0042809

MARTIN KODÝDEK

PRÁVNÍK A féra D ieselgate

Pravnik_001-176.indd 3

v

Česku

22.07.21 14:45

Tento příběh je založený na skutečných událostech, nicméně postavy a některé části knihy jsou z důvodu umělecké dramatizace smyšlené. Fakta týkající se aféry Dieselgate se zakládají na pravdě a pocházejí z veřejně dostupných zdrojů, jejichž seznam je uveden na konci této knihy.

PRÁVNÍK Aféra Dieselgate v Česku Martin Kodýdek Copyright © Martin Kodýdek, 2021 All rights reserved ISBN 978-80-242-7693-9

Pravnik_001-176.indd 4

22.07.21 14:45

„Dokonalý člověk je nejlepší z živočichů, pokud je ale oddělen od zákona a spravedlnosti, je nejhorší ze zvířat.“ Aristoteles

Pravnik_001-176.indd 5

22.07.21 14:45

PROLOG

Jestli si myslíte, že globální firmy s miliardovými zisky mají dost, jste na omylu. Chamtivost nemá hranic, nekonečný vesmír peněz některé manažery vcucne do černé díry a už je nepustí. Ti pak dělají rozhodnutí, která nejenže jsou chybná, ale někdy i nelegální. Oukej, může být, jsme jenom lidi, ale když se na to přijde, měli by platit. Manažeři i vlastníci firmy, která si je najala.

Koncern Volkswagen v roce 2007 vydělal více než čtyři miliardy eur, o padesát procent víc než v roce předchozím. „Jsou to superčísla!“ citovala agentura Reuters jednoho z finančních analytiků. Při příležitosti zveřejnění těchto výsledků v březnu 2008 společnost vyhlásila: „V tomto roce přijdou téměř všechny značky s novými atraktivními modely, což nám umožní doplnit produktové portfolio skupiny a obsadit další tržní segmenty.“ Ano, byla to superčísla, ale managementu nestačila.

Chtěli víc. Proto tato globálně prosperující firma instalovala do dieselových motorů s označením EA 189 TDI podvodný software, který uměl rozpoznat měření emisí a výrazně snížit výsledky tak, aby vozy vypadaly ekologicky přívětivě.

V některých případech tato cinknutá auta, pardon, vlastně nové atraktivní modely, v reálném provozu vykazovala až 7

Pravnik_001-176.indd 7

22.07.21 14:45

čtyřicetinásobně vyšší hodnoty nebezpečného oxidu dusíku než při měření.

Od roku 2008 začal koncern Volkswagen nabízet tyto vozy ve Spojených státech a o rok později i v České republice. Celkem celosvětově prodal jedenáct milionů vozidel s podvodným softwarem, z toho více než půl milionu v USA, přičemž lokální reklamní kampaň byla postavena na ekologických sloganech a vykreslovala dieselová auta jako čistá. „It’s clean!“ křičela babička s bílou šálou, kterou předtím přiložila k výfuku cinknutých dieselových modelů. „Oh shit!“ křičeli majitelé těchto vozů, když došlo k odhalení podvodu.

Reakce Spojených států byla nekompromisní – aféra nazvaná Dieselgate stála Volkswagen odhadem dvacet pět miliard dolarů. Celá záležitost včetně vypořádání s většinou zákazníků, kteří si mohli vybrat ze tří možností bolestného, z nichž nejžádanější byla varianta finančního odškodnění pohybujícího se v rozmezí 5 100 až 10 000 dolarů, byla uzavřena do konce roku 2018.

V době psaní tohoto textu, v květnu 2021, se majitelům více než sto šedesáti tisíc vozů Škoda, Volkswagen, Audi a Seat, postižených aférou v České republice, ani státu nedostalo žádného odškodnění. Přitom i u nás vyzýval v roce 2011 Volkswagen z televize, billboardů a tisku: „Myslete modře!“ Dětská ruka píše do notového záznamu symfonii Think Blue, jejíž součástí jsou zkratky TDI a TSI. Každý prý může přispět k ochraně životního prostředí. Kromě cíle stát se v roce 2018 největší automobilkou na světě si koncern vytyčil i cíl být nejzodpovědnější značkou vzhledem k životnímu prostředí. „Učiníme ekologickou jízdu dostupnou pro každého!“ hlásal Volkswagen a nabízel neekologická auta s odpojovacím zařízením při měření emisí…

8

Pravnik_001-176.indd 8

22.07.21 14:45

Koncern, který má díky Škodě Auto v Česku silnou pozici, se u nás tváří, že nikdo poškozen nebyl, a tato strategie mu prochází u politiků i u velké části veřejnosti. Na dotaz, proč v USA byli zákazníci odškodněni, ale v Česku nikoliv, když se jedná o ta samá auta, odpověděla Škoda Auto, jejíž cinknuté automobily vlastní zhruba sto tisíc Čechů, tiskovým prohlášením: „Vozy jsou plně schopny provozu a jejich užíváním posádce nehrozí žádné nebezpečí.“ Naštěstí se několik tisíc poškozených nenechalo uchlácholit a s pomocí právníků se rozhodlo bojovat. Je potřeba si uvědomit, že v tomhle boji nejde jen o peníze. Globální firmy nastavují pravidla, a pokud se stane podvod normou, zničí to celou společnost.

ČTK, 23. 2. 2018 Německý automobilový koncern Volkswagen, jehož součástí je mladoboleslavská Škoda Auto, loni více než zdvojnásobil čistý zisk na 11,35 miliardy eur (zhruba 288 miliard Kč). Vyplývá to z předběžných údajů, které firma dnes zveřejnila. Volkswagen tak loni dosáhl vyššího zisku než v roce 2014, tedy v období před vypuknutím skandálu kolem manipulací s testy emisí naftových vozů. Automobilka přitom musela zaúčtovat další miliardy eur jako mimořádné náklady související s řešením skandálu, upozornila agentura DPA. Skupina loni zvýšila dodávky automobilů zákazníkům o 4,3 procenta na rekordních 10,741 milionu vozů. Tržby společnosti loni vzrostly o více než šest procent na téměř 231 miliard eur.

9

Pravnik_001-176.indd 9

22.07.21 14:45

ČERVEN 2019

Teplý podvečer přímo vyzýval k tomu, aby Pepa vyrazil na jedno orosené, takže když Přemek zavolal s návrhem sejít se U Teddyho, byl nadšený. Nezůstalo u jednoho, ani u dvou, zakázali si mluvit o práci a konečně probrali všechno ostatní. Bylo to fajn, moc fajn.

Druhý den se Pepa probudil až v devět a neochotně se vyhrabal z postele, aby vyprázdnil močový měchýř. Hlava mu třeštila a byl celý ulepený, vlezl tedy pod horkou sprchu a strávil pod ní dobrých deset minut. Když vylezl a utřel se osuškou, cítil se sice líp, ale dobře ne. Vzhledem k tomu, že na úterní dopoledne neměl naplánovanou žádnou schůzku ani urgentní práci, vlezl si zpátky pod peřinu, chvíli koukal do blba a pak zapnul notebook, který měl položený na nočním stolku. Občas takto pracoval z postele, i když zrovna nebyl po flámu, líbilo se mu to, poloha v pololeže s počítačem na stehnech mu byla nesmírně příjemná.

Zrovna nedávno si koupil nový notebook s SSD diskem, jenž startoval fantasticky rychle, a tak dostat se k e-mailové schránce trvalo jen několik málo vteřin. Když otevíral zprávu od Přemka, který evidentně vstával o dost dříve, byl ještě trochu omámený. E-mail obsahoval jen přílohu se strašně dlouhým názvem a malou poznámkou, kterou 10

Pravnik_001-176.indd 10

22.07.21 14:45

v první chvíli ani nezaregistroval. Když si přílohu stáhl a začetl se do ní, chvíli mu nedocházel smysl slov a hlavně čísel, jež obsahovala. Jakmile mu došel, štípnul se do ruky, aby se ujistil, že se nejedná o opilecký sen. Teprve teď si všiml Přemkovy poznámky: Už vidím jejich právníky, jak mají zpocené koule, tohle je fakt neuvěřitelné.

11

Pravnik_001-176.indd 11

22.07.21 14:45

KVĚTEN 2011

„Podle toho, co mi tady povídáte, by se vám nejspíš mohl líbit tenhle kousek,“ pronesl přesvědčivě prodejce autosalonu a ukázal na masku chladiče černé oktávky: „Vidíte tohle logo?“ „GreenLine?“ „Ano. Jak řekl jeden z členů našeho představenstva, modely GreenLine jsou ekologickým etalonem v naší nabídce, intenzivně jsme pracovali na snižování spotřeby a emisí našich vozů,“ vysoukal ze sebe naučenou větu. Školitel prodejců Škoda Auto by měl radost, pomyslel si Jiří Navrátil, ale nic neřekl, jen si zvědavě oktávku prohlížel.

Jirka již delší dobu přemýšlel o novém voze. Jeho stará fabia dosluhovala, a tak se musel rozhodnout, zda si koupí znova ojetinu, nebo si pořídí své první funglnové auto.

Něco našetřil, mohl by si ho dovolit. Oba jeho předchozí automobily z druhé ruky byly škodovky, nejdříve felicia, pak fabia. Neviděl důvod, proč této značce nezůstat věrný, měl v ní naprostou důvěru.

Ctižádostivý a evidentně dobře motivovaný salesman na chvíli odběhl, aby se vrátil s letákem, na němž byl slogan „Na ochranu životního prostředí myslí snad každý táta“.

Následně se začal ohánět tabulkovým údajem emisí oxidu 12

Pravnik_001-176.indd 12

22.07.21 14:45

uhličitého, neuvedl však, že výfukové plyny dieselových motorů obsahují nebezpečnější látky, než je CO2. Oxidy dusíku, oxid uhelnatý, pevné částice a saze ohrožují lidské zdraví a životní prostředí mnohem více. „Všechny naše GreenLine vozy jsou výsledkem ekologického cítění nejen Škody Auto, ale celého koncernu Volkswagen,“ pokračoval mladík v našprtané prodejní rétorice a tvářil se u toho patřičně hrdě.

Jakožto čtyřicátník měl Jirka na auto jiné požadavky než holobrádci s čerstvým řidičákem v kapse. Nezajímal ho jen vzhled a výkon, jak to u mladších ročníků bývá, ale také spotřeba, prostornost a šetrnost k životnímu prostředí. Přece jen měl děti a uvědomoval si, že planetu máme jenom jednu. Všechna jeho předchozí auta byla s benzinovým motorem, jelikož měl ohledně nafťáků klasické předsudky.

Nyní ho ale koncern Volkswagen vlastnící Škodovku přesvědčoval, že se mýlí. Z firemních internetových stránek bylo možné vyčíst, že jejich dieselová auta jsou úsporná, výkonná a nevypouští do ovzduší nic horšího než benzinové motory. O auta se Jirka nikdy příliš nezajímal, bral je jako každé spotřební zboží, před koupí se nicméně snažil z dostupných zdrojů načerpat maximum informací, neboť se po bydlení jednalo o jeho největší výdaj. „Tak co, půjdeme se projet?“ Jirku tahle Octavia Combi skutečně zaujala, byl zvědavý, jak si povede motor 1,6 TDI, který mu připadal z hlediska výkonu na hraně. Když absolvovali krátký okruh a černý kombík zastavil na parkovišti před autosalonem, Jiří Navrátil vystoupil a promnul si rukou bradu. „Čekal jsem hlučného lenocha, ale je to spíš tichý ekolog,“ pousmál se svému přirovnání, na které byl v tu chvíli 13

Pravnik_001-176.indd 13

22.07.21 14:45

pyšný. „Příjemně mě překvapil. Sice to není žádný závoďák, ale to já ani nechci. Navíc velký kufr je pro rodinu ideální.“ Prodejce se zatvářil vítězoslavně: „Podívejte, žere něco přes čtyři litry, jezdí slušně, a ještě pošetříte životní prostředí.“ „Něco na tom bude,“ promnul si Jirka znovu strniště na bradě a po krátké pauze řekl: „Vezmu si den na rozmyšlenou a pak se ozvu.“ Tou dobou si byl už víceméně jist, ale vzhledem ke své vrozené opatrnosti si všechno chtěl ještě nechat uležet přes noc. Jak říkávala babička – ráno moudřejší večera.

Když se druhý den probudil, měl jasno definitivně, pocit správnosti volby od včerejška spíše zesílil.

14

Pravnik_001-176.indd 14

22.07.21 14:45

ZÁŘÍ 2011

Přemek Muroň právě úspěšně složil advokátní zkoušky.

Měl radost. Nejen proto, že si počínal poměrně suverénně, ale hlavně proto, že teď už si na něj jeho nadřízený Miloš Kopřiva nebude tolik dovolovat. Alespoň si to myslel. Následující den bohužel zjistil, jak šeredně se spletl. „Když si teď ten advokát, můžu ti naložit víc práce. Budeme dělat IPO E4U, připravíš dokumentaci,“ houkl na Přemka Miloš skrz pootevřené dveře a odešel. „IPO E4U?“ zopakoval si pro sebe Přemek a začal na internetu hledat, co je IPO a co je E4U. Když zjistil, že se jedná o úpis akcií společnosti na pražské burze, zvedl se ze židle. Potřeboval se trochu projít, aby se uklidnil. Miloš evidentně své chování nezmění, naopak, hodlá mu naložit, co se do něj vejde. Copak je normální, aby mu z minuty na minutu nadřízený přidělil práci, se kterou se před tím nikdy nesetkal, a nedal mu k tomu jakékoliv vysvětlení? Přemek si myslel, že ho Miloš začne po složení zkoušek víc respektovat, ale došlo mu, že jeho chování nic nezmění. Pořád to bude arogantní blbec, který své okolí umí jen využívat.

Přemek toho měl dost, právě se rozhodl, že urychlí splnění svého snu, které zatím odkládal na neurčito. Nastal čas učinit kroky k založení vlastní advokátní kanceláře.

15

Pravnik_001-176.indd 15

22.07.21 14:45

„Můžu, Roberte?“ „Jasně, posaď se,“ nabídl Přemkovi místo majitel investiční firmy ROBO, „copak pro mě máš?“ „No, zatím nic, ale budu mít.“ „Tak ven s tím,“ vybídl Robert Přemka a dal si nohy na stůl. „A mimochodem, gratuluji ke složení advokátních zkoušek.“ Přemek si odkašlal: „Díky. To je vlastně důvod, proč tady jsem. Chtěl bych si založit vlastní kancelář.“ Robert si ho přeměřil pohledem: „Ale ale, náš advokátek si troufá.“ „Vlastně jsem to nechtěl uskutečnit tak brzy, ale Milošovo chování celou věc uspíšilo.“ „Milošovo chování?“ Robert kýval hlavou ze strany na stranu, aby si uvolnil ztuhlý krk. „Všichni přece známe Miloše. Má takovou tu zlou pózu, ale v jádru je to hodný chlap.“ Přemek si myslel své, ale nehodlal jít do konfliktu. „Upřímně, ono je to vlastně jedno. Stejně by k tomu došlo, jen bychom to neřešili dnes, ale třeba za tři roky. Vždycky jsem chtěl mít vlastní kancelář a věnovat se i jiným věcem, než je obchodní právo, které dělám u tebe. Můj sen je dostat vlastní kancelář do první advokátní ligy.“ „Chápu to dobře, že tady končíš?“ položil Robert sugestivní otázku a nerušeně pokračoval ve snaze ulevit své ztuhlé šíji. „Ne, to ne!“ Přemek se zarazil. „Teda vlastně jo a ne…“ „Tak ano, nebo ne?“ vyžadoval Robert jako správný manažer jasnou odpověď. „Myslel jsem, že bychom se mohli domluvit na nějaké spolupráci.“ 16

Pravnik_001-176.indd 16

22.07.21 14:45

„A co mi můžeš nabídnout?“ trochu pohrdavě pronesl Robert. „Pro začátek jsem myslel, že bych dál dělal všechno jako dosud, akorát byste mi zadávali práci externě.“ Robert se napil minerálky. „Takhle to přece nefunguje, Přemku. Přeji ti hodně štěstí, a až budeš mít nějaký nápad, klidně přijď nebo zavolej,“ řekl a podával mu ruku.

Když Přemek odcházel z kanceláře, byl naštvaný, jak to zvoral. Nechal se unést emocemi, měl všechno víc promyslet, mohl přece nějakou dobu počkat, minimálně pár měsíců. Otevírá se mu sice nový svět, ale není na něj ještě úplně připravený. Každopádně věděl, že teď již není cesta zpět…

17

Pravnik_001-176.indd 17

22.07.21 14:45

LEDEN 2012

Přemek si rozjezd své advokátní praxe představoval poněkud jinak. Sídlo? Dům kousek za Prahou, kde mu kamarád pronajal jednu místnost. Přítomnost nově založené advokátní kanceláře P-Legal se dala vyčíst pouze ze zvonku.

Klienti? Za tři měsíce pět známých. Rozvod, založení eseročka, újma na zdraví, závěť, rozvod… Naštěstí měl Přemek úspory, Robert platil velmi slušně. Občas, vlastně docela často, ho přepadaly myšlenky, jestli za ním nemá jít a říct mu, že to celé byl omyl a že by se chtěl vrátit. Pak si vždy představil, jak by Milošovi narostl ještě větší hřebínek, a raději zavolal nějaké ze svých četných kamarádek, jestli by ho nepřijela utěšit. Pro ženy měl slabost a uměl to s nimi. Byly pro něj jako droga, když se potřeboval uvolnit, nějakou si sehnal.

Přemek věděl, že musí něco vymyslet, vždycky byl soutěživý a toužil vyhrávat. Dlouhé hodiny trávil na internetu hledáním nápadů. Nechce za Robertem poníženě přijít, chce do jeho kanceláře vkráčet se vztyčenou hlavou a jako rovný rovnému nabídnout spolupráci.

Nejvíce času trávil na stránkách amerických právních firem. Amerika byla pro něj vzor v mnoha věcech, škoda, že její právní systém je tak odlišný od českého. Mezi 18

Pravnik_001-176.indd 18

22.07.21 14:45

nápady, které si pečlivě sepisoval, čím dál více vyčníval jeden – class ­action. Který právník by neznal Erin Brockovichovou! Ženská bez právního vzdělání sehrála hlavní roli nejen v hollywoodském trháku, ale také v reálné hromadné žalobě, díky níž vymohla poškozeným 333 milionů dolarů. Class action je jedním z obratlů páteře právního systému ve Spojených státech. Sdružování individuálních poškozených proti jednomu žalovanému ve stejné věci tam má dlouhou historii. Nejenže chrání drobné spotřebitele, kteří by se jinak těžko domáhali práva, ale zároveň je pomyslným hlídacím psem některých nekalých praktik, proti nimž by se průměrný občan mohl stěží bránit. Přemkovi se líbil i způsob odměňování, jenž se u class action čím dál víc prosazoval. Princip „No win, no fee“ byl jeho krevní skupina, žádné hodinové platby, ale když to vyjde, právník vydělá velké peníze. Podíl na odškodném navíc umožní přistoupit k žalobě maximu poškozených, jelikož finančně nic neriskují.

Důvod, proč se v Česku tenhle byznys zatím nerozjel, byl prostý – není ukotvený v právním systému. Přestože v Německu nebo v Rakousku je institut hromadné žaloby legislativně upraven, v Česku se o jeho definici zatím jen jedná.

Teoreticky by si tak Přemek mohl tento nápad ze seznamu vyškrtnout, ale jelikož profilově přesně odpovídal tomu, co by mohlo být pro něj i pro Roberta zajímavé, přemýšlel, jak se pohybovat v rámci aktuálního právního řádu, aby dosáhl cíle, to znamená sdružil poškozené do jedné skupiny, kterou by mohl zastupovat. Že se najdou spory, jichž by se to týkalo, vůbec nepochyboval.

Hromadné žaloby mu nedávaly spát, rozhodl se tedy, že navštíví právní konferenci na toto téma ve Vídni. Uvidí, 19

Pravnik_001-176.indd 19

22.07.21 14:45

jaké spory se aktuálně řeší v Evropě, a třeba mu někdo, třeba i nevědomky, poradí, jak se s absencí class actions v českém právním řádu vypořádat.

Na konferenci si Přemek sedl vedle sympatického snědého chlápka, který vypadal osamoceně. Tipoval ho na Itala nebo Španěla. Trefil se, Carlos pocházel z Madridu a jejich konverzace v přestávkách mezi jednotlivými bloky sklouzla k jednomu z probíraných témat. Ukázalo se, že Carlos zastupuje ženy poškozené v kauze prsních implantátů společnosti Poly Implant Prothese. Podvod odhalený v roce 2010 v konečném důsledku vedl k úpadku výrobce, nicméně poškozené ženy se i nadále mohly domáhat náhrady škody. Přemek, který byl vždy fascinován krásou ženského těla, začal poprvé nad ženskými ňadry přemýšlet i jinak než jen jako o objektu krásy. Kauzy se chytil, a tak začala jeho spolupráce s celosvětovou sítí právníků Global Justice Network zabývající se zejména náhradou škody, jíž byl Carlos členem. Know-how které mu v následujících měsících tato organizace poskytla, bylo klíčové pro jeho další přemýšlení. GJN neměla v Česku členy a Přemek dokázal „prodat“ svoji P-Legal jako první českou právní kancelář specializující se na hromadné žaloby.

V danou chvíli bylo nejdůležitější, že se Přemek napojil na Carlose kvůli kauze prsních implantátů. Konečně se mohl prezentovat něčím velkým, konečně měl v ruce trumf, kterým mohl ohromit Roberta. Hned po návratu z Vídně začal zjišťovat detaily, spojil se s plastickými chirurgy a zjistil, že v Česku bylo dva tisíce žen s vadnými implantáty, mnohem více, než doufal.

20

Pravnik_001-176.indd 20

22.07.21 14:45

„Ahoj Roberte, tady Přemek.“ „Nazdar, rád tě slyším, co že jsi se ozval až teď? Jak je to dlouho, co jsme se neviděli? Půl roku?“ „Ano, skoro půl roku. Víš, chtěl jsem se ozvat, až pro tebe budu něco mít. Trvalo mi to déle, než jsem plánoval.“ „Podnikání není žádný med, hlavně na začátku, to už jsi ale evidentně zjistil, co?“ řekl trochu škodolibě Robert. „Upřímně, myslel jsem, že voláš, jestli tě nevezmu zpátky.“ „Opravdu mám v rukávu něco, co by tě mohlo zajímat.“ „Když to říkáš, věřím ti. Přece nebudeš plýtvat mým drahocenným časem, že?“ „Nebudu, slibuji.“ „Dobře, dáme oběd. Zítra ve dvanáct v Lamborghini.“ Café Lamborghini ve Vodičkově ulici bylo místem, kam Robert chodil na oběd asi nejraději. Kvalita za rozumnou cenu, říkával, a pochvaloval si čerstvá italská jídla na denní nabídce za zhruba dvě stě korun. „Co si dáš?“ „Aglio olio s pěkně vypečenou pancettou,“ odvětil Přemek, aniž se podíval do jídelního lístku. Když pro Roberta pracoval, chodil sem s ním docela často. „Já dneska jenom něco lehčího, nejdřív salátek s kozím sýrem a pak spaghetti pomodoro.“ Robert odsunul stranou jídelní lístek a podíval se na Přemka. „Co pro mě máš, advokáte?“ Přemek lehce znervózněl. „Víš, jak jsem ti říkal, že na světě není nic krásnějšího než ženská prsa?“ „Vidím, že ses moc nezměnil, ty ženský tě jednou zničí.

Já bych se ale radši bavil o byznysu, proto jsme se ostatně sešli.“ 21

Pravnik_001-176.indd 21

22.07.21 14:45

„Počkej, počkej, my se o něm bavíme. Tohle je jen lehká přesmyčka. Bohužel je to trochu smutnější téma než se bavit o ženské kráse.“ „Povídej.“ „Jde o prsa umělá, respektive o vadné prsní implantáty.

Francouzská firma Poly Implant Prothèse používala místo lékařského silikonu o devadesát procent levnější průmyslový, uměla prsa začala po čase praskat a zavinila spoustu zdravotních problémů včetně úmrtí na systémovou toxicitu.

Možná jsi o tom četl, jedná se o velký případ, ve Francii skandál řešil ministr zdravotnictví a jejich vláda před Vánocemi doporučila, aby postižených třicet tisíc žen požadovalo odstranění všech voperovaných implantátů.“ „A kolik to má ženských v Čechách?“ „Překvapivě hodně, dva tisíce. Bohužel často po onkologickém onemocnění, to je fakt dvojitá smůla. I kvůli nim mi dává velký smysl do toho jít.“ „Hmm, docela dost. Tipoval bych maximálně pár stovek.“ „Podařilo se mi napojit na mezinárodní sdružení právníků, které kauzu řeší, a chtěl bych podat hromadnou žalobu.“ „Tu tady ale nemáme, to jistě víš.“ „Vím, ale hledám způsob, jak si ji udělat.“ „Hledám znamená, že ho ještě nemáš?“ nadzvedl Robert obočí. „Nemám, ale jsem mu na stopě.“ Robert se napil freshe, který mu zrovna položil číšník na stůl: „Upřímně, zní to docela zajímavě, ale pořád nechápu, jak chceš naložit s neexistencí hromadné žaloby.“ Napil se ještě jednou. „A co chceš po mně.“ „Než to vyřeším, mohli bychom žalovat individuálně, jelikož šance na odškodnění je v tomto případě vysoká.“ 22

Pravnik_001-176.indd 22

22.07.21 14:45

„Pořád nevím, co chceš po mně,“ zopakoval Robert. „Já myslím, že víš,“ pousmál se Přemek. „Peníze? Na co? Klientky ti přece zaplatí.“ „Chtěl bych razit strategii No win, no fee, byl bych tady průkopník, akorát že nemám na náklady…“ „Aha, už tomu začínám rozumět.“ Robert se potřetí napil pomerančového freshe. „Takže ode mě čekáš, že je pokryju za podíl na případném zisku.“ „Přesně tak, pojďme to vyzkoušet. Když uspějeme, sáhneme si na slušný balík, ze zisku vrátím všechno, co mi dáš, a zbytek si rozdělíme fifty fifty.“ Robert dopil čerstvě vymačkaný džus a lehce mlaskl. „Sedmdesát na třicet.“ Přemek se na Roberta podíval, tvářil se, že váhá, ale ve skutečnosti byl šťastný jako blecha. „Smlouvat nebudu, neumím to.“

23

Pravnik_001-176.indd 23

22.07.21 14:45

ŘÍJEN 2015

Robert přemýšlel, jestli má telefon zvednout. Občasné narážky Miloše mu pily krev, proto otočil přístroj displejem dolů a nechal zvonění přepadnout do schránky. Sotva se tak stalo, ozval se telefon znovu. Opět stejný volající. Robert toho měl dost: „Co mi tady vyzváníš? Když to neberu, zřejmě s tebou nechci mluvit. To je tak těžké pochopit?“ „Prosím, vyslechni mě, chci si napravit reputaci.“ „Už jsem ti jednou věřil a stálo mě to peníze a posměšky od Miloše k tomu. Stejnou chybu udělá dvakrát jenom blbec, “ řekl Robert a zavěsil. Potřetí již Přemek číslo nevytočil…

Kauza PIP, jak se zkráceně říkalo sporu s výrobcem umělých prsou, sice stále probíhala, ale Robert už vložené peníze odepsal. Celou dobu chodily z jeho pohledu víceméně samé špatné zprávy. Nejdřív ho Přemek tahal rok za nos s tím, že ví, jak udělat v Čechách hromadnou žalobu. S ničím však nepřišel, jen shromažďoval poškozené, kterým mohl nabídnout pouze žalobu individuální. Žen, které si­tua­ ci chtěly řešit, bylo sice docela hodně, ale odškodnění jim vlastně neměl kdo vyplatit. Majitel dávno zaniklé francouzské firmy šel sedět a neměl ani floka a nápad s žalováním 24

Pravnik_001-176.indd 24

22.07.21 14:45