Issuu

K N I Š

Ý K S OV TIC

2 6 7 HO

O D Z Ě V I H AUT N

Á N Ž A Á V OZB R H

OBSAH

ZÁKlADNÍ ÚDAjE

AFRIKA

MARIE

HOSTINA

M SpOjENÍ S pIRxEM

BUBlINy

VÝpOČTy

STROjOVNA

FlOTIlA

UlTIMÁTUM

jE KONEC!

pOSlEDNÍ MANÉVR

HORIZONT UDÁlOSTÍ

MAgEllANUS

101

ŘEKA

104

O AUTORECH

118

ZÁKLADNÍ ÚDAJE TYP LODĚ --> Mezihvězdná raketová plachetnice DRUH POHONU --> Kombinovaný - fúzní motory, proudové plachty, vlečné laserové paprsky JMÉNO LODĚ --> Naděje POSÁDKA --> 5 osob + blíže neurčený počet robotů a počítačů vybavených umělou inteligencí ČLENOVÉ POSÁDKY --> Venado: kapitán (v době startu Naděje 11 let) Liu: navigátorka a první důstojnice (v době startu Naděje 9 let) Koko: první pilotka (v době startu Naděje 10 let) Ark: druhý pilot (Borisův bratr, v době startu Naděje 12 let) Boris: hlavní mechanik (Arkův bratr, v době startu Naděje 9 let)

DOMOVSKÁ ZÁKLADNA --> Pirx, Vědecko‑vojenský komplex na Měsíci CÍL MISE --> dosažení Řeky mohutného proudu prvku sarriax. Touto Řekou následně plout vstříc hlubokému vesmíru a pátrat v něm po obyvatelné planetě, na které by mohl pokračovat lidský rod. Věk lidí na Zemi se totiž chýlí k neodvratnému konci, což prokázal tajný dokument s názvem Harmonogram kolapsu. DATUM STARTU --> 2071-11-11 CELKOVÁ VZDÁLENOST K ŘECE --> 7 973 615 600 km RYCHLOST NADĚJE --> uměle stabilizovaná na 138 000 m/s PŘEDPOKLÁDANÁ DÉLKA LETU K ŘECE --> 22 měsíců PŘEDPOKLÁDANÉ DATUM PŘÍLETU K ŘECE --> 2073-09-10

AFRIKA „Dum‑drum‑dum! Dum‑dRum‑dum! Dum‑drum‑dum!“ Lesklý tmavý dron dostal přímý zásah, rozprskl se a jeho kousíčky volně padaly k zemi. Za sebou zanechávaly šedivou kouřovou čáru. Po chvíli se vypařily a z vraždícího stroje nezbylo nic. „Přímý zásah!“ procedil skrz pevně sevřené rty Boris. Seděl za těžkým kulometem, jehož hlaveň ostře trčela z boku armádní proudové helikoptéry. Na tu však dorážely další a další plně ozbrojené drony a další plně automatizované válečné mašiny. „To nevidí ten velkej červenej kříž, co máme namalovanej na helikoptéře?“ ulevil si Ark sedící na místě navigátora a druhého pilota. „Nezapomeň, že ani jedna z obou válčících stran Červený kříž neuznává. Američani i Číňani svorně tvrdí, že bojují jen stroje, takže nikoho neohrožují,“ ozvala se v rádiu Liu, která celou operaci koordinovala ze země. Měla dokonalý přehled o situaci a mohla ostatním ve vzduchu předávat potřebné a přesné informace. „Magoři, co maj místo mozku vyjetej olej!“ houkla od pilotování helikoptéry Koko a jemným pohybem kniplu uhnula před nebezpečnou raketou, kterou na ně vyslal některý z bojujících strojů. Ani nevěděli, který to byl a k jaké straně vlastně patří. Bylo to jedno. Raketa helikoptéru minula jen

o pár centimetrů a sestřelila jiný dron, který na helikoptéru útočil z opačné strany. Venado se podíval na zem, byla asi sto metrů pod nimi. Vyprahlou a letitými boji zničenou krajinu klikatě rozděloval mohutný tok řeky Kongo. Její vody se leskly ocelovou šedí a sluneční paprsky dopadající na hladinu odhalovaly obří duhové olejové skvrny. Válka o Afriku se táhla nekonečně dlouho. Už více než deset let. Rozhořela se po sérii teroristických útoků na místní ropné rafinérie, které na tomto kontinentu vybudovali Číňané. Ti s pomocí úplatků, vydírání a únosů ovládli obří pozemky, pod nimiž výzkumníci a inženýři objevili téměř nevyčerpatelné zásoby ropy. Čína z útoků na své rafinérie na zabraném území vinila Spojené státy americké. Ty všechno popřely a odmítly jakýkoliv podíl na vině. Do Afriky však vyslaly mohutnou armádu robotů a dronů. Čína si celou věc nechtěla nechat líbit a proti americkým strojům nasadila ještě větší robotizovanou armádu. Válka oficiálně začala v roce 2031. Byl to první válečný konflikt v dějinách lidstva bez lidských vojáků. Obě strany sporu urputně trvaly na tom, že v této válce lidé neumírají a ničeny jsou pouze stroje. Propaganda v Číně i USA šlapala na nejvyšší obrátky. Všichni se téměř každý den chlubili průlomovými vítězstvími a naprostou převahou. V tomto víru lží, manipulací a podvodů celý svět téměř zapomněl, že v Africe žijí také lidé. Civilisté, kteří neměli s tímto sporem nic společného a kteří nestihli utéct přes moře v mohutných uprchlických vlnách. Ti, co museli zůstat, trpěli. Mezinárodní červený kříž byl jednou z mála organizací, která na existenci nevinných obětí upozorňovala a snažila se jim nějak pomoci. Jak Čína, tak USA však zuřivě odmítaly připustit, že by mohly ohrožovat, nebo dokonce zabíjet nevinné lidi, takže záchranné organizace, jako byl Červený kříž nebo Půlměsíc, prostě neuznávaly. Ba co víc, jejich roboti na tyto organizace útočili a chtěli je tak donutit, aby se svou činností přestali. Naštěstí se však vždycky našlo

dostatek odvážlivců a bláznů, kteří nasazovali vlastní krk, aby zachránili druhé. Teď Venado velel záchranné misi, která měla ověřit, že ve zdánlivě opuštěném městě, ke kterému se blížila válečná fronta, skutečně nezůstali žádní civilisté. Tak to totiž tvrdily obě válčící strany. Satelitní snímky, které měl Venado a jeho skupina k dispozici, však říkaly něco jiného. Ve městě měli být stále nějací lidé. „Liu, jak ještě daleko?“ zeptal se Venado do rádia. „Za dvě minuty je uvidíte na jedné hodině. Koko, drž kurz!“ „Snažím se, ale ti robůtci se na nás lepí jak propocenej trikot tlustýho fachmana z pneuservisu. Borisi! Neflákej to!“

„Dum‑Dum! Dum‑Drum ‑Dum! Drum ‑Dum!“ Borisův těžký kulomet začal znovu štěkat a vystřelovat masivní náboje do strojů v amerických i čínských barvách. Na zemi i ve vzduchu jich byly desítky. Když stroje uviděly společného nepřítele, na chvíli zapomněly, že mají pálit po sobě. Své zaměřovače obrátily na helikoptéru Červeného kříže. Ta už letěla nad pustým městským předměstím. Koko i přes neustálé útoky bez většího vzruchu zručně manévrovala, takže jejich helikoptéra byla v tu chvíli snad jedinou věcí v celé Africe, kterou žádná střela nezasáhla. Boris se také činil, likvidoval roboty na zemi i drony ve vzduchu, jako by byl na pouťové střelnici. „Třicet vteřin do příletu!“ ozvala se posádce helikoptéry ve sluchátkách Liu. „Támhle!“ ukázal Ark před sebe. Blížili se k centru města. Přestože válečná fronta teprve dorazila, byla už většina budov srovnaná se zemí nebo alespoň silně poničena. Z domů většinou zůstaly pouze obvodové zdi. Z výšky působilo město jako apokalyptické bludiště, ze kterého není cesty ven. Jen v samotném centru trčel do vzduchu jediný mrakodrap jako vztyčený prst. „Vizuální kontakt s mrakodrapem,“ ohlásila Koko. „Výborně. Přistát můžete severně od něj,“ potvrdila Liu do rádia.

„Stejně nechápu, jak to že po nás střílí. To už pro ně neplatí tři základní Zákony robotiky?“ divil se nahlas Boris v pauzách mezi střelbou z těžkého kulometu. „Myslíš Isaaca Asimova 1? Na toho zapomeň!“ odvětila Liu. „To byla jedna z prvních věcí, kterou obě armády u svých robotů zrušily. Neoficiálně samozřejmě. Nikdy to nepřiznaly. Všem nadále tvrdily, že jejich roboti mají ve svých kódech všechny tři zákony nesmazatelně vepsané. Proto taky furt říkají, že tahle válka nemá lidské oběti.“ „Kecy! Furt jen samý kecy! Držte se, jdeme na přistání!“ Koko od samého soustředění usilovně žvýkala. Přistála bezpečně a měkce: „Jako vajíčko, když ho snese slepice v kurníku,“ zazubila se na Arka sedícího hned vedle. „Borisi! Arku! Padáme ven! Koko, ty tu zůstaň. Motory nech běžet, počítám, že návrat bude dost divokej!“ „Rozkaz, Venado!“ mrkla Koko na velitele a strčila si do pusy novou žvýkačku. Venado, Boris a Ark seskočili na zem. V hlubokém předklonu běželi z dosahu rychle rotujících listů proudové helikoptéry. Všichni tři měli odlehčené jednoruční samopaly, které se jim v této situaci náramně hodily. Město totiž prohledávaly jednotky čínských robotů a dronů. A ty teď svou pozornost zaměřily právě na trojici chlapců. Krátké a přesné dávky ze samopalů však ze všech robotů, kteří se přiblížili na dostřel, dělaly hromádky bezcenného šrotu. Venado s Arkem pečlivě prohledávali rozvaliny domů a dalších staveb. Boris jim svou neomylnou střelbou kryl 1

Isaac Asimov byl významný spisovatel 20. století, který deﬁnoval tři základní Zákony robotiky. 1 → Robot nesmí ublížit člověku nebo svou nečinností dopustit, aby bylo člověku ublíženo. 2 → Robot musí uposlechnout příkazů člověka, kromě případů, kdy jsou tyto příkazy v rozporu s prvním zákonem. 3 → Robot musí chránit sám sebe před poškozením, kromě případů, kdy je tato ochrana v rozporu s prvním nebo druhým zákonem.