NA PLECH S KAMILOU
K072 Na plech s Kamilou vn 12.indd 1
08.09.2022 8:36
NA PLECH S K072 Na plech s Kamilou vn 12.indd 2
08.09.2022 8:36
Kamila Nývltová
S KAMILOU K072 Na plech s Kamilou vn 12.indd 3
08.09.2022 8:36
„ Miluji pečení, protože dělá lidi šťastnými.“
K072 Na plech s Kamilou vn 12.indd 5
08.09.2022 8:36
6
K072 Na plech s Kamilou vn 12.indd 6
08.09.2022 8:36
DEN DÉ
Dnešek mi přijde naprosto neuvěřitelný. Všechno je v podstatě jinak. Dnešek, tedy 17. února 2022, je totiž den, kdy jsem začala psát první písmenka své knihy, kdy jsem začala datlovat do počítače řádky, o kterých bych nikdy ani nesnila. Ano, slyšela jsi dobře, Kamčo, ty opravdu píšeš svoji knihu – svoji knihu o pečení! běželo mi hlavou. Jestli se ptáte, zda sedím někde v kavárně, nebo jsem doma a plně se soustředím na psaní, tak se pletete. Jsem právě v Rakousku, v těsném karavanu, kde skoro všechno místo zabírá velká postel, a já se tísním na malém sedadle spolujezdce. Mám před sebou svoje odpolední kafe s mlékem a koukám se ven, kde naprosto příšerně leje. Dle předpovědi má údajně přijít ta největší větrná bouře za posledních třicet let. Jak příhodné! No a do toho moje nohy volají SOS, jelikož jsem dnes najela svůj první půlmaraton na běžkách v horském terénu. Uf. Takže ano, tento den je plný změn a nových příležitostí, kterým je třeba jít vstříc. Tato kniha o pečení vznikla díky souběhu několika událostí v mém životě – že ve mě někdo věřil a dal mi šanci se s vámi o můj pečicí um podělit a že je tady něco, co miluju a dělá mě to šťastnou. Před třinácti lety jsem se rozhodla být profesionální zpěvačkou a je to úžasný pocit být na pódiu, předávat lidem něco ze sebe a vidět, že je to těší. Stejně tak je to v pečení. Zpěv a pečení – dvě umění, každé jiné, a přitom se tak nádherně propojují. Pečení je vedle zpěvu mou velkou srdeční záležitostí a já k němu přistupuju jako ke všemu ve svém životě – s pokorou, radostí a láskou. Poskládala jsem knížku plnou našich rodinných receptů pro každé roční období, abyste mohli péct společně se mnou tak, jak jsem se to učila doma odmala. Poctivě, bez složitých postupů, hlavně aby vám chutnalo. Mám vás všechny moc ráda, tak si to pojďme společně užít!
7
K072 Na plech s Kamilou vn 12.indd 7
08.09.2022 8:36
K072 Na plech s Kamilou vn 12.indd 8
08.09.2022 8:36
K072 Na plech s Kamilou vn 12.indd 9
08.09.2022 8:36
K072 Na plech s Kamilou vn 12.indd 10
08.09.2022 8:36
Je to v genech Jako malá holka jsem často stávala s mamkou u kuchyňské linky a vařila s ní. Mamka mě do všeho zapojovala a já se od ní všemu dost přiučila. Vždycky jsem se těšila hlavně na Vánoce a Velikonoce, až zase budeme zadělávat těsta a budeme péct. Scházely jsme se u nás tenkrát ještě s tetou Věrkou a sestřenkou Réňou a pekly pro dvě rodiny dohromady. Bylo to tak krásné! Ta pohoda a to, jak voněl celý dům, taťka uždiboval a my mu s mamkou hubovaly, že na svátky nic nezbyde. Takže jsem rok co rok koukala mamce přes rameno a učila se. Vzpomínám, jak jednou, bylo mi asi čtrnáct, naši někam jeli a já dostala nápad, že je překvapím a na přivítanou jim něco upeču. Bez dlouhého váhání jsem se rozhodla pro hrníčkový perník, který měla mamka napsaný ve své kuchařce. Byl jednoduchý a moc dobrý. Vláčný, s pikantní domácí marmeládou, politý čokoládou a posypaný kokosem. Takže jsem se pustila do díla a napekla. To byl podle mě ten zásadní moment, kdy jsem si uvědomila, že mě pečení baví. Od té chvíle jsem začala péct častěji. Bavilo mě zkoušet novinky, ale i osvědčené recepty, které se dědily přes generace. Ráda jsem pečením dělala radost a těšilo mě, že ostatním chutná. V naší rodině převládají ženy a všechny včetně babiček a prababiček umí či uměly péct. Nikdo z nás se nebojí práce. Myslím si, že nás naše mamky vychovaly dobře a daly nám skvělý základ do života.
Pečení – můj sladký sen Vždycky jsem věděla, že pečení je vedle zpěvu můj splněný sen. Když mě něco chytne, jdu si za tím opravdu tvrdě. I když bez štěstí by to nešlo… Stejně jako jsem si nikdy nemyslela, že budu profesionální zpěvačka, že se probojuju do televizní soutěže v hlavním vysílacím čase, zahraju si nejkrásnější muzikálové role a vydám několik cédéček, nenapadlo mě ani to, že někoho budu jednou dělat šťastným tím, že mu napeču a bude mu chutnat. Když teď píšu tyhle řádky, uvědomuju si, co všechno v životě mám, a jsem za to neskonale vděčná. 11
K072 Na plech s Kamilou vn 12.indd 11
08.09.2022 8:36
Nevím, jak dlouho budu lidem rozdávat radost zpěvem, ale tajně věřím, že až do konce svých dní. A jak to bude s mou druhou životní rolí pekařky? Nechte se překvapit, stejně jako já…
Miluju to! Co tím myslíš, Kamilo? Miluju, když můžu rozdávat sladkým radost druhým. Říká se, že sladké obaluje nervy a hází člověka do pohody, protože „sladké není jen cukroví, sladké jsou i úsměv a mámení“. Sladké je možná i trochu závislost, ale docela určitě dělá lidi radostnějšími a dokáže jim vykouzlit úsměv na rtech. A to je taky důvod, proč peču. Vždy čekám na hodnocení druhých, zda jim chutná, nebo ne, co by vylepšili, nebo co by naopak nikdy nestrčili do úst. To považuju za opravdu důležité, protože já nepeču pro sebe, ale především pro ně.
Moje heslo zní: Zákusek nemusí vypadat skvěle, ale ta chuť, ta musí být dokonalá! V průběhu života k nám přichází mnoho šancí a příležitostí a je jen na nás, zda je přijmeme, využijeme, nebo je necháme proletět kolem a budeme čekat na další. Před dvěma lety se svět zastavil, stejně tak ten můj. Kariéra zpěvačky najednou ustrnula na místě, všechny domluvené akce se rušily nebo se přesouvaly a já se spolu se svou manažerkou Natálkou pomalu smiřovala s tím, že ta záhadná nemoc, která nám všem udělala doslova čáru přes rozpočet, je globální problém, s nímž zkrátka nic nezmůžeme. Kultura vyhasla, člověk se ze dne na den ocitl bez práce a bez vizí. Do té doby jsem měla svou práci v divadlech a na koncertech v podstatě jistou, nikdy jsem nepřemýšlela o tom, že bych se neživila jako zpěvačka nebo že bych vůbec nezpívala. Potřebovala jsem zpěv ke svému životu a zpěv potřeboval mě. Můj hlas po pár týdnech pauzy nevěděl, co se děje, nebyl zvyklý na to nicnedělání a ani já ne.
12
K072 Na plech s Kamilou vn 12.indd 12
08.09.2022 8:36
Jsem workoholik, miluju řád, potřebuju mít před sebou cíle a jasný rozvrh. Volný den mě už dopředu děsí. Proto si ho i tak zaplním během, procházkou nebo nějakou kreativní činností – to však najednou nešlo a já měla pocit, že se zblázním. Tenkrát jsem jela na víkend k našim. Měla jsem v plánu trochu odpočívat, jít někam na výlet a v neděli po obědě se vrátit zpátky do Prahy. Covid na to však měl jiný názor a já zůstala v Podkrkonoší dalších čtrnáct dní a čekala, co bude. Den za dnem utíkal a já už doslova nevěděla, do čeho píchnout – zahrada byla jako ze škatulky, kluci postavili skleník, ostříhali túje, já napekla snad stovky koláčů, protože nás bylo doma hodně a naši chlapci sladké milují, absolvovala jsem nekonečně procházek se svým pejskem Emmičkou a v okolních lesích naběhala stovky kilometrů. Covid si však nedal pokoj ani po dvou týdnech, a tak jsem se rozhodla zůstat i nadále a začala si hledat práci částečně i u nás. Po létě rozvolnění, kdy svět získal zase trochu obvyklé kontury, pomalu nastal podzim. Naplánované koncerty a divadelní představení se začaly opět rušit a já přemýšlela, co se mnou bude. A vtom to přišlo. Řekla jsem si: A dost! Tak co kdybych letos pekla cukroví na objednávku já?
Tahle historická věta všechno odstartovala! Každý rok jsem vozila do Prahy vánoční cukroví, které pekla moje babička z Podkrkonoší. Vždycky to bylo přibližně 50 kilo. Já ho přivezla, předala a tím to pro mě skončilo. Teď ale byla situace jiná. Když nemůžu zpívat, tak budu péct! Vždyť to miluju. Zkusím své výrobky nabídnout a uvidím, třeba se někdo ozve a bude rád…
13
K072 Na plech s Kamilou vn 12.indd 13
08.09.2022 8:36
14
K072 Na plech s Kamilou vn 12.indd 14
08.09.2022 8:36