0042972

ORTRUD GRIEBOVÁ

NEJRYCHLEJŠÍ

úroda

ZELENINA P R O N E D O Č K AV É

Nejrychlejsi uroda_001-112.indd 1

23.02.22 10:00

obsah 4

Sklizeň lahodné zeleniny nenáročné na péči za 4 až 10 týdnů

6

Základy pěstování

8 10 16 20 22

Rychlý růst Úrodná půda Voda, světlo a teplo Výsev a výsadba Udělej si sám: Výsev na venkovní plochu Plánování s rozmyslem Zvýšené záhony Osázení nádob Malá selská zahrada

24 30 32 34

38 Nejrychlejší listová zelenina 40 42 43 44 46 48 52 56

Klíčky z okenního parapetu Microgreens – superpotravina Udělej si sám: Microgreens – úplně jednoduše Zelenina již v březnu – téměř bez práce Kousek salátového trávníku Listová brukvovitá zelenina – 2 až 4 týdny Listové saláty – 3 až 6 týdnů Rukola – 4 týdny

58 60 64 66

68 72

Salátová čekanka – 4 až 6 týdnů Batolka a šrucha – 4 až 8 týdnů Špenát – 4 až 8 týdnů Portréty rostlin: Vzácné byliny – laskavec, lebeda zahradní, merlík obrovský, sléz přeslenitý Salátové hlávky – 4 až 8 týdnů od výsadby Polníček – 8 až 10 týdnů

74 Hlízy a kořeny 76 78 82 84 86

Ředkvičky – 3 až 5 týdnů Vodnice – 6 až 10 týdnů Kedluben – 6 až 8 týdnů od výsadby Červená řepa / baby řepa – baby řepa 8 až 10 týdnů Karotky, mrkve – rané mrkve 2 až 3 měsíce

88 Plodová zelenina 90 92 94 96 98

Keříčkové fazole – rané odrůdy 6 až 9 týdnů Cukrový hrách – rané odrůdy 9 až 12 týdnů Okurky – 4 až 6 týdnů od výsadby Cukety – 4 až 8 týdnů od výsadby Rajčata – 6 až 10 týdnů od výsadby

2

Nejrychlejsi uroda_001-112.indd 2

23.02.22 10:00

100 Bylinky jako partneři zeleniny 102 102 103 103 104 104 105 106 108 110

Řeřicha – 1 až 2 týdny po výsevu Kerblík – 4 až 8 týdnů po výsevu Kopr – 6 až 8 týdnů po výsevu Pažitka – 4 až 6 týdnů od výsadby Listový celer – 4 až 6 týdnů od výsadby Petržel – 6 týdnů od výsadby Bazalka – 6 týdnů od výsadby Top 10 – nejrychlejší zelenina Vše přehledně – výsev, výsadba, sklizeň Rejstřík

3

Nejrychlejsi uroda_001-112.indd 3

23.02.22 10:01

Sklizeň lahodné zeleniny nenáročné na péči za 4 až 10 týdnů Ortrud Griebová

Pěstitelé, kteří se nemohou dočkat chutného požitku, se v současnosti mají dobře. Existuje totiž mnoho odrůd zeleniny, jež rostou rychle a nabízejí výjimečné lahůdky, pokud je sklidíme časně a dokud jsou křehké. Rekordy lámou klíčky, které se dají sklízet už po 2 až 5 dnech, a především rostou i přes zimu v kuchyni. Dlouhou dobu čekání v zimní sezoně nám se svým rychlým růstem zkrátí

také nyní moderní microgreens. Asi z vlastní zkušenosti znáte ten bláznivý stav přicházející v únoru, kdy se nemůžete dočkat jara a teplejšího počasí, abyste se konečně zase mohli hrabat v balkonových truhlících, pařeništi nebo na zeleninovém záhonu a užívat si hřejivého jarního slunce. Od března se situace výrazně zlepší, venku se objeví první jemné plané byliny a také první zeleň vytrvalých druhů zeleniny. A od dubna už by vše mělo běžet pěkně rychle. Toužebně očekáváme první čerstvé saláty, a především první cukety a rajčata. Zvlášť rychlé odrůdy nás brzy zásobí znamenitou zeleninou. Zelenina sklizená z mladých rostlin, dokud jsou malé a křehké, nám poskytne výjimečné potěšení. Záhon se pak rychle uvolní pro jiné lahůdky. Když vyplníme každou mezeru na záhonu, ze stejné plochy získáme úrodu vícekrát do roka. Dokonce existuje i řada druhů zeleniny, které lze sklízet do salátů i přes zimu. Většina rychlých druhů je odolných a roste jako plevel.

Některé se zařadí i mezi stálé obyvatele zahrady, protože se běžně samy vysemeňují. Jen sklízet je musíme sami.

Rychle rostoucí zelenina není náročná na péči, a tak s ní zažijeme plno radosti, i když se někdy nedaří všechno podle plánu. Jde zkrátka o normální zeleninu. A tak při jejím pěstování také určitým způsobem posilujeme svůj klid a trpělivost.

Abychom si vše krásně užili, několikrát se krátce nadechneme a dlouze vydechneme a vnímáme náš malý zelený ráj všemi smysly.

Hodně zábavy při zahradničení!

4

Nejrychlejsi uroda_001-112.indd 4

23.02.22 10:01

5

Nejrychlejsi uroda_001-112.indd 5

23.02.22 10:01

Nejrychlejsi uroda_001-112.indd 6

23.02.22 10:01

Základy pěstování

Nejrychlejsi uroda_001-112.indd 7

23.02.22 10:01

Rychlý růst Čím lépe se naše rostliny cítí, tím bujněji a rychleji se vyvíjejí. Každý druh zeleniny má své vlastní preference, ať už je to požírač hnojiva lačnící po slunci nebo chladnomilný furiant snášející stín.

Z

ačíná to výsevem. Pokud byly mateřské r­ ostliny dobře zásobeny živinami, tvoří silná, vitální semena. Jestliže je osivo čerstvé a bylo uloženo v ­optimálních podmínkách, rychle klíčí a prudce přirůstá. Staré a špatně skladované osivo klíčí a roste pomaleji. Jak dlouho klíčení trvá, záleží přirozeně i na druhu zeleniny a teplotě půdy.

vě hnědou až černou zeminu – měla by být pěkně kyprá, s drobtovitou strukturou a vždy dostatečně ­vlhká. Pro optimální růst je rozhodující také půd­ ní teplota. Při 6 °C rostou kořeny zeleniny ve zpo­ maleném tempu, kolem 12 °C se cítí již mnohem lépe a při 20 °C se růst naplno rozbíhá. Půdní teplotu můžeme na jaře zvýšit zakrytím plochy

RYCHLÉ ODRŮDY Jednotlivé druhy zeleniny se vyznačují různou rych­ lostí růstu. Například u hadího mordu trvá 8 až 9 měsíců, než dozraje ke sklizni, ředkvičkám k tomu stačí pouhé 3 až 4 týdny. V rámci druhů pak existu­ je mnoho odrůd s odlišnými vlastnostmi. Rané, rychle rostoucí odrůdy se ve srovnání s pozdními odrůdami dají sklízet výrazně dříve. Třeba pozdní mrkve k uskladnění potřebují k dozrání 7 až 8 měsí­ ců, zatímco velmi rané odrůdy mrkví budeme moct chroupat již po 8 týdnech.

OPTIMÁLNÍ ZAOPATŘENÍ Podmínkou mimořádně rychlého růstu naší zele­ niny je pětihvězdičková péče. Kořeny milují tma­

Baby řepy dozrávají ke sklizni po 8 až 10 týdnech a mají dokonalou chuť.

8

Nejrychlejsi uroda_001-112.indd 8

23.02.22 10:01

2 1. Sazenice salátu s dobře prokořeněným balem se ujme rychle.

1

zahradní textilií nebo využitím pařeniště, a tímto způsobem uspíšit sklizeň až o 2 týdny. Spolu s tím samozřejmě musíme rostliny zaopatřit dostatkem živin. Za normálních okolností tuto úlohu pře­ vezmou organizmy žijící v půdě kolem kořenů.

Ale zrovna na jaře, kdy jsme nejnetrpělivější, je půda ještě studená a půdní organizmy se probírají ze zimního klidu zprvu jen pomalu. V této době jsou ještě příliš lenivé, než aby produkovaly dosta­ tek trusu bohatého na živiny, využitelného hlado­ vými kořeny rostlin. Když v takové situaci vyža­ dujeme rychlý růst, neobejdeme se bez rychle účinkujícího tekutého hnojiva. Například Vinasse pochází z výroby cukru a je vhodné i pro biozele­ ninu.

2. Odrůdy se vzájemně odlišují nejen tvarem a zbarvením, ale také rychlostí vývoje rostlin.

v červenci znamená stejný pokrok v růstu jako celý týden v září. Přesto některé druhy pěstujeme pou­ ze na jaře či na podzim, když si chceme pochutnat na obzvláště křehkých listech. Tyto rostliny totiž v létě myslí jen na kvetení. Jakmile kvetou, přesta­ nou být chutné, často získají palčivou nebo hoř­ kou chuť.

SKLÍZET KŘEHKÉ A MALÉ U řady druhů zeleniny je možný o něco hustší ­výsev, než bývá obvyklé, týká se to např. micro­ greens, zeleniny pro mladé listy a baby řepy. Sklí­ zíme je časně a mladé, protože v tomto stadiu jsou obzvláště křehké a lahodné. Ideální pro nedočkavé pěstitele. U zeleniny, jako jsou cukety, okurky nebo rajčata, bychom však měli dodržovat dopo­ ručené odstupy, aby se k jednotlivým rostlinám dostával dostatek světla a zůstaly zdravé. To si sice žádá trochu trpělivosti, ale ta se nám později boha­ tě vyplatí, až sklidíme mladé a křehké plody. Pouze rajčata bychom měli trpělivě nechat pěkně dozrát, aby se urodily měkké plody s dokonalou rajskou chutí.

SPRÁVNÉ ROČNÍ OBDOBÍ Světlo je zdrojem energie pro růst. V zimní polovi­ ně roku se světla příliš nedostává, světelná část dne je krátká a slunce přes den stojí nízko na obloze, takže všechno roste pomalu. Včetně naší zeleniny.

Proto musíme na jaře a na podzim počítat s tím, že její kultivace bude trvat o něco déle. Jeden den 9

Nejrychlejsi uroda_001-112.indd 9

23.02.22 10:01

Úrodná půda Kořeny zeleniny mají rády temné a vlhké podmínky. Zvlášť příznivé jsou pro ně dutinky s čerstvým vzduchem, především chodbičky žížal, které jsou vystlány trusem bohatým na živiny.

O

ptimální půda pro zeleninu je tmavá, drobtovitá a příjemně voní po zemi. Při silných deš­ tích zůstávají půdní agregáty (drobty) stabilní.

Když na půdu vběhneme, máme pocit, jako by pod námi něco pérovalo – půda totiž obsahuje spoustu stabilních dutinek vyplněných vzduchem, podobně jako houba. Voda se v takové půdě drží dlouho, ne­ začne se hned vsakovat dolů. Přebytečná voda ale prosakuje rychle, takže se na povrchu netvoří žádné louže, ani dole v půdě nezůstává stát voda. V ideál­ ním případě je půda natolik kyprá, že ji můžeme ob­ dělávat rukama. Svrchní tmavá vrstva půdy je hlu­ boká alespoň 20 cm, lépe však 60 cm.

kají zemitou vůni a jsou tak miniaturní, že je rostliny svými kořeny mohou znovu přijmout. Tak vznikají nové listy a potrava pro myši, koloběh se uzavírá. Když z tohoto cyklu odebereme zeleninu, neměli bychom zapomínat na to, že pro zachování stálého obsahu humusu v půdě musíme dodat do­ statek hnojiva ve formě travního mulče, kompostu nebo chlévské mrvy. Půdy s nízkým obsahem hu­ musu totiž nejsou pro zeleninu vhodné.

PŮDNÍ ORGANIZMY Čím větší měrou půdu oživují různé organizmy, o to je úrodnější. Nejen žížaly udržují půdu kyprou a produkují to nejlepší hnojivo. V půdě žije a aktiv­ ně působí i nesmírný počet dalších malých až mik­ roskopických pomocníků. Čím větší rozmanitostí organizmů se to v půdě hemží, do tím obtížnější si­ tuace se dostávají škodlivé půdní houby či bakterie, protože je v tom ruchu během okamžiku něco seže­ re. Proto půdní organizmy pravidelně krmíme mul­ čem, zbytky rostlin, kompostem a dalšími pochout­ kami! Když navíc půdu udržujeme ve stínu a vlhkou a teploty se pohybují mezi 10–25 °C, pak poroste naše zelenina optimálně.

HUMUS Čím je půda tmavší a čím má drobtovitější struktu­ ru, tím více humusu obsahuje, a tím je úrodnější.

Humus je geniální, protože disponuje množstvím živin, dobře drží vodu a činí půdu kyprou, vzduš­ nou a drobtovitou, přesně takovou, v jaké si naše ze­ lenina libuje. Jeden list nebo jedna mrtvá myš ještě žádný humus nedělají, tím se teprve pozvolna sta­ nou. Postupně se rozpadají na menší a menší částeč­ ky a procházejí spoustou přeměn, až ve výsledku zís­ 10

Nejrychlejsi uroda_001-112.indd 10

23.02.22 10:01

1

3

Hnojivo od žížal Žížaly vyprodukují každý rok 4 až 10 kg toho nejlepšího hnojiva pro zeleninu na metr čtvereční, pokud mají v půdě potřebné množství potravy. Na záhoně proto vždy nechávejte dostatek rostlinných zbytků. Žížaly nemají žádné zuby, a tak si ukořistěné plevely nejprve trochu zatáhnou pod povrch země.

S trochou štěstí můžeme tento pohyb pozorovat za vlhké noci po pletí. V další fázi přítomné bakterie a houby plevely trochu natráví, takže je žížala zhruba po 2 týdnech může zhltnout včetně bakterií, hub a zeminy. Žížalí trus obsahuje pětkrát až osmkrát větší množství živin ve srovnání s okolní půdou.

Některé druhy žížal se v půdě pohybují do hloubky až kolem 2 m, díky tomu mohou kořeny zeleniny snadno pronikat skrz půdu směrem dolů.

2

1. Žížalí trus je vůbec nejlepším hnojivem pro zeleninu.

2. Trhliny způsobené suchem ukazují na špatnou půdní strukturu. Zelenina zde roste jen s kompostem nebo starým hnojem.

3. Posekaná tráva poslouží jako výborný mulč. Než ji přemístíte na záhon, je nejlepší nechat ji trochu oschnout.

11

Nejrychlejsi uroda_001-112.indd 11

23.02.22 10:01

Základy pěstování

Půdní druhy — důležité pro úspěch PÍSEK, JÍL NEBO HLÍNA? Odeberte trochu navlhlé zeminy z hloubky 20 cm a vytvořte z ní váleček přibližně o tloušťce tužky. Jestliže se vám to nepodaří, máte v rukách písčitou půdu. Když se to podaří, jde o půdu jílovitou nebo hlinitou. Připravený váleček pak dále rozválejte až na poloviční tloušťku. Pokud se to nepovede, máte co do činění s písčitým jílem.

Když se to povede, váleček posléze silně smáčkněte. Zůstane-li povrch matný, jde o jíl. Jestliže se povrch při smáčknutí leskne, máte hlinitou půdu.

PÍSČITÁ PŮDA Označuje se jako lehká půda, protože ji lze snadno obdělávat.

Použité nástroje zůstávají čisté. Písčité půdy rychle vysychají a obsahují málo živin, což můžeme vylepšit přidáním rohové moučky. Důležité je rostliny pravidelně zalévat.

Humusem se dá vylepšit každý půdní druh. Humus drží dobře vodu, uvolňuje živiny do půdy, podporuje půdní organizmy, vytváří dutinky vyplněné vzduchem a je jednou z nejdůležitějších složek příjemně vonící, kypré, drobtovité půdy, kterou tak milují kořeny pěstované zeleniny.

PÍSČITÝ JÍL

Radujte se. Tyto půdy se dají při správné vlhkosti výborně obdělávat. Když je písčitý jíl mokrý, necháme ho v klidu.

Půda drží dobře vodu, docela dobře vede půdní vzduch, obsahuje hodně živin, a pokud je půda dostatečně kyprá, je velmi úrodná.

JÍLOVITÁ PŮDA

HLINITÁ PŮDA

Za mokra se jílovitá půda lepí, v takovém stavu ji nesmíme obdělávat.

Když nastane sucho, půda ztvrdne.

Přesto může být velmi úrodná, protože dobře drží vodu a obsahuje množství živin. Pokud je taková půda dostatečně kyprá, zelenině se v ní daří.

Dá se z ní tvarovat nádobí. Mokrá půda lepí jako žvýkačka, za sucha je tvrdá jako beton. Hlinité půdy se pro pěstování zeleniny nehodí.

Jediným řešením jsou vyvýšené záhony, naplněné kvalitní zeminou pro zeleninu.

12

Nejrychlejsi uroda_001-112.indd 12

23.02.22 10:01

Úrodná půda

5

6

7

8

Nezbytnou podmínkou rychlého růstu je i správná hodnota pH. Můžete si ji stanovit sami.

9

4

10

3

11 12

2 1

kyseliny

zásady

14

0

HODNOTA pH Bohaté úrody zeleniny se dočkáme při pH mezi 5,5 a 7,5. Hodnota pH 5,5 je optimální pro písčité půdy, pH 7,5 platí spíše pro jílovité půdy. Půdní orga­nizmy se cítí nejlé­ pe při pH kolem 7. Správná hodnota půdního pH je pro rychlý a zdravý růst zeleniny mimořádně důležitá.

Rozhodující roli však hraje pro sa­ motnou půdu. Půdní organizmy to­ tiž skládají stabilní půdní agregáty z vápníku, humusu a minerálních prvků, vše je přirozeně slepeno bak­ teriálním slizem a houbovými vlák­ ny. Za příliš nízkých hodnot pH v půdě chybí vápník, nemohou tak vznikat žádné stabilní agregáty a při silném dešti se voda promění v bez­ tvarou, blátivou břečku. Kořeny ze­ leniny v ní zoufale postrádají vzduch a růst se zastavuje. Když přijde su­ cho, takováto půda popraská. Stejný jev pozorujeme i u půd, v nichž chy­ bí humus. Jelikož v zeleninovém zá­ honu hodnota pH s postupem doby spíše klesá, můžeme ji pohodlně zvý­ šit dodáním zásad, třeba jemně mle­

13

tého vápence. Používá se například dolomitický vápenec.

ZEMINA DO NÁDOB Kultivace rostlin v nádobách si žádá obzvláště kvalitní zeminu, protože ko­ řeny mají pouze omezený prostor.

Běžná půda ze zahrady nebývá takřka nikdy vhodná, v nádobě rychle ztratí kyprou drobtovitou strukturu. Lepší jsou prodávané substráty, které zůstá­ vají déle kypré a mnohem lépe drží vodu i živiny. Navíc jsou lehčí. Za dobré substráty si sice trochu připlatí­ me, ale dají se používat více let, jen pak musíme rostliny přihnojovat, pro­ tože původní dlouhodobé hnojivo je ze substrátu vyčerpáno nejpozději za jedno léto. Ve velkých nádobách mů­ žeme koupený pěstební substrát, sub­ strát pro květiny či zeleninu, nastavit kvalitní půdou pro zeleninu ze zahra­ dy, druhům náročným na živiny při­ míchávám i vyzrálý kompost. V ma­ lých nádobách je hnojení kompostem problematické, chybí zde bohaté spo­ lečenstvo organizmů zajišťujících jeho přeměnu.

PODLE DRUHU Cuketa potřebuje asi 40 litrů velmi kvalitní zeminy s dostatečným množstvím hnojiva a vody, aby nám poskytla rychle bohatou sklizeň.

Malé balkonové odrůdy vystačí s 15 litry.

13

Nejrychlejsi uroda_001-112.indd 13

23.02.22 10:01