Bobule srstka angrešt
Žalud, nažka s dřevnatou číškou dub korkový
Ve vyzrálém, více méně šťavnatém, dužnatém plodu je větší počet semen.
Plod nesedí přímo na letorostu, ale ve zvláštní číšce.
Peckovice Slivoň švestka
Křídlatá nažka jasan manový (zimnář)
Více méně tlustá dužnina obaluje tvrdou pecku, jež obsahuje semeno.
Plod se skládá z nažky obsahující semeno a z blanitého křídla.
Složený plod, souplodí ostružiník maliník Oříšek líska obecná Semeno je volně v tvrdé skořápce bez dužniny (nesrůstá s ní). Někdy skořápku obklopují listeny.
Toto souplodí vypadá jako jeden plod, ale skládá se z četných drobných plodů. V tomto případě je malina složená z drobných peckoviček.
13
001-017_Stromy.indd 13
11.2.2008 15:58:59
Význam stromů Víte, že… Každodenně se setkáváme s dřevinami nebo jejich produkty, a ani o tom nepřemýšlíme. V této knize najdete u každého popisu dřeviny jak rozlišovací znaky, tak další informace. Druhům mimořádně významným nebo něčím neobvyklým je věnována celá stránka. Na ní jsou v barevném bločku pod titulkem Víte, že… uvedeny zvláště důležité nebo zajímavé údaje. Stromy jako zdroj surovin Nejdůležitější částí stromu je dřevo. To hrálo ve všech historických dobách životně důležitou úlohu. Ještě dnes je potřebujeme jako palivo a stavební materiál, ale také jako surovinu k výrobě papíru a dalších nezbytných potřeb. Samozřejmě záleží také na tom, z jakého stromu dřevo pochází, protože může mít velmi rozdílné vlastnosti. Znalci dřeva vybírají nejvhodnější materiál pro rozmanité výrobky od obalů po umělecká díla. Víte, že... Tisové dřevo je neobyčejně těžké, tvrdé a současně pružné. U mumie muže nalezeného na ledovci v Ötzských Alpách (proto se mu přezdívá Ötzi), jenž zahynul v době kamenné, se našel luk z tisového dřeva. Ve středověku se z tisu vyráběly ruční zbraně, měřicí nástroje a soustružené výrobky.
Dřeviny jako zdroj potravy a léčiv Ovocné stromy a keře rostou prakticky v každé větší zahradě. Jenom jabloň má nespočet rozmanitých odrůd a poskytuje jedno z nejoblíbenějších typů ovoce. Rovněž plané ovoce, zejména plody některých divoce rostoucích stromů a keřů, má mnoho příznivců, kteří je sbírají a využívají.
Víte, že... Plody dřínu, zvané dřínky, patří k tajným tipům pro milovníky planého ovoce. Zavařenina ze zralých nakyslých plodů má vynikající chuť, zejména po přidání lesních jahod nebo šípků. Džemy jsou oblíbené zvláště ve východní Evropě.
Dřeviny poskytují také důležité suroviny k výrobě léčiv, četné druhy se ve velkém množství pěstují. Léčivé látky se nacházejí v různých částech dřevin. Stromy a keře využívané při výrobě léčiv poskytují plody, listy, kůru, vzácněji květy nebo dřevo. Sklizeň a sběr těchto částí je v mnoha případech ruční práce, protože se s nimi musí zacházet velmi citlivě a opatrně, aby se jejich účinné složky nenarušily nebo dokonce nezničily.
14
001-017_Stromy.indd 14
11.2.2008 15:58:59
Okrasné dřeviny Skoro každý majitel zahrady se dnes věnuje četným nádherně kvetoucím nebo pestrolistým dřevinám, jichž je na trhu a ve školkách bohatý výběr. Také v parcích a městských zahradách najdeme množství cizokrajných stromů a keřů. Hojné jsou tam nejen původní divoké formy, ale rovněž četné z nich vyšlechtěné okrasné nebo užitkové odrůdy.
Víte, že... Zimostráz vždyzelený výborně snáší střih, a proto se z něj mohou vytvářet různé ornamenty, postavy a zdobné útvary. Zejména v době renesance a baroka byly tyto umělé tvary hlavní složkou zahrad, vytvářely nejen lemy záhonů, ale i stěny a celá bludiště. Obliba zimostrázu trvá již od antiky.
Dřeviny jako součást prostředí Lidmi ovlivněná kulturní krajina je na divoká zvířata a plané rostliny velmi chudá, protože jim neposkytuje vhodné prostředí. Ochránci přírody proto usilují o všestranné zlepšení prostředí také uchováváním a vysazováním živých plotů, remízů a lesů. Dřeviny vytvářejí vhodný životní prostor pro mnoho živočichů, od majestátního jelena po malou mšici, ale také pro spoustu hub, mechů a bylin.
Víte, že... Na ptačím zobu se živí neobyčejně nápadné a krásně zbarvené housenky lišaje šeříkového (Sphinx ligustri), velmi půvabného nočního motýla.
Symboly a legendy Naši předkové se při hledání potravy, ochrany nebo sběru stavebního a jiného užitečného materiálu denně setkávali s dřevinami. Hlavně stromy, jejichž velikost na člověka velmi působila a nad jejichž stářím žasl, měly na prapředky v našich zemích hluboký vliv nejen po fyzické, ale i po duchovní stránce. Lidé se pod stromy shromažďovali, zvláště některých dřevin si velmi vážili, připisovali je různým bohům a opřádali bájemi a legendami. Dodnes si lidé o stromech vypravují různé příhody a povídky a mnohých význačných jedinců si váží nebo je dokonce chrání zákonem.
Víte, že... Podle řeckých bájí musel hrdina Herakles splnit 12 úkolů, mimo jiné přinést zlatá jablka ze zahrady Hesperidek. Úkol splnil a přinesl zlatá „Venušina jablka“. Údajně to byly zlatožluté kdoule, podle jiných autorů však šlo o pomeranče nebo jiné exotické plody.
15
001-017_Stromy.indd 15
11.2.2008 15:59:00
001-017_Stromy.indd 2
11.2.2008 15:58:49
Stromy a keře
001-017_Stromy.indd 17
11.2.2008 15:59:00
Jedle bělokorá
samčí květy jsou v šišticích na koncích letorostů
Abies alba (borovicovité) Výška 30–50 m květen Výskyt Lesy v horách střední a jižní Evropy, často společně se smrkem ztepilým (str. 25) nebo bukem lesním (str. 60). Typická je její stříbrošedá kůra. > Jedle se může dožívat až 600 let. > Kořeny zasahují hluboko do půdy. > Poskytuje bílé nepryskyřičné dřevo. špička kulatá nebo vykrojená naspodu 2 bílé proužky
svrchu leskle tmavozelená
Nikoli na kvetoucí stromy, ale na větve různých druhů jedlí a smrků, na nichž sají mšice, naletují včely a sbírají tam jejich sladké výměšky (medovici). Z medovice mšic pak vytvářejí jedlový med s příjemně kořennou chutí. Jedle bělokorá je v posledních dvou stoletích v Evropě na ústupu. Je to jeden z prvních druhů dřevin, které mladé stromy silně poškodilo znečištění mají špičku ostrou, staré ovzduší a je to také zaoblenou nejznámější příklad dřeviny ohrožené vyhynutím. tvar úzce kuželovitý samičí šištice jsou vzpřímené
jehlice nejvýše 3 cm dlouhá
18 větve odstávají vodorovně a jsou nestejně dlouhé zralé šišky jsou vzpřímené, asi 10 cm dlouhé šupiny mají jemné špičky
jehlice jsou rozčísnuté do stran, takže větévky jsou ploché
Víte, že... Najdete-li v lese na zemi celou šišku, nemůže to být šiška jedlová. Ty se rozpadají přímo na větvích a jejich šupiny odpadávají na zem jednotlivě. Ze vzpřímené šišky zůstává na větvi jenom holé vřeteno.
018-045_Stromy.indd 18
12.2.2008 13:24:21
Jedle řecká Abies cephalonica (borovicovité) Výška 20–35 m květen
Jedle řecká je na svých přirozených stanovištích silně ohrožena lidskou činností. Poškozují ji lesní požáry i turistika a znečištění ovzduší, proto je zařazena do světového seznamu ohrožených dřevin. V Řecku byly vytvořeny rezervace, kde se tyto stromy těší všestranné ochraně.
kmen se nahoře často rozvětvuje a větve jsou nepravidelně uspořádané
šišky vzpřímené, až 14 cm dlouhé
tvar stromu vejčitý nebo široce kuželovitý šupiny mají špičky ohnuté dozadu
Výskyt Divoce roste v řeckých horách. Jinde v Evropě se pěstuje jako parkový a okrasný strom. Jeho borka se dělí na četné malé plošky. > Jarní letorosty jsou poškozovány mrazem. > Dobře snáší letní sucha. > Pěstuje se na plantážích jako vánoční stromek.
špička ostrá, pichlavá
jehlice tuhé, až 3,5 cm dlouhé
na rubu 2 bílé proužky
jehlice rostou dokola letorostu
19
Jedle ojíněná Abies concolor (borovicovité) Výška 20–30 m květen–červen
Pokud někdo slavil vánoce v Kalifornii, patrně to bylo pod jedlí ojíněnou. Tato jedle je oblíbeným vánočním stromem, který se ve velkém pěstuje na plantážích. Na borce mladých stromků jsou žlázky s vonnou pryskyřicí, která tvoří průsvitné kapky. Kanadský balzám, vyráběný z tohoto druhu, se používá při tvar široce kuželovitý mikroskopování, při zalévání různých objektů do preparátů pod sklíčkem. šišky vzpřímené, válcovité, 7–14 cm dlouhé šupiny šišek nemají špičky
Výskyt Jejím domovem je Severní Amerika, ve střední Evropě se vysazuje v parcích a zahradách. Jehlice na letorostech se ohýbají dozadu.
> Nazývá se též jedle stejnobarvá. > Snáší suché prostředí ve městech. větve odstávají > Na zahradě potřebuje odpovídající prostor. vodorovně po obou stranách modrošedé
jehlice poddajné, 4–7 cm dlouhé často nízko zavětvená
018-045_Stromy.indd 19
12.2.2008 13:24:21
Jedle obrovská Abies grandis (borovicovité) Výška 30–50 m květen–červen Výskyt Roste na tichomořském pobřeží Severní Ameriky. V Evropě se pěstuje v parcích i jako užitková dřevina v porostu. Je nápadná rozdílně dlouhými jehlicemi na jednom výhonu. > Největší druh jedle. > Rozemnuté jehlice silně voní po mandarinkách. > Vyžaduje značnou vlhkost vzduchu.
jehlice dlouhé 2,5–6 cm
vrchní větve v koruně rostou vzpřímeně
Ve své vlasti roste v horách s chladnými, nepříliš suchými léty a velmi chladnými zimami, proto u nás nesnáší suchá horka v létě, kdežto mráz v zimě jí nevadí. Přesto se našemu podnebí přizpůsobila celkem dobře. Měkké nepryskyřičnaté dřevo se používá hlavně k výrobě buničiny a papíru. koruna štíhle kuželovitá
šišky vzpřímené, válcovité
naspodu 2 bílé proužky jehlice rostou vodorovně, v rozčísnutých řadách
spodní větve obloukovité
20
Jedle vznešená Abies procera (borovicovité) Výška 15–25 m květen Výskyt Pochází ze Severní Ameriky, v Evropě se pěstuje jen v parcích, kde je nápadná svým nádherně stříbřitým jehličím, i když právě nemá šišky. > Má ze všech jedlí nejnápadnější šišky. > Ve své vlasti dorůstá až 80 m výšky. > I věkovití jedinci mají špičatý vrcholek.
Jedle vznešená je rekordmankou jedlemi. Vytváří obrovské šišky a dožívá se až 700 let. Letorosty s hustým jehličím mají nádhernou zelenou barvu a hodí se k adventní výzdobě. V zahradách často vadí, protože je tvar stromu to neobyčejně robustní strom, ale volný, nepravidelný je opravdovým klenotem. šišky vzpřímené, válcovité, 14–25 cm dlouhé
šupiny mají dlouhé, převislé špičky
jehlice ohebné, 2,5–3,5 cm dlouhé obloukovitě prohnuté
018-045_Stromy.indd 20
větve nestejně dlouhé, zpravidla odstávají v pravém úhlu
12.2.2008 13:24:22
Jedle kavkazská Abies nordmanniana (borovicovité) Výška 25–60 m květen–červen
Ve své vlasti tento strom roste v horách s chladnými, ne příliš suchými léty a velmi chladnými zimami. Proto u nás nesnáší suchá horka v létě, kdežto mráz v zimě jí nevadí. Přesto se našemu podnebí přizpůsobila celkem dobře. Měkké nepryskyřičnaté dřevo se používá hlavně k výrobě buničiny a papíru.
vrcholek špičatý samčí šištice protáhlé
Výskyt Je doma na Kavkaze a v severovýchodním Turecku, ve střední Evropě se pěstuje v parcích, zahradách i v lesích. Výhony jsou hustě obrostlé jehlicemi. > Vyžaduje vlhké půdy. > V místě původu se dožívá až 500 let. > Jehlice zůstávají na stromě několik let. jehlice až 3,5 cm dlouhé
tupé nebo špičaté naspodu 2 bílé pruhy
koruna velmi pravidelně kuželovitá
21 šupiny mají dlouhé špice
šišky až 18 cm dlouhé
Víte, že... Ve střední Evropě se jedle kavkazská pěstuje hlavně na plantážích jako vánoční stromek. Výhodou zejména je, že jehlice opadávají s větví a letorostů později než u jedle bělokoré (str. 18) a smrku ztepilého (str. 25).
018-045_Stromy.indd 21
zavětvená často až k zemi
12.2.2008 13:24:23
Jedle korejská Abies koreana (borovicovité) Výška 5–10 m květen Výskyt Pochází z Koreje, v Evropě se pěstuje v parcích a zahradách, vytváří velké množství šišek i na spodních větvích. > Působivý okrasný strom. > Dobře snáší městské prostředí. > Na trhu jsou také vyšlechtěné formy.
jehlice ploché, 1–2 cm dlouhé
tupě kýlovité
Jedle korejská roste velmi pomalu. V Koreji dosahuje až 20 m, v zahradách však jen zřídka přesahuje 7 m výšky. To znamená, že se výborně hodí do předzahrádek a malých zahrad. Již stromky sotva 1 m vysoké jsou bohatě ozdobené šiškami, široká které jim celou zimu kuželovitá koruna stojí na větvích.
mladé šišky červenofialové
větve přeslenovitě uspořádané
naspodu 2 bílé pruhy
šišky vzpřímené, 5–7 cm dlouhé
22
Jedle španělská
šupiny šišek hustě přiléhavé
Abies pinsapo (borovicovité)
ve zralosti červenohnědé
Výška 5–25 m květen Výskyt Roste volně jen v jižním Španělsku. V Evropě je hojná v parcích a zahradách. Typické jsou výhony hustě obrostlé pichlavými jehlicemi. > Ve své vlasti vzácná a ohrožená. > Vyžaduje dostatek slunce. > V kultuře se pěstuje i modrozelená forma. jehlice 1–2 cm dlouhé, tuhé a tupé
Ve Španělsku se pokoušejí uchovat poslední přirozené porosty této jedle. Je to stálý boj s lesními požáry, které lesy ničí, ale současně vytvářejí plochy pro přirozené zmlazení. Aby světliny rychleji zarůstaly, Španělé nespoléhají na přirozený proces obnovy a raději mladé stromky vysazují.
koruna kuželovitá
šišky vzpřímené, 10–15 cm dlouhé
větve husté, pravidelně uspořádané
báze štítovitě rozšířená
018-045_Stromy.indd 22
12.2.2008 13:24:23
Douglaska tisolistá Pseudotsuga menziesii (borovicovité) Výška 25–50 m květen
Douglaska roste rychle a poskytuje tvrdé a trvanlivé dřevo. Na stejných stanovištích tato dřevina roste dvakrát rychleji než obyčejný smrk. Není divu, že je to dnes v lesnictví nejvýznamnější, hojně vysazovaný cizozemský druh stromu. První semena přivezl roku 1827 do Evropy skotský přírodovědec David Douglas. Nejvíce ji propagoval v Německu kancléř Bismarck, který se zasadil o její pěstování na mnoha místech již od roku 1880.
Výskyt Pochází ze západu Severní Ameriky, ale ve střední Evropě se pěstuje v lesích, zahradách a parcích. Pozná se snadno podle šišek s přečnívajícími šupinami. > Rozemnuté jehličí voní po pomerančích nebo citronech. > Ve vlasti dorůstá výšky přes 100 m. > Šišky odpadají vcelku.
kuželovitá koruna
samčí květy na koncích letorostů
jehlice dlouhé 2–4 cm, měkké a tenké
naspodu 2 bílé proužky
svrchu matně tmavozelené
23 větve v přeslenech
samičí květní šištice zelené, střapaté
zralé šišky převislé, 5–8 cm dlouhé přečnívající podpůrné šupiny šišek se třemi špičkami
Víte, že…
rovný kmen
018-045_Stromy.indd 23
Šupinatá borka douglasky je neobyčejně tlustá, protože v místě původu musí strom chránit před ohrožením častými lesními požáry.
12.2.2008 13:24:24
Jedlovec kanadský Tsuga canadensis (borovicovité) Výška 10–30 m květen Výskyt Jedlovec pochází ze severovýchodu Severní Ameriky a ve střední a západní Evropě se pěstuje v parcích, vzácně i v lesních porostech. Drobné šišky jsou převislé na koncových letorostech.
šišky vejčité, 1,5–2 cm dlouhé
Jedlovec kanadský, zvaný též tsuga kanadská, je dřevina z chladného a vlhkého podnebí. Jeho dřevo je měkké a málo trvanlivé. V Severní Americe slouží převážně k výrobě beden nebo papíru, anglický vrcholové název je hemlock, což znamená výhonky často krátce bolehlav. Rozemnuté jehličí totiž převislé páchne podobně jako tato jedovatá bylina.
> Snáší výborně zastínění. > Může se také zastřihovat do podoby živých plotů. > Má různé zahradní formy. naspodu 2 široké bílé pruhy
koruna dosti široká, nepravidelná na svrchní straně letorostů jehlice kratší
jehlice 1,2–1,8 cm dlouhé okraj pilovitý
jehlice s dvěma kýly
samičí květ
24
Smrk Brewerův Picea breweriana (borovicovité) Výška 8–15 m duben–květen Výskyt Pochází z USA, roste od Oregonu po severní Kalifornii. V Evropě se pěstuje v zahradách a parcích. Převislé letorosty vypadají jako hříva. > Je odolný proti znečištění ovzduší. > Hodí se jen do velkých zahrad. > Říká se mu také hřivnatý smrk.
Tento smrk roste v přírodě jen v Americe a je nejvzácnější ze všech amerických smrků. Byl pojmenován po profesoru W. H. Brewerovi, který ho v druhé polovině 19. století objevil. Je to velmi ozdobný strom s převislými větvemi, a proto se často větvičky pěstuje v zahradách a parcích převislé jako solitéra. hlavní větve šišky dlouhé 10–20 cm, převislé
vzpřímené, prohnuté tvar široce kuželovitý
jehlice dlouhé 2–3,5 cm, ploché nasedají na malé hrbolky
018-045_Stromy.indd 24
12.2.2008 13:24:24
Smrk ztepilý
samičí šištice vzpřímené
Picea abies (borovicovité) Výška 25–50 m květen
Smrky se po dlouhý čas pěstovaly v hustých monokulturách, kde jiné rostliny v podrostu vůbec nemohly existovat. Následkem tohoto způsobu hospodaření byl zhoršený zdravotní stav dřevin a velké škody, způsobené kůrovci. Dnes se tento „denní chléb lesnictví“ pěstuje ve smíšených kulturách s jinými dřevinami. Bude však dlouho trvat, než poslední monokultury zmizí, i když mnohé padnou za oběť škůdcům nebo polomům.
Výskyt Pochází ze severní Evropy a z hor střední Evropy, byl však pěstován i v nížinách jako zdroj dřeva. Jehlice obrůstají větévky dokola. > Ceněný jako vánoční strom. > Jehlice se obměňují jen pomalu. > Vyžaduje chladná stanoviště s vlhkým vzduchem.
pravidelná kuželovitá koruna
jehlice 2,5 cm dlouhé, špičaté a pichlavé čtyřhranné
větve vodorovné nebo obloukovitě zdvižené
nasedají na malé hrbolky
25 rovný, sloupovitý kmen
šišky dlouhé až 16 cm, převislé
mladé samčí květy červené
Víte, že… Smrky mají plochý kořenový systém: hlavní kořen neroste do hloubky a kořeny se rozrůstají pod povrchem půdy. Proto tento strom na mělkých půdách často trpí vývraty a u padlých stromů jsou dobře vidět kořenové „talíře“.
018-045_Stromy.indd 25
jehlice letorosty obrůstají spirálovitě
12.2.2008 13:24:25