Mily_vesmire.indd 3
10.03.22 21:35
Sarah Proutová Milý vesmíre Z anglického originálu Dear Universe, vydaného nakladatelstvím HarperCollins Leadership v USA roku 2019, přeložil Tomáš Piňos. Odpovědný redaktor Jan Grabec Technická redaktorka Růžena Hedrichová Počet stran 288 Vydala Euromedia Group, a. s., v edici PRAGMA, Nádražní 30, 150 00 Praha 5, v roce 2022 jako svou 12 710. publikaci. Sazba Rozálie Dittrichová Tisk TISK CENTRUM, s. r. o. Vydání první www.euromedia.cz Naše knihy dodává na trh Euromedia – knižní distribuce, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 Zelená linka: 800 103 203 Tel.: 296 536 111 Fax: 296 536 246 objednavky-vo@euromedia.cz Knihy lze zakoupit v internetových knihkupectvích www.knizniklub.cz a www.booktook.cz Copyright © 2019 by Sarah Prout Illustrations copyright © 2019 by Houghton Mifflin Harcourt Publishing Company Published by special arrangement with HarperCollins Publishers LLC Translation © Tomáš Piňos, 2021 ISBN 978-80-242-7979-4
Mily_vesmire.indd 4
10.03.22 21:35
Obsah
Mily_vesmire.indd 6
10.03.22 21:35
1. ČÁST: JAK ZAČALA MOJE
9
KONVERZACE S VESMÍREM
4. ČÁST: UDRŽOVÁNÍ HYBNÉ 267 SÍLY INSPIRACE
První náznaky
11
Dejte přednost lásce před
14
10 základních faktorů pro
268
strachem
uskutečnění vašich tužeb
Odpověď na posvátnou výzvu 16
Síla představivosti
273
Nalezení identity
18
Jak si vytvořit nástěnku vizí
275
Život ve víře
19
Vytvořte si posvátný prostor
276
Všechno je energie
20
Každodenní rituály, jejichž
278
Božský plán
22
cílem je spojení O svojí komunikaci s vesmírem 279
2. ČÁST: 100 MINIMEDITACÍ
25
hovořte s ostatními
PRO PŘEKONÁNÍ STRACHU Poděkování
280
3. ČÁST: 100 MINIMEDITACÍ 151
Zdroje
282
PRO PŘIJETÍ LÁSKY
Index
284
Mily_vesmire.indd 7
10.03.22 21:35
Mily_vesmire.indd 8
10.03.22 21:35
1. část
JAK ZAČALA MOJE KONVERZACE S VESMÍREM
Mily_vesmire.indd 9
10.03.22 21:35
„Intuice je duchovní schopnost, která nic neobjasňuje, ale která nám
ukazuje cestu.“ – Florence Scovel Shinnová
Mily_vesmire.indd 10
10.03.22 21:36
PRVNÍ NÁZNAKY
I
ntuitivně jsem cítila, že nadešel čas na to, abych odešla. Stalo se to 31. prosince 2008. Bylo mi dvacet devět a prožívala jsem další nudný silvestrovský večer. Děti spaly, a tak jsme s manželem sledovali film, abychom společně oslavili příchod nového roku. Max byl usazený ve svém „chlapském křesle“, které mu dali rodiče ke čtyřicátým narozeninám. Já jsem seděla na pohovce z nepravého sametu na druhé straně pokoje. To, že jsme byli oba ve svém prostoru, bylo často nejbezpečnější volbou. Ten film byl mizerný. Nevzpomínám si ani na jeho název. Pamatuji si jen to, že mi manžel vyčítal špatný výběr a že byl naštvaný, protože se nebavil. Nebylo těžké ho rozčílit. Za deset let našeho vztahu jsme nezjistili, jak bychom měli společně existovat a usilovat o to, aby ten druhý měl pocit naplnění a lásky. Občas se stávalo, že když jsem se ozvala a hájila svoje potřeby, výsledkem bylo násilí. Poprvé se to stalo, když jsem byla ve čtvrtém měsíci těhotenství a čekala jsem syna. Přitiskl mě v koupelně na držák na ručníky. Studený kov mě bodal do zad, zatímco jsem si chránila břicho před prudkými údery zaťaté pěsti. Celých deset let jsem se kvůli studu, způsobenému násilím v našem vztahu, cítila velmi osamělá a izolovaná. Myslela jsem si však, že se manžel změní, a tak jsem s ním zůstávala. Max (to samozřejmě není jeho pravé jméno) mi po našich vášnivých a prudkých sporech často sliboval, že se „polepší“. Střídání nadvlády bývalo rychlejší než změny počasí v australském Melbourne, kde jsme tehdy žili. Často se říká, že se v Melbourne vystřídají čtyři roční období během jednoho dne, což dokonale vystihuje 11
Mily_vesmire.indd 11
10.03.22 21:36
moje manželství s Maxem. Měla jsem nad ním nadvládu, když si vyčítal, že po mně vyjel, ale za chvíli se nadvlády ujal opět on. Byl to toxický cyklus shovívavosti a zapomínání – jako bychom byli uvěznění v labyrintu. Nedokázali jsme ovládat emoce a usměrňovat energii. Onen silvestrovský večer nebyl jen zdrojem hněvu, ale i dokonalé bouře, během níž jsem začala uvažovat o změně. Když si šel rozmrzelý Max lehnout, oblékla jsem si načechraný bílý župan. Do kapsy jsem strčila iPod a šla na zahradu, abych sledovala ohňostroj, protože se blížila půlnoc. Vybavuji si pocit chladu, když jsem se usadila na schody, čnícími nad kumkvatem, který rostl na dvorku. Slyšela jsem, jak se v dálce lidé smějí a bouchají šampaňské. Hudba hrála nahlas a občas explodovala petarda. Cítila jsem se velmi osamělá, izolovaná, neviděná a nemilovaná. Nasadila jsem si sluchátka a poslouchala klasickou hudbu. Když jsem zaslechla, jak lidé odpočítávají poslední sekundy před půlnocí, rozplakala jsem se. Slzy mi stékaly po tvářích a bodaly mě do obličeje. V tom okamžiku ovládl moje srdce konejšivý pocit jasnosti, jako bych nechtěně spolkla kostku ledu. Pohlédla jsem na oblohu a začala prosit vesmír:
Milý vesmíre,
zbav mě, prosím, této bolesti. Nechci už prožívat další rok s pocitem osamělosti. Pomoz mi najít způsob, jak mohu změnit svůj život. Pomoz mi odejít. Pošli mi božské vnuknutí.
Neměla jsem tehdy žádné peníze, nevěřila jsem si a neměla jsem nejmenší ponětí, jak bych měla odejít z manželství se dvěma dětmi a začít nový život. Netušila jsem, že tento bolestný okamžik byl velmi mocným katalyzátorem, urychlujícím moji touhu po transformaci. Pravda je, že když prožíváte dostatečně těžké chvíle, jste nuceni vytvořit nový plán. Odchod však není nikdy snadný. Lidé, kteří jsou uvěznění ve vztahu, v němž jsou týráni, odejdou v průměru sedmkrát předtím, než opustí partnera nadobro. Každý pokus o odchod představuje velmi nejisté a nestabilní období.
12
Mily_vesmire.indd 12
10.03.22 21:36
Já jsem se o to pokusila minimálně devětkrát. Když jsem konečně sebrala odvahu k tomu, abych Maxe opustila, odešla jsem s dluhy ve výši 30 000 dolarů, dvěma kufry a srdcem plným naděje na lepší budoucnost. Vězte, že to bylo náročné! Občas jsem netušila, co dám dětem k jídlu, protože jsem dostávala jen sociální dávky a žili jsme pod hranicí chudoby. Moje nově nalezená nezávislost však byla neuvěřitelně osvobozující. Poprvé jsem se v dospělosti cítila pokojně. Kdybyste mi tehdy – přesně v té fázi mého života – řekli, že o deset let později budu žít v Las Vegas se svojí spřízněnou duší, čtyřmi dětmi a třemi psy a že rozjedu byznys se sedmicifernými výnosy a budu učit lidi z celého světa, jak si mají plnit tužby, řekla bych vám, že jste se asi zbláznili! V tom spočívá neuvěřitelná krása našich životů – z bolesti se stává portál, kterým projdeme, můžeme si hrát s energií vesmíru a připomínat si svoji schopnost dosáhnout toho, po čem toužíme.
13
Mily_vesmire.indd 13
10.03.22 21:36
DEJTE PŘEDNOST LÁSCE PŘED STRACHEM
J
sme vnímavé bytosti. Znamená to, že jsme ustrojeni tak, abychom vnímali věci emotivně. Období našich životů vyžadující transformaci jsou založená na tom, že jednáme podle toho, jak se cítíme. Motivace k tomu, že něco (cokoli) uděláme, spočívá většinou v tom, že nás instinkt, intuice a bystrost vedou k vytvoření úsudku, kterým se posléze řídíme. Máme rovněž sklon přisuzovat věcem určitý smysl na základě unikátních životních zkušeností, ať už na svět nahlížíme skrze růžové brýle, nebo vnímáme sklenici jako poloprázdnou. Ať už nazýváme povědomí o svých emocích pocitem, intuicí, empatií, sebeuvědoměním, nebo uvědomělostí, umožňujeme jejich uskutečnění. Existují stovky různých typů emocí a pocitů a stovky slov pro ně a tyto emoce a slova souvisí s nejrůznějšími událostmi v našich životech. Toto spektrum zahrnuje cokoli, od euforie po pocit zničenosti. Nakonec jde ale jen o to, že se v každém okamžiku rozhodujeme, jestli zaujmeme duševní postoj osamělosti a odloučení (pramenící ze strachu), nebo upřednostníme soulad a soudržnost (pramenící z lásky). Jednodušeji řečeno, buď si připomínáte, že svoje emoce dokážete usměrňovat a okamžitě vytvářet novou realitu, nebo na to zapomenete a podlehnete strachu. Strach vás odpojí od vašeho nekonečného potenciálu. Je to tak trochu, jako když vypadne internet. Chvíli jste odpojení a pak internet opět naskočí. Je to nepřetržitý tanec. Je důležité mít na paměti, že lásku nelze upřednostňovat neustále. Není to možné, protože strach, a dokonce i negativita vám mohou pomáhat učit se a růst. Umění emocionálně zpracovat méně žádoucí životní období je nevyužívanou lidskou superschopností. Kdybychom si uvědomili, že tuto
14
Mily_vesmire.indd 14
10.03.22 21:36