0044239

o Pr zahradu

Bonsaje

Praktický rádce pro sváteční zahradníky i zkušené pěstitele

OBSAH

BONSAJOVÁ KULTURA

PŘEDSTAVENÍ BONSAJÍ

PŮVOD A TRADICE

MODERNÍ PĚSTOVÁNÍ

UMĚNÍ BONSAJÍ

STYLY BONSAJÍ

STYLY Z CELÉHO SVĚTA

DŮLEŽITOST KVĚTINÁČE

VÝBĚR KVĚTINÁČE

ZALOŽENÍ BONSAJE

PROMYŠLENÝ PLÁN

VÝBĚR TÉ PRAVÉ DŘEVINY PRO VÁS

NÁKUP ROSTLINY

VYCHÁZET Z PŘÍRODNÍHO

MATERIÁLU

UMÍSTĚNÍ BONSAJE

ZAMĚŘENO NA SUBSTRÁT

TVAROVÁNÍ VAŠÍ

BONSAJE

ZÁKLADNÍ VYBAVENÍ

PRO DRÁTOVÁNÍ

A PŘESAZOVÁNÍ

REGULACE RŮSTU

VÝCHOVNÝ ŘEZ

ŘEZ VĚTVÍ A VĚTVIČEK

JARNÍ A LETNÍ ŘEZ

PODZIMNÍ A ZIMNÍ ŘEZ

PRINCIPY DRÁTOVÁNÍ

DRÁTOVÁNÍ V PRAXI

PŘÍPRAVA K PŘESAZENÍ

VÝSADBA STROMKU

PÉČE O VAŠI BONSAJ

ZÁLIVKA

HNOJENÍ BONSAJÍ

BONSAJ BĚHEM ROKU

ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ

SBÍRKY A VYSTAVOVÁNÍ

PŘEHLED DRUHŮ

OPADAVÉ DŘEVINY

ACER PALMATUM

JAVOR DLANITOLISTÝ

ACER BUERGERIANUM

JAVOR BÜRGERŮV

CARPINUS SPP. HABRY

FAGUS SPP. BUKY

ULMUS PARVIFOLIA

JILM ČÍNSKÝ

ZELKOVA SERRATA

ZELKOVA PILOVATÁ

QUERCUS SPP. DUBY

JEHLIČNANY

JUNIPERUS SPP. JALOVCE

JUNIPERUS CHINENSIS

JALOVEC ČÍNSKÝ

LARIX SPP. MODŘÍNY

TAXUS BACCATA

TIS ČERVENÝ

PINUS SYLVESTRIS

BOROVICE LESNÍ

PINUS THUNBERGII

BOROVICE THUNBERGOVA

PINUS PARVIFLORA

BOROVICE DROBNOKVĚTÁ

PINUS MUGO BOROVICE KLEČ

PICEA SPP. SMRKY

KVETOUCÍ A POKOJOVÉ

DŘEVINY

PRUNUS SPINOSA

TRNKA OBECNÁ

CRATAEGUS MONOGYNA

HLOH JEDNOSEMENNÝ

RHODODENDRON INDICUM

SATSUKI

FICUS SPP. FÍKOVNÍKY

PRUNUS INCISA

'KOJO-NO-MAI'

VIŠEŇ

Umění bonsaje kvetlo v Japonsku v období Edo (1603–1867). Tisk, jehož autorem je Ryuryukyo Shinsai, zobrazuje stolní servis a bonsaj a byl zhotoven na památku Nového roku.

BONSAJOVÁ KULTURA

Bonsaj je mnohem více než jen specializovaný směr pěstitelství – jde o uměleckou aktivitu, v níž se propojují osobní, kulturní a technické vlivy. Každý strom je prodchnutý smyslem a krásou přesahující čistě estetický pohled. Ačkoli má umění bonsaje kořeny ve východních kulturách a filozofii, rozšíření po celém světě do něj vneslo nové myšlenky a postupy. Podstata se však nezměnila: bonsaje jsou objevováním našeho vlastního vztahu k přírodě, krajině, životu i smrtelnosti.

PŘEDSTAVENÍ BONSAJÍ

Je mnoho lidí, které nádherné miniaturní formy stromů přitahují a fascinuje je jejich vytváření a pěstování. Z podstaty je nepřirozené pěstovat stromy v květináčích místo toho, aby rostly v zemi, ale tento akt uvěznění je pokusem vydělit charakter stromu a včlenit do něj náš vztah k přírodě. Bonsaje v sobě kombinují technické, umělecké i pěstitelské výzvy, jsou náročné, ale zároveň přinášejí naplnění.

UVNITŘ, NEBO VENKU?

Většina druhů pěstovaných coby bonsaje patří mezi venkovní stromy. Mají shodné nároky jako stromy na přírodních stanovištích, takže potřebují sezonní změny teplot a míry osvětlení stejně jako čerstvý

Při správné péči může žít bonsaj stejně dlouho jako stromy normální velikosti.

vzduch, déšť a sluneční záření. Dokážou snášet jen krátké období (dny, nikoli týdny) uvnitř pro účely výstav. Výjimku z tohoto pravidla představují některé tropické druhy jako fíkovníky a serisa, jež jsou aklimatizované na stálé teplo a dají se pěstovat v interiéru.

CO JSOU BONSAJE?

Bonsaje jsou normální stromy či keře, které byly vysazeny do nádob a jejich růst je usměrňován tak, aby měly esteticky příjemný tvar evokující svět přírody. Užité stromy jsou jedinci stejných druhů, jaké se vyskytují v přírodě, pro bonsaje se však volí určité druhy nebo odrůdy s přirozeně kompaktním vzrůstem (habitem). Stromy

bývají často vybírány pro své zajímavé vlastnosti – například barvu listů nebo texturu borky na kmeni. Řada stromů může přežít v květináči ve formě bonsaje dokonce i přes 100 let, ale bez uměleckých zásahů prováděných bonsajovými nadšenci by nikdy nevytvořily tak krásné a zajímavé tvary.

Bonsaj může evokovat v malé nádobě celou krajinu.

Bonsaje bychom měli udržovat v podmínkách co nejpodobnějších jejich přirozenému prostředí.

ZÁKLADNÍ PRINCIPY

Pěstování bonsají není žádná velká záhada, ačkoli se používané techniky trochu liší od těch známých z pěstování zahradních a pokojových rostlin. Vždy zahrnuje dva základní postupy – povzbuzení růstu a zpětný řez. Oba musíme provádět správně a dobře je plánovat, abychom dosáhli požadovaného cíle.

Zpětný řez lze provést pouze u stromu, který dobře roste; v takové situaci ho můžete ostříhat, abyste usměrnili jeho energii a růst do požadovaných oblastí. Nezapomeňte, že růst bonsaje

PROČ TVOŘIT BONSAJE?

Bonsaj je mnohostranná výzva vyžadující zahradnické, tvůrčí i řemeslné dovednosti. Žádné dva stromy nejsou stejné, každá rostlina otestuje tyto dovednosti – stejně jako vaši schopnost plánovat i trpělivost – jedinečným způsobem a každá se vám odvděčí jinak.

Snad nejúžasnější je na tom neustálé prohlubování vašeho vztahu s přírodou. Díky každodenní péči o bonsaje budete výrazně napojeni na probíhající roční období a budete si vědomi nepatrných, ale důležitých změn u stromů v průběhu času. Ve zrychlujícím se světě, kde jste vystaveni řadě tlaků, nabízejí bonsaje pomalejší tempo života bližší přírodě. Strávit jen pět až deset minut denně zaléváním a kontrolou stromků, ocenit je a plně se na tyto chvíle soustředit představuje určitou formu techniky mindfulness – všímavé pozornosti –, nyní široce používané pro omezení stresu, zlepšení nálady a řešení depresí. Bylo prokázáno, že být blízko přírodě a dotýkat se rostlin a půdy prospívá psychickému zdraví, a řada lidí nachází při různých problémech potěšení a pomoc právě v bonsajích. Snaha porozumět přírodě a žít s ní v harmonii zlepší a obohatí váš život.

Péče o bonsajové stromky přináší své trvalé plody.

nejde „zmrazit“ v konkrétním stadiu, kdy právě dosáhla určité velikosti a tvaru. Coby živý organismus musí bonsaj neustále růst, aby zůstala zdravá, proto tvarování stromu znamená neustálé hledání rovnováhy mezi podporou a omezováním růstu.

Při pěstování bonsají se uplatňují i dvě méně známé techniky – regulace růstu kořenů stříháním a sevřením do malého květináče a tvarování větví drátem do požadované pozice.

Silně rostoucí části seřízneme, aby byla bonsaj vyvážená.

PŮVOD A TRADICE

Bonsaje si často spojujeme s Japonskem, ale pocházejí z Číny, až poté se rozšířily do ostatních částí Asie. V každé zemi, která s nimi přišla do kontaktu, se postupně vyvinuly silné kulturní a duchovní prvky této formy umění. Praxi ovlivnily konfuciánské a buddhistické myšlenky a některé stromy

KOŘENY V ČÍNĚ

První doložená vyobrazení a rukopisy popisující pěstování stromů v nádobách pro jejich uměleckou hodnotu se datují kolem roku 600 n. l., ale existují důkazy o stromech pěstovaných v květináčích dokonce už v období 500 př. n. l. Čína, místo zrodu pen t’sai (bonsaj je japonskou inkarnací), má historii zahradních úprav sahající do doby před 3000 lety. Číňané považovali zahradu za jednu z nejkreativnějších forem vyjádření, prostor, který představuje imitaci přírody a zároveň je s ní v harmonii. Vymysleli koncept miniaturizace přírody, nahuštění přírodního světa do omezeného prostoru, jako způsob úniku od světských starostí. Pen t’sai bylo nejprve výsadou elit. V době dynastie Tchang (v letech 618–907 n. l.) vystavovali učenci a básníci na svých stolech krajiny vytvořené z kamenů, rostlin a vody, které byly usazeny v mělkých miskách. Umožňovaly jim toulat se ve svých představách idylickými krajinami a tak poskytovaly inspiraci v poezii nebo malířství. Sbírání pokroucených a neobvyklých rostlin a kamenů se stalo oblíbenou kratochvílí učenců z dynastie Sung (960–1279 n. l.).

Čínské zahrady se staly výchozím bodem pro oceňování estetické hodnoty miniaturizovaných krajin a rostlin.

připomínají ty, které vidíme v jiných formách současného umění. Obzvláště v Japonsku si toto umění vyvinulo velmi osobitou estetiku. Japonské bonsaje zažívají v posledních letech výrazný rozmach, po celém světě vznikají nové dynamické styly a úpravy.

VIETNAMSKÉ BONSAJE

Šíření čínské kultury napříč Asií zahrnovalo i zahradní praxi a bonsaje. Nejspecifičtější regionální variací bonsají, která pokračuje až do současnosti, je hòn non bô, vietnamské umění miniaturních krajin, poprvé zaznamenané v roce 939 n. l. Namísto zaostření pozornosti na jednotlivé stromy se hòn non bô obrací výhradně k umění krajiny. Zná ­

zorňuje ostrov, hòn, vytvořený z hory, non, s použitím rostlin i dalších prvků, bô, a v miniaturním měřítku napodobuje scenerii. Mnohé výjevy zobrazují vietnamské pobřeží, ztvárněné vápencovými krasovými útvary, které se tyčí z moře. Figurky a další krajinné prvky, jako jsou mosty, bývají často použity společně s živými rostlinami – spíše než ústřední prvky tvoří rostliny pouze jednu ze součástí krajiny.

MODERNÍ VÝVOJ

Trvalo ale až do revoluce Meidži v roce 1868, než se bonsaje v Japonsku více rozšířily. Když v pozdním 19. století zažívala japonská ekonomika velký vzestup, začaly v zemi vznikat bonsajové školky a produkce ve velkém, jež zásobovala sběratele bonsají vzorovými exempláři.

Mezinárodní zájem o Japonsko také vedl k prvnímu vývozu bonsají do Evropy a USA za obchodními účely. V rané fázi 20. století byly pořádány národní výstavy bonsají, měsíčně

Tisk na dřevěné desce z roku 1861 od Utagawy Sadahideho ukazuje představení bonsaje západnímu publiku.

PŘESUN DO JAPONSKA

Čínští mniši přinesli umění bonsaje

ve 12. století do Japonska, kde panovaly ideální klimatické i kulturní podmínky (ty druhé byly výrazně naladěny na přírodní svět). Bonsaje vysazené v miskách byly nejprve umísťovány v zahradách aristokratů, ale během období Edo (1603–1867), kdy Japonci uzavřeli své hranice venkovním vlivům, toto umění přejaly bohaté třídy obchodníků a rozvinuly osobitou japonskou estetiku, která znamenala méně doslovné, abstraktnější pojetí.

vycházely specializované časopisy a poblíž města Omija, na sever od Tokia, byla zřízena „bonsajová vesnice“.

Obliba bonsají nadále rostla až do začátku druhé světové války (1939–1945). Po válce se okupační síly o tuto formu umění velmi zajímaly a postaraly se o přežití mnoha bonsajových školek, některé z nich dokonce nabízely výuku v angličtině. Vojáci a diplomati vracející se domů si s sebou často odváželi stromky i vášeň pro bonsaje, čímž se zažehlo praktikování tohoto umění v mezinárodním měřítku. Sociální a ekonomická obnova v 60. letech 20. století znamenala i pro bonsaje začátek nové prosperity, která podnítila nesmírný nárůst a vývoj moderní japonské estetiky.

Rozkvetlá slivoň, klasická japonská bonsaj, je na tisku na dřevěné desce z doby Edo zobrazena, jak roste z keramické vázy.

Vietnamské bonsaje jsou poměrně přesným ztvárněním krajiny, jako tento příklad.

MODERNÍ PĚSTOVÁNÍ

V posledních desetiletích se bonsaje staly mezinárodní uměleckou formou. Mimo jihovýchodní Asii se zájem o ně rozvinul v USA, Velké Británii, Austrálii a na Novém Zélandu, a záhy se rozšířil napříč Evropou i do zbytku světa. Praxe se liší podle země, klimatických i kulturních podmínek; nové

VÝVOJ BONSAJÍ

Stejně jako se umění bonsaje po přesunu z Číny do Japonska přizpůsobilo klimatu, kultuře a dostupným druhům (viz str. 10–11), vyvíjelo se také v globálním měřítku. Podstatou bonsají je odraz krajiny a sdílení zkušeností mezi tvůrcem a pozorovatelem, takže například lidé žijící na tropickém ostrově nebo v africké savaně by pravděpodobně vytvořili bonsaj, která by byla replikou jejich vlastního prostředí. Nové styly se vyvinuly jak z hlediska stromů (viz str. 20–21), tak keramických nádob a uspořádání. Dosah bonsají je nyní obrovský a existuje i bohatá škála interpretací jejich základních konceptů.

druhy a nápady přispěly ke vzrušujícímu vývoji, který proměnil vzhled bonsají, ale zároveň zachoval jejich základní podstatu. Někteří pěstitelé nejsou svázáni omezeními v rámci zavedené bonsajové komunity a kreativně rozšiřují možnosti využití stromů coby uměleckého prostředku.

ONLINE ZDROJE

VÝSTAVY

Vystavování uměleckým způsobem – doma, v klubu či na organizované výstavě –je pro mnohé součástí půvabu bonsají. Bonsajové kluby existují na většině míst a bývají startovním bodem pro nadšence, kteří vybírají své nejlepší stromky pro výstavy místní, národní nebo i mezinárodní. Tyto prostory se stávají centrem pro spolky, obchodníky i vystavovatele a nabízejí obrovské příležitosti k pozorování, studiu, učení a sdílení informací. Některé ustálené způsoby prezentace se zaměřují na využití stolů a kladou důraz na stromy specificky vytvořené, aby se předvedly v tom nejlepším a jako úžasné umělecké kousky.

Možnosti pro online učení a sdílení poznatků o bonsajích jsou značné, zvláště když umíte anglicky, jenže takové množství údajů může být zdrcující stejně jako protikladné, nepřesné a zavádějící informace. Streamovací služby založené na přihlášení však nabízejí ověřované rady ze spolehlivých zdrojů a obvykle stojí za to, investovat požadované poplatky, protože poskytují podrobný vhled a široké spektrum informací o správném pěstování a technikách. Nejrychlejší cestou k úspěchu je kombinace oline zdrojů se selským rozumem a moudrostí místních nadšenců i profesionálů, kteří se učili praktickými zkušenostmi – a mají jizvy i stromy, které to dosvědčí.

Mocná sekvojová bonsaj, typicky severoamerický druh, je stylizována velmi odlišně od japonských bonsají.

Výstavy bonsají v průběhu celého roku umožňují tvůrcům sdílet své stromy s komunitou bonsajistů i veřejností.

Online zdroje a bonsajové spolky mohou poskytnout neocenitelné rady.

Planá jabloň je zasazena v moderní porcelánové nádobě od britské keramičky Clare Wakefieldové. Byla součástí výstavy nazvané Natural Flux, kterou v roce 2013 uspořádala londýnská galerie umění a zabývala se moderními interpretacemi bonsají.