0042784

zena filmoveho kritika2_sazba.qxp_Sestava 1 28.09.21 15:12 Stránka 3

zena filmoveho kritika2_sazba.qxp_Sestava 1 28.09.21 15:13 Stránka 5

Kritik se momentálně kácí pod vahou různých onemocnění a zranění, která si sám vymýšlí. Má natržené toto a artrózu onoho, překyselený žaludek, zarudlé oči a už leta slyší kulový. Když – abych ho trochu ukotvila – zmíním, že v Jemenu je válka, dělá, že neslyší, ale to fakt jen dělá, doopravdy totiž neslyší, když potřebuju, aby slyšel, například: „Můžeš sem jít a přisunout mi zpět tu židli, co kritiček odšoupal, visím tu na tom okně už devět minut,“ atd. Jelikož se chystáme na náš tradiční výstřelek, měsíc trvající dovolenou, na mně by se popásla nejedna psychiatrická ambulance. Úkoly jsou samozřejmě spravedlivě rozdělené. Na mně je, aby nikomu měsíc nechybělo nic z dokumentů, oblečení a bot, hraček a plavacích ochranných pomůcek, hygieny a léků nebo jídla; na kritikovi je, aby to tam bylo zajímavé.

Léto je vůbec fascinující mezidobí v jinak pravidelném a předvídatelném rytmu našeho života. Kritička letos na táboře dostala svou první opravdickou a navíc dost odpovídající přezdívku, děti na koupališti v Mělníku na mě proto pokřikují: „Támhle jde plšíkova máma!“ Taky aby všem šetřila práci, chodila po dobu rekreace v jedněch spoďárkách a nečesala se, aby se to nezdržovalo. Nevím, co jí kdo napovídal, ale co se vrátila, křižuje mě po večerech otázkami, jak přesně se dostane miminko těhotným do břicha a jestli náhodou nejsem těhotná já apod.

To fakt nejsem, neboť s kritikem ani nemluvím. Přestože dámské časopisy radí, že hněv mám verbalizovat –

zena filmoveho kritika2_sazba.qxp_Sestava 1 28.09.21 15:13 Stránka 6

Opravdu se na tebe moc zlobím nebo Tohle mi bylo vážně nepříjemné –, rozčiluje mě tak, že považuju za moudřejší nic neříkat, protože verdikt „Jsi strašnej vůl“ už nám tu zase visí ve vzduchu a po tom, co jsem ho vyřkla poprvé, se kritikovi duše zhojila teprve nedávno. Některé moje problémy prý by se ale, podle stresující aplikace Kalorické tabulky, kterou už týden poctivě vyplňuju, mohly efektivně vyřešit tím, že bych do svého jídelníčku zařadila čtyřikrát víc vlákniny.

Na pětatřicátinách není nic hezkého. Zvlášť když podle plánu, který jsem si během dospívání načrtla, jsem v tomto věku měla být finančně takzvaně za vodou, umět používat rtěnku, mít práci snů, tj. skvěle placené nicnedělání, rozumět kabelkám a vědět prostě, o čem to všechno je, případně požívat všeobecné úcty. Tak to se samozřejmě neděje a já se rozhodla ten horor zmírnit báječnou oslavou narozenin, kde se s nejmilejšími sejdu a společně si ukážeme, že by to stále mohla být i mnohem větší pohroma.

Bylo potřeba utlumit nejslabší článek, tedy kritika.

V prvé řadě jsem mu odejmula pravomoc organizovat noční hru v přilehlém bludišti ze vzrostlých habrů, neboť někteří lidé, pro které ji udělal na mých třicetinách, si k nám cestu zpět hledají dodnes. Kritikovo pojetí, které tehdy pracovalo výlučně s původními úryvky knihy Labyrint světa a ráj srdce Jana Amose Komenského, na jejichž doslovné znalosti prakticky tu deštivou noc závisely životy

zena filmoveho kritika2_sazba.qxp_Sestava 1 28.09.21 15:13 Stránka 7

zúčastněných, zůstalo nepochopeno a nedoceněno a už navždy protřídilo řady lidí, kteří jsou ochotni se s námi v osobním volnu vídat.

No a za druhé tu byl dárek. Další kritikova slabina. Už čtyři měsíce před jubileem jsme na toto téma dali řeč.

Frontálně a bez naznačování jsem poptala nějakou romantiku, třeba prodloužený listopadový víkend v Dubrovníku, kdy se bude možné courat ulicemi, číst knihy a vůbec pár dní žít jako normální lidi. Kritik odpověděl, že na tohle stejně neseženu hlídání a on beztak nemá do konce roku čas, neboť je na festivalech nebo v klobouku s liščím ohonem v lesích. Já se rozbrečela, on se omluvil a šlo se spát.

Dostal tak fantastickou příležitost udělat ze sebe totálního božana, za zády mi zařídit ten nejprodlouženější víkend ze všech a rozbrečet mě znovu, štěstím a přede všemi.

Na oslavě o čtvrt roku později se tajuplně postavil až na samý konec fronty gratulantů, načež mi daroval pánev na smažení zabalenou v igelitce, vhodnou na kalamáry, které má moc rád a já je málo dělám. Naši přátelé zřejmě o jeho nápadu s pánví věděli dopředu, neboť se hned nato promptně vytasili s obřím ohňostrojem a nedali mi tak šanci mávat rozvodovými papíry. Noční hra byla tentokrát veselým exkurzem do mého mládí, spojena s mými největšími moudry, na která si nejbližší dokázali vzpomenout.

Jedno zásadní se tam ale neobjevilo. Jde o konstatování, které jsem si osvojila v raném mládí jako účastnice

zena filmoveho kritika2_sazba.qxp_Sestava 1 28.09.21 15:13 Stránka 8

hasičských vodáckých sjezdů řeky Hron a které používám na kritika, kdykoli hledá něco, co mu leží u nosu, ať je to libovolně velké, čili furt. Zní: voko vidí, voko není píča.

Kritik se už několikátý večer zamračeně hmoždí s dlouhým pojednáním o Nabarveném ptáčeti. „Nejsem spokojený,“ říká. To mu nepřeju, a hlavně se bojím, co až zjistí, že k tomuto černobílému počinu, ve kterém hoří veverky, se už vyjádřili opravdu, ale opravdu všichni, nehledě na to, že půlka kavárny si to už před lety přečetla knižně a názor si teď dělá spíš na to, jak nenosit bavlnu, která při zpracování spotřebuje hrozně moc vody, a přitom nepáchnout v tramvaji v levném a ekologickém tesilu.

Kritik, stejně jako je pozadu v názorech na filmy, má skluz i v módě a je zatím ve svých vyšisovaných bavlněných tričkách voňavý jak letní louka. Bohužel na film Tenkrát v Hollywoodu se podle něho musí jít víckrát, aby tam člověk našel to kouzlo. Čím víc návštěv, tím prý líp, ale jedna je rozhodně špatně. To si taky můžete klidně myslet, že je to ptákovina. Nabarvená. Já jeho úsudku slepě důvěřuji, ale děsím se chvíle, kdy bude chodit dvakrát a víckrát na všechno a hledat tam ta kouzla. Na mudrovačku Brada a Lea odešel napodruhé v momentě, kdy jsem doma likvidovala koštětem vosí hnízdo, tchán mi už podruhé ukazoval jizvu po laparoskopii a bylo třeba rozhodnout, jestli bude kritička navštěvovat kroužek keramiky nebo cvičení s klaunem, a já jsem tedy ještě teď trochu naprdnutá. Když

zena filmoveho kritika2_sazba.qxp_Sestava 1 28.09.21 15:13 Stránka 9

se vrátil, pochoval kritička, který měl dvě žihadla v nose, a liboval si „Ještěže jsem šel“, což mohl ale klidně říkat i kvůli tomu hnízdu a tchánovi a vůbec ne kvůli tomu filmu.

Tuhle měl takovou rozvernou náladu a přirovnával náš život k filmovým žánrům. Ať se snažil, jak chtěl, vyšlo mu, že to vydá maximálně na romantickou komedii s prvky dramatu, nic víc. Jsme taky zpátky z toho našeho rodinného štěstíčkového zájezdu. Slovinsku jsme nezůstali celkem nic dlužni, a protože jsem stará prozíravá matka pluku, dovezené zásoby vín a pršutu jsou nedozírné. Zřejmě tedy celkem v klidu přestojím jihlavský festival, kladivo na echo komoru z Be2Can a možná i kousek Vánoc. Ale to jsem si možná trochu zapřeháněla.

Na radu přítelkyň jsem zakoupila stahovací body. Je to kousek oblečení trochu podobný tomu, co nosí kritiček, taky se mezi nohama zapíná na tři patentky, jen je z hlaďoučkého saténu a správné je si koupit asi o dvě čísla menší. Do toho se pak člověk napchá jako jitrnice, prsa nahoru, všechno ostatní níže. Na to se oblékne jakoby nic, tváří se štíhle a čeká, kde co prdne. Tělu dává takové body zcela nový tvar, někdy trochu překvapivý, ale co už, nikdo nejsme dokonalý.

Nemyslete si, ani kritik není bez chybičky. Pár jich má.

Například malinko šišlá, zejména když chce říct písmeno Č. Kdyby chtěl třeba na venkovské diskotéce v Horních Skořenicích, která se za mých mladých let odehrávala kaž-

zena filmoveho kritika2_sazba.qxp_Sestava 1 28.09.21 15:13 Stránka 10

zena filmoveho kritika2_sazba.qxp_Sestava 1 28.09.21 15:13 Stránka 11

dou sobotu v prasečáku natřeném na modro a růžovo, slovně hájit moji čest a někomu například říct „Odpal, ty čubčí cecku“, znělo by to asi trochu komicky a moc parády bychom tam nenadělali, ani by nemuselo dojít na pěstní souboj. Ten už by samozřejmě byl úplná katastrofa a kritikovy krásně tvarované opálené ruce se symetrickými hladkými nehty by mu místní traktoristi a svářeči poškodili hádám do pěti vteřin. Ale to je jen hypotetický provar, kdežto mě potkávají ty skutečné.

Kamarádka mě tuhle vzala, myslím, že kapku z lítosti, na pracovní večírek. Dali mi na prso visačku s označením Expertka a chovali se ke mně mile, někteří až trochu uctivě.

Bohužel se to pokazilo, když jsem se nechala zmást striktně vegetariánským rautem, to za mých pracovních let nebývalo, a cpouc se grilovaným hermelínem v alobalu, jsem si jeho malým kouskem vytvořila v ústech výkonný galvanický článek. Zbytek večírku už nestál za moc, neboť mi z ochrnuté pravé poloviny úst odkapávalo čokoládové suflé a o moje expertízy už taky nikdo nestál. Ale mezi mamkama od lumpíků v naší ulici jsem byla stejně za hvězdu, neboť jsem vůbec někam vyrazila, a to dokonce učesaná a v podprsence.

A ještě k těm podprsenkám. Zjistila jsem, že spousta mužů z kritikovy branže si asi úplně vážně myslí, ze kritičit filmy umějí jen muži. Rozpoznat všechny ty mesmerizující momenty v narativních spirálách ale těžko může někdo, kdo sotva rozezná meruňkovou od lososové nebo hůř od korálové. Není se tedy co divit, že pan Haneke, Marhoul, Tarr nebo ten nebohý Corbet, co celý jeden film táhne džunglí rakev se svou mrtvou matkou, pro jistotu natočili černobílé filmy. Nikdo nemá rád zbytečné komplikace, snad jen režisér filmu s kozou.

zena filmoveho kritika2_sazba.qxp_Sestava 1 28.09.21 15:14 Stránka 12

Kritik je většinu svého času roztomilá a nekonfliktní existence. Dokud nezačne vymýšlet hovadiny, mezi které už dávno nepočítám účast na filmovém festivalu v hlubinách Rumunska nebo naše stanování s dětmi nadivoko na srbsko-kosovských hranicích. Protože se tuhle večer zase pokoušel číst Paní Dallowayovou, asi aby se více přiblížil mé ženské duši, a zase mu to moc nešlo, chtěla jsem ho poveselit a optala se ho, co by si přál od Ježíška. Vůbec ho to nezaskočilo a začal ze sebe sypat čelovku, předplatné nějakého drahého křídového amerického filmového magazínu a podobně potřebné věci a seznam završil paraglidingovým kurzem. Zajímala jsem se, kolik taková kratochvíle stojí. Řekl, že zhruba osm tisíc, pak ovšem na internetu zjistil, že deset. Informovala jsem ho, že to je víc než moje rodičovské dávky za čtvrt roku a že za takovou ptákovinu peníze rozhodně dávat nebudeme. Ujistil mě, že kurz trvá týden, za což není deset tisíc přece nijak moc, a že by si měl taky pěstovat nějaké koníčky, které bude rozvíjet ke stáru. Oznámila jsem mu velkou novinku, a sice, že celý jeho život je jeden velký koníček, kterého on pěstuje, zatímco já jako jeho podkoní dávám pozor, aby u toho byl nasycen, ostříhán a slušně oblečen. Odfrkl, že je mým nepochopením a nepřejícností zklamán, a odsedl si ode mě.