0043270

Christine Weidenweberová

NEZALÉVAT, PŘESTO

SKLÍZET Ochrana půdy a zelenina s malou spotřebou vody

ČE NÍ I N D A R Z AH I M AT U L K A N Ě A ZM

Nezalevat presto sklizet_001-128.indd 1

02.01.23 10:50

2

OBSAH

Využijte šanci

5

CELOROČNÍ SKLIZEŇ Dříve a déle 6 Dobře přikrýt 7

EXOTICKÉ DRUHY Teplomilná zelenina 8 Vítězové 9

Náš důležitý statek – půda PŮDA JAKO ZÁKLADNA

29

Pokožka Země 30 To nejlepší nejdřív: humus 31 Jak půda ovlivňuje klima 33 Jak klima ovlivňuje půdu 34 Poznejte svou půdu 36

CO MŮŽETE UDĚLAT JAK PĚSTOVAT ZELENINU A ZLEPŠOVAT KLIMA Několik nápadů 10 Proč dovážet z daleka? 11

Počasí, klima, změna klimatu 13

TOHLE BYSTE MĚLI VĚDĚT Příčiny změny klimatu 14 Povětrnostní situace určuje počasí 15 Změna klimatu a její dopady na faunu a flóru 16 Klima v zahradě 17 Prognózy – na co se musíme připravit a co můžeme udělat 18 Nepředvídatelné výkyvy 19 Protivný plevel 19

Tvorba humusu 37 Kompost v zahradě 38 Organická hnojiva 39 Práce s půdou 41 Následnost plodin 42

JAK CHRÁNIT PŮDU Správně zamulčováno je z poloviny zalito Fólie a netkané textilie 46 Takhle se to dělá 47 SPECIÁL

Terra preta

44

48

PROHRA SE NENOSÍ Úspěch na záhoně 20 Neúspěch na záhoně 21 Různá trápení 22 Z pole do zahrady 23 Kovaříci 24 Mšice 24 Jak je zvládnout 25

VYUŽITÍ FENOLOGICKÉHO KALENDÁŘE Žít v rytmu přírody 26 Práce v zahradě 27

Nezalevat presto sklizet_001-128.indd 2

02.01.23 10:50

3

Zelenina s malou spotřebou vody 51 ZAHRADNÍ INVENTURA Poloha a slunce

52

•

Půda

Zahradničení blízké přírodě

PŘÍRODO, PŘIJĎ DO MÉ ZAHRADY Spolu a navzájem

103

104

53

PODPORA POMOCNÍKŮ ZELENINA V NOVÉM KLIMATU Problémy a řešení 54 Bude nutné zkoušet 56 Roční plán zeleninové zahrady

58

Takhle se to dělá 106 Voda pro živočichy 107 Divoká zákoutí 107 Pestré záhony 108

OBLÍBENCI

SMÍŠENÁ KULTURA

Takhle se to podaří 62

Hraje to roli 109

VYTRVALCI

EKOLOGICKÁ OCHRANA ROSTLIN

Trvalá zelenina 74

Mějte to pod kontrolou 112 Posilování rostlin 113 Časté nemoci a škůdci – a co proti nim můžete udělat 114

NEBOJTE SE NOVÉHO Jižní atmosféra SPECIÁL

82

PERMAKULTURA

laná zelenina P v zahradě 86

Filozofie 116 Permakulturní projekty 117 Permakulturní německá kopa

Jak rozumně zacházet s vodou 89

SPECIÁL

UDRŽITELNÉ ZAHRADNIČENÍ Užitečná voda 90 Kolik vody je v půdě

Stará dobrá konev 93 Automatické zavlažování 95 Jednoduché zavlažovače 97 Hliněné nádoby 98 • Výroba 99

Kráterový záhon

Nezalevat presto sklizet_001-128.indd 3

áhon ve formě klíčové Z dírky 120

DODATKY

92

ZAVLAŽOVACÍ SYSTÉMY

SPECIÁL

119

100

Literatura a odkazy 123 Trvalá zelenina přehledně 124 Podzimní a zimní zelenina přehledně Rejstřík 126

125

02.01.23 10:50

Využijte šanci Nezalevat presto sklizet_001-128.indd 5

02.01.23 10:50

6

VyužiJte šanCi

CELOROČNÍ SKLIZEŇ

Měnící se klima staví naše zahradní plánování na hlavu a přivádí nás občas k zoufalství. Zároveň nabízí velké množství nových úhlů pohledu. Ten nejlepší z nich: je možné zahradničit téměř celoročně.

Dříve a déle Nemáme jinou šanci – my zahrad­ nice a zahradníci se musíme se změ­ nou klimatu nějak vypořádat a ne­ smíme, i přes některé zneklidňující prognózy, podlehnout strachu. Na­ opak! Měli bychom využít šancí, které se naskýtají, experimentovat s novými možnostmi a připravit naše zahrady co nejlépe na měnící se teploty a po­ větrnostní podmínky.

Kromě nových druhů a odrůd, které je určitě potřeba vyzkoušet, je to hlavně perspektiva delší pěstební se­ zony, která je přece jen velmi lákavá.

Už několik let změnu jasně vní­ máme – zimy jsou kratší a mírnější, jaro začíná dříve. I když nás rok 2021 v lednu a únoru obdaroval nízkými teplotami a množstvím sněhu, je obecná tendence posledních let jasná.

Dokládají to i dlouhodobá fenologická pozorování Německé meteorologické služby. Při nich se v průběhu roku za­ znamenávají určité růstové a vývojové fáze rostlin, a nejnověji také živočichů.

Statistické záznamy od roku 1961 ukazují zřetelné prodloužení vegetač­ ního období.

Nezalevat presto sklizet_001-128.indd 6

Proto svou zahradu (a také sebe) přelaďuji na novou realitu. Ne zcela dobrovolně, to přiznávám, protože já i moje zahrada máme velké pro­ blémy zejména s vedrem a silnými slunečními paprsky. V posledních let­ ních obdobích se dařilo jen skutečně robustním druhům zeleniny, zato v pozdním podzimu a na raném jaře jsem měla velmi dobrou úrodu. Je to důsledek klimatické změny a trochu mi pomáhá smířit se s novými okol­ nostmi.

Právě na jaře, když se začíná sít a sázet, mohou vysoké teploty a dlouhá sucha zahradní práce ztě­ žovat – ředkvičky a saláty se špatně vyvíjejí nebo jdou brzo do květu, kedlubny nevytvářejí bulvy. Když je pěstuji na konci léta či na začátku podzimu, bývám úspěšnější. Červená řepa sázená v polovině srpna dává bulvy až do konce listopadu, řed­ kvičky lze sít po etapách od září do poloviny října se sklizní kolem Vánoc, asijské saláty a košťáloviny v zahradě přezimují.

02.01.23 10:50

CELOROČNÍ SKLIZEŇ

7

Dobře přikrýt Tohle nové zahradničení od podzimu do jara mě opravdu baví, ale před mra­ zem s nízkými teplotami nejsme chráněni ani v době klimatické změny. Proto je dů­ ležitá volba správných druhů a odrůd ze­ leniny – různé druhy brukví, pastináky, pórek aj. jsou známými zimními zeleni­ nami, a lépe či hůře ustojí mráz. Ale i ozimá cibule sazečka, ozimý česnek a asijské saláty si s chladnými ročními ­obdobími dobře poradí – občas i lépe, než bychom si mysleli.

Když ale teploty klesnou pod –5° C, je dobré rostliny přikrýt, a poskytnout jim tak trochu ochrany.

Nejjednodušší je to pomocí smrkových nebo jedlových větví, které se za tímto úče­ lem mohou odříznout z vánočního stro­ mečku. Vhodná je také vrstva z opadaného listí nebo kompostu, kterou rozprostřeme kolem rostlin. Existují ale také fó­liové tu­ nely, netkané textilie, skleněné nebo plas­ tové zvony, které můžeme opakovaně po­ užít k přikrytí rostlin. Pomocí drátů z pruži­ nové oceli, zahradní netkané textilie,

provázku a kolíků do země si můžete svůj fóliový tunel vyrobit dokonce sami.

Zakrývací materiály nechrání pouze před mrazem, ale ovlivňují i výměnu tepla a vytvářejí ideální klima pro přezimování rostlin (zejména fóliový tunel). Kromě toho právě pod sklem, plastem nebo fólií dochází k jistému druhu skleníkového efektu. Když svítí slunce, zahřívá se půda rychleji, což podporuje růst rostlin. Když se k rostlinám dostane méně vlhkosti, snižuje se i riziko napadení houbami.

Je ale potřeba tu a tam vyvětrat, ať už jste na zakrytí použili jakýkoli materiál.

Ochrana v chladných dnech MATERIÁL / POUŽITÍ DRUH PŘIKRYTÍ

VLASTNOSTI

Lehká netkaná textilie (20 g/m2)

Netkaná textilie z umělé hmoty ve stylu pavoučí sítě

Chrání až do teploty –5 °C

Fóliové Praktické pro a textilní tunely vyšší kultury, zvyšuje teplotu o 3–5 °C

S izolační fólií odolnou proti roztrhání dobrá alternativa k pevnému pařeništi

Zvony

Pro jednotlivé rostliny, zvyšuje teplotu asi o 5 °C

Skleněný (zahřívá se rychleji) nebo plastový, velmi okrasný

Děrovaná plastová fólie

K ochraně před Fólie s dírami pozdními o průměru 1 cm mrazíky, zvyšuje teplotu o 3–5 °C

Asijské saláty, jako tato mizuna, zvládnou i velmi nízké teploty, když jsou dobře chráněny fóliovým tunelem. V zimě 2020/21 bylo v mojí zahradě dokonce –14 °C.

Nezalevat presto sklizet_001-128.indd 7

02.01.23 10:50

8

VyužiJte šanCi

EXOTICKÉ DRUHY

Ať už z jižní Ameriky, Afriky, Asie nebo ze Středozemí, exotické druhy zelenin jsou oblíbené. Tito milovníci slunce se v poslední době cítí dobře i v našich zahradách.

Vyzkoušejte zkrátka, čemu se bude dařit.

Teplomilná zelenina Artyčok, lilek, meloun – aroma vlastní vypěstované zeleniny je úžasné a nelze ho srovnávat s koupenou ze­ leninou. Dosud se teplomilné druhy hodily pouze pro pěstování ve sklení­ cích či ve vinařských oblastech, to by se teď ale mohlo změnit. Úplně jed­ noduché ale jejich pěstování není a je potřeba leccos zohlednit.

Již teď v našich zahradách rostou druhy s vyššími nároky na teplotu: patří mezi ně cuketa, paprika, dýně a rajčata. I melounům se začalo dařit

venku a úspěch jejich úrody závisí hlavně na stanovišti a výběru odrůdy.

Právě takové exotické zeleniny, jako je artyčok nebo lilek, potřebují hodně tepla, a to teď pomalu dosta­ nou i v našich zahradách. Nesnášejí zamokření a jsou citlivé na silný vítr.

Některé reagují velmi citlivě na nedo­ statečné zásobení vodou a živinami.

Aby se jim dařilo, potřebují chráněné stanoviště a propustnou půdu. A co se týče zásobení vodou – mulčujte, abyste snížili vypařování, a vybírejte odrůdy s malými plody; ty nejsou tak náročné.

Kromě lilku, artyčoku a jim podob­ ných ale existují ještě další zajímavé exotické druhy, které jsou méně ná­ ročné; třeba mochyně ojíněná nebo peruánská, kiwano, cizrna a mexická miniokurka.

Existuje mnoho zajímavých odrůd lilků, které lze pěstovat venku.

Nezalevat presto sklizet_001-128.indd 8

02.01.23 10:50

EXOTICKÉ DRUHY

9

Vítězové Moje zahrada leží několik minut od domu a nemá pří­ vod vody. Když jsou sudy s dešťovou vodou prázdné, mu­ síme s námahou nosit vodu ze studny v kbelících. To ale dělám pouze, když jde opravdu do tuhého. Raději se spo­ léhám na robustní a suchu odolnou zeleninu.

Tomu, že cizrna (Cicer arietinum) roste i v našich šíř­ kách, je těžké uvěřit. V kuchyni se už dlouho hodně po­ užívá, ve zdejších zahradách je ale známá málo. Přitom je to skromná a nenáročná rostlina (strana 84).

Kiwano (Cucumis metuliferus) pochází původně z Afri­ ky. Říká se mu také africká rohatá okurka nebo ostnatá okurka a patří do čeledi tykvovitých. Roste do výšky, bez opory to ale nezvládne (strana 84).

Stejně jako rajče, paprika a lilek patří také mochyně (rod Physalis) do čeledi lilkovitých. Miluje slunce, a proto se jí začíná dařit i v našich zahradách. Velmi odolná v sou­ vislosti s povětrnostními podmínkami a zásobením vodou je mochyně ojíněná (Physalis pruinosa).

To samé platí o mexické miniokurce (Melothria scabra).

Roste, tedy pne se, do výšky a vytváří chutné malé plody (strana 85).

Také lilky a artyčoky patří k vítězům, protože jim vyho­ vuje hodně slunce. Jejich větší žízeň může být uhašena pomocí šetrné kapkové závlahy. Vystačí si dokonce s men­ ším množstvím vody, mají pak ale menší plody.

TAKTO BUDE PĚSTOVÁNÍ ÚSPĚŠNÉ • V začátku se o exoty dobře postarejte a na jaře mladé rostlinky vysaďte do černé mulčovací fólie.

Zeleninám, jako lilku a artyčoku, se daří dobře u teplé domovní zdi.

• Pokud rostliny tvoří množství těžkých plodů, je potřeba je přivázat k tyči, aby se nezlomily.

• Má­li přijít bouřka nebo silný déšť, je možné rostlinky seshora přikrýt plastovou fólií.

Nezalevat presto sklizet_001-128.indd 9

1

2

3 1 Kiwano se sklízí na podzim před prvními zimními mrazíky.

2 Nechte si něco na potom!

Květ artyčoku je božský!

3 Cizrna se dá stejně jako hrášek použít i nezralá a zelená.

02.01.23 10:50

10

VyužiJte šanCi

JAK PĚSTOVAT ZELENINU A ZLEPŠOVAT KLIMA

Změna klimatu ovlivňuje celé životní prostředí. Země rostoucí oteplení zvládá jen těžko. Je to výzva pro nás všechny, abychom pro ochranu klimatu něco udělali. Můžeme s tím začít právě v zahradě.

Několik nápadů Pěstování zeleniny začíná hlavně u půdy. Existují substráty pro výsev se­ men, pro určité rostliny, pro pěstování v nádobách – mnoho z nich tvoří z velké části rašelina, tedy materiál raše­ linišť, která jsou pro ochranu klimatu

extrémně důležitá. Proto raději dejme od rašeliny ruce pryč a hledejme alter­ nativy, třeba substráty, které místo raše­ liny obsahují dřevěná vlákna. Někdo dává přednost substrátům s kokosovým vláknem, vzhledem k dlouhému trans­ portu jsou ale ekologicky kontroverzní.

Klimatu prospějeme tím, když si půdu namícháme sami; a ještě to bude zábava. Smícháme zahradní půdu, zralý kompost a písek ve stejném poměru a sterilizujeme při teplotě 120 °C v troubě. To je třeba recept na půdu pro výsev a sazenice.

Nekupovat, ale udělat si sám – to se podaří i u organických hnojiv, zejména u kompostu. Ztělesňuje v sobě princip zahrady jako jednoho organismu – s ni­ čím se neplýtvá, organický odpad se přemění v nejlepší hnojivo. Stejné je to u přípravků na ochranu rostlin. Díky po­ domácku vyrobeným nálevům, ochran­ ným fóliím a dalším preventivním opat­ řením budou mít „škůdci“ sotva šanci.

Ve smíšených kulturách se spoléháme na dobré sousedství. Rostliny se vzájemně udržují zdravé.

Nezalevat presto sklizet_001-128.indd 10

02.01.23 10:50

JAK PĚSTOVAT ZELENINU A ZLEPŠOVAT KLIMA

11

Proč dovážet z daleka?

Pěstování zeleniny a ovoce ve vlastní zahradě přímo přede dveřmi je samo o sobě velkým příspěvkem k ochraně ži­ votního prostředí. Automaticky se tím snižuje nákup čerstvých nebo chlazených produktů v supermarketu a díky tomu se omezují transporty zboží a obalového materiálu na velké vzdálenosti.

Při výběru se také někdy můžete za­ měřit na regionální druhy a odrůdy a vy­ pěstovat si tu či onu zeleninu místního původu. Merlík všedobr, známý také jako divoký špenát, byl dříve ceněnou zeleni­ nou, ale vytlačily ho výnosnější druhy.

Stále ještě existuje, stejně jako tuřín a staré místní odrůdy kadeřávku. Když je budete pěstovat, přispějete tím k zacho­ vání druhové rozmanitosti.

Kromě regionality hraje při ochraně klimatu roli vždycky také sezónnost.

Nejde jen o nákup zeleniny a ovoce v supermarketu, ale také o samotné pěstování. Vyplatí se sít a sázet ve správnou dobu, ty správné druhy a odrůdy, a mít na paměti dobu sklí­ zení. Pokud sklizeň fazolí připadne na dobu dovolené, byla námaha spo­ jená s výsevem a péče o rostliny zby­ tečná. Drahocenná zelenina se prostě vyhodí, nebo v lepším případě skončí na kompostu. To není zrovna udrži­ telné.

Důležité je také plánování, i v zeleni­ nové zahradě. A to z více hledisek. Ve­ getační doba zeleniny hraje stejně dů­ ležitou roli jako oblíbenost druhů rodi­ nou. Díky správnému plánování budete mít v zahradě vždy něco k snědku, při hojné úrodě je možné to zamrazit, ­zavařit nebo uskladnit jinak.

Mít pořád co sklízet ZELENINA ZE ZAHRADY

DOBA SKLIZNĚ

Kapusta větevnatá Merlík všedobr Kedluben Ozimá cibule sazečka Hrách cukrový Jarní cibulka Česnek ozimý Cizrna Keříčkové fazole

celoročně únor/březen až do května duben/květen až do listopadu květen až červen červen až srpen červen až říjen červenec červenec až srpen/září červenec až říjen

Červená řepa

červenec až listopad

Pórek letní/zimní Polníček Kadeřávek Asijská salátová zelenina Batolka prorostlá (portulák zimní)

září až prosinec, konec října až zač. března říjen až březen říjen až polovina dubna říjen až duben listopad až březen

Nezalevat presto sklizet_001-128.indd 11

02.01.23 10:50

Nezalevat presto sklizet_001-128.indd 12

02.01.23 10:50

Počasí, klima, změna klimatu Nezalevat presto sklizet_001-128.indd 13

02.01.23 10:50

14

Počasí, klima, změna klimatu

TOHLE BYSTE MĚLI VĚDĚT

Osm z devíti nejteplejších let od počátku meteorologického zaznamenávání proběhlo ve 21. století – globální oteplování už nelze popírat. Změnám se musíme přizpůsobit a napomoci tomu, aby se klima chránilo.

Příčiny změny klimatu V meteorologickém smyslu se pod po­ jmem klima (podnebí) skrývají všechny události týkající se počasí, které charak­ terizují průměrný stav atmosféry po delší dobu. Do výpočtu by mělo být zahrnuto nejméně třicet po sobě jdoucích let.

Klima, povětrnost a počasí jsou dvě různé věci, protože povětrnost a počasí se vztahují pouze na dny až měsíce.

Podobné argumenty slyšíme pořád: „Takhle suchá léta bývala vždy.“ To je sice pravda, ale z dlouhodobého hle­ diska se v posledních letech množí mimo jiné výskyt suchých let a přívalo­

vých dešťů. Klima nikdy nebylo stejné nebo stálé, podléhalo přirozeným pro­ měnám, které ale dříve probíhaly mno­ hem pomaleji.

Je proto jasné, že výrazné oteplení posledních dekád nelze pravděpodobně svádět pouze na přirozené změny, ale i na působení člověka. Od průmyslové revoluce používáme stále více fosilních zdrojů energie, jako je ropa a uhlí. Při jejich spalování se uvolňuje energie, ale i oxid uhličitý – CO2. A ten společně s vodní párou a metanem patří mezi skleníkové plyny. Čím více jich

ODCHYLKA VE STUPNÍCH CELSIA

Od počátku 20. století se na Zemi výrazně oteplilo.

Nulová linka odpovídá globální průměrné teplotě mezi lety 1850 a 1899. Je asi na 13,7 °C.

Nezalevat presto sklizet_001-128.indd 14

02.01.23 10:50