Issuu

Hádanky a hlavolamy

TUTANCHAMON a

Zahady starovekeho egypta ˇ

Tutanchamon_001-004.indd 1

01.02.23 16:30

Hádanky a hlavolamy

TUTANCHAMON a

Zahady starovekeho egypta ˇ

gareth moore

Tutanchamon_001-004.indd 3

01.02.23 16:30

Tutanchamon_001-004.indd 4

01.02.23 16:30

úvod Drahý čtenáři, od mého objevu hrobky mladičkého faraona Tutanchamona v roce 1922 se poměrně dramaticky zvedla vlna zájmu o všechno, co se týká starověkého Egypta. Toto téma je samozřejmě mou celoživotní vášní, proto novodobé zaujetí touto starobylou civilizací dobře chápu. Nikdy nezapomenu, jak se mi ohromením zatajil dech, když jsem si uvědomil, že jsme konečně odhalili místo posledního odpočinku tohoto legendárního panovníka, které po tisíciletí zůstávalo skryto lidským zrakům, a teď před námi vyvstalo ozářené mihotavým svitem svící. Nedivím se, že právě Tutanchamonova zlatá pohřební maska vzbuzuje mezi lidmi největší zájem, přestože v hrobce se nalezlo zhruba dalších pět tisíc předmětů, které by nepochybně zaujaly i ty nejdychtivější hledače pokladů. Já však, navzdory tomu, že jsem archeolog, rozhodně nepatřím k horlivým sběratelům těchto okázalostí. Naopak. Ve skutečnosti považuji za svou povinnost drahocenné artefakty předat muzeím a úředně stanoveným strážcům památek, aby o ně mohli pečovat a uchovat je pro příští staletí. Za dobu svého působení na egyptských vykopávkách jsem však nastřádal dosti velké množství hádanek, rébusů a hlavolamů – a občas i nějaký ten spletitý příběh. Hádanky, které naleznete na následujících stranách, tudíž tvoří něco jako vzpomínky – mou osobní sbírku záhad staršího i novějšího data, které mě během mé práce potrápily či zaujaly. Na stěnách hrobky, dosud obestřené nekonečným tichem, bylo často potřeba dešifrovat roztodivné nápisy, jinde sestavit příběh z fragmentů nesmírně křehkých papyrů, rozluštit hádanku starověkých učenců či úspěšně projít zkouškou a odhalit lest bohů či

Tutanchamon_005-053.indd 5

01.02.23 16:24

faraonů. Do této knihy jsem zařadil i hádanky nastřádané při vykopávkách od mých spolupracovníků, které někdy těšilo si v poledním slunci poměřit svůj důvtip. K vyluštění těchto hádanek budete potřebovat pouze bystrou mysl (možná i nabroušenou tužku, pokud jste stejně jako já zvyklí si dělat hojné poznámky). Většinu záhad rozlousknete pomocí logické dedukce, nehledejte v nich žádnou zradu. Přestože se tyto hádanky mohou na první pohled jevit poněkud zapeklitě, každá má poctivé racionální řešení a některé (zvláště ty, které pocházejí od vtipálků v našem archeologickém týmu) vás potrápí i menší slovní hříčkou. Pokud vám bude odpověď zatvrzele unikat, snad vám pomůže, když se odpoutáte od doslovného znění a podíváte se na věc z většího nadhledu. Při luštění není třeba vládnout vysoce odbornými znalostmi, a přestože záliba ve starověkém Egyptě je jistě chvályhodná, není nikterak nutná. Sem tam zabrousíme i do matematiky, ale ujišťuji vás, že k výpočtům nebudete potřebovat žádný počítací přístroj – vždyť ani starověcí Egypťané ho neměli. Pro pořádek (a pro poučení) jsem ke všem hádankám připojil i jejich řešení, která naleznete v závěrečné části tohoto svazku. Některá řešení podávám stručně a jednoduše tak, jak jsem je vyslechl, jiná si vyžádala důkladnější rozbor toho, jak jsem k výsledku dospěl, neboť si zakládám na své metodičnosti. Pokud se tedy při luštění ocitnete u některého bodu ve slepé uličce, můžete příslušnou stránku s řešením ukázat spolehlivému příteli či kolegovi a požádat ho, ať zformuluje vhodnou narážku a navede vás správným směrem tak, abyste u obzvláště krkolomné hádanky dospěli ke zdárnému výsledku. Ještě bych rád připodotkl, že přestože historie a čas pádí

Tutanchamon_005-053.indd 6

01.02.23 16:24

po přímce stále kupředu, vy se tímto principem v knize řídit nemusíte. Tím chci naznačit, že můžete volit hádanky na přeskáčku v takovém pořadí, jaké vám vyhovuje – záhady starověku rozhodně neztratí nic na své pozoruhodnosti, ať už k nim na cestě tímto svazkem doputujete v jakémkoli pořadí. Při luštění vám přeji tolik úspěchů, jako jsem já zažil za dobu své hvězdné kariéry, a věřím, že vaše vlastní objevy vám přinesou stejné potěšení.

S úctou, Howard Carter, 1932

Tutanchamon_005-053.indd 7

01.02.23 16:24

Vstupní kód

eden archeologický výzkum před lety mi obzvláště utkvěl v paměti. Místo mě fascinovalo a zároveň děsilo. Objevili jsme hrobku sestavenou z několika navzájem propojených komor – a snad každý den jsme nacházeli další a další. Postupně jsme tak rozplétali složitou síť značné šíře. Po mnoha dnech výzkumu jsme objevili dveře vybavené zámkem, jehož mechanismus fungoval na základě tří rotujících částí a každou z nich zdobily různorodé symboly. Rozeznali jsme kresbu kočky, ibise, býka, šakala, skaraba, Horova oka a nádoby. Nabízel se závěr, že k otevření zámku poslouží některá kombinace a propojení zobrazených symbolů. Díky tomu se nám otevře přístup do záhadné komory bez toho, že bychom při tom nějak poškodili starobylé ostatky. Poblíž jsme objevili sérii pokynů. Pak jsem nějaký čas strávil nad svými slovníky hieroglyfů... Když jsme nápisy dekódovali, dospěli jsme k závěru, že návod by mohl znít nějak takto:

Tutanchamon_005-053.indd 8

01.02.23 16:24

Dva obrázky jsou správně, ale jen jeden se nachází na správném místě.

Ibis je správně, ale nachází se o jedno místo víc vlevo, než by v kombinaci měl být.

Pouze jeden obrázek je správně, ale nachází se o jedno místo více vpravo, než by měl být v kombinaci. Dokážete na základě těchto informací sestavit sérii symbolů a jejich správné pořadí v kombinaci tak, aby bylo možné zámek odemknout?

Tutanchamon_005-053.indd 9

01.02.23 16:25

Večírek

rcheologické výpravy jsou nákladné, proto jediný způsob, jak objevovat skryté divy starověku, je spolehnout se na finanční podporu mecenášů z řad aristokracie. Z toho důvodu není nijak neobvyklé vidět, jak se po pískem zavátých cestách kolem archeologických nalezišť procházejí přepychově odění britští šlechtici, kteří mají zájem o dávnověké faraony. Jedním z obzvláště štědrých mecenášů mé práce je lord Carnarvon a měl jsem to potěšení se osobně seznámit i s jeho dcerou. Když jsme se jednou ráno procházeli po nalezišti, začala mi popisovat večírek, jehož se nedávno účastnila v Highclere Castle. „Mělo tam kromě nás přijít dvacet pět hostů a mamá byla tak laskavá, že mi dala jejich seznam, abych si do paměti uložila jejich jména, protože já tyhle věci často zapomínám. Ale když jsem přišla na večírek, nedokázala jsem si jména ze seznamu spojit s lidmi v místnosti. Všechny ty tváře se mi míhaly před očima. Rozhodla jsem se tedy hádat a nahodile jsem každému přičlenila ze seznamu nějaké jméno, každé z nich bylo pochopitelně jiné. Důvěřovala jsem svému plánu a byla jsem odhodlaná se zvolených jmen držet celý večer.

Tutanchamon_005-053.indd 10

01.02.23 16:25

Zpočátku má strategie příliš nefungovala – první člověk, na něhož jsem promluvila, se zatvářil velmi dotčeně, když jsem ho oslovila špatným jménem. Ale nedala jsem se tím odradit, protože jsem usoudila, že jistě existuje šance, že některá jména trefím.“ Usmál jsem se a pomyslel si, že její strategie byla poněkud odvážná, ale pak mi položila následující otázku: „Po tom prvním nešťastném setkání, jaká byla asi podle vás pravděpodobnost, že jsem jména všech ostatních hostů odhadla správně?“ Chvíli jsem si s odpovědí nevěděl rady. Pomůžete mi na ni přijít?

Tutanchamon_005-053.indd 11

01.02.23 16:25

O pěti sourozencích

eopakovatelný pocit uctivého obdivu, který se člověka zmocní, když poprvé vstoupí do hrobky, která po tisíciletí zůstávala skryta lidskému pohledu, nelze vylíčit. Ale není to záblesk zlata a drahokamů, co mě přitahuje, nýbrž podivuhodná výzdoba, s níž se v těchto starověkých pohřebních komorách můžeme setkat. Již od dětství mě umění přitahovalo a bohatě zbarvené zlacené kartuše na stěnách mě nepopsatelně fascinovaly. Když jsem zase jednou očima dychtivě hltal místy poškozenou nástěnnou výzdobu, kterou jsme objevili během nedávných vykopávek, rozeznal jsem sérii kartuší zaznamenávajících věk a vztahy rodu, který patřil k nejmocnějším a nejprestižnějším ve starověkých Thébách. Spletitý nápis hovořil o pěti sourozencích, jejichž jména zněla: Ahmose, Beket, Hor, Chamudi a Menna. Pečlivě jsem hieroglyfy dekódoval, ale ani poté, co jsem svůj úkol dokončil, jsem s objasněním záhady nijak nepokročil. Z údajů bylo patrné, že Ahmose byl mladší než Beket, ale starší než Hor. Chamudi byla starší než Menna, který byl zase starší než Ahmose. Beket byla starší než Khamudi. Závěrečná sada kartuší se zmiňovala o prostředním sourozenci – ale který to byl?

Tutanchamon_005-053.indd 12

01.02.23 16:25

Věštba bohyně Vadžet

edním z nejpodivnějších staroegyptských božstev je podle mého názoru bohyně Vadžet. Ochránkyně Dolního Egypta je zobrazována s tělem ženy a hlavou kobry, a navzdory svému znepokojivému vzhledu se těšila velké úctě. Věštírna v jejím chrámu sloužila všem, kteří hledali moudrou radu bohů. Jedním takovým člověkem, který tuto věštírnu navštívil a o němž jsem před časem četl, byl velký vládce, který doufal, že s pomocí božské moudrosti vyřeší válečný konflikt. Přál si získat jasnou odpověď, avšak věštec mu sdělil pouze tolik, že pokud se na problém podívá z opačného konce, bude to pro něj mít větší hodnotu. Když jsem zase jednou odpoledne usedl u svého pracovního stolu a začal metodicky zaznamenávat detaily vybraných votivních darů určených této bohyni, uvědomil jsem si, že záhadná rada by se dala použít i v moderním světě. Existuje číslo menší než 100, které zvýší svou hodnotu o pětinu, pokud se na číslice díváme z opačného směru – to znamená, když jsou obrácené. Co je to za číslo?

Tutanchamon_005-053.indd 13

01.02.23 16:25

Sen jako živý

ři pohledu na pozoruhodně spletité malby, které zdobily stěny pohřebních komor v Údolí králů, mé myšlenky často zabloudily do roztodivných míst, zvláště když jsem v noci upadl do osidel spánku. Zrovna včera se mi zdálo, že jsem ve společnosti tří bohů. Sen byl jako živý, proto jsem dokázal rozeznat, že oněmi božstvy byla kočičí bohyně Bastet, bůh v podobě skaraba Cheprer a krokodýlí bůh Sobek. V onom mém snovém království byli zabraní do rozhovoru a mé přítomnosti si nevšímali. Každá postava měla kolem krku jiný amulet – jeden ve tvaru skaraba, druhý kočky a třetí krokodýla – avšak kupodivu žádný z nich neměl amulet toho tvaru, jenž by odpovídal zvířeti, které sám představoval. Jen co mi to ve snu vytanulo na mysli, zaslechl jsem, že rozhovor oněch tří bohů se točí právě kolem tohoto tématu. „Naše amulety nás dnes propojují navzájem, neboť ani jeden z nás nemá ten, který by zpodobňoval naše zvíře,“ poznamenala Bastet tichým, hedvábným hlasem. „To je vskutku podivná náhoda,“ odvětil bůh s krokodýlím amuletem.

Tutanchamon_005-053.indd 14

01.02.23 16:25

Když jsem se probudil, podrobnosti celého snu se mi postupně rozplývaly. Slova obou bohů mi utkvěla v mysli pevně, avšak už jsem si nevybavoval, který bůh měl jaký amulet. Chvíli jsem ležel v posteli a vtom mě napadlo, že tuto informaci dokážu vydedukovat z jednoho detailu, který jsem si dosud pamatoval. Který bůh měl jaký amulet?

Tutanchamon_005-053.indd 15

01.02.23 16:25

Uzamčená hrobka

Údolí králů se nachází ohromné množství drahocenností, není tedy divu, že krádeže bývají častým problémem. Z tohoto důvodu jsem se vždy ujistil, že znám každého, kdo na vykopávkách pracuje, a rozloučil jsem se s tím, kdo při první možné příležitosti působil nedůvěryhodně. Ovšem lidé jsou podivuhodné bytosti a nezřídka člověk, který vypadá poctivě, při pohledu na starověké zlato podlehne pokušení. Poté, co jsem se zase jednou v někom spletl, jsem se rozhodl být opatrnější a nedůvěřovat nikomu natolik, že bych ho pustil do hrobky samotného. To se týkalo obzvláště jedné konkrétní hrobky, která obsahovala poklady, o nichž si i ten nejbohatší britský šlechtic mohl nechat zdát jen v nejdivočejších snech. Abych drahocennosti zabezpečil, obrátil jsem se na dodavatele spolehlivých visacích zámků, jenž mne ujistil, že mi obstará tolik pevných zámků, kolik bude k zabezpečení dveří potřeba.

Tutanchamon_005-053.indd 16

01.02.23 16:25

Nastal okamžik, kdy jsem potřeboval umožnit vstup do chráněné hrobky třem archeologům, kteří se nedávno připojili k mému týmu. Skálopevně jsem trval na tom, že ani jeden z nich nesmí vstoupit do hrobky sám, ale nenamítal jsem nic proti tomu, aby tam šli ve dvojici. Chtěl-li jsem toto nařízení vynutit pomocí systému zámků, kolik visacích zámků a klíčů jsem podle těchto pravidel musel instalovat, abych hrobku zabezpečil? Jaké nejmenší množství zámků a klíčů je nutné pro to, aby tito tři archeologové mohli vstoupit do hrobky po dvou, ale žádný tam nemohl vejít sám? A jak jsem je podělil klíči?

Tutanchamon_005-053.indd 17

01.02.23 16:25

Devět sklenic

o dlouhých dnech strávených na vykopávkách se večer často scházíme s kolegy a navzájem si vyměňujeme znalosti o starověkých zvycích – a občas jeden druhému sami vymyslíme nějakou zkoušku nebo výzvu. Zrovna včera večer nám jeden zábavný mladík z Luxoru dal hádanku. Přinesl devět sklenic a postavil je před nás i s konvicí vody. Sklenice postavil do řady a poté nalil vodu do čtyř na levé straně. Zbylých pět zůstalo prázdných.

Tutanchamon_005-053.indd 18

01.02.23 16:25

„A nyní,“ oznámil nám, „vás vyzývám, abyste sklenice rozdělili tak, že se v řadě bude střídat prázdná a plná, ale – a v tom je ten vtip – smíte se dotknout jen dvou sklenic a nesmíte použít konvici.“ Nejprve jsem si pomyslil, že to není možné, ale potom jsem na řešení přišel. Jak lze úkol splnit?

Tutanchamon_005-053.indd 19

01.02.23 16:25

Vybledlý svitek

noho předmětů nalezených při vykopávkách starověkého světa se do současných dní dochová jen neúplně. Občas hrobka vydá pouze úlomky a fragmenty, z nichž potom archeologové musí sestavit širší obrázek. K takovým nálezům patřil i papyrový svitek, který podle všeho obsahoval podrobnosti o členech nějaké blíže neurčené vážené rodiny a uváděl jména a počet dětí. Přestože rozluštění jmen mně i kolegům, kteří měli s rukopisy více zkušeností, stále unikalo, přinejmenším jedna věc byla jasná: člen rodiny, o němž se psalo na konci fragmentu, měl dvě děti, z nichž alespoň jedno bylo chlapec. Začal jsem nad touto starověkou rodinou přemýšlet a uvažoval jsem nad tím, že tehdejší svět byl v mnoha ohledech jiný než náš. V oněch dávných časech hrálo pohlaví často důležitou roli – ještě důležitější než dnes – a to mě přimělo se zamyslet o to důkladněji nad oběma dětmi, jejichž totožnost zůstávala zahalena tajemstvím. Byli to oba chlapci? Jaká je, s ohledem na to, co už víme, matematická pravděpodobnost, že obě děti jsou chlapci?

Tutanchamon_005-053.indd 20

01.02.23 16:25

Partie senetu

ra senet mě vždy fascinovala. Přesná pravidla se ztratila v hlubinách dějin, ale právě tato nejednoznačnost povzbudila můj zájem, protože současní hráči musí do uspořádaných řad čtverců na hrací desce vnést vlastní kreativitu. K mé radosti stejné zaujetí sdílí i několik mých dalších krajanů, kteří společně se mnou pracují na archeologických vykopávkách, proto jsme si vypracovali vlastní verzi pravidel, jak se po hrací desce pohybovat. Bezpočet dusných večerů jsme si krátili společnou hrou, vymýšleli jsme alternativní verze a experimentovali. Minulý týden jsme s kolegou strávili při hře celý večer a vyskytl se případ, který podle mého uvážení mohl z jistého pohledu vzbudit zmatek. Později jsem záležitost popisoval dalšímu kolegovi a ten si nad případem rovněž lámal hlavu. Sdělil jsem mu totiž, že poté, co jsme onen večer skončili, měli jsme odehráno pět partií a oba jsme tři partie vyhráli, přičemž ani jednou nebyla remíza. Jak je to možné?

Tutanchamon_005-053.indd 21

01.02.23 16:25

Bratr a sestra

ybavuji si jeden obzvláště horký den, kdy palčivé sluneční paprsky v Údolí králů nemilosrdně dopadaly na těžce pracující dělníky. Nějakou dobu jsem se procházel po nalezišti, prověřoval jsem, jak práce pokračují, a občas jsem se pokusil kopáče povzbudit. Při tom jsem zaslechl, jak se spolu baví dva dělníci. Byli to sourozenci, bratr a sestra, kteří podle všeho hovořili o své rodině. Sestra poznamenala, že má stejný počet bratrů i sester, a na to bratr odvětil, že on má dvojnásobné množství sester než bratrů. Zachytil jsem pohled dělníka poblíž a oba jsme se pousmáli našemu stejně zmatenému výrazu. Teprve později, když jsem odpočíval v chladném stanu, jsem nalezl odpověď. Kolik dětí měla dohromady rodina oněch sourozenců, jejichž rozhovor jsem vyslechl?

Tutanchamon_005-053.indd 22

01.02.23 16:25

Tutanchamon_005-053.indd 23

01.02.23 16:25

Večerní rozptýlení

rcheolog často stráví značný čas ve společnosti omezené skupiny lidí. Společný zájem o poklady starověkého Egypta a dlouhé hodiny na nalezišti nevyhnutelně probouzí pocit sounáležitosti dokonce i u těch nevětších bručounů. Bez ohledu na to, jak moc člověk svou práci miluje, je vždy nezbytné dopřát si i občasnou přestávku a rozptýlit mysl činností, která s každodenní prací nesouvisí. K takovým činnostem se řadí například karetní hry, k nimž jsme se uchylovali s kolegy po večerech. Vždy jsme se sešli v příbytku toho či onoho člena týmu, někdy i ve stanu přímo na nalezišti, nalili jsme si drink a soustředili jsme se na bridž, whist nebo gin rummy. Jednoho večera jsme u karetního stolu seděli čtyři. Jeden známý jménem Jan měl zrovna rozdávat a jako obvykle začal metodicky po své levé straně a pokračoval kolem stolu ve směru hodinových ručiček. Hra vyžadovala, aby se rozdal celý balíček. Jan rozdělil

Tutanchamon_005-053.indd 24

01.02.23 16:25

polovinu karet, když vtom na něj zvenku někdo hlasitě zavolal. Jan se musel vzdálit a přitom z roztržitosti vzal s sebou nerozdanou polovinu balíčku. Venku se zdržel pár minut. Zbylí hráči si krátili čas hovorem a popíjeli drink. Tak se stalo, že když se Jan vrátil, nikdo si nedokázal s jistotou vybavit, kdo byl poslední, komu rozdal kartu. Samozřejmě jsme ke hře přistupovali se vší vážností a etiketa vyžadovala, že nesmíme vzít do ruky půlku rozdaných karet. Jinak bychom je mohli jednoduše spočítat a zjistit, který z hráčů má kolik karet. Naštěstí jeden z nás navrhl praktické řešení, díky němuž každý z hráčů obdržel kartu, kterou by dostal, kdyby Jana při rozdávání nikdo nevyrušil. Jak se toho podařilo dosáhnout?

Tutanchamon_005-053.indd 25

01.02.23 16:25

Lháři a pravdomluvní

dyž člověk prozkoumává mystickou půdu starověkého Egypta a dozvídá se stále nové věci o množství bohů, kteří plnili mysl dávných obyvatel, často se mu do neklidných snů vloudí podivné představy. Nezřídka, když jsem v noci přespával v Údolí králů, se v mých snech objevovala kočka, která mě pozorovala chladnýma zlatistýma očima, nebo na mě promlouvaly majestátní bohyně, mluvící jazykem, jímž jsem nevládl. Jedné takové noci jsem měl pocit, že spím sotva pár vteřin, když vtom se přede mnou objevila klikatá pěšina lemovaná vysokými sochami. Na všech byl stejný nápis, z něhož jsem vyrozuměl, že jsem se ocitl v zemi, v níž všichni obyvatelé buď vždycky lžou, nebo vždycky mluví pravdu. A ještě zlověstnější bylo zjištění, že cesta přede mnou je zatarasená, a abych mohl pokračovat dál, musím úspěšně odlišit lháře od pravdomluvných. Zrovna když jsem uvažoval nad tím, jak toho dosáhnout, se zpoza jedné sochy zjevily tři stínové postavy a zastoupily mi cestu. První žena byla oděná v čistém zlatě, druhá stříbře a třetí v zeleném rouchu.

Tutanchamon_005-053.indd 26

01.02.23 16:25