0043827

Správní výbor Československého olympijského výboru v roce 1932 Stojící zleva: Menšík, Jílek, Tanzer, Polák, Švorčík, Bartoš, Kureš Sedící: Richter, J. Čížek, Hovorka, Gruss, Kaiser, Widimský

8

Kniha.indd 8

11.11.2022 22:36

PROLOG

9

Kniha.indd 9

11.11.2022 22:36

 Celému období příprav na Hry X. olympiády v Los Angeles předcházel důležitý přelom v dějinách československého olympijského hnutí. Na valné hromadě Československého olympijského výboru, která se konala 4. března 1929, odstoupily dvě významné osobnosti. Na post předsedy pro svůj vysoký věk rezignoval zakladatel českého olympismu Jiří Stanislav Guth-Jarkovský1 a ze zdravotních důvodů i kolegiálně ukončil svou činnost průkopník českého sportu a dlouholetý tajemník Československého olympijského výboru a pravá ruka Gutha-Jarkovského Josef Rössler-Ořovský2. Na pozici předsedy 1/ Jiří Stanislav GUTH-JARKOVSKÝ (1861–1943), jeden ze zakládajících členů Mezinárodního olympijského výboru v roce 1894. Patřil k přátelům a nejbližším spolupracovníkům obnovitele olympijských her a dlouholetého předsedy MOV Pierra de Coubertina (1863–1937, předsedou MOV 1896–1925). V období Rakouska-Uherska se mu podařilo uhájit samostatné zastoupení Čechů v MOV. Po první světové válce byl v letech 1919–1923 generálním tajemníkem MOV, spoluvytvářel Olympijskou chartu. Po jejím přijetí se v roce 1921 stal členem i první exekutivy MOV, a to až do roku 1925, kdy na funkci rezignoval, nicméně zůstal nadále členem MOV. Guth byl původním povoláním středoškolský profesor matematiky, učil ale též francouzštinu a zpočátku jako mladý i tělesnou výchovu. Absolvoval Filosofickou fakultu Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze, v roce 1883 byl prvním promovaným doktorem filosofie na české univerzitě. Po vzniku Československa byl roku 1919 povolán jakožto autor knih o společenském chování na Pražský hrad do Kanceláře prezidenta republiky Tomáše Garrigua Masaryka jako ceremoniář. Vytvořil republikánský protokol, byl ideovým tvůrcem nejvyššího československého státního vyznamenání Řádu bílého lva. Blíže KOLÁŘ, František. Jiří Stanislav Guth-Jarkovský. Praha: Olympia, 2011. 87 s.

2/ Josef RÖSSLER-OŘOVSKÝ(1869–1933), občanským povoláním obchodník. Průkopník mnoha sportovních odvětví a organizátor českého sportu. Na svých obchodních cestách v cizině (Francie, Itálie a Velká Británie) se seznámil s různými sporty, které u nás zaváděl a propagoval.

V roce 1887 začal jako první v Čechách jezdit na lyžích a zřídil při Bruslařském závodním klubu lyžařský odbor, z něhož v roce 1893 vytvořil Český Ski klub v Praze, který byl prvním lyžařským spolkem ve střední Evropě. Téhož roku založil Český Yacht klub a I. Český lawntenisový klub.

V roce 1894 sestavil Český Sculling Cercle s tenisovým a fotbalovým odborem. Roku 1897 vydal pravidla hokeje a fotbalu. Ještě v témže roce uspořádal první mezinárodní lyžařské závody u Jilemnice a spolupracoval při vytvoření České athletické amatérské unie, jejímž předsedou byl několik let. V roce 1903 byl u zrodu Svazu lyžařů Království českého a o dva roky později zorganizoval první lyžařský závod na 50 km, jehož se sám zúčastnil. Roku 1906 se zasloužil o založení České lawn-tennisové asociace. Tři roky nato přivezl do Čech několik původních kanadských kánoí, podle nichž domácí vodáci stavěli další. Utvořil kanoistický kroužek při Českém Yacht klubu a stal se zakladatelem vodní turistiky, kterou sám horlivě pěstoval. V roce 1912 založil první oddíl vodních skautů, z něhož vyšla řada pozdějších vynikajících závodníků – kanoistů.

Pravidelně se zúčastňoval mezinárodních lyžařských kongresů a byl spoluzakladatelem FIS (Mezinárodní lyžařská federace). Působil také jako sportovní novinář u nás i v zahraničí a sportovní rozhodčí (v roce 1896 řídil úplně první derby Sparta–Slavia).

10

Kniha.indd 10

PROL OG

11.11.2022 22:36

ČSOV byl zvolen lékař, vysokoškolský učitel, všestranný sportovec a funkcionář Josef Gruss3. Tajemníkem se stal František Widimský, který jak uvidíme na následujících stránkách této knihy, byl tělem a duší výpravy československých sportovců do Spojených států amerických.

Celosvětová hospodářská krize4 způsobila výrazné těžkosti s financováním olympijské výpravy za oceán. Československý olympijský výbor nemohl tentokrát počítat s obvyklou státní podporou. Ministerstvo zahraničních věcí V roce 1899 se stal jedním ze spoluzakladatelů Českého výboru pro hry olympijské. V letech 1906–1929 byl generálním tajemníkem ČOV a ČSOV a organizoval několik výprav na olympijské hry. Byl jedním z hlavních organizátorů Mezinárodního olympijského kongresu v Praze v roce 1925 a iniciátorem myšlenky pořádání zimních olympijských her. Za svou obětavou činnost v ČOV byl vyznamenán olympijskou medailí a Řádem čestné legie. Zemřel půl roku po skončení her v Los Angeles 1932. Blíže KLAPAČ, Jan. Josef Rössler-Ořovský: (zakladatel nové společenské aktivity – sportu). Praha: Český olympijský výbor, 2001. 124 s.

3/ Josef GRUSS (1884–1968), lékař, sportovec, sportovní funkcionář. Syn matematika Gustava Grusse (1854–1922). Vystudoval medicínu na Karlo-Ferdinandově univerzitě (MUDr. 1911), dosáhl profesury pro obor gynekologie a porodnictví (1933) a stal se přednostou gynekologického oddělení v nově vybudované Nemocnici na Bulovce; 1945–1946 vedl Československou gynekologickou a porodnickou společnost a řídil časopis Československá gynekologie. Věnoval se i sportovnímu lékařství. Od mládí se projevoval jako všestranný sportovec, od roku 1902 byl členem SK Slavie, vynikal v tenisu a v šermu. Pod pseudonymem Mičkovský se účastnil olympijského tenisového turnaje 1908 ve dvouhře v Londýně. Bojoval na šermířském mistrovství světa 1910 a jako kapitán vedl družstvo československých šermířů na tzv. „Pershingově olympiádě“ v roce 1919 v Paříži a na následujících olympijských hrách 1920 v Antverpách. Účastnil se atletických závodů Běchovice–Praha, lyžoval a jako hráč i rozhodčí působil na zápasech ve fotbalu a v hokeji s míčkem (bandy hokej). Přeložil do češtiny pravidla fotbalu a bandy hokeje. Patřil k průkopníkům ledního (kanadského) hokeje v českých zemích. S Emilem Procházkou založil 1908 Český hokejový svaz a 1909 nastoupil do branky na mistrovství Evropy v Chamonix a stal se tak prvním českým reprezentačním brankářem. Zajistil přitom přijetí Českého hokejového svazu do Mezinárodní federace kanadského hokeje (IIHF). V letech 1922–1929 vystupoval jako předseda Českého šermířského klubu Riegel, 1920–1925 Československého šermířského svazu, Československé athletické amatérské unie (1923–1930) a vedl Všesportovní výbor, který sjednocoval sportovní organizace v Československu. Věnoval se i filatelii a roku 1943 se stal prvním předsedou Ústředí českých filatelistů. V roce 1929 převzal po Guthovi-Jarkovském předsednictví ČSOV. Z organizace se snažil vytvořit nezávislý orgán, stojící nad partikulárními zájmy svazů a klubů, usiloval o kompromisní urovnání národnostních třenic mezi českými a německými sportovními svazy a spolky. Po druhé světové válce se Gruss znovu ujal předsednictví obnoveného ČSOV, o rok později byl jmenován členem MOV. Nový zákon o organizaci tělesné výchovy a sportu (1951) přinesl i změnu v postavení ČSOV v systému sjednocené tělovýchovy. Gruss rezignoval na funkci předsedy ČSOV, ale zůstal členem MOV až do roku 1965, kdy odešel sám ze zdravotních důvodů. Za aktivní působení v olympijském hnutí a šíření myšlenek olympismu získal čestné členství v MOV spolu s Olympijským diplomem, nejvyšším vyznamenáním MOV (1965). Za reprezentaci ČSSR na mezinárodním sportovním poli obdržel 1964 Řád práce, v roce 2011 byl uveden do Síně slávy českého hokeje. Pohřben je v rodinné hrobce na Olšanských hřbitovech v Praze.

4/ Velká hospodářská krize je označení pro celosvětově rozsáhlou hospodářskou krizi následující po propadu akcií na americké burze v říjnu 1929, která ovlivnila světové hospodářství na počátku 30. let a byla největší ekonomickou krizí 20. století. V Československu krize vrcholila v roce 1933, kdy došlo k poklesu výroby o cca 40 %. Nejvíce bylo postiženo Slovensko, Podkarpatská Rus a české pohraničí.

PR O LO G

Kniha.indd 11

11

11.11.2022 22:36

a Ministerstvo školství a národní osvěty odmítlo v této těžké době finance poskytnout. Československá obec sokolská, která byla velkou zásobárnou československých gymnastů při minulých olympijských hrách, i přes opakované prosby oznámila, že dává přednost přípravám na svůj všesokolský slet, takže olympijských her v Americe se účastnit nebude. A tak byla cesta do Los Angeles vážně ohrožena.5 Když to nešlo s pomocí státních subvencí, muselo jít financování z vlastních zdrojů.

Dne 1. března 1932 byla ve večerním vydání Národních listů vyhlášena veřejná sbírka: Výprava na olympijské hry ohrožena6 Sportovci!

Výprava československých sportovců na olympijské hry v Los Angeles je vážně ohrožena. V nynější těžké situaci státu nelze počítat s jeho podporou. Musíme si proto pomoci sami.

Sportovci! Vezměte si příklad z našich lyžařů, kteří sami sebrali značný peníz na výpravu mezi sebou.7 Podpořte Č. O. V. svým příspěvkem. Každý sebemenší příspěvek bude srdečně vítán.

Peníze zašlete na šekové konto č. 202. 463.

Tato veřejná sbírka nakonec dohromady vynesla 15 236 Kč8. Pomáhali jednotlivci a příkladem šli také studenti. A postupně se přidávaly další instituce či sportovní kluby – od hlavního města Prahy přišel pro představu dar v hodnotě 10 tisíc korun, Všeobecná záložna v Karlíně darovala 200 Kč, Občanská záložna na Malé Straně stejný obnos a Občanská záložna ve Vršovicích ještě o 100 korun více, sportovní klub AK Hellas v Roudnici 200 Kč, 5/ Ve sportovní rubrice Českého slova z dubna 1932 jsou popisovány obavy z toho, že do Los Angeles pojedou jen dva sportovci: atlet František Douda a vzpěrač Václav Pšenička coby aspiranti na jednu z medailí ve svých sportech. Jsou zde kritizovány jak stát, tak samotný ČSOV, že se dostatečně nesnaží finance získat.

6/ Olympijské studijní a informační centrum, fond František Widimský, Los Angeles, A/3498.

7/ Problémy s financemi byly už při přípravách na zimní olympijské hry, které se konaly v únoru 1932 také v USA, v Lake Placid.

8/ Koruna československá (v období první republiky měla zkratku Kč, v období druhé republiky K, od roku 1945 Kčs) byla měna, která platila v Československu od roku 1919. Po rozdělení Československa v roce 1993 na Českou republiku a Slovenskou republiku došlo i k rozdělení měny na Korunu českou a Slovenskou korunu.

12

Kniha.indd 12

PROL OG

11.11.2022 22:36

Autoklub9 2 000 Kč, Československá Asociace Footballová10 6 000 Kč, ze sbírky Radiojournalu11 obdržel Československý olympijský výbor 3 646 Kč a např. poštovní zaměstnanci věnovali obdivuhodných 23 500 Kč. Celkový příjem před olympijskými hrami včetně daru české kolonie v Los Angeles v hodnotě 9 875 Kč činil přesně 236 tisíc a jednu korunu.12 Nový předseda Československého olympijského výboru Josef Gruss se po zralé úvaze rozhodl do USA neodcestovat, aby tak uvolnil ve výpravě jedno místo navíc pro dalšího sportovce.13 Na cestu olympioniky vyprovodil následujícími slovy: Šťastnou cestu do Los Angeles! 14 Po úsilovné práci několika věrných myšlence olympijské a po získání peněžitých prostředků vlastní silou československých sportovců odjíždíte do Spojených států, abyste obhájili čest národní vlajky.

Vaším vůdcem jest osvědčený sportsmen prof. Dr. Widimský, spoléháme na něho i na vás, že po tuhé přípravě učiníte vše, co jest ve vašich silách, aby Československo bylo na olympijských hrách důstojně zastoupeno.

Po úchvatných okamžicích prožitých v slavnostních dnech sletu všesokolského, i když tentokráte, bohužel, sokolové nejsou ve vašich řadách, pamatujte v zemi pruhů a hvězd krásných hesel národního velikána Miroslava Tyrše, abychom mohli býti na vás hrdi!

Přejeme vám všichni z celého srdce příjemnou cestu a mnoho štěstí!

Dr. J. Gruss 9/ Počátek Autoklubu je datován na únor 1904, kdy se konala ustavující valná hromada Českého klubu motocyklistů, a na březen téhož roku, kdy proběhla ustavující valná hromada Českého klubu automobilistů. V roce 1910 došlo ke splynutí obou Klubů do jediného, který nadále nesl název Český klub automobilistů. V březnu 1922 byl změněn název na Autoklub Republiky Československé.

10/ Československá asociace fotbalová byla od roku 1922 největším fotbalovým orgánem v Československu. Během první republiky pod ni patřil Československý svaz fotbalový spolu s fotbalovými orgány zastupujícími menšiny, tedy německým Deutscher Fußballverband in ČSR, maďarským Magyár Labdárugok Szövetsége, polským Polski związek piłki noźnej a židovským Kuwucas Mesehakej Kadúr Regel Jehudith.

11/ Radiojournal byla československá firma, která pod různými názvy provozovala v letech 1923–1948 rozhlasové vysílání v Československu. Jejím přímým následovníkem se po druhé světové válce stal Československý rozhlas, potažmo Český rozhlas. Díky zahájení pravidelného rozhlasového vysílání v roce 1923 se Radiojournal stal po BBC druhou nejstarší rozhlasovou stanicí v Evropě.

12/ Konečné výdaje tuto částku přesáhly o více než 37 tisíc Kč. Vše se doplatilo ze zůstatku z roku 1931. Blíže RICHTER, Rudolf. Zpráva pokladní za rok 1932. In: Ročenka československého olympijského výboru 1929–1932. Praha: ČSOV, 1933, s. 206–209 a 213–214.

13/ Teoreticky se mohl Her X. olympiády zúčastnit i Guth-Jarkovský coby člen MOV, ale neumožňoval mu to jeho tehdejší zdravotní stav.

14/ Ročenka Československého olympijského výboru 1929–1932. Praha: ČSOV, 1933, s. 93.

PR O LO G

Kniha.indd 13

13

11.11.2022 22:36

Finanční příspěvek pro Františka Doudu od sportovního redaktora a komentátora Josefa Laufera

Instrukce vedoucího výpravy Františka Widimského Josefu Urbanovi

14

Kniha.indd 14

PROL OG

11.11.2022 22:36

Žádost Oskara Hekše o povolení cesty do USA PR O LO G

Kniha.indd 15

15

11.11.2022 22:36

Dopis Urbanovi a Skoblovi od jejich kolegy z AFK Stráže bezpečnosti

16

Kniha.indd 16

PROL OG

11.11.2022 22:37

PR O LO G

Kniha.indd 17

17

11.11.2022 22:37

ČESKOSLOVENSKÁ OLYMPIJSKÁ VÝPRAVA

18

Kniha.indd 18

11.11.2022 22:37

19

Kniha.indd 19

11.11.2022 22:37

 Do Los Angeles po všech peripetiích nakonec odcestovalo pouze sedm sportovců, tři členové doprovodu a jeden zástupce tisku. Pojďme si je všechny v krátkosti představit: František Widimský (54 let, narozen 15. listopadu 1887 v Plzni; bydliště Praha-Karlín, Riegrova15 7) Vůdce výpravy do Los Angeles, od roku 1929 tajemník Československého olympijského výboru a pravá ruka předsedy Josefa Grusse. Widimský vystudoval jazyky na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Původním povoláním byl kantor na obchodní akademii v Praze-Karlíně, kde učil němčinu a francouzštinu. Byl bývalým veslařem za V. K. Slavia a od roku 1921 tajemníkem veslařského svazu. Na olympijské hry do Los Angeles cestoval také v roli technického delegáta a člena jury veslařských soutěží. Byl mozkem, srdcem, hlavním organizátorem a nejdůležitější složkou československé výpravy.

František Douda (23 let, narozen 23. října 1908 v Plané nad Lužnicí – Lhota Samoty; bydliště Praha-Holešovice, Veletržní 23) Atletika: vrh koulí a hod diskem. Občanským povoláním poštovní úředník, po studiu na Fakultě elektrotechniky ČVUT v Praze nastoupil jako inženýr na Ministerstvo pošt a telegrafů. Původně se Douda věnoval oštěpu. Byl dlouholetým členem SK Slavie Praha, kde působil od roku 1927, jeho trenérem byl proslulý vrhač Miroslav Šustera16. Právě 15/ Dnes Urxova.

16/ Miroslav ŠUSTERA (1878–1961) byl všestranným sportovcem (hod diskem, hod kladivem, vrh koulí, pětiboj, řeckořímský zápas). Zúčastnil se tzv. „Athénských meziher“ v roce 1906 a pak dvou olympijských her 1908 (vlajkonoš výpravy) a 1912. S Šusterou se jako s osobním trenérem Doudy do výpravy pro Los Angeles do poslední chvíle počítalo, bohužel nedostal od svého zaměstnavatele (Ministerstva železnic) dovolenou.

20

Kniha.indd 20

ČE SK OSLOVE N S K Á O LY M P I J S K Á VÝ P R AVA

11.11.2022 22:37

on přesvědčil Doudu, aby se se svou statnou postavou a fyzickým fondem přiklonil k vrhačským disciplínám, tj. k vrhu koulí a hodu diskem. Douda pěstoval obě disciplíny, větších úspěchů ale dosáhl ve vrhu koulí. Od roku 1928 byl pravidelně mistrem Československa. Olympijských her se zúčastnil poprvé v roce 1928 v Amsterdamu, ovšem jak ve vrhu koulí, tak v hodu diskem byl vyřazen již v kvalifikaci. V říjnu 1931 v Brně vytvořil poprvé světový rekord ve vrhu koulí výkonem 16,04 m, tři čtvrtě roku před olympijskými hrami se tak zařadil mezi horké favority na medaili.

Andrej Engel (22 let, narozen 10. února 1910 v Banské Štiavnici; bydliště Žilina, Slovensko) Atletika: sprinter. Jediný slovenský člen výpravy a současně nejmladší. Pocházel z židovské rodiny, která se krátce po jeho narození přestěhovala do Žiliny. Tam Engelovo sportovní nadání objevil trenér Eduard Adamko17. Po absolvování střední školy pokračoval ve studiích na brněnské technice, kde se naplno rozvinul jeho sportovní talent.

Dařilo se mu zejména v běhu na 100, 200 a 400 m. Začal závodit v dresu BSK Brno (1927), krátce startoval za ŠK Žilina a od roku 1929 v pražském Vysokoškolském sportu, kdy studoval ekonomii na ČVUT. Do Los Angeles odjížděl jako úřadující mistr Československa v běhu na 100 a 200 m a jako člen Židovského sportovního klubu Hagibor18, který mu přispěl na cestu.

Oskar Hekš (24 let, narozen 10. dubna 1908 v Rožďalovicích, okres Kolín; bydliště Praha-Žižkov, Šlikova19 527) Atletika: vytrvalec a maratonec. Atletice se začal věnovat poté, co se jeho rodina přistěhovala do Prahy. Zprvu běhal ve skautu a ve dvaceti letech se stal členem Pedestrian klubu Vinohrady. Ve svém prvním maratonu v Praze skončil pátý a ve stejném roce v mezinárodní konkurenci v Ko17/ Eduard ADAMKO (1889–1980), pedagog a trenér, člen Síně slávy slovenské atletiky.

18/ Hagibor (hebrejsky ‫ )רוביגה‬znamená hrdina. Hagibor byl nejvýznamnější židovský sportovní klub v Českých zemích – pražský Židovský sportovní klub Hagibor vzniknul těsně před vypuknutím první světové války, skládal se z jednotlivých sportovních sekcí. K fotbalové a během války vzniklé lehkoatletické po válce přibyla sekce hokejová (lední i pozemní), plavecká a tenisová. Postupem času Hagibor ještě zavedl veslování, šachy, zimní sporty, a dokonce ženské sporty. Nejvýznamnější se ovšem staly sekce plavecká a lehkoatletická.

19/ Dnes Ostromečská.

Č ESKO SLOV EN SKÁ O LYM PIJSKÁ V ÝPR AVA

Kniha.indd 21

21

11.11.2022 22:38

šicích desátý. O rok později už ovládl mistrovství republiky časem 2:48:31 – nezvykle mladý, již v jedenadvaceti. V letech 1929 a 1930 se stal mistrem Československa v maratonském běhu. V září 1930 poprvé závodil v zahraničí a ve Vídni doběhl na druhém místě, týden nato získal svůj druhý titul mistra republiky (2:53:02). V témže roce přestoupil do Židovského SK Hagibor, který mu finančně pomohl s cestou na olympijské hry stejně jako Engelovi.

Hekš pracoval jako úředník telefonní společnosti v Praze.

Jindřich Maudr (24 let, narozen 10. ledna 1906 v Praze; bydliště Praha-Karlín, Kollárova 7) Zápas. Vyrůstal v pražské čtvrti Vršovice a s tělesnou výchovou začínal ve Svazu dělnických tělocvičných jednot. Vstoupil do AFK Vršovice, kde se věnoval těžké atletice i fotbalu. Když se v šestnácti letech stal dorosteneckým mistrem Československa, definitivně se rozhodl pro řeckořímský zápas. V bantamové váze do 58 kg se kvalifikoval na IX. olympijské hry 1928 v Amsterdamu. Na olympijské žíněnce svým aktivním způsobem boje a neustálým náporem porážel jednoho soupeře za druhým, dokonce i mistra Evropy Itala Giovanniho Gozziho. Nestačil jen na Němce Kurta Leuchta. Stříbrný Maudr se stal rázem jedním z nejpopulárnějších sportovců v Československu. Při návratu mu dokonce v Elektrických podnicích, kde byl zaměstnán jako instalatér, vyhrávala na uvítanou dechovka. Na počátku 30. let začal zápasit ve vyšších váhových kategoriích – na mistrovství Evropy 1931 v Praze v pérové váze do 62 kg získal bronzovou medaili. Byl členem klubu Bohemians Praha, a právě příznivci Bohemians mu pomohli dát dohromady finance na cestu do Los Angeles.

Václav Pšenička (25 let, narozen 26. října 1906 v Praze; bydliště Praha-Jarov, Pod Lipami 211) Vzpírání. Ve 30. letech patřil ke světové vzpěračské špičce v těžké váze. V atletickém klubu Bivoj Žižkov začínal už v roce 1920, nejprve tři roky zápasil, ale pak se už naplno věnoval čince. Jeho rozlet zastavila v roce 1926 vojenská služba. Po ní pracoval jako řidič, od roku 1928 u pražských Elektrických podniků. Ve stejném roce byl nominován na Hry IX. olympiády v Amsterdamu. V polotěžké váze do 82,5 kg bojoval o bronzovou

22

Kniha.indd 22

ČE SK OSLOVE N S K Á O LY MP I J S K Á VÝ P R AVA

11.11.2022 22:38

medaili s Johannesem Verheijenem z Nizozemska a Jakobem Vogtem z Německa. Nakonec se s 335 kg v trojboji dělil s německým vzpěračem o čtvrté místo.

O rok později na mistrovství Evropy Pšenička získal stříbrnou medaili. S polotěžkou váhou se rozloučil čtvrtým místem na evropském šampionátu 1930 v Mnichově a stejné místo obsadil i při své premiéře v těžké váze nad 82,5 kg na mistrovství Evropy 1931 v Lucemburku. Před odjezdem do Los Angeles byl favoritem na jednu z medailí.

Jaroslav Skobla (33 let, narozen 16. dubna 1899 v Praze; bydliště Praha – Nové Město, Palackého 40) Vzpírání. Ve třinácti letech nastoupil na práci do cihelny a jako mladík dokázal uvézt kolečko se sto cihlami. Od roku 1921 zápasil v těžkoatletickém klubu Hellas Košíře, ale po sázce s funkcionáři, když zvedl nad hlavu 92 kg, dal přednost vzpírání. Již na mistrovství světa 1923 ve Vídni dosáhl vynikajícího úspěchu, když se v polotěžké váze do 82,5 kg stal mistrem světa ve čtyřboji. V téže váhové kategorii startoval na Hrách VIII. olympiády 1924 v Paříži, ale se zvednutými 470 kg skončil až na osmém místě. Po Paříži se stal vedoucím vzpěračského oddílu AFK Stráže bezpečnosti.

Na dalších olympijských hrách 1928 v Amsterdamu startoval v těžké váze nad 82,5 kg a celkovým výkonem 357,5 kg v trojboji vybojoval bronzovou medaili, na vítězného slavného německého siláka Josefa Strassbergera20 mu chybělo plných 15 kg. O rok později s ním na mistrovství Evropy 1929 znovu prohrál a opět byl třetí. V době, kdy se chystal do Los Angeles konečně Strassbergera porazit, sloužil s kolegou z reprezentace Josefem Urbanem u městské policie. Skobla byl z výpravy nejzkušenější, jel už na třetí olympijské hry v řadě.

I když dlouho to vypadalo, že ze vzpěračů odcestuje pouze Pšenička. „Spláchli mě, protože je hospodářská krize, pořád se o tom píše. Prý jet nemůžu. Za svoje.

Tomu se vysmát, ne?“21 vyprávěl Skobla kamarádům v práci v černé uniformě strážníka. Jeho kolegové ale sbírali korunku ke korunce a cestu mu zaplatili!

Stejně jako jeho kolegovi Josefu Urbanovi.

20/ Josef STRASSBERGER (1894–1950) byl německý vzpěrač, který se zúčastnil dvou olympijských her v letech 1928 a 1932. Získal zlatou medaili v těžké váze v Amsterdamu a bronzovou medaili ve stejné váze v Los Angeles. Patřil k nejlepším vzpěračům meziválečné éry.

21/ Cit. ŠUPICH, Zvonimír. Sto cihel na kolečku. In: Zátopek a ti druzí. Praha: Olympia, 1986, s. 23.

Č ESKO SLOV EN SKÁ O LYM PIJSKÁ V ÝPR AVA

Kniha.indd 23

23

11.11.2022 22:38

Josef Urban (33 let, narozen 17. června 1899 v Bylanech, okres Český Brod; bydliště Praha-Ďáblice, Poděbradova 1750) Zápas. Věnoval se zápasu řeckořímskému v těžké váze, nejprve nad 82,5 kg, později nad 87 kg. Se zápasnickou žíněnkou se seznámil v Klubu atletů Nusle, ale brzy přešel do movitějšího AFK Stráž bezpečnosti, kde se v polovině 20. let setkal s Jaroslavem Skoblou. Urban při své mezinárodní premiéře na mistrovství Evropy 1926 v lotyšské Rize překvapil vynikajícím druhým místem, když nestačil na německého siláka Georga Gehringa, s nímž se pak potýkal ještě řadu let. Na následujících evropských šampionátech 1927 v Budapešti a 1929 v Dortmundu vybojoval dvakrát bronzovou medaili. Jen na Hrách IX. olympiády v Amsterdamu se mu nedařilo podle jeho představ. Porážky s Johanem Svenssonem22 ze Švédska, pozdějším olympijským vítězem, a Eugenem Wiesbergerem z Rakouska ho zařadily „až“ na páté místo. Stejné pořadí pak v soutěži nejtěžších klasických zápasníků obsadil i na mistrovstvích Evropy 1930 ve Stockholmu a 1931 v Praze.

Jako doprovod cestovali na olympijské hry ještě: František Menšík (39 let, narozen 5. června 1893 v Mirovicích, okres Písek; bydliště Praha-Ďáblice, Poděbradova 90) Trenér, člen ČSOV. Od roku 1906 působil v Praze. Sportovně-tělovýchovnou činnost začal v roce 1912 v Terstu v tamním slovinském Sokole. Závodil na dvou župních sletech. Po nástupu prezenční vojenské služby v roce 1914 v Praze byl členem lehkoatletického oddílu AC Sparta a těžkoatletického klubu ČAK Královské Vinohrady, kde pěstoval zápas, vzpírání a box. Během pobytu na ruské frontě trénoval občasně i ve Lvově v klubu „Pogoń“. Po válce s sebou nosil malé činky a díky nim si udržoval tělesnou kondici. Po návratu z italské fronty koncem roku 1918 cvičil dále zápas a box, nejdéle však zůstal u vzpírání. Ve vzpírání byl mimo jiné juniorským mistrem Československa. Od roku 1919 zastával různé funkce v klubu ČAK Královské Vinohrady, kde byl jednatelem, místopředsedou 22/ Johan Rudolf SVENSSON (1899–1978) byl švédský zápasník. Startoval na třech olympijských hrách, z toho jedenkrát v obou stylech. Při svém prvním startu v Paříži 1924 vybojoval stříbro jak v řeckořímském, tak ve volném stylu. V roce 1928 v Amsterdamu a v roce 1932 v Los Angeles vybojoval zlato v řeckořímském stylu v lehkotěžké a těžké váze.

24

Kniha.indd 24

ČESK OSL OVE N S K Á O LY M P I J S K Á VÝ P R AVA

11.11.2022 22:38

a od roku 1925 i předsedou a cvičitelem. V Československém svazu těžké atletiky (ČsSTA) zastával funkce jednatele, tajemníka a mezinárodního tajemníka (od roku 1926). Byl prvním vedoucím boxerské sekce při ČsSTA, spoluzakladatelem a místopředsedou Českého rohovnického (boxerského) svazu v roce 1924. V roce 1928 byl na kongresu v Amsterdamu zvolen do výboru mezinárodních federací pro zápas (IAWF) a vzpírání (FIH). Do Los Angeles odcestoval také jako člen jury v obou sportech. Občanským povoláním byl úředníkem Tiskových spojů.

Karel Čížek (40 let, narozen 3. února 1892 v Roudnici nad Labem; bydliště Ústí nad Labem) Lékař výpravy, veslař. Před příchodem do Ústí nad Labem byl členem a činovníkem roudnického veslařského klubu i Podřipského klubu atletů Hellas. Vypracoval se k zastupitelskému místu v Československém olympijském výboru. Svoji roudnickou osmu dostal až na olympijské hry do Antverp 1920. V roce 1924 a 1928 byl v Paříži, resp. v Amsterdamu jako divák. Do Los Angeles si cestu platil plně ze svého. A ještě do pokladny symbolicky přispěl 30 korunami.

S výpravou odjel také novinář, reportér České tiskové kanceláře a korespondent Pražských listů Antonín Kalina (29 let, narozen 14. května 1903 v Blatné) Syn Antonína Kaliny23, významného českého politika, který pomohl ke vzniku samostatného Československa, a prvního československého vyslance v Bělehradě. K osobě Antonína Kaliny mladšího se vrátím na samém konci knihy.

23/ Antonín KALINA (1870–1922) byl český a československý politik a diplomat. Roku 1897 byl zvolen starostou sokolské jednoty v Blatné a zasedal v celozemském výboru České obce sokolské.

Politicky aktivní byl již za Rakouska-Uherska. Za první světové války zastával nekompromisní protirakouské stanovisko a zapojil se do odbojové činnosti, byl v kontaktu s českou odbojovou sítí Maffie. Jako člen Národního výboru se zúčastnil v říjnu 1918 ženevských porad mezi představiteli domácího a zahraničního odboje. Tam s nimi 31. října podepsal „Prohlášení souhlasu s Masarykovou zahraniční akcí“. Po převratu 1918 se stal poslancem Revolučního národního shromáždění Republiky československé za Českou státoprávní demokracii, respektive za z ní vzniklou Československou národní demokracii, a předsedou poslaneckého klubu Československé státoprávní demokracie. Na mandát poslance rezignoval na 57. schůzi v červnu roku 1919.

20. května 1919 byl jmenován prvním českým vyslancem v Jugoslávii (do roku 1929 oficiální název Království Srbů, Chorvatů a Slovinců) a na tomto postu setrval až do své smrti.

Č ESKO SLOV EN SKÁ O LYM PIJSKÁ V ÝPR AVA

Kniha.indd 25

25

11.11.2022 22:38

Celý pobyt v místě konání her koordinoval olympijský atašé, Čechoameričan, který působil jako československý honorární konzul24 v Los Angeles: Felix Bohumil Janovský (52 let, narozen 25. ledna 1880 v Blatné; žil v Glendale v Kalifornii) Do Spojených státu amerických přišel v roce 1894. Absolvoval Chicago Business College. Stal se majitelem tiskárny, pracoval jako makléř a pojišťovací agent. V letech 1911–1915 byl členem městské rady v Chicagu. Po 32 letech života v Chicagu se přestěhoval do Los Angeles, kde se stal prezidentem jediné české stavební spořitelny v Kalifornii Great Western Building and Loan Association. Od roku 1928 byl československým honorárním konzulem pro Jižní Kalifornii a Arizonu se sídlem v Los Angeles. Pro olympijské hry v Los Angeles byl pověřen ustanovit a vést „Organizační výbor“, který se dělil do šesti složek: jako hlavní byl výkonný výbor a pod ním pět podvýborů: finanční, tiskový, ubytovací, uvítací a zábavní.

Dalších jednadvacet československých umělců se zúčastnilo uměleckých soutěží. Z těch však nikdo do zámoří fyzicky neodcestoval, za oceán putovala pouze jejich díla. Mezi umělci byla taková významná jména jako Josef Suk, Jakub Obrovský, Alois Dryák či Max Švabinský. Uměleckým soutěžím se budu věnovat v samostatné kapitole.

24/ Na rozdíl od konzulárních úředníků z povolání (v textu například zmiňovaný generální konzul v New Yorku Novák) většina zemí světa také jmenuje honorární konzulární úředníky, kteří za svou práci nejsou finančně odměňováni a vykonávají ji dobrovolně. Jedná se často o státního příslušníka země, v níž působí, českoslovenští honorární konzulové v USA byli z drtivé většiny významnými představiteli české nebo slovenské krajanské komunity.

26

Kniha.indd 26

ČE SK OSLOVE N S K Á O LY M P I J S K Á VÝ P R AVA

11.11.2022 22:38

Členové organizačního výboru v Los Angeles

Č ESKO SLOV EN SKÁ O LYM PIJSKÁ V ÝPR AVA

Kniha.indd 27

27

11.11.2022 22:38

Z PRAHY ZA OCEÁN 28

Kniha.indd 28

11.11.2022 22:38

Zaoceánský parník s příznačným jménem Europa

29

Kniha.indd 29

11.11.2022 22:39