Jan Hocek
Centrální stezka
Napříč Českem od západu k východu
centralni stezka_001-264.indd 3
28.02.2023 9:19
centralni stezka_001-264.indd 4
28.02.2023 9:19
OBSAH Předmluva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 Dálkové trasy ve světě – historie a současnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 Turistické stezky v České republice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 Stezky Via Czechia . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 Via Czechia – Centrální stezka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 Jak stezku absolvovat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 Smrčiny a chebská pánev . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 1. etapa – Přes nejzápadnější rozhledny Česka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26 2. etapa – Ašským Švýcarskem k pramenům Františkových Lázní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30 3. etapa – Napříč nejmenší podkrušnohorskou pánví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34 Slavkovský les . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38 4. etapa – Krajinou severské tajgy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42 5. etapa – Po středověké Via Regia za maurským relikviářem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46 6. etapa – Zapomenuté skvosty Slavkovského lesa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50 Postřelí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54 7. etapa – Po Skokovské stezce do Českých Lurd . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58 8. etapa – Přírodním parkem Horní Střela . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62 9. etapa – Kaňonem Střely . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66 10. etapa – Přeš čečínskou grangii do Liblína . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70 Údolí Berounky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74 11. etapa – Za trilobity přírodním parkem Berounka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78 12. etapa – Krajem Oty Pavla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82 13. etapa – Od královského hradu do královského města . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 86
centralni stezka_001-264.indd 5
28.02.2023 9:19
14. etapa – Přes dvě poutní místa k nejznámějšímu hradu Čech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 90 15. etapa – Kde leží nejvzdálenější místo od státních hranic . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 94 Posázaví a Kraj blanických rytířů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98 16. etapa – Krajem Zlaté řeky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 102 17. etapa – Na Konopiště za Ferdinandem d’Este . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 106 18. etapa – Z Benešova do kraje pod Blaníkem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 110 19. etapa – Přes bájnou horu za nejlepšími řízky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 114 20. etapa – Údolím dolní Blanice do Českého Šternberka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 118 21. etapa – Přes kopečky a městečka středního Posázaví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 122 22. etapa – Kolem mlýnů a hradů do perly Posázaví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 126 Hornosázavská pahorkatina a Železné hory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 130 23. etapa – Cesta do středu země . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 134 24. etapa – Přes dvě údolí a dvě přehrady do Železných hor . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 138 25. etapa – Údolím Chrudimky kolem skanzenů a vodních hamrů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 142 Žďárské vrchy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 146 26. etapa – Napříč srdcem Vysočiny po skalních vyhlídkách . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 150 27. etapa – Údolím Fryšávky z kopce na kopec . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 154 Údolí Svratky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 158 28. etapa – Přes vyhlídky do nejhlubšího údolí Vysočiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 162 29. etapa – Cesta pernštejnských hradů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 166 30. etapa – Stezkou Járy Cimrmana k bráně nebes . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 170 Brněnsko a Moravský kras . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 174 31. etapa – Přes Klucaninu na Prýgl . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 178 32. etapa – Z údolí Svratky k Moravskému Švýcarsku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 182 33. etapa – Lesnickým Slavínem do údolí Punkvy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 186
centralni stezka_001-264.indd 6
28.02.2023 9:19
34. etapa – Úžasná místa Moravského krasu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 190 35. etapa – Krajinou lesů, vod a strání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 194 36. etapa – Stepí Litenčické pahorkatiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 198 Slovácko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 202 37. etapa – Přes Ždánický les do folklórního srdce Slovácka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 206 38. etapa – Hřebenem Chřibů na hrad Buchlov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 210 39. etapa – Po stopách věrozvěstů Cyrila a Metoděje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 214 Valašsko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 218 40. etapa – Vizovickou vrchovinou do baťova Zlína . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 222 41. etapa – Cesta na Svatý Hostýn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 226 42. etapa – Hostýnskými vrchy do srdce Valašska . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 230 43. etapa – Hřebenem Vsetínských vrchů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 234 44. etapa – K pramenům Rožnovské i Vsetínské Bečvy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 238 Moravskoslezské Beskydy a Jablunkovské mezihoří . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 242 45. etapa – Přes zadní hory beskydské . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 246 46. etapa – Na nejvyšší horu Centrální stezky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 250 47. etapa – Jablunkovským mezihořím k nejvýchodnějšímu bodu Česka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 254
centralni stezka_001-264.indd 7
28.02.2023 9:19
PŘEDMLUVA
V roce 2020 vznikly první dvě trasy ze sítě stezek Via Czechia – Severní stezka a Jižní stezka. Tyto dvě příhraniční trasy překračují Česko od západu k východu a jsou nejdelšími turistickými a poutními dálkovými trasami v České republice. V roce 2021 vznikla Stezka středozemím, propojující nejsevernější a nejjižnější body ČR, a také Stezka Slezskem, nabízející příhraniční alternativu k Severní stezce v oblasti českého Slezska. Centrální stezka logicky doplňuje Severní a Jižní stezku průchodem napříč středem země. Mohou ji využít kupříkladu ti, kteří před horami dávají přednost obydlenější krajině nebo vyhledávají architektonické památky. Trasa prochází mj. přes několik středů Česka, kolem třech desítek poutních míst, a kromě hor vede také údolími řek Střely, Berounky, Sázavy nebo Svratky. Stezka vás rovněž zavede do několika národopisných regionů s rozmanitým folklórem, jazykem nebo architekturou. Knihu můžete využít mnoha způsoby – jako obrazovou a informační publikaci o české krajině, jako průvodce pro absolvování celé trasy či její části nebo jako motivační a inspirativní dílo. Projít Centrální stezku a poznat tak přes tisíc kilometrů naší domoviny může pro někoho představovat fyzickou výzvu, pro jiného smysluplný cíl, nebo dokonce impulz k životnímu restartu. Celou trasu není nutné projít naráz, je rozdělená do logicky ucelených úseků (kapitol) podle jednotlivých oblastí, takže můžete postupovat „krok za krokem“ a absolvovat ji v průběhu celého roku nebo i delšího časového úseku. Jsem přesvědčen, že stezky Via Czechia inspirují k poznávání České republiky tím nejlepším – tedy aktivním způsobem. Formou poutnictví, pěší turistiky, cykloturistiky, v zimě lze horské úseky přejít i na běžkách a část tras lze absolvovat i formou vodáckého putování. Stezky Via Czechia tak lze využít celoročně a každý si může zvolit oblíbenou formu putování. Věřím, že poznávání naší krásné země prostřednictvím stezek Via Czechia vám přinese spoustu zážitků, nové podněty a také energii do dalšího života. Přeji vám příjemné čtení a pohodové putování! Jan Hocek
9
centralni stezka_001-264.indd 9
28.02.2023 9:19
DÁLKOVÉ TRASY VE SVĚTĚ – HISTORIE A SOUČASNOST Obliba dálkových a poutních tras roste celosvětově. Tyto cesty dnes najdeme v mnoha zemích a další nové vznikají. Přitom se zdaleka nejedná pouze o historické poutní cesty, jako je například proslulá evropská Camino frances, hlavní trasa Svatojakubské cesty do Santiaga de Compostela, jejíž tradice sahá tisíc let nazpět. V minulosti představovala chůze základní způsob přesunu a pěší stezky tak byly hlavními komunikačními tepnami, kudy putovali lidé, zboží nebo informace. Za všechny jmenujme například známé stezky Inků, severoamerické indiánské stezky, hedvábnou stezku, spojující Asii se Středomořím, nebo starověké řecké a římské silnice. Dálkové pěší stezky se v moderním pojetí zaměřují stále více na pohybovou složku a na pobyt v přírodě. Duchovní obsah je sice stále důležitý, na rozdíl od tradičních poutních cest ale ustupuje do pozadí. Ta- Snowman trek v Bhútánu je považován za jeden z nejtěžších na světě. kové stezky najdeme dnes na všech kontinentech vyjma Antarktidy a vedou divočinou, horami, podél pobřeží malaya Trail, který po svém dokončení bude dosahovat délky 4 500 km i zalidněnou nebo kulturní krajinou. Putují po nich pěší, cyklisté, ly- a procházet Pákistánem, Nepálem, Indií, Bhútánem a Tibetem. Zemí zaslíbenou pro pěší turisty je Nový Zéland s 3 000 km dlouhou žaři, vodáci, musheři nebo jezdci na koních. Pro inspiraci doporučuji svou knihu Nejhezčí túry světa, popisující celkem 18 světových treků, stezkou Te Araroa, vedoucí napříč celou zemí od mysu Cape Reinga až po městečko Bluff. Bohatou paletou dálkových tras se také může pyšnit které jsem prošel. Pravděpodobně nejdelší světovou dálkovou stezkou je kanadský The Japonsko, zmiňme například 1 200 kilometrů dlouhou poutní cestu Great Trail, vedoucí na 24 000 kilometrech napříč celou zemí. Jako Shikoku Pilgrimage, procházející kolem 88 chrámů ostrova Šikoku. V Evropě byl vytvořen celoevropský systém dvanácti dálkových pěnejstarší dálková stezka v USA bývá uváděn 439 km dlouhý Long Trail ve státě Vermont, vybudovaný v letech 1910–1930. Mezi další slavné se- ších tras (jsou značené E1–E12) a patnácti dálkových cyklistických tras veroamerické stezky pak řadíme trojici cest zvanou též „Triple Crown“ Eurovelo (EV1–EV15). Mezi nejhezčí evropské pěší stezky patří beze– Appalachian Trail, Pacific Crest Trail a Continental Divide Trail. sporu korsická trasa GR20, Tour du Mont Blanc, obkružující nejvyšNejdelší dálkovou pěší stezkou Jižní Ameriky je 3 000 km dlouhý ší horu západní Evropy, nebo skotský West Highland Way. Z mnoha Greater Patagonian Trail, vedoucí divokou přírodou And z chilského evropských poutních stezek uveďme (kromě již zmíněné Svatojakubské cesty) 1 900 km dlouhou cestu Via Francigena, vedoucí z Canterbury Santiaga až do jižní Patagonie. Dlouhou tradici mezi sportovněji založenými lidmi mají dálkové do Říma. Svou dálkovou trasu mají také naši slovenští sousedé, Cesta hrdinov trekingové cesty v Asii vedoucí horským a vysokohorským terénem v Himálaji nebo sousedním pohoří Karákóram. Tyto trasy vedou často SNP měří 770 km, vede z Dukelského průsmyku do Bratislavy a v krátmezi horskými vesničkami, po tradičních obchodních stezkách a čás- kém úseku v Bílých Karpatech prochází i územím České republiky. tečně i po přístupových cestách horolezeckých expedic k osmitisícov- Napříč Rakouskem prochází 1 200 km dlouhá trasa Zentralalpenweg. kám. Dominantní postavení drží Nepál s nezpočtem nádherných tras V sousedním Polsku najdeme stezku, která přibližně sleduje česko-pol– jmenujme alespoň dvě nejpopulárnější: Everest Base Camp Trek skou hranici, 440 km dlouhá Hlavní sudetská magistrála vede z láa Annapurna Circuit Trek. V bhútánském Himálaji pak najdeme údaj- zeňského města Świeradów-Zdrój do Prudníka přes nejzajímavější části ně nejtěžší klasický světový trek, přes 300 km dlouhý Snowman Trek. Sudet. Na našem území ji známe z krátkého krkonošského úseku pod Ambici stát se nejdelší dálkovou horskou stezkou světa má Great Hi- názvem Cesta česko-polského přátelství.
10
centralni stezka_001-264.indd 10
28.02.2023 9:19
TURISTICKÉ STEZKY V ČESKÉ REPUBLICE tá stezka, Vintířova stezka nebo již zmiňovaná Cesta česko-polského přátelství. Zajímavostí je první certifikovaná turistická trasa v Česku – Stezka údolím Lužnice – vedoucí podél stejnojmenné jihočeské řeky v délce 55 kilometrů z Plané nad Lužnicí do Týna nad Vltavou. Českou republikou dále procházejí evropské dálkové stezky E3, E6 a E10, trasa E8 se našeho území dotýká u Znojma a jedna její varianta je vedena i po našem území. Rovněž slovenská Cesta hrdinů SNP prochází přes naše území v oblasti Bílých Karpat.
Pěší turistika má v našich zemích dlouhou tradici, o nejstarší turistické cesty se zasloužila Pohorská jednota Radhošť ihned po svém založení roku 1884, kdy vybudovala kolem Radhoště menší síť tras značených tvarovými značkami. Pak už se ale vůdčí role ujal Klub českých turistů, jehož první turistická cesta byla vyznačena 11. května 1889 a vedla ze Štěchovic ke Svatojánským proudům. Původně měřila osm kilometrů, ale po vybudování slapské přehrady z ní zbyla přibližně polovina. Ve stejném roce vznikla i trasa z Berouna přes Svatý Jan pod Skalou na Karlštejn, která nese název Cesta Vojty Náprstka a představuje nejstarší dochovanou pěší trasu KČT. Od té doby vznikly na území České republiky tisíce kilometrů značených pěších, cyklistických a lyžařských tras. K 1. lednu 2020 si tak naši turisté mohli vybrat z 43 578 kilometrů pěších značených tras, z 38 200 kilometrů cyklotras a přibližně z 3 000 kilometrů lyžařských tras (z toho 511 značených pásovým lyžařským značením).
DÁLKOVÉ PĚŠÍ TRASY V ČESKÉ REPUBLICE – HISTORIE A SOUČASNOST Nejstarší dálkovou trasou vedoucí přes naše území byla tzv. Modrá hřebenovka (Kammweg), která vznikla v roce 1902 jako projekt německých turistických spolků Čech a v době své největší slávy se na našem území táhla z Krušných hor až po Jeseníky. Hřebenovka postupně dosáhla délky 1 200 km a byla tak ve své době nejdelší turistickou trasou v Evropě; válka sice zapříčinila její zánik, avšak v poslední době dochází k jejímu obnovování. První dálková cesta vytvořená Klubem českých turistů vznikla roku 1912 na trase Praha–Brdy–Šumava. Po 2. světové válce vznikly dvě dálkové značené trasy, které ale neměly dlouhého trvání. Strážní stezka tvořila podkovu od Znojma přes Šumavu, Krušné hory až po Jeseníky a Stezka svobody vedla z Dyleně přes Prahu až na Slovensko, kde navazovala na Cestu hrdinů SNP. V současnosti v České republice existují spíše regionální dálkové pěší trasy, z těch známějších jsou to například Zlatá stezka Českého ráje, Cesta bratří Čapků, Jiráskova cesta, Máchova cesta, Zlatá stezka Zemí hradů, Klostermannova cesta a přeshraniční trasy Zla- Hřebenová turistická stezka v Krkonoších
POUTNÍ CESTY Nezastupitelné místo mezi dálkovými stezkami patří bezesporu duchovním poutním cestám. Na našem území také najdeme několik tras ze systému svatojakubských poutních cest, směřujících do Santiaga de Compostela. V současnosti existují na našem území celkem tři hlavní varianty svatojakubských tras, které v maximální míře využívají stávajícího značení KČT, doplněného o tradiční obrázek svatojakubské mušle. Uvnitř České republiky dále existují cyrilometodějské stezky, které směřují čtyřmi různými trasami do duchovního srdce Moravy – na Velehrad. Stezky vedou například z Pusteven, Vranova, Svatého Hostýna nebo Svatého Kopečku u Olomouce. Dále zmiňme poutní cestu z Prahy do Staré Boleslavi a v roce 2019 otevřenou poutní cestu Blaník– Říp (dlouhou 190 km), na kterou navazuje v roce 2022 otevřená cesta Říp–Blaník (dlouhá 280 km).
11
centralni stezka_001-264.indd 11
28.02.2023 9:19
STEZKY VIA CZECHIA Centrální stezka – spojuje nejzápadnější a nejvýchodnější body ČR, přičemž vede přibližně středem země a prochází mj. i geo metrickým středem ČR. Pěší varianta měří 1 036 km a je rozdělena na 47 jednodenních etap.
Stezky Via Czechia představují originální a podrobně popsaný systém nejdelších turistických a poutních dálkových tras v České republice. Trasy jsou vyznačeny samostatně pro pěší turistiku, cykloturistiku nebo zimní turistiku na lyžích, některé úseky lze splouvat na lodi. Všechny trasy měří dohromady přes 10 000 km – přináší tedy téměř nekonečné možnosti poznávat celoročně a různými způsoby českou krajinu, přírodu, památky nebo poutní místa. Trasy jsou rozděleny na logické úseky, s uzlovými body dobře dostupnými veřejnou dopravou, lze je tedy absolvovat postupně po částech – podle časových možností, chuti, kondice apod. Online mapy, itineráře, tipy na cestu a další informace lze najít na www.viaczechia.cz.
Stezka středozemím – propojuje nejsevernější a nejjižnější bod ČR a zavede vás mimo jiné do mnoha malebných měst i přírodních rezervací. Pěší varianta měří 569 km a je rozdělena na 27 etap. Stezka Slezskem – prochází pohraničními oblastmi českého Slezska mezi Rychlebskými horami a Slezskými Beskydy; je alternativou Severní stezky v její nejvýchodnější části. Pěší varianta měří 382 km a je rozdělena na 18 denních etap.
S everní stezka – nejdelší trasa Via Czechia spojuje nejzápadnější a nejvýchodnější bod ČR a vede převážně pohraničními horami. Pěší varianta měří 1 058 km a je rozdělena na 47 jednodenních etap.
Českomoravská stezka – trasa sleduje historickou hranici Čech a Moravy a zároveň rozvodí Severního a Černého moře mezi Králickým Sněžníkem a Slavonicemi. Pěší varianta měří 351 km a je rozdělena na 18 denních etap.
J ižní stezka – druhá nejdelší trasa Via Czechia spojuje nejvýchodnější a nejzápadnější body ČR a vede převážně jižním příhraničím. Pěší varianta měří 1 052 km
12
centralni stezka_001-264.indd 12
28.02.2023 9:19
VIA CZECHIA – CENTRÁLNÍ STEZKA Dálková trasa Via Czechia – Centrální stezka, o které pojednává tato publikace, představuje třetí nejdelší turistickou a poutní trasu ze systému dálkových tras Via Czechia. Podobně jako trasy Severní stezka a Jižní stezka vede napříč celou zemí a spojuje nejzápadnější a nejvýchodnější bod Česka, a to v délce přesahující tisíc kilometrů. Díky rozmanitosti trasy lze Centrální stezku absolvovat mnoha způsoby – pěšky, na kole a částečně i na běžkách nebo vodáckým způsobem. Centrální stezka je tak první dálkovou trasou v ČR, která je popsána a zmapována pro tyto čtyři způsoby putování. Na rozdíl od příhraničních tras prostupuje Centrální stezka středem země a dostává se tak nejenom do ryze přírodních oblastí. Kromě několika vnitrozemských pohoří vede trasa údolími řek Střely, Berounky, Sázavy, Chrudimky nebo Svratky, které vytvářejí jakési zelené koridory prostupující přes hustě osídlené vnitrozemí České republiky. Stezka rovněž prochází mnoha malebnými městy a vede kupříkladu přes kulturně zajímavé národopisné oblasti Horácka, Brněnska, Slovácka a Valašska. Na své si ale přijdou i milovníci hor, neboť trasa přechází Slavkovský les, Železné hory, Českomoravskou vrchovinu, Chřiby, Hostýnské vrchy, Vsetínské vrchy i Moravskoslezské Beskydy. Celkově tak Centrální stezka nabízí neobyčejnou pestrost přírodní, kulturní i historickou. Centrální stezka místy sleduje linie zaniklých pradávných tras – ať už je to kupříkladu královská stezka Via Regia, směřující napříč Evropou, stará Sázavská stezka, Libická stezka, nebo středověká obchodní stezka mezi Prahou a Chebem. Zároveň vede souběžně s jinými současnými poutními trasami – jmenujme například Skokovskou stezku v etapě z Toužimi do Skoků, železnou větev Svatojakubské stezky v údolí Berounky nebo Cyrilometodějskou stezku v úseku Křtiny–Hostýn. Stezka rovněž přibližně sleduje linii Baťovy dálnice, která byla neuskuteč-
něnou myšlenkou Tomáše Bati na propojení krajních bodů tehdejšího Československa. Centrální stezka nevede po přímé linii, její trasa využívá přírodní koridory vhodné pro pěší i cyklistické putování. Největší takové odklonění od přímého směru najdeme na jižní Moravě, kde trasa obchází rozlehlou rovinu Hornomoravského úvalu a postupuje členitou lesnatou krajinou Ždánického lesa, Chřib a Zlínské vrchoviny. Stezka prochází osmi chráněnými krajinnými oblastmi (Slavkovský les, Křivoklátsko, Český kras, Blaník, Železné hory, Žďárské vrchy, Moravský kras a Beskydy), mnoha přírodními parky a kolem bezpočtu přírodních rezervací a památek. Z větších měst na trase jmenujme Aš, Cheb, Beroun, Benešov u Prahy, Vlašim, Ledeč nad Sázavou, Hlinsko, Tišnov, Blansko, Kyjov, Zlín a Vsetín. Trasa je rovněž snadno dosažitelná ze dvou našich největších měst – Prahy a Brna. Nejvyšším bodem stezky je 1 067 m vysoký vrchol naší nejvýchodnější tisícovky – Velkého Polomu v Moravskoslezských Beskydech. Z dalších výrazných vrcholů na cestě jmenujme Vysokou ve Vsetínských vrších (1 024 m n. m.), nejvyšší horu Slavkovského lesa Lesný (983 m n. m.), nejvyšší horu Žďárských vrchů Devět skal (836 m n. m.), Hostýn (735 m n. m.) nebo Velký Blaník (638 m n. m.). Naopak nejnižšího bodu trasa dosahuje u řeky Moravy v Napajedlích (180 m n. m.).
STŘEDY ČESKÉ REPUBLIKY Významným aspektem při přípravě a plánováni Centrální stezky byly geografické středy České republiky. Těchto míst existuje dle jejich definice několik a trasa Centrální stezky byla navržena tak, aby vedla přes většinu z nich. Následující text vychází z odborného článku v časopise Geografické rozhledy (roč. 2016/2017, č. 3) – autoři Jan D. Bláha a Martin Dolejš. Všeobecně nejznámějším a z podstaty určení i základním středem země je geometrický střed ČR v Číhošti. Tento bod leží v těžišti plochy vymezené státními hranicemi a v roce 2005 jej vypočítal geodet Ing. Ladislav Fofonka. Trasa tímto bodem prochází ve své 23. etapě z Ledče nad Sázavou do Golčova Jeníkova. Další významný střed ČR leží právě v Golčově Jeníkově – jde o průsečík diagonál nejmenšího opsaného pravidelného čtyřúhelníku. Místo označuje hraniční mezník na severním okraji náměstí v Golčově Jeníkově. Výškový geometrický střed zohledňuje při hledání těžiště nadmořskou výšku území, kdy vysoké hory mají větší „váhu“ než nížiny. Rovněž toto místo se nachází na trase Centrální stezky, a to v obci Chřenovice na trase 22. etapy ze Zruče nad Sázavou do Ledče nad Sázavou. Středy podle rozložení jevu jsou počítané na základě rozložení určitého jevu v dané ploše. Jedním z nich je populační střed ČR, představující těžiště rozložení populace na našem území. V roce 2011 se tento střed nacházel poblíž obce Běstvina, přes kterou vede 24. etapa z Golčova Jeníkova k vodní nádrži Seč.
Geometrický střed České republiky v Číhošti
13
centralni stezka_001-264.indd 13
28.02.2023 9:19
kterou doplňuje cyklistická varianta. Část Centrální stezky lze rovněž absolvovat na běžkách (Žďárské vrchy, Vsetínské vrchy, Moravskoslezské Beskydy), případně způsobem vodáckého putování (Střela, Berounka, Sázava, Chrudimka, Svratka). Základní pěší varianta Centrální stezky měří 1 036 kilometrů a je rozdělena na 47 jednodenních etap s průměrnou délkou 22 kilometrů, vždy s možností ubytování pod střechou. Cyklistická varianta měří 1 032 km a celou ji lze absolvovat přibližně za 14–18 dní. Centrální stezka je rozdělena na 12 úseků, které jsou většinou definovány jako logické geomorfologické, turistické nebo národopisné celky. Začátek i konec každého úseku je dobře dostupný veřejnou dopravou, aby bylo snadné v daném uzlovém bodě putování zahájit, ukončit, případně na několik dní přerušit. Celou Centrální stezku lze absolvovat po pěších značených trasách Klubu českých turistů, jen zcela výjimečně je vedena po značených cyklotrasách nebo neznačených cestách. U některých etap lze podle zájmu zvolit alternativní vedení (na mapkách značeno modrou linkou), které nabízí snadnější postup u náročnějších etap, případně odbočky k významným místům. Důraz byl rovněž kladen na spolehlivé nocování v hezkém prostředí, proto každá etapa začíná a končí v místě s možností ubytování v penzio nu, hotelu nebo horské chatě. Přibližně polovina etap umožňuje v cílovém místě nocovat pod stanem (tábořiště, kemp). Na mapkách jsou rovněž vyznačeny turistické přístřešky nebo studánky.
Další významný střed, kterým prochází Centrální stezka, je definován jako místo, odkud je přímá vzdálenost k nejbližší státní hranici největší. Střed podle hranic leží v osadě Senešnice a vzdálenost odtud k nejbližší státní hranici činí 104 km. Prochází tudy 15. etapa ze Zadní Třebaně do Davle. Nedaleko Davle se nachází další střed – jde o geometrický střed historické země Čechy. Místo leží na vrcholu kopce Ďábel u Petrova a je vzdálené asi 2 km od trasy 16. etapy z Davle do Týnce nad Sázavou. Nakonec zmiňme jeden historický střed, kterým je geometrický střed Československa z let 1918–1938, kdy součástí republiky byla i Podkarpatská Rus. Toto místo se nachází na Beneškách ve Vsetínských vrších a prochází jím trasa 44. etapy ze Soláně na Bumbálku. Pro zajímavost – střed Československa, jak jsme jej znali do roku 1992, se nachází v nepřístupném vojenském újezdu Březina.
KUDY STEZKA VEDE Naplánování, zmapování a vlastní absolvování stezky představovalo značné úsilí, jehož cílem bylo pečlivé vytipování nejzajímavějších tras a navštívených míst s ohledem na přírodní krásy, místní zajímavosti nebo kulturní a duchovní odkaz. Finální trasa Centrální stezky vzešla z několika variant a považujeme ji za ideální z hlediska přírodních krás, atraktivity míst, kudy prochází, a také praktických aspektů, jako je například ubytování nebo veřejná doprava. Centrální stezka je určena pěším poutníkům, cykloturistům, lyžařům i vodákům. Jako hlavní a základní trasa je vždy popsána ta pěší,
14
centralni stezka_001-264.indd 14
28.02.2023 9:19