Nejkrásnější příběhy
o zvířátkách S ilustracemi Anne Suessové
Obsah O chamtivém psovi.....................................................4 Orel a želva.................................................................8 Liška a čáp.................................................................12 Lev a myška...............................................................16 Páv a kavka................................................................20 Zajíc a želva...............................................................22 Kanec a liška.............................................................26 O krávě, koze, ovci a lvovi.........................................28 O netopýrovi.............................................................30 O dvou krabech........................................................34 Vlk a pes...................................................................36 Spor psa s liškou před opicí.......................................40 Lev a koza.................................................................44 Liška a hrozny...........................................................46 O vráně a jiných ptácích............................................50 Kohout a diamant.....................................................52
O zajících a žábách....................................................54 Lev a liška..................................................................58 O polní myši a myši z města......................................64 O nenasytné lišce......................................................70 Lev a komár..............................................................72 Kočka a krysa............................................................76 O dvou žábách..........................................................84 O malé myšce a její velké cestě..................................86 Cvrček a mravenec....................................................90 Liška, lev a medvěd...................................................92 Had, lasice a myši .....................................................96 Havran a liška...........................................................98 Koza a vinná réva....................................................102 O huse, která snášela z latá vejce...............................106 Myší sněm...............................................................110 Lev a zajíc................................................................114 Liška a kohout.........................................................120 Jak vznikají bajky....................................................126
O chamtivém psovi Veliký hladový pes se potuloval křížem krážem krajem a hledal něco na zub. Cestou potkal malého pejska, který se právě chystal sežrat pořádný kus klobásy. Veliký pes se hned na pejska vrhl, aby takovou pochoutku zbaštil sám. Protože byl malý pejsek mnohem slabší, byla to pro velkého psa hračka. Jen žalostně zakňučel, když veliký pes běžel pryč i s jeho klobásou v tlamě.
4
Veliký pes měl z kořisti obrovskou radost a hledal si místo, kde by ji mohl v klidu sežrat. Cestou doběhl k potoku, přes který vedla lávka. Jak tak po ní přecházel, zrak mu padl na hladinu a vtom zůstal stát jako zkame nělý. Pod sebou totiž spatřil jiného psa, který v ostrých zubech držel obrovskou klobásu.
5
„Dnes mi ale přeje štěstí!“ zaradoval se pes v duchu. „Zdá se, že ani tenhle pes není veliký, ale jeho klobása je mnohem větší než ta moje. Tu musím mít!“ Veliký pes se hrozivě rozštěkal a z lávky skočil rovnou do potoka. Voda vy šplouchla na všechny strany. Tlapami zabíral, co mu síly stačily, a chamtivě se rozhlížel kolem sebe. Druhého psa však nikde neviděl. „Kampak se asi poděl?“ divil se veliký pes. „Vždyť před chvílí tady ještě byl!“
6
Když pochopil, že druhý pes beze stopy zmizel, rozzlo beně zaštěkal. Vtom si vzpomněl na první klobásu, kterou předtím ukradl malému pejskovi. Kdepak je!? Zoufale se ponořil až na dno potoka a pátral po ní. Ale marně. Klobásu už nenašel. Přitom mezi zuby držel takovou kořist a mohl si na ní pochutnat! Pro svou vlastní chamtivost však o lahůdku přišel.
7
Orel a želva Želva sledovala orla, jak vznešeně krouží po obloze. Bez námahy se vznášel v povětří a pak přistál na strmém vrchu, odkud mohl svým orlím zrakem nerušeně pozo rovat okolní krajinu. Želva orla velice obdivovala.
Když orel slétl k jezírku, aby se napil, želva sesbírala veškerou odvahu a připlula až k němu. „Ráda bych byla jako ty a alespoň jednou bych si chtěla zalétat ve vzduchu!“ prozradila želva orlovi. Ten ale jenom posměšně potřásl hlavou: „Copak je tohle za bláznivý nápad!“ zvolal. „Želvy přece neumějí létat. Žijí ve vodě nebo na zemi. A tak to má být!“ Jenomže želva se nenechala odbýt tak snadno. „Vezmi mě s sebou!“ žadonila. „Želvy neumějí létat!“ namítal orel, už trochu rozmrzele.
9
Želva začala srdceryvně vzlykat. Po vrásčité tváři se jí dokonce skutálela slza. „Dobře tedy,“ povzdychl si orel. Nedokázal naříkající želvě odmítnout její prosbu. Bez váhání se vyšplhala na břeh. Orel ji silnými drápy pevně uchopil za krunýř, máchl mohutnými křídly a spolu se vznesli do v zduchu. Za okamžik doletěli až k oblakům.
10
Želva se nemohla na tu nádheru vynadívat. Pohled na krajinu pod nimi, která byla stále menší a menší, byl pro ni tak neobvyklý a okouzlující, až ji to vyděsilo. Zrovna když orel oblétal vysoký kopec, želva sebou začala vrtět a házet, takže orel už ji nedokázal udržet a želva už už padala k zemi. Jak tak padala, zapomněla zatáhnout hlavu do krunýře. Za svou hloupost zaplatila velikou bolavou boulí na čele. Želvy totiž létat neumějí!
Čím výše vystoupáš, tím hlouběji padáš. 11
Liška a čáp Liška s čápem byli již delší dobu sousedé. Protože čáp někdy až příliš hlasitě klapal zobákem a liška zase dost zvědavě nakukovala čápovi do zahrady, neměli se ti dva moc rádi.
12
Jednoho dne se liška rozhodla, že čápovi něco provede. „Čápe,“ oslovila ho, „chtěla bych tě pozvat na večeři a potěšilo by mě, kdybys dneska ke mně přišel.“ Čáp nevycházel z údivu. Přesto však liščino pozvání přijal a večer se vydal ke své sousedce.
Sotva usedl za stůl, rázem pochopil, že liška si z něj jen vystřelila. Navařila sice lahodné polívčičky, všechny je ale podávala v docela mělkých talířích a miskách, ze kterých se čáp svým dlouhým zobákem nedokázal najíst. 13