0043741

Eva Schumannová

SKLENÍK A PAŘENIŠTĚ měsíc po měsíci

výsev

Sklenik a pareniste_001_128_CZ.indd 1

výsadba

péče

sklizeň

23.11.22 10:14

2

MILÉ ČTENÁŘKY, MILÍ ČTENÁŘI, vy, kdo jste si pořídili skleník, pařeniště, vyvýšený záhon s fóliovým zastřešením nebo podobnou konstrukci, jistě byste z nich chtěli získat co nejvíce. Především začátečníci bývají nejistí, kdy mají vysévat nebo sázet různé druhy zeleniny a bylinek, kdy provádět jednotlivé činnosti a kdy budou moci sklidit a vychutnat si plody své práce. Ale i pokročilí pěstitelé se zkušeností se skleníky a pařeništi oceňují, když si mohou vyhledat, kdy je potřeba dělat konkrétní kroky, aby na nic důležitého nezapomněli.

S tímto praktickým trvalým pracovním kalendářem budete přesně vědět, co každý měsíc dělat pod skleněnými, plastovými či fóliovými kryty: co je nutné připravit, pro které výsevy, výsadby a sklízení nastal čas, jaká péče a udržovací práce se musejí provádět. K tomu je kniha prošpikovaná různými podněty a tipy.

Abyste nezapomněli ani na vlastní zkušenosti, u každého kalendářního měsíce je vyhrazené volné místo pro vaše poznámky.

Přeji vám potěšení z používání této knihy a velké pěstitelské úspěchy!

Eva Schumannová

Autorka, Eva Schumannová, je zahradní inženýrkou a zapálenou amatérskou zahradnicí. Dlouho byla činná v zahradnictví a v biologické ochraně rostlin.

Ve svých knihách čtenářům předává zahradnické znalosti stejně jako vlastní pozorování a praktické zkušenosti. Na srdci ji obzvláště leží šetrné zacházení s přírodou. Velký zájem o její pracovní kalendář na internetu ji inspiroval k tomu, že chtěla nabídnout podobnou službu v knižní formě, zpracované podrobněji a speciálně pro samozásobitele.

Sklenik a pareniste_001_128_CZ.indd 2

23.11.22 10:14

3

CO SE SKRÝVÁ V KNIZE VŠE VE SPRÁVNÝ ČAS 4 Astronomická roční období 6 Meteorologická roční období 7 Fenologická roční období 8 Skleník, pařeniště a fóliovník 11 Pěstební rok 18

KALENDÁŘ PRACÍ 22 Leden 24 Únor 32 Březen 40 Speciál: Poradit si bez půdy

48

Duben 50 Květen 58 Červen 66 Speciál: Zásobení vodou

74

Červenec 76 Srpen 82 Září 90 Speciál: Zelené hnojení

98

Říjen 100 Listopad 108 Prosinec 114

DODATKY 120 Cenné tipy a informace o tom, kdy nastává čas pro konkrétní práce ve skleníku a na pařeništi, vám pomohou, abyste pouze nesklízeli zeleninu a bylinky, také se uvolnili a užívali si radost ze zahradničení.

Sklenik a pareniste_001_128_CZ.indd 3

Zdroje 121 Literatura, doplňkové zdroje Další literatura 123 Rejstřík 124 Poděkování 126 Ilustrační materiál 127

122

23.11.22 10:14

VŠE VE SPRÁVNÝ ČAS

… a na správném místě. Nejprve získejte přehled o ročních obdobích a rozličných možnostech, které pěstování pod sklem nebo fólií nabízí. K tomu, abyste zvládli průběh roku ve skleníku dobře rozplánovat, vám pomohou praktické tabulky zařazené na konci této kapitoly.

Sklenik a pareniste_001_128_CZ.indd 4

23.11.22 10:14

Sklenik a pareniste_001_128_CZ.indd 5

23.11.22 10:14

6

ASTRONOMICKÁ ROČNÍ OBDOBÍ Astronomický kalendář se řídí podle hvězd. Jednak existuje sluneční (solární) kalendář, v němž je rozvržení času založeno na pohybu Země a Slunce, jednak měsíční (lunární) kalendář, který se orientuje podle pohybu Měsíce vůči poloze stálic na obloze.

Celosvětově se k plánování běžných termínů jak v osobním, tak pracovním životě zpravidla používá gregoriánský kalendář. Představuje astronomický kalendář, přesněji řečeno jde o sluneční kalendář, a rok má v tomto systému délku 365,2425 dnů, které jsou rozděleny do dvanácti kalendářních měsíců.

Astronomická roční období jsou přitom určována pohybem planety Země kolem Slunce: JARO: Na naší, severní polokouli Země začíná jaro rovnodenností (latinsky aequinoctium) a trvá přibližně 92 dní. V gregoriánském kalendáři rovnodennost vychází mezi 19. březnem (poprvé v roce 2048) a 21. březnem (naposledy v roce 2011, znovu vyjde až zase ve 22. století). V současnosti každým rokem připadá na 20. března.

LÉTO: Léto začíná letním slunovratem (latinsky solstitium), kdy Slunce v poledne stojí nejvýše nad horizontem, což nastává buď

20. června, nebo 21. června, a trvá zhruba 93 dní. V současné době vychází letní slunovrat na 21. června.

PODZIM: Podzim je zahájen podzimní rovnodenností, která připadá na 22. nebo 23. září, a potom pokračuje přibližně 90 dní.

V letech 2022 a 2023 vyjde termín podzimní rovnodennosti na 23. září.

ZIMA: Zima začíná zimním slunovratem, kdy Slunce v poledne stojí nejníže nad horizontem, k čemuž dochází 21. nebo 22. prosince. Období trvá 89 dní. V současné době začíná astronomická zima většinou 21. prosince, jen v roce 2023 bude připadat až na 22. prosince.

Vedle různých slunečních kalendářů existují také výše zmíněné měsíční kalendáře, jako je islámský, který se řídí striktně podle měsíčních fází a rok je v něm dlouhý 354,372 dní, i jejich kombinace (lunisolární), k nimž patří židovský, hinduistický, čínský a další kalendáře.

Přestupné roky V praxi jsou čísla za desetinnou čárkou vyrovnávána zařazením tzv. přestupných roků: Po třech letech s 365 dny následuje jeden přestupný rok s 366 dny, přičemž oním přidaným dnem je vždy 29. únor. Aby v průběhu staletí nevznikl přebytek času zase v opačném směru, jsou na každých 400 let vynechány tři přestupné roky.

Sklenik a pareniste_001_128_CZ.indd 6

23.11.22 10:14

7

METEOROLOGICKÁ ROČNÍ OBDOBÍ Z pohledu meteorologů začínají a končí roční období v jiných termínech, než jsou ta dříve uvedená astronomická, čímž občas dochází ke zmatku. Volba pevných namísto měnících se termínů souvisí s řešenými úkoly, pozorováním a zohledněním dat o počasí stejně jako s jejich vyhodnocením.

Meteorologická roční období se z časového pohledu pojí s ročními obdobími podle astronomického kalendáře. Každé období v meteorologickém kalendáři totiž začíná první den právě toho měsíce, v němž nastává začátek daného astronomického ročního období, a trvá pak celé tři měsíce.

Ustavení meteorologických ročních období nám usnadňuje pochopení a statistické vyhodnocení klimatických údajů: JARO: Období jara trvá v meteorologickém kalendáři od 1. března až do 31. května.

LÉTO: Léto zahrnuje tříměsíční interval začínající 1. června a končící 31. srpna.

PODZIM: Jako podzim označujeme období trvající od 1. září až do 30. listopadu.

ZIMA: V meteorologickém kalendáři odpovídá zima období od 1. prosince do konce února.

Na webových stránkách Českého hydrometeorologického ústavu (https:// www.chmi.cz/) lze dohledat aktuální i historické údaje o počasí ve formě denních i měsíčních hodnot.

TIP: Ve vlastním skleníku si také zajistěte měření „údajů o počasí“, jako je teplota, vlhkost vzduchu, intenzita slunečního záření a další. Když si data zakreslíte a porovnáte,

Sklenik a pareniste_001_128_CZ.indd 7

můžete později zpětně zjistit, například proč ředkvičky stejné odrůdy tento rok dozrály rychleji, než tomu bylo v předchozí sezoně.

Potřebné měřicí zařízení seženete u prodejců skleníků, kteří mají v sortimentu i příslušenství, nebo u specialistů na měřicí a klimatizační techniku.

Zahradničení podle Měsíce Zahradničení podle Měsíce sice souvisí s Měsícem, ale spíše s jeho astrologickým pozadím. Že na sebe velké objemy hmoty vzájemně působí, jsme se učili už v hodinách fyziky, a že Měsíc ovlivňuje mnohé z toho, co se děje na Zemi, ukazují mořské slapové jevy neboli dmutí. Při zahradničení podle Měsíce se však jedná o souhvězdí (znamení zvěrokruhu), v nichž Měsíc stojí. Podle toho jsou stanovena přesná data, která odpovídají takzvaným plodným dnům, květovým dnům a kořenovým dnům. Zahradničení podle Měsíce má své příznivce, kteří referují o dobrých zkušenostech. Podle mého povědomí však dodnes neexistují žádné vědecké základy pro tento přístup. V této knize se mu nebudeme blíže věnovat.

23.11.22 10:14

8

FENOLOGICKÁ ROČNÍ OBDOBÍ Příroda má vždy pravdu. Neřídí se podle kalendářů ani jiných časových předpisů, ale klimatickými podmínkami a počasím na konkrétním stanovišti – záleží například na počtu hodin slunečního svitu nebo průběhu teplot během roku. A sama nám ukazuje, v kterém ročním období se skutečně nacházíme.

Když se otevřou samčí květy lísky, znamená to začátek předjaří. Nyní už můžete vysadit první sazenice zeleniny do nevytápěného skleníku (pokud hrozí výskyt mrazů, chraňte rostlinky zahradní textilií).

Sklenik a pareniste_001_128_CZ.indd 8

Fenologie je naukou o časovém průběhu jevů v přírodě a také poskytuje důležitou pomůcku při klimatickém výzkumu. Rostliny a živočichové nám sami ukazují, ve které fenologické fázi se ve skutečnosti nacházejí – může jít o začátek kvetení určitých indikačních rostlin, rašení jejich listů, tvorbu plodů, zralost plodů, zbarvení listů nebo jejich opad. A tyto procesy fakticky závisejí na průběhu počasí v příslušném roce. Také život hmyzu je závislý na teplotě: vyšší teploty urychlují jeho vývoj (a zkracují život jedinců), takže se u některých druhů může vytvořit větší počet generací za rok.

Nízké teploty naopak vývoj hmyzu zpomalují, například vedou k pozdějšímu líhnutí dospělých jedinců z kukel.

Při stanovování fenologických ročních období se však výzkumníci orientují zpravidla podle rostlin, protože jejich pozorování je snazší než v případě živočichů.

Fenologický kalendář rozděluje rok na deset fenologických ročních období, která se mění jak v závislosti na regionu, tak sezonu od sezony.

23.11.22 10:14

9

FENOLOGICK Á ROČNÍ OBDOBÍ

Fenologická roční období a indikační rostliny (příklady) INDIKAČNÍ ROSTLINA

RŮSTOVÁ FÁZE

ORIENTACE PRO ZAHRADNÍKA

Předjaří (začíná zhruba na konci února / začátku března, trvá cca 35 dní) líska obecná

Otevírají se jednotlivé květy samčího květenství.

sněženka podsněžník

Sněženky rozkvétají.

jasmín nahokvětý

Jasmín nahokvětý začal nakvétat již v zimě a nyní jsou keře v plném květu.

Půda na venkovních záhonech bývá často ještě příliš vlhká, ale v pařeništi či nevytápěném skleníku již můžete sázet saláty, kedlubny a ředkev pro časnou sklizeň nebo vysévat ředkvičky, řeřichu i další druhy.

Časné jaro (zhruba od konce března / začátku dubna, trvá cca 32 dní) zlatice

Zlatice nakvétají.

angrešty

Na rostlinách angreštu a rybízu raší listy.

rybízy

Zatímco venku kvetou keře forzýtií, v nevytápěném skleníku zraje zelenina z výsadeb provedených v období předjaří.

Plné jaro (zhruba od konce dubna / začátku května, trvá cca 30 dní) jabloně

kvetení

šeříky

kvetení

duby

rašení listů

Rostliny choulostivé na mráz ještě nelze sázet ven, ale v (bezmrazém) skleníku můžete začít s výsadbou prvních hlavních plodin („letních kultur“) podle jejich choulostivosti.

Časné léto (začíná zhruba na konci května / začátku června, trvá cca 22 dní) bez černý

kvetení

trnovník akát

kvetení

žito

kvetení

Když kvetou keře černého bezu, období nočních mrazů již pominulo. Rajčata, papriky a chilli papričky můžete sázet i ven (nejlépe pod přístřešek) a choulostivé odrůdy okurek k další plodové zelenině do nevytápěného skleníku.

Plné léto (začíná zhruba v polovině / na konci června, trvá cca 44 dní) rybízy

zralost plodů

lípa velkolistá

kvetení

ozimý ječmen

zralost plodů

Rostliny ve skleníku nyní především potřebují péči a lze sklízet již zralou zeleninu.

Pozdní léto (zhruba od začátku srpna, trvá cca 23 dní) rané jabloně

zralost plodů

muchovník

zralost plodů

jeřáb ptačí

zralost plodů

Sklenik a pareniste_001_128_CZ.indd 9

Ve skleníku nastává hlavní období sklizně plodové zeleniny, ale je také čas naplánovat, co byste chtěli pěstovat na skleníkových záhonech během podzimu a zimy: polníček, špenát, pór, endivii nebo jiné druhy.

23.11.22 10:14

10

V Š E V E S P R ÁV N Ý Č A S

INDIKAČNÍ ROSTLINA

RŮSTOVÁ FÁZE

ORIENTACE PRO ZAHRADNÍKA

Časný podzim (začíná zhruba na konci srpna, trvá cca 25 dní) ocún jesenní

kvetení

bez černý

zralost plodů

líska obecná

zralost semen

Pokračuje sklizeň letních druhů zeleniny spolu s výsevem a výsadbou podzimní a zimní zeleniny.

Plný podzim (zhruba od konce září, trvá cca 24 dní) jírovec

zralost plodů, počínající zbarvení listů

ořešák

zralost semen

kdouloň

zralost plodů

U pozdně vyseté papriky a chilli papriček se teprve začínají zbarvovat plody. Zato je již možné sklízet lahodnou zahradní ředkev. Zároveň byste ale měli pomalu přemýšlet o tom, co bude potřeba na skleníku opravit, než přijde zima.

Pozdní podzim (zhruba od poloviny října, trvá cca 19 dní) jírovec, dub letní

opad listů

ozimé obilí

klíčení

Přezimující druhy zeleniny jako polníček a špenát vyžadují dostatečnou půdní vlhkost, ale také dostatek čerstvého vzduchu.

Zima (začíná zhruba počátkem listopadu, trvá cca 111 dní) Panuje dlouhé období vegetačního klidu.

Jabloně kvetou přibližně na konci dubna až začátku května. To je také doba, kdy můžeme do skleníku zasadit rostliny rajčat a dalších letních druhů zeleniny.

Sklenik a pareniste_001_128_CZ.indd 10

23.11.22 10:14

11

SKLENÍK, PAŘENIŠTĚ A FÓLIOVNÍK Skleník, pařeniště, plastový tunel, potažení zahradní textilií a podobné konstrukce s povrchem propouštějícím světlo profitují ze skleníkového efektu: sluneční záření se přeměňuje v teplo. Liší se ale míra, v jaké se efekt projeví.

Stejně tak se různí z toho vyplývající možnosti, jak efekt využít.

Skleník nabízí rostlinám ochranu a teplo. Vyvázáním vyšších druhů zeleniny do výšky a instalací regálů podél bočních stěn docílíte optimálního využití drahocenného prostoru.

Sklenik a pareniste_001_128_CZ.indd 11

23.11.22 10:14

12

Celkové dopadající záření

Odvod tepla netěsnostmi, otevřenými větracími otvory a dveřmi

Zah řív skla ání Propuštěné záření Dlouhovlnné záření vyzařované půdou Zahřívání vzduchu ve skleníku vedením tepla

Ve skleníku se část slunečního záření přemění v teplo.

Odvod tepla vedením (konvekcí)

Ztráty tepla skrz půdu

Zahřívání půdy přeměnou tepla

Jak silný je v jednotlivých případech skleníkový efekt, závisí na místě, kde skleník stojí (množství dopadajícího slunečního záření, exponovanost větru), kolik světla propouští materiál, který ho kryje, jak dobře se ve skleníku udrží teplo (podle krycího materiálu, nepropustnosti, vedení tepla konstrukcí i vedení tepla půdou ven, poměru objemu vzduchu uvnitř k celkovému povrchu skleníku) a na dalších faktorech.

TIP: V létě se rychle udělá ve skleníku příliš horko. Proto již při nákupu nové konstrukce dbejte na dostatečné možnosti větrání. Existují skleníky, u nichž se dá vyklopit nahoru celá jedna boční stěna, čímž se zároveň zvětší zastřešená plocha půdy. Pokud ve skleníku pěstujete druhy choulostivé na mráz, počkejte s dlouhodobým vyklopením boční stěny na celou vegetační sezonu až po třech zmrzlých (polovina května), kdy pomine nebezpečí mrazu.

Skleníky se vyrábějí v mnoha různých provedeních, co se týká konstrukce a krycích materiálů (skleněné tabule, umělohmotné desky, fólie), typů a tvarů (skleníky ke zdi, skleníky zapuštěné do země, volně stojící se symetrickou či asymetrickou střechou, pěstební tunely atd.).

NEVYTÁPĚNÉ SKLENÍKY Nevytápěný skleník získává energii pouze ze slunečního záření, které na něj dopadá během dne. Přes zimu je v takovém skleníku v nejteplejší části dne (krátce po východu Slunce) jen o trochu tepleji než venku – akumulované teplo je nyní do značné míry spotřebováno. Ve skleníku jsou však rostliny přece jen chráněny před mrazivým větrem, sněhem a deštěm.

Sklenik a pareniste_001_128_CZ.indd 12

23.11.22 10:14

SKL EN ÍK , PA Ř ENIŠ T Ě A FÓ L I OV N ÍK

13

S prvními výsevy a výsadbami ve skleníku v pozdní zimě lze začít průměrně asi o dva týdny dříve než venku do volné půdy, zpravidla na konci února až začátku března – i díky tomu, že substrát ve skleníku není na rozdíl od venkovní půdy přemokřený vodou z tajícího sněhu a dešťů, a proto lepkavý, bahnitý.

Přímo po výsadbě nebo výsevu poskytnete rostlinám a semenům větší ochranu překrytím zahradní textilií či fólií, přes noc mohou navíc pomoci noviny nebo slamníky rozložené na střechu.

TIP: Pokud chcete ve skleníku pěstovat plodovou zeleninu, jako jsou okurky a rajčata, umístěte ji nejlépe coby hlavní plodiny na záhony pro tyto druhy přímo určené a před jejich letní kulturou, po ní a/nebo i během ní využijte prostor mezi hlavními řádky pro pěstování krátkověkých nebo vzrůstem drobných druhů zeleniny a bylinek.

BEZMRAZÝ SKLENÍK Chcete-li svůj skleník udržet přes zimu bezmrazý, musíte při dlouhodobějším poklesu venkovních teplot pod bod mrazu dodat dovnitř teplo. V případě skleníků sloužících pro pěstování zeleniny přitápění není nutné, pakliže skleník nestojí na výsevním záhoně či výsevním truhlíku, které používáte již v zimě, nebo pokud v nich doplňkově nezimujete nádobové rostliny choulostivé na mráz. Také při skladování zeleniny v bednách stojících na zemi, nikoli uložených v krechtu, je při výrazných poklesech teplot nezbytný přívod tepla. Jako „strážci“ před mrazem jsou nasazována horkovzdušná topidla,

Sklenik a pareniste_001_128_CZ.indd 13

Jestliže využíváte skleník již v zimě k napěstování mladých rostlin nebo v něm chcete přezimovat teplomilné rostliny, musí být skleník vyhřívaný, buď celý, nebo alespoň jeho oddělená část.

23.11.22 10:14