0043563

00_FARAONI_16-61_CZ.qxd

•

16.8.2006

9:01

Str. 48

(BLACK TEXT plát)

00_FARAONI_16-61_CZ.qxd

16.8.2006

9:01

Str. 55

(BLACK TEXT plát)

54 Jeden z nejslavnějších portrétů velkého krále válečníka Ramesse II. Elegantní socha z černé žuly zobrazuje krále s modrou korunou na trůnu a s žezlem v podobě pastýřské hole, důležitou součástí královských insignií.

(Egyptské muzeum v Turíně) 55 Třináctý syn a nástupce Ramesse II., král Merenptah, jehož znázorňuje polychromovaná žulová socha s rouškou nemes. Na ramenou nese vytesány královské kartuše.

(Egyptské muzeum v Káhiře).

•

00_FARAONI_16-61_CZ.qxd

16.8.2006

9:01

Str. 59

(BLACK TEXT plát)

58 V okrsku Amonova chrámu v Tanidě se nalezlo několik nedotčených hrobek králů 21. a 22. dynastie.

Tato pohřební maska patřila Šešonkovi II. (Egyptské muzeum v Káhiře) 59 Socha nosiče standarty ze zelené brekcie byla vytesána v pozdní 18., případně rané 19. dynastii, činil si však na ni nárok Šešonk, velitel vojska a velekněz Amonův v době vlády svého otce Osorkona I. (Egyptské muzeum v Káhiře)

vlády odpadla i střední Delta, neboť nová, třiadvacátá dynastie vyhlásila samostatnost v Leontopoli (tak se nazýval dnešní Tell el-Mukdam). A další dynastie, čtyřiadvacátá, se objevila v Sajích v západní Deltě. Tito vládci byli povětšinou libyjského původu a vládli spíše jako kmenoví náčelníci než jako tradiční egyptští faraoni.

Mezitím nezávisle sílilo núbijské království v Napatě a konečně rozšířilo svůj vliv na sever až do Théb. Severní králové odpověděli vytvořením koalice, ale byli poraženi a donuceni vzdát se núbijskému králi Pianchimu. Núbijci nastoupili v Egyptě jako 25. dynastie, ponechali však místní vladaře v jejich sídlech jako guvernéry provincií.

Núbijští králové ctili Amona a jejich vstup do Egypta znamenal svým způsobem znovunastolení moci tohoto boha. Pianchi dále vládl z Napaty, avšak přijal plnou egyptskou královskou titulaturu a všechny tradiční faraonské zvyklosti.

On i jeho nástupci zahájili v Egyptě budování řady staveb k Amonově poctě. Proto, aby mohly královské dynastie, sídlící v jiných částech země, kontrolovat jižní Egypt, a zejména Théby, již dlouho existoval v Thébách úřad Božské manželky Amonovy, který držely ženy z královských rodin, blízce příbuzné vládnoucím králům. Pianchi donutil stávající Božskou manželku Šepenupet I., aby adoptovala jeho sestru Amenardis I. jako nástupkyni. Adopce byla běžným způsobem následnictví u těchto kněžek, které musely žít v celibátu, aby nemohla vzniknout odnož dynastie.

Velká hrozba núbijské moci, která nakonec znamenala zkázu této dynastie, přišla z Asýrie, z dalekého severu. Roku 671 asyrský král Assarhaddon dobyl Memfidu a krátce poté padly Théby, dobyty jeho synem Aššurbanipalem.

Když se mu núbijský král Tanutamon postavil na odpor, asyrský vládce odpověděl vypleněním Théb, což představovalo velkou ránu egyptské společnosti. Núbijská nadvláda skončila a s ní i chaos Třetího přechodného období.

59

•

01

68-105_CZ.qxd

16.8.2006

9:49

Str. 79

(BLACK TEXT plát)

78 Detail reliéfu s řeznickou scénou z mastaby princezny Idut ukazuje tři muže porážející vola – jeden ostří nůž, další drží přední nohu zvířete a třetí ji uřezává.

79 Rekonstrukce Chufuova pyramidového komplexu v Gíze ukazuje také rozmístění různých přídatných staveb, například přístaviště a palácového komplexu.

jen zčásti, jelikož je nad ní novodobé fotbalové hřiště.

Naleziště pokračuje na východ pod domy moderní

Viditelná část měří pětačtyřicet metrů na šířku a pěta-

vesnice. Lehner zde zachytil architektonické pozů-

třicet metrů v severojižním směru; celkově může být

statky, snad zbytky domů, jež mohly sloužit jako obydlí

dlouhá až sto metrů. Používala se za vlády Rachefa

řemeslníků a dělnických předáků. Je také pravděpo-

a Menkaurea coby skladiště a úřad. Zajímavým rysem

dobné, že se tato obydlí pojí k pyramidovému městu,

této budovy je zapuštěný dvůr s okrouhlými sily na

zachycenému v sondážích při stavbě kanalizace.

obilí.

Města kněží byla nahloučena kolem údolních

Zvířecí pozůstatky v sídlišti královských dělníků

chrámů, jak krále Menkaurea, tak i Chentkaus I. (prav-

prozrazují, že se zde denně porážel dobytek, takže

děpodobně vládnoucí královny na konci 4. dynastie)

obyvatelé, již potřebovali sílu k manipulaci s kameny

a sloužila k ubytování lidí sloužících královským

na pyramidě, nejspíše jedli velmi dobře. Počet denně

zádušním kultům, probíhajícím v pyramidovém kom-

porážených zvířat – jedenáct krav a třiatřicet koz

plexu. V obou sídlech se nalézaly malé domy, jen se

denně – by nasytil 10 000 lidí, což je pravděpodobný

dvěma místnostmi, menší vpředu a větší (halou či

odhad počtu pracovníků zaměstnaných na stavbě

nádvořím) vzadu. Domy v Chentkausině komplexu

každé pyramidy. Tito dělníci byli elitními zaměstnanci

byly větší – měly podlouhlou ústřední místnost s por-

pro stavby královských pyramid v Gíze a zacházelo se

tikem na jižní straně a následující soukromé pokoje,

s nimi dobře.

v jednom z nich byl výklenek na spaní.

79

•

01

68-105_CZ.qxd

16.8.2006

9:49

Str. 91

(BLACK TEXT plát)

V Medínit Habu najdeme rovněž malý palác na jih

použitelné pouze ceremoniální prostory a Okno zje-

od prvního dvora zádušního chrámu. Podobné paláce

vení, ostatní jsou příliš malé a jednoduché, a navíc tu

se nacházely v řadě jiných královských zádušních

není ani systém vodovodu, ani žádné kuchyně a slu-

komplexů Nové říše. V Medínit Habu obsahuje tato

žební prostory. V zadních stěnách alespoň dvou trůn-

stavba omezený počet nevelkých místností: přijímací

ních sálů se však nalezly nepravé dveře – nejspíš se

sál, trůnní sál, koupelnu a jednu malou úzkou ložnici.

tedy jednalo o symbolická obydlí zesnulých králů. Na

Nejsou tu žádné prostory pro královský doprovod

trůny mohly být totiž umisťovány také přenosné krá-

a celá stavba nepůsobí příliš funkčním dojmem. Vysle-

lovské sochy.

dovat lze dvě stavební fáze – první struktura budovy

Na konci Nové říše se v Medínit Habu usadila krá-

nedovolovala jiné využití než výhradně ceremoniální

lovská administrativa jižních krajů pod vedením

prezentaci panovníka. K tomuto paláci náleželo jako

velekněží boha Amona. Přestěhovali se sem dělníci

pojítko se zádušním chrámem tzv. Okno zjevení. Tako-

z Dér el-Medíny (viz dále). Jeden ze zajímavých

véto stavby známe z hrobek, odehrávaly se v nich cere-

domů patřil písaři pohřebiště Butehamonovi. Písař

moniály odměňování, při nichž panovník vyzname-

Butehamon je autorem zajímavých dopisů, které

nával své věrné poddané zlatem.

psal svým příbuzným a dovídáme se z nich mnoho

Ani tento, ani jiné královské paláce při zádušních

o životě komunity. Místo bylo osídleno hluboko do

chrámech nemohly sloužit jako královská sídla, a to

křesťanské éry. V Koptské době se Medínit Habu

ani po krátkou dobu. V Medínit Habu se zdá, že byly

jmenovalo Džeme.

91 V egyptských hrobkách všech dob najdeme scény vztahující se k pozemskému životu. Tento příklad z jedné z thébských hrobek předvádí rodinnou slavnost. Převzato z Rosselliniho knihy Monumenti d’Egitto e della Nubia, Monumenti Civili.

91

•

01

68-105_CZ.qxd

16.8.2006

9:49

Str. 99

(BLACK TEXT plát)

plátů. Pláty lemovaly štíty chetitských vojáků, kteří se po době nelítostného nepřátelství stali spojenci Egypta. Také je tu doložena přítomnost egejských vojáků – díky mykénské keramice a hledí z kančího klu, patřícímu k mykénské přilbě. Nedávno zde Pusch nalezl i část hliněné tabulky s klínovým nápisem, což vzbudilo naději, že by mohl objevit diplomatické archivy města. To by ovšem byl naprosto výjimečný objev a vrhl by nové světlo na tuto zajímavou část starověkých dějin.

98 Tato malovaná kachna patří k nástěnným malbám z Qantíru (Piramesse), nového hlavního města 19. dynastie. Leželo v Deltě poblíž rodného místa ramessovských králů.

(Egyptské muzeum v Káhiře) 99 Dva kachlíky z Qantíru, jeden s částí hieroglyfického nápisu (vlevo), druhý s motivem papyrusového houští (vpravo).

(Muzeum Louvre, Paříž)

99

•

01 106-157_CZ.qxd

16.8.2006

10:13

Str. 110

(BLACK TEXT plát)

110 Dva pohledy na Tutanchamonův zlatý trůn zhotovený ze dřeva pokrytého plátkovým zlatem a stříbrem a vykládaného skelnou pastou a polodrahokamy.

Opěradlo trůnu zdobí scéna královského páru pod paprsky boha Atona.

(Egyptské muzeum v Káhiře)

•

01 106-157_CZ.qxd

22.8.2006

14:35

Str. 125

(BLACK TEXT plát)

nečistá (povalují se v blátě a ve vlastních výkalech)

ňovaly chytit celé hejno. Egyptskou tabuli hojně

a jejich maso může obsahovat nebezpečného parazita

doplňovaly husy a kachny. Základní potravinou

Trichinella spiralis, který vyvolává trichinózu. Přesto se

byla též vejce. V hrobkách vidíme i hejna jeřábů,

běžně jedla přinejmenším mezi chudšími.

lovili se též pštrosi a jedlo se jejich maso i vejce.

Jedly se i myši a ježci. Je možné, že Egypťané, stejně jako Římané, vykrmovali myši specifickými potravi-

Slepice není v Egyptě původní a setkáváme se s ní až relativně pozdě.

nami, třeba rozinkami, aby jejich maso nabylo určité

Nil oplýval rybami – staří Egypťané k jejich

příchuti. Ježci se obalovali v hlíně a potom pekli. Když

lovu užívali sítí, harpun a udic. Scény z výzdoby

se hliněný obal sloupl, stáhla se spolu s ním i pichlavá

hrobek i archeologické nálezy potvrzují, že ryby

kůže a zůstalo jemné maso.

tvořily neoddělitelnou součást staroegyptského

Staří Egypťané rádi pojídali nejrůznější drůbež –

jídelníčku. Hérodotos tvrdí, že kněží ryby jíst

malé druhy jako koroptve, perličky a holuby. Lovili

nesměli. Je možné, že zákaz vznikl až později,

rovněž stěhovavé vodní ptactvo, které sezonně puto-

v souvislosti s tím, že podle usirovského mýtu ryby

valo zemí, za použití sklapovacích sítí, jež jim umož-

pozřely pohlavní úd zavražděného boha.

125

•

02 176-193_CZ.qxd

16.8.2006

10:42

Str. 179

(BLACK TEXT plát)

•