FRANK
SCHÄTZING
ZACHRAŇME NAŠI PLANETU! Globální krize klimatu
EUROMEDIA GROUP
Zachranme nasi planetu.indd 3
04.11.2021 10:40:06
Každý hloupý kluk dokáže rozšlápnout brouka, ale ani všichni profesoři dohromady nedokážou žádného brouka sestrojit. Arthur Schopenhauer
Naše planeta je náš domov. Jediný domov. Když ji zničíme, kam potom půjdeme? Dalajlama
Kdo nevěří na klimatickou změnu, nevěří faktům, vědě nebo empirickým pravdám. Takový člověk podle mého soudu nemá zastávat žádný veřejný úřad. Leonardo DiCaprio
Žádný problém nemůže být vyřešen na stejné úrovni myšlení, která jej stvořila. Albert Einstein
Zachranme nasi planetu.indd 7
04.11.2021 10:40:06
1. D Í L
VLASTNĚ…
Zachranme nasi planetu.indd 9
04.11.2021 10:40:06
… jsem chtěl napsat úplně jinou knihu. Thriller. Potom jsem si uvědomil: V thrilleru už jsme. Vy a já. A ne jako čtenáři a autor. Jako jeho aktéři. Výše zmíněný thriller se odehrává tak dlouho, kam až lidská paměť sahá, a jeho název se neustále mění. Aktuálně se jmenuje klimatická krize. Pandemie. Digitalizace. Terorismus. V minulosti se jmenoval studená válka, závody ve zbrojení; předtím druhá světová válka, první světová válka, třicetiletá válka, hony na čarodějnice, mor, potopa, vyhnání z ráje, abychom vyjmenovali aspoň některé. A již se inzerují nové tituly. Máte zájem? Supermeteorit, vláda strojů, invaze mimozemšťanů nebo jednoduše přelidnění. Nejen Němci, ale zejména oni mají rádi spíše detektivky. Mrtvoly a detektivové jsou v Německu oblíbeni víc než zlatí retrívrové a televizní kuchaři. Ne že bychom byli tak krvežízniví. Prostě jenom rádi vidíme, jak se svět vymknutý z kloubů dává zase do pořádku. V detektivkách na rozdíl od thrillerů zažíváme eskalaci už od začátku. Někdo je úkladně zavražděn. Napochodují podezřelí, kde jste byli včera večer, smyčka se stahuje, konfrontace, případ se uzavře. Nic člověka neuklidní tolik jako pěkná detektivka. V thrilleru to funguje jinak. Na začátku je všechno normální. Malý spořádaný svět. Rodina, sousedé, přátelé. A potom do něj něco vtrhne. Něco děsivého
11
Zachranme nasi planetu.indd 11
04.11.2021 10:40:06
a nevysvětlitelného. Řád se hroutí, a čím déle to celé pokračuje, tím je to horší. Struktury, o nichž jsme si mysleli, že jsou neotřesitelné, se rozpadají. Konec jistot, důvěrně známé se obrací proti nám. Filmy Rolanda Emmericha končí zánikem světa. Sdílím tuto radost z destrukce. Je zábavné se dívat, jak mizejí města a na lidstvo se vrhají nestvůry. V literatuře a ve filmu je to hra s nepředstavitelným: co všechno dokážeme snést? Co s námi katastrofy a kolapsy provedou? Zůstaneme solidární? Jak tenký je pláštík civilizace, nakolik má člověk blízko k monstru? Pátrat po tom může být zábavné, ale také dost šokující. Když se ovšem ke skutečnosti přiblížíme moc, začne nás z ní mrazit. Možná jste viděli thriller o virech, film Nákaza. Pandemie je na konci utlumena, ale pocit uklidnění film v divákovi nezanechává. Thrillery jsou totiž proradné. Obnovují řád jen zdánlivě. Ohrožení zůstává. V případě Mlčení jehňátek si ten pocit můžeme dokonce vychutnat. Sice bychom se nechtěli setkat s Hannibalem Lecterem osobně, ale chceme ho vidět znovu a za každou cenu. Šance, že někomu takovému naběhneme na nůž, je v reálném životě nulová. Steven Spielberg zfilmoval klasický román H. G. Wellse Válka světů a jedná se v něm o mimozemšťany. Ti nepředstavují náš nejnaléhavější problém a ve stupnici ohrožení zaostávají za Hannibalem Lecterem o celé světelné roky. Přesto film spoustu lidí rozrušil a znejistil. Vetřelci v něm rozpoutají nemilosrdnou genocidu. Nemáme jim čím čelit. Hrdina je naprosto nehrdinsky na útěku a není ani pořádně v stavu chránit svoje děti. Jeho prostřednictvím zažíváme pocit naprostého vydání všanc. Proč vám to vyprávím? Protože to má hodně společného s naší skutečností. Na fikci je dobré, že můžeme odejít z kina nebo sklapnout knihu. Potud je thriller v něčem ozdravný. Můžeme ze sebe vybít napětí. Jsme totiž vystaveni tlaku – den co
12
Zachranme nasi planetu.indd 12
04.11.2021 10:40:06
den konzumujeme duševní rozpoložení celé planety. Zprávy jsou komprimátem všeho, co je špatně a nedaří se. Jak si potom člověk nemá myslet, že svět spěje ke konci? Je třeba referovat o tom, co má váhu! Faktem ale je, že koncentrace špatných zpráv nezrcadlí skutečné poměry, v nichž se odehrává pokojný a spořádaný život milionů lidí, v němž se děje hodně dobrého a relativně málo něčeho, co by opravňovalo k zařazení zprávy do vysílacího času s největší sledovaností. V reálném světě se katastrofy rozmělňují v nepoměrně větší míře normálnosti, odehrává se v něm méně válek a vyskytuje se v něm méně chudoby, nemocí a hladu (i když je jich pořád ještě příliš). Mediální svět, to je kakofonie desítek zvonů bijících na poplach. Následkem tohoto alarmu se cítíme trvale ohroženi: změnou klimatu, zabijáckými viry, proudy uprchlíků, umělou inteligencí, nezaměstnaností, náboženským terorem, hroucením demokracií, posilováním pravicových populistů – v thrilleru, v němž žijeme, se nic z toho nerozpustí ani nevyšumí, nemůžeme sklapnout knihu nebo odejít z kina. Setrváváme v nejistotě. Svět dosud nezanikl, ale poplach ještě nebyl odvolán. Tím se napětí stupňuje a naše obavy přerůstají jejich příčiny. Strach z cizinců je příznačně největší tam, kde skoro žádní cizinci nejsou. Zároveň se zdá, že to, co nás ohrožuje, neexistuje. Ráno otevřeme dveře a podíváme se na nebe, které je pořád stejné. Změna klimatu? Kde? A kde jsou ty inteligentní stroje, co nás chtějí zničit? S dopisy pořád ještě chodí listonoš, ne terminátor. Naší ulicí netáhnou žádné davy uprchlíků. Nikdo mě nepřichází vyhodit do vzduchu jménem svého boha, i když jsem o tom zrovna slyšel. Atomový hřib k nebi nestoupá. Koronavirus? Pouhá hra s čísly. Já nakažený pořád ještě nejsem a moji přátelé jsou napohled spíš vystresovaní než nemocní. Ale každý ví, že pacienti s koronavirem existují a že se na to dá umřít. Thriller, v němž žijeme, nás drží v šachu.
13
Zachranme nasi planetu.indd 13
04.11.2021 10:40:06
A to člověka drtí. Horší než vlastní zánik světa je věčné čekání, kdy se nic neděje. Problémů jako by narůstalo a ti, v jejichž rukou spočívá jejich řešení, uzavírají laxní dohody, které navíc nedodržují. Takže co se dá dělat? Evidentně nic. Komu můžeme věřit? Evidentně nikomu. V době, kdy toto píšu, se druhá vlna koronaviru rozlévá do cunami. V roce 2019 převládaly v německých médiích Fridays for Future a Gretina plavba přes Atlantik. Ochrana klimatu s 438 000 mediálními příspěvky představovala vrcholné téma. Těsně za ním následovalo přistěhovalectví (430 000 příspěvků), zdravotní a sociální péče (268 000), digitalizace (235 000) a důchody (206 000). Rok 2020 vypadal úplně jinak. Jen v prvním pololetí se s 250 000 příspěvků vyhoupl do čela covid-19 a s velikým odstupem následovalo přistěhovalectví (přes 143 000) a ochrana klimatu (necelých 127 000). Poslední jmenované téma utrpělo s 52 procenty největší mediální propad. Koronavirus aktuálně (leden 2021) ovládá zpravodajství stejně jako předtím. Gramofonová jehla přeskakuje pořád do stejné drážky. Ostatní témata však nezmizela. Ztratila sice na mediální relevantnosti, ale v pozadí zůstala přítomna. A to, že permanentní covidový alarm přehlušil všechno ostatní, žádnou úlevu duši nepřineslo. Bylo sice správné (a ještě dlouho bude) poskytnout koronaviru maximální mediální prostor, ale přesto si musíme položit otázku, zda se tomuto jedinému tématu musel celé dlouhé měsíce podřizovat každý titulek a každá talkshow. Monstrum je to bezpochyby veliké a mediálně se navíc nafouklo do obřích rozměrů. Dralo se do popředí v každém zlomku vteřiny, čímž muselo přispět i ke značné únavě pandemií. Člověk by rád slyšel něco jiného, ale třeba: Hele, pojďte si zase popovídat o uprchlících a klimatickém šoku – by taky nikoho neutěšilo. Člověk touží po troše vlídnosti. Jenže nic
14
Zachranme nasi planetu.indd 14
04.11.2021 10:40:06
vlídného nepřišlo. Staří lidé se v karanténě propadali do samoty. Mnozí z nich zemřeli. V krizi se octla celá odvětví. Miliony lidí se bály a bojí o zaměstnání. Ze všeho nejroztomilejší byl Netflix. Kolik thrillerů člověk vydrží, když zpoza rohu nepřijde žádný Dustin Hoffman s očkovací látkou? Klimatická změna se tak octla v nevýhodné pozici. Ačkoli jsme vyspělý živočišný druh, nejsme evolučně vybaveni připustit si, že přemíra globálních ohrožení je vzájemně rovnocenná. Ohroženi jsme byli vždycky. Ale nikdy jsme nebyli vystaveni tolika potenciálním hrůzám současně jako dnes. Můžeme být rádi už za to, že osidlování vesmíru zůstalo ve snech autorů sci-fi, protože jinak bychom museli zvládat ještě hororová hlášení z Marsu. Co tedy děláme? Reagujeme na ohrožení viditelná, bezprostřední a reálná. A ta abstraktní odsouváme stranou, abychom se ze samých obav nezbláznili. Jednáme sice správně, ale pouštíme ze zřetele existenční problémy. Stručně: thriller, v němž sami vystupujeme, nás přivádí na samu hranici psychické i fyzické odolnosti. Vytěsňovat nebezpečí je mechanismus přežití. A je hluboce lidský. Je zcela pochopitelné a nelze to ani kritizovat; když ochraně klimatu dočasně odepřeme pozornost, abychom se vyrovnali s pandemií, jejíž konec je v nedohlednu, prakticky proti ní nemáme ochranu a která nás jako společnost mění na všech rovinách. Odfajfkovat si krize podle scénáře po hodině a půl, to můžeme přenechat televizním editorům. My reální lidé musíme obstát v eskalaci problémů – a nic neeskaluje dramatičtěji než klimatická krize. Kdyby ji společnost, politika a ekonomika v minulosti nebyly ignorovaly, mohli jsme se nacházet v pohodlnější situaci. Takhle nám ale utíká čas. Zároveň sílí požadavky, aby se ochrana klimatu vzhledem k explodujícím nákladům na koronakrizi zastavila, což je chytré zhruba stejně jako přestat stavět hráz,
15
Zachranme nasi planetu.indd 15
04.11.2021 10:40:06
abychom se mohli vyzbrojit na opravu prasklého vodovodního potrubí. Jak to tedy zvládnout, abychom našli cestu z vyhnanství zpátky do akce? Máte-li rádi thrillery, pak víte, co jediné pomáhá proti hrozbám: porozumět jim. Faktem je, že se toho na nás řítí moc. Faktem ale také je, že člověk je jako jediný biologický druh požehnán darem vnášet do chaosu řád na základě poznání. Stav ohrožení sám o sobě nepředstavuje problém. Problém je nemohoucnost. Nevědomost. Bezradnost. Nemít jako ve středověku ani zdání o tom, jak se přenáší mor, a podle toho konat špatně a následně si zoufat. Proto jsem napsal tuto knihu (slibuji, že tu druhou, rozepsanou, dokončím). Napsal jsem ji proto, abych klimatickou krizi zbavil toho, co je na ní abstraktní a o co se vedou náboženské války, a snesl co nejvíc poznání na nemnoho stránek. (A to vám povím, že je pro mě těžké!) Vědění je magické! Vědění nás přenáší do situace, kdy můžeme jednat cíleně. Vědění nám dává kontrolu a svrchovanost. Vědění je zázračná pilulka proti sporným ideologiím. Vědění vytváří víru a naději! Kdo věcem rozumí, toho nikdo nemůže zahnat do kouta. Populismus, a je lhostejno, v které šmírácké figuře se producíruje, se nezajímá o diferencované myšlení. Populismus může přežívat pouze v parcialitě, a proto vynakládá vše, aby podněcoval strach a předsudky a šířil konspirační teorie. Populismus považuje lidi za hlupáky a orientuje jejich nenávist na obětní beránky. Populisté slibují minulost a prohrávají budoucnost. Slabomyslnost prohlašují za státnickou moudrost. Kam to vede, o tom se můžeme poučit z našich vlastních dějin. Teď máme co činit s výzvou pro celé lidstvo a ta dobrá zpráva zní: Můžeme to zvládnout. V dalším dílu půjde o to, jak se stavíme ke katastrofám, klimatu, počasí a skleníkovým plynům, výzkumu klimatu, a o rozdíl mezi změnou klimatu přirozenou a způsobenou
16
Zachranme nasi planetu.indd 16
04.11.2021 10:40:06
člověkem. A také proč by bez klimatických výkyvů neexistovaly halloweenové masky à la Boris Karloff v roli Frankensteina. Čtvrtý díl shrnuje příčiny klimatické krize a podrobně vysvětluje, které příčiny narušují rovnováhu životního prostředí. V pátém dílu se seznámíme s původci této krize i s klimatickými aktivisty. Šestý díl se bude týkat našich možností: co můžeme udělat, kdo co může udělat a jak ovlivnit ty, kdo rozhodují. V sedmém dílu se budeme věnovat posvátné krávě kapitalistického řádu – růstu. V osmém, závěrečném dílu vám předložím scénář budoucnosti, v níž jsme předtím většinu věcí udělali správně. Ale teď vás uvrhnu do černé díry.
17
Zachranme nasi planetu.indd 17
04.11.2021 10:40:06
2. D Í L
F RA N K E N S T E I N A KLIMATICKÁ K A TA S T RO FA
Zachranme nasi planetu.indd 19
04.11.2021 10:40:06
NĚKOLIK SLOV O KATASTROFÁCH
Uprostřed naší galaxie zeje obří černá díra Sagittarius A a polyká kosmickou hmotu pokaždé s větší chutí. Černé díry trhají hvězdy a žerou planety. Spadnete-li do černé díry, vcucne vás jako špagetu. Dokud nikdo nemá tu smůlu, že pobývá v okolí této žravé díry, těžko může být řeč o katastrofě. Stejně jako když asteroid narazí do neobydlené planety. To je zprvu také jenom přírodní jev. Naopak globální zabiják, který dopadl na dnešní Yucatan před 66 miliony let na rozhraní křídy a paleogénu, znamenal příšernou katastrofu pro pravěké veleještěry. Ti ovšem nemohli rozvíjet představy, co jim kyne, a tak se nemuseli ničeho obávat už předem. Žili si, lovili, žrali, milovali se a lenošili. Potom se po Zemi přehnala ohnivá bouře a dinosauři zahynuli. Záleží na úhlu pohledu, co označíme za katastrofu. Dnes můžeme vidět, jak se asteroid přibližuje. Kdyby se objevil v našich teleskopech, ohlášený zánik světa nás okamžitě změní. Poslední týdny a měsíce, možná i roky povedeme úplně jiný život, než kdybychom o našem vymazání z povrchu zemského nevěděli. Na základě naměřených hodnot bychom rychle dokázali vytvořit scénář, jak přesně se náš zánik má uskutečnit. Všechna hrůza by v našich hlavách nabyla konkrétní podoby dřív, než by asteroid dorazil. Podrobné poznatky o budoucnosti by nás zároveň uvedly do stavu, v němž budeme schopni cíleně pracovat na protiopatřeních, abychom katastrofu přece jen odvrátili.
21
Zachranme nasi planetu.indd 21
04.11.2021 10:40:06
Jednoznačně bychom na tom byli lépe než dinosauři, kteří nevěděli, že se na ně vaří voda, jak to hezky zveršoval komik Heinz Erhardt, a doposledka neměli nejmenší tušení, že se vmžiku stanou případem pro paleontology. Dokud se na nás žádný asteroid neřítí, můžeme si vybrat, zda se budeme v poklidu věnovat jiným věcem, nebo se užírat strachy, že se některý asteroid někdy přece jen může vychýlit do kolizního kurzu. To, co není, však nemůžeme změřit a vyhodnotit, a takový asteroid proto v našich představách nabývá rozměrů přímo šílených. Děsí nás ve dne v noci. Jsme strnulí hrůzou. S jistotou téměř stoprocentní mu za oběť nepadneme, ale přesto nám totálně otráví den. Vezmeme-li toto vše jako základ, můžeme katastrofy rozdělit do tří kategorií. 1. Nečekané katastrofy
Nastávají překvapivě a nemůžeme je předvídat.
2. Ohlašující se katastrofy
Dostavují se v krátko-, středně- či dlouhodobém horizontu a důsledky jsou známy.
3. Vyvolávané katastrofy
Jejich předpoklad staví na kombinaci pocitů a faktů a nelze doložit, kdy nastanou.
Asteroid z přelomu křídy a paleogénu, jemuž padli za oběť dinosauři, přišel nečekaně. Pro dinosaury. Pro nás patří do druhé kategorie, protože víme, že takový šutr zase někdy přiletí. Je pouze otázka kdy, a následky nelze propočítat. Statisticky nás tento globální zabiják přepadne jednou za 35 milionů roků. Statisticky ovšem máte vy i já jedno a půl dítěte a ročně prolijete hrdlem 100 litrů piva. Šance, že vás sežere žralok, je podle statistiky jedna ku 3,7 milionu. To
22
Zachranme nasi planetu.indd 22
04.11.2021 10:40:06
vám ovšem nebude nic platné, až vás bude skutečně žrát. Aby bylo jasno: globální zabiják se může objevit už zítra, nebo na sebe nechá čekat ještě sto milionů let. Intuitivně máme sklon řadit ho do říše domnělých katastrof a pominout, co je naléhavě radno: intenzivně bádat nad obrannými systémy proti asteroidům. Pandemie koronaviru sídlí někde mezi nečekaným a ohlášeným. Přišla překvapivě. Ale zase tak překvapivě nikoli. Epidemie řádí každých pár let a z pohledu Středoevropana vždycky tam, kde lidé mají beztak všechny myslitelné problémy: bouřlivé přílivy, hladomory, občanské války. Epidemie eboly v letech 2014–2016 si vyžádala 12 tisíc lidských životů, ale omezila se na africký kontinent. Když covid-19 překonal čínskou mediální cenzuru a informace o něm se začaly šířit po sociálních sítích, všichni podle dosavadních zkušeností předpokládali, že se bude hezky držet pravidel a zůstane v Číně. Virus se na nás vykašlal. Rozvinul se v pandemii a my jsme jenom nechápavě kulili oči, jako kdyby nikdy předtím nebyla španělská chřipka. Na cestě ke katastrofě se nacházíme od počátků lidstva. A již od prvopočátku na ni nejsme připraveni. Koronavirus se ve skutečnosti ohlásil. V archivech najdeme záznamy o minulých pandemiích: mor, syfilida, potivá horečka, neštovice, cholera, ruská, španělská a asijská chřipka, AIDS, SARS, ptačí chřipka, influenza. Pandemie řádí ve filmových trhácích (Smrtící epidemie, Nákaza, The Bay, Slepota) a románech (naposledy ve velkolepém thrilleru o virech Horečka od Deona Meyera), a přesto nás koronavirus zaskočil. Když ale tento virus nezaznamenaly ani naše radary – jak dobře nebo špatně jsme pak připraveni na klimatickou krizi? Z doby písemnictví o ní žádné referenční modely neexistují. Když lidé naposledy čelili krizi klimatu, vykračovali si to v kožešinách dobou ledovou a nebyli s to zanechávat po sobě nějaká měření nebo zapsané zkušenosti.
23
Zachranme nasi planetu.indd 23
04.11.2021 10:40:06
Podobné úvahy rozvíjím se svou pohotovou a chytrou ženou Sabinou. Ta mi řekla: „Lidé už jsou takoví. Vidí zeď, a jedou proti ní.“ Při hlubším zamyšlení jsme ovšem zjistili, že tentokrát se věci mají jinak. Nyní jedeme proti zdi, protože ta zeď je neviditelná. A neviditelnou ji učinil náš nedostatek představivosti. Klimatickou katastrofu si opravdu umíme představit ještě méně, než jak jsme si představovali pandemii. Na všechno máme obrázky: lidé trpící hladem, uprchlíci, oblasti zemětřesení, nemocniční pokoje, cunami, lesní požáry, sopečné erupce. Z hollywoodských filmů známe panovačné roboty a globální zabijáky. Proto i ten, kdo nikdy nezažil válku, ví, jak válka vypadá. Ale změna klimatu? Jak taková změna klimatu vypadá? Monstrózní hurikán, vlna veder – to už je změna klimatu? Nebylo to tu vždycky? Změna klimatu je ta největší abstrakce, která kdy přehřála náš vnitřní projektor. Leda když pomineme poslední soud, ale to je vážně pouze otázka víry. Klimatické změny se nám proto téměř nevyhnutelně vzdalují do kategorie vyvolávaných katastrof – a podle toho se k věci stavíme. Ano, něco na tom může být. Ale určitě to není důvod, abych musel svůj život obracet naruby, nenechal se znovu zvolit nebo šlapal ekonomice na paty. Tak dobře. Nechme slova krize a katastrofa stranou a pojďme se zaměřit pouze na – KLIMA
Co to přesně je? Slovo pochází z řečtiny a znamená tolik co sklon nebo zakřivení. Nemyslí se tím sklon zemské osy, nýbrž zakřivení a semknutost Země jako takové. Povrch koule nemá žádné kraje, vše je navzájem spojeno. Vztaženo na dynamické
24
Zachranme nasi planetu.indd 24
04.11.2021 10:40:06