0042847

Martina Winkelhoferová

SISI – mladá císařovna Mýtus a pravda

Sisi - mlada cisarovna.indd 3

30.03.2022 10:57:04

Martina Winkelhofer SISIS WEG Vom Mädchen zur Frau – Kaiserin Elisabeths erste Jahre am Wiener Hof Copyright © 2021 by Piper Verlag GmbH, München/Berlin Jacket design © BÜRO JORGE SCHMIDT, München Jacket photo © by Alinari Archives/Getty Images Translation © 2022 by Vladimír Čadský ISBN 978-80-242-8011-0

Sisi - mlada cisarovna.indd 4

30.03.2022 10:57:04

Obsah

• V RODIČOVSKÉM DOMĚ

14

Vánoce 1837: Tři královští úředníci mají dosvědčit porod – Malá princezna v „bílém budoáru“ – Matka: královská dcera, otec: bohatý dědic – Dětství šťastné i traumatické – Plnění povinností až do vyčerpání – Drakonická výchovná opatření – Sebevědomá vedlejší linie Wittelsbachů má být vychovávána jako královská rodina – Ludovika si musí vzít „milého bratránka“ – „Naučíte se milovat jeden druhého“ – Svatební smlouva s doložkou o odstoupení – Alžbětin otec: bohatší než král – Nekrásnější palác v Mnichově – Nádherné apartmány a vydržování hotového královského dvora – Dvořané rodičů císařovny Alžběty – Slavnosti v Maxově paláci: šampaňské a moře květin – Nejoblíbenější mnichovští hostitelé – Bohaté dědictví vede ke změnám – Vévoda vyráží do Orientu

DÍVČÍ ROKY 36 V Maxově paláci umírá mladý Habešan – Slavnostní apartmány v paláci osiří – Otec se stěhuje – Mezi kunstkomorou a pánskými večery – „Elisa“ zažívá dva různé světy – Odloučeni od stolu, ale nikoli od lože – „Egoista, jehož srdce téměř nemluví“ – „Samice“, jíž se nedostává žádné pozornosti – Manželství jako prostředek k vylepšení statusu – „Rysy neuvěřitelné tyranie“ – Ženské mdloby – Šťastné dětství? – Problematické zdroje – Pohádkové pobyty v Possenhofenu – Bouřlivé časy – Čtyři vychovatelky, které ji ovlivnily – Příprava na „ženskou“ roli – Čajová společnost a „tanečky“ ve Freskovém sále – Řecky se Alžběta učit nebude – Ruční práce, kreslení, skládání básní – Alžběta jako pilná pisatelka dopisů – Dny v domě rodičů jsou sečteny – Hledání manžela může začít

ZASNOUBENÍ 63 Šaty dosvědčují překvapivé zasnoubení – V patnácti letech zralá na vdávání – Biřmování jako signál pro uchazeče – Matka hledá manžela – Nepodceňujte ženské intriky – „Šustění krinolíny“ – Úspěšný svatební byznys wittelsbašských sester – Lem sukně poputuje dolů, vlasy nahoru – Není dost hezká? – Foto teenagera – Pubertální bouře citů – Probouzející

Sisi - mlada cisarovna.indd 7

30.03.2022 10:57:04

se krása – Cesta do Ischlu – V letním horku na prašných cestách – Náhlá změna plánu – Růžové poupě na černých šatech – Láska na první pohled – Rozhodujících čtyřiadvacet hodin – Rychlá žádost o ruku – Poprvé sama v pokoji – Horké slzy – Ostýchavost jako obzvláštní kouzlo – Nesnadná povaha – Největší triumf vede ke ztrátě dcery – Strach z budoucnosti – Neobvyklý plesový úbor

SVATBA 94 Poklady a mořští živočichové pro císařovu nevěstu – Dvůr hledá osobní pradlenu pro budoucí císařovnu – Komorná jde nakupovat za 13 tisíc zlatých – Tři přetížené ženy a výbava pro nevěstu – Kdo nasadí Alžbětě diadém? – Svatební smlouva jako duplikát – Matka navyšuje věno – První reprezentační povinnosti – Nepříjemný dopis rozhněvaného arcivévody – Denní program císařské nevěsty – „Všechny pohledy se upíraly na Sisi“ – Kolona kočárů plná zavazadel se vydává na cestu – Příjezd v pitoreskní vesnici – První rodinné setkání ve velké galerii – Noví příbuzní si mohou „dát dovolenou“ – Vjezd do Vídně – Alžběta stráví noc před svatbou v Rosenberském apartmá – Noční sňatek bez účasti široké veřejnosti – Empírová vlečka a myrtové větévky – Ano za dělových salv – Ostýchavá nevěsta suverénně zvládá svatební přijetí – Poučena před svatební nocí

CÍSAŘOVNA

126

Čekání, až vynechá menstruace – Manželská postel není soukromá sféra – Tlak na narození dědice trůnu – Slavnostní osvětlení pro novou císařovnu – Vydatná strava z dvorní pekárny – Lidová slavnost jako politikum – „Mladé manžele nesmíme rušit“ – Líbánky? Pobyt v Laxenburgu – Spontánní projevy sympatií jsou passé – Císařský pár musí vždy zachovávat „dekorum“ – „Mýtus Sisi“, nebo typický svět života princezen? – Traumata z rozloučení na evropských dvorech – Jak tráví nová císařovna den? – Sama mezi seniory – Berete si vždy celou rodinu – Arcivévodkyně Žofie: matriarcha, mocenský faktor a manažerka rodiny – „Slabá žena“? – Problematická situace pramenů – Deník s autocenzurou – Snídaně, čaj a diner vždy „en famille“ – Suity nejsou vyloučeny – Císařovna smí „následovat“ – Malá gesta projevů moci – Kdo oznámí těhotenství?

CÍSAŘOVNIN TAJEMNÍK

160

Těhotná císařovna na cestě do Ischlu – Chladné nápoje a pokojské – Mezi služebnictvem to hlučí – Leopold Bayer, císařovnin dvorní tajemník – Velitelské ústředí Alžbětina mikrokosmu – Rozporná pozice: mezi lichocením a rozkazováním – Šlechtický původ ubíjí odborné znalosti – Císařská pečeť a strážce – Dobročinnost jako nejdůležitější

Sisi - mlada cisarovna.indd 8

30.03.2022 10:57:04

úkol císařovny – Vdovy, sirotci, urozené dcery: prosebné dopisy – Dárky patří k věci – Špatná reputace? Okamžitě odmítnout! – Alžběta rozdává licence na svou „značku“ – Malá sestřička „císařsko-královského dodavatele“ – Obchodník s dámskými cetkami a cukrář – Darebáci jsou hned identifikováni – Tajemník bere služebnictvo pod svá křídla – Sluhové se nemohou pořádně najíst – Kdo převezme úklid? – Malebná poloha císařské vily se stává problémem – Alžbětin tajemník jde příkladem

OBDOBÍ RŮSTU

178

V nové císařské vile – Císařovniny změny nálad – Ludovika se vyhýbá setkání – Potíže těhotenství – Když kocour není doma – Císařovna a komorníci si dělají, co chtějí – Pubertální přetvářka a hormonální změny – Narození prvního dítěte – Císař posílá stráže pryč – Dělové salvy, nebo noční klid pro Vídeňany? – Křest bez matky – Dítě nesmí spadnout z polštáře – Pultík k nošení na břiše pana vrchního hofmistra – Osm dnů neučesaná v šestinedělí – Vychovatelka s velkým srdcem a malou zkušeností – „Baby“, kouzelná dívenka – Alžbětina „tichá“ láska k dítěti – Poporodní deprese na habsburském dvoře – Návštěva domova s reprezentačními povinnosti – Břímě během druhého těhotenství – První náznaky ohlášené palácové revoluce – Císař stojí za Alžbětou – Nesnadný vztahový trojúhelník – Etapové vítězství a úspěšné veřejné výstupy – Alžběta se začíná přizpůsobovat dvoru

TRAUMATICKÉ ZKUŠENOSTI 212 Ofenziva šarmem v Uhrách – Ani minutu volno: císařovnina nejobávanější služební cesta – Tucty kufrů a noc na jachtě – Žofie a Gisela cestují za svými rodiči – Přehlídky, přijetí a večeře – Giseliny „psotníkové záchvaty“ – Druhé dítě onemocnělo – „Dovedete si představit, co musíme Sisi a já protrpět!“ – Odvolání rodičovského poplachu – Telegram a záhadná lékařská zpráva – „Baby“ umírá – Byla Alžběta k cestě přinucena? – Císařovna musí své mrtvé dítě zanechat v Uhrách – Rodiče truchlí každý jinak – Kdy konečně přijde následník trůnu? – „Nelidský křik“ a „hvězdář“ – Alžběta nenaváže na své úspěchy – Posttraumatická porucha – Opět strach z rozloučení – „Ani si nedovedeš představit, jak zhubla“ – „Ledová nálada“ a nedostatek vlivu – Pauza od rodiny i dvora

ODJEZD 239 Alžbětin tajemník se naloďuje na Madeiru – Alžběta si vybírá vilu Quinta das Angústias – Neomezený úvěr a pomoc bankovního domu Rothschildů – „Nesuď ji příliš přísně“ – C. k. námořnictvo nemá loď pro císařovnu – S luxusní jachtou britské královny na ostrovy v Atlantiku – Alžběta cestuje poprvé s kozami – Bouře! – Trudnomyslnost, dlouhá

Sisi - mlada cisarovna.indd 9

30.03.2022 10:57:04

SISI –

m l a dá c í s a řov na

chvíle a tvrdá práce – K Vánocům rakouskou jedličku – Před návratem do Vídně ještě jeden výlet – Vyúčtování cestovních nákladů je ohromné – Těžká plicní choroba – Se zahradním nábytkem na Korfu – Spor, plačící císař a Alžbětina sestra – Nikoli Vídeň, ale Benátky – Další onemocnění – „Permanentně chřadne“? – Vodnatelnost a „otoky“ – Návrat do Vídně – „Oslňující, kvetoucí, zdravá krása, po tolikeré bídě“ – Celostní léčebné metody – Po nesnadných létech zralá žena – Konec manipulací

DODATKY 278 Doslov – Poděkování – Literatura a prameny – Zdroje ilustrací

10

Sisi - mlada cisarovna.indd 10

30.03.2022 10:57:04

P ř e d m l u va

• Od doby, kdy jsem před mnoha lety držela poprvé v rukou ceremoniální protokoly císařského dvora, mě postava mladé císařovny Alžběty fascinuje. Ostýchavá šestnáctiletá dívka, o níž si dnes celý svět myslí, že ji zná do posledního detailu, mi uhranula svou elegancí a odvážností. Velice cenné prameny, které jsou dnes uchovávány v rodinném, dvorním a státním archivu, vykreslují jasný obraz gigantické a složité organizace vídeňského císařského dvora, který byl pokládán za nejvznešenější dvůr Evropy. Zápisy v těchto tlustých, na mnoha stranách hustě popsaných knihách vyprávějí o životě v mikrokosmu, ve kterém i ty nejsoukromější momenty v životě vládců – narození, sňatek a smrt –, ale též naprosto typické všední dny byly spoutány ustálenými rituály a neměnnými ceremoniemi.

Co asi musela cítit nezkušená a vyděšená dívka, ptala jsem se sama sebe při studiu starých pramenů, sňatkem s císařem Františkem Josefem katapultovaná na vrchol této říše a coby císařovna Alžběta Rakouská prezentovaná jako její vývěsní štít?

Jak dozrávala, sledována argusovským zrakem zlomyslných dvořanů, z nezkušené pubertální dívky v sebevědomou ženu, která o sobě rozhodovala sama a jež – v měřítkách 19. století – jednoho dne projevila mimořádnou osobní vyspělost? Po přečtení stovek stran jsem už mohla tušit, co pro ni asi znamenalo žít svůj život v těsném korzetu onoho přísného ceremoniálu.

Chtěla jsem se dozvědět víc o oslnivé postavě císařovny, jejíž první vystoupení na vídeňském dvoře byla dojemně nesmělá.

Jako u každé mladé ženy té doby bylo běžné, že o ní rozhodovali druzí. Její život manželky, matky a císařovny nesmírně omezoval její osobní akční rádius. A přesto se jí podařilo stát se jednou z prvních ikon ženského sebeurčení. Jako každá badatelka či badatel jsem i já zvolila vlastní těžiště své práce.

11

Sisi - mlada cisarovna.indd 11

30.03.2022 10:57:05

SISI –

m l a dá c í s a řov na

Středem svých rešerší jsem učinila dítě „Elisu“, dívku Alžbětu a mladou rakouskou císařovnu. Jak Alžběta vyrůstala? Co ji poznamenalo v dětství? V čem se lišila její výchova od výchovy jiných dívek jejího stavu? Jaké naděje byly do Alžběty vkládány, když dospěla do věku vhodného ke vdávání? Jak se přizpůsobila císařskému dvoru? Jak plnila tato očekávání – jako císařovna, první dáma, manželka, dcera, snacha? Jakými událostmi a zkušenostmi dozrávala v osobnost, která dodnes fascinuje a je výzvou pro každou generaci, aby se znovu vydala po stopách příběhu této neobyčejné ženy? Které rány osudu a osobní úspěchy se staly milníky v jejím životě?

Základem mé ideové koncepce při přípravě této knihy byl záměr nevyprávět její životní příběh „odzadu“. Až příliš často se Alžbětino dětství, mládí a rané roky na vídeňském dvoře líčily z perspektivy hotového mýtu „Sisi“. A příliš mnoho faktů bylo v Alžbětiných zážitcích z dětství a mládí interpretováno z hlediska poznatků o jejím pozdějším vývoji. Až příliš snadno byly mezery v jejím životopise zaplňovány domněnkami.

A až příliš často byla její první léta na vídeňském dvoře líčena jako příběh osobního selhání – ačkoli se právě v těchto létech ukázalo, jak velkou ochotu přizpůsobit a učit se mladá Alžběta projevovala. K největším problémům studia historické postavy císařovny Alžběty patří, že její osobnost a život byly vždy vykládány a analyzovány z hlediska doby autorů a že rovněž hodnocení – pozitivní i negativní – se většinou opíralo o běžné hodnoty a očekávání. Šlo přitom o ženu vstupující na velkou dějinnou scénu v polovině 19. století, jejíž osobní limity a společenské tlaky byly naprosto jiné než u žen následujících generací.

Vydala jsem se pátrat po dívce, po mladé ženě ukrývající se za mýtem „Sisi“. Chtěla jsem zkoumat život ženy sevřený konvencemi její doby a současně vyprávět historii jejího osobního vývoje v širších souvislostech 19. století. Stereotypy jsem přitom házela přes palubu, nejen ty, které se týkají samotné Alžběty, ale také ty, které ulpěly na jejích nebližších, aby se staly základem mýtu o „Sisi“: na její matce, tchyni, otci, manželovi. Cestou analýzy a rekonstrukce jejího každodenního života jsem se snažila učinit Alžbětina mladá léta 12

Sisi - mlada cisarovna.indd 12

30.03.2022 10:57:05

P ř e d m l u va

uchopitelnější a její dobu srozumitelnější. Především však bylo mým úmyslem zviditelnit všechny stránky života ženy jejího stavu. Ve středu pozornosti mé knihy nestojí císařovna ani ikona, ale mladá žena.

Výše zmíněné pátrání po šestnáctileté dívce, která v roce 1854 přišla na vídeňský dvůr, se změnilo v cestu prvními sedmadvaceti roky života jedné z nejproslulejších panovnic historie. Vedla archivy a sbírkami, dvorními ceremoniálními protokoly a dochovanými spisy císařovnina sekretariátu, zažloutlými deníky, korespondencí a starými pozůstalostmi. Snažila jsem se rekonstruovat veřejná vystoupení mladé císařovny, překreslovala trasy jejích cest, filtrovala jsem informace z korespondence, jež je zčásti dochovaná už jen ve zlomcích a opisech, studovala jsem rozličné prameny a ověřovala jejich důvěryhodnost. Z rozdílných informací, které tyto prameny občas poskytnou, jsem se snažila postihnout společné jádro.

Zkoumala jsem těch několik málo kusů oblečení mladé císařovny, které se ještě dochovaly, a studovala staré malby. Výsledkem je autentický a koherentní celkový obraz života jedné ženy, Alžbětina vývoje od dětství po dospělost.

Vídeň, 2021

13

Sisi - mlada cisarovna.indd 13

30.03.2022 10:57:05

V

ro d i č ov s k é m d o m ě

• „Naučíte se milovat jeden druhého“1 Tři královští hodnostáři, kteří večer 24. prosince 1837 asi v půl deváté vstoupili do nádherně zařízeného salonu na Ludwigstrasse číslo 82, počítali s tím, že zde budou muset vydržet pár dalších hodin.3 Místnost, do které je uvedl livrejovaný sloužící, by už nemohla být nádhernější. Měřila osm metrů na šířku, třináct metrů na délku, honosila se třemi okenními osami a byla umístěna, jak se pro přijímací salon nejkrásnějšího soukromého paláce v Mnichově patřilo, přesně nad troj­ branným vjezdem. Tři úředníci – Sebastian baron von Schrenk, státní ministr spravedlnosti; Ludvík rytíř von Wiesenger, státní ministr vnitra; a ministr královského domu, Friedrich baron von Gise – byli povoláni do paláce, aby dosvědčili narození wittelsbašské princezny. Než k tomu dojde, měli dost času, aby si dopodrobna prohlédli jeden z nejslavnějších sálů v sídelním městě Mnichově.

Pod mohutným dřevěným kazetovým stropem, orámovány vždy dole a nahoře vlysem, zdobily stěny salonu čtyři velké fresky mnichovského malíře historických výjevů Roberta von Langera a v zářivých barvách a klasicistickém slohu ukazovaly motivy z řecké mytologie. Z dlouhé východní stěny shlíželi olympští bohové v nadživotní velikosti. A trojice ctihodných pánů poznávala mezi trůnícími dvojicemi – Diem a Hérou na pravé, Hádem a Persefonou na levé straně – hrdinu Hérakla Bayrische Staatsbibliothek (Bavorská státní knihovna – BSB), sbírka rukopisů, pozůstalost Richarda Sexaua, Ana 346. B. I. 6. b. Zápis vévodkyně Amálie von Urach.

2 Dnes Ludwigstrasse 13.

3 Bayerisches Hauptstaatsarchiv (Hlavní bavorský státní archiv), oddělení III, tajný rodinný archiv Mnichov, rodinné dokumenty 5585.

1

14

Sisi - mlada cisarovna.indd 14

30.03.2022 10:57:05

V

ro d i č ov s k é m d o m ě

ve lví kůži, jak osvobozuje z podsvětí věrnou Alkestis, která chtěla zemřít místo svého manžela. Na severní straně sálu viděli, jak Théseus poráží Minotaura s býčí hlavou. A jižní stěna jim nabídla pohled na umělce z nejpovolanějších: Orfea, básníka a pěvce, jenž dokázal sílu slov a zvuků, když hrou na lyru a zpěvem rozplakal dokonce skálu.4 Dochované fotografie dokládají, že židle a lavice přijímacího salonu byly rozestaveny přímo pod freskami. Ať už si tři pánové sedli na gracilní stoličky kdekoli – museli si připadat přímo nepatrní vůči monumentálním postavám hrdinů a bohů nad svými hlavami. Když tak ti tři museli vydržet v přijímací místnosti bez jakéhokoli rozptýlení, nemohli samozřejmě ještě tušit, že princezna, jejíž porod probíhal jen o pár místností dál, se jednou později nadchne pro duchovní a mytologický svět antického Řecka, jehož jas zde na ně dopadal ze stěn.

Onoho 24. prosince vlastně ještě nic nenasvědčovalo tomu, že malý človíček, který měl už brzy spatřit světlo světa, má před sebou neobyčejnou životní cestu. Nebyla to žádní zvláštní služba, kterou měli tři ministři vykonat v paláci vévody Max­miliána na Ludwigstrasse právě o Štědrém večeru. Šlo jen o to, aby ověřili narození dalšího člena wittelsbašského rodu, což patřilo k jejich úředním úkolům. Devětadvacetiletý pán domu, vévoda Maxmilián Josef Bavorský, se v tu chvíli stával otcem již počtvrté. Manželka mu porodila již dva syny a jednu dceru – ovšem druhý z jeho synů zemřel ještě před dovršením prvního roku života. Nyní měla jeho žena Ludovika opět porodní bolesti. Onoho Štědrého večera chtěla vlastně strávit nadílku u své matky, ale lékař jí to zakázal. Měl za to, že porodní bolesti přijdou právě během toho večera – a nemýlil se.5 Ministři čekali už více než hodinu, když Ludovika – nebo také Louisa, jak se rovněž devětadvacetileté ženě říkalo v rodinném kruhu – vstoupila do finální fáze svého čtvrtého porodu.

Porod probíhal v Ludovičině „bílém budoáru“. Emocionální Dnes jsou tyto fresky umístěny v budově semináře Univerzity Ludvíka Maxmiliá­ na v Mnichově.

5 BSB, pozůstalost R. Sexaua, Ana 346. B. I. 6. b. Zápis vévodkyně Amálie von Urach.

4

15

Sisi - mlada cisarovna.indd 15

30.03.2022 10:57:05

SISI –

m l a dá c í s a řov na

podporu jí poskytovaly čtyři přítomné ženy, které byly také jejími nejbližšími důvěrnicemi: její matka, ovdovělá královna Karolina Bavorská; její někdejší vychovatelka, nyní vrchní hofmistryně hraběnka Auguste von Rottenhan; její o dvacet let starší nevlastní sestra vévodkyně Auguste von Leuchtenberg, která sídlila v nedalekém Leuchtenberském paláci, a její dcera Eugenie, manželka dědičného prince von Hohenzollern-Hechingen. Obě Ludovičiny dvorní dámy čekaly připraveny ve vedlejším pokoji. Jejich úkolem bylo nabídnout své služby vznešeným příbuzným, jakmile vyjdou z budoáru s rodičkou.

Ludovičin apartmán sousedil bezprostředně se slavnostními prostorami vévodského paláce, k nimž patřil také přijímací salon se svými mytologickými freskami. Zde čekající ministři předpokládali, že porod se už nebude protahovat; jinak by je – právě o Svatvečeru – ještě nevolali do paláce. V případech, jako byl tento, nebývali nikdy vyrozumíváni hned po prvním bolestivém stahu.

Přesně hodinu a třináct minut poté, co ministři přišli do paláce, bylo čekání u konce – světlo světa spatřila druhá dcera vévody Ludvíka a vévodkyně Ludoviky. Ministři byli nyní povoláni do budoáru vévodkyně, kde jim porodní bába ukázala novorozence. Že vévodkyně Ludovika po strázních porodu odpočívala v nočním úboru a županu na chaise longue a že její oblečení ani vlasy nebyly ve stavu, který dovoloval přijímat cizí návštěvníky, ba že žena královské krve beztak nikdy nepřijímala pány ve svém budoáru – to vše bylo nyní zapomenuto. Šlo jen o to, učinit zadost dvorským předpisům. A ty požadovaly, aby byl novorozenec hned po porodu představen příslušným vysokým státním úředníkům. Bylo tak zajištěno, že dítě, které bylo v rodném listě jmenovitě zapsáno jako legitimní člen rodu Wittelsbachů, skutečně porodila paní domu. To byl ostatně také důvod, proč nechali v blízkosti rodičky čekat ministry. Měl tak být garantován vévodský původ dítěte a jeho řádná příslušnost k dynastii Wittelsbachů. Alespoň byla vévodkyně ušetřena přítomnosti oficiálních svědků již během porodu. Na rozdíl od zvyklostí, které panovaly třeba na britském královském dvoře, Ludovika alespoň nemusela prožívat intimní akt porodu před ministry, chráněna jen jakousi pojízdnou 16

Sisi - mlada cisarovna.indd 16

30.03.2022 10:57:05

V

ro d i č ov s k é m d o m ě

zástěnou, která sice zakrývala dolní část těla rodičky, ale jeho horní polovinu vydávala všanc pohledům cizích lidí.6 Akt svědectví byl vyřízen rychle. Poté, co spatřili kojence a vyslovili obligátní blahopřání, Sebastian baron von Schrenk, Ludwig rytíř von Wiesinger a baron von Gise budoár opustili.

Wittelsbašskému domu, zapsali do porodního protokolu, se přesně v deset hodin čtyřicet tři minuty večer 24. prosince 1837 narodila další princezna. Tím splnili svou povinnost a mohli spěchat domů ke svým rodinám.

Novorozené děvčátko dostalo jméno Alžběta Amálie Eugenie. Kmotrou jí byla Ludovičina starší sestra – Alžběta Ludovika Pruská, která se tři roky po narození své kmotřenky stala pruskou královnou. Své druhé jméno Amálie dostala malá princezna na počest dvojčete své kmotry, pozdější saské královny.

A konečně třetí jméno Eugenie odkazovalo na sestřenku, která byla u Ludoviky během porodních bolestí. Dva dny po narození byla Alžběta pokřtěna v klášterním kostele svatého Kajetána, dvorském kostele v Mnichově zvaném „theatinský kostel“.

Bylo to tehdy jen pár desítek let poté, co rod Wittelsbachů, k němuž Alžběta patřila a který kromě ní vyprodukoval tolik dalších výjimečných, občas excentrických osobností, obdržel od Napoleona královskou hodnost. V neklidných letech po roce 1804, kdy se korsický vojevůdce korunoval císařem Francouzů, do jeho pádu, který započal nezdařeným tažením do Ruska roku 1812, prošly státy Evropy a s nimi spojený starobylý politický řád vírem převratů. Evropští vládci, kteří bojovali na Napoleonově straně, nyní mohli zvětšit své území a svůj vliv vůči sousedům – nehledě na to, že tak unikli klasickému osudu svých stavovských kolegů, kteří se postavili na odpor a které vojevůdce a císař bez okolků smetl z jejich trůnů, aby na ně pak dosadil příslušníky své rodiny. Alžbětin děd Maxmilián IV., v těch letech ještě kurfiřt a vévoda, rozpoznal šanci pro svůj rod a stal se Napoleonovým prvním spojencem – ten z něj roku 1806 na oplátku učinil krále významně zvětšeného

Lucy Worsley, Queen Victoria. Daughter, Wife, Mother, Widow, Londýn 2018, s. 157.

6

17

Sisi - mlada cisarovna.indd 17

30.03.2022 10:57:05

SISI –

m l a dá c í s a řov na

Bavorska. Konec Napoleonovy vlády o pár let později nemohl mladému království ublížit. Na rozdíl od jiných vládců, kteří se k moci dostali jen díky věrnému spojenectví s francouzským císařem a nyní moc ztratili, byli Wittelsbachové až příliš etablovaní, než aby se museli za restaurace své vlády zase vzdát. Nehledě na to změnili na poslední chvíli zase strany, a unikli tak nové parcelaci území, jemuž vládli.

Wittelsbachové patřili k nejstarším německým šlechtickým rodům a v Bavorsku vládli již po staletí. Byli falckrabaty, vévody a od roku 1623 kurfiřty, a byli tak jedním ze sedmi knížat (od roku 1648 osmi), kteří volili císaře Svaté říše římské.

Napoleon Bonaparte byl jen poznámkou pod čarou v historii této dynastie. Nová královská hodnost však v každém případě znamenala povýšení a nový král Maxmilián I. z toho vytěžil pro svůj rod a zemi to nejlepší. Alžbětin děd změnil stát k nepoznání. Reformoval státní správu a vedle nové ústavy a efektivního úřednického sboru, vedle práva svobodně vyjadřovat své mínění a náboženské svobody zavedl také povinnou školní docházku. Rovnost všech občanů před zákonem, zakotvená v ústavě, byla jedním z opatření, kterými nový vládce oslabil moc bavorské šlechty. Zrušil její osvobození od daní, stejně jako dosud existující systém poddanství. Za Maxmiliána I. Josefa se Bavorsko stalo moderním státem. Kromě toho byl prvním z řady nanejvýš význačných bavorských králů, kteří dosáhli popularity, o jaké si panovníci ostatních dynastií mohli nechat jen zdát. A tak mohli Wittelsbachové zůstat bavorskými králi až do konce první světové války, která znamenala také konec monarchické Evropy.

Alžbětina matka, vévodkyně Ludovika Vilemína, byla dru­hou nejmladší dcerou Maxmiliána I. Josefa. Pocházela z panovníkova druhého manželství s bádenskou princeznou Karolinou Friederikou. Z tohoto manželství vzešlo osm dětí, šest dívek a dva chlapci, z nichž jeden se narodil mrtvý a druhý zemřel v útlém věku. Ludovika a její sestry měly ještě pět nevlastních sourozenců, kteří pocházeli z otcova prvního manželství s dcerou hesensko-darmstadtského lantkraběte. K nim patřil také Ludovičin nevlastní bratr Ludvík, pozdější bavorský král. V roce 1837, kdy Alžběta spatřila o Vánocích světlo světa, 18

Sisi - mlada cisarovna.indd 18

30.03.2022 10:57:06

V

ro d i č ov s k é m d o m ě

již patnáctým rokem řídil jako Ludvík I. osudy monarchie. Dětství a rané mládí Ludoviky, narozené v roce 1808, se – v tom nejlepším slova smyslu – lišilo od obvyklého dětství princezen na německých dvorech. Jakkoli je těžké aplikovat buržoazní pojem šťastného rodinného života na tehdejší knížecí dvory, Ludovičino dětství by moderním představám o šťastném dětství nejspíš plně odpovídalo. Z dosud zachovaných a vyhodnocených dopisů lze usuzovat na niterné a srdečné vzájemné vztahy. Když se děti musely odloučit od rodičů, plnících jakožto královský pár reprezentativní úlohy, hořce si stěžovaly, a také popisy každodenního života rýsují obraz královské rodiny, která si vedle plnění úkolů u dvora dokázala vytvořit i určitý prostor pro rodinný život. Maxmilián, typický monarcha začínajícího biedermeieru, kdy se pěstoval smysl pro intimitu rodinného života (včetně odpovídající stylizace), si bez ohledu na královskou hodnost liboval rovněž v roli pečujícího otce rodiny. Jeho šest dcer na něm viselo. Také jejich matka, královna Karolina, měla s děvčaty důvěrný vztah. Důvěra a náklonnost byly charakteristické i pro vztah mezi princeznami. Pět sester, které dosáhly dospělého věku – šestá a nejmladší zemřela ještě jako dítě –, a obě nevlastní sestry z otcova prvního manželství udržovaly těsné vzájemné vztahy až do smrti. Dokonce i v pozdějších letech, když je sňatky rozptýlily do všech světových stran – do Berlína, Drážďan, Salcburku a Vídně – pečovaly sestry o udržení silných rodinných vazeb, jež se pak staly základem vysoce úspěšných sňatkových projektů.

To všechno můžeme pokládat za znamení, že se asi Ludovičiným rodičům podařilo nalézt pro sebe a své děti uspokojivou rovnováhu mezi reprezentativními povinnostmi a naplněným rodinným životem. Při vší náklonnosti a naplnění, které takový důvěrný, téměř měšťanský přístup k dcerám znamenal, si královský pár byl ovšem stále vědom povinností, které s sebou nesl fakt, že jsou první rodinou ve státě a že musí malé princezny připravovat na budoucnost na dvoře. Alespoň tak to líčí relevantní písemné prameny. Stejně jako její sestry byla i Ludovika navíc nucena účastnit se od útlého věku přijetí u dvora. Už jako čtyřletá musela chodit do divadla. Její vychovatelky byly instruovány, že se malá holčička má naučit s grácií překonávat 19

Sisi - mlada cisarovna.indd 19

30.03.2022 10:57:06

SISI –

m l a dá c í s a řov na

vyčerpání nebo dlouhou chvíli. Když bylo Ludovice třináct, musela se zúčastňovat dvorních plesů. Tančit ovšem – jako dospívající – nesměla, protože by to znamenalo přílišnou blízkost s muži. Nařízené návštěvy bálů měly i zde především jeden účel: Měly je přivyknout vydržet na společenské události celé hodiny, aniž si kdo všiml, že jsou unavené nebo unuděné.

Ludovičino dětství a mládí se odehrávalo na pozadí velkého materiálního bohatství. Také styl života její rodiny plně odpovídal – při všech reflexích měšťansky biedermeierovského ideálu – vedení královského dvora, s nádhernými rezidencemi a odpovídajícím přepychem. V zimě rodina sídlila v mnichovské rezidenci, starém příbytku a vládním sídle bavorských vévodů, a v létě v kouzelném zámku Nymphenburg před branami města. Roku 1816 král Maxmilián navíc zakoupil osobní panství, které se mělo stát soukromým útočištěm rodiny – bývalý benediktinský klášter Tegernsee, malebně situovaný na březích stejnojmenného jezera. Sem, do kláštera přestavěného na soukromou rezidenci, se mohla rodina uchýlit do ústraní, zde se odehrávala velká rodinná setkání i slavnosti, sem měly později směřovat i první cesty rakouské císařovny a její rodiny.7 Ve stejné době a nepříliš daleko od Ludoviky, byť v emocionálním ohledu vzdálen od jejího rodinného štěstí celé světelné roky, vyrůstal chlapec, který byl jen o tři měsíce mladší než ona, ovšem ve zcela odlišných poměrech. Jmenoval se Max­ milián a byl příbuzným rodiny, respektive syn vévodského páru Pia a Amálie ze starobavorské wittelsbašské linie Zweibrücken-Birkenfeld-Gelnhausen. Těchto příbuzných si Ludovičin otec obzvlášť hleděl. Existovalo pro to několik důvodů: Maxmilián byl jediné dítě této vedlejší wittelsbašské linie a rodinné poměry, ve kterých vyrůstal, byly obzvláště svízelné.

Příslušníci této kdysi vlivné rodiny s bohatými vazbami navíc v minulosti opakovaně vystupovali proti přednostnímu postavení hlavní dynastické linie, z níž pocházel Maximilán I.

BSB, pozůstalost R. Sexaua, Ana 346, B. I. 5. e. Vévodkyně Ludovika hraběnce Theo­linde Württemberské, 24. 8. 1939.

7

20

Sisi - mlada cisarovna.indd 20

30.03.2022 10:57:06

V

ro d i č ov s k é m d o m ě

Josef – a teprve před nedávnem se vzdali všech nadějí na suverénní panství uvnitř bavorských území. A tak se zdá jen logické, že král chtěl svým wittelsbašským příbuzným přitáhnout uzdu a mít je tak trochu pod kontrolou. Kromě toho chlapec pocházející z této rodiny, o jehož osobní blaho tu šlo, neměl jen významné jméno – jednoho dne bude disponovat jedním z největších majetků v zemi. Ze všech těchto důvodů nemohl monarcha jinak a musel zasáhnout do života malého Maxe a připoutat tak bohatou wittelsbašskou vedlejší linii těsněji k linii královské. Královým partnerem při vyjednávání o této záležitosti, motivované starostí o rodinu, byl jeho švagr Vilém, vévoda v Bavorsku (Herzog in Bayern). Ten byl nejen hlavou zmíněné vedlejší linie, ale jako dědeček hrál také dominantní úlohu v Maxově životě. Maxovi rodiče, vévoda Pius August Bavorský a jeho manželka Amalie Luisa, neměli ani vliv na výchovu dítěte, ani nebyli v situaci, kdy by se mohli proti Maxovu dědečkovi prosadit. Vévodu Pia posuzovali současníci různě – shovívavěji z bavorské strany, méně ohleduplně ze zahraničí. Z bavorské strany byl v každém případě pokládán za zvláštního, neznajícího míru, a – i v pozdějších pamětech své vnučky Alžběty – za samotářského podivína se sklonem držet se úplně stranou společnosti. Dojem, který z něj měl pruský vyslanec v Bavorsku, Friedrich Wilhelm Christian von Zastrow, byl ovšem problematičtější. V Zastrowových očích byl Pius zpustlík a cholerik, který z bezdůvodné agresivity vyvolával rvačky, při nichž své kontrahenty „extrémně týral a těžce zraňoval“ – z toho důvodu také několikrát skončil ve vězení.8 Od Maxova dědečka se dochovala jen jediná ironická věta o synovi Piovi: „Ten milý chlapec jí jako lidožrout a tráví jako pštros“ – kuriózní shrnutí kvalit vlastního potomka (v narážce na velké žaludeční svaly afrických pštrosů, kteří na podporu svého mimořádně výkonného trávení polykají také kameny, písek a všechny možné malé předměty), výrok, jenž se pak ve vévodském rodě tradoval jako anekdota i po Viz zprávu pruského vyslance von Zastrowa z 19. 12. 1820, in: Hermann von Witz­ leben a Ilka von Vignau, Die Herzöge in Bayern. Von der Pfalz bis zum Tegernsee, Mnichov 1976, s. 198.

8

21

Sisi - mlada cisarovna.indd 21

30.03.2022 10:57:06