jsme zdědili skrze své vědecké vzdělá1vým věcem porozumět; ve skutečnosti nás u, co se děje přímo před našima očima. onistické rezonance staly natolik dominantvání, že jsem neměl jinou volbu, než se zae řídí. Pozorně jsem sledoval, co se v mých ntoval s možnostmi práce s těmito mocně ' výzkumné dovolené, kterou mi poskytla le své knihy Dark Night, Early Dawn (Temná tané v roce 2000, zformuloval první nástin 1miky. Tam však bylo zahrnuto do širšího 1mání, což omezuje možnost šíření těchto fásledovalo detailnější propracování těchto idil jsem více vědecké dokumentace pod-

Úvod

porující koncepty, jež jsem navrhl. Nedávná vědecká dovolená mi umožnila dát těmto věcem formu souvislejší prezentace poznatků, zaměřené především na učitele. Doufám, že tato kniha pronikne za hranice společenství zkoumajícího vědomí a nalezne své čtenáře mezi učiteli na všech stupních škol. Kolektivní vědomí je představa, která v naší kultuře nabývá na významu. V roce 1994 začala výzkumná laboratoř PEAR (Princeton Engineering Anomalies Research lab) na Princetonské univerzitě zkoumat, zda skupiny mohou mentálně ovlivňovat nedaleko umístěné generátory náhodných čísel. O rok později začali Roger Nelson a Dean Radin tyto studie rozšiřovat a zkoumat rozsáhlé vzorce globální koherence u případů, kdy se masová pozornost veřejnosti soustředí na zásadní zprávy přenášené mezinárodními médii (viz kapitola 3). V roce 1998 Institut noetických věd (Institute of Noetic Sciences) a Fetzer Institute, neziskové organizace zaměřené na výzkum vědomí, společně sponzorovaly dvě celostátní konference zkoumající skupinové vědomí. V roce 2003 Fetzer publikoval zprávu o kolektivní moudrosti nazvanou Centered on the Edge (Zaměřeno na okraj) a o rok později založil internetovou stránku věnovanou tomuto tématu. V roce 2003 publikoval Rupert Sheldrake důležitou knihu o „rozšířené mysli" a o rok později časopis What ls Enlightenment? (Co je osvícení?) věnoval celé jedno číslo tématu kolektivní inteligence. V roce 2006 se německé konference o kolektivní inteligenci zúčastnilo osm set lidí a Dean Radin publikoval Entangled Minds (Provázané mysli), pravděpodobně dosud nejlepší zprávu o vědeckém výzkumu jemné propojenosti vědomí. Internetový vyhledávač na téma kolektivní vědomí v lednu 2008 nalezl 1 400 000 záznamů. Tento rostoucí zájem o kolektivní vědomí napovídá, že se jedná o ideu, jejíž čas nadešel. Zdá se, že se vynořuje nové paradigma, které nás vede za hranice dosavadního modelu vědomí. Protože se toto nové paradigma bude v následujících letech rozvíjet, nemůžeme dosud vidět důsledky. Neadekvátnost dosavadního paradigmatu je však pro řadu myslitelů stále zjevnější. Věřím, že stojíme na prahu nového pochopení kolektivní dynamiky vědomí a nového způsobu práce s úžasnými silami, jež jsou generovány, když lidé společně pracují ve skupinách.

Úvod

(