Ariana a Septalek_001-120.indd 3
07.07.22 10:25
KAPITOLA PRVNÍ
Arianu probudilo zvonění budíku s jednorožcem, který zařehtal na dobré ráno. Natáhla ruku, vypnula ho a pak opatrně odhrnula modro-stříbrnou přikrývku a spustila nohy z postele. Prsty zabořila do čehosi měkkého. Zamračila se. Co to je? Naklonila se a na podlaze uviděla Matyldinu zmuchlanou mikinu. „Matyldo!“ vzdychla a zvedla hlavu k dívce na vedlejší posteli. Matylda dokázala dokonce i ve spaní budit dojem, že je v pokoji nepořádek. Rozcuchanou zrzavou hřívu měla
5
Ariana a Septalek_001-120.indd 5
07.07.22 10:25
AKADEMIE JEDNOROŽCŮ
rozhozenou po polštáři a přikrývka jí visela přes okraj postele. Ariana zvedla mikinu a vtom uviděla velkého pavouka s červenými pruhy na zádech, jak cupitá po rukávu. Vypískla a mikinu odhodila. Róza, Frída i Viola byly v tu ránu na nohou. „Není ti něco, Ariano?“ ptala se hned Viola. „Co se děje?“ chtěla vědět Frída. „Proč jsi pištěla?“ vyzvídala Róza. Jen Matylda spala dál a tiše pochrupovala. „Je tam pa… pa… pavouk,“ vykoktala ze sebe Ariana a ukázala na podlahu, kde si po kapuci mikiny vykračoval pavouk. „Pavouky nesnáším.“ „A to je všechno?“ zabručela Róza a hodila sebou zpátky na postel.
6
Ariana a Septalek_001-120.indd 6
07.07.22 10:25
Ariana a Šeptálek „Chudák pavouk. Nejspíš se snaží nějak dostat pryč,“ podotkla Viola, přehodila si tmavý cop přes rameno a dala se do pátrání. „Pomůžeme mu,“ přidala se Frída a opatrně vzala pavouka do dlaní. „Nejsou ty červené pruhy na zádech zvláštní? Takového pavouka jsem nikdy neviděla. Otevři mi okno, Ariano.“ Ariana na ni vyděšeně pohlédla. Proč toho tvora bere do rukou? Červená barva přece znamená nebezpečí, nebo snad ne? Co když ji pavouk kousne? „To okno, Ariano!“ pobídla ji Frída netrpělivě. Ariana přiskočila k oknu, otevřela je dokořán, a když ji Frída míjela, pro jistotu trochu ucouvla, kdyby se pavouk pokusil utéct. „Dávej pozor!“ Frída pohrdavě zvedla oči ke stropu. „Vůbec nechápu, jak se můžeš bát pavouků.
7
Ariana a Septalek_001-120.indd 7
07.07.22 10:25
AKADEMIE JEDNOROŽCŮ
Vždyť nám neublíží. Na Ostrově jednorožců žádní jedovatí pavouci nežijí, to přece víš, nebo ne?“ Ariana se kousla do rtu. Nechtěla přiznat, že o těch odporných potvorách nic moc neví. Jen je zkrátka nemá ráda!
8
Ariana a Septalek_001-120.indd 8
07.07.22 10:25
Ariana a Šeptálek Frída pavouka chvíli podržela a ten spustil hedvábné vlákno a sklouzl po zdi. Než ale stačila okno zase zavřít, Ariana si všimla, že po její skříni leze drobná smaragdově zelená ještěrka. „Pozor!“ vykřikla. „Nestraš nás, Ariano. Vždyť je to jenom neškodná ještěrka.“ Viola ji chytila a položila na okenní parapet. „Je moc hezká. Tak si říkám, kde se tady vlastně vzala. A taky ten pavouk.“ „Nejspíš ji přinesla Matylda. Je hrozně nepořádná!“ prohlásila Ariana. Teď když byli pavouk i ještěrka bezpečně z jejich dosahu, cítila se mnohem jistější. „Vsadím se, že je přinesla zvenku v oblečení. Tyhle potvůrky rády zalézají do trávy a do věcí. Jen se podívejte…“ ukázala na špinavé oblečení, co se válelo u Matyldiny postele. „Není divu, že je naše ložnice plná všemožných breberek!“
9
Ariana a Septalek_001-120.indd 9
07.07.22 10:25
AKADEMIE JEDNOROŽCŮ
„Cože, breberky? To jako vši? Kdo je chytil?“ Matylda zívla a otevřela oči. Sáhla po brýlích a nechtěně srazila kačenku na hraní, která se v tu ránu rozkvákala. „Jejda!“ Zvedla hračku a všelijak ji obracela v rukou. „Pokaždé zapomenu, jak se vypíná,“ brumlala zamračeně. Róza si schovala hlavu pod polštář. „Vypni to!“ zaúpěla. „Dobrý nápad!“ zaradovala se Matylda. Strčila kachničku pod polštář a kvákání ztichlo. „Tak co se vlastně děje?“ Nasadila si brýle a rozhlížela se kolem. „Proč je to okno otevřené? Je tady zima.“ „Pavouk a ještěrka se rozhodli, že přespí u nás v pokoji. Právě jsme je vyšouply ven,“ vysvětlila Frída a zavřela okno. „Dost možná je to tvoje vina,“ zamračila se na Matyldu Ariana. „Přineslas je sem
10
Ariana a Septalek_001-120.indd 10
07.07.22 10:25
Ariana a Šeptálek v oblečení a ani sis toho nevšimla. Jsi příšerně nepořádná! Vážně už by sis tu měla uklidit!“ Matylda vzdychla a svalila se zpátky na polštář. Okamžitě se ozvalo hlasité kvákání. Róza, Frída i Viola se zahihňaly. Ariana se urazila. Doufala, že ji ostatní podpoří. Určitě je nebaví bydlet v pokoji s takovou nepořádnicí, jako je Matylda, nebo snad jo? Odvrátila se, ale Viola ji vzala za paži. „Nerozčiluj se, Ariano. Matylda si nejspíš včera zapomněla uklidit věci, protože malovala ten obrázek.“ „To je pravda.“ Matylda horlivě přikyvovala a dlouhé zrzavé vlasy jí splývaly po ramenou. „Moje malá sestřenice byla ohromně nadšená, když jsem jí vyprávěla o škole. Slíbila jsem, že jí nakreslím obrázek naší ložnice. Někde ho tady mám. Nechceš se podívat?“ Matylda začala prohrabávat hromádku papírů na
11
Ariana a Septalek_001-120.indd 11
07.07.22 10:25
AKADEMIE JEDNOROŽCŮ
prádelníku a málem přitom převrhla sklenici s vodou. „Můžeš mi ho ukázat později,“ odbyla ji Ariana a posadila se k toaletnímu stolku. Do dlouhých tmavých vlasů měla vpletené barevné korálky. Zkontrolovala, jestli korálky ve vlasech dobře drží, a zasunula si pár pramenů za ucho. Ať si Viola říká, co chce, nebylo to jen včera večer, kdy si Matylda zapomněla uklidit věci – zapomíná si je uklízet pořád. Je to hrůza! Ariana bydlela jen s maminkou a tatínkem a ti měli rádi pořádek. A ona zrovna tak. Než odjela z domova na Akademii, několikrát si sbalila a znovu přerovnala kufr. Ohromně se sem těšila, ale těžko si zvykala na společné bydlení se čtyřmi dalšími dívkami, zvlášť pak s nepořádnou Matyldou. Vzpomněla si, jak se na ni Frída pohrdavě podívala, když nesla pavouka k oknu, a ucítila
12
Ariana a Septalek_001-120.indd 12
07.07.22 10:25
Ariana a Šeptálek nepříjemné chvění v žaludku. Jak vidno, navázat kamarádské vztahy je mnohem složitější, než si zprvu myslela. Nenapadlo ji, že budou ostatní holky tak jiné! S Violou vycházela bez potíží, ale Frída trávila spoustu času sama, hlavu plnou vynálezů, Róza věčně prahla po nějakém dobrodružství a Matylda byla příšerně nepořádná a roztržitá. Škoda že se mi víc nepodobají, pomyslela si zkroušeně. Vážně mám pocit, že tady žádné kamarádky nemám.
13
Ariana a Septalek_001-120.indd 13
07.07.22 10:25
AKADEMIE JEDNOROŽCŮ
KAPITOLA DRUHÁ
K snídani si dívky daly ještě teplé dalamánky a čerstvé ovoce a Ariana se hned cítila lépe. Šla s ostatními ke stájím, jedním uchem poslouchala jejich brebentění a ruce měla zabořené v kapsách pohodlné mikiny. Akademii měla moc ráda. Jarní slunce šplhalo po pomněnkově modré obloze a mramorové věže i klenutá střecha školy se v jeho paprscích třpytily a leskly. Ariana přemýšlela o Šeptálkovi, jednorožci, kterého jí přidělili, a šťastně si povzdechla. Šeptálek měl velké hnědé oči, dlouhé řasy a bílou srst s ornamentem
14
Ariana a Septalek_001-120.indd 14
07.07.22 10:25
Ariana a Šeptálek růžových a modrých květin. Jeho tmavorůžovou hřívu zdobily světlerůžové a fialové proužky. Ariana byl přesvědčená, že Šeptálek je nejroztomilejší a nejhezčí jednorožec na celém ostrově. Na Akademii jednorožců nastoupila jako ostatní holky a kluci v lednu, po svých desátých narozeninách. Žáci tady obvykle studovali rok, ale pokud za tu dobu jejich jednorožci neobjevili svoje jedinečné kouzlo a nevytvořili si s nimi pouto, zůstávali déle. Ariana se nemohla dočkat, až se jí pramen vlasů zbarví stejným odstínem jako Šeptálkova růžovo-fialová hříva. To bude důkaz, že už si spolu takové pouto vytvořili, což byla nejvyšší forma přátelství. Všichni na Akademii trénovali, aby se stali ochránci Ostrova jednorožců. Střežili na něm všechno, hlavně kouzelnou vodu, která
15
Ariana a Septalek_001-120.indd 15
07.07.22 10:25
AKADEMIE JEDNOROŽCŮ
vytékala ze Třpytivého jezera, zavlažovala půdu a udržovala všechna zvířata zdravá. Na ostrově většinou panoval klid, ale minulý rok skupina studentů překazila nekalé plány tehdejší paní ředitelky Prvosenkové, která chtěla Akademii zničit a ovládnout Třpytivé jezero. Byla dopadena a skončila ve vězení. Učitelky však věděly, že jí v tom napomáhala neznámá osoba, kterou se zatím nepodařilo odhalit. Ariana doufala, že během jejího pobytu na Akademii se žádné další potíže neobjeví. Ostatní holky šly před ní. Róza, Matylda a Viola si povídaly, Frída byla zabraná do svých vlastních myšlenek. „Nemůžu se dočkat, až zase vyrazíme závodit do terénu,“ říkala právě Róza. „Zbožňuju skákání přes přírodní překážky.“ „Já taky!“ přidala se Matylda. „Až na to, že když profesorka Tulipánová vyhlásí terénní
16
Ariana a Septalek_001-120.indd 16
07.07.22 10:25
Ariana a Šeptálek závod, pokaždé se ztratím. Pamatujete na minule? Nakonec jsme s Perlou zůstaly trčet uprostřed bažiny.“ „Vypadala jsi pak jako příšera, co vylezla z močálu!“ smála se Viola. Ariana se při té vzpomínce zachvěla. Matylda s Perlou byly od hlavy až k patě zapatlané odporným hustým bahnem. Ona měla z takových věcí noční můru, ale Matyldě i všem jejím kamarádkám připadala ta příhoda zábavná. Vtom vyrazily zpoza růžového keře dvě myši, bleskově přeběhly cestu a zmizely ve stínu mezi stromy. Ariana polekaně uskočila – myši tady na Akademii ještě nikdy neviděla. Chystala se o nich říct ostatním, ale vzpomněla si, jak se jí Frída smála, že se bojí pavouků. Raději bude mlčet, aby jim nebyla pro legraci.
17
Ariana a Septalek_001-120.indd 17
07.07.22 10:25
AKADEMIE JEDNOROŽCŮ
Ariana spěchala do stájí. Byly moderní, vzdušné, pěkně čisté a nablýskané. Ohromně se jí tam líbilo. Každý jednorožec měl vlastní box a v něm koryto naplněné vodou z jezera. Právě díky ní si jednorožci udržovali svá kouzla v plné síle. Kolem projížděly automatické vozíky a rozvážely seno a kyblíky s hvězdůvkami – oblíbeným jídlem jednorožců. Sotva dívky vešly do stájí, Ariana nakrčila nos. Páchlo to tady jako smradlavé ponožky. „Hele, Ariano!“ prohodila Matylda. „Sedí na tobě pavouk!“ „Cože? Kde?“ Ariana si honem oklepávala oblečení. „Dělám si srandu,“ hihňala se Matylda a Róza se pochechtávala s ní.
18
Ariana a Septalek_001-120.indd 18
07.07.22 10:25
Ariana a Šeptálek „Nevšímej si jich,“ radila jí Viola. „Jsi protivná,“ zakroutila hlavou nad Matyldou, ale přitom se usmívala. Ariana vstoupila do Šeptálkova boxu. Nesnášela, když byla ostatním pro smích. Já za to nemůžu, že se bojím pavouků, pomyslela si rozhořčeně.
19
Ariana a Septalek_001-120.indd 19
07.07.22 10:25
AKADEMIE JEDNOROŽCŮ
Šeptálek k ní zvedl hlavu od síťky se senem, zaržál a tmavé oči se mu rozzářily. „Ahoj, Ariano,“ řekl, přistoupil k ní a mazlivě se jí otřel hlavou o tvář. „Nazdárek,“ odpověděla Ariana, pohladila ho po tváři a hned se jí zlepšila nálada. Objala ho a pak popotáhla nosem. „Fuj. Co to tady tak strašně smrdí?“ „Já to nejsem!“ zasmál se jednorožec. „Tentokrát jsem se neušpinil!“ Šeptálek zbožňoval vyjížďky a rád se bavil, a třebaže ráno začínal den pečlivě upravený, do večera se vždycky zamazal. Ariana přinesla hřbílko. „Mně nevadí, když se ušpiníš, vážně. Ráda tě vyhřebelcuju.“ „Mám chuť jít si zacválat.“ „První hodinu máme péči o jednorožce,“ podotkla Ariana. „Nejspíš budeme hřebelcovat a zaplétat hřívy.“
20
Ariana a Septalek_001-120.indd 20
07.07.22 10:25