0043679

MaRek BRzkovský

NočNí lovec K a r e l K u t t e lw a s c h e r

nejúspěšnější česk ý stíhač RaF

Nocni_lovec_blok.indd 5

13.09.2022 17:57:28

Ú VO D

Karel Miloslav Kuttelwascher vstoupil do vzduš­ né arény v květnu 1940 během bitvy o Francii. Od podzimu pak jako příslušník britského Královské­ ho letectva (Royal Air Force – RAF) bojoval v kabi­ ně hurricanu při obraně Velké Británie a na jaře následujícího roku se účastnil prvních ofenzivních leteckých útoků nad okupovanou Evropou. Zdale­ ka nejvíce ho však proslavily noční přepady nepřá­ telských letišť. Během druhé světové války sestřelil dvacet nepřátelských letadel a stal se tak nejúspěš­ nějším československým stíhačem druhé světové války, skutečným esem. Jeho osudy však dosud nebyly uspokojivě po­ psány. Zřejmě nejvíce informací o něm shromáž­ dil Roger Darlington v knize Noční jestřáb, která v roce 1993 vyšla i česky. Autor však bohužel ne­ měl prakticky žádné údaje o Kuttelwascherově

Nocni_lovec_blok.indd 7

kariéře ve francouzském letectvu. Obrovský kus práce pak odvedl Jiří Rajlich ve své mnohadílné publikaci Na nebi hrdého Albionu Jiří Rajlich, který pomohl objasnit identitu mnoha Kuttelwaschero­ vých obětí. Na stranách knihy, kterou právě držíte v ruce, jsem se pokusil shrnout vše dosud známé a při­ nést snad i něco nového a zajímavého o osudech muže, který statečně hájil barvy okupované vlasti. Na tomto místě bych rád poděkoval všem, kte­ ří mi jakkoliv pomohli při psaní této knihy. Zvlášť „kolegům z oboru“ Janu Šafaříkovi, Ondreji Rep­ kovi, Michalu Rakovi a Otovi Jírovcovi. Také ne­ chci zapomenout na Jiřího Rajlicha, Miroslava Šnajdra a Petra Stachuru, jejichž knihy a články mi byly velkou inspirací. V Brně, 2022

13.09.2022 17:57:29

kaPitoLa 1

První BoJe, První vítězství Pojem stíhací eso vznikl v letech první světové války. označoval se tak letec, který sestřelil minimálně pět nepřátelských letadel. Šlo sice o neoficiální, o to však cennější titul a snad každý stíhací pilot se toužil jím stát. za druhé světové války filozofii es vyznávaly obě bojující strany a esa se stávala lákavým soustem pro válečnou propagandu. esa byla hrdiny filmových týdeníků, jejich tváře zdobily titulní strany časopisů, esa poskytovala rozhovory v rozhlase. to ale nebylo to hlavní. u každé jednotky právě tito muži rozhodovali o úspěchu či neúspěchu bojových akcí. tato poměrně malá skupina výjimečných letců dosahovala většiny sestřelů své jednotky.

Většinou šlo o „piloty od pánaboha“ a výborné střelce. Často to však byli i buřiči a potížisté. Jejich význam byl ovšem ohromný. Dělali totiž to, pro co je stíhací pilot cvičen – sestřelovali. Pět vzduš­ ných vítězství a tím i titul stíhacího esa získali už za první světové války čtyři Češi. Všichni však bojovali v řadách rakousko­uherského letectva, a proto se v meziválečném Československu velké

Mnoho es bylo veliteli, výrazně ovlivňujícími tak­ tiku nejen své jednotky, ale i u celého stíhacího letectva. Někteří se stali doslova učiteli nových tak­ tických postupů. Na základě jejich zkušeností se měnil výcvik nových stíhačů v leteckých školách. Byla však i esa jiného ražení. Výrazní individu­ alisté, kteří sice často na svém kontě měli velké množství nepřátel, veliteli se však nikdy nestali, protože byli neukáznění a někdy až příliš bojovní.  Karel Kuttelwascher v zimní letecké kombinéze.

8

Nocni_lovec_blok.indd 8

13.09.2022 17:57:30

Pr vní boje, pr vní vítězst ví

 Avia B.534 v podobě z mobilizace roku 1938. Ilustrace Gustav Hýbner.

slávy nedočkali. Za Čecha je pak občas označován i Franz Slanina, který dosáhl pěti sestřelů a zahy­ nul v Itálii 11. května 1918. Jako jediný Slovák se pak esem stal trnavský rodák František Wognar, který na italské frontě dosáhl pěti sestřelů. V roce 1938 se ze Španělska zmítaného občan­ skou válkou vrátil Jan Ferák, který o sobě tvrdil, že si v řadách republikánského letectva připsal mezi své úspěchy minimálně sedm sestřelů. Výzkumy moderních historiků ale potvrdily, že se jednalo jen o báchorky. Prvním československým stíhacím esem druhé světové války se stal František Peřina, který 11. května 1940 v řadách francouzského le­ tectva dosáhl svého pátého sestřelu. Do francouz­ ské kapitulace jich po návratu z bojových letů ohlásil celkem jedenáct. O dva roky později jeho skóre překonal Karel Kuttelwascher, který do za­ čátku července 1942 získal celkem dvacet oficiálně uznaných sestřelů. Do konce světového konfliktu ho už nikdo z Čechů nepřekonal. Jednalo se o mi­ mořádnou osobnost a jeho zeť Roger Darlington o něm po letech napsal:

„Kut byl ve své podstatě složitý člověk s více než náznakem rozporuplnosti. Dařilo se mu kombinovat chladnokrevnost ve vzduchu s určitou popudlivostí na zemi, stejně jako často prokazovanou skromnost na veřejnosti se silnou osobní ambicí, a štědrost vůči přátelům se skoupostí vůči některým členům rodiny. Zvláště ve vztahu k některým britským kamarádům byl tak lakonický, že se zdálo, jako by používal svá slova stejně střídmě, jako dřív šetřil granáty. Rozhodně nebylo nic rytířského na jeho chování ve vzduchu. K nacistům cítil úžasnou nenávist a byl absolutně odhodlán sestřelit co nejvíc letounů Luftwaffe. Představoval spíš samotáře než vůdce.“

Budoucí nejúspěšnější československý stíhač spatřil světlo světa 23. září 1916 ve Svatém Kříži u Havlíčkova (tehdy Německého) Brodu. Jeho bra­ tr Miroslav po letech vzpomínal: „Už jako malý chlapec se Karel zajímal o letadla. Vyřezával ze dřeva malé modely letadel a vrtulí. Otáčení vrtule ve větru nebo při běhu mu dělalo obrovskou radost a vrčením napodoboval zvuk motoru.“

9

Nocni_lovec_blok.indd 9

13.09.2022 17:57:31

Noční lovec

 Německý stíhač před Messerschmittem Bf 109.

Po dokončení základní školy začal studovat tříletou obchodní školu v Německém Brodu. V letech 1935 až 1937 absolvoval školu pro od­ borný dorost letectva ve vojenském leteckém uči­ lišti v Prostějově. Po absolvování byl přidělen ke 4. leteckému pluku v Praze­Kbelích, kde prodělal

Morane-sauLnier Ms.406 první prototyp Morane-saulnieru Ms.406 vzlétl ve Francii už 8. srpna 1935. první sériově vyráběné kusy ale továrnu začaly opouštět až na konci roku 1938. Ms.406 dosahoval maximální rychlosti 486 kilometrů za hodinu a ve výzbroji měl jeden kanon ráže 20 milimetrů v hřídeli motoru a dva kulomety ráže 7,5 milimetru ve křídlech. poháněl ho řadový motor hispano-suiza 12Y-31 o výkonu 632 kW. Letoun se vyznačoval robustní konstrukcí a měl i dobrou obratnost a příjemné letové vlastnosti. Měl však na svou hmotnost slabý motor a trpěl řadou poruch. na začátku války mělo francouzské letectvo ve stavu 572 kusů. Letouny se dostaly do boje už za „podivné“ války a i během bitvy o Francii tvořily základ francouzského letectva. nad Bf 109D měly jasnou převahu, brzy se však ukázalo, že na nové

stíhací výcvik. V květnu kritického roku 1938 byl přeložen k prvnímu leteckému pluku do Hradce Králové. Sloužil u 32. stíhací letky, které velelo dal­ ší budoucí stíhací eso škpt. Evžen Čížek. Několi­ krát spolu sloužili i později za války. Kuttelwascher zde létal na tehdy standard­ ní československé stíhačce Avia B.534. Ta patřila bezesporu k nejlepším stíhacím dvouplošníkům zrozeným ze „psích“ soubojů první světové vál­ ky. Její vývoj v polovině třicátých let dospěl ke své­ mu vrcholu. Byla obratná a dobře stoupala, zde však výčet jejích kladů končí. Největší nevýhodou B.534 byla nízká maximální rychlost, dosahující u posledních sérií stále jen 380 kilometrů za ho­ dinu. To nestačilo na německé Messerschmitty Bf 109 prvních verzí, ale ani na nejnovější bombar­ déry jako Heinkel He 111 a Dornier Do 17. Neměla

Messerchmitty Bf 109e rozhodně nestačí, a ještě během jara 1940 je u útvarů stále častěji nahrazovaly nové D.520. v omezené míře je pak v letech 1940 až 1942 užívalo i vichistické letectvo. od září 1939 započala švýcarská společnost eidgenössisches konstruktions-Werkstätte se sériovou výrobou licenčních strojů Ms.406h označených D-3800. ty tvořily základ neutrálního švýcarského letectva po celou druhou světovou válku a několikrát pronásledovaly i čtyřmotorové americké bombardéry přelétající přes hranice země. v únoru 1940 dorazilo třicet kusů Ms.406 do Finska a dalších 57 koupili Finové v následujících letech. Během bojů se sovětským letectvem se poměrně osvědčily, příliš jim však nesvědčily tvrdé severské podmínky a mechanici si stěžovali na přílišnou složitost a poruchovost. přesto létaly až do konce bojů se sověty v létě 1944. v říjnu 1942

10

Nocni_lovec_blok.indd 10

13.09.2022 17:57:33

Pr vní boje, pr vní vítězst ví

 Efektní letový záběr francouzské stíhačky MS.406.

pancéřovou ochranu pilotního prostoru ani samo­ svorné obaly benzinových nádrží. Lety ve velkých výškách pak komplikovala absence kyslíkových dýchačů a všechny stroje ani nenesly radiostanice. Jen velitelské měly stanici vzor 35. Některé však sloužily pouze k příjmu bez možnosti vysílání.

byly ve Finsku zahájeny práce na úpravě draku Ms.406 pro zástavbu kořistních sovětských motorů vk-105p, dodaných z německa. přestavěné letouny se zcela změněnou přední částí trupu začaly opouštět výrobní linky továrny v létě 1943 pod označením Mörkö-Moraani. přestavby pokračovaly až do konce války na jaře 1945 a k výcviku sloužily až do roku 1952.

Kromě výkonů B.534 naše stíhače znevýhod­ ňovala taktika tříčlenných rojů. Ta by patrně to­ lik nevadila při útocích na bombardéry Luftwaffe, byla by však nejspíš vážným handicapem při sou­ bojích s Bf 109. Výcvik stíhačů v československém letectvu kladl zbytečně velký důraz na skupino­ vou slétanost v sevřených formacích rojů a letek, v boji ne příliš důležitou. Němci mohli navíc při­ létat takřka ze všech směrů, což by patrně naše značně nedokonalá hlásná služba nezvládala. Vel­ kou výhodou však mohlo být včasné přesunutí ze stálých základen na záložní plochy, ke kterému došlo ještě před vyhlášením mobilizace. Tato pol­ ní letiště měla vybudované spojení s velitelskými štáby a s hlásnou službou a byla také plně zásobe­ na palivem i municí.

 Dodnes dochovaný MS.406 (ve skutečnosti hybrid MS.406 a MS.410) v letuschopném stavu, jak byl vyfotografovaný na jednom českém leteckém dni. Foto Jiří Chodil.

11

Nocni_lovec_blok.indd 11

13.09.2022 17:57:35

Noční lovec

na PraHu váLky

 Němečtí stíhači měli ve zvyku pečlivě zaznamenávat svá vzdušná vítězství.

HenscHeL Hs 126 tento stroj rozhodně nepatřil mezi nejmodernější letouny Luftwaffe. vznikl dalším vývojem staršího hs 122, a to především zástavbou nového motoru Bramo 323 o maximálním výkonu 610 kW. na přelomu let 1936 a 1937 vzniklo několik prototypů a pak i deset předsériových hs 126a-0. následovala produkce sériové verze hs 126a-1, která se rozběhla počátkem roku 1938. Lišila se zástavbou agregátu BMW 132Dc o výkonu 647 kW. šlo o poměrně rozměrný hornoplošník s pevným, nezatažitelným podvozkem. Měl vynikající letové vlastnosti, snadno se ovládal i při nízkých rychlostech a vyznačoval se krátkým startem a přistáním. kabina osádky byla prostorná a částečně krytá. pozorovatel sedící na zadní sedačce obsluhoval automatickou topografickou kameru

V létě a na podzim 32. letka působila na něko­ lika polních letištích na Moravě a později se do­ stala i do neklidné oblasti východního Slovenska a Podkarpatské Rusi, kde panovalo velké napětí, protože toto území požadovalo horthyovské Ma­ ďarsko. Po mnichovských událostech pak avie pře­ létly zpět do Hradce Králové. Po březnové okupaci Kuttelwascher opustil 19. června 1939 protektorát v zaplombovaném nákladním vagonu a brzy se přihlásil v Krakově do vznikající exilové armády. Polsko však o naše letce nestálo. Proto odtud v následujícím měsí­ ci zamířil do Francie a tam se stal příslušníkem Cizinecké legie. Po vypuknutí války se ale vrátil k letectvu a za­ čal se přeškolovat na francouzskou techniku ve francouzském Chartres. Zde se setkal se stíhač­ kami Morane­Saulnier MS.406. I když nešlo

zeiss a pomocnou ruční kameru Rb 12,5/9×7. při její obsluze se ale musel vyklonit daleko přes bort kabiny. zadní polosféru mohl bránit před útoky stíhačů jedním pohyblivým kulometem MG 15 ráže 7,92 milimetru. vpřed pálila jedna další stejná zbraň, umístěná před pilotem. Brzy se ale ukázalo, že jde o zcela nedostatečnou výzbroj. za kabinou pozorovatele se nacházela malá pumovnice, která mohla pojmout deset svisle zavěšených pum o váze deset kilogramů. na závěsník pod trup se dal namontovat závěsník na jednu pumu o hmotnosti až 50 kilogramů. v létě 1939 začala z výroby vycházet verze hs 126B-1, která se lišila zástavbou motoru BMW Bramo 323 o výkonu 625 kW. Měla stejnou výzbroj, ale modernější rádiovýbavu a létala rychlostí až 356 kilometrů za hodinu. nejmodernější

12

Nocni_lovec_blok.indd 12

13.09.2022 17:57:36

Pr vní boje, pr vní vítězst ví

 Německý bombardér He 111 jde po útoku stíhačů k zemi.

o nejlepší stíhačku francouzského letectva, opro­ ti Aviím B.534 šlo o letoun zcela jiné kategorie. Avšak Francouzi nikam nespěchali a velké množ­ ství československých, ale i polských letců se k bo­ jovým útvarům dostávalo jen velmi pomalu. Vše se změnilo až 10. května 1940. Časně ráno Německo napadlo bez vyhlášení války neutrální Belgii, Nizozemsko a Lucembursko. Němci pře­ kročili Maasu, Albertův kanál a po prolomení opevnění na jihu Belgie postupovali přes Ardeny

stíhačky té doby byly ale o skoro 200 kilometrů za hodinu rychlejší a velení Luftwaffe hs 126B-1 přijalo jen jako přechodný typ před náběhem výroby Fw 189. ta se však opozdila, a tak se henschely na začátku války staly páteří výzbroje průzkumných jednotek. Bojovaly už ve válce ve španělsku, v polsku a při tažení do norska. opravdovou zkouškou ohněm ale henschely prodělaly při tažení do Francie. zde se potvrdilo, že pro nepřátelské stíhače představují lehkou kořist. na přelomu let 1940–1941 je proto začaly nahrazovat modernější Fw 189. když v červnu 1941 zaútočili němci na sovětský svaz, Luftwaffe měla k podpoře pozemních sil ještě 56 průzkumných staffel s hs 126. Bylo to nejvíce za celou dobu služby tohoto typu, který se navíc už se přes rok nevyráběl. henschely vydržely v první

na Francii. Tankové klíny s podporou střemhla­ vých bombardérů si razily cestu vpřed a ukázaly světu novou tvář moderní války – Blitzkrieg. Fran­ couzské letectvo bylo vystaveno velkému tlaku a najednou šlo vše rychle. Karel Kuttelwascher ukončil nesmyslně dlou­ hé přeškolování a 17. května se s dalšími pěti Če­ choslováky stal příslušníkem GC III/3,1 létající na již pomalu zastarávajících Moranech MS.406. Jed­ notka se nacházela na samém hrotu německého Francouzské letectvo bylo členěno do eskader (escadre), jejichž označení je v podobě arabské číslice za lomítkem, v tomto případě tedy šlo 3. eskadru. Každá eskadra se pak dělila do obvykle velmi samostatně působících skupin (groupe), značených římskou číslicí před lomítkem. Takže zde šlo o III. skupinu 3. eskadry. Písmena pak označují typ jednotky. Zde šlo o groupe de chasse, tedy o stíhací skupinu. Poznámka redaktora. 1

 Pozorovatel na zadním sedadle Hs 126 při práci. linii přibližně do jara 1942. pak přešly k rušivým nočním útokům, sloužily jako spojovací, při vleku kluzáků nebo jako cvičné. v této službě vydržely do samého konce války.

13

Nocni_lovec_blok.indd 13

13.09.2022 17:57:37

Noční lovec

útoku na letišti Beauvais­Tillé a už od prosince 1939 u ní sloužilo šest dalších Čechoslováků, včet­ ně Kuttelwascherova bývalého velitele od 32. stíha­ cí letky, Evžena Čížka. Francouzi konečně pochopili, že německé tanky skupiny armád A neútočí na Paříž, ale míří ke kanálu La Manche. Uplynulo jen osm dní a ve­ lení francouzského letectva na ztráty zareagovalo dost drastickým způsobem. Vydalo rozkaz zaka­ zující ofenzivní operace a nařídilo zaměřit se jen na obranu vlastních jednotek. Zastavily se i úto­ ky bombardérů a veškeré síly se měly začít šetřit pro rozhodující bitvu o Paříž. Převahu ve vzdu­ chu měla ve svých rukou jednoznačně Luftwaffe. Již dva dny po příchodu k GC III/3 si Kuttelwa­ scher připsal první vzdušné vítězství. Krátce před desátou hodinou dopoledne odstartoval na poplach jako člen tříčlenného roje, vedeného Adj.Chef Leblan­ kem. Nejprve napadli šestici bombardérů Dornier

dewoitine d.520 tento stroj se stal zdaleka nejlepší francouzskou stíhačkou nasazenou ve druhé světové válce. jeho prototyp se poprvé odlepil od vzletové dráhy 2. října 1938. vzniklo ještě několik prototypů a v březnu 1939 dostala firma zakázku na 200 kusů. v okamžiku vypuknutí války ale nebyla bojeschopná ani jedna jednotka vyzbrojená tímto typem. nová stíhačka dosahovala maximální rychlosti 535 kilometrů za hodinu, dobře stoupala a byla mimořádně obratná. výzbroj tvořil kanon ráže 20 milimetrů pálící dutou hřídelí vrtule a čtveřice kulometů v křídle. svým vzhledem připomínala spíš závodní než stíhací letoun. sériová výroba ale začínala velmi pomalu. poprvé do boje D.520 zasáhly až po napadení Francie na jaře 1940. jako první je nasadila GC I/3 dne 13. května. Celkem je do kapitulace země obdrželo šest

Do 17 a velitel roje jeden poslal k zemi. Pak narazili nedaleko Estrées­St. Denis na osamělý bombardova­ cí Heinkel He 111. Patrně se jednalo o stroj He 111P od 2./KG 532. Postupně na něj nalétali jeden po dru­ hém a pálili ze všech hlavní. Činila se však i posád­ ka německého bombardéru a odvetná palba zasáhla jeden MS.406. Jeho pilot, český příslušník jednotky Václav Šlouf, musel hořící stroj opustit na padáku. Měl problémy se z padajícího letounu dostat, nako­ nec to ale zvládnul a na zem dopadl nedaleko trosek V německém letectvu se používal systém eskader (Geschwader), což je to písmeno G ve zkratce, které se dělily na skupiny (Gruppe) a ty pak na letky (Staffel). Geschwader nesly označení arabskou číslicí za označením písmeny, Gruppe se označovaly číslicí římskou a Staffel opět arabskou, vždy před lomítkem. Každá Gruppe měla tři Staffel, číslovalo se průběžně. Takže zde šlo o letoun od 2. Staffel 53. Geschwader, která patřila do I. Gruppe. Písmeno K znamená Kampf, což v tomto případě označuje bombardovací jednotku. Poznámka redaktora. 2

stíhacích groupe de chasse a další se na ně začínaly přezbrojovat. Bojovalo na nich i několik československých letců. v době příměří zůstalo v neokupované části Francie 153 letounů D.520. v severní africe se pak nacházelo dalších 175 strojů, zejména u groupe de chasse GC I/3, II/3, III/3, II/7, III/6 a u námořní aC1. výroba D.520 běžela i po porážce země, protože se letoun mimořádně osvědčil a stal se standardní stíhačkou země spravované vládou ve vichy. Bojovaly jak v sýrii v létě 1941, tak i při vylodění spojenců v severní africe na podzim 1942. zbylé stroje převzala Luftwaffe, která je používala jako cvičné. Ukořistěné stroje koncem roku 1942 začala dostávat i Itálie, jejíž letectvo je pak užívalo až do zhroucení země v září 1943. Další koupilo bulharské letectvo a nasadilo je u protivzdušné obrany v boji proti americkým bombardérům. po změně

14

Nocni_lovec_blok.indd 14

13.09.2022 17:57:37

Pr vní boje, pr vní vítězst ví

svého MS.406. K zemi však šel i He 111 a po dopadu celý shořel. Stíhači dostali přiznáno každý po jedné třetině vítězství. Kuttelwascher prý později vzpomí­ nal, že střílel z příliš velké vzdálenosti a vyplýtval tak všechnu munici. Adj.Chef Leblanc se na letiště vrátil až druhý den. Přivezl s sebou suvenýr v podobě ně­ mecké čepice, kterou sebral, když se byl podívat na vrak německého bombardéru. Podle vlastních slov Kuttelwascher někdy kon­ cem května zažil nebezpečnou situaci, kdy se sám a bez munice stal cílem útoku skupiny Messer­ schmittů Bf 109. Pokusil se jim uniknout do mra­ ků, ale když na druhé straně vylétl, byly stále tam. Opakoval znovu manévr, v tom mu ale vynechal motor. Na okamžik ztratil kontrolu a začal padat. Pak motor opět zabral, a když pilot letoun srovnal, messerschmitty byly pryč. Francouzské letectvo většinu „podivné“ války promarnilo a teprve po německém útoku začalo

své frontové jednotky urychleně přezbrojovat. Dne 21. května GC III/3 opustila frontu a začala s vý­ cvikem na vynikající stíhačky Dewoitine D.520. Na dlouhé přeškolování však nebyl čas a už po pár dnech na nich poprvé zasáhla do boje. Ráno 5. června zahájili Němci rozsáhlou ofen­ zivu na řece Sommě a nejvyšší velení země gal­ ského kohouta se začalo hroutit. Přesto některé francouzské jednotky bojovaly statečně a nevzdá­ valo se ani jejich letectvo. Když večer obě strany zhodnotily den, vycházel počet ztrát 36 ku 55 ve francouzský prospěch. Jednalo se o dosud nejkr­ vavější den války ve vzduchu a nebyl už překonán. Dokonce ani v pozdějších fázích bitvy o Británii. Kuttelwascher na novém stroji poprvé skóroval 6. června. Nedaleko Compiègne se střetl s velkou přesilou stíhacích Messerschmittů Bf 109 a došlo k zuřivému vzdušnému souboji. Letouny se ko­ lem míhaly obrovskou rychlostí a každý pilot se

 Dewoitine D.520 dochovaná jako exponát v muzeu letectva a kosmonautiky v Paříži. Foto Jiří Chodil.

stran pak sloužily ještě během bojů proti němcům na podzim 1944. všechny zbylé francouzské D.520 byly koncem roku 1943 shromážděny v severoafrickém Meknèsu, kde dosloužily při výcviku.

několik jich ještě zasáhlo do bojů při vylodění v jižní Francii koncem léta 1944 a poslední byly ze stavu letectva země galského kohouta vyřazeny roku 1948. stíhačky užívala i Luftwaffe. od začátku roku 1944 tvořily kořistní D.520 výstroj cvičné stíhací eskadry jG 105 umístěné v Chartres a rovněž jG 103 se sídlem v zeltwegu v Rakousku. Instruktoři i žáci oceňovali jejich příjemné letové vlastnosti vhodné pro výcvik. Celkem jich z výrobních linek sjelo 905 kusů a poslední dolétaly v Bulharsku až začátkem padesátých let.

15

Nocni_lovec_blok.indd 15

13.09.2022 17:57:38

Noční lovec

pokoušel dostat do dobré pozice. Kuttelwascher se také dostal ke střelbě a po boji jeden messer­ schmitt nárokoval jako pravděpodobně sestřelený. Podle záznamů Luftwaffe se mohlo jednat o jeden z letounů I./JG 13 nebo I./JG 27. Na malém prosto­ ru a v krátkém čase se zde ale utkalo příliš mnoho stíhačů a konkrétního Kuttelwascherova protivní­ ka proto nelze určit. Jedno vítězství nad Bf 109 si připsali i jeho spolubojovníci Josef Stehlík a Evžen Čížek. Dne 13. června se Lt Čížek a Sgt Krátkoruký rozdělili o sestřel bombardéru Heinkel He 111. Němci neustále postupovali a 14. června vstoupili do Paříže. O dva dny později abdikovala francouzská vláda a nastoupila nová, v čele s po­ raženeckým Philippem Pétainem, který začal jed­ nat o příměří. Písmeno J znamená Jagd a označuje stíhací jednotku Luftwaffe. Poznámka redaktora.

3

francie na koLenou Dne 16. června vzlétlo sedm D.520 od Kuttel­ wascherovy GC III/3 na průzkumnou misi do oblasti mezi Auxerre a Joigny. Letěly nízko nad zemí, aby na sebe zbytečně neupoutávaly pozor­ nost. Řízení jedné z nich svíral i Sgt Karel Kuttel­ wascher a brzy se dostal opět do boje. Nedaleko Němci obsazeného letiště Auxerre stíhači zpozo­ rovali hornoplošný letoun, který identifikovali jako pozorovací Henschel Hs 126. Ve skutečnos­ ti ale šlo o spojovací Fieseler Fi 156, náležející kurýrnímu roji VIII. leteckého sboru. Pětice fran­ couzských stíhačů se na něj vrhla, zatímco dvo­ jice Čechů jim patrně poskytovala horní krytí. Podíl na vítězství jim totiž nebyl přiznán. Za oka­ mžik si však vše vynahradili. Ze směru východně od Chablis se přibližoval další hornoplošník s černými kříži na trupu a celá  Skupina československých stíhačů krátce po příjezdu do Británie. Kuttelwascher v horní řadě druhý zprava.

Nocni_lovec_blok.indd 16

13.09.2022 17:57:40

Pr vní boje, pr vní vítězst ví

sedmička se na něj vrhla. Jednalo se o Hs 126 od letky 4.(H)/134 a udělali s ním krátký proces. Pro Kuttelwaschera i celou GC III/3 se jednalo o po­ slední vítězství v kampani. Dva příslušníci jednot­ ky, konkrétně Sgt. Le Nigen a Lt. de Chezelles, ale stále neměli dost. Odvážně klesli k zemi a začali ostřelovat letištní plochu. Na zemi parkovalo ně­ kolik strojů včetně pozorovacích Hs 126 od let­ ky 9.(H) LG 25. Oba Francouzi po návratu tvrdili, že zapálili nebo střelbou těžce poškodili tři, nebo dokonce čtyři nepřátelské letouny. Ve skutečnosti Písmeno H v závorce znamená Heer a říká nám, že šlo o letoun spadající pod pozemní armádu. Poznámka redaktora. 5 Písmeno L znamená Lehren a označovány tak byly školní jednotky Luftwaffe, které ale působily i bojově. Poznámka redaktora. 4

kutteLwascHerův veLiteL evžen čížek se narodil 10. prosince 1904 ve slezské opavě. po maturitě nastoupil v roce 1922 do vojenské akademie v hranicích, odkud byl v roce 1924 vyřazen jako poručík pěchoty. o čtyři roky později přestoupil k letectvu, nejprve létal jako pozorovatel, ale roku 1932 prodělal pilotní i stíhací výcvik. později působil jako velitel 43. stíhací letky v praze-kbelích a od roku 1937 jako velitel 32. stíhací letky. v době mnichovské krize byla jeho letka poslána na slovensko. po rozbití republiky uprchl v červnu 1939 do polska a odtud do Francie. Dne 2. prosince 1939 byl přidělen k GC III/3. první úspěch si připsal 11. května 1940, kdy sestřelil Bf 109. Do francouzské kapitulace získal pět potvrzených sestřelů a v červnu 1940 odletěl do severní afriky, kde organizoval přesun československých letců do anglie. zde od 14. října sloužil u 1. squadrony, kde stejně jako předtím u GC III/3 létal opět s kuttelwascherem. od prosince 1940 pak sloužil jako velitel 312. squadrony, ale pro svůj na stíhače

však neopravitelně zasáhli jediný Hs 126, který musel být odepsán. Francie ale již byla ztracena a jednotka ukonči­ la operační činnost. Následoval ústup a 19. červ­ na první část GC III./3 přelétla přes Středozemní moře do Alžírska. Kuttelwascher musel o dva dny později za špatného počasí nouzově přistát neda­ leko Toulouse. Dne 25. června ráno vstoupila mezi Německem a Francií v platnost dohoda o příměří. Francie byla po vítězství z roku 1918 celá dva­ cátá a třicátá léta dvacátého století považována za největší vojenskou mocnost Evropy. Proto její to­ tální zhroucení po pouhých šesti týdnech bojů s Německem na jaře 1940 šokovalo nejen celý svět, ale hlavně samotné Francouze. Vina za poráž­ ku byla často svalována i na „zrádné Angličany“,

 Evžen Čížek už v uniformě RAF. vysoký věk musel operační službu opustit. od září 1941 pak zastával funkci československého styčného důstojníka ve štábu velitelství stíhacího letectva. Dne 26. listopadu 1942 odstartoval z letiště northolt na spojovacím letounu Foster Wickner GM-1 Warffery na služební cestu do st. athanu. stroj za špatného počasí narazil do lana upoutaného barážového balonu nad penarth pointem a zřítil se do vod Bristolského zálivu, čížek zahynul.

17

Nocni_lovec_blok.indd 17

13.09.2022 17:57:40

Noční lovec

kteří Francii opustili. Tento názor podporovala i německá propaganda. Málokoho ale asi napadlo, že pouhých devět dní po francouzské kapitulaci se bývalí spojenci poprvé střetnou v nevyhlášené vál­ ce a ta s různou intenzitou potrvá až do okupace vichistické Francie Německem v listopadu 1942. V úterý 25. června v 1.35 vstoupila v platnost dohoda o příměří mezi Německem a Francií. Přes­ to mnoho Francouzů očekávalo, že boj bude po­ kračovat v severní Africe. Situace se však vyvinula zcela jiným směrem. Podle podmínek příměří měla být velká většina francouzského loďstva pod německým dohledem odzbrojena. To ovšem vzbu­ zovalo u britského velení oprávněnou nedůvěru, a tak se Britové rozhodli jednat. Ráno 3. července 1940 se před alžírským pří­ stavem Mers el­Kebír objevil britský Svaz H s le­ tadlovou lodí HMS Ark Royal. Po celodenním neúspěšném jednání Britové krátce před osmnác­ tou hodinou zahájili palbu. K večeru se do akce za­ pojila i Kuttelwascherova GC III/3. S hodinovým odstupem vyslala nad moře hlídkovat dva tříčlen­ né roje D.520, na soupeře ve vzduchu ale Fran­ couzi nenarazili. O tři dny později, 6. července, se britský svaz vrátil dokončit svoji práci proti loďstvu bývalých spojenců. Francouzské ztráty byly obrovské a už 4. července provedly francouzské letouny odvetný

 Dewoitine D.520 od Kuttelwascherovy GC.III/3. Ilustrace Gustav Hýbner.

nálet na Gibraltar. Nepřátelství vypuklo naplno. U toho však českoslovenští stíhači naštěstí nebyli. Všem bylo jasné, že je na čase zmizet. Celá jed­ notka už přelétla Středozemní moře a působila z Alžírska. Zde ji českoslovenští příslušníci opusti­ li a 9. července vypluli přes Gibraltar směr Anglie. Kuttelwascher během měsíce dosáhl dvou sestře­ lů jistých a jednoho pravděpodobného. Za tento výkon byl odměněn Francouzským válečným kří­ žem Croix de Guerre s palmou a stříbrnou hvěz­ dou. Později o porážce napsal: „Vlivem naprosté dezorganizace, po níž následovala bezhlavost, skončilo to ve Francii všechno divoce.“

Válka pro něj ale rozhodně nekončila. Ostatky dvaceti osmi československých letců padlých ve Francii byly později z různých hřbitovů v zemi soustředěny na hřbitově u vesnice La Tar­ gette nedaleko Arrasu. Nedaleko odtud bojovali je­ jich předchůdci z roty Nazdar v roce 1915 a kousek odtud se nalézá i náhrobek českého krále Jana Lu­ cemburského, který zde padl i se svými rytíři v bi­ tvě u Kresčaku. Asi nemohou mít lepší společnost.

18

Nocni_lovec_blok.indd 18

13.09.2022 17:57:41

kaPitoLa 2

na neBi HrdÉHo aLBionu Po kapitulaci francie zůstal německu v západní evropě poslední nepřítel – velká Británie. Její letectvo utrpělo velmi těžké ztráty během evakuace poražené armády od dunkerque, a hlavně v samotné bitvě o francii. Přesto zůstávalo dál bojeschopné.

Od začátku července 1940 se Luftwaffe začala při­ pravovat k rozhodujícímu úderu na britské ostro­ vy, při kterém chtěla zlomit odpor Královského letectva. To však představovalo protivníka zcela ji­ ných kvalit, než s jakým se němečtí letci dosud střetli. Disponovalo propracovaným systémem na­ vádění na cíl, ve kterém hrál hlavní roli radar. Luftwaffe poprvé narazila na soupeře stejných kvalit.  Skupina stíhačů eskadry JG 54 před jedním z jejích Messerschmittů Bf 109E.

19

Nocni_lovec_blok.indd 19

13.09.2022 17:57:45

Noční lovec

Hawker Hurricane Mk.i v první polovině třicátých let vládly obloze stále ještě stíhací dvouplošníky. jednalo se o koncepci vzniklou během manévrových soubojů první světové války. spojovala v sobě obratnost, dobré letové vlastnosti i strukturální pevnost. Druhé křídlo a jejich vzpěry ale kladly značný aerodynamický odpor a snižovaly tak rychlost. to si uvědomoval i britský konstruktér sydney Camm. ten se dřív podílel na vývoji dvouplošné stíhačky hawker Fury. již v roce 1933 vypracoval projekt její jednoplošné verze Fury Monoplane. k pohonu sloužil motor Rolls-Royce Goshawk a stíhačka byla vybavena pevným kapotovaným podvozkem. výzbroj

tvořily čtyři kulomety ráže 7,7 milimetru. výsledky byly nadějné, a tak Camm pokračoval ve vývoji stroje, který by měl už i zatahovací podvozek a krytou kabinu. šlo o poměrně rozměrný letoun s mohutným křídlem, zajišťující příjemné letové vlastnosti. jeho hlavním posláním původně bylo ničit nepřátelské bombardéry. ve třicátých letech totiž mnoho vojenských teoretiků tvrdilo, že bombardéry rozhodnou příští válku a dojde k masivnímu bombardování civilních cílů. Ministerstvo letectví se seznámilo s projektem firmy hawker a v únoru 1935 objednalo výrobu jednoho prototypu pod označením F.36/64. Dne 6. listopadu 1935 vzlétl z továrního letiště firmy  Pozemní personál doplňuje munici hurricanu od 312. squadrony.

20

Nocni_lovec_blok.indd 20

13.09.2022 17:57:47