0236044

6

OBSAH

OBSAH

ROZHOVOR

NEŽ ZAČNETE

9

19

Historie bylinářství

20

Průvodce, který se může hodit

25

Co je co v bylinářství

30

HERBÁŘ

33

VAŘÍME PODLE HERBÁŘE

65

Jídlo jako lék

66

Kouzlo květů, listů a domácí kosmetiky

82

Štíhlá kapitola

98

Pryč s nachlazením

114

Doživotní imunita

130

Sejde z očí, sejde z müsli

146

Spokojená domácnost

162

Pohyb, pohyb

176

Něco pro babičku a dědu

192

Nervy z oceli

204

REJSTŘÍK RECEPTŮ

221

7

HERBÁŘ

HERBÁŘ

Bez černý

Brusnice borůvka

Lidově: bezinka, psí bez, smradlavý bez, smradinky, kozičky, habzina, hural, chebz, kobzinky, zebrový květ, bzí, bzina, bzíní, bzinky, baza, bazičky

Lidově: borůvka, borovka, černá jahoda, černice, čičeretka, myrtové jahody, myrovky, žáví

Vaccinium myrtillus

Sambucus nigra

Poprvé borůvky zmiňuje slavná abatyše Hildegarda z Bingenu ve 12. století na léčbu nejrůznějších onemocnění včetně dýchacího ústrojí. P. A. G. Mattioli a naše prababičky jim říkali černé jahody.

Černý bez byl znám již antickým lékařům a až do středověku byl součástí kultovních obřadů – víno z bezových plodů se pilo při slavnostech slunovratu. Kromě nemocí zaháněl syrový tlející list rostliny i hlodavce a dobytčí mor. Modř z plodů se využívala také k barvení látek.

Popis a výskyt Keřík je až 50 cm vysoký s plazivými kmínky, hustou sítí kořenů a výběžků. 5 mm veliké květy zelenavě růžové barvy vyrůstají z úžlabí listů. Plody jsou černé, modře ojíněné bobule s tmavě červenofialovou dužinou. Jedná se o druh rozšířený v Evropě, severní Asii a v Severní Americe. U nás se vyskytuje v řidších světlých lesích, na lesních okrajích a v rašeliništích. Borůvky z borových lesů jsou menší a silně šedomodře ojíněné, zatímco ze smrčin jsou větší, často téměř černé a snadno se rozmačkají.

Popis a výskyt Keř nebo stromek dorůstá do výšky 3–5 m. Větve mají šedou rozpukanou kůru a bělavou dřeň, takzvanou „bezovou duši“. Bez má lichozpeřené listy, drobné žlutobílé květy v plochém květenství a silně, až nepříjemně voní. Plody jsou lesklé, černofialové kulovité bobule, šťavnatá dužina má krvavě červenou barvu. Jedná se o druh rozšířený v Evropě a Přední Asii. U nás se dříve vysazoval u venkovských stavení a stodol. Dnes ho najdeme naopak u rozpadlých starých zídek a domů, v zarostlých zahradách a na jiných pustých místech. V přírodě je hojný zejména v lesích, hájích a křovinách, kde se chová jako plevel.

Sběr a úprava Kvete od května do června, plody dozrávají v srpnu až v září.

Sbírají se květy a plody. Květy se sbírají za suchého počasí před úplným rozvinutím. Suší se ve stínu, pokud možno rychle, nebo uměle při teplotě do 40 ˚C. Čerstvé květy jsou vynikající na šťávy nebo tinktury. Plody se používají čerstvé na přípravu šťávy, vína, kompotů a džemů nebo se suší stejně jako květy. Při sušení květy zapáchají těžkou vůní, po usušení jsou cítit už příjemně.

Léčivé účinky a užití Květy obsahují glykosid (rutin, sambunigrin), cholin, silice a třísloviny. Plody obsahují organické kyseliny, třísloviny, anthokyanová barviva, karoteny, vitamíny A, C a silice.

Květy se používají zejména při onemocnění z nachlazení – působí na snížení horečky a podporují pocení. Mají slabě

uklidňující, močopudné a mírně projímavé účinky. Plody se používají při zánětu trojklaného nervu, migréně či jiných onemocněních nervového původu a jako protikřečový prostředek. Listy lze použít zevně jako zábal na bolavé klouby, působí prý i protinádorově a kašovitý obklad pomáhá „vytáhnout vodu z kolena“.

Zajímavost Pořekadlo: Před heřmánkem smekni, před bezem klekni.

Bez se dříve vysazoval, aby zaháněl zlé duchy.

POZOR! Listy a kůra jsou toxické, což se po požití může projevovat průjmem, zvracením, nechutenstvím nebo slabostí.

Sběr a úprava Brusnice borůvka kvete v květnu a červnu, plody zrají od července do září. Sbírají se plody a listy. Plody se sbírají plně zralé (červenec, srpen), ručně nebo hřebeny a suší se na slunci nebo ve stínu, případně uměle do 45 ˚C. Je třeba je prosušit opravdu důkladně, aby nezplesnivěly. Listy se sbírají zdrhováním od června do konce září. Suší se ve stínu nebo na slunci, při umělém sušení nesmí teplota přesahovat 40 ˚C. Léčivé účinky a užití Hlavním obsahem plodů jsou třísloviny, organické kyseliny (kyseliny jablečná, citronová, benzoová a suxinicová), mangan, barviva, vysoký obsah vitamínů a flavonoid rutin. List obsahuje třísloviny, glukokininy a vitamín C. Borůvky působí mírně dezinfekčně a mají adstringentní účinky – přitahují tkáně k sobě. Sušené bobulky plodů se mohou užívat přímo (50–100 g) nebo se nechají nabobtnat ve vodě a mírně povařit. Borůvky se užívají při průjmech, zánětech dutiny ústní a hrtanu a na křečové žíly. Barviva plodů (antokya-

nosid – modré barvivo) jsou antioxidanty. Příznivě působí na regeneraci očního purpuru, na léčbu šedého zákalu, při degeneraci makuly, diabetické retinopatii a zvyšují zrakovou ostrost. Z listů se připravuje nálev (denní dávka jsou 2 čajové lžičky listů na 2 šálky vody, pije se po každém jídle), který podporuje snižování hladiny cukru v krvi stejně jako lusky fazole. Brusnice borůvka se osvědčila také při léčbě chronického střevního kataru, žaludečních křečích a zánětu močového měchýře.

Zajímavost Za druhé světové války byly borůvky součástí jídelníčku anglických letců. Zlepšují noční vidění a odolnost proti umělému světlu a záření. Dnes jsou obsaženy ve stravě určené pro kosmonauty.

POZOR! Na horských rašeliništích může dojít k záměně s vlochyní bahenní, která má zaoblené listy sivé barvy a plody s bezbarvou dužinou. Je mírně jedovatá a po požití někdy působí závratě, odtud také lidový název opilka.

78

JÍDLO JAKO LÉK

JÍDLO JAKO LÉK

Kosmatice

Bezová šťáva

Recept na tento pokrm z bezu spadá do staročeské kuchyně. Kosmatici se přezdívá řízek chudých a jsou to obalované a osmažené květy bezu. Jde o výborné sezónní jídlo, které můžeme připravit naslano i nasladko.

Bezové šťávy se vyplatí připravit hodně – období zimy, rým a chřipek je dlouhé. Bezinky rostou všude, ve městě i na venkově, stačí svolat co nejvíce členů rodiny a přátel a vydat se na voňavý výlet.

120 g hladké mouky 250 ml mléka 2 vajíčka květy bezu černého i se stopkou 250 ml slunečnicového oleje sůl med (na sladkou kosmatici)

100 květů bezu černého 6 l vody 4 kg cukru 16 citrónů

Vše kromě květů a oleje smícháme a vyrobíme si těstíčko. Rozpálíme slunečnicový olej na pánvi (můžeme též použít fritovací hrnec), květy bezu vezmeme za stopku, ponoříme do těstíčka a přesuneme do rozpálené pánve s olejem. Pak nůžkami stopku odstřihneme. Smažíme z jedné strany dozlatova a otočíme. Jako přílohu servírujeme salát z čerstvé zeleniny.

Kosmatici můžeme udělat i nasladko. Stačí, když do těsta přidáme 2 lžíce medu. Pak postupujeme stejně a při servírování můžeme kosmatici medem ještě trochu pokapat.

PORCE PRO 4 OSOBY DOBA PŘÍPRAVY 25 MINUT

Oprané květy černého bezu necháme 24 hodin vylouhovat ve vodě. Poté přecedíme. Do scezeného výluhu přidáme šťávu z citrónů a cukr. Necháme dobře rozpustit a zastudena plníme do lahví.

MŮŽEME ZKUSIT I JINÝ POSTUP: Převaříme 2 litry vody a necháme je vychladnout.

Zastřihneme stonky, květy důkladně vypereme ve studené vodě, zbavíme všech nečistot a necháme je okapat. Omyjeme citróny a nakrájíme je na plátky.

Květy vložíme do čisté sklenice na zavařování, skleněné mísy či džbánu. Přidáme citróny, zalijeme vychladlou vodou, přikryjeme utěrkou a necháme stát 24 hodin v chladnější místnosti.

Přecedíme přes cedník vyložený gázou nebo jemným plátýnkem. Ze zachycených květů vymačkáme všechnu tekutinu. Vsypeme cukr a kyselinu citronovou a mícháme do úplného rozpuštění cukru; trvá to asi 15 minut.

Naplníme do vymytých a suchých lahví, zazátkujeme a skladujeme v ledničce. Čerstvá šťáva vydrží 7–10 dní. Životnost můžem prodloužit zavařením při 70 °C nebo zmrazením.

Takto vydrží celý rok. Hlavně děti ji milují.

79

KOUZLO KVĚTŮ, LISTŮ A DOMÁCÍ KOSMETIKY

KOUZLO KVĚTŮ, LISTŮ A DOMÁCÍ KOSMETIKY V této kapitole se načančáme, tedy budeme o sebe pečovat zvnějšku. Vyrobíme si hezky doma vlastní parfém, tělové mléko, mast z měsíčku a taky šampon z kopřiv pro naše manžílky.

A k jídlu budeme mít pouze květy.

83

DOŽIVOTNÍ IMUNITA

Sušené rybízové placky Rybízové placky sklidily v pořadu Herbář jeden z největších ohlasů. My už s nimi sklízíme vavříny u našich dětí. Placky jsou kyselé a plné vitamínu C a děti se po nich mohou utlouct. Na podzim je to perfektní vitamínová clona proti nachlazení.

500 g rybízu cukr dle chuti javorový sirup Omytý rybíz, nejlépe i bez stopek, prolisujeme přes cedník. Tekutinu osladíme cukrem, ale ne příliš, protože sladit budeme ještě jednou na konci. Zároveň je dobré nechat plackám určitou přirozenou kyselost.

Patra v sušičce vysteleme voskovaným papírem, nalijeme na ně rybízový protlak a rozetřeme ho do kruhů s cca 3mm tloušťkou. Dáme sušit na 12 hodin při 60 °C. Usušené placky sloupneme z papíru a potřeme javorovým sirupem. Zabalíme jako palačinku, prošpikujeme párátky a skladujeme ve sklenici na chladném místě.

Tip: Do sušených placek si můžete zpracovat jakékoliv letní ovoce. Co maminky a babičky kompotovaly, z toho se mohou udělat placky.

141