Je to Anna-Karin, a přesto není. Vypadá rozjařená způsobem, jak ji Minoo ještě nikdy předtím neviděla. Nicolaus vytřeští oči. „Bůh mi pomoz,“ zamumlá. „Ony jsou tři.“ „Čtyři,“ řekne Vanessa a ukáže prstem na Rebeku Mohlinovou, která se vynoří za Annou-Karin. Rebeka má na sobě domácí kalhoty a flísku. Stojí schoulená a zírá na ostatní. Cosi zatahá Minoo za ruku a ona se otočí s trapným vypísknutím. Stojí za ní Linnéa. Má na sobě pořád ještě tu černou bundu s kapucí. Oči má rudé a pohled roztěkaný. „Minoo, co se to děje?“ řekne. „Tohle je doopravdy?“ „Zdá se, že ano,“ řekne Minoo. „Já asi omdlím,“ zašeptá a úkosem pohlédne na Vanessu a Nicolause. „Ne, to ne…“ Linnéa neposlouchá. Pevněji stiskne Minoo paži, když uvidí cosi za ní. Minoo se otočí a vidí přicházet Idu Holmströmovou. Světlé vlasy má rozpuštěné přes ramena a bílá krajková noční košile jí poletuje kolem těla. Je jako přenesená ze starého černobílého hororu. Ve stříbrném srdíčku, které jí visí na krku, se zablýskne. Oči prázdně zírají, jako by byla zombie. Minoo se podívá na Nicolause, který si pro sebe mumlá a zároveň si prsty prohrábne husté prošedivělé vlasy. „Máte být jen jedna!“ zvolá. „Tak je to psáno. Vyvolená poputuje na posvátné místo za svitu krvavě rudého měsíce. Tam se s ní setkám a povedu ji…“ Jeho hlasité kázání se změní v šepot. „Může to být jen jedna z vás. Jak mám teď vědět…?“ Zmlkne a Minoo si uvědomí, že někdo musí začít pokládat ty správné otázky. 92
Kruh_cz.indd 92
02.04.12 15:58