Christa Weinrichová
Kombinování rostlin ^
Smísená kultura v praxi
14.12.22 16:13
2
Předmluva „Proč řádové sestry z opatství Fulda ještě neshrnuly do jedné knihy své zkušenosti s hospodařením pomocí smíšené kultury?“ Tak se ptali ně kteří pěstitelé hledající radu a záro veň naznačovali, že o takovou knihu by byl velký zájem. Kniha je tedy na světě. Zkuše nosti z více než padesátileté praxe se smíšenými kulturami jsou v ní po psány přehledně a srozumitelně, s mnoha příklady z praxe pro pěsto vání v řádcích nebo záhonech, dopl něné kresbami a tabulkami. Věříme, že se všem zájemcům dostává do ruky pomocník, díky němuž budou moci ve vlastní zahradě využít bez dlouhého hledání všechny přednosti osvědčených rostlinných partnerství. Za vznik této knihy děkuji ne únavné práci našich sester zahrad nic, také těm, které už nejsou mezi námi, především paní Gertrudě Franckové († 1994), jež nám pomá hala radami i skutky, a mnohým biopěstitelům, kteří s námi ochotně sdíleli své zkušenosti. Jim všem patří náš dík. Všem, kteří podle těchto návodů plánují a pracují, přejeme úspěch, bohatou úrodu a radost, kterou za hrada přes všechnu námahu, kterou vyžaduje, bohatě přináší. Sestra Christa Weinrichová, OSB Opatství Fulda
001-128_Smisene kultury_DOTISK_2022.indd 2
14.12.22 16:13
3
Obsah
001-128_Smisene kultury_DOTISK_2022.indd 3
4
Co je to smíšená kultura?
7
Výhody smíšené kultury
12
míšené kultury pěstované S v řádcích
24
míšené kultury pěstované S na záhonech
76
ole bylinek a květin R v kulturách
96
míšené kultury v ovocné S zahradě
99
Praktické rady
109
Přirozená ochrana rostlin
125
Rejstřík
127
Použitá literatura
14.12.22 16:13
4
Co je to smíšená kultura? V ekologickém zahradnictví se pojem smíšená kultura skloňuje ve všech pádech. Je jím míněna me toda přirozeného pěstování plodin, která se již v průběhu mnoha let osvědčila. Tato pěstební metoda je zásadně odlišná od metod uplatňo vaných ve velkých zahradnických podnicích či od monokultur použí vaných v zemědělství. Monokultura znamená, že na velké ploše se pěstuje plodina pouze jednoho druhu, vedle, na další části záhonu či pole, pak výhradně další rostlinný druh. Pokud tedy v za hradnictví pěstují pět různých druhů zeleniny, pak tam mají například zá hon květáku, záhon mrkve, záhon okurek, záhon salátu a záhon cibule. Termín monokultura je běžněji pou žíván pro velké zemědělské plochy či pro velká pole s jedinou kulturní plodinou. V zahradnictví se místo toho příležitostně používá výraz stejná nebo jednotná kultura (napří klad „záhon je osazen cibulí v jed notné kultuře“). Myšleno je tím to též, tedy že na záhoně je vysazen pouze jeden rostlinný druh. Ve smíšené kultuře se naproti tomu kombinují různé druhy plodin. Často se střídají řádky jednotlivých druhů, někdy se střídají druhy
001-128_Smisene kultury_DOTISK_2022.indd 4
i přímo v řádku. V některých zahra dách pěstitelé úplně ustoupili od uspořádání do záhonů a řádky jed noduše vedou po celé pěstební ploše. Ať tak či onak, při obou stylech uspořádání pěstebních ploch lze na nich kombinovat nejrůznější rost liny. Jestliže chcete na tradičních zá honech založit úspěšné smíšené kul tury, od strany 24 najdete názorné a v praxi vyzkoušené příklady.
Napodobování přírody Proč vlastně se máme snažit vysazo vat společně různé rostlinné druhy a zkoušet stále nové kombinace, abychom nalezli ty nejúspěšnější smíšené kultury? Hodně z toho, co je pro orga nické nebo přírodní zahradničení typické, jsme odpozorovali z přírody. Dobrým příkladem je prales, tedy les nedotčený zásahem člověka. Hluboce zakořeněné duby a mělce kořenící buky vytvářejí první a dru hou vrstvu (patro) stromů, zatímco nízké dřeviny tvoří střední patro křovin. Kvetoucí rostliny jako vrbovka úzkolistá, náprstník, netýkavka, udatna lesní a kapradí vytvářejí ještě nižší patro a natahují své výhonky až
14.12.22 16:13
Napodobování přírody 5
Záhony s monokulturami: na každém z nich roste jen jeden druh.
do výše křovinného. Půdu pokrývají stínomilné trávy, sasanky, břečťany, mechy a houby spolu s každoročně spadlým listím stromů a keřů. Všechny tyto rostliny vytvářejí spolu s většími i menšími zvířaty, kterým les poskytuje úkryt, a s půdními organismy jeden velký, přirozený ekosystém. Podobně je to s loukou, na níž spolu v těsné blízkosti rostou nejrůznější trávy, byliny a květiny. Jednotlivé druhy těchto rostlin ných společenstev během dlouhého časového období navzájem přizpů sobily své životní potřeby a nyní vy tvářejí společenství na základě vzá jemné konkurence, ale také pomoci a co nejlepšího využití půdy. Na našich polích a v našich za hradách nerostou rostliny tam, kde
001-128_Smisene kultury_DOTISK_2022.indd 5
chtějí, ale kde musejí. V typické kul turní krajině kolem vesnic a malých osad vidíme velké plochy jediné plo diny, ať už je to pšenice, žito, bram bory, řepka nebo kukuřice. Je samo zřejmé, že takové rostliny nemohou bez zvláštního hnojení a lidské péče prospívat. Směsice rostlin pěstovaných na naší zahradě nebudou sice ni kdy tak dokonalými společenstvy jako ta, co vznikla přirozeným způsobem, ale můžeme se od nich učit a zkoušet naše užitkové rostliny v zahradě vysazovat po dobně společně, vedle sebe a za sebou tak, aby se podporovaly v růstu a zároveň si vzájemně pomáhaly v boji proti škůdcům a nemocem.
14.12.22 16:13
6 Co je to smíšená kultura?
Rostliny se vzájemně ovlivňují Botanik Hans Mollisch uveřejnil již v roce 1937 dílo nazvané Der Ein fluss einer Pflanze auf eine andere – Allelopathie (Vliv jedné rostliny na druhou – alelopatie), na které navázaly další práce. Toto vzájemné působení rostlin se děje prostřed nictvím zvláštních druhově specific kých chemických látek v kořenových výměšcích. Některé z těchto vztahů jsou tak zřejmé, že je bio zahradníci dobře znají. Vzájemné vztahy rost lin je možné sledovat i na řezaných květinách ve váze již během něko lika hodin či dní; u zeleniny jsou pozorovatelné většinou až po delším časovém úseku (viz str. 11). Vliv vhodných sousedních rostlin může být zřejmý po zimě: 1. v pozměněném rezistentním cho vání, takže kultury při setkání s houbovou infekcí nejeví další nebo vůbec žádnou náchylnost k nemoci; 2. ve změněném hospodaření s vo dou, takže plodiny se vyznačují lepší schopností přežít i při vět ším suchu; 3. v modifikovaném složení přísad ve stravě, které je pozorovatelné pouze po konzumaci zvířaty nebo lidmi. Co by tedy mohlo být přirozenější, než se zaměřit na hledání specific kých kombinací rostlin, užitkových
001-128_Smisene kultury_DOTISK_2022.indd 6
i okrasných, které se navzájem pozi tivně ovlivňují a doplňují? Doporu čení uvedená na stranách 12–99 jsou založena na dlouhodobých zkušenostech nejen ve vlastní za hradě, ale i v dalších klimatických oblastech.
Přenášení signálů mezi rostlinami Nauka o vzájemných vztazích mezi rostlinami se nazývá alelopatie. Tuto „komunikaci“ zprostředkovávají plynné látky (fytoncidy), které jsou vylučovány rostlinami jak nad zemí, tak pod ní. Tyto látky mohou ovlivnit životní prostředí rostlin (mikroorganismů, ale i sousedních rostlin) jak pozitivně, tak negativně. Nevhodná sousedství: ❍ kvetoucí šeříky a narcisy ve váze s konvalinkami rychleji vadnou, ❍ pomněnky uvadají rychleji v sousedství s narcisy, ❍ mák způsobuje rychlejší vadnutí orchidejí, ❍ lilie zkracují život již tak krátce kvetoucím vlčím mákům, ❍ borovice a vavříny, růže a rezedy se nesnášejí, ❍ růžovým keřům opadávají listy, pokud se v jejich blízkosti nacházejí jabloně, ❍ výhonky vikve rostou v blízkosti jediné jabloně jedenadvacetkrát pomaleji, ❍ hlízy brambor brzdí růst vikví.
14.12.22 16:13
Různé využití živin 7
Výhody smíšené kultury Pěstování formou smíšených kultur přináší našim plodinám mnohem více výhod, než je obecně známo. A nic na tom nemění skutečnost, že některé pozitivní korelace nelze ve všech klimatických oblastech a za každých okolností potvrdit. Dlouholeté zkušenosti s pěstováním plodin ve smíšených kulturách však potvrzují mnohé argumenty svědčící ve prospěch smíšených kultur.
Rozdílná hloubka kořenů Výhody rozdílné kořenové hloubky různých rostlin se projevují právě při kombinování rostlin ve smíšených výsadbách. Známe druhy zeleniny, které zapustí kořeny těsně pod povrchem a využívají téměř pouze vrchní část půdy; jsou to mělce ko řenící druhy, k nimž patří například okurky nebo ředkvičky. Pokud by se na stejném místě pěstovaly pouze takové rostliny, po určité době by došlo v půdě ke značné ztrátě živin. Až jedna třetina živin se s deštěm a vodou při zalévání vsakuje do pod loží. Mělce kořenící rostliny však do nižších vrstev nedosáhnou, a pak v případě, že se rostliny plánovitě nestřídají nebo se nevyužívá smíšená
001-128_Smisene kultury_DOTISK_2022.indd 7
kultura mělce a hluboce kořenících plodin, nejsou tyto živiny využity. Hluboce kořenící rostliny, jejichž kořeny sahají hluboko (až metr a hlouběji), mohou totiž vázat i živiny, které by nemusely být vy užity; navíc zpřístupňují mělce ko řenícím rostlinám zbývající živné prvky. Prorůstáním dolů vytvářejí kořeny kolem sebe jakési trubky, díky nimž mohou další rostliny pronikat do hlubokých půdních zón. Čím hlouběji dokáže rostlina proniknout do půdy, tím lépe se zá sobí různými živinami a přečká pří ležitostná období sucha. K hluboce kořenícím rostlinám patří luskoviny (fazol, bob), také tykve, melouny, fenykl, rajčata.
Různé využití živin Ztrátě živin lze předcházet nejen vysazováním rostlin s různou hloub kou kořenů, ale také s rozdílnými potřebami. Většina umělých hnojiv, ale i organických, obsahuje stále stejné složení živin. Pokud je na jed nom místě pěstována plodina pouze jednoho druhu, některé živiny nevy hnutelně zůstanou nevyužité a ztratí se tím, že se vsáknou do země.
14.12.22 16:13
8 Výhody smíšené kultury
jen v omezeném rozsahu, využije květák k podpoře růstu. Nezpra cované živiny tak budou z bezpro středního okolí kořenů celeru elimi novány a účelně využity. Z praxe se už dlouho ví, že květák v sousedství s celerem velmi dobře prospívá a na opak. Kromě toho celer odrazuje svou vůní škůdce květáku, takže tato kombinace je trojnásob výhodná – vede • k odpuzování škůdců, • k lepšímu využití živných látek, • k podpoře růstu. Podobný případ, týkající se výživo vých potřeb rostlin různých druhů, je kombinace rajčat a bílého či čer veného zelí a kapusty. Záhon se smíšenými kulturami: na jednom záhonu rostou různé druhy zeleniny a bylinek.
řebytky nežádoucích živin však P mohou také vést k utlumení růstu, což ilustrují následující příklady: A) Na záhonu je vysazen pouze celer, ten však může využít jen část z živin obsažených v půdě. Pěstován v monokultuře spotřebovává zby tečně energii, protože musí trávit více času, když kořeny vyhledává správné živiny, a ty nepotřebné se ztrácejí do spodních vod. B) Pokud je však celer vysazen na záhon ve smíšené kultuře s květá kem, pak to, co může celer použít
001-128_Smisene kultury_DOTISK_2022.indd 8
Stínění půdy Na louce je půda před přímým slu nečním světlem chráněna hustou střechou zelených listů, v lese i kaž doročně spadaným listím. Důleži tost této stínové ochrany nabyla v poslední době v zemědělství znovu ocenění. Zemědělci se snaží výsadbu meziplodin načasovat tak, aby převzaly funkci poskytovatele stínu po sklizených plodinách. V zeleninové zahradě může slunce půdu mezi rostlinami, jako jsou na příklad boby a fazoly, které rostou dlouho a do výšky a jejichž listy ne jsou dostatečně široké, nerušeně oza řovat. Nezakrytá půda velmi rychle vysychá, vytváří se pevná krusta,
14.12.22 16:13
Ochrana před nemocemi a škůdci 9
která posléze praská. Těmito praskli nami se postupně odpařuje z hlub ších vrstev půdy vlhkost, kterou rostliny naléhavě potřebují. V dů sledku ztvrdnutí půdy už nemůže oxid uhličitý uvolněný z kořenů a organické hmoty v půdě unikat na zemský povrch. Hromadí se kolem kořenů a brání jim v dýchání. Z téže příčiny nemůže kyslík, plynný bio genní prvek, pro kořeny a půdní bak terie tak důležitý, proniknout do půdy. Není tedy divu, že takové rost liny zaostávají v růstu a bývají napa dány škůdci a trpí nemocemi. Pokud ovšem zasejeme mezi boby špenát nebo lebedu zahradní, budou rychle rostoucí nízké listy stínit půdu jako malé slunečníky, při prudkém dešti zachytí velké kapky, které se roztříští v jemnou spršku, co neodplaví zeminu ani nevytvoří nepropustné bahno. V ta kové půdě a v takovém sousedství se cítí zelenina dobře, skvěle pro spívá a zahradník může kromě hlavní plodiny sklízet ještě i špenát nebo lebedu.
Předcházení únavě půdy K únavě půdy dochází tehdy, pěs tujeme-li na jednom kousku půdy stále stejné plodiny. Navzdory ne ustálému hnojení a péči se výnos pomalu snižuje. Tento fenomén je nejvíce patrný u růží. Jsou-li staré růžové keře vymýceny a na jejich
001-128_Smisene kultury_DOTISK_2022.indd 9
místo zasazeny nové, často zaostá vají v růstu, takže se hovoří o „půdě unavené z růží“. Jelikož naše jádro viny a peckoviny patří do stejného řádu jako růže, dochází i při jejich pěstování snadno k únavě půdy, po kud jádroviny vysadíme po jádrovi nách a peckoviny po peckovinách. Abychom takové únavě zabránili, má v zemědělství i při pěstování ze leniny velký význam střídání plodin. V podnicích zaměřených na pěs tování konkrétních plodin to však není možné. Tam může být struk tura půdy vylepšena pěstováním formou smíšených kultur. Pokud se například mezi růže zasadí aksa mitníky, známé afrikány, nedochází k únavě půdy a růže mohou být pěs továny stále na stejném místě. Totéž platí samozřejmě i pro jiné kombi nace rostlin. Všude, kde se nepěstuje jediný druh, ale více různých druhů pohromadě, je nebezpečí vyčerpání půdy menší.
Ochrana před nemocemi a škůdci Škůdci a původci nemocí se v prů běhu evoluce jednotlivým rostlin ným rodům či druhům přizpůsobili. Dokážou obejít obranu svých hos titelských rostlin a napadat tkáně a buňky. Aby mohly takové útoky přestát, vyvinuly se rostlinné komunity, které si navzájem pomáhají prostřednic
14.12.22 16:13
10 Výhody smíšené kultury
Příčiny vyčerpání půdy ❍ jednostranné využití živin, ❍ nahromadění inhibičních
kořenových exsudátů, ❍ vznik jednostranné flóry
mikroorganismů, která obklopuje kořenovou oblast a jednostranně reguluje živiny, ❍ vývoj choroboplodných zárodků nebo škůdců, které infikují pouze jeden druh rostliny.
tvím speciálních kořenových exsu dátů (výpotků). Přeneseme-li tento poznatek na naše kulturní rostliny, znamená to, že musíme zvolit správ nou partnerskou rostlinu, s níž bu deme tu původní pěstovat, nebo při jmout jiná opatření k jejich ochraně. Praktici již dlouho potvrzují, že smíšené porosty mnohem méně podléhají škůdcům či nemocem než monokultury, neboť je zřejmé, že škůdci i patogeny, způsobující cho roby rostlin, napadají rodově nebo druhově specifické hostitelské rost liny. Mnoho škůdců navíc dokáže identifikovat své hostitelské rostliny na vzdálenost mnoha kilometrů. Představme si velký záhon zelí nebo rovnou zelné pole. Zelí vylučuje látku sinigrin, což my jsme stěží schopni vnímat, která však přitahuje mnoho škůdců zelí. Ti se pak slétají na zelné listy, nacházejí spoustu po travy, jejich potomci mohou volně přecházet z rostliny na rostlinu a brzy je zamořena celá sadba.
001-128_Smisene kultury_DOTISK_2022.indd 10
U smíšené kultury je přecházení škůdců z jedné rostliny na druhou obtížné, protože mezi řádky hlavní pěstované rostliny jsou rozptýleny další a další překážky v podobě rostlin, které pro příslušné škůdce nepředstavují hostitele. Ale ještě předtím poskytují smíšené porosty ochranu před některými nepřáteli rostlin. Vzhledem k tomu, že každá rostlina vylučuje vlastní aro matické látky, vzniká směs, která škůdce zmate, takže často své hos titelské rostliny nenajdou. Existují i kombinace, ve kterých vylučování aromatických látek jedné rostliny nepřátele druhé rostliny skutečně odradí.
Osvědčení spojenci proti škůdcům ❍ celer svou vůní odpuzuje škůdce
zelí, ❍ rajčata také drží škůdce zelí v šachu, ❍ raná mrkev chrání pórek a cibuli před molíkem česnekovým, ❍ cibule a pórek odpuzují pochmurnatku mrkvovou, ❍ česnek chrání jahody před napadením roztoči, ❍ salát drží dřepčíky v dostatečné vzdálenosti od mladých sazenic zelí a ředkviček, ❍ špenát chrání také před dřepčíky, ❍ pelargonie vonná odpuzuje molici skleníkovou, ❍ majoránka odpuzuje mravence.
14.12.22 16:13
Vzájemná podpora růstu 11
Tyto příklady nejsou zdaleka úplné, protože se dále se smíše nými kulturami experimentuje. Především stále ještě není dosta tečně prozkoumána schopnost mnoha bylinek odpuzovat škůdce. Dosavadní pokusy také dostatečně nezkoumaly společné vysazování květin a zeleniny. Exi stují však již některé pozitivní zkušenosti; podrobně jsou po psány na straně 76.
Vzájemná podpora růstu A konečně jedna z výhod smíšené kultury spočívá v tom, že existují také rostliny, u kterých je proká záno, že vzájemně podporují svůj růst, jak již bylo uvedeno na straně 6. Je možné, že stimuly podporu jící růst přecházejí z jedné rostliny na druhou mnohem častěji, ale ne vždy se analyzuje, proč určitá kombinace prosperuje. Je také jisté, že mnohé rostliny pěstované v monokultuře proje vují růstová omezení. Botanik Friedrich Boas to prokázal u řeři chy, kterou vysazoval ve více řád cích vedle sebe. Po vyrašení semen se uprostřed projevilo zřetelné omezení růstu. V naší zahradě ne vysazujeme obvykle více než čtyři řádky vedle sebe, proto se projeví toto omezení jen okrajově.
001-128_Smisene kultury_DOTISK_2022.indd 11
V sousedství se salátem vyrostou zdravé ředkvičky.
Na dobré sousedství! ❍ Bolehlav a oves se vzájemně
podporují. ❍ Sousedství cibule a česneku
podporuje růst vikve. ❍ Mrkev podporuje růst kajanu
indického a vikve. ❍ Celeru a květáku se ve
vzájemném sousedství výborně daří. ❍ Rané brambory pozitivně ovlivňují
vytrvalé druhy zelí a naopak, pokud jsou rané brambory sklizeny tak brzy, že rostliny zelí nebudou bránit v jejich silném růstu od konce července. ❍ Květy lichořeřišnice nebo tulipánů vydrží ve váze většinou jen jeden den. Spolu s větvičkou túje (zeravu) zůstanou čerstvé i několik dní.
14.12.22 16:13
12
Smíšené kultury pěstované v řádcích V následujících příkladech jsou návrhy rostlinných sestav koncipo vány pro souvislý záhon, nikoli pro záhony s ohraničením nebo s ces tičkami. Pokud je na obdělávaný pozemek potřeba kvůli péči nebo sklizni vstoupit, můžete vzniklé stopy při návratu opět motykou zarovnat. Jako příklad posloužily záhony o šířce dvou, případně čtyř metrů; jestliže máte k dispozici více prostoru, můžete jednoduše počet rostlin vynásobit.
Gertrud Francková – průkopnice pěstování smíšených kultur V 70. letech minulého století vznikla v pohoří Švábská Alba v extrémně nepříznivých půdních podmínkách příkladná zahrada se smíšenými kulturami. Vybu dovala ji Gertrud Francková (25. 9. 1905 – 18. 4. 1996) na základě dlouholeté praxe a svých
Sazenice zelí a salátu vyrůstají v rovných řádcích.
001-128_Smisene kultury_DOTISK_2022.indd 12
14.12.22 16:13
Gertrud Francková – průkopnice pěstování smíšených kultur 13
zkušeností zpracovala ve fungující systém. Její záznamy popisují pozorování, zpočátku nevysvětlitelná, která se každoročně opakovala. Některé rostliny prospívaly v sousedství s jinými rostlinami pokaždé lépe a v sousedství dalších vždy hůře. Nakonec pochopila, že rostliny se navzájem ovlivňují. Začala tedy sys tematicky experimentovat, postupně získaná zjištění ověřovat a porovná vat s biologickými procesy ve volné přírodě. Tímto způsobem dokázala ve své zahradě vytvořit dobře pro myšlený systém výsadby smíšených kultur. Gertrud Francková zároveň napodobovala přírodu vhodnou péčí o půdu jednak prostřednictvím půd ního pokryvu (mulčování) a ploš ného kompostování, jednak výse vem vhodných rostlin s krátkou
Měření v zahradě V následujících příkladech jsou uváděny vždy přesné odstupy v centimetrech, aby se začátečníkům ulehčilo rozdělování záhonů. S trochou zkušenosti a při správném odhadu můžete vyznačit první řádky od okraje záhonu, nebo vyznačit střed záhonu a pro mezisadbu vždy zvolit odhadem střed mezi jednotlivými řádky. Je také užitečné měřit rozteče rukou, délkou násady nebo jiných pracovních nástrojů – vždyť který zahradník rozděluje své záhony se skládacím metrem?
001-128_Smisene kultury_DOTISK_2022.indd 13
vegetační dobou před a po vysetí hlavních plodin, takže neměla žádné neosázené plochy. Zahrada se jí odvděčila konstantní úrodností půdy a zdravými výnosy. Podněty Gertrud Franckové k pěstování smíšených kultur v kláš terní zahradě v opatství Fulda a od povídající pokusy vedly k plodné spolupráci mezi ní a sestrami v opatství Fulda.
Abeceda smíšených kultur A-kultury Výsadby s pomalejším růstem, které své místo v zahradě využívají přibližně od poloviny května do konce roku. V A-řadách pěstujeme například rajčata, tyčkové fazoly, okurky, pozdní druhy zelí. B-kultury Rostliny, které vyžadují prostor buď jen v první, nebo jen ve druhé části vegetačního období, vysazujeme mezi dva řádky s A-kulturami. K B-kulturám patří cibule, hrášek, pórek, mrkev, rané zelí, keříčkové fazoly. C-kultury Rostliny s kratší dobou pěstování až do sklizně. V C-řádcích mohou za sebou následovat víceré kultury, například: raná mrkev, salát, kedlubny, ředkvičky.
Strategie smíšených kultur podle Franckové
Princip smíšených kultur Naše zeleninové druhy mají různou dobu zrání a také vytrvalosti, pro stor na záhonu vyžadují po zcela konkrétní čas. Pro kombinaci rostlin
14.12.22 16:13