Skip to main content

0043743

Page 1

0

a Reykjavík V hlavním městě Islandu leží všechny pamětihodnosti pěkně

pohromadě, například Národní galerie a Národní muzeum, Institut Árniho Magnússona, který přechovává rukopisy ság, nejstarší parlament na světě a přístav.

h Dettifoss Se svou enormní šířkou kolem 100 metrů, s výškou 44 metrů a s průtokem až 1500 kubických metrů za sekundu je Dettifoss nejmohutnějším vodopádem Evropy.

40 km

d Gođafoss Na východ od Akureyri tvoří řeka Skjálfandafljót, která vyvěrá z okraje Vatnajökullu a pokračuje na své cestě až k moři, tzv. božský vodopád. Jeho vodní masa a šíře jsou ohromující.

l Národní park Skaftafell Národní park byl založen v roce 1967. Zahrnuje části ledovce Vatnajökull a směrem na jih sahá až k okružní silnici. Na 1600 kilometrech čtverečních nabízí různorodé krajinné pozoruhodnosti – bažiny, močály, srázky a výplavové roviny, březové lesy – a to vše s kulisou Vatnajökullu v pozadí, který obsahuje víc ledové hmoty než všechny alpské ledovce.

o þingvellir Trhlina Silfra v národním parku Þingvellir vznikla tím, že se od sebe odtrhly kontinentální desky. Každým rokem ustoupí čedič na každé z obou stran trhliny o zhruba sedm milimetrů do strany.

Trasa 1 | Okružní cesta Islandem

010-017_UW_Reiserouten_01_Island_var_CZ_OK.indd 17

17

12.02.23 22:47


Trasa 2: Norsko

Fjordy a hory: přírodní divy Severu Norsko sousedí s Ruskem, Finskem a Švédskem a je obklopeno Severním ledovým oceánem, Severním mořem a Skagerrakem. Je to království s jedinečně krásnou krajinou – jednou divokou, jindy přívětivou. Pro překonávání obrovských vzdáleností je potřeba si vyhradit dostatek času.

Norská pevnina je kupodivu dobře zpřístupněna rozsáhlou sítí vyasfaltovaných cest. Dokonce i tam, kde je povaha krajiny tak drsná a dobrodružná, že to vypadá, jako by už dál nebylo nic, je v provozu trajekt; leží tu tunel, stojí tu most. Dokonce i ta nejmenší ves a nejodlehlejší místa na pobřeží jsou zpravidla dobře dosažitelné. A přesto kvůli nezvyklé morfologii krajiny a předepsaným rychlostním limitům trvá v této dodaleka roztažené zemi mnohem déle se někam dostat, než se tomu zdálo při plánování cesty doma. Proto jsou tu dopravní zácpy a červená světla na semaforech vzácností. Více než 130 let fungující cesta Hurtigruten je legendární: více než 2500 námořních

18

mil dlouhé lodní spojení mezi městy Bergen a Kirkenes na ruské hranici bylo dříve zřízeno pro rozvážení pošty a zboží. Mezitím se toto permanentní spojení, kterému se také říká „cesta č. 1“ (Riksvei Nr. 1), proslavilo jako jedna z nejhezčích plavebních cest na světě. Ze zeměpisného pohledu je Norské království naprosto jiné než všechny ostatní evropské státy. Žádná země našeho světadílu není delší (1752 kilometrů), málokterá země je tak úzká jako Norsko, které (bez svých území za polárním kruhem) má velikost zhruba jako Německo. Téměř polovina Norska leží ve výšce přesahující 500 metrů nad mořem. Jeho hory nejsou moc vysoké – nejvyšší hora nedosahuje

ani 2500 met­rů – ale téměř čtvrtina území Norska leží v alpské až vysokoalpské zóně, místy jsou tyto oblasti zledovatělé nebo zahrnují široké, stromů prosté planiny, položené ve výšce přes 1000 metrů nad mořem. Tyto holé, po většinu roku sněhem pokryté náhorní plošiny – takzvané fjelly – jsou často pokryté bažinami a jezery. Za polárním kruhem a na náhorních plošinách ve vnitrozemí byste nenašli živou duši, kam by oko dohlédlo. S výjimkou Osla, Bergenu, Trondheimu a Stavangeru nejsou v této obrovské zemi, kde čtyři z pěti lidí žijí přímo u otevřeného moře či fjordu, žádná velká města, která by měla více než 100 000 obyvatel. Velmi členité pobřeží Norska je včetně fjordů dlouhé 28 000 kilometrů – což je více než polovina obvodu Země. Je jen zřídkakde zastavěné a díky Golfskému proudu je celoročně bez sněhu. Kdyby takovýchto teplých mořských proudů nebylo, byla by norská pevnina ukrytá pod vrstvou ledu, jako je tomu v případě norských území za polárním kruhem. Norské fjordy, ze kterých jsou nejznámější Geiranger-, Hardanger- a Sognefjord, jsou naprosto skvělou turistickou atrakcí. Ledovci rozerva-

Trasa 2 | Norskem po trase Severního mysu

018-027_UW_Reiserouten_02_Norwegen_var_CZ.indd 18

12.02.23 22:57


*

Délka trasy:

INFO

cca. 4000 km (jednoduše, bez zajížděk)

Časová náročnost:

min. 4 týdny, ideálně 6–8 týdnů

Start/cíl:

Oslo – Severní mys

Průběh trasy:

Oslo, Kongsberg, Bergen, Jotunheimen, Trondheim, Fauska, Narvik, Tromsø, Alta, Severní mys

Zvláštnosti: „Sedm sester“ – takto se označuje vodopád, který je jedním z atraktivních bodů Geirangerfjordu né, někdy široké, jindy úzké a většinou rozvětvené zátoky a údolí byly zaplaveny při vzestupu mořské hladiny v časech následujících po době ledové. Golfský proud je rovněž zodpovědný za bohaté srážky během letní sezony, s čímž je potřeba často počítat. Krátké letní měsíce jsou mírné a na sever od polárního kruhu – v tzv. říši půlnočního slunce – jsou světlé i noci: jedinečná atmosféra v tomto období je nezřídka důvodem k rozpustilým oslavám. Oproti tomu chladná polovina roku je bohatá na sníh a je temná.

Zhruba 5,4 milionu Norů není občany Evropské unie a ještě stále platí norskými korunami. Pro nadvládu cizinců a poručnictví Dánů, Švédů a Němců, trvající celá staletí, si Norsko tuto exkluzivitu „zasloužilo“. A i bez nařízení a peněz z Bruselu se této zemi daří báječně: rybolov, bohatá naleziště ropy v Severním moři a turismus přinesly „říši obrů a trollů“ bohatství. Nahoře: Reine a Hamnøy na Lofotách

Cesta vyžaduje dobré řidičské schop­ nosti a dobré plánování cesty, jelikož místní trajekty jsou často plně obsazené.

Světové kulturní dědictví UNESCO: čtvrť Bryggen v Bergenu Trasa 2 | Norskem po trase Severního mysu

018-027_UW_Reiserouten_02_Norwegen_var_CZ.indd 19

19

12.02.23 22:57


Na monumentální radnici v Oslu se každoročně předává Nobelova cena míru

Historické sklady stojí v Bergenu, který byl od 14. do 16. století členem hanzy

a Oslo Na konci fjordu stejného jména –

který je vsazen zhruba 100 kilometrů do vnitrozemí a který je obklopen nádherně zalesněnými kopci – leží hlavní město Oslo, jehož základy sahají až do 11. století. Oslo se jmenovalo Kristiania (do roku 1925) a mělo různý politický, stejně jako hospodářský význam. Přestože ve městě bydlí jen něco kolem 700 000 obyvatel, je co do rozlohy jedním z největších měst Evropy. Největší přístavní město je současně i nejdůležitějším obchodním a průmyslovým centrem Norska. Za vidění stojí centrum města: nová radnice (1931–1950), poznávací znamení města, s bohatým vnitřním vybavením a s největšími věžními hodinami v Evropě, pevnost Akershus (od roku 1300), jedna z nejvýznamnějších středověkých budov v zemi, Nasjonalgalleriet, největší sbírka obrazů a soch v Norsku, královský palác (střídání stráží je v 13.30 hod.). Mimo centrum města: Holmenkollen, areál zimních sportů včetně muzea lyžování; Munchovo muzeum; Vigelandův park (v parku

20

Frogner) s 200 monumentálními díly Gustava Vigelanda, vytvořenými z bronzu a kamene; poloostrov Bygdøy s mnoha muzei, například muzeum vikingských lodí (se třemi loděmi z 9. století); Muzeum Kon-Tiki s plavidly Thora Heyerdahla; muzeum Fram.

b Kongsberg Na období těžby stříbra, která

byla v roce 1957 po více než 330 letech ukončena, upomíná hornické muzeum. Ve starých dolech pod Saggrendou můžete na vlastní oči vidět možná nejstarší výtahový systém na světě, který sestává z žebříků, jež se pohybují nahoru a dolů.

c Heddal a Eidsborg V Telemarce stojí nej-

starší norský dřevěný sloupový kostel (1147) s tzv. svalgangem, jistým druhem ochozu, který sloužil jako ochrana proti nepříznivému počasí a jako skladiště zbraní. Ke sloupovému kostelu v Eidsborgu odbočuje u Ofte silnice č. 45 (směr na Dalen). Stěny kostela jsou nezvykle obloženy dřevěnými

šindeli. Čtyři kilometry za Røldalem odbočuje silnice č. 13 na Stavanger (viz vpravo). Na dalším úseku křižuje silnice E134 jižní část náhorní plošiny Hardangervidda.

d Hardangervidda Nejvyšší náhorní plo-

šina Evropy je fascinujícím místem pro túry a je i útočištěm vzácných druhů zvířat. Od města Skarsmo následuje cesta směrem na sever silnici č. 13. Přímo na této cestě je pak divoce pěnící vodopád Låtefossen, který by bylo škoda opomenout. Jeden z nejhezčích vodopádů stojí za malou zajížďku (50 kilometrů) z Kinsarviku podél Eidfjordu směrem k Fossli: tady padá přes okraj plošiny do hloubky přes 170 metrů vodopád Vøringfossen. Z Kinsarviku vyjíždějí trajekty přes Utne do města Kvanndal u Hardangerfjordu. „Král fjordů“ zasahuje mnoha svými rameny do pevniny, je dlouhý 179 kilometrů a hluboký až 830 metrů. Přes náhorní plošinu Kvamskogen vede trasa dál do Bergenu.

Trasa 2 | Norskem po trase Severního mysu

018-027_UW_Reiserouten_02_Norwegen_var_CZ.indd 20

12.02.23 22:57


ODBOČKA

*

Stavanger a Lysefjord

Náhorní plošina Hardangervidda vypadá pustě

Největší sloupový kostel Norska: sloupový kostel Heddal, vysoký 26 metrů

e Bergen Nejznámějším místem starého

hanzovního města je čtvrť Bryggen s malebnými historickými domky (jsou zapsány na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO). Za vidění stojí i rybářský přístav, katedrála a kostel Mariakirken z 12. století, stejně jako muzeum pod širým nebem Gamle Bergen.

tin nahoru k Nærøyfjordu. Je to nejužší norský fjord, jehož stěny jsou vysoké až 1200 metrů. Na cestě leží dva působivé vodopády: Stalheimfoss (126 metrů) a Sivlefoss (240 metrů). Hlavní cesta vede z Gudvangenu do Kaupangeru a dál na Sogndal; cesta po fjordech přes Nærøyfjord, Aurlandsfjord a Sognefjord patří k nejhezčím v celém Norsku.

f Vikøyri Silnice E16 vede podél několika

h Borgund Nejlépe zachovaný sloupový

jezer do Vossu, kde je nejstarší dřevěný dům v Norsku – „Finneloftet“ ze 13. století. Při pokračování po této cestě se vyplatí udělat si zajížďku k Sognefjordu (40 kilometrů). U Vikøyri (sloupový kostel) uvidíte nejmohutnější norský fjord: je dlouhý 180 kilometrů, na některých místech široký jen 5 kilometrů a hluboký až 1200 metrů.

g Stalheimskleiva a Nærøyfjord Třináct kilometrů za Oppheimem vede silnice k hotelu Stalheim s fantastickým výhledem. Nejstrmější cesta v Norsku vede přes třináct serpen-

kostel v Norsku si můžete prohlédnout, když si uděláte krátkou zajížďku do vnitrozemí poté, co jste po silnici E16 projeli tunelem Lærdal, dlouhým 20 kilometrů. Kostel byl postaven kolem roku 1150 a je proslulý velmi bohatými dřevořezbami. Vedle tohoto svatostánku stojí zvonice ve tvaru pagody.

i Jotunheimen a cesta Sognefjell Mezi

Sogndalem a Lomem probíhá nejvyšší a nejpůsobivější cesta průsmykem v Norsku. Vede po silnici se strmými serpentinami nahoru do hor Jotunheimenu. Kolem dokola trčí

Vedle silnice E134 se směrem na jih nabízí z Røldalu fantastická horská cesta (13) do Stavangeru. Po této trase je ale potřeba překonat několik fjordů. Ještě před třiceti lety platilo téměř 900 let staré město Stavanger u Boknefjordu za centrum průmyslu s herynkovými a jinými rybími konzervami. V roce 1970 byla v Ekofisku objevena bohatá ropná pole, která udělala z třetího největšího města oblasti Rogaland bohaté hlavní ropné město. Navzdory mnoha honosným stavbám tu ještě mnohé připomíná klidné časy před ropnou horečkou, například muzeum konzerv. Gamle Stavanger, tak se jmenuje staré město se svými 173 malými, památkově chráněnými dřevěnými domky v uličkách vydlážděných kočičími hlavami. Pozoruhodná je gotická katedrála (1125–1300), která v Norsku platí za stylově nejčistší středověkou církevní stavbu. Spartánsky působí Kongsgård, ve kterém se od 14. do 19. století na svých cestách ubytovávali dánští králové. Hezkou vyhlídku na město poskytuje věž Valberg, stará požární hláska a poznávací znamení města. Úzký a dlouhý Lysefjord patří k nejkrásnějším fjordům země. Je hluboký přes 400 metrů a dlouhý 40 kilometrů, kamenné stěny po pravé i levé straně se tyčí přes 1000 metrů vysoko. Fjord je na jeho západním konci možné překonat autem; slouží k tomu visutý most, dlouhý 446 metrů. Povinností je pak výlet lodí k Lysefjordu s jeho kamennou kazatelnou zvanou Preikestolen. přes dvě stovky bizarních dvoutisícových vrcholů, mezi nimi i ty dva nejvyšší: Galdahøppigen (2469 metrů) a Glittertind (2452 metrů). Sognefjell je plošina protkaná jezery. Na západ od cesty se rozpíná největší z evropských ledovců, téměř 100 kilometrů dlouhý Jostedalsbreen.

Trasa 2 | Norskem po trase Severního mysu

018-027_UW_Reiserouten_02_Norwegen_var_CZ.indd 21

21

12.02.23 22:57


Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook
0043743 by Knižní­ klub - Issuu