0043205

Holger Haag

Lesní zvířata V životní velikosti Ilustroval Manfred Rohrbeck

V_zitotni_velikost_Lesni_zvirata.indd 3

21.08.2022 9:14

V_zitotni_velikost_Lesni_zvirata.indd 10

21.08.2022 9:15

11

Strakapoud velký Dendrocopos major

jazyk strakapouda

PROFIL Strakapoud v číslech

ZAJÍMAVOST

Délka: 23 cm (s ocasem) Rozpětí křídel: 34–39 cm Hmotnost: 60–90 g Délka života: až 10 let

Vzhled Horní část těla strakapouda je černá s bílými skvrnami, dolní bílá s červenými peříčky pod ocasem. Sameček má navíc v týlu červenou skvrnu.

Stanoviště Strakapoud žije v lesích, remízcích a parcích.

Důležité je, aby tam bylo dost stromů, v nichž si může vydlabat dutinu.

Způsob života Když strakapoud na jaře vydlabává hnízdo ve starém stromu s měkkým dřevem, je to slyšet široko daleko. Některé samičky po odchování prvních mláďat snášejí do jiného hnízda další vajíčka oplodněná mladším samečkem.

Strakapoud umí vystrčit svůj štíhlý, plochý jazyk s drsnou štětičkou na konci až 4 cm daleko – na tak malého ptáka je to velmi dlouhý jazyk. Člověk vysoký 170 cm by musel mít ve srovnání se strakapoudem jazyk dlouhý 28 cm.

TLUMIČ Přestože strakapoud buší den co den ze všech sil zobákem do dřeva, hlava ho nebolí. Jakto?

Má opravdu robustní zobák. Mozek chrání před otřesy zvláštní kostěný útvar kolem zobáku, který funguje jako tlumič. Navíc je uložen tak, že jím rázové vlny otřásají jen minimálně.

ŠPLHAVÉ NOHY Strakapoud má šplhavé nohy. Dva prsty směřují dopředu, dva dozadu. Díky tomu se dokonale udrží na kmeni stromu. Navíc se může opřít o dlouhá ocasní pera.

Potrava Strakapoud vytesává silným zobákem ze ztrouchnivělého dřeva larvy a hmyz.

V zimě si dopřává i ořechy, bobule a semínka ze smrkových šišek. Někdy loupí v hnízdech jiných ptáků.

PEŘÍČKA V NOZDRÁCH

Rozmnožování Samička klade 4–7 bílých vajíček.

Ve věku 4 měsíců opouštějí mladí strakapoudi hnízdo.

Když strakapoud hloubí dutinu, odletuje od jeho zobáku spousta štěpinek. Aby se mu nedostaly do nozder a nebránily mu v dýchání, má v nich drobná peříčka, která fungují jako filtr.

V_zitotni_velikost_Lesni_zvirata.indd 11

21.08.2022 9:15

Mýval severní Procyon lotor

V_zitotni_velikost_Lesni_zvirata.indd 12

21.08.2022 9:15

V_zitotni_velikost_Lesni_zvirata.indd 13

21.08.2022 9:15

14

Mýval severní Procyon lotor

PROFIL

přední tlapa mývala

HMAT A ČICH Stejně jako řada jiných savců má i mýval hmatové a čichové chlupy, říká se jim sinusové. Vousky na čenichu rozpoznají sebemenší pohyb vzduchu a pomáhají mu například ve tmě zjistit šířku průchodu. Navíc má mýval miliony smyslových buněk na ploskách předních končetin. Díky nim rozezná věci dřív, než se na ně podívá – je to jako by „viděl“ tlapkami.

ÚTĚK Mýval pochází ze Severní Ameriky. Jeho hustá kožešina byla velice žádaná, a proto ho chovatelé přivezli na konci roku 1920 do Německa.

V roce 1934 vypustil jeden lesník v Edersee do lesa dva páry. Ještě dnes je hesenské město Kassel považováno za mývalí metropoli.

Z kožešinových farem v okolí Berlína utekla do přírody další zvířata a postupně se rozšířila i do okolních zemí.

V_zitotni_velikost_Lesni_zvirata.indd 14

Mýval v číslech Délka: 45–60 cm (bez oháňky) Oháňka: 25 cm Hmotnost: 4–10 kg Rychlost: až 25 km/hod.

Délka života: až 16 let Vzhled Mýval se dá snadno poznat podle černé masky kolem očí a černého čenichu ve světlé tváři.

Má černobíle pruhovanou huňatou oháňku, zbývající srst je šedá s dlouhými chlupy. Jen na světlých předních packách má chlupy krátké.

Stanoviště Nejlépe se cítí v lesích s rybníčky a potoky, občas žije i ve městě. Je velice přizpůsobivý.

Způsob života Velmi rád putuje sám, ale ocení i společnost.

Příbuzné samičky bydlí v těsném sousedství, také samečci se sdružují do malých skupin.

Mýval bývá aktivní za soumraku a v noci.

V zimě se pohybuje co možná nejmíň a žije z nashromážděných tukových zásob.

Potrava Mývalovi chutnají jak rostliny, tak i ryby nebo maso. Je všežravec.

Rozmnožování V dubnu nebo květnu přivádí samička na svět v dutině stromu 2–4 mláďata. Ta se po 6–8 týdnech poprvé odváží vylézt ven. Na podzim se od matky oddělí a osamostatní se.

21.08.2022 9:15

15

SLUCH

MYTÍ?

Jako noční tvor má mýval dobrý sluch, kterým zachytí i hodně vysoké tóny v oblasti ultrazvuku (které lidské ucho téměř neslyší). Díky tomu rozpozná včas nebezpečí – a také nachází potravu: slyší, kde přesně se v hlíně právě plazí žížala.

Není pravda, že si mýval potravu umývá.

Spíš ji kontroluje a otáčí v šikovných prstech ze strany na stranu. Často ji však nachází právě ve vodě, a proto to občas vypadá, jako by ji myl.

MYŠLENÍ Mýval je velmi inteligentní. Vědci zjistili, že si řešení různých úkolů dokáže zapamatovat až po dobu tří let. Nové věci se učí stejně rychle jako makak rhesus. Protože je chytrý, poradí si i s životem ve městě. Jeho hlasové projevy jsou velice propracované: umí vrčet, prskat, syčet, vřískat a mručet.

ZAJÍMAVOST Aby mýval ve zdraví přečkal zimu, vytvoří si na podzim silnou vrstvu tuku a přibere až 50 % své hmotnosti.

Dítě vážící 30 kg by tedy muselo během několika týdnů zvýšit svou hmotnost o 15 kg.

V_zitotni_velikost_Lesni_zvirata.indd 15

21.08.2022 9:15