Sókratés (2. p. -ta) - 87, 106-107 Solón - 84-85 sousoší - 116-11 7 Sparta - 85, 90-93 Spartakus (Spartacus) (2. p. -aka) - 141 společenská dělba práce - 20 stadion - 114-115 Stará říše - 46-4 7 Starobabylónská říše - 37 Starý zákon - 56-57 stěhování národů - 30-31 stéla - 36-37, 132-133 stoá - 91, 114-115 Stonehenge - 21 stratégos - 86-8 7 Střední říše - 46-4 7 stúpa - 61 Sulla Lucius Cornelius (2. p. -ly, -ia, -ia) 142 Sumerové - 36-37, 40-41 symposion (i sympozium) - 90-91 Šalamoun - 56-5 7 Tacitus Publius Cornelius (2. p. -ta, -ia, -ia) - 158-159, 162 taoismus - 62 Tarent (Tarentum) (2. p. -tu) - 134-135 Tarquinie (Tarquinii) - 121, 122-123 Tarquinius Superbus - 123 termy (i therrnae) - 154-157 Thalés (2. p. -éta) z Mílétu - 98, 101, 106-107 Théby - 46-47, 102-103 Themistoklés (2. p. -lea) - 87, 99-101 Theodosius (2. p. -ia) - 168-169 Thermopyly- 99-101 Théseus (2. p. -ea) - 71 Thúkýdidés (2. p. -ida) - 87, 110 Tiber - 122 Tiberius Claudius Nero (2. p. -ia, -ia, na) - 146-147 Tigris - 36-37 Tíryns (2. p. -nthu) - 72 Titus Flavius Vespasianus (2. p. -ta, -ia, -na) - 147, 148 tóga - 131 Tóra - 56-57 Traianus Marcus Ulpius (2. p. -na, Marka, -ia) -145-146, 147, 148
tribun lidu - 126-127, 129, 141, 144 triéra - 96-97 triumf - 147-148 triumvirát - 142 Trója - 72-73, 77, 78-79, 122 trójská válka - 72-73 tunika - 131 Tutancharnon - 44, 48 tympanon - 114-115 tyrannis ( 2. p. - idy) - 84-85 Tyros (2. p. -ru) - 52-53 únětická kultura - 23 Ur - 36-37 Uruk - 37, 40 Vandalové - 171 védy- 60 Veje - 121, 122-123, 135 Velká čínská zeď - 62-63 Venuše - 126-127 Vercingetorix (2. p. -iga) - 27, 138 Vergilius Publius Maro (2. p. -ia, -ia, -na) - 145, 158-159, 162 Véset - 47 Vespasianus Titus Flavius (2. p. -na, -ta, -ia) - 148 vestálky- 126-127 Věstonická venuše - 13 věštírny - 80-81 veto - 129 vezír - 44-45 Višnu - 61 volutová keramika - 19, 21 Východořímská říše - 170- 171 vypíchaná keramika - 19 Xerxés (2. p. -xa) - 39, 99-101 zákoník - 37, 40-41 Zákony dvanácti desek - 126-127, 166 Západořímská říše - 170-171 Závist u Zbraslavi - 26-27 žďáření - 18 -19, 20 Zeus (2. p. Dia) - 74-75, 80 lidé- 56-57, 147, 149, 164-165 zikkurat - 36-37, 41-42 znakové písmo - 62-63
Helena Mandelová Eliška Kunstová Ilona Pařízková DĚJINY PRAVĚKU
A STAROVĚKU
Ilustrace Jan Tichý. Vydal Dialog, knižní velkoobchod a nakladatelství v roce 2017, e-mail: knihy@dialog-lbc.cz Grafická úprava, litografie a technická příprava tisku Václav Kučera, TYPo+, GRAPHIC DESIGN STUDIO, s. r. o., Praha. Vydání třetí, stran 184 Vytiskl FINIDR, s. r. o. Český Těšín ISBN 80-86218-~7-0
OBSAH úvod - co je historie, historické prameny, dějinná období, počítání času, historická mapa O obsahu a uspořádání knihy
I. téma I. PRAVf.K V 21. STO LET! 1/ Kde se vzal na Zemi člověk? 2/ Lidé nazývaní cromagnonci Na návštěvě v pravěkých obrazárnách 3/ Kdy a proč se z lovců a sběračů stali zemědělci 4/ Zemědělci ve střední Evropě S/ Pozdní doba kamenná - eneolit na Předním východě a v Evropě 6/ Evropa v době bronzové 7/ Na počátku historie Evropy - doba železná. Halštat 8/ Evropa a české země za vlády Keltů. Latén Na návštěvě v pravěkých skanzenech 9/ Stěhování národů a „barbarská" Evropa v době římské OHLt.DNUTÍ ZA DĚJINAMI PRAVt.KU II. téma li. S ČIM Z ODKAZU NEJSTARŠÍCH STÁTŮ SE SETKÁVÁME I DNES 1/ Východní Středomoří a Přední východ kolébka civilizace 2/ Mezopotámie pod nadvládou Asyřanů, Chetitů, Chaldejců a Peršanů 3/ Vzdělanost a umění v Mezopotámii Na návštěvě u archeologů - objevitelů starověkého světa
4/ Civilizace na březích Nilu S/ Vzestup a pád říší na území Egypta 6/ Egyptská věda, vzdělanost a umění čteme z Aššurbanipalovy knihovny hliněných tabulek, papyrových svitků a kamenných stél 7/ Nejlepší mořeplavci starověku - Féničané Na návštěvě v umělecké galerii prvních států 8/ Starověká Palestina čteme z knih Starého zákona - čteme nejen z knih Starého zákona 9/ Velké kultury starověké Indie 10/ Civilizace starověké Číny čteme z palmových listů a z památek psaných na hedvábí . OHLÉDNUTÍ ZA DĚJI AMI PRVNÍCH STÁTU
III. téma III. ODKAZ ANTICKÉHO ŘECKA KOLEM NÁS 1/ Na ostrově palácových kultur 2/ V sídlech mykénských vládců 3/ Hellénové - jejich život a náboženství 4/ Homérské Řecko Putování po stopách Odysseových S/ Řecko v archaickém období: Počátky slavností a umění Na návštěvě v Olympii 6/ Řecko v archaickém období - Poleis a velká řecká kolonizace 7/ Í{ecko v klasickém období: Zrození demokracie v Athénách Na návštěvě na athénské agoře
/4 /6
/8 / 10 /12 / 14 /16 /18
/20
/22 /24 /26 /28 /30 /32
/34
/36 /38 /40 / 42 /44 /46 / 48 /50 /5 2 /54 /56
/58 /60 /62 /64 /66 /68 /70 /72 /74 /76 /78
/80 /82 /84
8/ Řecko v klasickém období: O životě svobodných občanů - život veřejný - život soukromý Na návštěvě v athénské škole 9/ Hellénové ve válkách 1 - Od Tróje k Peloponnéskému spolku 10/ Hellénové ve válkách 2 - Řecko perské války / 1 Řecko perské války/ 2 11/ Hellénové ve válkách 3 - Od athénské námořní říše k pokoření u Chairóneie 12/ Hellénové ve válkách 4 - Pod vlivem Makedonie a Říma 13/ Duchovní odkaz Řeků 1 - Vzdělanost čteme ze svitků psaných alfabetou 14/ Duchovní odkaz Řeků 2 - Literatura a drama Na návštěvě v řeckém divadle 15/ Duchovní odkaz Í{eků 3 - Architektura 16/ Duchovní odkaz Řeků 4 - Malířství a sochařství OHLÉDNUT! ZA Dt.JINAMI STAROVt.Kt.HO ŘECKA
/96 /98 /100
/ 102 /104 /106 /108 /110 /112 /114 /116 /118
IV. téma: /120 JI2 STAŘÍ Í{ÍMANÉ... 1/ Z počátků dějin starověké Itálie /122 /124 2/ V období království: Z římského dávnověku 3/ V období republiky: V krajině zvané Latium /126 4/ V období republiky: O životě Římanů za republiky /128 (obyvatelé a státní zřízení) Město a jeho život /130 S/ Duchovní odkaz Římanů 1 - Vzdělanost a umění v období republiky /132 6/ Římané ve válkách 1 - Ovládnutí území Apeninského poloostrova /134 /136 7/ Římané ve válkách 2 - Války zvané punské 8/ Římané ve válkách 3 - Vytvoření římského impéria /138 9/ Období republiky - Poslední století „věci veřejné" první triumvirát, Caesarovy výboje a smrt, druhý triumvirát / 140 /144 10/ Období císařství (principátu) - V době Augustově 11/ Období císařství - Řím vládne Středomoří a západní Evropě /146 12/ íUmané ve válkách 4 - Legie pod velením císařů /148 13/ Rímané ve válkách 5 - Další triumfy a ústup ze slávy /150 /152 Na návštěvě na Hadrianově valu 14/ Období císařství - 2ivot v římském městě - veřejná prostranství a budovy - soukromý život občanů /154 Na návštěvě v Pompejích /158 15/ Duchovní odkaz Římanů 2 - Vzdělanost a umění za císařství /160 Na návštěvě v galerii antického umění /162 16/ Duchovní odkaz Římanů 3 - Pohané a křesťané - bohové, víra, obřady /164 čteme z pergamenů popsaných latinskou majuskulí /166 17 / Období císařství: Poslední století mocné říše /168 18/ V období císařství: Zkáza impéria /170 OHLt.DNUTI ZA Dt.JINAMI ŘÍMSKÉHO STÁTU /172 OHLÉDNUT! ZA DĚJINAMI PRAVÉKU, PRVNÍCH STÁTŮ A A~TIKY Použitá a doporučená literatura
/86 /88
/90 /94
Výběrový rejstřík
/174
/176 /178
Jedna z otázek, které si lidé kladli odedávna, zní: Co se odehrávalo v dřívějších dobách a zejména kde se vzal na Zemi člověk? Odpovědi byly a jsou různé. Námětem této kapitoly je seznámit se s některými z nich.
VÝVOJ
KDE SE VZAL NA ZEMI ČLOV.ĚK?
př.
Podle Egypťanů vytvořil lidi bůh Ptah pouhým slovem, za stvořite le je považován i Amon.
Lidé věřící v mimozemské civilizace ufologové - přičí t ají vznik života na Zemi bytostem z vesmíru, které sem přiletěly v meziplanetárních lodích.
Řekové: Člověka vytvořili
bohové z hlíny v podzemí, poslali ho na Zemi; pro život ho potřebnými vlastnostmi vybavili Epimétheus a Prométheus.
@@ 08@@8(it:) MINULOSTI • Jaké byly a jsou názory na vznik člověka? Čím se liší? • Které vědní obory se zabývají vývojem člověka na Zemi? • Co důležitého se odehrálo ve starší době kamenné? Jak ji vědci rozdělili?
• Které vývojové druhy člov ěka dosud antropologové* poznali? Posuďte, jak rozdílná jsou vysvětlení, která o vzniku člověka nabízejí různá náboženství nebo jiné teorie. Které vědy přispívají k poznání pravěkého období dějin lidstva?
Bůh Inků Virakoča, někdy ztotožňovaný
s bohem Slunce, vytvořil obry, které pak zničil a ponechal na svě t ě pouze tři bytosti, jež se staly lidmi. Vědecký základ teoriím o vzniku člověka dal Charles Darwin svým pojetím evolučníh o vývoje. Dnešní názory se opírají o výsledky práce antropo l ogů* a archeo logů*.
l idé a křesťané: Bůh stvořil Adama z hlíny, pak mu vyňa l žebro a z něj vytvořil Evu; oba pak žili společně v ráji, dokud Eva neporušila Stvořitelův příkaz a nebyli za trest z ráje vyhnáni.
o
Které hlavní vývojové druhy člověka prozkoumali a popsali antropologové? Na čem lze u obrázků doložit proces hominizace.
J. Hrala: Malý labyrint archeologie Ilustrované dějiny světa, Larousse Gemini I: Od velkého třesku J. Jelínek: Velký obrazový atlas pravěkého člověka
J. Maclntosh: Archeologie V. Mazák, Z. Burian: Pravěký člověk K. Kleibl: Cesta za Adamem J. Mikula: Dvacetkrát starší než Altamira
10
zaměřila
se nejprve na antické* památky objevované porůznu pod vrstvami nánosů, např. v Pompejích. V 19. stol. pátrání po památkách uložených po věky v zemi zesílilo, vědci se snažili odkrývat kosterní pozůstatky i předměty v hrobech, další nacházeli na místech dávných sídlišť aj. Tyto předměty ošetřovali, restaurovali* a ukládali do muzejních sbírek. Postupně nashromáždili takové množství památek, že mohli vytvořit základní obraz o životě v nejstarších obdobích lidstva.
Prehistorie je vědní obor, který vytváří obraz života lidí v době, kdy ještě nebylo známo písmo. Využívá výsledky věd, které se zabývají hmotnými prameny - mezi nimi přede vším archeologie a antropologie.
K významným vědám patří historická antropologie; zkoumá, jak se vývoj člo věka projevuje změnami ve stavbě těla. Pro posouzení duševních vlastností a schopností člověka žijícího v pravěku je nejdůležitější lebka. Vzhledem k tomu, že kosterních nálezů je málo, na některé otázky nenacházejí vědci jednoznačné odpovědi; poznání se s každým novým nálezem buď potvrzuje a doplňuje, nebo se mění. Několik milionů let trval vývoj primátů* k dnešnímu člověku . Proces proměn ve stavbě t ěla a rozvoje duševních schopností člo věka bývá označován jako hominizace.
8
členěni:
VývOf čk
NEJV
1856 • 1868 · 1907 1933-
o
'předchůc
VÝVO
Archeologie se zrodila v 18. století a antický - pocházející z období starově kého Řecka a Říma (viz dále) antropologie - věda o původu a vývo ji člověka, o vývoji lidských plemen; logos - věda archeologie - věda zkoumající památky nalezené v zemi; arche- = pra-, počátek erectus - vzpřímený habilis - schopný, zručný homo - člověk paleolit - starší doba kamenná; paleo = starý, lithos = kámen primáti - řád savců, představující vrchol živočichů, do něhož patří lidoopi i člověk prehistorie - pravěk nebo věda o pravěku; prae- = před; historie = minulost nebo věda o minulosti restaurovat - obnovit, uvést předmět, stavbu do původního stavu sapiens - moudrý, rozumný
členění:
Archeolc
SOUč
PREHISTORIE* - ARCHEOLOGIE* - ANTROPOLOGIE*
PJ [IJ ti ...
n. I Geologi<
PROMĚNY TVARU HLAVY ČLOVĚKA
BÁDÁ
Homo ha
V=CC31
as, 40 kg lov, prvn/
CESTA Od pra, skupim se mezi I kdJ,ž I snaz1 se
člověka
proti rn o tzv. h
nástrojť
Australopithecus 5 mil. - 1. mil. př. n. I.
Homo' habilis' (člověk schopný) - 2-3mil. let
Homo erectus· (člověk vzpřímený)
-1 mil. let
kých n~ valoun, obdob( zvěře, s. Náš d n~př. af miliony
chůdci,
i nástro vající ol
Homo erectus heidelbergensis (člověk heidelberský) - 700 tis. let
Homo sapiens' neanderthalensis (člověk neandertálský) - 300 tis. let
'
'
\
Homo sapiens sapiens (člověk dnešního typu) - 40 tis. let
nýc~ ot ohen a podle se
OPAKU, 1) Pokusi ňování ZJ a v Asii?
VÝVOJ CLOVĚKA V PALEOLITU
o
př.
rmimo·
lizace · přičítají
na Zemi 1esmíru, iletěly
tárních ča,
tný
:ytvo· zničil ~tě
jež se
~oriím dal ;vým ího ázory H,y ů*
vných urovali*
:, že nejstar·
, známo Jřede·
ectus· zpřímený)
,t
1piens
lnešního typu) let
n. I. 2 mil. 1,7 mil. 1 mil. 500 tis. Geologické TŘETIHORY <- ············································ ó T V R T O H O čfenéní: spodní středn í Archeologické S T A R Š i D O B A KAMENNÁ= PALEOLI T starý éfenéní: nejstarší Vý.toj člo věka: Homo habilis Homo erectus
400t1s. R y
100 tis.
200 tís. 100 lis. '<lOt1s. -------··············----··················------------~ svrchní střední
Homo sapiens
NEJVÝZNAMNE}šl NÁLEZY POZŮSTATKŮ ČLOVĚKA NA ZEMI ť ~'":', ·, '-../'\~ ť '\,. \n . :r" ~ : 1927 • Homo ere~tus~ n~ sis _\, _ f!" E ~...c>:1 ~ .... · 1951 · Clověk čínský ·! inantropus 1856 · Homo sapiens neanderthalensis • L ~~- ~ 1868 · Homo sapiens sapiens u Cro·Magnonu A s I E
~1J;.,}.-'-~
/
~
ciť_P;.
f _'(
rt..._
1907 · Homo erectus heidelbergens1s 1933 · Ho{
Al t I i_ q
„
sapien: st:nheimensis
, 1
I...
i\ ~; .-
q,,
'předchůdci člověka Homo
\
..-..
t
',~
)
~., . -I
)-=¼'>
~.
~ '>
I v ' 1 ,4
-s .f '-:-.....---,./ .P o
~~,
)
•
\ 1h
r o-/
)_\ •
"f .
t ,, _ r. ) t h ·
~ (
i\ \ )
.J
', •~
1891 • Jáva: objev Pithecanthropa (Homo erectus)
I
\
mladý i Homo sapiens sapiens
V kterých pra vě kýc h obdobích žily jednotlivé druhy Homo? Jak se nazývaly? V kterých čás tec h světa žili nejsta rší lidé a jejich p ředc h ůdci? Čím se lišily jednotlivé d ruhy člověka?
Pokus se podle mapového náčr t ku popsat, jak postupovalo vědecké poznání vývo je čl ověka .
.
MALÁ GALERIE OSOBNOSTÍ
1924 · Australopithecus' ;, 0 1972 • Homo habilis "e '( 1974 • ,Lucy' Australopithecus afarensis' if,,
VÝZNAMN[ Vt DCI
e CHARLES ROBERT DARWIN (1809· 1882) pa t ří k ne j slavně j š ím britským pří Cestu k jeho objevu umožnila pozorování z výpravy kolem světa, kterou podn ikl v letech 1831-36 na lodi Beagle. Již tehdy zača l p řemýš l e t o vývoji přírody a o rga n ismů. Výsledkem studia a sh romážd ě n í množ. ství doklad ů byla tzv. evoluční teorie. Vývo j vysvět luj e postupnými z mě n a m i druh ů, při n ichž doch ází k při rozené mu výb ěru organ i s mů · přež ij í ty, které jsou odo lněj ší k pře konávání nepříznivýc h podmínek. Darwin ova teorie se stala mezníkem ve vývo ji biologie a jeho hlavní díla O vzniku dru hů přírodním výběrem a Původ člověka a pohlavní výběr základem moderní biologie. rodovědcům.
Homo habilis v=cca 120·125cm, asi 40 kg, lov. první nástroje
Homo erectus v= 160·170 cm (též Pithecanthropus), lov a sběr plodů , užívání ohně
Homo sapiens steinheimensis (Evropa)
Homo sapiens neanderthalensis (Evropa, Asie) v = asi 160 cm, robustní postava, prům. věk 20-30 let
Homo sapiens sapiens · v= 170·180 cm, atletická postava
0
CESTA DLOUHÁ MILIONY LET
Od pradávna bylo touhou člověka poznat tajemství vzniku svého rodu. Jednu skupinu vysvětlení skýtají náboženství různých národů a kultur o. V 19. století se mezi jinými vědami zrodily i archeologie a historická antropologie* e. I kdJ,ž kosti podléhají rozkladu a dochovaly se jen ve vzácných případech, snazí se vědci pomocí jejich studia sestavit souvislou řadu vývojových druhů člověka , poznat promeny a zdokonalování jeho schopností obživy a obrany proti nebezpečí, které mu hrozilo v přírodě; v některych pracích se hovoří o tzv. hominizaci. V průběhu věků se lidé naučili zhotovovat stále dokonalej ší nástroje. Ty, které byly ze dřeva a kostí, se většinou nedochovaly. Z archeologie· kých nálezů však dobre známe nástroj e kamenné - ty nejstarší se označují jako valouny, další ve vývojové řadě byly pěstní klíny. Pomocí nich si lidé po celé období starší doby kamenné (paleolitu)* obstarávali potravu lovem drobné zvěře, sklizní plodů nebo vyrýváním rostlin. Náš druh Homo sapiens sapiens* má mnoho předků. ke slavným patří např. africká mladá žena (druhu Australopithecus afarensis) žijící asi před třemi miliony let, objevená v údolí Olduvai v Keni a nazvaná „Lucy", nebo před· chůdci dnešních Evropanů · neandertálci 0 . Nové archeologické nálezy koster i nástrojů přinášejí v současné době mnohá překvapení a někdy dosti mění stávající obraz pravěku O. Přispívá k tomu napr. výstavba v dříve málo obydlenych oblastech. Dosud nem také jednota v názoru, kdy člověk začal využívat oheň a kdy se ho naučil sám rozdělat. Vývoi člověka ve starší době kamenné podle soucasného stavu poznání je znázornen na časové přímce E). 1 OPAKUJ EM E SI A P~ EMÝŠL IM E 1) Pokuste se vy tvo řit p řehle d rů zných archeologických nálezů, které přispívaj í k objas· ňová ní zp ůsobu života lidí v p ravě ku . P roč asi žily starší druhy člově ka ne jdříve v Afr ice a v Asii?
e ALEŠ HRDLIČKA (1869-1943) se narodil v Humpolci a pozd ě ji se přes t ě· hoval do Ameriky. Tam pracoval jako ředit el antropologického oddě le n í Národního muzea ve Washingtonu, které založil, před nášel na unive rzit ě a byl prezidentem Americké antropolo· gické společ nosti. :,,Ja zák la dě dů kl ad· n éh o studia podal d ů kazy o jednotném původu lidstva a rovnocennosti lidských ras n a Zemi. Věn oval se také výzkumu osídlení amerického kontinen tu .
archeologie, paleolit, evoluční teorie, Homo habilis, Homo erectus, Homo sapiens, neandertálci, Homo sapiens sapiens, p ěstní klín, sběr plodů , lov drobné zvěře, využívání ohně, 2-3 mil. PR O DALš f KA PIT O LU Prohlédn ěte si domácí knihovnu a zjistěte, zda tam není nějaká knížka s ilustracemi Zdeňka Buriana. Pokud ji n ajdete, poznamenejte si, jaké ná měty tento vynika jící m a líř zpracovával.
11
NEANDERTÁLCI A LIDÉ NAZÝVANÍ CROMAGNONCI MÍSTA VÝZNAMNÝCH PALEOLITICKÝCH NÁLEZŮ V EVROPt K lovu ryb sloužily harpuny'. LOVCI užívali čepele
z jemně opracovaného pazourku.
fj@ @fi@fjE)(it:) MINULOS T I • Co dnes víme o neandertálcích? • Jak žili lidé druhu Homo sa pie ns sapi ens? • J a ké nástroje užívali k získání obživy? • Které um ě lecké výtvory cromagnonců mů žeme obdivovat v muzeích nebo pravěkých jesk yních ?
Pozůstatkv druhu, k němuž patříme, byly poprvé objeveny v roce 1868 v jeskyni Cro-:\-fagnon* (čti: kromaňon) v jižní Francii. Podle tohoto místa se pak pro tuto formu druhu Homo sapiens sapiens začal užívat název cromagnonci. Jindy je užíváno označení člověk předvěký nebo člo věk našeho typu.
Rytina
o 'EANDERTÁLCI · Píl.EDCHÚDCI, SOUSEDÉ, NEBO NEPRÁTELÉ?
Schopnosti a duševní život neandertálcu jsou velkou neznámou. O čem může svědčit pohřeb* muže uloženého do mělkého hrobu, v němž bylo nalezeno množství pylu z květin?
l1 amulet - předmět, o němž lidé věří, že chrání svého majitele Cro-Magnon - jeskyně (v překladu Magnonova díra) v oblasti Dordogne (čti: dordoň) v jižní Francii, s prvním objevem pohřbu pěti lidí čl ověka druhu Homo sapiens sapiens h arpuna . nástroj k lovu ryb, tyč s ostrým hrotem a zpětnými zuby pazourek - druh křemene vhodný pro výrobu štípaných ostrých nástrojů pohřeb - obřad uložení ostatků člověka nebo též samotný hrob skanzen - muzeum v přírodě s historickými stavbami (přenesenými sem z jiných míst nebo nově postavenými) specializace - zaměření jen na jeden určitý druh činnost i venuše · označení pro sochařské znázornění ženského těla
První kostra neande rtálce byla určena po nálezu v >leanderově údolí (l\eanderthal) v roce 1856. Zpočátku panovaly mezi vědci o tomto lidském druhu velké pochybnosti. >la konec byl zařazen do vývojové řady č l o věka před poslední typ, k němuž patříme i my. Dodnes přetrvává mnoho dohadu: kdy a proč vyhynul nebo zda byl přemožen schopnějším druhem Homo sapiens sapiens. Právě ona záhadnost - způsob kontaktu s člověkem dnešního typu · láká k dalšímu hledání a bádání, takže občas jsou hlášeny nové, i překvapivé objevy. Na duk l adnější odpovědi však stále čekáme.
8
JAK 2ILI LIDÉ DRUH U HOMO SAPIENS SAPIENS?
pojmenovávají dnešní archeologové?
Přib
12
Označ
V činnostech nutných k životu pomáhaly i děti. V některých pravěkých skanzenech' zrekonstruovali vědci pří střešky nebo chýše cromagnonských lovcú.
OBYDL1
V průběhu n ě kolika tisíc let se cromagnonci učili vyrábět stále dokonalejší nástroje otloukáním valounů pazourku*. Pomocí nich již lovili nejen drobná, ale i velká zvířata, zpracovávali kůže, vyh rabávali hlízy nebo řezali plody, připravovali pokrmy, stavěli příbytky a vyráběli další nástroje ze dřeva nebo kostí.
1 · klíny
2 · hroty harpun
3 - čepele
4 · škrabadla 5 · drásadla
6 · hroty oštěpů
a šípů
Lidé žili ve volné přírodě, ukrývali se pod převisy skal, jindy si stavěli jednoduché pří střešky.
I
Homo obdob1 E)
o M. Baumann: Jeskyně velkých medvědů Ilustrované _dějiny světa, Larousse . Gemini li: Usvit civilizací H. Mandelová: české země v pravěku J. Kleibl: Dějiny psané kamenem J. Svoboda, P. Dvorský: Archeologové na loveckých stezkách E. Štorch: Lovci mamutů
době
stále z
Cást obživy obstarávaly ženy sběrem plodu a rostlin. Také zřeJmě sešívaly kúže jehlami z kostí.
NÁSTROJE Z PAZOURKU
Kterým činnostem se cromagnonci věnovali? Jak se na zaj i štění života podílely ženy a děti? Jak některé z tehdejších nástroju
o zn
Z před kem v
K lovu zvěře užívali cromagnonci oštěpy s kamennými hroty, luk, šípy a různé kamenné nástro1e. Mezi lovená zvířata patřili bizoni, nosorožci, koně , jeleni, sob1a mamuti.
nálezu již byli
rem pi zpazo však d žijícím Prom rodní s1 !:\'ropy
dokona
materiá projevy tavní s
MLADÝ PALEOLIT= POSLEDNÍ OBDOBÍ STARŠÍ DOBY KAMENNÉ _p oč.
Teplota: Období: Udé:
'eomětů ~ 10stí
40 tis. př. n. I. 1. vrchol zalednění aurignacien Homo první cromagnonci sapiens na Moravě sapiens
30 tis. mírné oteplení gravettien lovci mamutů
20 tis. nové velké
n. I.
10 tis. zalednění
magdalenien lovci pravěké sobů
postupné oteplování (holocén) MEZOLIT
0
umění
Jak archeologové rozdělili období mladého paleolitu? Čím se od sebe liší? Jaká díla vytvořili pravěcí lovci k uctě ní přírodních sil? Co ještě vytvářeli?
ČEMU SE ŘÍKÁ PRAVf.KÉ UMf.Nt?
_, proslulost získala venuše'. Takové sošky žen, vytvořené z hlíny a vypálené v ohni, jsou považovány za symboly plodnosti, které Světovou
MALÁ GALERIE OSOBNOSTÍ
Věstonická
zda
- SLAVNÍ OBDIVOVATELÉ PRAVfKU e Zdeněk BURIAN ( 1905-1981) se do povědomí veřejnosti zapsal svými ilustracemi dobrodružných knížek a pře devším rekonstrukcemi podoby pravěké přírody a člověka. Při práci na nich vycházel z podrobných informací a rad odborníků. Jeho obrazy jsou uznávané ve světovém měřítku a jsou často zveřej ňovány i v zahraničních publikacích. e Karel ABSOLON (1877-1960) se zasloužil o výzkumy života lidí žijících v Moravském krasu a na jižní Moravě v mladším paleolitu a také o založení oddělení pro diluvium na univerzitě a ústavu Anthropos v Brně. V Dolních Věstonicích objevil v roce 1925 sošku Venuše.
tpiens. lneš-
A
měly přispívat
Rytina koně nalezená v jeskyni Pekárna na Moravě.
k zachování rodu.
Castým námětem jeskynních maleb
v Altamíře 1sou býci a bizoni.
I pravěcí lidé se rádi zdobili. Šperky z ulit nebo zvířecích zubů sloužily i jako amulety'.
átku člo-
1es
xas
I
0
děti.
111zei pří inon-
NAVÍC
Df.TI A PRAVf.KÉ JESKYNf.
jší
1ých
NĚCO
O IVOT CROMAGNONSK CH LOVC Z předků druhu, k němuž patříme i my, jsou nejznámější neandertálci, jazykem vědců druh Homo sapiens neanderthalensis, žijící v Evropě v posledm době ledové (str. 10, 11). Kejnovější archeolo&ické nálezy obraz oJ'el'ich životě stále zpřesňuF, Zdá se, že byli pokročilejší, nez se dříve předpoklá a o 8 . Přibfižně pred čtyřiceti tisíci lety se v Evropě objevil nový druh člověka Homo sapiens sapiens, jindy označovaný 1ako člověk dnešního typu. Je to období, o němž se v některých knížkách _píse jako o mladém paleolitu* 0 . Označení člověka cromagnonského* v nazvu kapitoly je odvozeno z místa nálezu prvního pohřbu* uvedeného vývojového druhu O . Tito lidé, kteří nám již byli velmi podobní, žili v malých skupinách a nadále získávali obživu sbě1rem plodů a lovem; díky dokonal<:jším specializovaným* nástrojům !z pazourku*, lepší technice lovu ostěpem, lukem a š1py a dalším dovednostem vsak dokázali ulovit i velká zvířata - jeleny, soby, medvedy i tehdy v Evropě Žijící mamuty e. Proměňoval se však také duševní život člověka. Cromagnonci uctívali pří rodní síly, které jim měly zajistit bezpečí a dostatek kořisti. Na mnoha m1stech ,Evropy se nacházejí zbytky přechodnť,ch sídel a další pozůstatky jejich života 'dokonalé nástroje z pazourku O, pohrby*, ŠJ?erky nebo amulety* z přírodních ,materiálů apod. K nejpozoruhodnějším patrí výtvory, které označujeme jako projevy eravěkého umění 0 - jeskynní malby (více na str. 14-15), rytiny, kultovní sosky, šperky, rytím zdobené kostěné nastroje a zbraně aj. Malby byly ,po.rrvé objeveny v jeskyni Altamira ve Španělsku, ke slavným patří zobrazení zvuat z jižní Francie, Sahary, Uralu i jinych míst. Dalším projevem citového života cromagnonců jsou sošky venuší*, související s uctiváním kultu plodivé isíly, a rytiny na kostech i kameni. Světově proslulá jsou obdobná díla 'z Moravského krasu - např. z jeskyně Pekárna, dalšl předměty bylY, u nás nalezeny v Dolních Věstonicích a Pavlově. Všechna tato umělecká dilka jsou hodna pozornosti a obdivu člověka i na počátku 21. století. 1
OPAKUJEME Sl A PŘEMÝŠLfME 1) Jaké náměty zobrazovali pravěcí umělci v jeskyních? Využijte i následující dvojstranu a posuďte, čím se malby liší.
Vědecký svět byl několikrát vzrušen díky objevům, u jejichž zrodu byla dětská zvě davost. K nejslavnějším patří příběh malé
Marie, jejíž otec baron ~1arcel de Satuola byl nadšeným archeologem. Když v roce 1879 zkoumal jeskyni Altamiru, poslal prý dcerku, ať si jde někam hrát. Zvědavá Maria prolezla otvorem do nitra jeskyně a uviděla to, čemu pak dlouhá desetiletí nechtěl téměř nikdo uvěřit - malby pravěkých lovců.
K malbám z Altamiry přibyl další „nález století" rovněž díky dětem. Stalo se to na začátku druhé světové války, v roce 1940. Tehdy čtyřem chlapcům z vesničky Montignac (čti: montiňak) zmizel v díře v zemi pes. Když se ho pokoušeli zachránit, objevili dosud neznámou jeskyni a v ní bohatství maleb. A protože byli chytří, spěchali hned s touto zprávou za svým učitelem. Ten zavolal odborníky a díky nim byl jedinečný poklad pravěké obrazárny v nitru pahorku Lascaux (čti: laskó) zachráněn. Poblíž pak bylo objeveno několik dalších jeskyní - pravěkých obrazáren, ale žádná už n ení tak krásná jako ta první. lovci mamutů a sobů, cromagnonci, pěstní klín, oštěp, luk a šípy, pravěké umění, jeskynní malby, venuše, Altamira, Dolní Věstonice, Pavlov, 40 000 př. n. l.
PRO PŘfšTI KAPITOLU V zeměpisném atlase si najděte mapu oblastí ve východním Středomoří. Které státy se tam dnes nacházejí?
13
I
9 788086 218571