0042765

historie

20.století konflikty, technologie, rokenrol

jeremy black AD007302UK History of the 20th Century 280x225_001-004_OK.indd 3

30.09.21 11:28

Jeden z předních historiků pojímá dějiny 20. století v této publikaci obsáhlou ambiciózní formou. Zabývá se dvěma světovými válkami, traumaty dekolonizace i technickými triumfy vesmírných projektů. Historie 20. století dokumentuje události, velké postavy, ideologie a kulturní proměny i dramatické politické dění turbulentního století.

Jeremy Black se v podmanivém vyprávění zaměřuje na různorodá témata – od ruské revoluce přes Velkou hospodářskou krizi, Studenou válku, revoluci v Íránu až po zrození internetu. Naléhavě zdůrazňuje roli demografie, životního prostředí, kultury a technologií. Upozorňuje na nejznámější politické boje a přináší nový pohled na století překotných změn.

Jeremy Black MBE je „Senior Fellow of Policy Exchange“ a emeritním profesorem historie na University of Exeter.

Přednáší na vojenské akademii USA ve West Pointu, Texaské křesťanské univerzitě a Stillman College. Dříve působil na University of Durham a obhájil závěrečnou práci na Oxfordské univerzitě, když předtím úspěšně studoval také v Cambridgi. Od Společnosti vojenské historie obdržel v roce 2008 cenu Samuela Eliota Morisona. Během kariéry napsal více než 100 knih – od britské politiky 18. století přes válečné historie až po kulturní vliv Jamese Bonda. Jeho dřívější práce zahrnují mj. díla Historie Evropy, Anglie v době Shakespeara a Stručné dějiny Portugalska.

Pro Heather McCallumovou, přítelkyni a vydavatelku

HISTORIE 20. STOLETÍ Jeremy Black Z anglického originálu A History of the 20th Century, vydaného nakladatelstvím Arcturus Publishing Limited 26/27 Bickels Yard, 151–153 Bermondsey Street, London SE1 3HA v roce 2020 přeložil Manfred Strnad Obálku zhotovil Radek Nahodil Redigoval Michal Kolezsar Odpovědný redaktor Jan Šindelka Technický redaktor Růžena Hedrichová Počet stran 256 Vydala Euromedia Group, a. s. v edici Universum, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 v roce 2021 jako svou 12 519. publikaci Sazba TYPOSTUDIO, s. r. o., Praha Tisk NEOGRAFIA, a. s.

Vydání první www.euromedia.cz Naše knihy na trh dodává Euromedia – knižní distribuce, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 Zelená linka: 800 103 203 Tel.: 296 536 111 Fax: 296 536 246 objednavky-vo@euromedia.cz Knihy lze zakoupit v internetových knihkupectvích www.booktook.cz a www.knizniklub.cz

Copyright © 2021, Arcturus Holdings Limited All rights reserved Translation © 2021 by Manfred Strnad All rights reserved ISBN 978-80-242-7811-7

AD007302UK History of the 20th Century 280x225_001-004_OK.indd 4

30.09.21 11:28

OBSAH Úvod...........................................................................6 Časový přehled..........................................................10 KAPITOLA 1..........................................................12 Staré pořádky, 1900–1914

KAPITOLA 6............................................................. 132 Zrození poválečného světa, 1945–1956

Západní vidění světa – Imperialismus – Rusko–japonská válka, 1904–1905 –Revoluce v Číně– Systém spojenectví a politika ­velkých mocností – Americké ambice– Budování státu – Migrace a rasy – Světová ekonomika, 1900–1914 – Nové technologie

Vytváření globálních institucí– Studená válka v Evropě – Dekolonizace–Pokračování války v Číně – Intervence USA – Nová spojenectví – Atomový věk – Amerika – Světová ekonomika, 1945–1956 – Sociální modely

KAPITOLA 2......................................................... 44 První světová válka, 1914–1918

KAPITOLA 7............................................................. 154 Převaha Západu na ústupu, 1956–1974

Velká Válka – Revoluce v Rusku, 1917 – Versailleský  mír – Španělská chřipka – Společenost národů – Válečná ekonomika – Zpětný pohled

Závody ve vesmíru – Vzestup konzumní společnosti – Dekolonizace – Studená válka – Sovětský svaz – Amerika – Čína – Světová ekonomika, 1956–1974 – Nové trendy

KAPITOLA 3..........................................................60 Dvacátá léta, 1920–1929 Versailleské dědictví – Spojené státy – Válečná Čína – Skutečná studená válka – Transformace Turecka – Islámský svět – Indický nacionalismus – Mussolini a italský fašismus – Výmarské Německo –Nástroje vysílání – Americká kultura – Světová ekonomika, 1920–1929

KAPITOLA 4..........................................................80 Třicátá léta, 1930–1939 Velká hospodářská krize – Vzestup Hitlera – Stalinismus – Čína– Japonský imperialismus – Západní mocnosti – Pod tlakem – Latinská Amerika – Španělská občanská válka – Kulturní ikony – Technologický pokrok – Světová ekonomika 1930–1939

KAPITOLA 5........................................................ 110 Druhá světová válka, 1939–1945 Začátky – Úspěhy Německa 1939–1941 – Británie pokračuje v boji – Východní fronta 1941–1943 – Válka na moři – Amerika vstupuje do války – Japonský postup – Nástroje války – 1943: Spojenci se staví na odpor – Holocaust – Domácí fronty – 1944: Opakované úspěchy spojenců – 1945: Vítězství –  1939–1945: Klíčová ekonomika a mobilizace Ameriky – Plány na poválečný svět

KAPITOLA 8............................................................. 198 Poslední fáze studené války, 1975–1989 Mezinárodní vztahy, 1975–1979 – Zrychlení  webu – Životní prostředí – Amerika za Reagana – Světové hospodářství, 1975–1989: Světový finanční systém – Margaret Thatcherová – Konec studené války – Nový směr v Číně – Napětí v Indii – Íránská revoluce – Arabsko-izraelský konflikt – Afrika – Latinská Amerika – Obchod s drogami – Kulturní otázky a hlasy – Konzervativní desetiletí?

KAPITOLA 9........................................................224 Jediná velmoc, 1990–1999 Osud Sovětského svazu – Konec dějin? – Afrika – Americká nadřazenost – Opozice vůči Americe – Asie: konflikt a rozvoj – Evropa – Sociální trendy – Světové hospodářství, 1990–1999: finanční a hospodářské trendy – Obavy o životní prostředí

KAPITOLA 10......................................................246 Závěry Americké století? – Nepředvídatelný věk – Nemoci a populace – Klíčové změny

Rejstřík....................................................................252 Zdroje vyobrazení...................................................256



AD007302UK History of the 20th Century 280x225_005-011_OK.indd 5

30.09.21 11:32

ÚVOD V

e 20. století žilo na Zemi více lidí než kdykoli předtím. Tohle období má na naše současné životy větší dopad než cokoli, co se odehrálo před ním. Šok z rychle se odehrávajících změn je patrný zejména v poslední době. Většina hmotné kultury současnosti pochází už z předcházejícího století – například letadla nebo počítače. Také moderní státy dnešní doby byly z valné většiny ustavené už ve 20. století, podobně kořeny téměř všech politických stran dneška sahají do minulého století.

Ve 20. století prožilo lidstvo největší proměny za celou dosavadní historii – a právě na změny se soustředí tato kniha. Není tím řečeno, že si nehodláme všímat přetrvávajících fenoménů. Jedním z nich je náboženství,

6

které provází lidskou existenci celé věky a zůstává jedním z hlavních faktorů i v dnešní společnosti. Určitě mu na těchto stránkách věnujeme prostor. To samé platí o jiné konstantě, jmenovitě životním prostředí.

Někdo vnímá 20. století jako počátek antropocénu – období, které charakterizují nezvratné změny životního prostředí jako důsledek lidské činnosti na Zemi.

Na mezinárodním fóru se diskutuje o klimatických změnách, zejména o globálním oteplování. Jiní považují tvrzení o změnách prostředí za přehnaná, nebo dokonce nesprávná. V každém případě se životní prostředí dostalo do popředí zájmu v šedesátých letech 20. století.

V tomto příběhu sehraje významnou úlohu.

Další z důležitých konstant, které ve 20. století nabraly spád, je bezprecedentní růst počtu obyvatel na Zemi a rozšiřující se urbanizace světa. Na počátku 20. století žilo na Zemi přibližně 1,6 miliardy lidí,

Ú VOD

AD007302UK History of the 20th Century 280x225_005-011_OK.indd 6

30.09.21 11:32

NAHOŘE Největší demokracii světa – Indii – se podařila mírová přeměna moci, zatímco federální struktura jí pomáhá zajišťovat chod země v součinnosti s komplexním systémem politických stran.

NAPROTI Hlavní město třetí největší ekonomiky světa – Tokio – je přelidněné navzdory poklesu počtu obyvatel japonského venkova.

v roce 1927 už to byly 2 miliardy, 2,55 miliardy v roce 1950, 3 miliardy o deset let později, 4 miliardy v roce 1975, další miliarda přibyla během dvanácti roků a v roce 1999 žilo na Zemi už 6 miliard lidí. Tento nárůst se ukázal jako hlavní zdroj změn životního prostředí všude tam, kde k němu dochází. A stává se také problémem sociálním. Urbanizace lidstva, která provází populační explozi a nemá v dosavadní historii obdobu, se ukazuje jako zásadní sociální, ekonomický, politický a kulturní aspekt. Proběhla všude ve světě. Ve velkoměsta – megapole se proměnily například Istanbul, Kinshasa, Lagos, Manila, Bombaj a Tokio. Navíc došlo k nárůstu počtu měst s více než jedním milionem obyvatel. Urbanizace částečně souvisela s mechanizací zemědělství a nedostatkem

pracovních příležitostí na venkově. To je příklad toho, jak rozšiřování technologií ovlivňuje parametry života. Urbanizaci také provází snižování politických a sociálních rozdílů. Ve 20. století k tomu přispěla řada faktorů, včetně zvyšující se gramotnosti – důsledek zlepšujícího se přístupu k povinnému vzdělání.

Populační explozi 20. století provázelo zvyšování životní úrovně. Zatímco v žádném z předcházejících století se globální HDP nezvýšilo na dvojnásobek, během 20. století došlo ke čtyřnásobnému růstu. Nutno říci, že velmi nerovnoměrně – geograficky i sociálně.

Přesto šlo o růst, který podpořil celou škálu lidských činností – na úrovni jednotlivců, kolektivů i vlád. Týkal se všech oblastí – od výživy, například spotřeby masa, až po stavby kostelů. Přispěl také k válečným konfliktům.

Vyvstává otázka, na co se soustředit. Většinou je 20. století vnímáno jako období, kdy se odehrály dvě světové války. Jenže ta poslední skončila už v roce 1945 a do konce století zbývala ještě více než jeho polovina.

A právě tato doba ovlivňuje současnou situaci nejvíce.

Navíc se právě tehdy odehrály události, v jejichž důsledku je svět nezávislejší a svobodnější. Výsledkem toho, že druhou polovinu 20. století více ovlivnili

 ÚVOD

AD007302UK History of the 20th Century 280x225_005-011_OK.indd 7

7

30.09.21 11:32

AD007302UK History of the 20th Century 280x225_005-011_OK.indd 8

30.09.21 11:32

nezávislí „hráči“, je skutečnost, že příběhu dějin už nedominovaly úspěchy a pády impérií.

Další otázkou je, kde se odehrálo to nejpodstatnější.

Ve 20. století na sebe působil svět jako celek. Stále častěji se hovořilo o jeho globalizaci. Hlavní konflikty ovšem samozřejmě představovaly dvě světové války.

Další politické události, jako dekolonizace a Studená válka, měly také globální charakter. Stejně tak migrace, obchod a pohyb měn. Jiné trendy, jako třeba demokratizace, dosáhly rovněž širokého rozšíření, pokud ne přímo globálního.

Nejvýznamnější zemi, ve smyslu autority udávající směr – kulturní, ekonomický, politický a vojenský – celému světu, představovaly Spojené státy americké.

Národ této země se rovněž stal nejúspěšnějším v imperiálním smyslu. Nikoli ovšem v takovém, který by zahrnoval rozšíření teritoriální kontroly nad jinými státy, jak byl v minulosti případ Británie a Francie, ale spíše ve smyslu značně velkého celosvětového vlivu a neformální moci. Ta celým stoletím průběžně narůstala a ještě se zvýšila po rozpadu Sovětského svazu v devadesátých letech. USA se staly klíčovou globální mocností. V důsledku toho věnujeme Spojeným státům a jejich vlivu na události 20. století zvláštní pozornost.

V knize najdete různé příběhy a odehrálo se jich mnohem více, než na těchto stránkách můžeme popsat. Přesto v nich popisujeme vzájemné souvislosti, aby vytvořily vzrušující směs vyprávění, která současně přispěje k pochopení změn a kontroverzí, jež utvářely dějiny 20. století.

VLEVO Bombaj, obchodní centrum Indie, je také příkladem výrazného sociálního rozdělní země.

ÚVOD

AD007302UK History of the 20th Century 280x225_005-011_OK.indd 9

9

30.09.21 11:32

ČASOVÝ PŘEHLED HISTORIE 20. STOLETÍ 1900 1900 Povstání boxerů v Číně

1910 1903 .

Sokotský sultanát

1907 . britsko-ruská dohoda o sféře vlivu v Persii, Afghánistánu a Tibetu

1904–1905. rusko-japonská válka

Bratři Wrightové sestrojili první letadlo těžší než vzduch.

1910–1920. mexická revoluce

1911 . revoluce v Číně

1914 . dokončení Panamského průplavu

1917 . revoluce v Rusku

1914–1918 . první světová válka

1912–1913. balkánské války

1930 1929 .

Krach na newyorské burze odstartoval Velkou hospodářskou krizi.

1931 .

Japonsko obsadilo Mandžusko.

1932 .

Ibn Saúd zakládá Saudskou Arábii.

1933 .

Adolf Hitler se stal německým kancléřem.

Franklin Delano Roosevelt zvolen prezidentem USA.

1934 .

Mao Ce-tung se s čínskou rudou armádou vydal na „velký pochod“.

1936 .

Německo remilitarizovalo Porýní.

1936–1939 . občanská válka ve Španělsku

1932–1935 . válka o Gran Chaco mezi Bolívií a Paraguayí

1950 1944 . den D – invaze Spojenců v Normandii Varšavské povstání

1945 . kapitulace Německa Svržení atomové bomby na Hirošimu a Nagasaki vedlo ke kapitulaci Japonska. ustavení OSN

1961 . atentát na Patrice Lumumbu

1963 . atentát na prezidenta Spojených států J. F. Kennedyho

1948 . založení Izraele

rozštěpení Indie

1949 . založení NATO 1950–1953 . korejská válka

1948–1949 . letecký most v Berlíně

1945–1949 . občanská válka v Číně

1962 . kubánská raketová krize

1961–1974 . válka o nezávislost Angoly

1947 . zahájení Marshallova plánu obnovy

1964 .

Beatles zahajují světové turné.

1966 .

V Číně zahájena „kulturní revoluce“.

1968 . pražské jaro

1967 . šestidenní válka

1969 .

Američtí astronauti přistáli na Měsíci.

1990 1984 .

Na trh uveden počítač Apple Macintosh. atentát na Indiru Gándhíovou

1983–1985 . hladomor v Etiopii

1989 . havárie ropného tankeru Exxon Valdez

1986 . výbuch v jaderné elektrárně v Černobylu 1987 . zahájení palestinské intifády

1991 . rozpad Sovětského svazu válka v Zálivu



AD007302UK History of the 20th Century 280x225_005-011_OK.indd 10

30.09.21 11:32

1920 1921 . Šáh Rezá se dostává k moci v Persii (Íránu).

1919 .

Versailleská mírová smlouva Hnutí čtvrtého května v Číně

1920–1922.

Gándhí se staví do čela hnutí nenásilného odporu v Indii.

Španělská chřipka 1919–1922. řeckozabila desítky turecká milionů lidí na válka celém světě.

1923 .

1926 .

1922 .

Mussolini vede pochod Mustafa Kemal Kuomintang zahájil na Řím a ustavuje v Itálii Atatürk zakládá v Číně pochod fašistickou vládu.

Tureckou na sever ve snaze republiku. sjednotit Čínu.

1920–1933 . prohibice v USA

1928 .

Alexander Fleming objevil penicilin.

1927–1929 . povstání a válka kristerů v Mexiku

1940 1937 .

Incidentem na mostu Marka Pola začíná čínskojaponská válka.

1938 . anšlus Rakouska – okupace Německem Mnichovská dohoda přiřkla Sudety Německu.

Getúlio Vargas v Brazílii založil estado novo

1939 .

Igor Sikorskij sestrojil první letuschopný vrtulník.

1939–1945. druhá světová válka 1940–1941 . bitva o Británii

1941 .

Německo zaútočilo na SSSR v rámci operace Barbarossa. útok na Pearl Harbor

1942 .

Strana kongresu zahájila protibritskou kampaň „Opusťte Indii“.

1960 1953 .

V Íránu svržen Muhammad Mosaddek pučem řízeným CIA. 1952–1960 . povstání Mau Mau v Keni

1954 .

Porážka Francie u Dien Bien Phu vedla k rozdělení Vietnamu.

1955 . ustavení Varšavského paktu

1957 . vypuštění Sputniku do vesmíru vyhlášení nezávislosti Ghany

1954–75 . vietnamská válka

1958–1962 . politika „Velkého skoku“ v Číně

1970 1971 . válka za nezávislost Bangladéše

1956 . suezská krize

1980 1973 .

V Chile svržen vojenským pučem Salvador Allende. jomkipurská válka – pátá arabskoizraelská válka ropná krize

1992 . maastrichtská smlouva o Evropské unii 1992–1995 . válka v Bosně

1975–1979 . vláda Rudých Khmérů v Kambodži

1978 . dohoda v Camp Davidu

V Jihoafrické republice se konají první volby po ukončení apartheidu.

1981 . první výskyt AIDS

1979–1989 . sovětsko-afghánská válka

1976–1983 špinavá válka v Argentině

1994 . genocida ve Rwandě

1979 . íránská revoluce

1996 .

Tálibán ovládl Afghánistán.

Začíná občanská válka v Nepálu.

1997 .

Kjótský protokol o klimatických změnách

1998–9 . válka v Kosovu



AD007302UK History of the 20th Century 280x225_005-011_OK.indd 11

30.09.21 11:32

AD007302UK History of the 20th Century 280x225_012-043_OK.indd 12

30.09.21 14:49

STARÉ POŘÁDKY, 1900–1914

KAPITOLA 1

STARÉ

POŘÁDKY

1900–1914 Na počátku 20. století se nedalo očekávat, že během jeho prvních dvaceti let nastane soumrak starých pořádků – ať už v Číně, Evropě, Mexiku nebo na Blízkém východě. Současně, jak už to bývá, bylo ve vzduchu přímo cítit, že nové století přinese jak příležitosti, tak problémy.

Vnímání budoucnosti se ovšem velmi lišilo s ohledem na sociální, náboženské a politické postavení.

AD007302UK History of the 20th Century 280x225_012-043_OK.indd 13

30.09.21 14:49

ZÁPADNÍ VIDĔNÍ SVĔTA V

prvních letech nového století lidé začali pohlížet na svět odlišně a odehrávající se velké a globální změny proměnily i je samotné. Západní vidění světa převládalo stále více a mnozí lidé na Západě to považovali za samozřejmé. A mnozí také za úplně normální a nezbytné. Takový pohled na svět hrál důležitou roli například v postoji k imperialismu, ale v souvislosti s pochopením dějin 20. století je třeba ho vnímat všeobecněji.

V roce 1912 Kongres USA konečně odsouhlasil, že základní poledník neprochází Naval Observatory ve Washingtonu, jak bylo rozhodnuto v roce 1850, ale místo toho se za něj bude považovat linie procházející londýnským Greenwichem, o čemž rozhodla konference o Základním poledníku už v roce 1884. Nultý poledník se stal základem měření času a také v určování zeměpisné délky. Šlo o důležitý krok v rozšíření mezinárodních standardů. Když

říkáme „mezinárodních“, myslíme tím „západních“.

Vyhovovaly Británii – západnímu a tehdy hlavnímu světovému impériu. Význam těchto standardů rostl s rozvojem suchozemské i námořní dopravy s jejich důsledky na měření času i orientaci v mapách – a také pro mezinárodní telegrafický systém.

Orientace v mapách byla důležitá rovněž kvůli vymezení imperiálních nároků. Například k určení hranic mezi britskou kolonií Ugandou a belgickou kolonií Kongem předložil Britský koloniální úřad ministerstvu zahraničí v roce 1906 návrh, aby komisaři pro britské hranice určili geodetickou triangulaci podél hranice odvozenou (na východ) od Greenwichského poledníku jako záležitost mezinárodního významu.

Mackinderova geopolitika: determinismus, nebo posibilismus?

Vlivný profesor ekonomie Halford Mackinder přednesl roku 1904 přednášku pro Královskou zeměpisnou společnost na téma geografické podstaty dějin, ve které formuloval koncept euroasijského Heartlandu. Je považovaná za počátek anglické

NA PŘEDCHOZÍCH STRANÁCH Plynem plněnou vzducholoď sestrojil německý hrabě Ferdinand von Zeppelin, který v roce 1899 zahájil pokusy s cylindrickým, spíše než s kulovým, tvarem obalu naplněného plynem doplněného pevnou kovovou kostrou.

Zeppelinův model LZ-4 v roce 1908 překonal vzdálenost 240 mil za 12 hodin.

VPRAVO Transsibiřská železnice postavená v letech 1891 až 1917 byla dlouhá 9 198 km a vedla z Moskvy do Vladivostoku. Rusku poskytla klíčové geopolitické spojení s Dálným východem.

14

KAPITOLA 1

AD007302UK History of the 20th Century 280x225_012-043_OK.indd 14

30.09.21 14:49

geopolitiky. Železniční koleje, například transsibiřská magistrála, představovaly pro Mackindera zásadní prvek sjednocení euroasijského Heartlandu – jeho komerční a vojenské síly. Řekl, že Rusko a Německo jsou klíčové mocnosti, jež o dominanci v tomto prostoru svedou zápas, který se stane klíčovým bodem historie. Další mocnosti se budou snažit odolávat

expanzi z prostoru Heartlandu, zejména Británie, včetně její hlavní imperiální državy Indie a Japonska, britského spojence od roku 1902.

Na přednášku reagoval Leo Amery, mladý britský novinář a pozdější politik, když upozornil, že situaci změní ovládnutí vzdušného prostoru, a připomněl nedávné pokusy bratrů Wrightů s leteckými stroji.

POHLED NA SVĚT: PROJEKCE VAN DER GRINTENA Vymyslel ji v roce 1898 Alphons J. Van der Grinten, patentována byla v roce 1904 a jako základ referenčních map světa vydávaných Americkou národní geografickou společností (NGS) sloužila od roku 1922 až do roku 1988 – jako vzor kartografických standardů. Tato mapová projekce promítá celou zemi do kruhu a byla kompromisem do značné míry navazujícím na známé tvary standardního válcového zobrazení světa vlámského kartografa Mercatora z roku 1569, když převedla opticky zvětšené oblasti mírného pásu na úkor tropického pásma. V roce 1988 ji překreslila NGS za použití Robinsonovy mapové projekce z roku 1963, aby se redukovalo zkreslení předchozích typů map. Základní principy van der Grintenovy i Robinsonovy mapy byly za čas zpochybněny Petersovou mapovou projekcí (viz kapitola sedm).

NAHOŘE Van der Grintenova projekce zvětšuje země mírného podnebného pásu v severních zeměpisných šířkách.

staré pořádky, 1900–1914

AD007302UK History of the 20th Century 280x225_012-043_OK.indd 15

15

30.09.21 14:49

Geografický koncept musí v souvislosti s industriálními úspěchy ustoupit ve značné míře do pozadí. V budoucnu nebude záležet na tom, jestli konkrétní země leží na ostrově, nebo uprostřed kontinentu, záleží hlavně na rozsahu její průmyslové základny. Převahu získají ty země a jejich obyvatelé, kteří ovládnou vědu, rozhodujícím faktorem se stane síla invence a její vyústění v industriální sféře.

IMPERIALISMUS P

řed dobytím západními mocnostmi se lokální státy a jejich ekonomiky mohly dynamicky utvářet.

Například Kano, metropole Sokotského sultanátu, na území současné severní Nigérie, měla kolem roku 1900 přibližně sto tisíc obyvatel – polovinu tvořili otroci.

Představovala hlavní zemědělské a průmyslové centrum –

Napětí těchto dvou pohledů na budoucnost světa se ukázalo jako důležitý faktor mezinárodní mocenské politiky celého nadcházejícího století.

Environmentální determinismus sehrál na počátku 20. století důležitou úlohu v organické koncepci země, národa a státu a také v pojetí kultury jednotlivých národů a zemí, která je definována integrací a interakcí přírody a společnosti. Tyto myšlenky se konkrétně spojily v koncepci německého zakladatele antropo­ geografie Friedricha Ratzela a švédského politika Rudolfa Kjelléna, který jako první přišel s termínem geopolitika. Ve svém díle Die Erde und das Leben (Země a život, 1902) se Ratzel pasuje do role nadšeného zastánce německého expansionismu a zaměřuje se v něm na boj o prostor a přichází s termínem Lebensraum (životní prostor). Koncepci německého vlivu na východní Evropu za svou ve dvacátých letech přijali nacisté a konkrétně ji uplatňovali během své vlády v letech 1933 až 1945.

Na tuto koncepci odpověděl Paul Vidal de la Blache  dílem Tableau de la géographie de la France (Nástin geografie Francie, 1903), když argumentoval tím, že prostředí jen vytváří rámec lidského rozvoje, spíš než by ten vývoj samo určovalo – a na člověku záleží, jak geografické prostředí využije. Na jeho práci navázal jiný francouzský učenec Lucien Febvre, který přišel s myšlenkou „possibilisme“, která oponovala determinismu. Diskuse o podstatě environmentálního determinismu byla významná kvůli neshodě v souvislosti s vysvětlením důležitosti vnějších okolností a do značné míry probíhá dodnes.

Debatu můžeme vztáhnout k jednotlivcům, skupinám i státním celkům.

VPRAVO Sokotský sultanát, ustavený v roce 1820, dominoval území dnešní severní Nigérie. Západní novináři ho popisovali jako exotický a cizorodý. Britové ho dobyli v roce 1903. Byl to poslední velký nezávislý subsaharský stát – kromě Habeše, která dlouho odrážela italské útoky, než byla v letech 1935–1936 dobyta.

16

KAPITOLA 1

AD007302UK History of the 20th Century 280x225_012-043_OK.indd 16

30.09.21 14:49

s manufakturami na výrobu kůže a látek. Sultanát vyvážel zboží do oblasti sahel jižně od Sahary a také do severní Afriky. Jeho ekonomika byla do značné míry závislá na práci otroků. Stejně tak závisela na armádě, která obstarávala otroky nájezdy do okolních oblastí, což byla přetrvávající praxe islámských společností. Obdobné schéma bylo možné vystopovat také u dalších průmyslových měst oblasti sahelu.

V severní Nigérii ustavila Británie v roce 1900 protektorát.

Praxe otrokářských nájezdů ovšem pokračovala a v roce 1902 se stala záminkou pro britský útok na Sokotský sultanát. Ten byl v roce 1903 poražen u Burmi a sultán a jeho dva synové byli zabiti. Odpor vůči britské vládě v severní Nigérii skončil, ale Britové si dávali pozor, aby v oblasti příliš nezasahovali do islámských zájmů.

V osmdesátých a devadesátých letech 19. století byla většina území světa, včetně oceánů, ovládána západními mocnostmi – zejména v Africe. Tento

staré pořádky, 1900–1914

AD007302UK History of the 20th Century 280x225_012-043_OK.indd 17

17

30.09.21 14:49