Issuu

stezka stredozemim_001-184.qxp_Sestava 1 24.02.22 9:53 Stránka 6

OBSAH Předmluva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .9 Dálkové trasy ve světě – Historie a současnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .10 Turistické stezky v České republice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .11 Via Czechia – Stezka středozemím . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .12 Jak stezku absolvovat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .15

Šluknovská pahorkatina a Lužické hory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .18 1. etapa – Krajem českého Nordkapu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .22 2. etapa – Šluknovskem od města k městu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .26 3. etapa – Lužickými horami přes hory a doly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .32 4. etapa – Na pomezí Lužických hor a Českého středohoří . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .36

Kokořínsko a Máchův kraj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .40 5. etapa – Ralskou pahorkatinou kolem skalních reliéfů a kaplí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .44 6. etapa – Krajem krokodýlí řeky a vlčích roklí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .48 7. etapa – Máchovou cestou ve stopách romantického básníka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .52 8. etapa – Kokořínským dolem k soutoku Vltavy a Labe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .58

Dolní Povltaví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .62 9. etapa – Po Dvořákově cestě do Nelahozevsi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .66 10. etapa – Kaňonem Vltavy i přes vzdušné vyhlídky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .70 11. etapa – Nejhezčí procházka přes hlavní město . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .76

Střední Povltaví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .80 12. etapa – Přírodou jižního okraje Prahy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .84 13. etapa – Přírodním parkem Střed Čech k nejhezčí vyhlídce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .88

stezka stredozemim_001-184.qxp_Sestava 1 24.02.22 9:53 Stránka 7

14. etapa – Po staré plavecké stezce k nejhezčímu oppidu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .92 15. etapa – Od Albertových skal do rožmberských Sedlčan . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .98

Toulava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .102 16. etapa – Po stopách pochodu Praha–Prčice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .106 17. etapa – Toulání Jistebnickou vrchovinou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .112 18. etapa – Od utajené perly Táborska do města husitů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .116

Údolí Lužnice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .120 19. etapa – Příběnickou stezkou kolem starých mlýnů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .124 20. etapa – Ve městě posledního Rožmberka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .128 21. etapa – Závěrečné kilometry Lužnice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .134

Českobudějovicko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .138 22. etapa – Potahovou stezkou proti proudu Vltavy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .142 23. etapa – Do města krále železného a zlatého . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .148

Českokrumlovsko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .152 24. etapa – Fritschovou stezkou do Blanského lesa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .156 25. etapa – Přes nejvyšší horu Stezky středozemím . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .160 26. etapa – Po Linecké cestě do nejmenšího jihočeského města . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .166 27. etapa – K jižnímu pólu České republiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .170

stezka stredozemim_001-184.qxp_Sestava 1 24.02.22 9:53 Stránka 9

Předmluva V roce 2020 vznikly první dvě trasy Via Czechia – Severní stezka a Jižní stezka. Tyto dvě páteřní trasy jsou nejdelšími turistickými a poutními dálkovými trasami v České republice a jsou důkladně popsány ve dvou stejnojmenných knihách. Celý projekt nese název Via Czechia a jeho cílem je nabídnout promyšlené a ucelené dálkové trasy pro pěší poutníky, cyklisty nebo lyžaře. Vytvoření tras Via Czechia motivovalo velké množství lidí k tomu, aby si sbalili batoh nebo namontovali brašny na horské kolo a vyrazili na pouť po českých pohraničních horách. Jako autora mě překvapila obrovská vlna zájmu a je otázkou, zda ji způsobil jen dobrý nápad, hlad po nízkonákladovém cestování, koronavirová epidemie nebo renesance opravdového putování – tedy putování uskutečněného vlastní silou a v pomalejším tempu. Stezka středozemím – Českem od severu k jihu doplňuje dvě výše zmíněné stezky třetí trasou, propojující další krajní místa České republiky, a sice nejsevernější a nejjižnější body. Od Severní a Jižní stezky se liší nejenom přibližně poloviční délkou, ale také charakterem trasy. Zatímco Severní stezka a Jižní stezka vedou především horami a v maximální míře přírodou, Stezku středozemím navíc obohacují malebná městečka, města včetně naší metropole a královny českých měst – Prahy. Namísto hřebenů hor poznáte zelená údolí řek a krásnou českou přírodu doplněnou o četné architektonické skvosty, kterých má naše země obrovské množství. Knihu můžete využít mnoha způsoby – jako obrazovou a informační publikaci o české krajině, jako průvodce pro absolvování celé trasy či její části nebo jako motivační a inspirativní dílo. Projít Stezku středozemím a poznat tak téměř šest set kilometrů naší domoviny může pro někoho představovat fyzickou výzvu, pro jiného smysluplný cíl, nebo dokonce impulz k životnímu restartu. Celou trasu není nutné projít naráz, rozdělili jsme ji do ucelených kapitol (úseků) podle jednotlivých logických oblastí, takže můžete postupovat „krok za krokem“ a absolvovat Stezku středozemím postupně po etapách v průběhu celého roku nebo i delšího časového úseku. Věřím, že cestování naší krásnou přírodou vám přinese nejenom spoustu zážitků, ale také duševní odpočinek od všudypřítomného civilizačního shonu a nové podněty a energii do dalšího života. Přeji vám příjemné čtení a pohodové putování! Jan Hocek

stezka stredozemim_001-184.qxp_Sestava 1 24.02.22 9:53 Stránka 10

DÁLKOVÉ TRASY VE SVĚTĚ – HISTORIE A SOUČASNOST Obliba dálkových a poutních tras roste celosvětově. Tyto cesty dnes na- malaya Trail, který po svém dokončení bude dosahovat délky 4 500 km jdeme v mnoha zemích a další nové vznikají. Přitom se zdaleka nejedná a procházet Pákistánem, Nepálem, Indií, Bhútánem a Tibetem. Zemí zaslíbenou pro pěší turisty je Nový Zéland s 3 000 km dlouhou pouze o historické poutní cesty, jako je například proslulá evropská Camino francés, hlavní trasa svatojakubské cesty do Santiaga de Compos- stezkou Te Araroa, vedoucí napříč celou zemí od mysu Cape Reinga až po městečko Bluff. Bohatou paletou dálkových tras se také může pyštela, jejíž tradice sahá tisíc let nazpět. V minulosti představovala chůze základní způsob přesunu a pěší nit Japonsko, zmiňme například 1 200 kilometrů dlouhou poutní cestu stezky tak byly hlavními komunikačními tepnami, kudy putovali lidé, Shikoku Pilgrimage, procházející kolem 88 chrámů ostrova Šikoku. V Evropě byl vytvořen celoevropský systém dvanácti dálkových pězboží nebo informace. Za všechny jmenujme například známé incké stezky, severoamerické indiánské stezky, Hedvábnou stezku, spojující ších tras (jsou značené E1–E12) a patnácti dálkových cyklistických tras Eurovelo (EV1–EV15). Mezi nejhezčí evropské pěší stezky patří bezeAsii se Středomořím, nebo starověké řecké a římské silnice. Dálkové pěší stezky se v moderním pojetí zaměřují stále více na po- sporu korsická trasa GR20, Tour du Mont Blanc, obkružující nejvyšší hybovou složku a na pobyt v přírodě. Duchovní obsah je sice stále horu západní Evropy, nebo skotský West Highland Way. Z mnoha evdůležitý, na rozdíl od tradičních poutních cest ale ustupuje do pozadí. ropských poutních stezek uveďme (kromě již zmíněné svatojakubské Takové stezky najdeme dnes na všech kontinentech vyjma Antarktidy cesty) 1 900 km dlouhou cestu Via Francigena, vedoucí z Canterbury a vedou divočinou, horami, podél pobřeží i zalidněnou nebo kulturní do Říma. Svou dálkovou trasu mají také naši slovenští sousedé, Cesta hrdinov krajinou. Putují po nich pěší, cyklisté, lyžaři, vodáci, musheři nebo jezdci na koních. Zájemcům pro inspiraci doporučuji svou knihu SNP měří 770 km, vede z Dukelského průsmyku do Bratislavy a v krátNejhezčí túry světa, popisující celkem 18 světových treků, které jsem kém úseku v Bílých Karpatech prochází i územím České republiky. Napříč Rakouskem prochází 1 200 km dlouhá trasa Zentralalpenweg. prošel. Pravděpodobně nejdelší světovou dálkovou stezkou je The Great V sousedním Polsku najdeme stezku, která přibližně sleduje česko-polTrail v Kanadě, vedoucí na 24 000 kilometrech napříč celou Kanadou. skou hranici, 440 km dlouhá Hlavní sudetská magistrála vede z lázeňJako nejstarší dálková stezka v USA bývá uváděn 439 km dlouhý Long ského města Świeradów-Zdrój do Prudníka přes nejzajímavější části Trail ve státě Vermont, který byl vybudován v letech 1910–1930. Mezi Sudet. Na našem území ji známe z krátkého krkonošského úseku pod další slavné severoamerické stezky pak řadíme trojici cest v USA, zvanou názvem Cesta česko-polského přátelství. též „Triple Crown“: Appalachian Trail, Pacific Crest Trail a Continental Divide Trail. Nejdelší dálkovou pěší stezkou Jižní Ameriky je 3 000 km dlouhý Greater Patagonian Trail, vedoucí divokou přírodou And z chilského Santiaga až do jižní Patagonie. Dlouhou tradici mezi sportovněji založenými lidmi mají dálkové trekingové cesty v Asii, vedoucí horským a vysokohorským terénem v Himálaji nebo sousedním pohoří Karákóram. Tyto trasy vedou často mezi horskými vesničkami, po tradičních obchodních stezkách a částečně i po přístupových cestách horolezeckých expedic k osmitisícovkám. Dominantní postavení drží Nepál s bezpočtem nádherných tras – jmenujme alespoň dvě nejpopulárnější: Everest Base Camp Trek a Annapurna Circuit Trek. V bhútánském Himálaji pak najdeme údajně nejtěžší klasický světový trek, přes 300 km dlouhý Snowman Trek. Ambici stát se nejdelší dálkovou horskou stezkou světa má Great Hi- Túra k Everestu v Nepálu patří mezi klasické světové trasy.

stezka stredozemim_001-184.qxp_Sestava 1 24.02.22 9:53 Stránka 11

TURISTICKÉ STEZKY V ČESKÉ REPUBLICE Pěší turistika má v našich zemích dlouhou tradici, o nejstarší turistické cesty se zasloužila Pohorská jednota Radhošť ihned po svém založení roku 1884, kdy vybudovala kolem Radhoště menší síť tras, značených tvarovými značkami. Pak už se ale vůdčí role ujal Klub českých turistů, jehož první turistická cesta byla vyznačena 11. května 1889 a vedla ze Štěchovic ke Svatojánským proudům. Původně měřila osm kilometrů, ale po vybudování slapské přehrady z ní zbyla přibližně polovina. Ve stejném roce vznikla i trasa z Berouna přes Svatý Jan pod Skalou na Karlštejn, která nese název Cesta Vojty Náprstka a představuje nejstarší dochovanou pěší trasu KČT. Od té doby vznikly na území České republiky tisíce kilometrů značených pěších, cyklistických a lyžařských tras. K 1. lednu 2020 si tak Na Zlaté stezce na Šumavě naši turisté mohli vybrat z 43 578 kilometrů pěších značených tras, 38 200 kilometrů cyklotras a přibližně 3 000 kilometrů lyžařských tras (z toho 511 značených pásovým lyžařským značením).

Vintířova stezka nebo již zmiňovaná Cesta česko-polského přátelství. Zajímavostí je první certifikovaná turistická trasa v ČR – Stezka údolím Lužnice – vedoucí podél stejnojmenné jihočeské řeky v délce 55 kilometrů z Plané nad Lužnicí do Týna nad Vltavou. Českou republikou dále procházejí Evropské dálkové stezky E3, E6 a E10, trasa E8 se našeho území dotýká u Znojma a jedna její varianta je vedena i po našem území. Rovněž slovenská Cesta hrdinů SNP prochází přes naše území v oblasti Bílých Karpat.

Dálkové pěší trasy v České republice – historie a současnost Nejstarší dálkovou trasou vedoucí přes naše území byla tzv. Modrá hřebenovka (Kammweg), která vznikla v roce 1902 jako projekt německých turistických spolků Čech a v době své největší slávy se na našem území táhla z Krušných hor až po Jeseníky. Hřebenovka postupně dosáhla délky 1 200 km a byla tak ve své době nejdelší turistickou trasou v Evropě, válka sice zapříčinila její zánik, avšak v poslední době dochází k jejímu obnovení. První dálková cesta vytvořená Klubem českých turistů vznikla roku 1912 na trase Praha–Brdy–Šumava. Po druhé světové válce vznikly dvě dálkové značené trasy, které ale neměly dlouhého trvání. Strážní stezka tvořila podkovu od Znojma přes Šumavu, Krušné hory až po Jeseníky a Stezka svobody vedoucí z Dyleně přes Prahu až na Slovensko, kde navazovala na Cestu hrdinů SNP. V současnosti v České republice existují spíše regionální dálkové pěší trasy, z těch známějších jsou to například Zlatá stezka Českého ráje, Cesta bratří Čapků, Jiráskova cesta, Máchova cesta, Zlatá stezka Zemí hradů, Klostermannova cesta a přeshraniční trasy Zlatá stezka,

Poutní cesty Nezastupitelné místo mezi dálkovými stezkami patří bezesporu duchovním poutním cestám. Na našem území také najdeme několik tras ze systému Svatojakubských poutních cest, směřujících do Santiaga de Compostela. V současnosti existují na našem území celkem tři hlavní varianty svatojakubských tras, které v maximální míře využívají stávajícího značení KČT, doplněného o tradiční obrázek svatojakubské mušle. Uvnitř České republiky dále existují Cyrilometodějské stezky, které směřují čtyřmi různými trasami na Velehrad, do duchovního srdce Moravy. Stezky vedou například z Pusteven, Vranova, Svatého Hostýna nebo Svatého Kopečku u Olomouce. Dále zmiňme poutní cestu z Prahy do Staré Boleslavi a v roce 2019 byla otevřena zatím nejnovější poutní cesta Blaník–Říp, dlouhá 190 km.

stezka stredozemim_001-184.qxp_Sestava 1 24.02.22 9:53 Stránka 12

VIA CZECHIA – STEZKA STŘEDOZEMÍM jižnějšímu oppidu Třísov, nebo prastará plavecká stezka, po které se ještě před nějakými sto lety vraceli voraři z Prahy zpět na Šumavu. Nejvyšším bodem stezky je vrchol Kleti, která je svou výškou 1 087 m n. m. jedinou tisícovkou na celé trase od severu k jihu. Z dalších výrazných vrcholů na cestě jsou Klíč v Lužických horách (760 m n. m.), Bezděz (606 m n. m.) a Javorová skála ve Vlašimské pahorkatině (723 m n. m.). Naopak nejnižšího bodu trasa dosahuje na soutoku Labe s Vltavou v Mělníku (156 m n. m.). Stezka středozemím je určena pěším poutníkům a cykloturistům. Jako hlavní a základní trasa je vždy popsána ta pěší, kterou doplňuje cyklistická varianta. Základní pěší varianta Stezky středozemím měří 569 kilometrů a je rozdělena na 27 denních etap s průměrnou délkou 20–25 kilometrů, vždy s možností ubytování pod střechou. Cyklistická varianta měří 547 km a lze ji absolvovat přibližně za 10 dní. Zajímavou alternativou může být vodácké putování po Stezce středozemím. Ve směru od severu k jihu lze splout úsek Lužnice mezi Táborem a Týnem nad Vltavou, v opačném směru Vltavu od Vyššího Brodu do Českých Budějovic a na mořských kajacích eventuálně pokračovat dál po vltavské kaskádě do Prahy a případně až do Mělníka.

Dálková cesta Stezka středozemím, o které pojednává tato publikace, představuje třetí nejdelší turistickou a poutní trasu ze systému dálkových tras Via Czechia. Doplňuje dvě příhraniční trasy Severní stezka a Jižní stezka a vzájemně je propojuje trasou vedoucí přes hlavní město Prahu. Stezka přechází celou Českou republikou od nejsevernějšího po nejjižnější bod, prochází několika malebnými městy a z velké části sleduje tok Vltavy. Pokud tuto stezku zdoláte celou, tak ujdete pěšky nebo našlapete na kole téměř šest set kilometrů. Trasa Stezky středozemím propojuje nejenom nejsevernější a nejjižnější body, ale ve své podstatné části sleduje tok naší nejdelší řeky, Vltavy. Na své pouti tak můžete dobře pozorovat, jak se tato řeka mění, a část trasy vede podél jejích přítoků Lužnice a Sázavy. Mezi Doksy a Mělníkem vede trasa po Máchově cestě, z Mělníka vede několik km souběžně s poutní cestou Blaník–Říp. V oblasti Toulavy z Tábora do Týna nad Vltavou pak vede souběžně s první certifikovanou turistickou trasou v ČR – Stezkou údolím Lužnice, mezi Táborem a Dívčím kamenem vede trasa souběžně s jihočeskou větví svatojakubské cesty. Stezka středozemím rovněž vede po některých přirozených historických trasách – ať už je to keltská obchodní stezka na linii hradišť od Závisti přes Hrazany až k našemu nej-

stezka stredozemim_001-184.qxp_Sestava 1 24.02.22 9:53 Stránka 13

Úseky Stezky středozemím podle logických oblastí od severu k jihu: Úsek/Oblast

Délka pěší

Dní (etap)

Délka kolo

Dní (etap)

Začátek

Konec

1. Šluknovská pahorkatina a Lužické hory

76 km

64 km

Nejsevernější bod ČR

Nový Bor

2. Kokořínsko a Máchův kraj

90 km

88 km

Nový Bor

Mělník

3. Dolní Povltaví

70 km

64 km

Mělník

Praha

4. Střední Povltaví

90 km

75 km

Praha

Sedlčany

5. Toulava

65 km

64 km

Sedlčany

Tábor

6. Údolí Lužnice

46 km

55 km

Tábor

Týn nad Vltavou

7. Českobudějovicko

42 km

40 km

Týn nad Vltavou

České Budějovice

8. Českokrumlovsko

90 km

97 km

České Budějovice

Nejjižnější bod ČR

569 km

547 km

Celkem

Kudy stezka vede

nými cíli putování. Uvádíme taková, kterými buďto stezka přímo prochází, nebo která leží v bezprostřední blízkosti a lze je s mírnou úpravou trasy navštívit. Od severu k jihu se jedná o tato místa (tučně jsou místa ležící přímo na trase nebo max. 500 m od ní):

Naplánování, zmapování a vlastní absolvování stezky představovalo značné úsilí, jehož cílem bylo pečlivé vytipování nejzajímavějších tras a navštívených míst s ohledem na přírodní krásy, místní zajímavosti nebo kulturní a duchovní odkaz. Finální trasa Stezky středozemím vzešla z několika variant a považujeme ji za ideální z hlediska přírodních krás, atraktivity míst, kudy prochází, a také praktických aspektů, jako je například ubytování nebo veřejná doprava. Absolvování celé Stezky středozemím vás postupně provede 8 oblastmi, které jsou většinou definovány jako logické geomorfologické nebo turistické celky. Začátek i konec každého úseku je většinou dobře dostupný veřejnou dopravou, aby bylo snadné v daném uzlovém bodě putování zahájit, ukončit, případně na několik dní přerušit. Stezka prochází čtyřmi chráněnými krajinnými oblastmi (Lužické hory, České středohoří, Kokořínsko – Máchův kraj a Blanský les) a bezpočtem přírodních rezervací a památek. Celou Stezku středozemím lze absolvovat po pěších značených trasách Klubu českých turistů, jen zcela výjimečně je trasa vedena po značených cyklotrasách nebo neznačených cestách. U některých etap lze podle zájmu zvolit alternativní vedení (na mapkách značeno modrou linkou), které nabízí snadnější postup u náročnějších etap, případně odbočky k významným místům. Důraz byl rovněž kladen na spolehlivé nocování v hezkém prostředí, proto každá etapa začíná a končí v místě s možností ubytování v penzionu, hotelu nebo horské chatě. Přibližně polovina etap umožňuje v cílovém místě nocovat pod stanem (tábořiště, kemp). Na mapkách jsou rovněž vyznačeny turistické přístřešky nebo studánky.

• Lobendava – poutní kaple sv. Anny na Anenském vrchu • Rumburk – loretánská kaple P. Marie • Sněžná – farní kostel P. Marie Sněžné • Česká Kamenice – poutní kaple Narození P. Marie • Jablonné v Podještědí – farní a poutní kostel sv. Vavřince a sv. Zdislavy • Modlivý důl – skalní kaple a křížová cesta • Doksy – farní kostel sv. Bartoloměje a P. Marie Montserratské • vrch Říp – filiální kostel sv. Jiří • Levý Hradec – filiální kostel sv. Klimenta • Pražský hrad – katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha • Praha, Hradčany – filiální kostel Narození Páně s poutní loretánskou kaplí P. Marie, tzv. Loreta • Praha, Strahov – opatský a farní kostel Nanebevzetí P. Marie, filiální kostel sv. Rocha • Praha, Malá Strana – filiální kostel P. Marie Vítězné, tzv. Pražské Jezulátko • Praha, Karlův most – místo svržení sv. Jana Nepomuckého do Vltavy • Praha, Nové Město – benediktinský klášter Emauzy • Praha, Vyšehrad – kapitulní a farní kostel sv. Petra a Pavla a poutní kaple P. Marie na hradbách • Zbraslav – děkanský kostel sv. Jakuba • Tábor, Klokoty – kostel Nanebevzetí P. Marie

Křesťanská poutní místa Významnými body na Stezce středozemím jsou rovněž křesťanská poutní místa, kterých je celkem 24 a která se pro někoho mohou stát samostat-

stezka stredozemim_001-184.qxp_Sestava 1 24.02.22 9:53 Stránka 14

• Bechyně – konventní kostel Nanebevzetí P. Marie • České Budějovice – kostel Obětování P. Marie s rezidencí redemptoristů • Český Krumlov – kaple P. Marie Bolestné a sv. Kříže • Studenec u Rožmberka nad Vltavou – kaple P. Marie Bolestné a sv. Anny • Vyšší Brod – opatský kostel Nanebevzetí P. Marie • Maria Rast – poutní kaple P. Marie Sněžné, tzv. Odpočívající na kameni

Mapové podklady a podrobné informace Délky a převýšení jednotlivých etap byly odečteny podle online nástroje mapy.cz, do délky a převýšení jsou započítány nejvýznamnější odbočky zobrazené na mapě a popsané v textu. Kompletní podrobné mapové podklady najdete na webové stránce www.viaczechia.cz. Jedná se o online mapy, gpx soubory, přesné vedení pěších a cyklistických variant trasy Stezky středozemím a další informace. Je třeba mít na paměti, že podmínky putování se mohou v průběhu času měnit a tištěné informace tak mohou zastarat. Dochází například k otevírání nových rozhleden, turistických chat, úpravě povrchů cest nebo přeznačování turistických tras. Z tohoto důvodu doporučuji vždy mít u sebe aktuální mapu, ať už v tištěné, nebo online podobě. Poutní místo Modlivý důl

stezka stredozemim_001-184.qxp_Sestava 1 24.02.22 9:53 Stránka 15

JAK STEZKU ABSOLVOVAT Popis Stezky středozemím a jednotlivých etap je veden od severu k jihu, nic ale nebrání vydat se na cestu i v opačném směru. Trasa Stezky středozemím byla naplánována tak, aby ji bylo možné absolvovat rozličnými způsoby a každý si tak mohl najít pro sebe ideální styl putování. Kdo nechce celou cestu absolvovat najednou, může postupně zdolávat jednotlivé úseky podle svých časových možností nebo kondice. Každá denní etapa tak může být samostatným výletem. Stezku středozemím lze projít celou najednou nebo „po kouskách“, pěšky či na kole, spát komfortně „pod střechou“ nebo stanovat na krásných místech. Můžete si tedy vybrat, co je vám nejbližší, a kombinovat jednotlivé aktivity podle reliéfu krajiny či ročního období. Základní varianta Stezky středozemím je určena pro chůzi, jde totiž o nejpřirozenější způsob pohybu, který je rovněž nejohleduplnější k přírodnímu prostředí. Pěšímu putování je také přizpůsobena délka etap, která se pohybuje v průměru kolem 20–25 kilometrů, podstatnější je ale časová náročnost, která většinou představuje 6–8 hodin. Délky etap byly v rámci možností přizpůsobeny náročnosti terénu a také počtu zajímavostí po cestě tak, aby každá část byla zvládnutelná jako plnohodnotný celodenní výlet včetně zastávek na oběd či prohlídky památek a pozoruhodných míst.

vozem. Zejména kvůli ohleduplnosti k chodcům a respektu k přírodě se cyklistická trasa vyhýbá úzkým pěšinám určeným spíše pro pěší turisty. V této souvislosti považuji za vhodné uvést některá základní pravidla a omezení pro pohyb cyklistů v přírodě: V lesích je možno jezdit po lesních cestách a vyznačených trasách. V národních parcích je možné na kole jezdit pouze po silnicích, cestách uvnitř obcí a vyznačených cyklotrasách; stejná omezení se týkají i národních přírodních rezervací (NPR). V ostatních chráněných územích (chráněné krajinné oblasti, přírodní

Cyklistická varianta U každé kapitoly je uvedena její cyklistická varianta, jejíž trasa je přizpůsobena pro pohyb na horském, případně trekovém kole. V rámci možností se cyklistická trasa shoduje s pěší nebo se od ní jen mírně odchyluje. Jednotlivé úseky cyklistické trasy nejsou striktně rozděleny na etapy, každý si tak jejich délku může přizpůsobit podle své zdatnosti. Cyklistickou variantu najdete v popisu každého úseku Stezky středozemím, včetně mapy, upozornění na odlišné úseky oproti základní trase, doporučených alternativních tras a dalších informací. Celková délka cyklistické varianty Stezky Středozemím měří 535 kilometrů. Pro putování po Stezce středozemím je nejvhodnější horské kolo, ale většinou je možné použít i trekové kolo s tenčími plášti nebo tzv. „gravel bike“. Trasa pro kola využívá značených cyklotras nebo širokých cest vhodných pro jízdu na kole (kvalitní lesní a polní cesty, svážnice, lesní silničky apod.) a v rámci možností vede mimo silnice s automobilovým pro-

stezka stredozemim_001-184.qxp_Sestava 1 24.02.22 9:53 Stránka 16

rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky) není pohyb cyklistů ze zákona omezen, nicméně režim cyklistiky může být lokálně upraven místními předpisy (například na tabulkách v terénu).

Nocování Jak již bylo uvedeno, každá etapa začíná a končí v místě, které nabízí minimálně jedno, ale i více ubytovacích zařízení typu horská chata, penzion nebo hotel. Celou trasu Stezky středozemím tak lze absolvovat „nalehko“ s komfortním ubytováním pod střechou. Při plánování trasy byla věnována velká péče právě správnému výběru těchto „uzlových míst“ tak, aby kromě spolehlivosti, solidního komfortu ubytování, možnosti stravování a další turistické infrastruktury nabízela něco navíc. Místa pro nocování jsem pečlivě vybíral a většinu z nich osobně vyzkoušel a uvádím je u každé kapitoly i v závěrečném souhrnu jako doporučená. Všechna zmíněná ubytovací zařízení jsou přívětivá k poutníkům, umožňují ubytování na jednu noc a v naprosté většině i stravování. Jedná se vesměs o penziony v hezké přírodě, horské chaty nebo místa s „geniem loci“. V některých lokalitách s velkým výběrem ubytovacích kapacit doporučené ubytování není uvedeno. Je ale třeba mít na paměti, že věci se mění, dobří chataři odcházejí, a tak se z dobrého místa může stát špatné (nebo naopak). Část cílových míst disponuje možností stanování, jde převážně o kempy a tábořiště ve vzdálenosti cca do 4 km od trasy nebo cílového místa, někde je umožněno postavit stan v blízkosti ubytovacího zařízení. Možnosti táboření jsou uvedeny v textu i souhrnné tabulce a vyznačeny na mapce každé etapy.

Vícedenní putování „na těžko“

nejedná se o táboření, ale o nocování. Výjimkou je národní park České Švýcarsko, kde je zakázáno i nocování. Rovněž nelze nocovat v přísných rezervacích a uzavřených oblastech (například kvůli rušení ohrožených zvířat), v uzavřených honitbách apod. Nezávislí poutníci mohou pro vyhledání vhodných přístřešků využít například webu www.boudy.info nebo www.mapotic.com. Přehled studánek je možné nalézt například na webu www.estudanky.eu.

Vybavení na vícedenní pěší putování

Bivakování

Dnes již není nutné vláčet při putování na zádech těžký batoh. Moderní vybavení pro pobyt v přírodě je lehké, takže věci pro vícedenní putování s přespáním v přírodě klidně mohou vážit kolem 8–10 kg, někteří jedinci jsou dokonce schopni „stlačit“ váhu i níž. Optimálně by naplněný batoh neměl být těžší než 10 % vaší tělesné hmotnosti. Níže uvádím vlastní zkušenosti s vybavením na vícedenní pěší putování s nocováním v přírodě v českých „nezimních“ podmínkách. Spacák je jednou z nejdůležitějších věcí na vícedenní túry, bez kvalitního spánku si tělo neodpočine a po několika bezesných nocích přijde krize. Podstatné je zajistit tepelný komfort, osobně pro vícedenní putování po Česku používám lehký spacák z dutých vláken s komfortní teplotou 0 °C, který před navlhnutím chráním vodotěsným obalem. Oblečení – nejlepší spodní prádlo je z merino vlny, která hřeje i mokrá a ani po několika dnech nošení bez praní nezapáchá, takže není nutné mít náhradní. Jako svrchní oděv se osvědčují tzv. softshellové bundy, které nabízejí univerzální využití do většiny podmínek. Zejména pro horské přechody má nezastupitelnou roli nepromokavá větrovka a kalhoty, v chladnějším ročním období i čepice a rukavice. Pokud cesty pokrývá sníh nebo jsou blátivé, využijete i návleky na boty. Ideální obuví na podmínky Stezky středozemím jsou lehké trekingové boty s kvalitní podrážkou a pokud možno nepromokavou úpravou. Klasické těžké pohorky na této trase spíše nevyužijete. Vaření a jídlo – osobně na letních výpravách po Česku příliš nevyvařuji, civilizace je většinou vždy dostupná, v horách bývají otevřené kiosky, pít se dá z pramenů. Jiná situace ovšem nastává v zimním období, kdy tělo potřebuje více energie a kiosky bývají zavřené. Při táboření se mi osvědčil lehký plynový vařič, na kterém si připravím čaj, kafe nebo polévku, praktické jsou nejrůznější outdoorové „hotovky“. Někteří výrobci

Zajímavým způsobem putování je vyrazit „natěžko“ a přespávat v přírodě jen ve spacáku. Takový poutník nemusí vše dopředu rezervovat a užívá si svobody „jít, kam ho nohy zavedou“. Tento dobrodružnější způsob umožní nocovat na krásných místech, kde můžete nerušeně vnímat přírodu. Při dodržení několika zásad lze legálně přespat víceméně kdekoli ve volné přírodě, ze zákona není nocování zakázáno ani v CHKO nebo většině našich národních parků. Pokud na místě setrváte za účelem jednorázového přenocování, nebudete stavět stan, rozdělávat oheň (tj. ani zapalovat plynový vařič), zanechávat odpad a jinak narušovat přírodu,

Bivakovací přístřešek na trase

stezka stredozemim_001-184.qxp_Sestava 1 24.02.22 9:53 Stránka 17

– některé penziony a horské chaty umožňují stanování – ty, o kterých víme, jsme zařadili do itineráře, přidat se mohou další – obce mohou pomoci s postavěním přístřešku – nabídka slev pro poutníky (ubytování, strava, vstupy) může přijít od obcí, ubytovatelů nebo restaurací či kiosků – servis a opravy bicyklů nebo koloběžek, samoobslužné servisní boxy – převoz zavazadel – dobití telefonu či jiného zařízení, krmivo pro psa

vyvinuli jídla, která dokonce ohřejete chemicky bez nutnosti mít vařič, což se může hodit při bivakování. Voda má obyčejně větší důležitost než jídlo. Vybavte se lehkou plastovou lahví, kterou budete průběžně doplňovat z bezpečných zdrojů, v chladném období je příjemné mít s sebou termosku. Vodu z nejistých zdrojů lze filtrovat nebo dezinfikovat tabletami, studánky a prameny jsou vyznačeny v mapách u jednotlivých etap. Mapa – pro plánování používám podklady na serveru mapy.cz, které lze rovněž stáhnout offline do mobilu. Pro vlastní putování používám aktuální tištěné mapy, případně si vytisknu příslušné screenshoty.

Zajištěné putování po Stezce středozemím

Vybavení pro cyklistické putování

Pokud chcete cestovat nalehko, bez starostí a plně si užívat putování po stezkách Via Czechia, můžete využít profesionální podpory během přípravy i v průběhu putování. Kontaktujte nás na info@viaczechia.cz. Dle zájmu lze zajistit tyto služby: – rezervace ubytování a dalších služeb – transport bagáže mezi hotely – vytipování vhodných úseků stezky – sestavení cestovního plánu na míru – průvodce

Vícedenní putování na kole s sebou nese podobné dilema jako pěší putování – tedy jak moc zatížit bicykl, co chci a dokážu uvézt a co nezbytně nepotřebuji. Klasické cyklistické brašny na zadním nosiči začíná vytlačovat moderní „bikepackingový“ způsob cestování. Výhodou bikepackingu je univerzálnost a možnost naložit kolo podle množství výbavy. Odpadá tak nutnost vozit těžké ocelové nosiče, namísto toho se na kolo upínají menší lehké a vodotěsné brašničky. Osobně mám vyzkoušeno vícedenní cestování se spaním pod střechou pouze s podsedlovou brašnou, malou brašnou do rámu a batůžkem na fototechniku. Pokud počítáte s přespáváním v přírodě, budete vybavení potřebovat více, a je tedy vhodné přidat brašny na řídítka a představec. Těžké věci se umisťují do rámových brašen, objemné do podsedlové brašny a lehké vybavení na řídítka. Důležité je také zajistit vodotěsnost brašen.

Webová stránka Via Czechia a další zdroje informací Na webu www.viaczechia.cz najdete více informací ke všem stezkám Via Czechia: – online mapy a gpx soubory – rady a tipy na cestu – itineráře tras – seznam přátelských míst – tabulkové statistiky tras (poutní místa, tisícovky, doporučená ubytování apod.) Další informace naleznete na facebookové stránce www.facebook.com/viaczechia Zapojit se můžete do diskusní skupiny www.facebook.com/groups/viaczechia

Přátelské místo Asi každému se při putování někdy stalo, že potřeboval pomoct ve svízelné situaci. Znáte to: dojde vám jídlo nebo voda, promoknete na kost včetně spacáku a oblečení, ztratíte peněženku, rozbije se vám bicykl... V takovém momentě oceníte nezištnou pomoc od neznámých lidí. V anglosaských zemích se uchytil termín „trail angel“, česky bychom řekli, že jde o jakési dobré duše, které vám pomůžou na cestě. Nemusí ale nutně jít jenom o pomoc v nouzi, ale i o jakousi prevenci nebo nabídku služeb, kterých lze využít na delší pouti. Taková dobrá duše nebo anděl to udělá z radosti a zadarmo, ale jistě lze ocenit i služby za symbolický poplatek, které jsou často „k nezaplacení“. Proto přicházíme s iniciativou Přátelské místo, která by měla podpořit putující na stezkách Via Czechia. Zapojit se mohou jednotlivci, obce, informační centra, turistické kiosky, kempy, penziony nebo horské chaty. Pošlete nám informace, co nabízíte, a my vás zařadíme do databáze, zviditelníme vaše místo na webu a umístíme jej také do itineráře. Seznam přátelských míst najdete na webu www.viaczechia.cz.

Co konkrétně je možné nabídnout? – pitná voda – často stačí složit pár pet lahví za plot u cesty, kudy trasa vede, případně instalovat kanystr s kohoutkem (třeba i s kasičkou na drobné) – nákup, dovoz nebo úschova potravin – samoobslužná občerstvovací stanice – máte-li pozemek u trasy, louku nebo velkou zahradu, můžete nabídnout bezpečné místo pro bivak, přespání v zahradní chatce nebo pod přístřeškem

Samoobslužné občerstvení

stezka stredozemim_001-184.qxp_Sestava 1 24.02.22 9:56 Stránka 20

ŠLUKNOVSKÁ PAHORKATINA A LUŽICKÉ HORY ské pískovce, CHKO Lužické hory a zcela minimálně v blízkosti Vlčí Hory i národní park České Švýcarsko. Na území Šluknovského výběžku dochází k mísení české, saské a lužické kultury. Oblast měla na konci 18. století spolu s Prahou a Ostravskem největší hustotu osídlení na území Českého království. Složení obyvatelstva ovšem významně ovlivnil poválečný odsun německého obyvatelstva a spousta živých míst tak zpustla, zanikla a upadla v zapomnění. Obyvatele Šluknovského výběžku živilo především zemědělství a chov dobytka, významná byla zejména textilní výroba. Zde také vznikly některé ikonické výrobky jako kapesní nůž „rybička“, nejdelší sériově vyráběná motorka na světě Čechie nebo slavné jégrovky. Centrem turistiky Šluknovského výběžku je Krásná Lípa, jedna ze vstupních bran do Českého Švýcarska, kde lze navštívit Dům Českého Švýcarska. Zde byl založen první turistický klub v oblasti a tady také začíná historicky nejstarší naučná stezka, v roce 1941 otevřená Köglerova naučná stezka, která byla obnovena v roce 2006. Množství značených turistických tras nabízí mnoho variant pro pěší turistiku i cykloturistiku v celém Šluknovském výběžku. Mezi nejnavštěvovanější místa patří mimo jiné rozhledny Vlčí hora, Tanečnice a Dymník.

Šluknovská pahorkatina a Lužické hory jsou dva k sobě přiléhající geografické celky ležící v nejsevernějším regionu České republiky. Obě oblasti shodně patří do Krkonošské geomorfologické oblasti neboli Západních Sudet a oběma prochází ve čtyřech etapách první úsek Stezky Středozemím.

ŠLUKNOVSKÁ PAHORKATINA Šluknovská pahorkatina je jedním z méně známých pohoří či geomorfologických celků České republiky. Na našem území téměř zcela vyplňuje Šluknovský výběžek, zasahuje však částečně i do sousedícího Saska, kde nese název Zittauer Gebirge neboli Žitavské hory. Na jihu sousedí oblast s Lužickými horami a na jihovýchodě s oblastí Labské pískovce. V katastru obce Lobendava leží nejsevernější bod ČR a najdeme tu další podobné rekordy: nejsevernější rozhlednu (Tanečnice) nebo nejsevernější kostel (Lobendava). Šluknovský výběžek je rovněž nejbližším místem Česka od mořského pobřeží. Blízkost moře zde ovlivňuje počasí, které tu obvykle panuje vlhčí než na většině území ČR. Mírně zvlněná krajina s nejvyšší horou Hrazený (608 m n. m.) patří k nejizolovanějším a přes svou malebnost k nejméně známým a navštěvovaným turistickým oblastem v Česku. Rozléhají se tu jak liduprázdné příhraniční hvozdy a horské pastviny, tak i několik půvabných měst a městeček, jako je například Rumburk, Šluknov nebo Krásná Lípa. Z chráněných území zasahuje do Šluknovské pahorkatiny CHKO Lab-

LUŽICKÉ HORY Lužické hory navazují na západě na České Švýcarsko, na východě na Jizerské hory a Ještědský hřbet a na jihu přecházejí v České středohoří.

Kostel v Lobendavě

stezka stredozemim_001-184.qxp_Sestava 1 24.02.22 9:56 Stránka 21

Takto obklopeny známějšími oblastmi, patří Lužické hory tak trochu k zapomenutým koutům naší přírody. Typické kuželovité vrchy dávno vyhaslých sopek s balvanitými suťovými poli vytvářejí spolu se zachovanou lidovou architekturou unikátní krajinný ráz, který bychom jinde u nás těžko hledali. Lužické hory tvoří pestrou mozaiku živé i neživé přírody a leží ve stejnojmenné chráněné krajinné oblasti, která byla vyhlášena roku 1976. Nejvyšším vrcholem je 793 metrů vysoká hora Luž nacházející se na česko-německé hranici. Mezi geologickými formacemi vynikají pro kraj typické čedičové kupy se sloupcovitou odlučností, největší proslulosti z těchto útvarů dosáhla Panská skála u Kamenického Šenova, méně známý, i když neméně působivý je například bývalý lom Zlatý vrch. Kvalitní síť turistických cest a dostatek ubytovacích kapacit ve vrcholové části hor nabízejí více variant pro přechod pohoří. Mezi lákavé turistické cíle patří vyhlídkové vrcholy a rozhledny, z mnoha míst na západní straně Lužických hor jmenujme vrch Studenec se zrekonstruovanou rozhlednou, skalní vyhlídku Jehla, Zámecký vrch se zříceninou hradu Kamenice nebo výraznou horu Klíč, jeden z nejkrásnějších vrcholů Lužických hor. Poutník si v Lužických horách určitě také všimne mnoha středověkých hradů a opevnění, stejně tak i betonových bunkrů, tvořících pohraniční opevnění budované v letech 1935–1938 na obranu proti nacistickému Německu.

Čedičové skalní útvary jsou pro Lužické hory typické.

a fungující infrastrukturou. Hustá síť turistických tras nabízí četné alternativní možnosti, jak si cestu případně prodloužit nebo i zkrátit. Zájemci mohou také po cestě okusit výrobky místních minipivovarů nebo navštívit některé ze sklářských muzeí.

STEZKA STŘEDOZEMÍM První dvě etapy Stezky středozemím vedou od nejsevernějšího bodu Šluknovskou pahorkatinou, za Krásnou Lípou pak vstupuje stezka na další dvě etapy na území Lužických hor. Mezi Českou Kamenicí a Novým Borem se trasa dotýká i území Českého středohoří; zasahuje však do něj jen minimálně, tudíž se tomuto zeměpisnému celku podrobněji nevěnujeme. Celkově vede v tomto úseku Stezka středozemím ve čtyřech etapách v celkové délce 76 km. Průchod Šluknovským výběžkem a Lužickými horami nabídne poutníkovi jak cestu malebnou krajinou s množstvím dalekých výhledů, tak i návštěvu mnoha pitoreskních městeček se zachovalou architekturou

CYKLISTICKÁ VARIANTA Cyklistická varianta Stezky středozemím vede přes Šluknovský výběžek a Lužické hory přibližně po stejné trase jako ta pěší. Prochází všemi městy i většinou zajímavých míst. Vyhýbá se ovšem pro kola nesjízdným úsekům a některým rozhledovým vrcholům, které objíždí po cyklotrasách nebo vedlejších silnicích. Na kole nedojedete k nejsevernějšímu bodu ČR, hned první kilometr Stezky středozemím až k rozcestí Severní je tedy třeba jít pěšky. Rovněž hraniční modře značená cesta je nesjízdná nebo jen s velkými obtížemi. Celý úsek měří 64 km a dá se ujet za jeden den.

Pohled z Jedlové ke Šluknovskému výběžku

stezka stredozemim_001-184.qxp_Sestava 1 24.02.22 9:56 Stránka 22

1. etapa – Šluknovská pahorkatina a Lužické hory KRAJEM

ČESKÉHO

NORDKAPU HLAVNÍ ZAJÍMAVOSTI: • nejsevernější bod České republiky • Třípanský kámen • Sluneční kameny a Sluneční stezka • kaplička Nanebevzetí Panny Marie • vyhlídka Židovský vrch • město Šluknov

konců i název vlakové zastávky „Horní Poustevna“ jako by podtrhoval fakt, že tady se s ruchem civilizace moc nesetkáte. Obci dominuje mohutný barokní kostel Navštívení Panny Marie, jehož velikost vypovídá o mnohem početnějším osídlení Lobendavy před odsunem Němců. Dnes už se nechce ani věřit, že tu na konci 19. století žily téměř čtyři tisíce obyvatel. Kostel v Lobendavě drží primát našeho nejsevernějšího kostela, dříve však jím byl kostel ve Fukově, který byl v roce 1960 zbourán. Kousek od kostela je možné se občerstvit „U Hraničáře“, zdejší stylová hospoda ovšem není tou nejsevernější, ještě severněji se nachází několik re-

Úvodní etapa Stezky středozemím patří svou délkou spíše mezi ty kratší, dává tak dostatek času pro přesun na místo startu a případnou přípravu na delší putování. Pokud se rozhodnete absolvovat tuto stezku celou, je nyní před vámi téměř šest set kilometrů cesty k nejjižnějšímu bodu České republiky u Vyššího Brodu. Ve své úvodní příhraniční části etapa prochází zvlněnou a málo obydlenou krajinou Šluknovské pahorkatiny, kde se střídají lesnaté vrcholy a pastviny.

NEJSEVERNĚJŠÍ OBEC ČESKA Kdo se rozhodne vyrazit na Stezku středozemím, musí v první etapě rozlousknout logistický oříšek, jak se dostat na místo startu. Nejsevernější bod Česka totiž leží uprostřed přírody, daleko od civilizace. Nejbližší železniční zastávka Horní Poustevna se nachází osm kilometrů daleko a nejbližší autobusová zastávka a možnost ubytování pak v o něco bližší Lobendavě. Obcí Lobendava, ač přímo na Stezce středozemím neleží, tak skoro jistě povedou kroky každého, kdo se na dlouhé putování vydá. Nejsevernější obec České republiky leží v údolí Lučního potoka obklopena mnoha pastvinami, lesy a loukami. Na samém konci Šluknovského výběžku na každého dýchne duch izolovaného pohraničí. Konec-

Pohled z Anenského vrchu k Lobendavě

Délka etapy: 15 km (4–5 hod.) Převýšení: ↑380 m, ↓ 470 m Start: Nejsevernější bod ČR Cíl: Šluknov Doporučené ubytování v cíli: Kemp Šluknov - chatky, glamping stany

stezka stredozemim_001-184.qxp_Sestava 1 24.02.22 9:56 Stránka 23

staurací v obci Rožany. Kdo má času nazbyt, může z Lobendavy vystoupat na Anenský vrch s poutní kaplí sv. Anny, vyhlídkou a křížovou cestou.

SEVERNÍ PÓL ČESKA Nejsnadnější přístup k nejsevernějšímu bodu ČR vede z Lobendavy po zelené turistické značce přes osadu Severní k hraničnímu přechodu Lobendava-Severní / Steinigtwolmsdorf. Odtud je to už jen asi kilometr po žluté značce na začátek Stezky středozemím. Tak jako Norové mají svůj proslulý Nordkap, můžeme i my v Česku obdivovat nejsevernější pól země, pro nějž zlidověl stejný název označující známý severní výběžek Evropy. Nejsevernější bod ČR je rovněž nejsevernějším bodem bývalého Československa a Rakousko-Uherska a také nejsevernějším bodem historické země Čechy. Pravda, moře z českého Nordkapu sice neuvidíte, ale vzdušná vzdálenost k tomu Baltskému činí jen 290 km, což je nejkratší vzdálenost Česka od moře. Opačným směrem na jih bychom naměřili 278 kilometrů k našemu nejjižnějšímu bodu u obce Studánky – protilehlému bodu Stezky středozemím. Místo pod Bukovou horou uprostřed pohraničních hvozdů jinak kromě zeměpisného rekordu nenabízí mnoho výjimečného, však také

Lobendava je nejsevernější obec v Česku.

Monumentální kámen označuje nejsevernější bod České republiky.

stezka stredozemim_001-184.qxp_Sestava 1 24.02.22 9:57 Stránka 24

ještě donedávna byste zde marně hledali turistickou značku. Nejprve sem skromnou cedulku umístili turisté z Nového Boru a až v roce 2013 bylo místo osazeno mohutným kamenem a informačními tabulemi.

V KRAJI SLUNEČNÍCH KAMENŮ První metry Stezky středozemím vedou podél malebného Severního potoka, jehož průzračná voda kličkuje mezi stromy v mnoha zákrutech a po několik set metrů vytváří státní hranici. V minulosti se jmenoval Zalwasser a byl dokonce zlatonosný. Dnes už v jeho korytě asi nic nenarýžujete, ale místy na dně leží drobné šupinky pyritu, které se na slunci nádherně třpytí. Pohraniční pěšinka mine již zmiňovaný přechod Lobendava-Severní / Steinigtwolmsdorf a pokračuje dále po modré turistické značce podél hraničních mezníků po tzv. Mravenčí stezce úbočím vrchu Huttberg. Stezka prochází zapomenutým pohraničním krajem, kde je možné si užívat samotu a klid a kde jedinou známkou civilizace jsou občasné jednoduché přístřešky. Teprve po několika kilometrech se objeví další zajímavost, kterou je Třípanský kámen neboli Dreiherrenstein. Zdobený pískovcový kámen byl osazen v roce 1750 na styku tří panství a nese znaky vlastníků Lipové – hrabat ze Salm-Reifferscheidu, vlastníků Sohlandu – pánů ze Saly a znak budyšínské kapituly sv. Petra. Kámen zároveň označuje významné trojmezí historických zemí Čech, Saska a Horní Lužice. Lesní cesta vystoupá na Liščí vrch, odkud se nakrátko otevřou pěkné výhledy na krajinu Šluknovské pahorkatiny, a pak se opět zanoří do hlubokých lesů. Okolní lesy na české i německé straně ukrývají bezpočet kamenů, skal a menhirů, které pravděpodobně měly funkci slunečních kalendářů. Na německé straně v posledních letech vznikl projekt sluneční stezky, která tyto kameny popisuje a propojuje. Na tyto historické kameny navazuje moderní menhir s vyvrtanými otvory, který stojí na křižovatce lesních cest pod vrchem Špičák.

Kaple Nanebevzetí Panny Marie u Nového Hraběcí

Na hraniční stezce u Liščího vrchu

Zámek Šluknov

stezka stredozemim_001-184.qxp_Sestava 1 24.02.22 9:57 Stránka 25

NEJSEVERNĚJŠÍ MĚSTO ČESKA Stezka nakonec opustí lesy, obejde osadu Nové Hraběcí a zamíří do cíle první etapy ve Šluknově. Dříve než přijdete do našeho nejsevernějšího města, projdete kolem opravené kapličky Nanebevzetí Panny Marie a sousedícího památníku obětí první světové války. Na okraji Šluknova odbočuje krátká značená zacházka k vyhlídce Židovský vrch. Z citlivě a moderně pojaté vyhlídkové plošiny se otevírá pěkný výhled na Šluknov a jeho bezprostřední okolí. Nejsevernější město České republiky leží na rozhraní Českého Švýcarska a Lužických hor v centrální části Šluknovského výběžku. Pro většinu návštěvníků představuje největší zajímavost renesanční šluknovský zámek, obklopený anglickým parkem. Prohlídka zámku je možná a zabere vám přibližně tři čtvrtě hodiny. Rovněž zde sídlí informační Vyhlídka z Židovského vrchu nabízí pohled na Šluknov. muzeum. Místo každoročně ožívá v červnu během Zámeckých slavností s bohatým programem, trhy a koncerty. PODSTÁVKOVÝ DŮM Historické centrum Šluknova je od roku 1992 městskou památkovou Ve Šluknově a jeho okolí se nachází několik dobře zachovaných podstávzónou. Dominuje mu obdélníkové náměstí s empírovou kašnou, slou- kových domů. S touto typickou architekturou z 18. a 19. století se lze pem Nejsvětější Trojice a mnoha honosnými domy, například secesním setkat na mnoha místech severního trojmezí Česka, Německa a Polska Domem kultury. Pod náměstím naleznete ranně barokní kostel sv. Vác- a rovněž na trase Stezky středozemím od Šluknova až po Máchův kraj. lava, mimo jiné s mistrovskými varhany. V principu jde při stavbě těchto domů o obložení přízemní roubené stavby konstrukcí, která roubenku zpevňuje a nese hrázděné patro nebo střešní konstrukci. Jedná se o jedinečný architektonický styl, pro který jsou typické sloupky spojené větrováním nebo dřevěným obloukem. Z DENÍKU – NEJHEZČÍ PŘÍCHOD Nádherně zrekonstruovaný podstávkový dům je možné si prohlédnout NA STEZKU v Lipové, nachází se v něm informační centrum. Z první etapy Stezky středozemím mě paradoxně nejvíce oslovily kilometry, které k ní vlastně nepatří. K nejsevernějšímu bodu jsem se totiž musel nějak dostat, a protože jsem nejprve chtěl vystoupat na Anenský vrch, zvolil jsem nástup od vlakové zastávky Lipová. Z Anenského vrchu mám již Lobendavu jako na dlani, a když do této obce sestoupím, obklopí mě genius loci zapomenutého pohraničí. Po obhlédnutí kostela mě zláká vidina teplého jídla a pravděpodobně poslední možnosti se během první etapy v klidu najíst a napít. Útulný šenk hospody U Hraničáře (pro místní ovšem zvané „u báby“) mě přinutí dát si tu časný oběd. Sympatická hostinská mě obslouží porcí vrchovatou za cenu lidovou a já rychle pochopím, proč je toto místo u domorodců i poutníků v takové oblibě. Skoro se mi nechce dál, ale musím, přede mnou je ještě dobrých dvacet kilometrů. Silnička o pár kilometrů dál prochází kolem mnoha stavení osady Severní. Vidím hezky opravené chalupy i bohem zapomenutá a polorozpadlá stavení svědčící o minulé době, kdy tu bylo mnohem živěji než dnes. Tu dobu, kdy na místě dnešních pastvin stávaly domy, školy a obchody, ale odvál čas. Podstávkový dům z Lipové

stezka stredozemim_001-184.qxp_Sestava 1 24.02.22 9:57 Stránka 26

2. etapa – Šluknovská pahorkatina a Lužické hory ŠLUKNOVSKEM

OD MĚSTA K MĚSTU HLAVNÍ ZAJÍMAVOSTI: • Malé varhany • arboretum Kunratice • vyhlídka Volský kámen • rozhledna na Vlčí hoře • studánka Veronika • město Krásná Lípa

Skalní útvar Malé varhany ve Šluknově

Druhá etapa Šluknovským výběžkem spojuje dvě malebná města. Jestliže Šluknov vás možná příjemně překvapí, pak Krásná Lípa se v posledních letech opět stala skvostem Šluknovska i Českého Švýcarska. Víceméně celá trasa vede po červené turistické značce, která vás provede doslova přes hory a doly tohoto kraje. Nejprve vystoupáte na Hrazený, nejvyšší vrchol Šluknovské pahorkatiny, a v druhé polovině dne můžete obdivovat nádherné výhledy z rozhledny na Vlčí hoře.

choz přímo pod kaplí nazývaný Malé varhany, jelikož šestiboké čedičové sloupce připomínají varhanní píšťaly. V oblasti Lužických hor takové útvary najdeme na vícero místech, Stezka středozemím vede kolem dvou podobných – Zlatého vrchu pod horou Studenec a Panské skály u Kamenického Šenova. Červená turistická značka klesá za Šluknovem do Karlova údolí, kde stojí ruiny lázeňské budovy. Toto místo zažilo svou největší slávu přibližně před sto lety, kdy bylo vyhledávaným turistickým cílem a zdejší vzdušné a sluneční lázně navštěvovali lidé z celého světa. Objekt před několika lety začal opravovat soukromý majitel, a tak si přejme, aby Karlovo údolí znovu ožilo. Stezka nyní začíná plynule stoupat k nejvyššímu vrcholu Šluknovské pahorkatiny, kterým je 610 metrů vysoký Hrazený. Přibližně v půli cesty

NEJSEVERNĚJŠÍ ARBORETUM V ČESKU Z náměstí ve Šluknově stoupá cesta na okraj města, kde na Křížovém vrchu (místními nazývaný Krojzberg) stojí nejstarší kaple na Šluknovsku, kaple Kalvárie s křížovou cestou. Geologickou zajímavostí je skalní vý-

Délka etapy: 18 km (5–6 hod.) Převýšení: ↑580 m, ↓510 m Start: Šluknov Cíl: Krásná Lípa Doporučené ubytování v cíli: Dům Českého Švýcarska, Krásná Lípa

stezka stredozemim_001-184.qxp_Sestava 1 24.02.22 9:57 Stránka 27

Naše nejsevernější arboretum se nachází u Kunratic.

mladší František mohl ve Šluknově díky zkušenostem v textilní výrobě po válce zůstat, Eduard byl odsunut. Tajně se však vracel a od roku 1953, kdy se uzavřela hranice, pobýval v úkrytu ve Šluknově trvale. Prozrazen byl až v roce 1962 při požáru domu a poté zde již žil veřejně. Oba bratři

se na úpatí Hrazeného nachází arboretum Kunratice – nejseverněji položené arboretum u nás. Rozlehlý pozemek s mnoha vzácnými dřevinami slouží jako výukové prostředí lesnické školy a vstup je třeba dopředu objednat.

TRAGICKÝ PŘÍBĚH BRATŘÍ BIENERTŮ Od Lesní chaty začíná stezka strmě stoupat čedičovým masivem vrcholu Hrazený k vyhlídce Volský kámen. Značená cesta se samotnému vrcholu, a tedy nejvyššímu bodu Šluknovska, vyhýbá. Celou horu pokrývají nádherné bučiny a relativně plochý vrchol nenabízí žádný výhled, jeho vynecháním tedy o nic zásadního nepřijdete. Rozhled naopak nabízí skalní vyhlídka Volský kámen s úzkým průzorem mezi stromy směřujícím k východu. Za dobré viditelnosti odtud uvidíte například jizerskohorský Ořešník nebo krkonošské vrcholy Kotel a Vysoké kolo. Poblíž skalky byl postaven kříž na památku sudetských Němců, bratrů Bienertových ze Šluknova, kteří byli milovníky zdejšího kraje a průkopníky turistiky na Šluknovsku. Bohatý, avšak tragický životní příběh sourozenců vypovídá mnohé o problematice soužití Čechů a Němců v českém pohraničí. Zatímco

Louky u bývalého hostince Birkenbauden

stezka stredozemim_001-184.qxp_Sestava 1 24.02.22 9:57 Stránka 28

byli nadšení pro turistiku, organizovali výlety pro veřejnost a věnovali se hlavně mládeži. Jejich dům se stal jakousi turistickou základnou a místem setkávání. V roce 1990 byli oba sourozenci ve svém domě v požehnaném věku pro peníze zavražděni.

PO NAŠÍ NEJSTARŠÍ NAUČNÉ STEZCE Stezka projde kolem rozcestí Zelený kříž s křížem a sochou menhiru a vyústí na hezkou vyhlídku u bývalého hostince Birkenbaude (v překladu březová bouda). Břízy na loukách nad Brtníky skutečně rostou v hojném počtu, restauraci tu ale již nenajdete. Birkenbaude byla zpočátku jen malou chatrčí, postupně zde však rodina Hütterů vybudovala oblíbenou turistickou restauraci, která bohužel krátce po válce vyhořela. Červená značka mine železniční zastávku Brtníky, následně projde stejnojmennou obcí a vystoupá na Křížový vrch s křížovou cestou. Nejhezčí rozhledový bod už je nedaleko, vrchol Vlčí hory jistě stojí za strmý výstup a odbočku z červeně značené trasy. Pro rozhled ovšem musíte vystoupat na vrchol rozhledny, jejíž provozní doba závisí na ročním období. Kruhový výhled odkrývá pohledy na Lužické hory, České a Saské Švýcarsko, Ještěd i vzdálenější Jizerské hory a Krkonoše. Přes vrchol Vlčí hory prochází Köglerova naučná stezka, nejstarší naučná stezka v Čechách. Vznikla roku 1941 z iniciativy amatérského přírodovědce Rudolfa Köglera a vedla v délce 12 kilometrů od Vápenky u Doubice do obce Vlčí Hora. V roce 2006 byla stezka obnovena a prodloužena na současných 23 kilometrů s 39 zastávkami. Z Vlčí hory až do Krásné Lípy vede trasa Stezky středozemím převážně po této naučné stezce. Při sestupu z Vlčí hory se určitě vyplatí krátká zacházka ke studánce Veronika se zajímavou úpravou z čedičových sloupů. Pak už se opět trasa napojí na červenou značku, která přes Sněžnou směřuje ke Krásné Lípě. Ve Sněžné lze odbočit k nedalekému poutnímu kostelu Panny Marie Sněžné. Rozcestí Zelený kříž

Z DENÍKU – MOJE NEJRYCHLEJŠÍ FOCENÍ Funím do strmého kopce a doufám, že až dorazím na vrchol Vlčí hory, bude mít rozhledna otevřeno. Je pět minut po páté a já tu nacházím jen zamčené masivní dveře, podle cedulky na dveřích dnes měli otevřeno jen do pěti. Taková smůla! Uvědomuji si ale, že jsem těsně pod vrcholem minul muže, který by mohl být strážcem rozhledny. Volám tedy kamsi do lesa do míst, kde tuším, že vede stezka. Po krátkém přemlouvání se postarší pán šouravým krokem vrací a rozhlednu mi odemyká. Nemám času nazbyt, protože jsem té dobré duši, co spěchá na autobus, slíbil, že všechno stihnu za deset minut. Schody vybíhám po třech a na vyhlídkovém ochozu rychle vybaluji foťáky z batohu. Nafoceno mám tak rychle, že si tu krásu ani nestačím vychutnat. Snad ještě více než kdy jindy si přeji, aby fotky dopadly dobře a já se tak mohl z Vlčí hory rozhlédnout ještě jednou v klidu domova. Pohled k Vlčí hoře z luk nad Brtníky