0043571

IVETA HENZELYOVÁ

BYLINKOVÁ ŠKOLA

Bylinkova_skola_CZ.indd 3

03.01.2023 17:54

4

Obsah

7

Úvod

II. ČÁST ČÍNSKÁ MEDICÍNA 93 TRADIČNÍ ČÍNSKÁ MEDICÍNA

I. ČÁST TRADIČNÍ LÉČITELSTVÍ

94

Základní pojmy

97

Teorie pěti elementů

9 BYLINKOVÁ ŠKOLA 10

Připravme se do školy

99 ORGÁNOVÝ CELEK JÁTRA – ŽLUČNÍK. DŘEVO

13

Co je to bylinkářství?

100

Charakteristika orgánového celku játra – žlučník

17

Kdo je bylinkář?

103

Játra a jejich onemocnění

19

Jak začít?

107

Žlučník a jeho onemocnění

109

Recepty

23 SVĚT ROSTLIN

112

Pampeliška lékařská

24

O rostlinách

118

Vlaštovičník větší

27

Jak poznáváme rostliny

122

Třezalka tečkovaná

33

Rostlina, jak ji neznáme

128

Řepík lékařský

45

Půda udržuje život 135 ORGÁNOVÝ CELEK SRDCE – TENKÉ STŘEVO. OHEŇ

51 ABECEDA BYLINKÁŘE 52

Sběr, sušení, skladování

57

Lékové rostlinné formy

136

Charakteristika orgánového celku srdce – tenké střevo

139

Srdce a jeho onemocnění

141

Tenké střevo a jeho onemocnění

71 ZÁKLADNÍ DRUHY PŘÍRODNÍ LÉČBY

142

Recepty

72

Fytoterapie

144

Srdečník obecný

79

Gemmoterapie

148

Růže damašská

81

Aromaterapie

152

Levandule lékařská

86

Léčba hlínou

158

Hloh obecný

Bylinkova_skola_CZ.indd 4

03.01.2023 17:54

165 ORGÁNOVÝ CELEK SLEZINA – SLINIVKA – ŽALUDEK. ZEMĚ

268

Závěr

166

Charakteristika orgánového celku slezina – slinivka – žaludek

270

O mně

170

Slezina a její onemocnění

272

173

Žaludek a jeho onemocnění

Seznam použité literatury

175

Recepty

273

Rejstřík

178

Pelyněk černobýl

282

Přehled léčivých rostlin

184

Heřmánek pravý

188

Měsíček lékařský

194

Andělika lékařská

199 ORGÁNOVÝ CELEK PLÍCE – TLUSTÉ STŘEVO. KOV 200

Charakteristika orgánového celku plíce – tlusté střevo

203

Plíce a jejich onemocnění

207

Tlusté střevo a jeho onemocnění

209

Recepty

212

Divizna velkokvětá

216

Jitrocel kopinatý

220

Sedmikráska obecná

224

Šalvěj lékařská

229 ORGÁNOVÝ CELEK LEDVINY – MOČOVÝ MĚCHÝŘ. VODA 230

Charakteristika orgánového celku ledviny – močový měchýř

233

Ledviny a jejich onemocnění

240

Močový měchýř a jeho onemocnění

242

Recepty

246

Zlatobýl obecný

250

Kopřiva dvoudomá

256

Přeslička rolní

262

Bříza bělokorá

Bylinkova_skola_CZ.indd 5

03.01.2023 17:54

Bylinkova_skola_CZ.indd 6

03.01.2023 17:54

ÚVOD Když jsem jako malé dítě sbírala na břehu Hornádu ve Slovenském ráji mateřídoušku, netušila jsem, že mě bylinky budou doprovázet celý život, že jim budu rozumět více než lidem. I když moje profesionální kariéra se zpočátku ubírala odlišným směrem, nakonec se rostliny jaksi přirozeně staly hlavní náplní i mého pracovního směřování. Nemám vzdělání botanika, ekologa ani biologa. Jsem pedagožka, nikdy jsem nechtěla učit, a přece to dělám celý život.

Rostliny mě nepřestávají fascinovat, zelený svět je tak rozsáhlý, tajemný, a přece tak průzračný!

Občas mám pocit, že mám málo času na to, abych pochopila a uchopila alespoň malý kousek tohoto zázračného světa. V určitém období mého života přišel čas, kdy jsem pocítila nutnost podělit se o své zkušenosti a poznání s jinými lidmi. Založila jsem Bylinkovou školu matky země jako celoroční cyklus seminářů, na kterých učím studenty porozumět přírodě, vesmíru, ve kterém žijeme, i vesmíru, který je v nás.

Patnáct let přednášek, seminářů, workshopů, vystoupení v médiích a přispívání do časopisů

mi přineslo obrovskou radost z toho, že se lidé obracejí k matce Zemi a snaží se porozumět jejím zákonům.

Tato kniha je první učebnicí Bylinkové školy, ve které se čtenář seznámí se základy práce s rostlinami. Je určena úplným začátečníkům, kteří teprve uvažují o tom, že jednou půjdou na louku a nasbírají si léčivé bylinky, ale může zaujmout i ty, kteří s bylinkami už mají zkušenosti a chtějí si svůj obzor rozšířit. Velkou část knihy tvoří vstup do klasické čínské medicíny. Tento starověký způsob přírodní léčby je stále živý a umožňuje poznat fungování lidského těla zcela odlišným způsobem, než na jaký jsme zvyklí.

Ke každému z pěti orgánových celků jsem přidala psychosomatické souvislosti onemocnění příslušných orgánů. Čtenář si tak bude moci utvořit celkový obraz o vzniku onemocnění, možná najde i popis příčin vlastního zdravotního problému nebo si na základě uvedených příkladů osvojí způsob myšlení a metodologii odvozování příčin onemocnění. Ke každému orgánovému

celku jsem vybrala čtyři rostliny z naší evropské flóry. Než sáhneme po bylinkách z jiných kontinentů, měli bychom poznat rostliny, které rostou kolem nás. Jsou to běžné léčivé rostliny, které jistě znáte a používáte je. V knize naleznete množství receptů a netradičních návodů na jejich používání. Sestavila jsem je tak, aby se daly snadno realizovat, jejich příprava není složitá, všechny potřebné složky receptur jsou dostupné kdekoli na louce, u včelaře nebo v bioobchodu.

Záměrem knihy je nadchnout čtenáře pro svět rostlin, ukázat mu, že soužití s porozuměním a láskou se nemusí praktikovat jen v mezilidských vztazích, ale také ve vztahu k přírodě, zemi, vodě, ke všemu, co nás obklopuje a čeho jsme nedílnou součástí.

Věřím, že v knize čtenář najde spoustu zajímavých informací.

Budu nesmírně šťastná, pokud se o toto poznání a nadšení pak podělí i s dalšími lidmi. Je nejvyšší čas být opět bratry a sestrami, jednou lidskou rodinou.

7

Bylinkova_skola_CZ.indd 7

03.01.2023 17:55

Bylinkova_skola_CZ.indd 8

03.01.2023 17:55

I. ČÁST TRADIČNÍ LÉČITELSTVÍ BYLINKOVÁ ŠKOLA „Největší dobro, které můžeme prokázat druhému člověku, není podělit se s ním o své bohatství, ale odhalit mu jeho vlastní.“ Benjamin Disraeli

Bylinkova_skola_CZ.indd 9

03.01.2023 17:55

PŘIPRAVME SE DO ŠKOLY

TRADIČNÍ LÉČITELSTVÍ | BYLINKOVÁ ŠKOLA

V Bylinkové škole se studenti učí pod otevřeným nebem, na louce, u potoka, na vrcholu hory. Když svítí slunce i během temné noci pod hvězdným nebem. Znovu se vracejí do své přirozenosti, do stavu, kdy rozuměli řeči zvířat a rostlin, kdy žili v souladu se vším živým.

To, co se naučíme ve škole, nás doprovází po celý život. Škola nám dává základy vzdělání, poznatky a informace získané během studia formují naši hodnotovou osu, vymezují prostředí, ve kterém se později budeme pohybovat, připravují nás na profesní působení.

Existuje ale i jiná škola. Je vytvořená jako dokonalý prostor plný barev a vůní, zpěvu ptáků, zurčící vody. Harmonie forem a tvarů, náš domov, kolébka i poslední útočiště. Učiteli jsou samotné rostliny, přírodní živly, nebe i země.

Bylinková škola je celoživotním vzděláváním. Dá se jen začít, její konec neexistuje. Poznat rostliny a přírodu v celé jejich komplexnosti není v lidských možnostech.

Nemusí nás to však trápit. Nekonečné formy projevů živé přírody se nabízejí tehdy a v takovém rozsahu, na jaký jsme připraveni.

Dostaneme přesně tolik, kolik sami vložíme. Naším vkladem je úcta, trpělivost, laskavost a pokora. Neskládáme zkoušky, nemusíme se obávat hodnocení. Náš učitel nás nikdy nebude trestat a nikdy se na nás nebude zlobit.

V naší škole je vítán každý, kdo touží porozumět vesmíru, naší

planetě Zemi, přírodě, rostlinám i sobě samému. Na to, abyste se stali znalci bylin a dokázali jim porozumět, nebude stačit jen moudrost z knih. Bylinkářství je umění, ne profese. Můžeme nashromáždit mnoho informací o bylinkách, ale k jejich tajemstvím se nemusíme dostat. Cit pro rostliny a jejich léčivé působení je talent, který se musí rozvíjet. Adept bylinkářského umění by se měl svěřit do rukou zkušeného mistra bylinkáře, který ho zasvětí do této tradice. Bohužel moudrých a zkušených bylinkářů a bylinkářek je dnes již poskrovnu.

Zachovalo se jen velmi málo textů

10

Bylinkova_skola_CZ.indd 10

03.01.2023 17:55

z bylinkářských tradic, většinou se poznatky a zkušenosti předávaly dalším generacím ústně.

Zůstaly však v lidové slovesnosti, pořekadlech, pohádkách, legendách i v písních.

Dnes máme k dispozici záznamovou techniku, díky níž si můžeme informace nahrávat a uchovávat.

Technika nám sice pomůže zaznamenat cestu za rostlinami, ale samotnou znalost bylin nám nepřinese. Bylinku musíme znát důvěrně, musíme se jí dotýkat, sledovat ji od jejího vyklíčení po její skon. Vnímat její přeměny, vibrace, vlny lásky nebo strachu.

Musíme znát její chuť na jazyku, proniknout do samotné podstaty její duše. To se nedá zažít v teple obývacího pokoje. Za rostlinou musíme jít ven, neboť jen v jejím přirozeném prostředí ji dokážeme opravdu poznat. Budeme potřebovat odhodlání a nezbytné ctnosti, které dají pevný základ

naší cestě. V první řadě se musíme ztišit. Jemný hlas rostliny nezachytíme, pokud máme na uších sluchátka, jsme ponořeni do chaosu a ruchu světa, oslepeni světly reklam. Ticho je základním terapeutickým prostředkem.

Vyléčí nás ze zbytečností, pozlátka, povrchnosti. Ponořením do ticha najednou spatříme, že to není ticho, ale plný, hučící, sladký a omamný život. Skutečný život.

Pot na tváři, když vylezeme na kopec, vítr ve vlasech, chuť čisté vody ze studánky, hrom kdesi v dálce a první kapky deště. Pocit, že opravdu jsme. Prostoupí nás úcta ke všemu. Srdce zaplaví láska. Pokora se projeví v každém našem skutku.

Rostlina je živá, oduševnělá bytost. Přijmeme-li toto tvrzení, zcela to změní náš pohled na přírodu, na vesmír i na člověka samého. Tento postulát totiž obsahuje důležitou informaci.

Všechno, co nás obklopuje, je živé, vnímavé, vyzařující, pulzující. Celé tvorstvo je naplněné životem. Nic neživé neexistuje.

Rozdělování přírody na živou a neživou je nesprávné. Důraz na experimentální vědu a empirické vnímání materiálního světa převálcovaly veškeré snahy o průnik názorů na existenci duchovního světa a duše rostlin.

O léčivých rostlinách se na univerzitní půdě dodnes učí jako o věcech. Zkoumáme obsahové látky rostlin, známe některé jejich sloučeniny, proces klíčení a růstu, umíme je pojmenovat a zařadit. Jelikož je naše všeobecné evropské vzdělávání ochuzené o duchovní stránku naší existence, i dnešní fytoterapie pracuje jako okleštěná věda.

Zaměřenost na hmotné projevy přírody podává jen dílčí poznání.

Je to polovičaté a jednostranné vzdělávání.

11

Bylinkova_skola_CZ.indd 11

03.01.2023 17:55

TRADIČNÍ LÉČITELSTVÍ | BYLINKOVÁ ŠKOLA

„Myslím, že ze všeho nejdůležitější je vzít na vědomí, že vzdělávání je forma iniciace…

Skutečnost je taková, že moderní vzdělávání zahrnuje zasvěcení do racionálního či humanistického světonázoru. Lidský intelekt učí odosobněnému pohledu, který se na všechno dívá zvenčí… Alternativní vzdělávací systém by byl rovněž založen na iniciacích, ale ty by se neomezovaly na intelektuální sféru.“ 1 Ukazuje se, že přílišná specializace způsobuje ztrátu vědomí jednoty. Vyčleněním dílčích informací z celkového pohledu na svět ohraničujeme zorné pole své duše. Nevidíme komplexně, nevnímáme celkový obraz. A tak je naše vzdělání rozkouskované, nepřináší radost ani skutečnou moudrost. Snažíme se pochopit přírodu tak, že ji atomizujeme na nejmenší částečky. Zkoumáme molekuly, organely, neurony rostlin, ale nedokážeme odpovědět na otázku, co se vlastně děje v rostlině, jaké procesy tam probíhají, na jakém principu fungují její smysly, co je to rostlinná

1

inteligence, kdo dává život rostlinám a formuje jejich bytost.

Dětem předkládáme hotové poznatky, aniž bychom jim dovolili pochybovat. Učí se memorovat, ne vnímat, zkoušet či tvořit. Příroda se nedá uchopit jen rozumem. Bez zapojení cítění, srdce a intuice, jemnohmotného vnímání zůstaneme jen na povrchu, nebudeme schopni kooperovat, přizpůsobit se, přežít.

Rostlinu musíme zkoumat jako bytost, která je živá, nadaná vnímáním, reaguje na podněty svého okolí, přizpůsobuje se a komunikuje s ním. Pokud živá rostlina dokáže „mluvit“ se svým okolím, znamená to, že dokáže „mluvit“ i s námi. Dávnověké národy dokázaly komunikovat s rostlinami, zvířaty, s půdou,

s vodou, se Zemí samotnou. My už jsme k tomuto jazyku ztratili klíč. Žijeme však v době, kdy se k tajemné řeči rostlin člověk znovu vrací. Obnovujeme spojení s dávnověkou tradicí, s naší pradávnou moudrostí. Zároveň vítáme poznání a moudrost novověku. Neměnné univerzální zákony vesmíru a přírody platí od začátku stvoření. Dnes se je musíme znovu učit, objevovat je, protože nejsou součástí našeho běžného života. Teprve když je přijmeme a pochopíme, stanou se pevnými pilíři našeho skutečného života. Kdysi je člověk vnímal, chápal, žil jimi. Bylo to v dobách, kdy nebyl oddělen od svého Stvořitele, cítil se jako součást přírody. Rytmus v přírodě byl jeho rytmem. Cykly ročních období byly i cykly jeho života.

Nezbývá nám nic jiného než se vrátit k tomuto způsobu vnímání světa. Musíme zavřít oči, vypnout televizi, mobil, počítač.

Odpojit se. Vrátit se do svého středu, do ticha své duše. Tam je veškeré poznání a všechny odpovědi. Tam je naše ginza (poklad).

Rupert Sheldrake, Trialogy na hranicích západu, str. 169.

12

Bylinkova_skola_CZ.indd 12

03.01.2023 17:55

CO JE TO BYLINKÁŘSTVÍ?

Bylinkářství nebo odborným názvem fytoterapie (lat. fyton – rostlina, rostlinný; therapie – léčení) je užívání rostlin s cílem udržet nebo zlepšit zdraví. Je to vlastně léčba rostlinami.

V Česku nejsou momentálně vytvořené podmínky pro odborné vzdělávání v oblasti fytoterapie pro laiky. Vědecká fytoterapie se vyučuje na fakultách farmacie a okrajově i na lékařských fakultách. Kromě lékárníků a lékařů se tedy nikdo nemůže věnovat fytoterapii? Kdo je to bylinkář?

Ten, kdo si umí udělat bylinkový čaj nebo zná několik rostlin na své zahradě? Nebo ten, kdo celý život zasvětil rostlinám, zkoumá je, sbírá, zpracovává a vzdělává se samostatně?

Nárůst zájmu o přírodní medicínu přinesl tlak na odbornost lidí, kteří takovou pomoc nabízejí.

Za fytoterapeuta se bohužel začali označovat i tací, co nerozeznali levanduli od yzopu.

Doporučení takových pseudoodborníků jsou neúčinná a často přinášejí i zhoršení příznaků onemocnění. Veřejnost pak ztrácí důvěru k rostlinám a pacienti spoléhají jen na konzervativní medicínu a chemické léky. Většinu zdravotních problémů lze vyléčit pomocí jednoduchých rostlinných postupů, není třeba při rýmě nebo mírném zvýšení teploty utíkat na pohotovost nebo při běžných zažívacích problémech čekat tři měsíce na termín u gastrologa.

Odvykli jsme starat se sami o sebe a zodpovědnost za své zdraví jsme předali instituci, která nás vnímá jen jako číslo nebo název onemocnění. Není to problém zdravotnického systému a lékařů, je to náš problém.

Systém jen reaguje na poptávku.

Naše pasivita a přílišná důvěra v techniku i chemii jsou zodpovědné za současnou situaci.

Zdravotnictví si nedokáže poradit s jednoduchými onemocněními, vzniká stále více rezistencí na antibiotika, léky nezabírají.

Znalostní manko v oblasti fytoterapie na jedné straně hraje do karet tzv. léčitelům, kteří využívají skutečnosti, že pacienti neznají léčivé bylinky, jejich účinky a způsoby aplikace. Na druhé straně se

vytvořil prostor pro skutečné bylinkáře, kteří trpělivě a s pokorou spolupracují s rostlinami, vracejí nás k tradici, k dávnověkému poznání, které bylo kdysi součástí našeho života.

Ve smyslu tradice se za bylinkáře označoval člověk, který se vyznal v používání léčivých rostlin, připravoval různá remedia pro nemocné a těšil se všeobecnému respektu svého okolí, protože se vyznal v bolestech a trápeních těla i duše.

Před naším zrakem se objevuje stará vědma, která v kotlíku mísí tajemný lektvar a jediným hlubokým pohledem dokáže nahlédnout do tajemství člověka a najít příčiny jeho nemocí i omylů. Vždy to byla starší žena či starý mnich,

13

Bylinkova_skola_CZ.indd 13

03.01.2023 17:55